Jan Blažej Santini-Aichel

Největší zvonohra na Moravě, která je součástí chrámu Jména Panny Marie ve Křtinách na Blanensku, opět hraje koledy. Tvoří ji 33 zvonů, z nichž největší váží 364 kilogramů a naopak nejmenší 5,9 kilogramu.

Jan Blažej (Johann Blasius) Santini Aichel. Jméno slavného stavitele, které obyvatelům Vysočiny, hlavně na Žďársku, asi netřeba dlouho představovat. Jeho stavitelské a umělecké nadání můžeme dodnes obdivovat hned v 17 obcích a městech Vysočiny. A také na něj dnes zavzpomínat, protože zemřel v Praze přesně před 299 lety.

Na půdě Evropského parlamentu září od začátku adventu vánoční stromeček z Vysočiny zkrášlený českými ozdobami ze sklárny Koulier. Vzrostlá jedle pochází ze zámku ve Žďáru nad Sázavou od společnosti Kinský Žďár. Vyrostla na zdejším hospodářském dvoře Lyra navrženém architektem J. B. Santinim.

Vánoční stromeček z Vysočiny ozdobený českými ozdobami krášlí od středy Evropský parlament. Vzrostlá jedle odjela do Bruselu ze zámku Žďár nad Sázavou, od společnosti Kínský Ždár. Vyrostla na hospodářském dvoře Lyra, navrženém J. B. Santinim. Strom byl Evropskému parlamentu v Bruselu věnován u příležitosti končícího předsednictví České republiky.

Obnova chátrajících památkových budov v zámeckém areálu Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou za téměř 100 milionů korun je ze dvou třetin hotová. Stavební práce začaly na jaře 2019 a kolaudace má být v létě 2023. Opravy znamenají zásadní proměnu vzhledu a fungování zámeckého areálu. Netýkají se samotného zámku. Vlastníkem zámku Karlova Koruna v Chlumci včetně souvisejících budov i areálu je rodina Kinský dal Borgo.

Místo, které kvůli chybějící dokumentaci o svém původu stojí na okraji turistického zájmu. Mohlo přitom být architektonickým magnetem na turisty z celého světa. Přesto malebná barokní stavba s mimořádným půdorysem náhodné návštěvníky zaujme. Místem našeho dnešního putování je kostel Nejsvětější Trojice nedaleko Trhových Svinů.

Nová inspirující publikace z edice poznávacích výletů zve na sedmdesát sedm romantických, dobrodružných a tajemných míst západních Čech, jimiž provází Petr Mazný s Evou Haunerovou a fotografem Jaroslavem Vogeltanzem.

Mariánská Týnice patří ke skvostům českého baroka. Unikátní je v tom, že jedna z částí jejích krytých chodeb, tzv. ambitů, byla dostavěna až v 21. století. Monumentální komplex se tak po téměř tři sta letech konečně dočkal podoby, jakou navrhl jeho architekt Jan Blažej Santini, který stavbu nestihl dokončit.

Těžko najdeme místo, které toho zažilo tolik jako želivský klášter. Sídlili tu mniši hned dvou řádů. Vzešel odtud husitský vůdce Jan Želivský, to ale jeho zdi před kališníky neuchránilo. Mnohokrát vyhořel, dnes ho můžeme obdivovat díky architektu Santinimu.

/FOTO/ - Sedmadvacátého září to bude přesně tři sta let, co byl vysvěcený kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve tvaru hvězdy, perla baroka a památka UNESCO. Stavbu nelze přehlédnout, je krásnou dominantou Žďáru nad Sázavou a denně k ní míří kroky turistů. Minulý rok se dočkala rozsáhlé rekonstrukce, a tak se ani nechce věřit tomu, že byly doby, kdy se ze zdí loupala omítka. A na Dolním hřbitově, též Santiniho dílu, které z ptačí perspektivy tak trochu připomíná lebku, strážily díry v podlaze dokonce lebky skutečné. Podívejte se do galerie, jak šel čas se stavbami mistrného architekta. Za poskytnutí starých fotografií ze sedmdesátých a osmdesátých let děkujeme Josefu Muchovi, za ty ještě starší Stanislavu Mikulemu z Regionálního muzea města Žďáru nad Sázavou, který k historickým snímkům poskytl i popisky.

