Jože Plečnik

Slovinský architekt Jože Plečnik se u nás proslavil hlavně úpravami Pražského hradu nebo ikonickým kostelem Nejsvětějšího Srdce Páně na náměstí Jiřího z Poděbrad. Neméně zajímavá je ale i jeho lublaňská vila Stadion, kterou se později inspiroval jeho nejmilejší žák a pravá ruka Otto Rothmayer. Ten si v roce 1928 navrhl pro sebe a svou rodinu dům na Břevnově – s výrazným točitým schodištěm, velkorysou střešní terasou i romantickou zahradou, která se teď nově zdarma otevře veřejnosti.

Pobočka pošty v Praze na Jiřího z Poděbrad skončila a velkorysý prostor si od městské části Praha 3 pronajal soukromník, který zde ve spolupráci se studiem Cirque Menu vybudoval kavárnu s restaurací. Strohý prostor má dominantní svítidla vzduchotechniku, surové zdi a strop a jednoduchý nábytek. Na první pohled chladný interiér se může měnit do rudé. „Dispozičně je kavárna rozdělena na velkorysou vstupní část s barem, která je prosvětlená skrze okna s výhledem na sousední

Vydat se na cestu územím bývalé Jugoslávie znamená setkat se na něm s řadou odlišných civilizačních okruhů, společenských norem i náboženských tradic. Je skoro s podivem, jak dlouho dokázal během poválečné historie kočírovat toto nesourodé spřežení prezident Josip Broz-Tito. Vždyť ranní procházka Sarajevem se neobejde bez lkavých, naříkavých hlasů muezzina ze zdejší mešity. Vyjít si večer na procházku po hradbách či pěší zónou Dubrovníku připomíná náladu italského jihu. A zato v Záhřebu či v Lublani se Středoevropan cítí – nikoli náhodou – jako doma. Obě města mají pro nás důvěrně známou vůni, která nedýchá jen z kaváren, ale i z průčelí barokních či secesních domů.

Chcete teď v prosinci vyrazit na procházku, ale nepatříte k milovníkům zimního počasí? Máme pro vás řešení. Vydejte se do některého z velkých skleníků, kde je co k vidění a také příjemné letní teploty. Máme pro vás hned několik tipů.

Na Slovensku se Okamura coby šéf Sněmovny setká se svým tamním protějškem Rašim, prezidentem Pellegrinim a premiérem Ficem. Jednat bude také s předsedou rakouské Národní rady. V české delegaci je i Filip Turek.

Byla dcerou prezidenta-osvoboditele a neoficiální první dámou Československa. Alice Masaryková zasvětila svůj život budování nového státu: založila Československý červený kříž , stála u zrodu moderní sociální péče a ošetřovatelství.

Ve Vídni zazářil jako hvězdný žák Otty Wagnera, v rodné Lublani později proměnil tvář celého města. Nejhlubší stopu však Josip Plečnik zanechal v Praze. Jako profesor ovlivnil celou generaci, jako Masarykův architekt pak vdechl Hradu novou duši.

Nedávno jsme byli svědky otevření obálky s unikátním dopisem našeho prvního prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka. Věnoval se v něm i svému pohřbu. Jak to ale bylo s místem jeho posledního odpočinku?

7 novinek z architektonické scény vybírá redaktorka Eva Klapka Koutová.

Slovinsko je pro většinu Čechů ta malá země, kterou je nutné projet na cestě k chorvatskému moři. Jen málo turistů zde napadne zastavit a strávit několik dní. Kdo tak učiní, ten nelituje. Slovinsko nabízí mnoho zážitků - majestátní hory, obrovské jeskynní komplexy, zachovalé lesy a dokonce i to mořské pobřeží, byť poměrně krátké. Na své si přijdou i příznivci městské turistiky. Třeba v hlavním městě Lublani.

Lány si oblíbil první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk, takže jeho jméno se dnes při našem výletu bude objevovat velice často.

Přírodní scenérie, tradiční obydlí, příběhy z druhé světové války i zřícenina hradu – výšlap z Ubušínku je ideálním tipem na celodenní výlet.

Poté, co Masaryk ovdověl, převzala funkci první dámy jeho dcera Alice. Byla to vzdělaná žena, její osobnost ale byla značně problematická. Za jejím podivným chováním nejspíš byly psychické potíže.

