Jan Blažej Santini-Aichel

Na Zelené hoře se každé jaro odehrává výjimečný úkaz. Sluneční paprsek tu na okamžik rozzáří oltář a odhalí genialitu Santiniho architektury.

Vítejte u knižních novinek. Příští týden se tu sejdeme až v úterý, velikonoční volno přímo láká ke čtení. A tak pokud nejste fanoušci klasických velikonočních oslav, můžeme spolu vytvořit tradici novou - velikonoční čtení! Tady máte pár tipů, které vám v této nové tradici pomůžou.

Přes devět století stojí klášter Kladruby nad údolím Úhlavky poblíž západočeského města Stříbra. Počátkem 12. století byl založen knížetem Vladislavem I. při tzv. Norimberské stezce, důležité obchodní tepně tehdejší Evropy.

Málokdy se poštěstí zažít v poutním kostele na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou výjimečnou podívanou, kdy sluneční paprsky dopadnou přesně na hlavní oltář. Pokud jste to před pár dny nestihli, podívejte se aspoň na fotografie. A těšte se na další termín této jedinečné světelné hry, víme kdy.

Neodkladnou opravu střechy potřebuje Kostel Povýšení svatého Kříže v Rajhradě na Brněnsku, který patří ke vzácným církevním památkám na Moravě. Do dnešní barokní podoby byl přestavěn a rozšířen roku 1765 podle plánů slavného stavitele Jana Blažeje Santiniho-Aichela. Je nutné vyměnit část střešních trámů, proto se farnost na obnovu snaží získat peníze.

Objevte tajemství Zelené hory, kde slunce dvakrát do roka vytváří svatému Janu Nepomuckému svatozář ze světla. Prozkoumejte genialitu architekta Santiniho.

/FOTO/ Na Zelené hoře se ve Žďáru v době jarní rovnodennosti odehrává chvíle, kterou Santini promyslel už před staletími. Slunce tehdy na okamžik rozehraje v kostele podívanou, která ukazuje architektův mimořádný cit pro světlo, prostor i symboliku.

/FOTO/ Výjimečný příběh, který propojuje historii, řemeslo a citlivou recyklaci, vzniká v prostorách sedlecké katedrály. Římskokatolická farnost Kutná Hora - Sedlec se rozhodla proměnit část původního dřeva ze slavného Santiniho schodiště v limitovanou edici psacích per. Do prodeje by se měla dostat už v březnu.

Město Rychnov nad Kněžnou leží u říčky Kněžné na úpatí Orlických hor. Bylo známé zejména svým soukenictvím, ještě na počátku 19. století bylo ve městě více než čtyři sta soukenických mistrů.

Vyrazte na 23 kilometrů dlouhý výšlap pomezím Čech a Moravy. Čekají vás Gočárovy vily, stopy Jana Zrzavého i masopust na seznamu UNESCO ve Studnici.

Žďár nad Sázavou - Na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou věřící slavili svátek svaté Lucie průvodem s lucernami a svíčkami. K večeru procházeli dlouhým tmavým ambitem, který obkružuje poutní kostel svatého Jana Nepomuckého. Do průvodu je po mši pozval farář Marek Husák.

7. prosince v roce 1723 zemřel Jan Blažej Santini-Aichel, jedna z nejvýznamnějších osobností českého baroka. Je symbolické, že úmrtí mystika letos vychází na druhou adventní neděli.

Mám se za humny, a tak je studuji převážně na otočku. Dopoledne tam, odpoledne zpět, ale i tak je podezírám, že za dobu jednoho dne dovedou svoje podzimní barvy změnit.

Římskokatolický kostel Všech svatých v Sedlci u Kutné Hory z 1. poloviny 14. století patří mezi nejnavštěvovanější památky v České republice. Jeho výzdoba byla vytvořena z kostí 40 tisíc lidí a kostnice dodnes zůstává opředena mnoha tajemstvími. Vstup je jen pro silné povahy.

V dalším dílu našeho putování se vrátíme zpět do české kotliny. Budeme ho věnovat vodácky nejoblíbenější řece plné divokých peřejí, ale i romantických míst. Poznejte Sázavu.

Shodou nepříznivých okolností a ke škodě nás všech se Plzeň nestala kulisou pro žádnou ze staveb největšího barokního architekta v českých zemích jménem Giovanni Basilio.

Noční procházky městy jsou mým oblíbeným koníčkem. Čím je město starší, tím delší mé noční procházky jsou. Nejinak tomu bylo při mé návštěvě Chrudimi, kde jsem objevila místa, která mi za denního světla unikla.

