Julius Zeyer

V Chotkových sadech vznikne několik nových vyhlídek s piknikovými stoly. U pomníku Julia Zeyera bude obnoveno jezírko, cesty se upraví tak, aby logicky propojovaly sady s okolím. Vyměněny budou lavičky i osvětlení. Počítá s tím vítězný návrh architektonické soutěže na obnovu Chotkových sadů, který vytvořilo studio Arkytek ve spolupráci s architektem Matoušem Jebavým. Novinářům ho přestavili zástupci Správy Pražského hradu a Institutu plánování a rozvoje Prahy (IPR). Obnova sadů by měla stát zhruba 80 milionů korun, Správa Pražského hradu ji chce platit z výnosů z turismu.

V Chotkových sadech na pomezí první, šesté a sedmé městské části vznikne několik nových vyhlídek s piknikovými stoly. U pomníku Julia Zeyera bude obnoveno jezírko, cesty se upraví tak, aby logicky propojovaly sady s okolím. Vyměněny budou lavičky i osvětlení. Počítá s tím vítězný návrh architektonické soutěže na obnovu Chotkových sadů, který vytvořilo studio Arkytek ve spolupráci s architektem Matoušem Jebavým. Informovali o tom zástupci Správy Pražského hradu (SPH) a Institutu plánování a rozvoje Prahy (IPR).

V Chotkových sadech vznikne několik nových vyhlídek s piknikovými stoly. U pomníku Julia Zeyera bude obnoveno jezírko, cesty se upraví tak, aby logicky propojovaly sady s okolím. Vyměněny budou lavičky i osvětlení. Počítá s tím vítězný návrh architektonické soutěže na obnovu Chotkových sadů, který vytvořilo studio Arkytek ve spolupráci s architektem Matoušem Jebavým. Obnova sadů by měla stát zhruba 80 milionů korun, Správa Pražského hradu ji chce platit z výnosů z turismu.

Kdysi sloužily pro rytířské turnaje nebo skladování dřeva. V 19. století se pak proměnily v první veřejný park v Praze. Posledních 30 let se ale do Chotkových sadů vůbec neinvestovalo – a Správa Pražského hradu, která má park na starost, mluví o dezolátním stavu. Vypsala proto architektonickou soutěž na jeho kompletní revitalizaci, která zachová jeho historický charakter, zlepší prostupnost s okolím a nastaví podmínky dlouhodobě kvalitní péče o zeleň. A vítězný koncept už je na světě.

Praha - V Chotkových sadech vznikne několik nových vyhlídek s piknikovými stoly. U pomníku Julia Zeyera bude obnoveno jezírko, cesty se upraví tak, aby logicky propojovaly sady s okolím. Vyměněny budou lavičky i osvětlení. Počítá s tím vítězný návrh architektonické soutěže na obnovu Chotkových sadů, který vytvořilo studio Arkytek ve spolupráci s architektem Matoušem Jebavým. Novinářům ho dnes přestavili zástupci Správy Pražského hradu a Institutu plánování a rozvoje Prahy (IPR). Obnova sadů by měla stát zhruba 80 milionů korun, Správa Pražského hradu ji chce platit z výnosů z turismu.

Město toho mělo v novém Československu mnoho zajímavého. Kuriózní střípky z místního života před 100 lety pro vás vybírá Jan Schinko, odborník na budějovickou historii. Tentokrát o zajímavém kulturním centru na Lineckém předměstí v sestupu hotel - hostinec - restaurace - hospoda - IV. cenová skupina - likvidace.

Julius Zeyer byl osobností doslova renesanční. Polyglot, nadaný básník, prozaik a dramatik miloval mystiku, záhady a staré hrdinské eposy. Procestoval doslova celý svět. Jen… Pořád byl sám. Jeho milostný život byl jednou velkou tragédií. Proč?

Česká operní literatura obsahuje řadu neuváděných děl. Jedním z nich je i Legenda z Erinu skladatele Otakara Ostrčila. Vrátit ji na jeviště se nyní pokusilo pražské Národní divadlo.

Snila o dráze vysokoškolské pedagožky, ale jejím životním dílem bylo nakonec založení zahradnického učiliště pro dívky. Botanička Anna Berkovcová se zasadila i o to, aby se skauting otevřel všem dětem bez ohledu na pohlaví.

