Jan Kotěra

Adam Gebrian tentokrát navštívil vnitroblok v Salvátorské ulici nedaleko Staroměstského náměstí, kde se nachází Štencův dům. Jde o nádhernou kombinaci dvou bytových domů a tiskárny s fotoateliérem, která vznikla na uvolněných parcelách po pražské asanaci. Více než století starý komplex, který se může hrdě porovnávat s jakoukoliv pražskou novostavbou. Práce devětadvacetiletého architekta Otakara Novotného, žáka Jana Kotěry.

Klíčová stavba českého funkcionalismu vznikla na úzké hluboké parcele v centru Brna na místě, kde stával starší objekt. Investor Miroslav Kostelecký si nechal zbudovat moderní stavbu s železobetonovou skeletovou konstrukcí a uliční fasádou, jejíž spodní část je kryta bílými opaxitovými deskami a horní keramickou mozaikou. Prosvětlení vnitřních prostor kavárny na třech úrovních je řešeno důmyslným systémem vnitřních světlíků. Barevné řešení stěn odpovídá paletě hnutí de Stijl, nábytek byl z ohýbaných ocelových trubek. Ze střechy, horních pokojů a terasy je impozantní výhled na panoráma města. Po letech chátrání byla ikonická stavba rekonstruována současným majitelem Stanislavem Berouskem. V prostorách bývalé kavárny je stálá expozice věnovaná tvůrci domu i historii Avionu.

Nevelkou budovu pro svou školu architektury navrhl v sousedství hlavní budovy Akademie výtvarných umění (AVU) profesor Jan Kotěra. Původně se mělo jednat o patrovou stavbu ve stylu pozdní moderny s kubistickým portálem. Rozestavěný objekt však po Kotěrově smrti ještě o patro navýšil jeho žák a nástupce prof. Josef Gočár.

Prozatímní pavilony Spolku výtvarných umělců Mánes navrhli Jan Kotěra a poté Josef Gočár. Šlo však tehdy pouze o dočasné dřevěné stavby. Definitivní stánek umění vyprojektoval Kotěrův žák a dlouholetý předseda spolku Novotný v atraktivní lokalitě na místě Šítkovských mlýnů.

Menší dům patří do prvního tvůrčího Kotěrova období. Stylově ho řadíme k secesi, ale výrazné jsou motivy převzaté z lidové architektury. Dispozičně je pak inspirován anglickými domy s vnitřní schodišťovou halou, která je také nejpůsobivější částí domu.

Věž Vršovické vodárny, která ovšem stojí v katastru Michle (proto název Michelská vodárenská věž) a která zásobovala vltavskou vodou velkou část Prahy, patří svým střízlivým architektonickým řešením ve stylu moderny k dílům z Kotěrova vrcholného tvůrčího období.

Jan Kotěra navrhl celou řadu hrobek mimo Prahu i v naší metropoli. V tomto díle Skrytých pokladů architektury si prohlédneme jeho náhrobky na Novém židovském hřbitově a sousedních Olšanských hřbitovech v katastru Žižkova.

Jednou z klíčových staveb architektonické moderny v Praze se stal po dokončení dům známého nakladatele Jana Laichtera na Královských Vinohradech od architekta Jana Kotěry

Na návrzích univerzitních budov pro Prahu pracoval Jan Kotěra mnoho let, zprvu s Josefem Zaschem, později již samostatně. Na vltavském náměstí měly vzniknou původně dvě budovy, nakonec byla realizována jen jedna. Kotěrův definitivní projekt Právnické fakulty Univerzity Karlovy pochází z roku 1919, na stavbu však nebyly peníze. Stavět se tak začalo až v roce 1924, tedy už po Kotěrově smrti.

Kromě návrhů staveb a interiérů se v období 1899-1908 věnoval architekt a profesor UMPRUM Jan Kotěra také návrhům kolejových vozidel pro Ringhofferovu továrnu na pražském Smíchově. Šlo o tramvaje a železniční vagóny. Ve střešovické vozovně dnes v rámci Muzea městské hromadné dopravy můžeme vidět dva.