Josef Hlávka

V minulosti bylo početí či narození dítěte mimo manželství často zcela zásadní problém. Ovšem ne vždy a ne všude. V přísně katolickém Španělsku mělo odložené dítě dokonce nárok na šlechtický titul.

Lukáš Trpišovský a Martin Kukučka přecházejí z Divadla v Dlouhé na první českou scénu, jejímu činohernímu souboru budou šéfovat do roku 2028.

Alkoholici a kriminálníci vychází z Jedové chýše a míjí zoufalou dívku, která odnáší nechtěné dítě do blízkého nalezince a následně rovnou končí v blízkém blázinci. Toho jste mohli být v minulosti svědkem na Novém Městě pražském v Apolinářské ulici.

Pražskou porodnici U Apolináře čeká rekonstrukce za 4,5 miliardy korun. Hotová má být v roce 2030, stavební práce začnou za čtyři roky. Opravy nemocnice, kde se ročně narodí kolem 4600 dětí, se uskuteční s minimálními omezeními provozu, jednotlivá pracoviště se budou stěhovat do přístavby, která vznikne jako první.

Přistála na ní bomba, z pískovcových sloupů nadělali sovětští vojáci cedník, přesto si dnes do Národního muzea můžeme zajít prohlédnout nové expozice.

Historici Martin Groman a Michal Stehlík se v podcastu zamýšlejí nad stopou, kterou po sobě v českých dějinách zanechali nejbohatší z Čechů.

Porodnice U Apolináře je zdravotnické zařízení, které se nachází v Apolinářské ulici na Novém Městě v Praze 2. Budova zemské porodnice pochází z let 1865–1875 a postavil ji přední český architekt Josef Hlávka. Inspirací pro stavbu se mu staly budovy porodnic ve významných evropských městech, jako je Paříž nebo Vídeň. Budova je postavena v severoněmeckém novogotickém slohu a patří mezi nejdéle nepřetržitě fungující porodnice na světě. Je chráněnou kulturní památkou.

Historik Petr Čornej v nové knize vykládá střety, zvraty i klíčové aktéry od počátku husitství po vládu krále Jiřího z Poděbrad.

Pražská Apolinářská ulice nese jméno Apolináře z Ravenny – světce, biskupa a učedníka, kterému byly přisuzovány léčitelské schopnosti. Stojí zde i kostel u sv. Apolináře. Roku 1875 byla Apolinářské postavena porodnice, která patří mezi nejdéle bez přestávky fungující porodnice na světě.

Sto sedmnáct let prakticky bez přerušení funguje nejstarší česká nadace, která přežila dvě světové války i období socialismu – Hlávkova nadace. Tu založil 25. ledna 1904 český architekt Josef Hlávka. Tato nadace spolu s Nadací Českého literárního fondu každoročně uděluje Cenu Josefa Hlávky za vědeckou literaturu.

Všichni chtějí, aby se děti co nejdříve vrátily do škol. Plán se ale rodí těžce. Jednu z variant nastínil vládní poradce Roman Prymula, podle něhož by se ráno před vyučováním rozdaly testy a za 15 minut by byl výsledek hotový. Zastáncem jiné cesty je mj. prezident Asociace ředitelů základních škol Michal Černý. Podle něho by se mělo testovat doma.

Prémii Jana Friče za rok 2020 získala astrofyzička Petra Suková. Vědkyně byla oceněna za soubor prací Chaos a nelineární režim v dynamice v okolí černých děr. Středeční slavnostní předání prémie a laureátčina přednáška budou kvůli koronaviru on-line. Za Astronomický ústav Akademie věd ČR to uvedl Pavel Suchan v dnešní tiskové zprávě. Prémii Astronomický ústav (AÚ) uděluje mladým vědcům a vědkyním za mimořádné výsledky výzkumu přispívající k mezinárodní prestiži pracoviště.

Hudebníci Kateřina a Marek Vrabcovi si své hnízdo náležitě zařídili v samém centru Prahy. V domě, kde po schodech kráčely historické osobnosti - Antonín Dvořák, Josef Hlávka, Julius Zeyer... Přesto do něho manželé vnesli před pěti lety moderní prvky. A krásu, pohodu a - samozřejmě - harmonii.

