Jan Hus

Jedná se pravděpodobně o jednu z nejrozporuplnějších postav naší historie. Zikmund Lucemburský má však nálepku negativního panovníka mnohdy neprávem.

Mariánský sloup, který po sto letech znovu stojí na Staroměstském náměstí v Praze, se v sobotu stane středem pozornosti jeho zastánců i odpůrců. Na slavnost Nanebevzetí Panny Marie, což je jeden z nejdůležitějších křesťanských svátků, napodobeninu sloupu v poledne požehná pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka. V 10:00 se na náměstí sejdou ti, kterým se znovuinstalace sloupu ve veřejném prostoru nelíbí. V tomto týdnu se ještě veřejnosti představí dvě knížky, které historii spojenou se staroměstským mariánským sloupem přibližují.

Mariánský sloup, který po sto letech znovu stojí na Staroměstském náměstí v Praze, se v sobotu stane středem pozornosti jeho zastánců i odpůrců.

Představte si, že rok po vaší smrti naběhnou k vaší rakvi naštvaní husité, vytáhnou z ní vaše ostatky, pak je položí na oltář a do vaší lebky lijí víno a pivo, čímž vás chtějí potupit a poukázat na to, že jste byl za života alkoholik. K těmto opileckým zvrhlostem se uchýlili přesně před 600 lety boží bojovníci na ostatcích českého krále Václava IV..

Před 75 lety, 2. srpna 1945, vydal prezident republiky Edvard Beneš ústavní dekret č. 33/1945, podle něhož „českoslovenští státní občané národnosti německé nebo maďarské, kteří podle předpisů cizí okupační moci nabyli státní příslušnosti německé nebo maďarské, pozbyli dnem nabytí takové státní příslušnosti československého státního občanství“. Byl konec druhé světové války, Evropa se radovala, že skončily hrůzy a nelidskost… A u nás probíhalo vyhnání německojazyčného obyvatelstva, při němž byly zavražděny další tisíce lidí. Eufemisticky se tomu říká „odsun“, ačkoliv odsunovat lze například nábytek, nikoliv lidské bytosti.

V pražské Galerii Villa Pellé je do 23. srpna k vidění výstava Opráski sčeskí historje, Našě slavní bojě. Její autor, vystupující pod přezdívkou Jaz, vytvořil původně internetový komiks, který si získal velkou oblibu.

30. července roku 1419 došla husitům trpělivost s zašli si zjednat spravedlnost podle své představy pod novoměstskou radnici. Byla to ale tak spontánní akce, jak se mnozí domnívají? Rozhodně ne, šlo o plánovanou a dobře vedený úder. Přece byl jinak lidé nepřišli na kázání ozbrojeni. Kroniky pak akci obhajují velmi zajímavě.

Kdyby jen Jan Hus a vlastně i ti, kteří ho nechali upálit, věděli, co jeho smrt spustí. Možná by celý koncil v Kostnici dopadl jinak. Ale to jen spekulujeme. Co ale spekulace vážně není je fakt, že 30. července 1419 došlo k první pražské defenestraci. O co šlo? Protihusitští novoměstští radní byli vyházeni kališníky z oken radnice a začaly tak slavné husitské války. Prostě takový husitský výstřel z Aurory nebo husitské dobytí Bastily, hodně stručně řečeno.

Napadá vás jediný důvod, proč považovat Zikmunda Lucemburského za jednoho z největších evropských panovníků? Našli jsme jich hned několik.

Můžete čerpat dovolenou, když jste teprve nedávno nastoupili do nové práce? Zákoník práce nijak nebrání v čerpání dovolené zaměstnancům, kteří jsou ještě ve zkušební době.

Oblíbená skupina kolem Romana Holého, Matěje Rupperta a Terezy Černochové hrála, bavila, vzpomínala, děkovala, zkrátka slavila dvacet let na scéně. Zazněla novinka, starší hity, vyšperkované přizvanými dechy, přišli hosté včetně Tonyi. Byla to dvouhodinovka jaksepatří.

