Kompost

Znáte watsonii? Tato africká kráska s trubkovitými květy a mečovitými listy může ozdobit i českou zahradu! Pěstuje se ze semen, kvete druhým rokem a na rozdíl od běžných cibulovin potřebuje po odkvětu úplné sucho. V srpnu z ní vyrostou až 80 cm vysoké květní stvoly plné barevných hvězdiček.

Zápach kompostu není něco, s čím byste se měli smířit. Nejčastěji vám kompost dává najevo, že má málo vzduchu, příliš vody nebo že jste ho zahltili čerstvým zeleným odpadem. Co s tím?

Po sklizni rajčat často končí velká část natě v koši nebo na hromadě bioodpadu. Přitom právě listy a odstřižené boční výhony mohou na zahradě ještě dobře posloužit. Zkušenější pěstitelé je neničí zbytečně, protože vědí, že rajčatová nať obsahuje přirozené látky, které některým škůdcům nevoní, a současně může dodat půdě cenný organický materiál.

Jahodník zasazený v srpnu má do zimy čas zakořenit a příští rok už plodí. Kdo výsadbu odloží na jaro, bude první sezonu jen čekat. Celá práce ale stojí...

Kávová sedlina je poslední roky velmi populární. Je považována za skvělého přírodního pomocníka. Jaká je ale skutečnost? Kávová sedlina může být velmi užitečná, jen je potřeba vědět, kdy a jak ji používat.

Co s kávovou sedlinou? Rozhodně ji nevyhazujte! Kyselomilné rostliny jako jahody nebo rajčata z ní budou nadšené. Stačí ji usušit, nasypat kolem rostlin a máte hotovo – jen pozor na dávkování a správný výběr místa.

Také si rádi pochutnáváte na sladkých melounech? Teď je právě jejich sezóna a vybrat si můžete z nejrůznějších druhů. Po konzumaci lahodné pochoutky slupky skončí v koši, v lepším případě na kompostu. Předtím ale ještě dobře poslouží jako ekologická past na slimáky. Stačí, když je večer rozložíte na zahradě.

Vysoké teploty v kombinaci s kuchyňským a zahradním odpadem mohou kompost proměnit v nepříjemně zapáchající hromadu. Co v takovém případě dělat? Jak tento problém vyřešit pomocí obyčejné suroviny? .

Plevel je na zahradě spíše překážka. Co když ale existuje jedlá rostlina, která se sice rozrůstá jako plevel a většina lidí ji vytrhává, jinak je ale pro naše zdraví cenná? Rostlina, o které je řeč, se nazývá šrucha zelná.

Patříte mezi zahrádkáře, kteří se snaží co nejvíce vyhýbat používání chemických prostředků na svých zahrádkách? To samozřejmě chválíme, protože existuje celá řada přírodních prostředků, jak přilepšit užitkovým i okrasným rostlinám. Možná také čas od času používáte lógr jako hnojivo.

Šišky na zahradě nemusí skončit v odpadu. Poslouží jako mulč, součást kompostu, ochrana před slimáky i úkryt pro užitečné živočichy. Podívejte se, jak je využít.

Mít dobré sousedy je k nezaplacení, ale mít za plotem vášnivého zahrádkáře vyžaduje specifickou sadu diplomatických dovedností. Pro člověka, který na svém pozemku tráví každou volnou chvíli, totiž záhonky nepředstavují jen zdroj obživy, ale posvátné území plné krve, potu a drahého kompostu. Jako správný zahradní stratég musíte vědět, že plot sice definuje hranici na mapě, ale mír na ní určuje každodenní ohleduplnost. Historie nás totiž učí, že i ty nejkrvavější konflikty často vznikly z drobných hraničních incidentů. Pokud se chcete vyhnout tiché opotřebovávací válce, která začíná ledovými pohledy a končí naschvály, vyhněte se následujícím pěti hlavním hříchům.

Vzali jste si do přírody jako svačinku banán, který jste snědli a slupku se chystáte odhodit do keříku, neboť zde nejsou koše? Chyba, zadržte a slupku uložte a vyhoďte, až budete mít kam. Opravdu se totiž nejedná o materiál, který se okamžitě rozloží.

Na listech cuket se objevil bílý povlak a rostlina začíná chřadnout? Nemusíte hned sahat po chemii. V mnoha případech může totiž pomoci obyčejná jedlá soda, kterou najdete v každé kuchyni.

Soused si postavil kompost třicet centimetrů od plotu a vy hledáte, kolik metrů zákon předepisuje. Nehledejte, žádné číslo neexistuje. Kompost u plotu se přesto dá napadnout, jenže ne kvůli vzdálenosti, ale kvůli tomu, co z něj leze na váš pozemek.