Tafefobie je abnormální strach z pohřbení zaživa. Celý život jí trpěl Julius Zeyer. Jeden z mých nejoblíbenějších českých spisovatelů ve svých povídkách často zpracovával hrůzné náměty o lidech, kteří se probudili v rakvi.

Na Hradčanech začala rozsáhlá rekonstrukce jednoho z nejromantičtějších pražských pomníků vytvořeného ze žulových balvanů. Mramorové postavy na pomníku Julia Zeyera v Chotkových sadech procházejí spolu s jezírkem obnovou, která má vrátit památce její původní lesk.

Mohylu vytvořil sochař Josef Mauder z víc než stovky kusů žulového kamene, které vytvářejí jeskyni. V ní jsou umístěny sochy z tyrolského bílého mramoru,…

Správa Pražského hradu během příštích dvou měsíců opraví pomník spisovatele Julia Zeyera v Chotkových sadech z roku 1913. Restaurátoři budou pracovat na kamenné části pomníku, mramorovém sousoší i části umělého jezírka, obnoví také poškozené zlacené písmo. Hrad to v úterý uvedl na svém webu. Příští rok by měly začít úpravy celého parku.

Prvními premiérami Národního divadla v nové sezoně budou opery. Ve čtvrtek 25. září poprvé ve Státní opeře zazní nové nastudování Idomenea Wolfganga Amadea Mozarta. Ve čtvrtek 16. října se v Národním divadle poprvé po více než 40 letech uskuteční představení opery Legenda z Erinu. Připomene 90. výročí úmrtí skladatele a dirigenta Otakara Ostrčila a seznámí diváky s jeho operním dílem, informovala za Operu Národního divadla (ND) a Státní operu Petra Švecová.

Zdenka Braunerová byla jednou z nejvýraznějších osobností české kultury přelomu 19. a 20. století. Malířka, grafička, cestovatelka i neúnavná bojovnice za kulturní modernizaci dokázala inspirovat celou generaci umělců. Vedle toho byla i velkorysou mecenáškou, která podporovala tvůrce, jakými byli Antonín Chittussi, Julius Zeyer či Vilém Mrštík.

Tento neobvyklý pseudonym si zvolila spisovatelka a zakladatelka prvního českého literárního salonu, která začala psát ze zoufalství nad svým zpackaným manželstvím. Z jejího manžela se totiž brzy po svatbě vyklubal agresivní psychopat, jenž nakonec skončil v blázinci. Tato žena, dnes nepříliš známá, se ve skutečnosti jmenovala Anna Lauermannová-Mikschová a sehrála významnou roli v našich kulturních dějinách.

Spisovatel nikdy neví, co z jeho díla přežije pro další generace čtenářů. Jakub Arbes považoval za velmi důležité své sociální romány, ve kterých jako první český autor popisoval bídu soudobého dělnictva. My ho dnes ale známe hlavně jako „vynálezce“ nového literárního útvaru – romaneta.

Proč mluvíme o malířích středověku jako o "starých mistrech"? Kam se poděly mistryně? Nová výstava ve Valdštejnské jízdárně dává umělkyně z let 1300–1900 do popředí.

Říká se, že všechno zlé je pro něco dobré. A i když se tohoto hesla nelze držet vždycky, může na něm opravdu něco být. Své by o tom mohla vyprávět první česká profesionální malířka a velmi zajímavá osobnost Zdenka Braunerová.

Zdenka Braunerová pohledem alternativní fotografie. To je podtitul výstavy, která se vydává ve stopách času a genia loci v roztockém ateliéru.

Z jeho díla si dnes většina lidí pamatuje jen Radúze a Mahulenu, což je vlastně škoda. Spisovatel a dramatik Julius Zeyer za sebou nechal rozsáhlé dílo. Psal básně, historickou a mystickou prózu i dramata. Je dokonce považován za průkopníka fantasy literatury. Zajímavý je i jeho osobní život. Zemřel v devětapadesáti po těžké srdeční nemoci.

Pohádka Radúz a Mahulena je ojedinělým klenotem československé filmové tvorby. Divadelně hudební dílo nepostrádá hloubku, emoce, patos a silný kontrast mezi dobrem a zlem. Nenajde si oblibu u každého diváka a není už vůbec určeno dětskému publiku.

