Karel Hašler

Proslavil se jako písničkář, herec i bavič, jehož melodie zlidověly a patří k české kulturní tradici. Konec života Karla Hašlera ale připomíná, jak nacisté naložili s lidmi, kteří se nepodřídili.

Inspirovaly ho rakouské paláce a penězi se na něm nešetřilo. Barokní zámek v Týnci u Klatov je návštěvníkům přístupný teprve od roku 2024, nabízí však spoustu zajímavostí, ať už jsou to netradiční umělecké sbírky nebo třeba citlivě zrekonstruované stropní malby. A údajně tu mají i duchy!

Karel Hašler byl varován. Gestapo si pro něj přišlo poprvé v roce 1941 přímo na filmové natáčení. Neuposlechl a zpíval dál.

Telegram přišel 14. srpna 1940. Adresátkou byla čtyřletá holčička, která o měsíc později oslavila páté narozeniny už na place.

V československé historii máme opravdu světoznámé firmy a výrobky. Od pardubického perníku přes náhražku Coca Coly až po zbraně z československých zbrojovek. S firmami uvedenými ve kvízu jste se určitě setkali.

Vydejte se na procházku světem muziky za známými melodiemi i překvapivými hudebními objevy. Před dvěma měsíci jsem věnoval Hudební toulky řekám. Tu nejopěvovanější jsem si však nechal na dnešek.

Písničkář, jehož melodie zlidověly, se nedal umlčet ani okupací. Druhého září 1941 si pro něj přijelo gestapo přímo na filmařský plac. O tři měsíce později zemřel v koncentračním táboře vyčerpaný, zbitý a polévaný ledovou vodou.

Po svém boku měla velké hvězdy prvorepublikového stříbrného plátna. Z filmů, ve kterých s nimi hrála, už nežije žádná. Pár dnů po začátku natáčení poetického filmu Babička (1940) oslavila jeho nejmladší protagonistka Jitka Dušková páté narozeniny. Super.cz představitelku Adélky Proškové navštívil u ní doma, aby zjistil, jak se jí daří.

Vystoupal na vrchol hereckého umění a stal se Králem komiků. Jenže ti, kteří mu dříve nadšeně tleskali, ho se stejným zápalem později zatratili kvůli domnělé kolaboraci. Že se jí nedopustil, vyšlo najevo až po hercově smrti. Po sametové revoluci byl rehabilitován, pohřben se všemi poctami a oceněn.

Karel Hašler nebyl černobílý hrdina, ale své poblouznění fašismem tvrdě odčinil. Když přišli okupanti, stal se jejich nejdrzejším nepřítelem. I když se na něj zaměřilo gestapo, s odbojem neskončil a svou vlast nezradil.

Václav Binovec patří k nejrozporuplnějším postavám historie české kinematografie. Byl to muž, který v sobě spojoval vizionářské nadšení průkopníka s nebezpečnou osobní ctižádostí, jež ho nakonec dovedla k morálnímu pádu.

Do filmové adaptace nejslavnějšího díla Boženy Němcové byla obsazena víceméně náhodou. Stála za tím portrétní fotografie, kterou její strýc ukázal scenáristovi snímku a proslulému písničkáři Karlu Hašlerovi. Devadesátiletá Jitka Viktorínová, dříve Dušková, pro Novinky vzpomíná na zrod Babičky režiséra Františka Čápa z roku 1940, kterou lehce zastínila mladší verze v režii Antonína Moskalyka.

Bylo mu devětačtyřicet, když ho rozvášněný dav hnal pražskými uličkami. Jan Sviták, ještě včera vážený režisér, dnes štvaná kořist. Hněv davu přehlušil všechny pochyby – a kulky mladého vojáka ukončily život muže, kterého žádný soud nikdy neodsoudil.