Hradní novoročenky 2026 už bude Kancelář prezidenta republiky rozesílat v novém grafickém stylu. Sociální sítě mění svůj design už během čtvrtka. A do léta příštího roku se po víc než dvaceti letech kompletně promění vizuální identita Pražského hradu, Kanceláře prezidenta republiky a zámku i obory v Lánech.

Pražský hrad představil novou grafickou výbavu a logo. Je jím unikátní písmo „Hrad Display“ vytvořené na míru studiem Marvil a typografem Matyášem Machatem. Sjednotí i hradní vizitky, novoročenky, plakáty či navigační tabule.

Po více než dvaceti letech získá Kancelář prezidenta republiky, Správa Pražského hradu, Zámek Lány i Lesní správa Lány jednotnou grafiku. Ze soutěže, do které se přihlásilo 50 grafiků a grafických studií, vyšlo vítězně Studio Marvil.

Česká slzavá nostalgie po dávných časech vede občas k tomu, že nedokážeme ocenit úspěchy a krásu nedávné minulosti. Odnáší to zejména dvacáté století, ve skutečnosti jedno z nejimpozantnějších období našich dějin. Oceňujeme Masarykovu meziválečnou republiku, ale třeba v architektuře stále vyhledáváme památky staršího data. Což je rozhodně škoda. Dnes si připomeneme osobnost, která se po vzniku republiky zapsala mezi největší architekty této země.

Evropská unie (EU) musí zvýšit své vojenské kapacity, dokončit vnitřní trh a začít mluvit jedním hlasem, aby mohla hrát relevantní roli v měnícím se světě. Současný stav, kdy Evropa spoléhala na bezpe…

Bled (Slovinsko) - Evropská unie musí zvýšit své vojenské kapacity, dokončit vnitřní trh a začít mluvit jedním hlasem, aby mohla hrát relevantní roli v měnícím se světě. Současný stav, kdy Evropa spoléhala na bezpečnostní ochranu Spojených států, je neudržitelný. Na Bledském strategickém fóru to dnes uvedl český prezident Petr Pavel. Demokracie podle něj momentálně prohrávají střet s autokraciemi.

Architekt, který spoluvytvářel i podobu Pražského hradu, si tento dům navrhl sám. Žil v něm a pracoval od roku 1921 až do své smrti v roce 1957.

Praha - Pro prezidenta Petra Pavla stále není aktuální téma, zda bude v roce 2028 obhajovat mandát. Rozhodnutí mimo jiné ovlivní i to, jak dopadnou letošní sněmovní volby. Pokud by bylo jasné, že preference obyvatel nejsou nakloněny jeho vidění světa, pak by podle něj kandidovat nedávalo smysl. Řekl to v rozhovoru s ČTK.

„Ni panike!“ uslyšíte často z úst usměvavých Slovinců. A kdo by také panikařil, když žije v tak krásné zemi, jako je Slovinsko! Kromě hor, historických měst, průzračných jezer, tyrkysových řek a kousku mořského pobřeží tato malá země nabídne pohostinnost a i přes horkokrevnost svých obyvatel šmrncnutých Balkánem také pohodu a klid.

Nové přímé vlakové spojení do Chorvatska je skvělou příležitostí, jak poznat i Slovinsko. Tuto zajímavou zemi většina českých turistů zná jen z okna auta cestou na Jadran. Ačkoliv nemá dlouhé pobřeží, nabízí skvělé koupání bez davů.

Agentura CzechTourism nedávno zveřejnila seznam nejnavštěvovanějších turistických cílů Česka. Seznam Zprávy z ní vybraly nejoblíbenější památky v každém z krajů. Můžou posloužit jako tipy na výlet za tím nejlepším, co země nabízí.

Na dovolené s dětmi se nemusíte jen plácat kolem vody. Výlet je vždy příjemné zpestření. Samozřejmě s ohledem na věk dětí. Na to, že potomci budou brblat, nehleďte. Jednou – za dvacet, třicet let – svým dětem povykládají, jak s vámi cestovali a jak to bylo báječné.

Jana Kohlová navrhuje revitalizace historických zahrad. Nedávno navrhla úpravy zahrady na Pražském hradě, původně od Josipa Plečnika. Pracovala také na parku v Průhonicích či na zámku Kačina. Co se učí od zámeckých zahradníků? "Že jsme tvůrci prostředí," říká v podcastu Bourání na Rádiu Wave.