Je označován za jednoho z nejvýraznějších českých novoromantiků. V lásce, po níž toužil, ale spisovatel Julius Zeyer štěstí neměl. V dopisech psal o „velkém a strašném tajemství, osamělosti, smutku a vyděděnosti ze společnosti“.

Mezi přáteli české spisovatelky a překladatelky z francouzštiny a italštiny Marie Kalašové byli Josef Václav Sládek, Jaroslav Vrchlický, Jakub Deml, Julius Zeyer. Překladatelka děl Maurice Maeterlincka a Romaina Rollanda se narodila před 170 lety, 26. listopadu 1854.

Slavné dílo Julia Zeyera přispěje k letní večerní pohodě na státním hradě Trosky v sobotu 19. srpna. Činoherní provedení pohádkového dramatu doprovodí hudba Josefa Suka.

Ve zdech zdejšího zámku pak pobýval francouzský král Karel X., Joachim Barrande, Marie Terezie Bourbonská, i český skladatel Antonín Dvořák.

V sobotu 25. března uvádí Divadlo Josefa Kajetána Tyla v Plzni na své historické scéně v 19.00 novou inscenaci Radúz a Mahulena, která pojí pohádkové drama Julia Zeyera s hudbou Josefa Suka.

Uprostřed lesů, nedaleko Netolic, je na tichém paloučku schované jedno krásné jihočeské mariánské poutní místo. Lomecký areál neboli Lomeček, jak mu místní přezdívají, je jedním z nejvýznamnějších barokních poutních areálů v jižních Čechách. Místní kostel tu totiž ukrývá jeden český unikát.

Provokoval osobitými výroky, jako když přirovnal Babičku ke spisu Mein Kampf nebo označil Karla Čapka za nezajímavého maloburžoazního autora.

Neklan od Julia Zeyera z roku 1893 vypráví o jednom ze sedmi bájných českých knížat a jeho rivalech bojujících o vládu.

Vizionářství sochaře Františka Bílka budilo kontroverze. Pro některé bylo hluboké a nadpozemské, pro druhé bylo odpuzujícím a tragickým poblouzněním.

Bylo už pozdě večer, když se s Josefem Somrem potkal i s manželkou v sakristii kostela Navštívení Panny Marie v Lechovicích. „Zanechalo to v nás hlubokou stopu. Josef Somr neměl žádné manýry hvězd, Povídali jsme si, jako bychom se znali léta,“ vzpomíná Marek Venuta ze Znojma.

Návštěva lázní, to není jen odpočinek a hýčkání, ale také léčení. Vnitřní a vnější. Staří Řekové a Římané každodenní máčení ve vodě nepodceňovali, byl to jejich způsob, jak přimět tělo k regeneraci a umocnit pocit, že jsou stále naživu. Kromě smyslových požitků dostávají čím dál větší prostor také tisíce let staré rituály.

Umělci tu hledali své múzy, nemocní ztracené zdraví, ostatní odpočinek a zábavu. O lázních se tradují legendy, píší povídky, točí se v nich filmy. Ne každé lázně mají to štěstí, že přežily války, krize a změny majitelů. Ty zaniklé připomínají alespoň názvy budov či pramenů.

Umělci tu hledali své múzy, nemocní ztracené zdraví, ostatní odpočinek a zábavu. O lázních se tradují legendy, píší povídky, točí se v nich filmy. Ne každé lázně mají to štěstí, že přežily války, krize a změny majitelů. Ty zaniklé připomínají alespoň názvy budov či pramenů.

Většina z nás si ho vybaví jako bělovlasého muže s typickým plnovousem, s knírem a nezbytnou čepičkou na hlavě. Jistě - jde o Jana Zrzavého, malíře, který patří k nejdůležitějším postavám nejen mezi českými výtvarníky. A přitom mohlo být všechno úplně jinak, kdyby se mu splnily jeho dětské sny.

Známý literát jako přispěvatel Náprstkova muzea

Zdeněk Troška je jeden z nejpopulárnějších, ale zároveň nejkritizovanějších režisérů naší kinematografie. Někteří se jeho filmy baví, druzí je nemohou vidět ani vteřinu. 19. července 1983 začal tvořit svou nejznámější trilogii, která je ve stínu jeho budoucí tvorby slastnou podívanou.