Za obcí Bobrová na Žďársku bychom našli pozoruhodná barokní boží muka, jejichž autorem je významný barokní stavitel Jan Blažej Santini. Tato nyní nápadná, výrazně červená stavba pochází z roku 1708.

Ve Žďáru nad Sázavou dnes začala výstava dvou desítek českých a rakouských výtvarníků Hvězda mezi hvězdami inspirovaná barokem a symbolikou architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichla.

Bývala to jedna z nejmodernějších pevností v celé rakouské monarchii. Postupně se však z přednosti stala překážka. Pevnostní hradby se ukázaly jako vojensky nepotřebné a bránily modernímu rozvoji města. Přečtěte si, jak se v Hradci Králové stavěly a bouraly pevnostní zdi.

Krásných míst, které stojí za výlet, je na Vysočině opravdu hodně. Pokud tu zrovna trávíte prázdniny a přemýšlíte co s načatým dnem, pár zaručených tipů vám určitě přijde vhod.

Klášter Plasy na severním Plzeňsku je první panovnický cisterciácký klášter v Čechách, založený před více než 870 lety knížetem Vladislavem II. Mezi lety 1661 až 1785 bylo opatství velkolepě barokně přestavováno podle plánů Jana Blažeje Santiniho Aichela. Klášter je postavený na vodě, je v něm k vidění komplex podzemních chodeb i Santiniho samonosné schodiště.

Čtvrtek je malý pátek a blížící se červen mnozí vnímají tak trochu jako malé prázdniny. Tak si užijte výlety a zjistěte, proč je zbytečné snažit se být efektivní a děsně pracovitý, když tím nikomu neprospějete. A sobě už vůbec ne.

Dřív Constantin Kinský radil při očistě českých bank. Dneska se pere s kůrovcem a opravami tří a půl hektaru střech na budovách, které patří k panství, jež zdědil po předcích. Finmag se za ním jel podívat do Žďáru nad Sázavou a polovičku reportáže, která o tom vyšla v aktuálním čísle, si můžete přečíst i na jeho webu.

Jan Blažej Santini-Aichel, významný český architekt italského původu, se narodil v Praze 3. února 1677 do vážené rodiny kameníka Santina Aichela. Během studia šel ve stopách svého otce a vyučil se kamenickému řemeslu, kterému se však nikdy nevěnoval kvůli vrozenému handicapu – byl na část těla ochrnutý. Předpokládá se, že se po škole dostal do učení k úspěšnému architektovi Jeanovi Baptistovi Matheyovi, kde získal smysl pro perfektnost a znalosti o aktuální římské tvorbě.

Milovníky dobrého jídla, historie a zábavy potěší únorový program Zámku ve Žďáru nad Sázavou. Návštěvníci mohou zavítat na Večerní prohlídky ve společnosti kardinála Františka Ditrichštejna či architekta Santiniho. Lahodné masopustní pochoutky ochutnají hosté speciálního gastrovečera. Na děti pak čekají tři sobotní odpoledne plná masopustního veselí.

Žďár nad Sázavou připomene letošních 300 let od vysvěcení poutního kostela svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře bohatým programem, který vyvrcholí v září.

Podle meteorologů je před námi příjemný víkend, kdy bychom se měli dočkat i sluníčka a na listopad příjemných teplot. To je ideální příležitost vyrazit před zimou na nějakou podzimní procházku. Dnes přinášíme tip na výlet do Bystřicka.

