Karel Teige

Byl žebrákem i doktorem filozofie, undergroundovou ikonou i donašečem StB. Egon Bondy rozbíjí pohodlné představy o disentu i morálce. Proč se k němu vracíme i dnes?

„Manon je můj osud. Manon je můj osud. Manon je všecko, co neznal jsem dosud. Manon je první a poslední můj hřích, nepoznat Manon, nemiloval bych,“ tyto verše zná snad každý zamilovaný. Autorství připisujeme jednomu z nejlepších literátů našich dějin.

Citoval Stalina, hlásil se ke straně, čekal na recenzi v Rudém právu. Marně. V listopadu 1951 vypadl z okna. Náhoda, nebo poslední únik před strachem?

Rostoucí ceny nemovitostí a proměny životního stylu mění tvář městského bydlení. Průměrná plocha bytů se zmenšuje, zejména ve velkých městech, a stále více lidí se musí vyrovnat s otázkou: jak důstojně bydlet na omezeném prostoru?

V kavárnách okouzloval ženy verši, doma ho čekala věrná manželka „Fáfinka“, jež ho milovala až za hrob. Vítězslav Nezval se z avantgardního bohéma stal dvorním básníkem stalinismu – a na cestě mezi Edisonom a Stalinem zanechal řadu zraněných srdcí.

Karel Teige posouvá v textu z října 1927 Bretonovo vysvětlení dada jako předchůdce surrealismu k tezi o popisu aktuálního života: „Všechen snobismus a puritanismus je dada. Všesokolský slet je dada. Destinová, zpívající sokolíkům na vyšehradské skále, je dada.“ Pojďme navazovat pojďme pokračovat!

Patří mezi nejtalentovanější herce své generace a brzy načne už třetí sezonu v Městských divadlech pražských. Kromě toho je denně k vidění i v seriálu Zoo Nové začátky a aktuálně září i na Letních shakespearovských slavnostech. „Jsem rád, že se v umělecké branži mohu podílet na nejrůznějších projektech,“ říká herec a zpěvák Radek Melša.

Vítězslav Nezval, surrealistický básník a Stalinův obdivovatel, zemřel v den, který mu předpověděla věštba. Položil se na kanape, a když přišla jeho žena Františka, byl mrtev. V den, který mu kdysi jasnovidka předpověděla.

Jsou to dva světy, které si moc nerozumějí, přitom jsou oba plné knih. Antikvariáty a rychlý prodej čtiva z druhé ruky online. U nás mu dominuje služba Knihobot. Strmý nástup zažila kolem pandemie a růst už nepřestala. Ve stejné době začali pražskému antikváři Milovi Burdátšovi rychle ubývat zákazníci. Co v informačně přehlcené době připoutalo jejich pozornost, stoprocentně říct nelze. Jisté ale je, že se návyky čtenářů mění. Rychlý servis jim dává nové možnosti, hůl ale nelámou ani nad kamennými obchody. Mohou antikvariáty a internetové secondhandy žít vedle sebe?

Velkoformátová Šumava umírající a romantická od Josefa Váchala vydaná autorem v roce 1931 zvítězila v odborné anketě o Nejkrásnější českou knihu století. Anketu vyhlásil Památník národního písemnictví/Muzeum literatury a Projekt Identita. Druhé místo obsadil J. F. Cooper: Poslední Mohykán od J. F. Coppera s ilustracemi Jiřího Šalamouna, vydaná v roce 1972.

Jméno Marie Čermínová moc známé není. U nás i ve světě nejslavnější česká malířka používala totiž už od 20. let minulého století poeticky znějící pseudonym Toyen.

Dnes je kavárna na každém rohu, v každém nákupním centru. Ale nechcete si raději dát šálek kávy provázený kouzlem první republiky? Některé z tehdejších kaváren se dochovaly dodnes v plné kráse a neztratily nic ze své neopakovatelné atmosféry. Zavítáte do některé z nich?

Milovníci knih se neradi zbavují některých titulů ze svých domácích knihoven. Obzvláště starší kousků, které dýchají minulostí. Co na tom, že jejich vazba už není v nejlepší kondici. A právě za takové kusy by někteří sběratelé neváhali zaplatit tisíce.