Karel Hašler přežil první zatčení gestapem. Dostal varování. Neuposlechl a zpíval dál protiněmecké písničky. Druhé zatčení už bylo poslední. Dva dny před Štědrým dnem 1941 ho v Mauthausenu umučili ledovou vodou.

Král ulice, Sextánka, Děvčata, nedejte se!, Dívka v modrém. Všechny tyto tituly mají jedno společné, hrála v nich překrásná Sylva Langová. Po komunistickém převratu o ni český film přišel. Žila v Anglii a k natáčení u nás se vrátila jen jednou.

Allanovy sestry, založené v roce 1940, byla významná česká dívčí vokální skupina převážně swingové éry. Zejména za II. světové války a v padesátých letech koncertovaly, nahrávaly desky, účinkovaly v rozhlase, bylo jich prostě všude plno.

Zákulisní historky z natáčení filmu Černí baroni - zranění hlavního herce, napjatá atmosféra na place i nečekané detaily o obsazení.

Hospody, lokály, nálevny. I tyto instituce patřily a patří ke koloritu hlavního města. Není možné objektivně označit ten nejhorší podnik. Velmi často si ale toto označení vyslouží legendární Batalion.

Ostravu míváme stereotypně spojenou především s doly, šedivostí, prachem a rázovitými lidmi. Ocelové srdce monarchie a později Československa.

Z účetního se stal hvězdou, jeho šlágry roztančily republiku. Po válce mu ale komunismus sebral firmu, rodinu i čest. Příběh R. A. Dvorského: neuskutečněný útěk, nespravedlivý rozsudek a pomalý návrat k hudbě.

Škoda Hispano-Suiza aneb unikátní automobil inspirovaný francouzsko-španělskou značkou vyroben v Čechách. Na tehdejší dobu působila naprosto mimořádně. Vůz zaujal zejména moderní technikou a elegantním designem. Nešlo však o běžné auto do ulic. Vozily se v nich pouze ty nejznámější osobnosti první republiky. Prezident T. G. Masaryk vůz vlastnil a používal běžně. Hispano-Suizou se ale svezl i spisovatel Karel Čapek nebo písničkář Karel Hašler.

Ten hlas zaslechnete jednou a už ho poznáte pokaždé. Na ženu hluboko posazený, lehce zastřený, dalo by se říct sexy. Ve spojení s Jiřinou Šejbalovou (†75) tak, jak si ji většina z nás vybaví, tedy třeba jako bordelmamá ve výslužbě ze Světáků, to označení možná nesedí.

V Divadle Viola ožije duch staropražských kabaretů. Večer plný živé hudby, nostalgických šansonů i rozverných kupletů – to je Kabaret Viola!

Karel Hašler (†1941) byl jednou z nejvýraznějších postav české kultury první poloviny 20. století. Tento všestranný umělec – písničkář, herec, režisér a vlastenec – zanechal v českém národě nesmazatelnou stopu díky svým písním plným lásky k domovině.

Vzpomínáte, jak jste se jako děti těšili na smetanovou Polárku nebo jak jste sbírali tetovačky z žvýkaček Pedro? Některé chutě prostě zůstanou v našich srdcích napořád! I když dnes můžeme vybírat z tisíců zahraničních dobrot, stejně nás to táhne k těm starým známým, které jsme milovali už jako malí. Co je to za kouzlo, že i po desítkách let saháme po Hašlerkách, Májce nebo Kofole? Možná je to nostalgie, možná jedinečná chuť, kterou prostě nic nenahradí.

Vlasta Burian, narozený jako Josef Vlastimil Burian, byl nekorunovaným králem komiků, který svým neopakovatelným talentem a energií okouzlil celé generace.

Na prodej je letní sídlo slavného herce a písničkáře Karla Hašlera. Vila, kterou si nechal postavit v roce 1913, může být vaše - a má co nabídnout.