Žádná jiná řeka není s českým národem tak silně spojená jako Vltava. Na dlouhé pouti vypráví příběhy naší historie a cestou ji doprovází mnoho měst včetně skrytých pokladů.

Zastavte se na chvíli v podzimní krajině Vysočiny. Naučná stezka kolem Zelené hory vás provede krajinou, která spojuje historii, architekturu i tichou krásu přírody.

Dvě architektonické perly Kutné Hory, katedrála Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele a hřbitovní kaple Všech svatých s kostnicí v Sedlci, se nově řadí mezi národní kulturní památky České republiky. Rozhodla o tom vláda na začátku listopadu. Obě památky, které společně tvoří jedinečný kulturní a duchovní celek, jsou zároveň součástí světového dědictví UNESCO. Farnost Kutná Hora–Sedlec tento krok vítá jako zasloužené ocenění, ale upozorňuje také na možné dopady, které by mohly ovlivnit probíhající obnovu.

Sedlecká kostnice i katedrála Nanebevzetí Panny Marie se nově zařadily mezi národní kulturní památky. Pro místní farnost je to velká pocta, ale zároveň výzva.

Oblast na pomezí Čech a Moravy zůstává i po více než třech stoletích stále barokní krajinou. Stačí vyrazit do okolí a všude kolem sebe uvidíte cibulové báně kostelů, kapličky nebo boží muka. Přímo tady, na Vysočině, taky vznikl unikátní architektonický sloh, později nazvaný jako barokní gotika. Vydejte se po stopách geniálního stavitele Santiniho, prozkoumejte malebná náměstí nebo se nechte unést atmosférou vesnických kostelíků.

Kdysi byla jen rozbořenou památkou na slavnou minulost. Dnes znovu září jako duchovní i architektonický skvost. Sedlecká katedrála stojí jako důkaz, že opravdová genialita dokáže přetvořit zkázu v nadčasovou krásu.

Když se řekne Sedlec, většině se vybaví kostnice. Jenže o pár kroků dál stojí katedrála, která má úplně jiný příběh. Příběh zkázy, odvahy a znovuzrození.

Voní po pryskyřici, šumí v korunách smrků a třpytí se na hladinách rybníků. Je to kraj, který se rozkládá na pomezí Čech a Moravy, kde se potkává lidská historie s klidem přírody a kde se turistika nevyčerpává počtem kilometrů, ale rozmanitostí zážitků a symfonií smyslů.

Vydejte se na dvacetikilometrovou stezku za díly slavného architekta Santiniho. Od Ostrova nad Oslavou až k poutnímu kostelu na Zelené hoře objevíte jedinečné barokní skvosty Vysočiny.

Barokní Dolní hřbitov ve Žďáře nad Sázavou patří mezi první díla legendárního architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichela na žďárském panství. Vznikl v roce 1709 z iniciativy opata Václava Vejmluvy, který se obával morové epidemie. Mor nakonec město minul, takže hřbitov začal sloužit až později. Po čtyřech letech intenzivní práce byla v říjnu 2025 dokončena jeho rozsáhlá rekonstrukce za více než 4,4 milionu korun. Na projektu se podílely kromě profesionálů i místní dobrovolníci a zahraniční podporovatelé.

Nález podivného kamene zamotal historikům hlavu při nedávné rekonstrukci brněnské Arnoldovy vily. Našli ho pohozený na zahradě, zaujal je kvalitním opracováním i krásou povrchu. Až pátrání ukázalo, že jde patrně o patku sloupu či kamenného květináče. Pravděpodobně byla vyrobena z vápence, který používal i slavný stavitel Jan Blažej Santini-Aichel.

První říjnový víkend vám nabídne návštěvu ateliéry umělců Vysočiny, sledování sklářů u pece, prohlídku architektonických skvostů Medlova nebo se pobavíte s dětmi na drakiádě a výstavě dinosaurů.

Kreativitu a umění Čecha s italskými kořeny můžete dodnes obdivovat prostřednictvím mnoha desítek staveb. Tu nejvýznamnější najdete ve Ždáru nad Sázavou.

Unikátní barokní hřbitov z roku 1709 podle návrhu Jana Blažeje Santiniho Aichela je po rekonstrukci opět přístupný veřejnosti. Přijďte na slavnostní otevření a poznejte toto architektonické dílo.

Poslední zářijový víkend ožije Vysočina slavnostmi sv. Václava. Folklor, řemesla, trhy, koncerty i divadelní pohádky potěší malé i velké.

Skrytá zákoutí plná příběhů, která jsou obdivována po staletí. Řeč je o poutních místech, která po generace přitahují poutníky z celého světa.