Růže vyžadují dostatek živin, a to i teď v létě. V přihnojování růží je ale jeden malý zádrhel, který když nedodržujete, o růže přijdete. Poradíme, jak na to.

Máte na zahradě kout, kde se ostatním ovocným stromům nedaří, a přesto byste chtěli něco sklízet? Mišpule obecná si vystačí s málem a odmění se plody, které chutnají jako hruška poprášená skořicí. Háček je jediný: utrhnout a rovnou kousnout se nevyplácí, plod si musí počkat na mráz. Kdo tohle jediné pravidlo pochopí, má ovoce v době, kdy je zahrada jinak úplně holá.

Patříte také mezi ty zahrádkáře, kteří se snaží svá rajčata podpořit všemožnými prostředky, aby dosáhli co největší úrody? V tomto případě vyzkoušejte obyčejný bílý jogurt, pokud jste tak již neučinili. Obsahuje totiž prospěšné bakterie, které rostliny ocení a vy se můžete těšit na sklizeň velkých a šťavnatých plodů.

Úklid zahrady není jen o shrabaném listí a zametené terase. Některé z nejšpinavějších věcí máte možná přímo před očima a celé léto je bez povšimnutí používáte. Od rukavic až po gril, těchto deset míst si zaslouží větší pozornost.

Ještě před pár dny byla růže sytě zelená, plná poupat a vypadala naprosto zdravě. Pak si ale všimnete prvních žlutých listů. Nejprve jednoho nebo dvou, během několika dnů jich přibude mnohem víc a některé začnou opadávat.

Co s rajčaty v srpnu? Nezaspěte. Rostliny potřebují stále vaši péči a už se vám také za ni odvděčí!

Rajčata na zahrádkách už pomalu dozrávají a každý zahrádkář si přeje, aby sklidil velkou úrodu červených a šťavnatých plodů. Pokud máte rádi sladká rajčata, je nutné se zaměřit už na výběr samotné odrůdy. Typicky sladkou chutí se pyšní například odrůdy Tamina, Start F1 nebo Bejbino F1. K dokonalé chuti si ale dopomůžete i pomocí jablek a banánů. Poradíme vám jednoduchý a efektivní trik.

Kompost patří mezi nejlepší pomocníky zahrádkáře. Jak si připravit vlastní, kde ho využít a kdy se vyplatí sáhnout po již hotovém kompostu? Kompost potřebuje správnou péči Bez práce nejsou koláče – a u…

Trávník hnědne, květiny svěšují listy a půda tvrdne jako kámen. V takové chvíli člověk hledá každou radu, která by mohla pomoci. Na internetu se například často objevuje doporučení přidat do konve čajovou lžičku saponátu na nádobí. Zní to jednoduše, ale funguje to?

Také si rádi pochutnáváte na sladkých melounech? Teď je právě jejich sezóna a vybrat si můžete z nejrůznějších druhů. Po konzumaci lahodné pochoutky slupky skončí v koši, v lepším případě na kompostu. Předtím ale ještě dobře poslouží jako ekologická past na slimáky. Stačí, když je večer rozložíte na zahradě.

Zatímco většina zahrádkářů nechává prořezávání rybízu na zimu, právě léto nabízí ideální příležitost k účinnější péči. Keř v plné síle dokáže rychle zahojit řezné rány a okamžitě přesměruje energii do nových pupenů. Prosvětlení koruny navíc vytvoří podmínky, které houbovým chorobám přirozeně zamezí.

S letošní úrodou paprik to není žádná sláva? Tak to můžete napravit. Pokud chcete sklízet zdravé, velké a chutné plody po celé léto až do podzimu, je důležité zaměřit se na správnou výsadbu, výživu, zálivku a péči během vegetace.

Kompost by měl být nedílnou součástí každé zahrady. Vždyť právě on je pak tím, co podporuje rostliny a dokáže napomoct k dokonalé úrodě. V létě je péče o tuto součást zahrady poněkud složitější. Přichází vysoké teploty a rozklad se mnohem více urychluje. Tím pádem reálně hrozí vyšší zápach kompostu a také jeho přehřívání a vysychání. Udržet kompost v dobré kondici nemusí být tak jednoduché, jak by se mohlo zdát a špatně udržovaný kompost se mění v páchnoucí kopu, kterou na zahradě nepotřebujeme.

Dovedete si představit, že máte na zahradě zeleninu, která zároveň působí jako skvělá dekorace? Seznamte se s artyčokem!

Trávu, slupky a odřezky, tu a tam pár větviček… Když ale do kompostu začnete přidávat i jiné věci, obohatíte výslednou zeminu o spoustu prospěšných látek. „Třeba popel úžasně provzdušňuje a umí ubytovat užitečné mikroorganismy,“ říká v podcastu iReceptář do ucha Jana Bucharová.