Vesnický šaman a léčitel je skutečně nervózní. To se mu už nestalo dlouhá léta. Jeho sebejistota a pocit výjimečnosti jsou silně nahlodány. Před zkoumavým zrakem modrých očí, této sotva desetileté dívky, si připadá naprosto průhledný. Nechápe to. Horko těžko se mu v hlavě rodí odpovědi na její otázky. Než je však stačí vyslovit, ona ho předběhne. Stejnými slovy a s úsměvem na rtech. Starého muže se začíná zmocňovat panika.

Je to zvláštní místo. Zde na vás žádný bezbřehý smutek nepadne. Snad nostalgie, nad některými náhrobky se možná i usmějete. Není to žádný cynismus. Plastika dvou neklidných rukou, se jménem Vlasty Buriana. Přivřete oči a rázem vidíte desítky jeho filmových postav a slyšíte jeho hlas. Naprosto hmatatelně.

Pestrý, pozoruhodný život Julia Zeyera byl naplněn paradoxy a protiklady. Čtenáři ho milovali, kritici velebili, nebo nechápali. Přál si být pochován na lesním hřbitově v Lomci u Vodňan, ale jako prvému se mu dostalo pocty být pohřben na vyšehradském Slavíně.

Když nacisté označili jeho tvorbu za zvrhlou, malíř Jan Zrzavý se přestěhoval do Vodňan. Jeho byt, přátele, potíže i vztah k lívancům zachycuje nová kniha.

Hudebníci Kateřina a Marek Vrabcovi si své hnízdo náležitě zařídili v samém centru Prahy. V domě, kde po schodech kráčely historické osobnosti - Antonín Dvořák, Josef Hlávka, Julius Zeyer... Přesto do něho manželé vnesli před pěti lety moderní prvky. A krásu, pohodu a - samozřejmě - harmonii.

Takový obraz, jaký aukční společnost Ustar minulou neděli prodala, by mohl být součástí jakékoli sbírky evropského moderního umění.

Obraz Jana Zrzavého Fantastická krajina se v Praze vydražil za 28,08 milionu korun, což je nový autorský aukční rekord. ČTK to dnes sdělila Adéla Hansen zastupující aukční společnost Ustar, která obraz v neděli prodala.

Obraz Jana Zrzavého Fantastická krajina se v Praze vydražil za 28,08 milionu korun, což je nový autorský aukční rekord. ČTK to dnes sdělila Adéla Hansen zastupující aukční společnost Ustar, která obraz v neděli prodala. Dražší dílo Zrzavého se neprodalo nejen v Česku, ale ani v zahraničí.

Obraz Jana Zrzavého Fantastická krajina se v Praze vydražil za 28,08 milionu korun, což je nový autorský aukční rekord. ČTK to sdělila Adéla Hansen zastupující aukční společnost Ustar, která obraz v neděli prodala. Dražší dílo Zrzavého se neprodalo nejen v Česku, ale ani v zahraniční. Dosavadní rekord autora držel obraz Spící hoch, který se v roce 2013 prodal v Londýně za 450.000 liber, což bylo tehdy 14,7 milionu korun bez aukční přirážky, i s poplatky cena činila 19,3 milionu korun.

Jiří Peňás je staromilec se slabostí pro monarchistickou střední Evropu. Všude jezdí vlakem a už deset let píše týden co týden krátký cestopis. Teď je vydal knižně.

Příběhy pamětníků z Vodňan i dosud nezveřejněné dopisy či náčrty přináší nová kniha Setkání se Zrzavým. Autorka Martina Havlínová ji vydala ke 130. výročí narození malíře Jana Zrzavého.

Významný český básník a spisovatel Quido Maria Vyskočil čerpal inspiraci ve svém rodném městě. Jeho díla ovlivnil i Julius Zeyer nebo Jaroslav Vrchlický.

Plány na změny v pražské infrastruktuře i výstavba chybějících bytů nejsou jen palčivou otázkou dnešních dnů. Před zásadními rozhodnutími stáli Pražané nesčetněkrát. Příliš se však neví o plánu na zavezení Čertovky a výstavbě nové moderní čtvrti na Kampě.

Josef Mauder se narodil 1. prosince 1854 jako nejmladší ze čtyř dětí v pražské měšťanské rodině krejčího v novoměstském domě čp. 940 (Jindřišská 22 x Růžová 4). Jeho starší bratři Jeroným (*1849) a Karel (*1852) byli zlatníky.