Po znovuotevření škol čekala žáky v uplynulých dvou týdnech často řada testů na známky. Mnoha dětem se tak po výuce na dálku zhoršil prospěch, rodiče jsou přitom často ze vzdělávání potomků doma již vyčerpaní. ČTK to řekla místopředsedkyně Rady Asociace pracovníků pedagogicko-psychologických poraden Pavla Kubíčková. Podle ní by se nyní učitelé neměli zaměřovat na známky, ale spíše na procvičování toho, co se probíralo dálkově. Ministerstvo školství by mělo dát školám jasný pokyn, jak a co mají hodnotit, řekla. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) by učitelé měli využívat víc takzvaného formativního hodnocení, které dává žákům zpětnou vazbu pro zlepšení učení.

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) zváží, zda kvůli epidemii covidu-19 neprodlouží vánoční prázdniny. Místo původně plánovaného 22. prosince by mohli jít žáci naposledy do škol v pátek 18. prosince, řekl po dnešním jednání vlády novinářům ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Rozhodnout by měla vláda na pondělním jednání. Zástupci škol jsou spíš proti prodloužení vánočních prázdnin.

Mladý ekolog Martin Volf z českobudějovického Biologického centra Akademie věd ČR se specializuje na výzkum evoluce chemických látek, které rostliny používají k obraně před býložravým hmyzem.

Rostliny a hmyz si v průběhu milionů let společného soužití vytváří a stále vylepšují obranné mechanismy. Je to jako závody ve zbrojení. Zatímco rostliny se snaží vyvinout co nejúčinnější obranu, hmyz se stále zdokonaluje, aby nový způsob obrany překonal. Za výzkum chemických látek, které rostliny používají v obraně před býložravým hmyzem, získal mladý ekolog Martin Volf Cenu Josefa Hlávka.

Když jí bylo deset, zveřejnili jí první básně v novinách, v sedmnácti dostala za první časopisecky vydanou novelu honorář šedesát korun. To bylo na konci třicátých let opravdové jmění.

Ve věku 98 let zemřela lékařka a spisovatelka Valja Stýblová. Stála u zrodu první jednotky neurologické intenzivní péče v tehdejším Československu. Napsala více než dvě desítky beletristických knih.

Zemřela legendární spisovatelka Valja Stýblová. Známá lékařka, která se nejvíce proslavila knihou Skalpel, prosím, se dožila krásných 98 let. Valja byla u zrodu první jednotky neurologické intenzivní péče v Československu.

Ve věku 98 let zemřela známá profesorka neurologie a spisovatelka Valja Stýblová. O úmrtí Stýblové ve čtvrtek na svém webu informovalo nakladatelství Šulc-Švarc.

V úctyhodném věku 98 let zemřela lékařka a spisovatelka Valja Stýblová. Založila první jednotku neurologické intenzivní péče v Česku. Mezi lidmi se stala populární zejména její kniha Skalpel, prosím. The post Zemřela spisovatelka Valja Stýblová. Napsala Skalpel, prosím. Bylo jí 98 let first appeared on Život v Česku.

Ve věku 98 let dnes zemřela lékařka a spisovatelka Valja Stýblová. V polovině 70. let stála u zrodu první jednotky neurologické intenzivní péče v tehdejším Československu. Kromě odborných publikací, zaměřených na postižení nervového systému průmyslovými škodlivinami a akutní stavy v neurologii, napsala více než dvě desítky beletristických knih, většinou z lékařského prostředí. Zřejmě nejznámějším dílem je kniha Skalpel, prosím, která se dočkala i zfilmování. O úmrtí Stýblové dnes na svém webu informovalo nakladatelství Šulc-Švarc.

Ve věku 98 let ve čtvrtek zemřela lékařka a spisovatelka Valja Stýblová. V polovině 70. let stála u zrodu první jednotky neurologické intenzivní péče v tehdejším Československu. Kromě odborných publikací, zaměřených na postižení nervového systému průmyslovými škodlivinami a akutní stavy v neurologii, napsala více než dvě desítky beletristických knih, většinou z lékařského prostředí.