Byla to doba elegance, šviháckých knírků, noblesních dam v róbách a filmů, které voněly šarmem i na černobílém plátně. Prvorepublikové Česko zkrátka mělo styl a tehdejší herci a herečky měli charisma, jaké dnešní hvězdičky mohou jen závidět. Právě na ně si můžete zavzpomínat v našem eXtra kvízu. Poznáte elegány stříbrného plátna jen podle jediné fotografie?

Kouzelnou vilu u řeky v Libčicích nad Vltavou vlastnil známý prvorepublikový umělec Karel Hašler (1879–1941). Dům kousek za Prahou je teď na prodej za necelých 25 milionů. Jak Hašlerova vila vypadá?

Karel Hašler se v době okupace nebál zpívat vlastenecké a protiněmecké písně. Jeho odvaha ho bohužel dovedla až do koncentračního tábora, kde zemřel.

Řemeslné trhy, kroje, koláče, pestrá keramika, dudácké kapely, lidové tance i nářečí. To jsou tradiční Chodské slavnosti, jedna z nejstarších a největších národopisných slavností v České republice. Další ročník se koná od pátku do neděle v Domažlicích.

Česká kinematografie má světu rozhodně co nabídnout. Čeští filmaři natočili nespočet snímků, které se navždy zaryly do paměti diváků.

Před čtvrt stoletím byl původně skvostný barokní zámek v Týnci u Klatov politováníhodnou ruinou v poslední fázi samovolné demolice. Dnes je zrestaurován a vloni se stal novým turistickým magnetem kraje. Zachránilo ho nadšení a zarputilost manželů Hany Jirmusové Lazarowitz a Jana Pelánka Lazarowitz.

Skvělý písničkář, respektovaný herec ve filmech i na naší první scéně, úspěšný podnikatel, jasnozřivý textař, ale i bohém a bonviván, který dokázal většinu svého jmění prolít hrdlem. To všechno byl Karel Hašler.

Každá doba s sebou přináší různé hudební styly a písničky. Některé se ztratí ve víru historie, ale jiné si rádi pozpěvujeme ještě po desítkách let. Vybrali jsme několik, které patří k ikonickým a stále na ně lidé nezapomínají. Pojďte vyzkoušet v kvízu, jak dobře znáte oblíbené slavné texty.

Neustále si vymýšlet a něco předstírat, na to mu bylo divadlo málo, tou pravou „Parketou“ pro něj byl obyčejný každodenní život. Převychovat ho se šéf Národního divadla snažil marně, „punc“ čistokrevného Žižkováka v něm navždy zůstal.

Jaké je vaše největší přání? Jet do Vídně. Otázka a odpověď v anketě týdeníku Mladý svět jasně ukazuje, jaké bylo postavení hvězd pop music a jejich životní perspektivy za časů socialismu. V anketě odpovídaly první tři desítky československých zpěváků a zpěvaček podle umístění v historicky prvním ročníku Zlatého slavíka.

Nacistická okupace Československa v letech 1938 až 1945 ukončila razantně období dnes až idealizované první republiky, která se však musela vypořádat i s důsledky hospodářské krize v 30. letech minulého století. Přesto bylo Československo vyspělým demokratickým státem a Ostrava velkým průmyslovým centrem, které zažilo obrovský rozvoj.

Vzpomínáte, jak jste se jako děti těšili na smetanovou Polárku nebo jak jste sbírali tetovačky z žvýkaček Pedro? Některé chutě prostě zůstanou v našich srdcích napořád! I když dnes můžeme vybírat z tisíců zahraničních dobrot, stejně nás to táhne k těm starým známým, které jsme milovali už jako malí. Co je to za kouzlo, že i po desítkách let saháme po Hašlerkách, Májce nebo Kofole? Možná je to nostalgie, možná jedinečná chuť, kterou prostě nic nenahradí.

V rubrice Flashback Josef Vlček připomíná, o čem se psalo přesně před třiceti lety. Jak vypadala česká hudební scéna v dubnu roku 1995?

