Komáři

Během víkendu už mohou lidi na některých místech Česka potrápit komáři. Český hydrometeorologický úřad (ČHMÚ) očekává střední aktivitu hlavně v části Moravy a Slezska, ve východních Čechách pak může být v neděli lokálně dokonce vysoká. V sobotu budou mít komáři vhodné podmínky zejména v části západních a severních Čech. Na většině území ale meteorologové předpovídají mírnější aktivitu.

Zpočátku vše vypadalo idylicky, jenže s příchodem teplejších dnů začala voda v nádobě tmavnout a zapáchat. Když se Zdeněk přiblížil, ucítil pach připomínající zkažená vejce a na hladině objevil stovky larev komárů.

Přírodní repelenty z bylinek si získávají stále více balkonů i teras. Levandule, máta nebo meduňka totiž nejen krásně voní, ale zároveň mohou pomoci omezit komáry během letních večerů. Stačí pár květináčů a obyčejné posezení se rázem promění v mnohem příjemnější místo bez chemických sprejů.

V hororových a fantasy příbězích česnek odrazuje upíry. Podle nové studie může v reálném světě sloužit jako ochrana proti jiným krvežíznivým tvorům – komárům. Vědci z Yalovy univerzity analyzovali 43 druhů ovoce ve snaze najít přírodní sloučeninu, která by měnila chování komárů. A našli ji právě v česneku.

Když se řekne nejnebezpečnější zvíře na světě, většina z nás si pravděpodobně vybaví žraloka nebo některou z velkých šelem. Podle žebříčku webu Petbook, sestaveného na základě počtu lidských obětí za rok, je však realita úplně jiná.

Repelenty proti komárům se dají koupit téměř všude, jenže řada lidí se jim chce vyhnout kvůli chemickým látkám, které se mohou přes kůži dostávat do těla. Pokud vám vadí výrazná parfemace, podráždění pokožky nebo jen nechcete sprej používat každý večer, existují i jednodušší domácí postupy. Níže najdete několik osvědčených nápadů, které mají za cíl ochránit domácnost během celé sezóny a ulevit také těm, kdo komáry přitahují více než ostatní.

Léto ještě ani nezačalo, ale venku už se to otravnými komáry jenom hemží. Otravný hmyz poletuje doslova sem a tam jako by udeřil právě vrchol sezóny. Předsezónní invaze se dostavuje díky globálnímu oteplování rok od roku dříve. Pro nás to znamená větší tlak na ochranu proti štípancům. Bránit se můžete i za pomoci vonných svíček.

Když přestane foukat svěží severní vítr kaskazi, vzduch rázem zhoustne a ztěžkne, z vlhkého lepivého dusna se člověk až zalyká. Je to jen krátká přestávka nehybnosti mezi ročními obdobími.

Zápach po zkažených vejcích ze zahradního sudu není náhoda. Je to chemický vzkaz, že uvnitř probíhá anaerobní rozklad. A řešení je jednodušší, než byste čekali.

Rýmovník si v českých domácnostech získal velkou oblibu. Je nenáročný na pěstování, příjemně voní a mnoho lidí ho využívá také jako přírodní pomoc při nachlazení nebo proti hmyzu.

Jaro je tady a s ním i nekonečný souboj s armádou hladových vetřelců, kteří považují vaše záhony za švédský stůl. Zapomeňte na drahé postřiky plné chemie, které vyhubí vše živé v okruhu kilometru. Odpověď na vaše trápení leží v koupelně hned vedle zubního kartáčku a stojí pár korun.

Jaro je v plném proudu a s ním přichází i první nájezd zahradních škůdců. Než sáhnete po drahých chemických postřicích, podívejte se do koupelny. Obyčejná kostka tuhého mýdla totiž patří k nejstarším a překvapivě nejúčinnějším pomocníkům zahrádkářů. Odpuzuje mšice, slimáky a komáry, chrání před okusem od srnek či králíků, zlepšuje strukturu půdy a navíc přitahuje opylovače. Stačí jen zvolit správný typ mýdla a vědět, jak ho použít. Přinášíme přehled pěti způsobů, jak mýdlo využít na zahradě.

Projekt Qiyi City Forest Garden, dokončený v roce 2018 v čínském Chengdu (Sichuan), představuje osmici rezidenčních věží, které si kladou za cíl přinést „vertikální les“ přímo do města.

Natekla vám za současných dešťů do sudů a barelů ze střech konečně nějaká dešťová voda? Jak to udělat, aby vydržela co nejdéle v dobré kvalitě, nekazila se a v nádobách se nelíhli komáři? Začít musíme už u samotného sběru vody a čistoty sběrných nádrží. Určitě se hodí síťka na vstupu z okapu a navrch sudu neprůsvitné víko, nádoby je lepší držet ve stínu a úplně nejlepší jsou podzemní nádrže. Ne každý ale podzemní zásobárnu dešťovky má, proto si musíme umět poradit právě i s běžnými zahradními sudy a barely.