Vedle Jože Plečnika, slovutného architekta, jehož kumšt se propsal i do pražského hradu, nebo třeba fenomenálního cyklisty Tadeje Pogačara je národním pokladem Slovinců. Kdo? Anže Kopitar, dvojnásobný vítěz Stanley Cupu, kapitán LA Kings a čerstvě také majitel hned tří trofejí lady Byngové, tedy ceny pro největšího gentlemana NHL. Zásadní počin, proč?

Vedle Jože Plečnika, slovutného architekta, jehož kumšt se propsal i do pražského hradu, nebo třeba fenomenálního cyklisty Tadeje Pogačara je národním pokladem Slovinců. Kdo? Anže Kopitar, dvojnásobný vítěz Stanley Cupu, kapitán LA Kings a čerstvě také majitel hned tří trofejí lady Byngové, tedy ceny pro největšího gentlemana NHL. Zásadní počin, proč?

Ačkoliv je Lublaň hlavním městem Slovinska, rozlohou se jiným světovým metropolím nepodobá. Nepůsobí proto anonymně a zachovává si přívětivou atmosféru, ve které si našinec může připadat jako doma.

Architektka Adéla Křížková před pár lety odešla na volnou nohu a její první zakázka byla vytvořit nový koncept advokátních kanceláří. Při práci tam potkala Filipa, který se právě chystal se svým přítelem Michalem rekonstruovat byt na Vinohradech. Padli si do oka a pochvalují si, jak všechno proběhlo hladce a bez potíží.

Doba jízdy z Prahy do Villachu by měla být kolem osmi hodin.

Už vás někdy napadlo, že kolem něčeho chodíte, jezdíte a vůbec nevidíte tu krásu? Tak přesně to popisuje v novém seriálu „Taje pražské tramwaye“ architekt a herec David Vávra. Vtip spočívá v tom, že tramvaje podle autorů vozí nejen lidi, ale i jejich tajemství, sny a touhy.

Obnovená pergola, návrat šeříků, tújí nebo laviček, jejichž design navrhoval slovinský architekt Jože Plečnik přímo pro Pražský hrad. Zahrada Na Baště, která sousedící se čtvrtým nádvořím Hradu, získala po více než 90 letech zpět svou původní podobu podle Plečnikova návrhu. Na místo se vrátily šeříky a túje, návštěvníci v zahradě opět najdou Plečnikovy lavičky a obnovy se dočkala i pergola nebo cesta ze sliveneckého mramoru. Informovala o tom mluvčí Správy Pražského hradu Natálie Máchová.

Rekonstrukce náměstí Jiřího z Poděbrad v Praze 3 jde pracovníkům zdárně od ruky, a tak by se v novém mohla plocha představit příští rok na jaře, a nikoliv v září, jak zněl původní plán. Práce za 478 milionů korun začaly loni zkraje roku.

Historicky cennou vilu Epos u slovinského Bledského jezera, jejímž autorem je u nás dobře známý slovinský architekt Jože Plečnik, doplnili londýnští architekti ze studia Tim Fu návrhem šestice luxusních vil. Zajímavostí projektu je zapojení umělé inteligence do všech fází tvorby návrhu.

Praha je známá. Ale znalosti získané sledováním Hříšných lidí města Pražského tentokrát stačit nebudou.

Nestojí v centru zájmu, přesto mají mimořádný význam. Pražské vily byly dějištěm kulturního života, politických debat i soukromých dramat. Přinášíme výběr těch nejzajímavějších i s příběhy, které se s nimi pojí.

Školní dějepis se při popisu architektury antického Řecka neobejde bez odkazu na typy používaných sloupů. Fascinovaly i olomouckého architekta Huberta Austa, který je zakomponoval do Husova sboru a Jihoslovanského mauzolea. Ačkoliv jeho dílo mnozí odborníci kritizovali, uvedené památky mají své nezastupitelné místo na současné tváři Olomouce.

Rozmanitá krajina Slovinska je lákadlem sama o sobě. Díky svému závazku k zelenému a udržitelnému rozvoji byla jako první země na světě prohlášena za zelenou cestovní destinaci. Slovinsko také stále více přitahuje pozornost předních světových médií v oblasti cestovního ruchu, která stále častěji zařazují její největší skvosty na seznamy top cestovatelských míst.

Zámek Lány láká návštěvníky nejen krásným anglickým parkem, ale i dalšími zajímavostmi. K vidění je například palmový skleník z roku 1879. Pokud se zúčastníte komentované prohlídky, budete mít dokonce možnost nahlédnout do reprezentačních prostor v prvním patře zámku.