Myslíte si, že po sklizni švestek už strom nepotřebuje péči? Opak je pravdou. Srpnový řez slivoní má zásadní význam pro zdraví stromu a kvalitu budoucí úrody. Díky letnímu řezu se rány rychleji hojí a koruna zůstává vzdušná. Podívejte se.

Zatímco chemie slimáky sice odežene, zároveň může narušit celou zahradu. Existují však přírodní metody, jak tyto škůdce zastavit – stačí využít to, co běžně končí v koši. Funguje to opravdu? Podívejte se.

Slimáci dokážou během jediné noci zničit mladé sazenice i salátové listy. Přesto nemusí na zahradě znamenat jen pohromu.

Když lilie rozkvetou, bývají nepřehlédnutelné. Velké květy přitahují pohled a omamná vůně nás nutí hledat, odkud přichází. Jejich nejdůležitější období přichází až ve chvíli, kdy odpadnou poslední květy. Právě tehdy totiž rostlina začíná pracovat na příští sezoně.

Na Zemi zdaleka nejsme sami a naše zahrady sdílíme s různými živočichy. Které z nich bychom na zahradě měli odpuzovat a regulovat a jak k tomu využít jejich přirozené nepřátele?

Objevil se vám na listech bílý moučnatý povlak, který jako by šel setřít prstem? Za pár dní rostliny slábnou, žloutnou a vadnou. Padlí je jedna z nejčastějších houbových chorob zahrady a útočí právě v teplých letních dnech. Poradíme, jak ho poznat, čemu se vyhnout a čím ho zastavit dřív, než přijdete o úrodu.

Jahody patří k nejoblíbenějším druhům ovoce pěstovaným na našich zahrádkách. Většinu úrody jsme už sice pro letošek sklidili, a pokud chcete i příští rok sklízet bohatou úrodu, je nutné se o rostlinky postarat už teď. Popřípadě připravit místo pro nové jahodníky. Není totiž nic jednoduššího než si založit nový záhon, který vám přinese množství šťavnatých plodů.

Kompostování se v posledních letech masivně rozšířilo nejen mezi vášnivými zahrádkáři, ale i mezi běžnými lidmi. Přestože je o něm možné najít na internetu celou řadu informací, čas od času může při skladbě kompostu chybovat každý.

Chcete se stát mistrem rajčatové sklizně? Klíčem k úspěchu je výsadba jako od odborníků! Perfektně zvolená zemina a dostatek slunce jsou základem úspěchu. Zdroj

Patizon je oblíbenou letní zeleninou, která na zahradě zaujme nejen svým netradičním diskovitým tvarem, ale i bohatou úrodou. Ačkoliv je pěstování patizonu velmi podobné cuketám či okurkám, má svá specifika, díky kterým si tuto dietní a zdraví prospěšnou plodinu užijete od jarního výsevu až po podzimní sklizeň.

Myši a krysy nechce mít doma prostě nikdo. Přenášejí nemoci, ničí potraviny nebo nejrůznější jiné předměty, kterými se mohou prokousat, protáhnou se kdejakou štěrbinou. Je ovšem možné, že je spíše než vaše domácnost přitahuje zahrada.

Hnědé skvrny na rajčatech? Pozor, může jít o plíseň bramborovou! Tato choroba se šíří bleskově a bez rychlého zásahu přijdete o celou úrodu. Jak ji rozpoznat a co dělat, když se objeví? Podívejte se, co dělat.

Máte na zahradě přerostlou hromadu kompostu a nevíte si s ní rady? V našem článku se dozvíte, jak správně rozebrat kompost, provzdušnit ho a získat kvalitní materiál pro vaši zahradu. The post Když kompost přeroste přes hlavu: Jak rozebrat velkou hromadu a získat z ní kvalitní materiál appeared first on Prima Inspirace.

Když ze záhonu zmizí poslední hlávky česneku, sezóna zdaleka nekončí. Naopak. V polovině léta se uvolní místo, které může ještě několik měsíců dobře sloužit. Některé druhy zeleniny stihnou do podzimu dorůst, jiné rostliny zase pomohou půdu zregenerovat, aby byla příští rok v lepší kondici.

V létě se seče trávník téměř každý týden a kompost se tak rychle plní zelenou hmotou. Právě tady ale mnoho zahrádkářů dělá chybu, která může celý proces zpomalit. Stačí ale přidat jednu běžnou věc a kompost bude pracovat mnohem lépe.

Po sklizni raných plodin zůstávají na záhonech prázdná místa, která nabízejí ideální prostor pro pěstování černé ředkve. Tato téměř zapomenutá zelenina zvládne i první mrazíky a při správném uskladnění ve sklepě vydrží čerstvá až do jara. Stačí ji zasít v létě, zalévat a na podzim sklidit.

