Krev sice není orgán v pravém slova smyslu, nicméně hodně lékařů ji tak vnímá. Je to „orgán“ hodně neposedný a také trochu záhadný. Proč má například různé skupiny a skutečně je dobrý nápad uvažovat o transfuzi od mladého dárce jen proto, abychom si udrželi svěžest a zdraví? Před pár týdny proběhla médii zpráva, že si otec nechal do žil vpíchnout krev svého osmnáctiletého syna s tím, že tatínka to báječně omladí. „Je to úsměvné a principiálně nesmyl,“ komentuje v nové epizodě podcastu MUDr.ování případ profesor Jakub Radocha ze IV. Interní hematologické kliniky lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové. Jaká je nejčastější nemoc krve? Jaký prvek často chybí ženám a proč? Opravdu nám může ztuhnout krev v žilách, když se lekneme? A v jakých případech lékaři ještě stále používají historickou metodu pouštění žilou? Celý rozhovor s odborníkem si můžete poslechnout v podcastu MUDr.ování. Jakub Radocha vysvětluje: „Zdraví krve neovlivňuje primárně věk, podstatné je, jestli člověk přijímá dostatek stavebních prvků, z nichž se krev sestává. Důležité jsou bílkoviny, železo a vitamin B12. Na to by si měli dát pozor vegetariáni, protože spoustu důležitých nutrientů pro tvorbu červených krvinek obsahuje masitá strava,“ říká odborník a dodává, že zásadní je také příjem tekutin, protože tekutá složka neboli krevní plazma je médium, ve kterém jsou všechny důležité látky rozpuštěny a distribuovány po těle. O krevních skupinách Lidská krev má sice v základu plus minus stejné složení, ale co krevní skupiny? Má medicína vysvětlení pro jejich existenci? „Občas se tvrdí, že existují kvůli patogenům, jako je třeba malárie, kde některé krvinky jsou méně vnímavé vůči parazitům. Nicméně malárie se nevyskytuje všude na světě, zatímco všude na světě mají lidé různé krevní skupiny. Takže toto vysvětlení poněkud pokulhává. Přiznám se, že jsem dosud nenarazil na důvod, proč je tolik krevních skupin. Je to asi stejné, jako když se zeptáte, proč jsou na světě blonďáci a tmavovlasí. U krve, stejně jako u vlasů, nejspíš půjde o genetický polymorfismus a pestrost,“ uvažuje v podcastu docent Jakub Radocha. Pokud tedy krevní skupiny nemají pro lidské tělo hlubší význam, nebo o něm zatím nevíme, je jasné, že návody, co a jak konzumovat, když jste A, B, 0, případně kombinace, jsou tak trochu vycucané z prstu. „Já mám krevní skupinu B+ a nikdy jsme se nezabýval tím, jestli mám jíst něco jiného než moje žena, která má krevní skupinu nula,“ komentuje nápad stravovat se či snad dokonce hubnout podle krevních skupin odborník. Kolik krve můžete ztratit? Je důležité vědět, jakou máte krevní skupinu? „Je to výhoda, ale určitě vás neznalost nepřipraví o život,“ uklidňuje hematolog s tím, že ve vypjatých situacích, jako je třeba dopravní nehoda, dostanete univerzální krev, kterou má záchranka vždycky nachystanou. A pokud jde o případy méně akutní, vaši informaci si zdravotníci stejně ověří. I v medicíně zkrátka platí, důvěřuj, ale prověřuj. Každopádně uklidňující může být fakt, že lidský organismus celkem bez úhony snese ztrátu až půl litru krve. To je asi desetina celkového objemu, neb každému z nás koluje v žilách plus minus pět litrů krve. „Záleží na tom, jak je člověk velký, hydratovaný, také na hmotnosti, protože těžší lidé mají krve víc, ale v zásadě je to pořád kolem těch pěti litrů,“ říká Jakub Radocha. S kým jsme si povídali? Docent Jakub Radocha, Ph.D. studoval Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Hradci Králové. V současné době působí na IV. Interní hematologické klinice téže fakulty, jeho specializací je hematoonkologie. Pracuje jako vedoucí lékař Transplantačního oddělení. Je držitelem ceny Josefa Hlávky, která se uděl