Zikmund Lucemburský byl v naší vlasti vždy brán spíš jako vyvrhel a utiskovatel, než jako obratný vladař, kterým ve skutečnosti byl. Ostatně tak jej brala většina ostatních národů. U nás si ale ryšavý král příliš slávy neužil, spíš posměchu a kritiky. Jaký to byl vladař a co všechno ho trápilo? Určitě bychom s ním měnit nechtěli.

Maso a zase maso. Anebo ne. Češi patří k národům, které do svého jídelníčku pravidelně zahrnují maso. Stravu s vyloučením či omezením masa preferuje deset procent populace. Úplně bez masa se stravují čtyři procenta Čechů, mezi nimiž převládají lidé do 44 let. Veganskou stravu nejvíce vyhledávají mladí lidé do 35 let. Vyplývá to z květnového výzkumu o veganství v Česku, organizovaného agenturou Ipsos ve spolupráci s Asociací společenské odpovědnosti.

V roce 1910 vydal básník, publicista a bezvěrec Josef Svatopluk Machar studii Význam Volné myšlenky v českém národě. Publikoval v ní přednášky na dané téma i ohlasy na ně. Některé nepatřily k nejpříznivějším.

Charismatický národní hrdina, nikdy v poli neporažený. Odvážný a statečný rytíř, horlivý ve víře, nekompromisní v názorech, krutý v činech. Zarputilý válečník, jehož smrt přivítali s úlevou i mnozí husité… Takový byl Jan Žižka (1360–1424), od jehož slavného vítězství na Vítkově právě uplynulo 600 let.

Podle historika Aleše Nováčka „rozhodla jediná hodina boje a hrdinství hrstky husitských bojovníků o osudu první křížové výpravy a možná i o budoucnosti celého husitského hnutí“. Tak hodnotí vítězství husitů pod vedením Jana Žižky nad křižáky v bitvě na Vítkově v Praze 14. července 1420. Na pomoc obléhaných husitů dorazil v kritickou chvíli oddíl střelců a cepníků z Prahy. V protiútoku, jehož efekt husité údajně znásobili bojovým pokřikem Hrrr na ně!, byli křižáci zahnáni na útěk.

Kostnice ležící na břehu Bodamského jezera přímo na německo-švýcarských hranicích, je zajímavým pětaosmdesátitisícovým městem, které může sloužit jako ideální výchozí bod pro výlety v okolí jezera. Jeho voda přitom omývá břehy patřící třem státům: Německu, Švýcarsku a Rakousku.

Nový film Miroslava Bambuška se vrací k událostem po konci druhé světové války. Jeho hrdina z česko-německé rodiny se vypravuje na očistnou cestu do minulosti.

Skončil školní rok a začaly prázdniny. Díky vydatným dešťům zmizelo povrchové půdní sucho, oznámili hydrogeologové. Pražské Klementinum změřilo první letošní tropickou noc, při níž teplota neklesla pod 20 stupňů Celsia. Řízení Evropské unie převzalo od Chorvatů Německo.

Vítězství husitů na Vítkově pod vedením Jana Žižky vedlo ke konci první křížové výpravy.

Místo studu a opovržení probíhá spíš plíživá rehabilitace někdejších komunistických pohraničníků. Jo, a byla to tenkrát romantika…

Legendární film natočený na motivy knihy Karla Maye provázelo velké nadšení. Ale také spousta chyb, které se málem staly osudné několika lidem z filmové produkce. Co jste o natáčení kultovní Mayovky nevěděli?

Minulé Zpětné zrcátko se zabývalo mýty v českém veřejném prostoru, které českou historii deformují a vytvářejí národní mindrák. Je-li Bílá hora jednou z velkých událostí obklopenou mýty, pak dnes se chce Zpětné zrcátko ohlédnout za jednou z největších osobností českých dějin Janem Husem.

Češi konzumují více a více čokolády. V roce 2018, za který jsou k dispozici nejnovější zveřejněná data, spořádali podle Českého statistického úřadu 2,7 kilogramu čokolády, takřka o pětinu více, než v roce 2009. Další 3,7 kilogramu pak v roce 2018 zkonzumovali v podobě čokoládových cukrovinek.