Výstava soutěže Stavba roku Plzeňského kraje 2020 je v těchto dnech k vidění v Mariánské Týnici. Tedy v místě, které bylo titulem oceněno. Návštěvníci…

Plzeňský kraj dostavěl za 58 milionů korun východní ambit a kaple barokního poutního areálu Mariánská Týnice na severním Plzeňsku. Nový ambit kopíruje projekt Jana Blažeje Santiniho-Aichela, který ho před zhruba 300 lety nedokončil. Stavba patří mezi světové unikáty a také si letos vysloužila ocenění Stavba Plzeňského kraje.

Léto se pomalu přehoupne do své druhé poloviny a to je ten pravý čas správně rozmyslet, co ještě zažít, kam vyrazit, jaký výlet podniknout a kterou kulturní akci navštívit.

Cestování karavanem neboli bydlíkem je životní styl. Ale rozhodně nevyhovuje každému. Zatímco můj muž o něm snil od mládí, já, vyškolená stanováním s rodiči a bratrem na Rendlíčku, jsem tento způsob dovolené dlouho sveřepě odmítala, jakkoli kočování s vlastní postelí, sprchou a ledničkou má dnes nesrovnatelně vyšší úroveň.

Divadelní spolek Jedl uvádí hru o Santinim v jeho stavbách. Architekt hraný Miloslavem Königem ožil v Kutné Hoře pod klenbou, již projektoval jako šestadvacetiletý.

Už jste projeli spoustu zajímavých míst v naší zemi, ale ještě jste se nepodívali na jedno velmi netradiční, kde vám možná trochu naskočí husí kůže? Podívejte se na místo, kde zvolili skutečně netradiční výzdobu.

Česká republika nabízí překrásnou přírodu, historické památky a další atraktivní místa. Podívejte se, kam můžete vyrazit na výlet.

Trvalo to tři století, ale nakonec byl původní záměr architekta Jana Blažeje Santiniho úspěšně dokončen. Naprosto unikátní projekt, který nemá v západních Čechách a možná i v celé republice obdoby, už mohli obdivovat první návštěvníci v rámci Letního barokního festivalu Plzeňského kraje.

V Mariánské Týnici na severním Plzeňsku se konal Barokní den, který je součástí Letního barokního festivalu Plzeňského kraje. O akci zaměřenou na oživení barokních památek byl velký zájem.

Vzhledem k vysoké dětské úmrtnosti, nízkému věku dožití, hladu a nemocem bylo ve středověku vždy koho pohřbívat. Místa, zejména ve městech, však zdaleka nebylo vždycky na rozdávání. Naši předkové ale našli své řešení….

Nebaví vás jen tak chodit po turistických značkách nebo se toulat po městě? Pak to spojte s plněním úkolů a hraním her! Města si pro své návštěvníky připravila turistické hry, ať už ve formě papírového plánku s úkoly nebo pomocí aplikace na mobilním telefonu.

Konečně začalo to správné jaro, kdy můžeme odhodit zimní bundy a začít plánovat větší rodinné výlety. Máme pro vás několik tipů, jak při nich vaše dítka maximálně zabavit.

Možnou podobu zázemí pro návštěvníky žďárské Zelené hory by měli navrhnout architekti. Architektonickou soutěž připravuje město spolu s církví, která památku zapsanou v seznamu UNESCO spravuje, přispět slíbil i kraj.

Pokud je vaším oblíbeným dopravním prostředkem kolo, určitě oceníte následující tip na cyklovýlet, který zvládnou i středně zdatní cyklisté. Trasa měří zhruba 40 kilometrů, a aniž byste opustili kraj Vysočina, dojedete až k moři!

Plzeňský kraj, město Plzeň i další větší města v regionu nechtějí příští rok kvůli koronakrizi omezovat běžící a plánované investice. Pomohou tím ekonomice, živnostníkům i zaměstnancům.