Egon Bondy byl pro jedny pilíř undergroundu, básník, filosof a znalec východních náboženských systémů. Pro druhé flákač, samolibý primitiv a fízlovský udavač po dlouhých třicet let.

Umělec a malíř, který se proslavil na poli grafického designu, je populární u milovníků kultury v mnoha zemích světa.

Open House Praha už podesáté. Festival, který každoročně zpřístupňuje výjimečné budovy, letos oslaví jubilejní ročník. A připomene i další jubilea – výročí architektů, jejichž stavby rozhodně stojí za vidění. Přinášíme tipy, kam se za nimi vydat.

Praha - Obraz malířky Toyen z roku 1961 nazvaný Tajemství míst byl dnes v Praze vydražen za 49,6 milionu korun, včetně aukční přirážky. Jde o dosud nejvyšší částku dosaženou v dražbě za dílo z poválečné tvorby Toyen, uvedla galerie European Arts.

Americký dražitel s českými kořeny Nicholas Lowry je hlavním protagonistou celovečerního dokumentu Identita: Film o českém grafickém designu.

Máte na policích sbírku starých knih a přemýšlíte, zda neskrýváte cenné poklady? Je načase vydat se na cestu do fascinujícího světa sběratelství knih a naučit se, jak v knihovně rozeznat skvosty.

Jste předávkovaní všemi vánočními pohádkami a vítězstvím dobra nad zlem? Lednové premiéry vám srovnají chutě. Temnotou, strachem, drogami a zločiny se to v nich jenom hemží. I když intelektuální stránka, morálka a vtip se také nenechaly úplně zahanbit. Vzhůru do kin a k laptopům!

Bývalá první dáma Dagmar Havlová a herečka Tatiana Dyková pokřtily novou knihu. Autorkou je Andrea Sedláčková a kniha se jmenuje Toyen - První dáma surrealismu. Křtilo se, jak jinak, mezi obrazy, které visí na zdech Galerie Kodl.

Významný představitel evropského moderního umění, jehož tvorba se vyznačuje osobitou poetikou imaginativního charakteru. Šímův výtvarný talent nepatřil jen malířskému projevu, ale i kresbě, grafice, knižní ilustraci a vitráži.

Tahač a ničitel jménem Dášeňka. Drsnosrstý foxteriér byl součástí domácnosti Karla Čapka od roku 1932. O rok později svou fenku spisovatel zvěčnil v dětské knize Dášeňka čili Život štěněte. Její divoká povaha způsobila, že ji spisovatel musel poslat k jiným páníčkům. Kam mohla doputovat?

Malá galerie bubenečského Muzea literatury hostí výstavu výtvarníka a zástupce československé avantgardy Karla Teigeho.

Státní symboly, poštovní známky, bankovky, loga institucí, ale i knihy, dopravní značky, orientační systém v metru, obaly výrobků či filmové plakáty – to vše je součástí formování české národní identity. Jak tyto ikonické návrhy vznikaly a kdo za nimi stojí? Na to odpoví rozsáhlý kulturní projekt Identita – příběh českého grafického designu.

Historii i současnost českého grafického designu zmapuje projekt Identita. Vznikne televizní cyklus, výstava, monografie i film. Projekt představí státní symboly, poštovní známky, bankovky, loga institucí, ale i knihy, dopravní značky, orientační systém v metru, obaly výrobků či filmové plakáty jako věci, které jsou součástí formování české národní identity. ČTK o tom za jeho autory a organizátory informovala Martina Reková.

Magnesia Litera zveřejnila nominace v celkem jedenácti kategoriích. Slavnostní vyhlášení bude v pondělí 17. dubna z prostorů Nové scény Národního divadla. Diváci si mohou pustit přenos na ČT art.

Narodila se jako Aloisie, později si říkala Olga. Milovala židovského hudebníka, ale provdala se za nacistu. Život pozapomenuté spisovatelky a dramatičky je plný osudových zvratů a nejasností.

Co všechno najdete ve čtvrteční příloze deníku Právo Salon?

Zdědili jste v pozůstalosti knihovnu plnou starých výtisků? Možná je v ní ukrytý malý (či velký) poklad! Jak poznat vzácnou knihu?

