Jože Plečnik

V českém prostředí je Jože Plečnik nejvíce známý díky svému působení v roli hradního architekta za úřadování prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka.

Po zprovoznění tunelového komplexu Blanka v roce 2015 byla pražskými politiky slibována v sousedství výjezdu na Prašném mostě přeměna severní části ulice U Prašného mostu na Plečnikovu alej. Doposud k ní nedošlo, nicméně podle zjištění serveru Pražský patriot by realizace projektu, který zahrnuje úpravu nevzhledného místa sloužícího už dlouho jako parkoviště, vysazení aleje se čtyřiceti stromy a instalaci památníku, měla začít letos.

Kulaté výročí narození slovinského architekta Jože Plečnika (1872 až 1957) připomene od dubna výstava na Pražském hradě.

V letošním roce uplyne dvojité výročí narození a úmrtí světově proslulé osobnosti, pevně spjaté s Prahou. Před 150 lety se narodil architekt Josip Plečnik a před 65 lety v lednu zemřel.

To, že se z Pražského hradu stalo reprezentativní sídlo prezidenta, je hlavně zásluhou slovinského architekta Jože Plečnika. Tento modernista se zálibou v antice ovlivnil i tvář Lublaně a Vídně. Od jeho narození uplynulo 150 let.

Vydali jsme se do areálu Pražského hradu a postupně si prošli všechna jeho nádvoří. Kdo si myslel, že ho slavná památka už nemůže překvapit, byl zaskočen. Stačí se pozorně dívat a odhalí se vám příběhy ostatním návštěvníkům často skryté. V mřížích brány jsme objevili iniciály významné panovnice, ve dveřích katedrály svatého Víta si prohlédli osudy českých světců a v rozetě chrámu spatřili příběh o stvoření světa.

Na stavbě kaskády výtahů a přestupní chodby ve stanici metra Jiřího z Poděbrad bylo dokončeno hloubení stavební jámy. Nyní začnou první ražby šachty. Ta bude v budoucnu sloužit pro dvojici výtahů do uliční úrovně. Ve videu si můžete stavební jámu prohlédnout z ptačí perspektivy.

O Masarykově vyhlídce v Jelením příkopu na Pražském hradě jsem se dočetla náhodou. V textu bylo mj. uvedeno, že o ní moc lidí neví. Asi je to pravda. Jak jsem zpětně zjistila, nevěděla o ní ani kamarádka, která zná Prahu lépe než já a se svým fotoaparátem ji důkladně prochází.

Možná jste si jí při své prázdninové návštěvě Slovinska také všimli. Výškovou budovu nazvanou Nebotičnik na třídě Slovenska cesta nelze přehlédnout. Je známým cílem turistů a jednoduchým orientačním bodem. Aby ne, ve 30. letech minulého století, kdy vznikla, byla devátou nejvyšší stavbou Evropy.

Na severní hraně horního Jeleního příkopu se nachází odlehlé místo areálu Pražského hradu.

Co jsou pyramidy, ví asi každý. Ovšem pyramidion už je mnohem méně známý výraz. Přitom bez pyramidionů by pyramidy nikdy nedosáhly svého vrcholu a můžeme se s nimi setkat i dnes.

Známý slovinský architekt Jože Plečnik svou prací ve 20. a 30. letech 20. století významně přispěl k současnému vzhledu Pražského hradu.

Dnes je tomu přesně sto let, kdy tehdejší československý stát odkoupil zámek v Lánech od rodiny Fürstenberků. Tehdejší prezident Tomáš Garrigue Masaryk jej pak začal využívat jako své letní sídlo. Od 15. července 1921 je tedy lánský zámek letní rezidencí československých a později českých prezidentů. Právě k dnešnímu významnému jubileu se v Lánech veřejnosti po dvou letech otevřel kostel Nejsvětějšího Jména Ježíš, který se nachází v bezprostřední blízkosti zámku a je s ním z východu propojen krytou chodbou. V posledních dvou letech prošel kostel historicky svou největší rekonstrukcí. Ta vyšla na 53 milionů korun.

Tož to kupte, říkával prý první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk, když pořizoval umělecká díla do prezidentské sbírky, a tato slova mohla zaznít i při rozhodování o koupi zámku v Lánech.

Výstavu o slovinském architektu Jože Plečnikovi zahájila ve čtvrtek 10. června v Lánech slovinská velvyslankyně v Česku Tanja Strniša. Od chvíle, kdy začal architekt působit na Pražském hradě, letos uplyne přesně sto let. V roce 1921 rovněž Československý stát odkoupil zámek Lány od rodiny Fürstenberků a prezident T. G. Masaryk jej začal využívat jako své letní sídlo. Kromě prezidenta Masaryka je lánský zámek úzce spjat právě s jeho dvorním architektem Jože Plečnikem. Ten se v Lánech podílel nejen na úpravě zámku, ale především zámeckého parku.

Byl to první podchod v Hradci Králové. V době, kdy vzniknul, byly podobné podchody v republice velkou vzácností. Dnes, stejně jako v minulém století, to v podchodu stále žije. Zasloužil by si ovšem výraznou modernizaci, míní architekt Karel Schmied, jehož otec podchod navrhnul.