Objevte barokní poklady Vysočiny na 22kilometrové trase. Santiniho kostely, krystal u Bobrové a překvapivé muzeum panenek čekají na milovníky architektury i historie.

Na okraji Kutné Hory stojí stavba, která nedává spát historikům, turistům ani věřícím. Její výzdoba působí děsivě, ale ukrývá hlubší smysl. Uvnitř se střetává umění, historie i víra. Do kostnice v Sedlci se sjíždějí lidé z celého světa, aby zažili atmosféru, jakou nenajdete nikde jinde.

Kam zmizely divoženky z Kněževsi? Kde hlídá Kamenožrout starý lom? Vydejte se na 19kilometrové dobrodružství plné tajemných míst a nečekaných objevů na Vysočině!

Z korporátních kanceláří do prostoru, kde se všechno počítá na staletí. Radka Krejčí vyměnila pozici HR manažerky módního řetězce za vedení jedné z nejnavštěvovanějších farností v zemi. Dnes řídí Sedlec. Místo, kde gotika a baroko tvoří kulisu pro duchovní klid i kulturní život.

Je vidět už z dálky během cest po okolních silnicích automobilem, na kole nebo jinak. Je dominantou neveliké vesnice, ale podobně monumentální stavbu nenajdeme ve většině historických měst.

Jestli existuje cyklotrasa, která dokonale kombinuje krásy přírody, unikátní historii a nečekaná dobrodružství, pak je to EuroVelo 4 na Žďársku.

Vyprávění o jednom méně navštěvovaném pražském poutním místě aneb „Francouzsky: Mont Blanc, česky Bílá Hora“.

Letos v srpnu uplyne 80 let od svržení atomových pum na Hirošimu a Nagasaki. Mnohokrát tak v médiích uvidíme ikonickou stavbu pavilonu průmyslové výstavy v Hirošimě právě od Jana Letzela.

Agentura CzechTourism nedávno zveřejnila seznam nejnavštěvovanějších turistických cílů Česka. Seznam Zprávy z ní vybraly nejoblíbenější památky v každém z krajů. Můžou posloužit jako tipy na výlet za tím nejlepším, co země nabízí.

Když se řekne královský zámek, většině lidí se jako první vybaví francouzské Versailles. Skvostná architektonická sídla, která se těm evropským rozhodně vyrovnají, však najdeme i v okolí Prahy.

Pokračujeme v putování po českých UNESCO památkách – tentokrát objevíme sakrální i technické unikáty.

Výlet z Radešína přes Moravec do Bobrové spojuje tři kulturní památky s bohatou historií. Návštěvníci uvidí Balónový zámek, hraběcí park s vzácnými dřevinami i Santiniho kostel.

Vydejte se po části Cyrilometodějské stezky přes Vysočinu. Objevte krásy regionu při moderním poutnictví od středověkých hradů přes památku UNESCO až po moderní sportovní areál.

Jan Blažej Santini-Aichel – jedno z největších jmen barokní architektury ve střední Evropě. Život člověka, který nás nepřestává fascinovat ani dnes, vyhasl téměř přesně před třemi sty lety – 7. prosince 1723. Právě dnes je to přitom 343 let od jeho narození.

Česká republika nabízí překrásnou přírodu, historické památky a další atraktivní místa. Podívejte se, kam můžete vyrazit na výlet.

Výlet o letním slunovratu za západočeskými stavbami mistra barokní gotiky

Naplánujte si pohodový výlet vlakem, zabalte svačinu, knížku na cestu a vydejte se do Žďáru nad Sázavou. Pokud se nemůžete rozhodnout, zda chcete vyrazit do Čech či na Moravu, tady jste správně, jste totiž přesně na rozhraní.

Česká republika se pyšní nejen malebnou krajinou, zajímavými městy, ale také architektonickými a historickými skvosty v podobě kostelů. Které patří mezi nejzajímavější?

Vstoupíte dovnitř a obklopí vás chlad a ticho. Ze stropu visí obří lustr poskládaný z každého druhu lidských kostí, kolem zdí se táhnou věnce ze stovek lebek a v rozích kaple se tyčí mohutné pyramidy poskládané z kostí a lebek.

Do svých staveb architekt Jan Blažej Santini-Aichel vtěloval i kabalistické symboly, kterým rozumí jenom zasvěcení a také varování budoucím generacím. Existují proto teorie, že náležel ke členům jakési tajné společnosti, patrně ke svobodným zednářům. Údajně Jan Blažej Santini-Aichel (1677–1723) kamsi zakódoval návod, kde se nalézá templářský poklad.