Chladný pohled a podmanivý hlas, který dodával jejím slovům na váze. A především mistrovství, s jakým ztvárnila desítky manipulativních, panovačných a vypočítavých žen na divadelních prknech i filmovém plátně. Vychovala generace diváků, kteří ji často až nenáviděli, přestože v osobním životě byla pravým opakem svých postav.

Zpěváka a herce Josefa Zímu v pátek při posledním rozloučení ve velké obřadní síni pražského krematoria Strašnice do uměleckého nebe doprovodila hudba v podání Orchestru Karla Vlacha. Smutečního obřadu s umělcem, který byl mimo jiné dvě dekády tváří populárního televizního pořadu Sejdeme se na Vlachovce, se zúčastnili lidé všech generací. Část z nich si při rozloučení spolu s orchestrem zazpívala skladbu Karla Hašlera Česká písnička. Pražský rodák Zíma zemřel 6. března ve věku 92 let. Pro ŽivotvČesku.cz před časem zavzpomínal na svou roli prince Radovana v pohádce Princezna se zlatou hvězdou.

Za normálních okolností by František Lhotský vystudoval vysokou školu a převzal po svém otci prosperující továrnu na cukrovinky. Jenže přišel komunistický puč, fabriku jim sebrali a čekali ho pétépáci.

Co o Josefu Zímovi (11. 5. 1932 – 6. 3. 2025) jeho národ neví…

Za normálních okolností by František Lhotský vystudoval vysokou školu a převzal po svém otci prosperující továrnu na cukrovinky. Jenže přišel komunistický puč. Fabriku jim sebrali a nečekala ho podnikatelská dráha, ale pétépáci. „Otec udělal zkušenost s tím, že tuneláři nejsou pojem poplyšový, ale že existoval již dávno předtím,“ začíná František Lhotský (1932–2016) vyprávění o svých

V roce 1932 spatřila světlo světa první naše zvuková detektivka Záhada modrého pokoje. Jednalo se o režijní prvotinu Miroslava Cikána. V hlavní roli se představil Karel Hašler.

Role černého pasažéra Ťopky patří k těm, které Vlastu Buriana proslavily nejvíce. Film Přednosta stanice, kde exceloval společně s Jaroslavem Marvanem, patří ke zlatému fondu české kinematografie. Ne všechny osudy lidí spojených s tímto filmem ale byly šťastné. Co všechno o této skvělé komedii víte?

Všestranný umělec se zaryl hluboko do srdcí mnoha posluchačů nádhernými melodiemi s vlasteneckými texty, které se mu ale nakonec vlastně staly osudnými.

Černobílá, němá pohádka o Popelce byla jednou ze série klasických pohádek, které natočil režisér Josef Kokeisl. Hlavní role se chopila dnes již dávno zapomenutá herečka němé éry Zdena Listová.

Karel Hašler je jednou z nejvýznamnějších osobností české hudební historie a jeho písně se staly symbolem svobody v těžkých časech. Zároveň naučily český národ radovat se z maličkostí. Zkuste si náš kvíz a zjistěte, jak dobře znáte jeho písně, ať už ty slavné, nebo méně známé poklady.

Doma o ni nikdo nestál, a tak nakonec vyrazila za stálým angažmá stovky kilometrů. A když si jí konečně všimli i v Praze, musela se dokonce soudit. (Pokračování ze středy 4. prosince)

Nové Československo se ke geniálnímu skladateli obrátilo zády. A především jeho metropole se svou závistivou „smetánkou“. Autora melodramat i nesmrtelných operet uštvala závist a byrokracie až k smrti. (Pokračování ze středy 27. listopadu)

HISTORIE / „Hoši od gestapa, vy tu klidně spíte, vy se odtud domů nikdy nevrátíte. Nevrátíte vy se nikdy domů zpátky, budou pro vás plakat otcové i matky. Zůstanete tady jako bídné trety, budou pro vá…