Karel Kryl

Před osmi lety, 18. prosince 2011, zemřel Václav Havel. Lidé se tehdy spontánně sešli na Václavském náměstí pod sochou svatého Václava, aby zapálili svíčku a vzpomínali. Pietní vzpomínka po osmi letech se ponese ve stejném duchu.

Unikátní solitér, který se minulému režimu postavil s kytarou v ruce. Písně Karla Kryla se staly symbolem kulturního vzdoru vůči totalitě, ale co se s nimi stalo po revoluci? Byla silná osobnost českého písničkáře dostatečně doceněna? Proč jeho společenská role skončila na balkóně Melantrichu při zpěvu hymny s Karlem Gottem?

Prostornější venkovní posezení a bar, opravená světnice nebo nové lavičky na vyhlídkách. A pravidelné kulturní akce. To jsou jen některé ze změn, které na vyhledávané chatě Říp na stejnojmenné hoře udělali noví nájemci. Provozovatelé Ondřej Mirovský a Eliáš Molnár tím ale zdaleka nekončí. Na příští rok mají v plánu i další vylepšení.

Například legendární album rockových hvězd Pavola Hammela, Radima Hladíka a Mariana Vargy s názvem Labutie piesne je největším tahákem sběratelů vinylů na internetových aukcích. Prodalo se za 25 000 korun.

Expozice Karla Kryla, která sídlí v samém centru Kroměříže, poutá stálý zájem. Zvláště v letních měsících sem proudí nejen turisté z celého Česka, ale také ze Slovenska nebo Polska. Od prosince do konce února 2020 bude expozice otevřena pět dní v týdnu, a to od středy do neděle.

Seriál Seznamu: O čem psala média v socialistickém Československu, když režimu docházel dech.

Do letošního 30. září chtěla radnice centrálního ostravského obvodu nabídnout k prodeji bronzovou sochu zesnulé zpěvačky Věry Špinarové, která loni po svém odhalení v Husově sadu v centru Ostravy rozdělila laickou i odbornou veřejnost. Jenže je téměř konec listopadu a stále se nic neděje. Radnice totiž pořád nemá podepsanou smlouvu s autorem sochy Davidem Moješčíkem, který drží autorská práva.

Na Filozofickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci se v neděli vrátila na jeden den atmosféra, jaká tu panovala ve druhé polovině listopadu 1989. Někdejší, nyní už o třicet let starší studenti tu k výročí sametové revoluce zopakovali okupační stávku, jednu z klíčových olomouckých událostí revolučního listopadu 1989.

Letošní rok se nese ve znamení oslav tří dekád od sametové revoluce. Dneškem oslavy svobody vrcholí. Proto si najděte čas a otestujte své znalosti o událostech, které vedly k pádu komunistického režimu.

Marta Kubišová zahájila písní S nebývalou ochotou za velkého aplausu zcela zaplněné pražské Lucerny výjimečný koncert s názvem Samet 30.

Vzhled budovy Městského divadla Zlín se dnes vrátil o 30 let zpět. Na balkoně jsou velké transparenty "Byli jsme a budem", "Občanské fórum" a "Generální stávka". Jde o jednu z akcí, kterými si divadlo připomíná letošní 30. výročí listopadových událostí roku 1989.

Sedmnáct příběhů, sedmnáct osudů a nesčetně fotografií zachycujících atmosféru na náměstí, v ulicích města i v očích lidí. To je obsahem knihy, která připomíná události před třiceti lety v Liberci. Nikoliv pouhým výčtem historických událostí, ale na osobních příbězích. „Historie se skládá z tisíců malých příběhů,“ říká autorka publikace, novinářka Jana Patková.

I po třiceti letech si grafik Pavel Šťastný vybavuje chvíli, kdy se dozvěděl, že jeho návrh, jak má vypadat logo Občanského fóra, vyhrál. "Bylo to ve dvě hodiny v noci, samozřejmě to bylo překvapení," vzpomíná Šťastný, který tehdy jako student stávkoval ve škole. Postupem času se stal uznávaným grafikem a letos také spolupracoval s lidmi, kteří pořádali oslavy výročí sametové revoluce.

Ruce se vztyčenými prsty symbolizujícími vítězství, trikolora, pohotovostní pluk SNB. To jsou motivy zobrazené na známce, kterou Česká pošta (ČP) vydala k 30. výročí sametové revoluce.

Odhalení památníku výročí roku 1989 na schodech liberecké radnice bude jedním z pilířů oslav třiceti let svobody. Publikum se ovšem dočká také například křtu nové knihy „Liberec 89, sametová revoluce“.

Na Univerzitě Karlově vyvrcholí během příštího týdne celoroční oslavy a připomínky kulatých výročí 17. listopadu let 1939 a 1989. Je symbolické, že stejně jako před 80 a 30 lety se na nich i dnes výrazně podílejí přímo studenti. Jednotlivé akce pod hlavičkou iniciativy Svobodný listopad nabídnou platformu pro diskusi nejen o naší novodobé historii, ale rovněž o dalším ekonomickém i mezinárodním směřování České republiky. Různorodost událostí a vlivů sametové revoluce pak ilustruje i rozpětí jednotlivých akcí, od tradičních výstav a konferencí až po premiéru muzikálu inspirovaného Karlem Krylem či koncerty Tomáše Kluse, Voxelu nebo skupiny Chinaski.