Jen desetinu vozů oproti minulému roku prodávaly české autobazary v průběhu omezení spojených s koronavirovou epidemií. V přepočtu na celkové tržby prodejců znamenalo toto tříměsíční období meziroční propad o zhruba 25 miliard korun. Trh ojetých aut začal nyní opět posilovat, ale ještě koncem roku se podle našich prognóz bude pohybovat jen asi na 80 % výkonu před koronakrizí.

Mistr Jan Hus, český myslitel, kazatel a vůdčí postava reformního hnutí, se podle různých údajů narodil buď v roce 1370, nebo 1372 v Husinci u Prachatic. Nelze ovšem vyloučit ani Husinec u Prahy. O jeho dětství a mládí máme jen kusé informace.

Seznamte se, před jakými rozhodnutími stál pražský mistr a středověký reformátor či kdo byli hlavní aktéři příběhu Jana Husa.

Že na dnešní den připadá výročí upálení mistra Jana Husa, vědí snad všichni Češi, Moravané a Slezané. Skoro každý rok mají díky svátku, jenž jeho odkaz připomíná, o den volna navíc. Že ale na témže místě v německé Kostnici byla necelý rok po Husovi upálena další významná osobnost české církevní reformace, mistr Jeroným Pražský, Husův někdejší chráněnec a pozdější obhájce jeho myšlenek u kostnického soudu, se už tolik neví.

V pondělí uběhlo 605 let od upálení církevního reformátora Jana Husa.

V Husinci na Prachaticku se v pondělí konala ekumenické bohoslužba připomínající 605 let od upálení zdejšího rodáka, církevního reformátora Jana Husa. Byla součástí několikadenního programu Husových slavností s církevním i kulturním programem. Účastnili se jí zástupci Církve československé husitské a římskokatolické církve. Hlavní slovo vedl předseda Rady církve bratrské David Novák.

Jan Hus patří k největším Čechům v celé naší historii. Jeho odkaz nám dodnes připomíná nejen státní svátek, který připadá na 6. července, tedy den, kdy byl upálen, ale i několik pomníků, které můžeme nalézt po celém světě. Husův pomník nalezneme například v New Yorku a jeho sochu pro změnu v dánské Kodani. Přesto se najde mnoho Čechů vlastně ani neví, proč nemusí v tento památný den do práce.

Česká republika si dnes připomíná odkaz církevního reformátora Jana Husa, který byl pro své názory upálen před 605 lety na koncilu v německé Kostnici. Lidé si mohou jeho památku připomenout na bohoslužbách v Betlémské kapli v Praze, v Husově rodišti – Husinci u Prachatic nebo na Kozím Hrádku na Táborsku, kde pobýval, když nesměl kázat v Praze. Kromě snah o reformu církve i společnosti je Husovi připisováno autorství traktátu O českém pravopise, který odstranil z češtiny spřežky a zavedl diakritická znaménka. Šestý červenec je v českém kalendáři státním svátkem od roku 1990.

Připomeňme si dnes slavné výročí upálení mistra Jana Husa stejnojmenným filmem, který byl natočen už v roce 1954 a věrně zachycuje jeho život. Tento životopisný film je prvním snímkem z husitské trilogie. Hlavní roli si zahrál Zdeněk Štěpánek, režie se ujal Otakar Vávra.

Leckdo se s životním příběhem Jana Husa blíže seznámil až prostřednictvím filmů. To, co jsme zapomněli ze školních lavic, připomněl starším generacím režisér Otakar Vávra ve svém filmovém opusu z roku 1954, mladším pak Jiří Svoboda v televizním filmu na pokračování z roku 2015. Oba režiséři se ale ve svých filmových zpracováních života a smrti jednoho z nejslavnějších Čechů dopustili manipulace s historickou pravdou.

V renesanci sloužil Hus jako štít protestantům, v období národního obrození byl vyzdvihován jako vlastenec, bojovník za svobodu a pravdu.

Osud významných historických osobností lze často upravit k obrazu svému. Mrtvý se nemůže bránit a lidé mají tendenci si odkaz mnohých idealizovat, či naopak znevažovat. Jinak tomu není ani v případě mistra Jana Husa. Příběh kazatele, který zemřel kvůli tomu, že chtěl církev reformovat zevnitř, si každý rok připomínáme státním svátkem a poněkud překvapivě to byly totalitní režimy, které si příběh kazatele velmi oblíbily. Jak se to projevovalo?