Nemoci, které si lidé dřív spojovali hlavně s exotikou, se postupně objevují i v Evropě. Horečka dengue nebo chikungunya mohou nakažené potrápit i několik měsíců. Odborníci proto doporučují nepodcenit prevenci. Účinnou ochranou je očkování, které je v Česku dostupné proti oběma nemocem.

Doposud byli kojenci nakažení malárií léčeni léky určenými pro starší děti, což zvyšovalo chybovost při dávkování a nežádoucí účinky. Nový lék lze použít k léčbě kojenců již od dvou kilogramů a lze jej rozpustit v tekutinách.

Proč někdo skončí po večeru venku samý štípanec, zatímco jiný nemá ani jeden? Komáři si totiž své oběti pečlivě vybírají – a rozhoduje o tom víc než jen náhoda.

Nemoci, které si lidé dřív spojovali hlavně s exotikou, se postupně objevují i v Evropě. Horečka dengue nebo chikungunya mohou nakažené potrápit i několik měsíců. Odborníci proto doporučují nepodcenit prevenci. Účinnou ochranou je očkování, které je v Česku dostupné proti oběma nemocem.

Evropou se šíří invazivní druhy komárů, které přenášejí tropické nemoci. V Itálii a Chorvatsku už jsou relativně běžní, exotický druh komárů se ale v malém množství objevil také v jižních Čechách a na jižní Moravě. Hrozí tedy horečka dengue nebo virus zika i u nás?

Vědci z Univerzity Palackého (UP) v Olomouci chtějí do konce příštího roku výrazně zpřesnit systém, který chrání obyvatele Litovelského Pomoraví před komářími kalamitami. Do monitoringu nasadí nové senzory, drony, digitální modelování krajiny i speciální zařízení pro cílenou aplikaci biologických přípravků. Obce díky tomu mají získat rychlejší varování a možnost zasáhnout jen v nejrizikovějších místech s minimálním dopadem na okolní přírodu, sdělili ČTK zástupci univerzity.

Za letošní první čtvrtletí se projevila dengue u 53 lidí, všichni si ji dovezli z ciziny. Nemoc přenáší komár, ten se v ČR zatím neusadil.

Počty případů nákazy horečkou dengue meziročně stouply o téměř 40 procent. Za první čtvrtletí letošního roku jich Státní zdravotní ústav (SZÚ) evidoval 53, zatímco loni to bylo za celý rok 111 případů. Horečnaté virové onemocnění přenášejí komáři.

Případů horečky dengue, kterou si Češi dovezou ze zahraničí, v letošním prvním čtvrtletí v ČR meziročně přibylo o skoro 40 procent.

Případů horečky dengue, kterou si Češi dovezou ze zahraničí, v letošním prvním čtvrtletí v ČR meziročně přibylo o skoro 40 %. Za celý loňský rok chorobou přenášenou komáry onemocnělo 111 Čechů, letos za tři měsíce 53. Vyplývá to z údajů Státního zdravotního ústavu (SZÚ). V Praze se počet nákaz za šest let zčtyřnásobil, upozornila tamní hygienická stanice.

Praha - Případů horečky dengue, kterou si Češi dovezou ze zahraničí, v letošním prvním čtvrtletí v ČR meziročně přibylo o skoro 40 procent. Za celý loňský rok chorobou přenášenou komáry onemocnělo 111 Čechů, letos za tři měsíce 53. Vyplývá to z údajů Státního zdravotního ústavu (SZÚ). V Praze se počet nákaz za šest let zčtyřnásobil, upozornila tamní hygienická stanice.

S příchodem teplých večerů se znovu objevuje i nepříjemný doprovod v podobě bodavého hmyzu. A zatímco někdo vyvázne bez jediného štípnutí, jiný má pocit, že je pro komáry doslova magnetem. Podle nové studie, která zatím neprošla recenzním řízením, za tím nestojí náhoda, ale rozdílné preference jednotlivých druhů komárů.

Zdánlivá hloupost, jejíž hodnotu oceníte v parných letních večerech. Zlatem byste platili! Komár umí udělat ze života peklo. Téměř 1,6 milionu dolarů vydělal nápad, jehož vývoj trval tři roky.

Vědci se dlouhodobě snaží porozumět tomu, co tyto parazity přitahuje. Studie z Masarykovy univerzity odhaluje, která krevní skupina jim chutná nejvíce.