Bílá Hora aneb tři sta let jsme pod Habsburky úpěli, ovšem toto klišé se už dávno mezi moderními historiky nenosí. Slyšel jsem názor, že vlastně léta 1620 – 1781 snesou srovnání s komunistickou diktaturou po roce 1948. Jistě, základní shodný znak se dá na první pohled najít, a tím je nadvláda jedné ideologie, která krutě potlačovala ty, jež se jí nechtěli přizpůsobit. Je proto směšné a pokrytecké, když komunisté kritizují rekatolizaci a sami si počínali často ještě hůř.

V dějinách všech bitev světa bylo snahou vítěze zanechat trvalou památku na svoje vítězství. Ústní tradice? To je velmi málo. Záznamy v kronikách nebo oslavné písně? Budiž, ale to také dlouho nevydrží. Kámen a kov je trvanlivější. Vítězné oblouky známe již od starověku. Křesťanství na podobných snahách nic nezměnilo, protože lidé se také nemění.

Fenomenální český architekt italského původu Jan Blažej Santini Aichel založil svůj vlastní architektonický styl, který je nazývaný barokní gotika. Českou krajinu obohatil v průběhu svého života o specifické stavby, které v sobě často skrývají tajemno a náboženskou symboliku.

Jak se rodina zatváří, když jim řeknete, že jedete do muzea a na zámek? Možná se bojí nudy, ale ta ve Žďáru nad Sázavou prostě nehrozí. Mládež nadchne interaktivní zábava, vás zdejší nádherné zahrady a Santiniho stavby.

Poklepáním na základní kámen byla zahájena stavební část projektu na obnovu kláštera Kladruby u Stříbra. Cílem projektu Života v řádu je obnova části exteriérů a interiérů nového a starého konventu, která přinese dvě nové prohlídkové trasy a zpřístupní dosud uzavřené části. Obnova barokního areálu, která bude stát přes 146 milionů korun, bude financována z větší části z evropské dotace i ze státních prostředků.

Poklepáním na základní kámen byla dnes zahájena stavební část projektu na obnovu kláštera Kladruby u Stříbra.

Pokud letos plánujete bezpečnou dovolenou v Čechách, máme pro vás tip: Karlštejn. Dávejte si ale pozor, jakým směrem vyrazíte, Karlštejnů je víc. Jeden z nich, Lovecký zámek Karlštejn je na Vysočině kousek od zajímavého městečka Svratka.

Letohrad chce letos dokončit opravu exteriérů barokní kaple svatého Jana Nepomuckého s ambity. Pětiboký objekt připomíná zmenšenou kopii areálu kostela svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou Jana Blažeje Santiniho-Aichela. Vnitřní prostory budou muset na úplnou obnovu ještě počkat, řekl ČTK místostarosta Martin Hatka (Sdružení pro Letohradsko).

Význam Klokot, dnes jedné z částí jihočeského města Tábor, jako poutního místa zastřely po roce 1948 roky nesvobody. Obecné povědomí o něm jako o zázračném místě mariánského zjevení se do značné míry vytratilo. Titul basilica minor by ho tam měl zas pomoci navrátit.

Jeho jméno, Jan Blažej Santini Aichel, pro nás neznamená jenom naprosto unikátní architekturu, ale také dokonalou práci s hmotou stavby, světlem a symbolikou. Na otázku, zda jde jen o hříčky nebo určité poselství, by mohl odpovědět jen on sám. Ostatním musí stačit, že jeho dílo mohou obdivovat.

Napětí, trocha strachu, překvapení, někdy otázky bez odpovědi, které ještě více zjitří divákovu fantazii, občas i trochu smíchu i přes slzy. Tyto a další pocity by rád vzbudil u publika tvůrčí tým Stanislava Slováka a Jana Šotkovského, kteří se už před devíti měsíci naplno pustili do dramatizace thrilleru úspěšného románu Miloše Urbana Santiniho jazyk.

Santiniho dílo přesáhlo rámec doby, v níž žil. Jeho stavby jsou natolik přesné, že známe-li kompoziční síť, můžeme od jedné stavby k libovolné další počítat se stejnou lehkostí, s jakou se třeba procházíme parkem.