Takřka po celé Evropě najdete celou řadu hradů a zámků, které návštěvníkům berou dech. Jeden z těch nejkrásnějších se pak nachází v srdci Evropy. Město, jež je jeho domovem, se tak stalo vyhledávaným cílem turistů nejen z Česka.

Odpadní hlína vzniká v Česku především stavební činností, kde se stovky milionů tun hlíny s kameny vykope a i přes svou nezávadnost končí jako dopad. Platforma nazvaná Kolemhlíny se snaží znovu využít tento materiál a snížit tak množství odpadu. Jedním z jejich hmatatelných výsledků je nedáno představený stůl Around, který má hliněnou podstavu a dřevěnou desku s hliněným povrchem. Broušený je jako terazzo. „Většina materiálu získaného pro

V pátek 21. února zemřel bývalý ředitel a zakladatel zubrnického skanzenu František Ledvinka i bývalý ředitel muzea ústeckého. Za svou práci obdržel v roce 2021 na Pražském hradě cenu Jože Plečnika z rukou prezidenta republiky Miloše Zemana. Cena byla předána jako výraz poděkování osobnostem za jejich celoživotní přínos v ochraně a rozvíjení kulturního dědictví a lidových tradic.

Téměř v srdci Evropy najdeme místo, které svou krásou, šarmem a unikátní atmosférou hravě strčí do kapsy i takové metropole, jakými jsou například Paříž nebo Řím. Přesto však zůstává mnohými cestovateli opomíjeno, i když jej mají Češi doslova “za humny”.

Slovinské hlavní město se vyznačuje podobným šarmem a kavárenskou kulturou jako ostatní evropská města, ale s polovičními davy turistů.

23. leden je třiadvacátý den roku, který skončí za 342 dní. Svátek slaví Zdeněk, Bertram, Ramon a Sidon. V roce 1997 se československá rodačka Madeleine Albright stala první ženou ve funkci ministryně zahraničních věcí Spojených států amerických. Madeleine Albright: Rodačka z Prahy se dostala až na vrchol světové politiky, na svou rodnou zemi ale nezapomněla…

Petr Bureš a Alžběta Žabová jsou architekti a milovníci audia. V podcastu Mluvící objekty se noří do 90. let minulého století a objevují jejich architekturu. Tentokrát byli na Pražském hradě podívat se, jak ho upravil Václav Havel. A proč si za hradního architekta vybral právě Bořka Šípka?

Členitý terén nad řekou učinil v minulosti z Černošic místo, kde vznikaly stavby jedinečných architektonických kvalit. Jedním z nejhodnotnějších skvostů je funkcionalistická vila z počátku 30. let minulého století spojující klid venkovského bydlení s výhodami hlavního města v blízkosti. S velkorysým pozemkem a působivým interiérem nabízí bydlení, které splní očekávání i těch nejnáročnějších.

Pražský hrad prošel během své existence mnoha proměnami, a nejinak tomu bylo za posledních sto let. O drobné i výraznější změny se postarala řada renomovaných architektů. Jak přetvořili tvář nejnavštěvovanější české památky?

Barokní zámek v obci Lány slouží jako letní sídlo prezidentů České republiky, víte že jej můžete navštívit?

Od pátku budou moci návštěvníci Pražského hradu opět přihlížet každodennímu střídání stráží před Bránou gigantů, která ohraničuje Hrad směrem z Hradčanského náměstí. Brána byla od počátku července uzavřena kvůli výměně bezpečnostních sloupků. Slavnostní střídání stráží dočasně nahradilo vystoupení Hudby Hradní stráže na třetím hradním nádvoří.

Architekt Martin Jirka se narodil v broumovském výběžku. Teď je zpátky v rodné vesnici a žije tady s rodinou. Zrekonstruoval si byt v bytovce a chce do zapadlého kouta republiky přinést víc architektury. Tipy místního rodáka i pohled pod povrch barokního města přináší podcast Bourání na Radiu Wave.

Prázdninoví návštěvníci Pražského hradu, kteří chtějí spatřit na prvním nádvoří slavnostní střídání stráží, mají smůlu. Nekoná se kvůli opravě bezpečnostních sloupků v Bráně gigantů, jež stojí mezi prvním nádvořím a Hradčanským náměstím. Kvůli tomu bude zavřená, znovu se otevře poslední srpnový týden.

Důvodem rekonstrukce je výměna bezpečnostních sloupků, její délka je dána nutným archeologickým výzkumem místa. Znovuotevření Brány gigantů je naplánováno na poslední srpnový týden. Informoval o tom Hrad na svých stránkách.