Slunečné horké dny se kvapem blíží a vy už se možná nemůžete dočkat prvního dne na vaší oblíbené plovárně. Ale co komáři? Ti k létu patří také. Z vlastní zkušenosti vám mohu doporučit domácí repelent, který vás nebude nic stát, a navíc i vaši kůži uleví od štípanců od otravného hmyzu, který číhá všude kolem vás.

Různé druhy komárů preferují odlišné lidské pachy a stopy. Hlavní roli nehraje kůže, ale specifický metabolismus kožních bakterií. Pochopení těchto chemických rozdílů výhledově umožní vývoj lepších repelentů.

Tenhle hmyz umí být pořádně otravný, následky jeho útoku jsou navíc nepříjemné. Komáři ale při lovu nespoléhají jen na náhodu nebo prostý instinkt. Lidi si vyhlédnou díky promyšlené kombinaci zraku a detekce oxidu uhličitého, která je mnohem sofistikovanější, než jsme si dosud připouštěli. Společný tým odborníků z Georgia Tech a MIT podrobně prozkoumal přes 53 milionů datových bodů mapujících letové dráhy samic komára tropického. Výsledkem je unikátní dynamický model, který konečně dává jasnou odpověď na otázku, proč tito dotěrní parazité tak neomylně cílí právě na oblast lidské hlavy.

Vědci z katedry geoinformatiky Univerzity Palackého pomohou vylepšit monitorování komáří populace v Litovelském Pomoraví. Nový systém bude využívat datovou analýzu, biologické přípravky nebo drony. Obce tak dokážou na zvyšující se počty komárů reagovat rychleji a šetrněji k přírodě.

Vědci z Univerzity Palackého (UP) v Olomouci chtějí do konce příštího roku výrazně zpřesnit systém, který chrání obyvatele Litovelského Pomoraví před komářími kalamitami.

Zadržování dešťové vody je mezi zahrádkáři čím dál populárnější. Je měkká, bez chlóru a pro rostliny ideální. Problém ale nastává, když se voda v sudu začne kazit – objeví se zápach a nad hladinou se začnou množit komáři.

Nové drony, chytré pasti a laserové mapování terénu. To vše má pomoci zpřesnit boj s komáry v Litovelském Pomoraví, které patří k nejpostiženějším oblastem v Česku. Vědci z olomoucké univerzity v projektu Mosprema rozšíří síť senzorů a nasadí moderní technologie, díky nimž bude možné zasáhnout cíleně a s minimálním dopadem na okolní přírodu.

Vědci z Univerzity Palackého (UP) v Olomouci chtějí do konce příštího roku výrazně zpřesnit systém, který chrání obyvatele Litovelského Pomoraví před komářími kalamitami.

Ještě účinnější monitorování populace komárů v Litovelském Pomoraví chtějí do konce příštího roku zajistit vědci z katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Zavést chtějí i integrovaný systém prevence komářích kalamit.

Vylepšit monitorování populace komárů v Litovelském Pomoraví a zavést integrovaný systém prevence komářích kalamit plánují do konce příštího roku vědci z katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci v rámci projektu MOSPREMA 2.0. Odborníci systém doplní o pokročilé datové analýzy i digitální modelování krajiny, k regulaci populace komárů využijí moderní technologie včetně dronů. Projekt počítá i s aplikací biologických přípravků pomocí zařízení zavěšeného pod vrtulníkem. Obce tak budou moci na hrozící komáří kalamity reagovat rychleji a velmi cíleně, a to s minimálním dopadem na okolní přírodu.

Pomalu se otepluje a na scéně se objevuje první otravný hmyz. Co můžete dělat proto, abyste se nestali jeho terčem?

Jakmile se oteplí, začne nás venku obtěžovat hmyz, hlavně komáři nás umí potrápit. Co když to jde vyřešit i bez repelentů, speciálních svíček a lapačů na verandě? Komár nejde jen po čichu, ale i po barvě. Zjistěte po jaké.

S dotěrnými komáry bojuje Olomouc už dlouhé roky. Nejhůře jsou na tom městské části Černovír, Hradisko, Chválkovice, Pavlovičky a Týneček. I letos má larvy zahubit šetrný bakteriální přípravek. Aplikovali ho technické služby, řešení navrhnul odbor životního prostředí olomouckého magistrátu.

Boj proti komárům začal. Město Olomouc zahájilo postřiky v městských částech Černovír, Hradisko, Chválkovice, Pavlovičky a Týneček. Ochranu proti dotěrnému hmyzu zajistí i letos šetrný bakteriální přípravek.

Ochranu obyvatel před dotěrnými komáry v městských částech Černovír, Hradisko, Chválkovice, Pavlovičky a Týneček má i letos zajistit šetrný bakteriální přípravek. Jeho aplikaci zadal odbor životního prostředí magistrátu.