Co charakterizuje proudy radikálně levicového hnutí v někdejším Československu? I na to jsme se zeptali historika Jana Mervarta. Přetiskujeme článek z nového čísla A2, jehož hlavním tématem je československá radikální levice.

K montovaným domkům jsme coby obyvatelé země, kde se staví hlavně z cihel, poněkud nedůvěřiví. To je ale škoda, protože moderní materiály a kvalitní zpracování tyto domy staví na roveň těch cihlových a v mnohém je i předčí. I životnost je srovnatelná s novostavbami. Jeden takový vám představíme.

V pražské Národní galerii probíhá velká výstava Toyen: Snící rebelka. S kunsthistoričkou Barborou Bartůňkovou jsme mluvili o antifašismu, levicových postojích i genderové identitě této slavné avantgardní umělkyně.

Modulové domky většina z nás považuje za nízkonákladové bydlení pro mladé páry, něco podobného jako startovací byty. Avšak „freedomek“ vůbec nemusí být jednopodlažní ani omezující.

Další výstavou, kterou lidem v prosinci zprostředkuje Národní galerie Praha online, bude retrospekce malíře Mikuláše Medka nazvaná Nahý v trní. Jeho obrazy byly k vidění do doby, než byly výstavní síně uzavřeny, ve Valdštejnské jízdárně, v Klášteře sv. Anežky České a ve Veletržním paláci.

Zájemci o světové výstavy Rembrandtových děl či retrospektivy Mikuláše Medka měli šanci vidět unikátní projekty jen na několik dní, v pondělí je zarazilo nařízení vlády. Zda dojde k jejich opětovnému otevření přitom není jisté. Obě dlouho očekávané výstavy končí už v lednu. „Pravděpodobnost, že by se ty výstavy mohly prodloužit, je skutečně mizivá,“ řekla deníku Echo24 mluvčí Národní galerie Eva Sochorová.

Retrospektivní výstava malíře Mikuláše Medka (1926–1974), kterou pražská Národní galerie otevřela v pátek 11. září, patří k nejrozsáhlejším samostatným výstavám umělce druhé poloviny dvacátého století, jakou kdy tato instituce uspořádala. K vidění je ve Valdštejnské jízdárně, Veletržním paláci a v klášteře sv. Anežky až do 10. ledna příštího roku.

Poslední literární dílo komunistického novináře Julia Fučíka Reportáž psaná na oprátce představí výstava v Národním památníku na Vítkově.

„Z Prahy. 1. února. Dnes před 10. hod. dopoI. zastřelil se ve svém bytě v Dobrovského ulici v Praze VII. malíř Antonín Slavíček. Dokončena je tragedie českého umělce, jehož osud mocně dojímal celou českou veřejnost.“

Pražská výstava skupiny Devětsil evokuje meziválečnou éru. Avantgardisté zpočátku věřili, že umění už brzy nebude potřeba.

Výstavu věnovanou uměleckému spolku Devětsil budou příští rok následovat přehlídky maířky Fridy Kahlo a fotografa Antonína Kratochvíla.

Alšova jihočeská galerie otevřela výstavu věnovanou Karlu Teigemu. Připravila ji Rea Michalová, která o něm vydala knihu.

Dílo Karla Teigeho, zástupce meziválečné avantgardy, představuje Alšova jihočeská galerie (AJG) v Hluboké nad Vltavou.

Tentokrát se vydáme do Brna. Navštívíme vilu Tugendhat, povíme si něco o kostele svatého Jakuba a prozradíme, kdo a proč postavil do kostela dva divné mužíčky.

Unikátní obraz Akce I (Vajíčko) Mikuláše Medka, zachycující ženu v modré barvě, rozbíjející vejce, se letos 6. června na zahradní aukci u Hejtmánků vydražil za 57 milionů korun. Vajíčko z přelomu let 1955-56 je prvním ze dvou obrazů, na nichž Medek namaloval figuru v modré barvě – jinak jsou postavy na jeho obrazech červené. Druhé ze dvou modrých pláten, Akce II (Vlna), bylo před časem na aukci na Floridě prodáno za 25 milionů.