Jože Plečnik

V zahradě Rothmayerovy vily v Praze 6 - Břevnově je ode dneška přístupná mezinárodní výstava koláží na téma světová architektura. Připomíná především architekty Otto Rothmayera a Josipa Plečnika.

Pražský magistrát vypíše tendr s předpokládanou hodnotou 309 mil. Kč bez DPH na rekonstrukci náměstí Jiřího z Poděbrad. Záměr schválili pražští radní, kteří zároveň odhlasovali, že projekt rekonstrukce město převezme od Prahy 3.

Její cesta k umění vedla přes studium chemie. Sochařka, malířka a medailérka Marie Šeborová (55) patří mezi nejlepší české „bustařky“. Miluje klasické antické umění, mytologii a pořádné ženské křivky. Proslavila ji bronzová hlava prezidenta Václava Havla, pyšní se rozměrnými sochami v Turecku, ale i letos vydanou pamětní medailí ke 150. výročí narození výrazného architekta Jože Plečnika.

Od rekonstrukce historické lékárny U zlatého hada v Praze uplynulo právě deset let. Její mobiliář je nejstarším dochovaným lékárenským vybavením v metropoli.

Vyšel překlad úspěšného slovinského komiksu o jednom z nejvýznamnějších architektů dvacátého století, Jožovi Plečnikovi. Svůj příběh v něm vypráví sám. Mluví o fascinaci sloupy, realizacích v Lublani i v Praze a o lidech, kteří ovlivnili jeho kariéru. Slovinci letošek označují za Plečnikův rok. Narodil se před sto padesáti lety.

Den architektury, nejrozsáhlejší festival o architektuře u nás, ve dnech 30. 9. až 6. 10. opět nabídne stovky zdarma přístupných akcí ve stovce měst a obcí po celé České republice i na Slovensku. Mottem dvanáctého ročníku festivalu je “Nebourej, transformuj!” a program se tak z velké části zaměří na ekologický, ekonomický i etický rozměr architektury a výstavby a představí zdárná řešení rekonstrukcí a revitalizací v různých měřítkách.

Období první republiky (1918-1938) je právem připomínáno jako zlatá éra naší země. Během prvních dvaceti let se nově vzniklé Československo dokázalo etablovat jako pokrokový, demokratický a mezinárodně uznávaný evropský stát. Hospodářská prosperita a nadšení veřejnosti přinesly mimo jiné velký rozkvět kultury, umění, designu a architektury. Ne všichni si tu však žili jako v bavlnce.

Na Hradčanském náměstí se vinnou nesmyslných plošných kontrol u vstupu do Hradu opět tvoří dlouhé fronty. Plošné policejní kontroly nemají žádný bezpečnostní smysl a jsou ukázkou neomalenosti   prezidenta a jeho kamarily. Proto je již od roku 2020 cílem Kverulanta dosáhnout jejich úplného zrušení. The post Vinou nesmyslných kontrol se před Pražským hradem opět tvoří dlouhé fronty first appeared on kverulant.org.

Slovinský architekt Josip Plečnik byl vášnivý milovník procházek. A nejraději se procházel po Lublani, jejíž centrum navrhl prakticky on sám. Kochal se tak pohledem na své vlastní dílo. Poznávacím znamením architektury Josipa Plečnika jsou antické sloupy, ale také recyklace.

Festival městské architektury Open House Praha vstupuje do 8. ročníku a letos zdarma zpřístupní stovku běžně uzavřených budov a objektů veřejnosti. Novinky navštívily Plečnikův kostel Nejsvětějšího srdce Páně na Jiřího z Poděbrad, kde si kromě běžně přístupných prostor mohou návštěvníci prohlédnout i kryptu a patu věže kostela.

V Praze proběhne festival Open House, týden procházek, přednášek a programu pro děti, který vyvrcholí otevřením stovky běžně nepřístupných budov. Za projektem stojí nezisková organizace Open House a dobrá vůle majitelů budov, kteří umožní zájemcům zdarma nahlédnout do historicky i architektonicky významných objektů.

Festival městské architektury nabízí vstup zdarma do více než stovky běžně nepřístupných objektů a prostor v Praze. Přijďte se podívat například do kubistického domu Diamant, libeňské sokolovny, do paláce Adria a na mnohá jiná místa.

Návštěvníci budou moci zadarmo navštívit katedrálu sv. Víta, baziliku sv. Jiří nebo Zlatou uličku. Pro veřejnost budou otevřeny i reprezentační prostory v novém královském paláci Pražského hradu. Slavnostní zahájení letní sezóny bude v sobotu 14. května doplněno bohatým programem nejen pro děti.