„Na druhý den po našem příjezdu do Kostnice v neděli po svátku Všech svatých Michal de Causis vylepil na kostele soudní nálezy proti mně a nahoru položil úvod s velikým textem, že to jsou nálezy proti vyobcovanému a zatvrzelému Janu Husovi a podezřelému z kacířství, a mnoho jiného,“ napsal mistr Jan Hus z Kostnice svým přátelům. Od jeho smrti na hranici uplyne v pondělí 6. července víc než šest set let.

V pondělí 6. července si připomínáme 605. výročí upálení mistra Jana Husa, jehož učení sice v konečném důsledku zásadně napomohlo evropské církevní reformaci, spolu s Husovým tragickým osudem však také na staletí poznamenalo vztah Čechů ke katolické církvi. Úzce s ním souvisí také jedna událost z počátků Československé republiky, jejíž výročí připadá rovněž na dnešek. Spor republiky a Vatikánu o Husův svátek.

V Husinci na Prachaticku se dnes konala ekumenická bohoslužba připomínající 605 let od upálení zdejšího rodáka, církevního reformátora Jana Husa. Byla součástí několikadenního programu Husových slavností. Účastnili se jí zástupci Církve československé husitské i římskokatolické církve. Hlavní slovo vedl předseda Rady církve bratrské David Novák.

Prázdniny, dovolená, cestování. Vrchol léta, bohatství přírodních dobrot, žně a poutě. To vše přináší červenec. Pro dnešní generace je však mnohem více odpočinkový, než byl pro naše prarodiče a jejich předky.

V české kultuře i historii najdeme řadu ustálených dvojic jmen, pod nimiž si okamžitě dokážeme něco konkrétního vybavit. Mach a Šebestová, Voskovec a Werich, Gabčík a Kubiš, tato a řadu dalších jmen stačí jen pronést a hned vám naskakují v paměti konkrétní tváře, děje i situace. Dvojice Crha a Strachota patřila mezi ty vůbec první. Že jste o ní nikdy neslyšeli? Ale slyšeli. Jen se jim říkalo jinak. Cyril a Metoděj.

V neděli a v pondělí nás čekají další dva státní svátky. Řadí se mezi vybrané svátky, během kterých musí obchodníci zavřít? Zákaz prodeje totiž neplatí během všech státních svátků, ale obchody musí zavřít „jen“ během sedmi z nich. Na Štědrý den pak mohou mít otevřeno jen do 12:00.

Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje a Den upálení mistra Jana Husa připadají v roce 2020 na neděli 5. července a pondělí 6. července. Tyto svátky nespadají do kategorie státních svátků, během nichž musejí obchody s prodejní plochou nad 200 metrů čtverečních zůstat zavřené. Pohodlně si tedy nakoupíte prakticky všude a není třeba se zásobit předem.

Určitě na televizní obrazovky a možná do kin zamíří nový film o Janu Amosi Komenském, kterého hrají Alois a David Švehlíkovi. Natáčí se v těchto dnech v Brně.

Jiřího Stracha asi znáte jako šikovného režiséra oblíbených filmů. Možná jako katolíka, slávistu. Jenže on je také zdatný glosátor dění kolem nás. Své tweety zveřejňuje skoro deset let. Mnozí mu za ně tleskají, mnohé ale hodně štve.

Deset odsouzených pomáhalo v sobotu 27. června na zřícenině hradu Krakovec handicapovaným lidem dostat se do míst, kam by se svépomocí jinak neměli šanci dostat. Hrad si přijelo prohlédnout dvanáct členů Sportovního klubu vozíčkářů Praha, kteří navíc po okolí jezdili na handbiku. Kastelán Krakovce a zároveň starosta stejnojmenné obce Jiří Sobek pak Deníku sdělil, že odsouzení se do prostor zříceniny pravidelně vracejí.