Stojí v čele instituce s rozpočtem 6,5 miliardy a 9500 zaměstnanci. Magazín Byznys ale první dámu české vědy ukázal jinak. Tipnete si, jaká sbírka zdobí její pracovní stůl?

Když někdo přebere, může se nedobrovolně probudit na tzv. alkoholické záchytce. Městský prvek je dnes samozřejmou součástí každého velkého města, ale nebylo tomu tak vždycky. Poněkud depresivní hotel pro extrémní případy je strašákem každého, kdo trochu více holduje alkoholu a přestane se ovládat. Československo je v tomto ohledu pokrokové a systém té úplně první záchytky u nás se stal vzorem pro celý svět…

Vlastivědné muzeum v Olomouci otevřelo výstavní projekt mapující ukrajinské památky zapsané na seznam UNESCO. Skládá se ze tří částí; hlavní část výstavy tvoří všechny položky světového seznamu UNESCO za Ukrajinu.

Autoři knih o Janu Žižkovi, půdní biologii i kožních a pohlavních chorobách letos získali Cenu Josefa Hlávky za vědeckou literaturu. Devítičlenná odborná porota tentokrát vybírala z 58 přihlášených titulů vydaných v roce 2019.

Ve věku 69 let zemřel ve čtvrtek v Praze po nemoci historik umění, památkář a pedagog Jiří T. Kotalík. Informoval o tom rektor Akademie výtvarných umění Tomáš Vaněk. Kotalík na akademii vyučoval čtyři desítky let a školu také v letech 1997 až 2003 a poté 2010 až 2014 jako rektor vedl. Předmětem jeho zájmu byla především historie české architektury.

Kotalík vyučoval čtyři desítky let na Akademii výtvarných umění a školu také v letech 1997 až 2003 a poté 2010 až 2014 jako rektor vedl.

Ve věku 69 let zemřel historik umění Jiří T. Kotalík. Byl ředitelem Národního památkového ústavu i dvojnásobným rektorem Akademie výtvarných umění.

Přednosta kliniky Alois Martan řekl, že o rekonstrukci kliniky se snaží 16 let od svého nástupu.

Mercedes-Benz uvedl na trh luxusní model GLE kupé. Kvůli pandemii nemoci covid-19 zorganizoval představení pro zákazníky výhradně on-line, ovšem se vším, na co jsou nároční zájemci o takový vůz zvyklí, včetně řízené degustace rumů.

O Josefovi Hlávkovi, přeštickém rodákovi devatenáctého století, bylo napsáno mnoho. O jeho stavebních projektech a profesní důmyslnosti se dodnes hovoří v širokých kruzích. Co o něm ještě napsat, oprostíme-li se od jeho pracovních úspěchů?

Narodil se 14. prosince 1854 v rodině krejčího ve Vídni. Jeho otec byl velkým vlastencem a aktivním účastníkem spolkového života ve Vídni a děti sám doma učil česky, protože neměl prostředky na školy.

Josef Mauder se narodil 1. prosince 1854 jako nejmladší ze čtyř dětí v pražské měšťanské rodině krejčího v novoměstském domě čp. 940 (Jindřišská 22 x Růžová 4). Jeho starší bratři Jeroným (*1849) a Karel (*1852) byli zlatníky.

Okolnosti, které provázely události 17. listopadu 1939 připomněl v rozhovoru pro Právo předseda Hlávkovy nadace profesor Václav Pavlíček.

Pražská malířská Akademie byla založena z iniciativy Společnosti vlasteneckých přátel umění, znamenala faktický začátek systematické umělecké výchovy v Čechách. De iure byla založena 10. září 1799 dekretem císaře Františka I. Vyučovat se začalo následujícího roku 1800 v Klementinu.

Drtivá většina čtenářů bude zřejmě znát pohádku Čert a Káča, jejíž umělecká zpracování pronikla do opery i do filmu. Kde se však tato pověst vzala a proč se stala tak známou?

Původní pražský nalezinec – jeden z nejstarších v Evropě – byl v tak zvaném Vlašském špitále u Jánského vršku ve Vlašské ulici na Malé Straně.