Ulice U Prašného mostu vedoucí k Pražskému hradu se změní na pěší bulvár. Z ulice zmizí auta, dělníci opraví chodníky a uprostřed komunikace budou lavičky a koše či drobná výtvarná díla. Pracovníci také vysadí novou alej, která bude pojmenovaná po slovinském architektu Josipu Plečnikovi. Vyplývá to z dokumentu, který schválili pražští radní. Ulice vedoucí k hlavnímu vchodu do Pražského hradu nyní slouží jako parkoviště. Magistrát proto vypíše tendr, ve kterém najde zhotovitele. Předpokládané náklady činí 24 milionů korun.

Ulice U Prašného mostu vedoucí k Pražskému hradu se změní na pěší bulvár. Z ulice zmizí auta, dělníci opraví chodníky a uprostřed komunikace budou lavičky a koše či drobná výtvarná díla.

Ulice U Prašného mostu vedoucí k Pražskému hradu se změní na pěší bulvár. Z ulice zmizí auta, dělníci opraví chodníky a uprostřed komunikace budou…

Kostel Nejsvětějšího srdce Páně na pražském náměstí Jiřího z Poděbrad je jednou z nejpozoruhodnějších sakrálních staveb v České republice. Stavba od slovinského architekta a urbanisty Jože Plečnika je plná biblických i královských symbolů, navíc na pohled připomíná antický chrám.

V dubnu 2022 je v prostorech Pražského hradu výstava připomínající sto padesáté výročí narození Jože Plečnika, který na Pražském hradě významným způsobem přetvářel jak…

Krematorium ve Strašnicích je největší a zároveň jedno z nejstarších v celé Evropě. Vzniklo už před 90 lety. Při příležitosti tohoto výročí Praha zahájí první etapu jeho rekonstrukce, při které bude budova izolována proti vlhkosti.

Strašnické krematorium je svojí rozlohou největší a zároveň jednou z nejstarších staveb svého druhu v Evropě. I díky tomu je od roku 1958 zapsáno v seznamu nemovitých kulturních památek. Ročně se zde uskuteční 4 500 až 5 000 kremací a 2 300 smutečních obřadů. V letošním roce si hlavní město Praha připomíná 90 let od jeho vzniku a zároveň také začne s první etapou jeho rekonstrukce. O záměru hlavního města informoval mluvčí magistrátu Vít Hofman.

Osmý ročník festivalu Open House Praha se letos uskuteční od 16. do 22. května 2022. Během víkendu mohou lidé zdarma navštívit 101 budov a prostorů na území celé Prahy. Program festivalu nabídne 26 novinek.

V prostorách Pražského hradě byla 1. dubna zahájena výstava připomínající sto padesáté výročí narození Jože Plečnika, který zde významným způsobem přetvářel jak interiéry Nového královského paláce, tak hradní nádvoří a zahrady.

Seznámit se s tím, jak slovinský architekt Jože Plečnik měnil tvář částí Pražského hradu, budou moci od pátku návštěvníci výstavy na Hradě.

Rekordních 101 budov se otevře letos v květnu návštěvníkům již osmého ročníku festivalu Open House Praha. Dvě desítky z nich budou mezi budovami, do který se lidé běžně nedostanou, úplně poprvé nebo se znovu objevují po dlouhé době. Blíže vám představujeme pět z nich.

Počátkem května 2021 byl konečně široké veřejnosti otevřen areál Pražského hradu. Stalo se tak po více než půl roce úplné uzávěry. Tento den také byly, po dlouhých pěti letech, zrušeny plošné kontroly u vstupu do Hradu. Kverulant to považuje za své vítězství a důsledek kampaně, kterou za otevření Hradu vedl.  Klíčovým úspěchem bylo to, že dosáhl pravomocného rozhodnutí soudu, které konstatovalo, že uzavření Hradu nemá oporu v zákoně a že Hrad je veřejným prostranstvím. Další prodlužování zákazu vstupu se tak stalo neudržitelným. Bohužel po několika dnech byly plošné kontroly opět obnoveny a tak Kverulantův boj pokračuje dál. Počátkem ledna ministr vnitra Vít Rakušan policii i tajné služby o revizi bezpečnostních opatření, která platí na Pražském hradě. Kverulant se ho nyní ptá, jak prověrka dopadla, kolik nás šestileté zavření Hradu stálo a hlavně kdy bude Pražský hrad zase volně přístupný veřejnosti . The post Kverulant.org se ptá Rakušana, kdy konečně nechá otevřít Pražský hrad first appeared on kverulant.org.