S husitskou tematikou se u nás v poslední době roztrhl pytel. Po monumentálním, možno říci životním a v blízké budoucnosti těžko překonatelném díle současného největšího znalce husitství Petra Čorneje Jan Žižka: Život a doba husitského válečníka vydalo pražské nakladatelství Universum objemově sice podstatně skromnější, nicméně fakty doslova nabitou knihu Martina Pitra a Petra Vokáče PRŮVODCE HUSITSKÝMI VÁLKAMI 1419–1437, již ilustracemi doprovodil Ivo Medek Kopaninský. Není jistě náhodou, že odbornou konzultaci poskytl právě Petr Čornej a oblast vojenství si vzal na starost Leonid Křížek.

Mariánský sloup v centru Prahy ještě není ani pořádně hotový, teprve nedávno byl vztyčen. A už se stal terčem vandalů, potažmo odpůrcu postavení repliky původního barokního sousoší. V neděli se starší muž snažil sloup na Staroměmstském náměstí zapálit. Strážníci městské policie oheň uhasili a podezřelý na zadržení v klidu čekal u sochy Mistra Jana Husa. Celý incident vyvolává pohoršení, avšak někteří si z tohoto „žhářského útoku“ dělají legraci.

Na odstranění škod se podílel Miloslav Černý, který před rokem vyčistil graffiti z Karlova mostu.

Levicově orientovaná režisérka Apolena Rychlíková se rozhodla vyhlásit válku Mariánskému sloupu na Staroměstském náměstí. Přirovnala jej k Stalinově monumentu a vyhrožuje, že opět dojde k jeho zboření. Pustila se rovněž do tvůrce kopie vzácného barokního díla sochaře Petra Váni, kterého nazvala amatérem a jeho sloup pohrdlivě napodobeninou jak z OBI.

Netradiční spojení architektury, světla a skleněných plastik Jiřího Pačinka slibuje páteční akce v Kunraticích u Cvikova nazvaná Křišťálový chrám. Koná se v rámci Noci kostelů, do níž se v Libereckém kraji zapojí 56 těchto památek.

Jednoho z největších Čechů historie připomene chystané dokudrama.

Filmaři ve Zlínském kraji natáčejí snímek nazvaný Jako letní sníh. Režisér Lubomír Hlavsa chce ve spolupráci s Českou televizí tímto projektem připomenout jednu z nejvýznamnějších českých osobností - Jana Amose Komenského, od jehož úmrtí letos uplyne 350 let. ČTK to dnes sdělila v tiskové zprávě výkonná ředitelka zlínské filmové kanceláře Magdaléna Hladká. V hlavní roli se představí Alois a David Švehlíkovi. Snímek uvidí diváci v kinech a ve vysílání České televize ještě letos.

Ve čtvrtek 4. června po třetí hodině zažilo pražské Staroměstské náměstí mimořádnou chvíli.

Patří nepopiratelně k základům našich legend a pověstí. A přitom jde o docela nenápadný kopec ve Středočeském kraji (měří jen 638 metrů), který na první kopec nijak nezaujme. A zmíněná legenda? Těžko říct, od koho opisovala.

Podle slov zpěvačky a odbornice na školskou sociální práci Evy Hurychové by si měl člověk přiznat, že krize patří k životu, byť nám bere radost a někdy smysl všeho. "U lidské existence je krize dokonce nutností, kdy se máme učit hledat smysl bytí i v těch nejhorších dobách. Při krizové zátěži je důležité dbát, aby nás až nadmíru nevyčerpala, což by mohlo vést k nemocem. Na druhou stranu nám krize dává řadu dobrého," uvedla v rozhovoru pro Náš REGION.

Dnes si kulturní veřejnost připomíná devadesáté narozeniny prozaičky a scenáristky Evy Kantůrkové. Popularitu si získala svým dílem od povídek ze šedesátých let využitých jako námět trezorového filmu Smuteční slavnost přes disidentskou publikaci, zejména s tématem Jana Husa, až po hned po listopadu televizně zpracovanou knihou Přítelkyně z domu smutku.

Tento urostlý a mužný herec byl svého času idolem mnoha paní a dívek a rozhodně si na jejich nepřízeň nemohl stěžovat. Vítězslav Vejražka (9. 5. 1915 – 8. 6. 1973) byl také od roku 1948 jednou z opor Národního divadla, kde vynikl jako shakespearovský herec a představitel české a ruské klasiky i antické tragédie.