Stačí vydatnější déšť nebo silná zálivka a za pár dní se na povrchu záhonu může objevit tvrdá, téměř nepropustná vrstva. Půda na povrchu zpevní, místy popraská a rostliny začnou viditelně zpomalovat růst. Tento jev se často označuje jako půdní škraloup neboli přísušek a je to jasný signál, že půda ztrácí hrudkovitou strukturu a potřebuje pomoc.

Krabice od spotřebičů nebo balíků většinou končí ve sběru, přitom na zahradě mohou ještě skvěle posloužit. Zkušení zahrádkáři je v červenci rozkládají mezi záhony jako dočasný mulč, který pomáhá potlačit plevel a zároveň udržet půdu déle vlhkou.

Kompost se v posledních letech posunul z doplňku pro hobby zahrádkáře do nástroje, se kterým počítá moderní práce s půdou. Pokusy Výzkumného ústavu pro krajinu ukazují, že dobře připravený kompost dokáže citelně zlepšit kvalitu půdy, podpořit růst rostlin a částečně nahradit minerální hnojiva. Rozhodující není jen to, že jde o organickou hmotu, ale hlavně jaké má kompost složení a v jaké dávce se používá.

Kompostování je pro mnoho zahrádkářů oblíbeným způsobem, jak zužitkovat zbytky z kuchyně. Zároveň jeho prostřednictvím můžete získat kvalitní hnojivo, které následně zajistí výživu vašim rostlinám.

Hortenzie dokážou být ozdobou celé zahrady, ale také umí dát pěstitelům jasně najevo, že nejsou spokojené. Svěšené listy nebo chudší kvetení přitom nemusí znamenat, že rostlině chybí hnojivo nebo ji napadla choroba. Ve většině případů je příčina mnohem prostší – voda. Jenže ne vždy jí bývá málo. Často je problém v tom, jak a kdy hortenzie zaléváme.

Bioodpad ze zahrady nemusí končit v hnědé popelnici. Posekaná tráva, větve i další zbytky mohou posloužit na kompostu nebo jako materiál pro další využití, pokud se s nimi zachází správně. Udržet odpad pod kontrolou přitom nemusí být složité.

Pivoňky po odkvětu často ponechávají na stoncích zelené semeníky, které však rostlinu značně vysilují. Tvorba semen spotřebovává zásoby živin určené pro příští sezónu, což vede k menšímu počtu poupat a drobnějším květům. Postarejte se o ně s rozmyslem.

Žijí na vaší zahradě pod povrchem v záhonech, kompostu i trávníku. Pomáhají, nebo škodí? Brouci a jejich larvy jsou důležitou součástí přírody a rozhodně ne všichni patří mezi škůdce. Přinášíme vám přehled deseti podzemních obyvatel, které byste měli

Vyhazujete zbytky kávy z kávovaru nebo klasický lógr z turka do koše? Jestli máte zahradu, nedělejte to. Kávová sedlina na zahradě poslouží jako hnojivo, ale má i další zajímavá využití. Ovšem něco je jen mýtus.

Věděli jste, že ze starého chleba můžete mít skvělé hnojivo? Pokud není plesnivý, můžete z něj připravit fermentovaný roztok pro zahradu i pokojové rostliny. Chlebové hnojivo může podpořit půdní mikroorganismy a růst rostlin, musí se ale správně ředi

Mnoho zahrádkářů si myslí, že v horkých dnech musí zalévat každý den. Ve skutečnosti tím mohou rostlinám spíše uškodit. Důležité totiž není, jak často zaléváte, ale jakým způsobem. Správná zálivka pomůže rostlinám vytvořit silnější kořeny, ušetří vodu a zahrada bude lépe odolávat letnímu suchu.

Bodlák na zahradě? Panika není na místě! Tento ostnatý návštěvník vám ukazuje, že máte zhutněnou půdu bohatou na dusík. Jeho kořeny dokáží proniknout tam, kam se salát ani mrkev nedostanou, a přirozeně zem provzdušňují. Naučte se číst tyto živé ukazatele a ušetříte za rozbory půdy.

Sklidili jste úrodu hrášku, raných brambor a salátu? Pak vám jistě na záhonech zbyla místa, která zejí prázdnotou. Červenec je ideálním obdobím pro výsev rychle rostoucí zeleniny nebo zeleného hnojiva, jenž dodá půdě potřebné živiny. Stihnete tak ještě podzimní sklizeň a záhony připravíte na příští sezónu.

Proč vaše cíinie vadnou, i když je pravidelně zaléváte? Možná děláte stejnou chybu jako většina zahradníků! Nesprávná zálivka totiž patří k nejčastějším příčinám žloutnutí listů a předčasného úhynu těchto oblíbených letniček. A pozor – problém nemusí být v nedostatku vody.