V pondělí 10. května 2021 se v areálu Pražského hradu rozhořelo v režii Miloše Zemana a jeho suity na 30 tisíc svící v pivních kelímcích. Údajně šlo o pietu za zemřelé v důsledku pandemie nového čínského koronaviru. Akce to byla podivně teatrální a velice nedůstojná, jak už je u nejvyššího ústavního ničitele Zemana stálým zvykem. Navíc se její protagonisté evidentně dopustili poškození památkově chráněné dlažby hradního nádvoří.

Studentský projekt Mapamátky, který vznikl v reakci na protikoronavirová opatření, má za cíl popularizovat pražskou architekturu a je zaměřený na individuální procházky po metropoli. Pražská Drbna se rozhodla setkat s některými členy týmu a absolvovala spolu s nimi jejich nejnovější Kostelní trasu (30. léta), která má celkem šest zastávek a vede z Nuslí až na Vinohrady.

Po dokončení tunelového komplexu Blanka v roce 2015 došlo postupně u výjezdu na Prašném mostě k úpravě dříve zanedbaných území. Revitalizace se dočkal park Marie Terezie, vznikl Morávkův park. V sousedství měla být také přeměněna severní část ulice U Prašného mostu na Plečnikovu alej. Ačkoli projekt už získal pravomocné stavební povolení, kdy začne jeho realizace, stále není jasné. Není totiž vyřešeno, kdo (a z čeho) realizaci zaplatí.

Od dob prvních civilizací tvořilo sídlo panovníka, panovník sám a celá země jednotný celek. Pokud se dařilo panovníkovi, dařilo se i jeho zemi. Jestliže bylo jeho sídlo upravené a udržované, odrazilo se to i na stavu země.

Bránu do jedné z nejmonumentálnějších částí areálu Pražského hradu, Jižních zahrad u Hradčanského náměstí, doplnilo několik dřevotřískových desek. To vzbudilo řadu negativních reakcí u lidí, kteří současnou podobu označují za nevkusnou a neestetickou a poukazují na to, že prostor kdysi navrhoval významný slovinský architekt Josip Plečnik. Hrad přiznává, že dřevotřískové desky mají zabránit nezvaným osobám vniknout do areálu památky.

Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně bezesporu patří mezi nejkrásnější realizace slovinského architekta Jožeho Plečnika nejen u nás, ale i ve světě.

Nejstarší dcera prezidenta Masaryka sice neprožila lásku jako z románu, ani neměla děti, ale za to se zasloužila o vznik Československého červeného kříže a aktivně bojovala za ženská práva. Po smrti své matky pak zastávala neoficiálně funkci první dámy a s architektem Josifem Plečnikem spolupracovala na úpravách vnitřních prostor Hradu. Žena, která se nikdy nevzdala československého občanství, inspirovala tisíce dalších žen.

Letos do objektu přibyla zbývající dvě stavení. Návštěvníci budou moci interiéry prozkoumat už v letech 2022–2023.

Na začátku 20.let dostal slovinský architekt Jože Plečnik zajímavý úkol, a to vytvořit noblesní přijímací salon pro státní návštěvy.

Hi-tech skleník, který sám ví, kdy vyvětrat, zalít rostliny nebo zatáhnout žaluzie.

Říkává se, že pražské Vinohrady u náměstí Jiřího z Poděbrad jsou nejlepší adresou z celého hlavního města. Architektka Adéla Křížková při rekonstrukci bytu v jednom z tamních činžovních domů nápaditým způsobem maximálně otevřela interiér výhledům na dominantu náměstí – kostel Nejsvětějšího srdce Páně.

Na Pražském hradě se do konce letošního roku uskuteční již jen jedna výstava. Začne počátkem prosince v Jízdárně a bude se věnovat osobnosti a dílu Jana Amose Komenského. Výstavu připravuje Moravské zemské muzeum.

Na Pražském hradě se do konce letošního roku uskuteční již jen jedna výstava. Začne počátkem prosince v Jízdárně a bude se věnovat osobnosti a dílu učence, pedagoga a teologa Jana Amose Komenského (1592 až 1670). Výstavu připravuje Moravské zemské muzeum. Mluvčí Správy Pražského hradu Jan Pastor ČTK řekl, že jiný výstavní projekt již na Hradě do konce roku nezačne, na příští rok se podle něj plánuje velká výstava o slovinském architektovi, který mimo jiné ovlivnil podobu Pražského hradu, Josipu Plečnikovi.

Jože Plečnik, u nás známější jako Josip, byl slovinský architekt a urbanista. Proč by vás to mělo zajímat? Právě on totiž Česku dal jeden z jeho nejznámějších a nejunikátnějších kostelů, a sice kostel Nejsvětějšího srdce Páně na pražských Vinohradech. Monumentální stavba neznalé oko může pobouřit, jedná se ale o výkladní skříň stylu jednoho z nejvýznamnějších evropských architektů 20. století.

Největší retrospektivní výstava Bořka Šípka představuje téměř 300 děl tohoto slavného českého výtvarníka, designéra a architekta. V pražské Galerii Tančící dům jsou vystaveny desítky váz i originálních kusů nábytku. Nechybí ani prototypy, které byly doposud veřejnosti neznámé.

Pražská Akropolis: Jak se proměnil Pražský hrad za prezidenta Masaryka?