Před 150 lety se narodil architekt Josip Plečnik a před 65 lety zemřel. Část své profesní kariéry strávil v Praze, kde po sobě zanechal nesmazatelnou stopu v podobě řady jedinečných architektonických děl. Vedle slavného kostela Nejsvětějšího srdce Páně na Vinohradech se jednalo především o modernizaci a přestavbu v té době zanedbaného Pražského hradu. Mnohem méně známou je ovšem skutečnost, že Plečnik se účastnil i obnovy a přestavby Lánského zámku, především jeho zahrad a dal novou podobu místním vodním prvkům.

Zámek Lány je barokní stavba, kterou najdeme na jižním okraji obce Lány v okrese Kladno ve Středočeském kraji, západně od Prahy.

V českém prostředí je Jože Plečnik nejvíce známý díky svému působení v roli hradního architekta za úřadování prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka.

Po zprovoznění tunelového komplexu Blanka v roce 2015 byla pražskými politiky slibována v sousedství výjezdu na Prašném mostě přeměna severní části ulice U Prašného mostu na Plečnikovu alej. Doposud k ní nedošlo, nicméně podle zjištění serveru Pražský patriot by realizace projektu, který zahrnuje úpravu nevzhledného místa sloužícího už dlouho jako parkoviště, vysazení aleje se čtyřiceti stromy a instalaci památníku, měla začít letos.

Kulaté výročí narození slovinského architekta Jože Plečnika (1872 až 1957) připomene od dubna výstava na Pražském hradě.

V letošním roce uplyne dvojité výročí narození a úmrtí světově proslulé osobnosti, pevně spjaté s Prahou. Před 150 lety se narodil architekt Josip Plečnik a před 65 lety v lednu zemřel.

To, že se z Pražského hradu stalo reprezentativní sídlo prezidenta, je hlavně zásluhou slovinského architekta Jože Plečnika. Tento modernista se zálibou v antice ovlivnil i tvář Lublaně a Vídně. Od jeho narození uplynulo 150 let.

Vydali jsme se do areálu Pražského hradu a postupně si prošli všechna jeho nádvoří. Kdo si myslel, že ho slavná památka už nemůže překvapit, byl zaskočen. Stačí se pozorně dívat a odhalí se vám příběhy ostatním návštěvníkům často skryté. V mřížích brány jsme objevili iniciály významné panovnice, ve dveřích katedrály svatého Víta si prohlédli osudy českých světců a v rozetě chrámu spatřili příběh o stvoření světa.

Na stavbě kaskády výtahů a přestupní chodby ve stanici metra Jiřího z Poděbrad bylo dokončeno hloubení stavební jámy. Nyní začnou první ražby šachty. Ta bude v budoucnu sloužit pro dvojici výtahů do uliční úrovně. Ve videu si můžete stavební jámu prohlédnout z ptačí perspektivy.

O Masarykově vyhlídce v Jelením příkopu na Pražském hradě jsem se dočetla náhodou. V textu bylo mj. uvedeno, že o ní moc lidí neví. Asi je to pravda. Jak jsem zpětně zjistila, nevěděla o ní ani kamarádka, která zná Prahu lépe než já a se svým fotoaparátem ji důkladně prochází.

Možná jste si jí při své prázdninové návštěvě Slovinska také všimli. Výškovou budovu nazvanou Nebotičnik na třídě Slovenska cesta nelze přehlédnout. Je známým cílem turistů a jednoduchým orientačním bodem. Aby ne, ve 30. letech minulého století, kdy vznikla, byla devátou nejvyšší stavbou Evropy.

Na severní hraně horního Jeleního příkopu se nachází odlehlé místo areálu Pražského hradu.

Co jsou pyramidy, ví asi každý. Ovšem pyramidion už je mnohem méně známý výraz. Přitom bez pyramidionů by pyramidy nikdy nedosáhly svého vrcholu a můžeme se s nimi setkat i dnes.

Známý slovinský architekt Jože Plečnik svou prací ve 20. a 30. letech 20. století významně přispěl k současnému vzhledu Pražského hradu.

Dnes je tomu přesně sto let, kdy tehdejší československý stát odkoupil zámek v Lánech od rodiny Fürstenberků. Tehdejší prezident Tomáš Garrigue Masaryk jej pak začal využívat jako své letní sídlo. Od 15. července 1921 je tedy lánský zámek letní rezidencí československých a později českých prezidentů. Právě k dnešnímu významnému jubileu se v Lánech veřejnosti po dvou letech otevřel kostel Nejsvětějšího Jména Ježíš, který se nachází v bezprostřední blízkosti zámku a je s ním z východu propojen krytou chodbou. V posledních dvou letech prošel kostel historicky svou největší rekonstrukcí. Ta vyšla na 53 milionů korun.

Tož to kupte, říkával prý první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk, když pořizoval umělecká díla do prezidentské sbírky, a tato slova mohla zaznít i při rozhodování o koupi zámku v Lánech.