Letos si budeme připomínat třicet let od sametové revoluce. S ní je spojován i letos zesnulý zpěvák Karel Gott, který sice vystupoval i během komunistického režimu, ale národ si usmířil hned 4. prosince roku 1989, kdy s Karlem Krylem zazpívali českou hymnu.

Václav Havel ji označil za předehru sametové revoluce. Dva týdny před 17. listopadem 1989 přijely do už svobodného Polska tisíce nesvobodných Čechoslováků na Přehlídku nezávislé československé kultury. V euforické atmosféře před 30 lety sledovali ve Vratislavi vystoupení exilových písničkářů, které mohli jinak poslouchat jen nelegálně na vlnách Svobodné Evropy nebo nahrávkách nevalné kvality.

Odhlasování 21. srpna za další významný den šlo vcelku hladce. Téměř všichni poslanci památku obětí invaze z roku 1968 podpořili, jen několik se jich zdrželo (podrobné výsledky hlasování zde). Neboli, šlo o jeden z výjimečných případů, kdy jinak rozdělená a politická scéna našla shodu. Přesto to nuda nebyla.

Okamžitě po nedávném úmrtí zpěváka Karla Gotta se objevily rozdílné pohledy na jeho vztah k režimu před rokem 1989. Na jedné straně byl nejčastěji připomínán podpis anticharty, na straně druhé byl některými pamětníky Gott připomínán jako odpůrce komunistů.

České armádě se věnovala další z Valdštejných besed, organizovaných v Jazzové sekci spolkem Šance na návrat. Na dotaz moderátora Petra Burdy, zda by lidé byli pro dvouměsíční vojenskou prezenční službu, se z publika ozývaly výkřiky "aspoň půl roku, aspoň tři měsíce". Přítomní politici, rekrutující se výhradně z mužů, byli ve většině střídmější.

Marta Kubišová, Karel Kryl, Golden Kids, Jan Tříska… Ikony a slavné tváře konce šedesátých let spojuje jméno fotografa Otto Dlaboly. Pětašedesátiletý autor patří mezi průkopníky fotografie českých celebrit.

Lidé by na Bertramku nenosili květiny, kdyby si mysleli, že Karel Gott způsobil normalizaci. Představoval spíš symbol touhy po slušném životě bez velkých rizik.

Jako dítě si Jan Adam umanul, že v budoucnu bude spolupracovat s Karlem Gottem. V roce 1982 se to stalo. Postupně se stal jeho nejbližším spolupracovníkem a celé to trvalo třicet tři let. V roce 2015 se jejich cesty rozešly, zůstali však přáteli.

Bleskové rozhodnutí vlády Andreje Babiše uspořádat zesnulému Karlu Gottovi státní pohřeb, vytvořilo dva tábory. Jedni argumentovali, že si poctu, obvykle vyhrazenou jen zesnulým státníkům, plně zaslouží. Druzí, že nikoliv. A vesměs dodávali, že jde o populistický tah, vedený snahou politicky se přiživit na Gottově popularitě.

Za takřka šest dekád své kariéry neslezl z vrcholu české populární hudby. Kromě pěveckého génia za to mohl Karel Gott vděčit často i udržováním dobrých vztahů s jakoukoliv vládnoucí garniturou, což vedlo také k tomu, že byl režimem vybrán jako jedna z vůdčích postav prohlášení umělců z „oblasti zábavné a populární hudby“ v reakci na Chartu 77. Později se naopak stalo symbolickým momentem sametové revoluce, když zazpíval hymnu s Karlem Krylem.

Problém je spíš v tom, že by se velkorysé oficiální piety mělo dostávat významným osobnostem častěji. V poslední době třeba Věře Čáslavské, Dagmar Burešové, kardinálu Miloslavu Vlkovi nebo onkologovi Josefovi Kouteckému.

Padesát let života věnoval českému šoubyznysu. Před lety objevil Karla Kryla, byl manažerem Marie Rottrové v době, kdy manažeři oficiálně neexistovali, stál u zrodu Manéže Bolka Polívky a oživil a dovedl na vrchol soutěž krásy o korunku Miss Československa, poté ČR. Nyní o pracovní části svého života napsal Miloš Zapletal knihu Za zády slavných.

Stálá expozice Karla Kryla v Kroměříži, odkud písničkář pochází, se ohlíží za pěti lety své existence. Výstava, kterou tu ve čtvrtek otevřeli, slovem i fotografiemi připomíná nejzajímavější akce, které se tu odehrály, i osobnosti, které sem zavítaly.

Rozhovor s písničkářem Tomášem Klusem o potřebě občanské angažovanosti, otevřenosti off-line i na sociálních sítích a vlastní cestě k duchovnu.

Už čtvrtý měsíc vede trenér Václav Jílek Spartu svou cestou. Nebo se po ní spíš lopotně pachtí a klopýtá, padá a tu a tam se zvedá, než aby po ní cílevědomě šel. Jedno mu ale upřít nelze. Vize mu nechybí. Krásná, inspirující, majitele klubu Daniela Křetínského určitě oslovující a uspokojující. Vize o Spartě, která půjde cestou, jakou už kráčí Slavia. Cestou kvality, dominance, úspěchu...