S příchodem jara začínají čeští zahrádkáři řešit staronový problém: kam a jak zachytit dešťovou vodu.

Udržet zahradu zdravou a zároveň se vyhnout postřikům bývá překvapivě složité. Slimáci okusují mladé sazenice, šneci děraví listy, komáři znepříjemňují večery u pergoly a drobný hmyz dokáže během pár dní znehodnotit část úrody. Právě tady přichází na scénu indický běžec, zvláštní plemeno kachen, které si získalo pověst jednoho z nejlepších přírodních pomocníků proti škůdcům.

Po celém světě aktuálně roste případů viru chikungunya (CHIKV). Pacienti se již objevují také ve vyhledávaných turistických destinacích, jako je například Madagaskar, Mauricisus, Seychely či ostrov Ma…

Přírodní repelent z hřebíčku a jablečného octa zažívá renesanci. Podívali jsme se na to, co o této kombinaci skutečně víme – a kde končí věda a začíná lidová moudrost.

Srdeční červi (odborně Vlasovec psí) jsou paraziti, kteří představují významné zdravotní riziko pro psy a jiná zvířata. Přestože je nemoc způsobená srdečními červy běžná mezi...

Samosprávy z okolí Litovelského Pomoraví chystají další investice do nákupu techniky na hubení komárů. S obtížným hmyzem jim pomůže nový dron, který unese několik desítek litrů postřiku. Pro aplikaci hubícího přípravku na velkých plochách po případných povodních budou mít samosprávy k dispozici závěsné rozmetadlo pod helikoptéru.

Vědci z několika mezinárodních institucí identifikovali specifický protein parazita vyvolávajícího malárii, který potřebuje k přežití a pohybu mezi hostiteli. Tento protein může být klíčem k budoucím lékům na jednu z nejhorších infekčních nemocí na světě.

Může se to zdát jako poetická nadsázka, ale není tomu tak: někteří komáři mohli začít preferovat lidskou krev v době, kdy naši předkové ještě chodili s primitivními nástroji a oheň nebyl součástí jejich každodenního života.

Ještě si užíváme klidné a slunné jaro, ale přiroda se pomalu probouzí a s ní i armáda krvežíznivého hmyzu. Komáři jsou v našich zahradách nevítaní návštěvníci, kteří nám doslova pijí krev.

Zvýšený výskyt horečky dengue, kterou přenášejí komáři, zaznamenávají zdravotníci u turistů, kteří se v posledních týdnech vrátili z Malediv i dalších turistických lokalit. Za letošní rok v České republice evidovali už 35 importovaných případů. Dvacet z nakažených přitom pobývalo právě na Maledivách, upozornil Státní zdravotní ústav.

Rostliny proti komárům nejsou jen zahradnický mýtus. Některé bylinky a balkonové rostliny obsahují silice, které komárům výrazně znepříjemňují pobyt v jejich blízkosti. Pokud je správně zkombinujete a umístíte, můžete snížit jejich výskyt a užít si klidnější letní večery bez chemie i nepříjemného bzučení.

Jaro se blíží mílovými kroky a s tím přichází opět péče o zahrádku. Kromě krásných záhonů s rostlinami a květinami vás ovšem čeká také boj se škůdci. Když začnete včas, můžete po zásluze slavit vítězství.

Ve většině Evropy se již může kvůli oteplování klimatu šířit velmi bolestivá tropická nemoc – chikungunya. Před nebezpečím varuje nová studie. Nemoc přenášejí komáři, přičemž v jižních zemích jsou podmínky pro její šíření vhodné více než půl roku. Vědci upozorňují, že s dalším růstem teplot se nákaza posune severněji. Kritická hranice pro šíření viru je navíc nižší, než se dosud předpokládalo, což podle odborníků výrazně zvyšuje riziko dalších ohnisek, píše web The Guardian.

Vědci popsali, jak rychle dokázali získat severoafričtí Koptové genetickou imunitu vůči malárii. Z hlediska evoluce to bylo podle nové studie prakticky skokové.

Japonští vědci přišli s novým vysvětlením, proč jsou komáři tak neúnavní v hledání lidské oběti. Zjistili, že oxid uhličitý, který vydechujeme, u nich nefunguje jen jako jednoduchý signál „tady je člověk“, ale výrazně zlepšuje jejich ostatní smysly. Komár se po zachycení CO₂ stává citlivějším na pachy kůže i další chemické stopy, které ho dovedou přesně k cíli.

Boj s dotěrným hmyzem nemusí znamenat zamoření bytu toxickými spreji.

Komáři zabíjejí ročně přes 700 000 lidí – a podle nové studie za to částečně může i lidská činnost. Odlesňování a úbytek biodiverzity nutí některé druhy opouštět své přirozené hostitele a zaměřit se na člověka.