Matyáš Korvín

Jelikož tento rok asi velká část cestovatelů zůstává u nás doma, přinášíme další tip na výlet, který si užijí zejména milovníci historie. Řeč je o Třebíči, která nabízí veliké množství památek, na jejichž návštěvu určitě nestačí jediný den. Začněme tou nejznámější památkou města, kterou je bazilika sv. Prokopa.

Zatímco mnozí finišují s přípravami na blížící se svátky, vy to můžete letos zkusit jinak.. Zpomalte, vypněte a vydejte se do srdce Moravskoslezského kraje, kde se zaposloucháte do prastarých příběhů, dotknete se historie a zadíváte se do dálky. Stačí jen být a všemi smysly nasávat atmosféru i výhledy. Krásou i obdivem se vám zatočí hlava. Přijměte pozvání na adventní putování po bohem zapomenutých panských sídlech. Dost možná to pro vás bude premiéra.

Navzdory dlouhé historii českého království se pouze jedinkrát v dějinách podařilo na trůn usednout příslušníkovi z řad české šlechty, a to Jiřímu z Kunštátu a Poděbrad. Proč však nepřešla královská koruna na jeho potomky?

Zříceninu hradu Šelenburk, nebo také Cvilín najdeme asi dva kilometry od moravského Krnova. Místo, kde byl hrad postaven, bylo obýváno již v době halštatské (tedy asi 1000 let př. Kr.). Hrad samotný byl založen v první polovině 13. století, a to zřejmě českým králem. První písemná zmínka o něm pochází z roku 1253. Majitelem hradu byl vlivný rod Benešoviců a v majetku opavských Přemyslovců byl až do roku 1474, kdy byl dobyt vojsky uherského krále Matyáše Korvína. Mezi lety 1493 - 1521 byl opraven a přestavěn Jiřím ze Šelnberka a Kosti (odtud novější název Šelenburk). Znovu byl přestavěn Jiřím Hohenzollernerem z Ansbachu (markrabím braniborským a pánem krnovským), který jej odkoupil roku 1523. Definitivně byl opuštěn po třicetileté válce a nezadržitelně chátral.

Jihočeský hrad Helfenburk se nachází na hoře Malošín asi pět kilometrů od Bavorova. Svojí úctyhodnou rozlohou 1,27 hektaru patří mezi nejrozsáhlejší hradní zříceniny v naší zemi. Založen byl v roce 1335, kdy Karel IV. vyhověl prosbě Rožmberků a ti vystavěli mohutný hrad. Jednalo se o odměnu za potlačení povstání v italské Pise.

Vlčnovem v neděli opět projela Jízda králů. Vedl ji desetiletý král Josef Pavelčík. Na cestě vesnicí ho provázela družina mladíků, pro které byl dnešek okamžikem, kdy podle tradice přestali být chlapci a stali se z nich muži.

Vlčnovem na Uherskohradišťsku dnes opět projela Jízda králů. Vedl ji desetiletý král Josef Pavelčík. Na cestě vesnicí ho provázela družina mladíků, pro které byl dnešek okamžikem, kdy podle tradice přestali být chlapci a stali se z nich muži. Jízda se uskutečnila po dvou letech, loni ji pořadatelé kvůli epidemické situaci zrušili.

Nezdravý životní styl zabíjel i před několika staletími naše krále. Jeho obětí se stal Jiří z Poděbrad.

Těch deset mladých lidí, kteří naštěstí neměli hluboko do kapsy, vyřešilo problém s morovou nákazou velice elegantně. Úzké a zatuchlé uličky středověkého města Florencie vyměnili za krásný, vzdušný dům, na čerstvém, venkovském povětří. Žádné karantény, žádné roušky žádná omezení. Dobré jídlo, dobré pití, zábava a probdělé noci plné, lásky.

V městě Mezőkövesd se vypráví legenda o dívce, které čert odnesl milého do pekla. Dívka za návrat svého chlapce prosila tak dlouho, až se pekelník nechal obměkčit. Ale přece jen to byl čert, a tak výměnou žádal, ať mu přinese v sukni nejkrásnější letní květy.

Obyvatelé Šumperka se i letos budou muset obejít bez tradičních Slavností města. Odehrávat se měly na začátku června, kdy každoročně lidem připomínají důležité datum v české historii, a to šumperský sněm z roku 1490. Do příprav slavností se sice zástupci města pustili již na začátku roku, kvůli přetrvávajícím koronavirovým opatřením je však muselo město zrušit.

Jízda králů se v Kunovicích na Uherskohradišťsku pojede až 11. července, nikoliv na konci května jako tradičně. O posunutí termínu rozhodli pořadatelé na základě epidemické situace. Zrušili také doprovodné programy.

Původně se hrad na ostrohu nad řekou Sázavou při soutoku s Kamenickým potokem jmenoval pouze Kostelec nad Sázavou. Zbořeným ho nazvali až po jeho druhém, definitivním rozkotání.

/FOTOGALERIE PAMÁTEK/ Osmnáctý duben je už tradičně Dnem památek UNESCO. Slaví se od roku 1996. Seznam světového dědictví obohacuje i pět unikátů z Vysočiny. Víte, které to jsou?

Primárním turistickým cílem na okraji Slavkovského lesa je jedno z našich nejhezčích klasicistních venkovních sídel, metternichovský zámek. Původní barokní stavbu přebudoval pro knížete Klimenta Václava Lothara Metternicha, rakouského státního kancléře, vídeňský architekt P. Nobile. Rod ho vlastnil do roku 1945.

Pevnost nad Brnem dnes působí barokním dojmem, protože v 16. a 17. století se její vzhled vlivem přestaveb úplně proměnil. Původně však byl Špilberk gotický hrad založený přemyslovským králem. Jeho podobu se podařilo zrekonstruovat díky počítačovému 3D modelu. Co se na hradě ve středověku vlastně dělo?

Jiří z Poděbrad, nazývaný také „husitský král“ či „král dvojího lidu“, zemřel přesně před 550 lety, 22. března 1471. Byl jediným českým vladařem, který nepocházel z panovnické dynastie, ale z panského stavu domácí šlechty. Kraloval v letech 1458–1471. Obratný politik proslul především úsilím o náboženskou snášenlivost a o vytvoření mírové unie evropských křesťanských panovníků, tím předběhl o půl tisíciletí dobu.

Jiří z Poděbrad byl mezi českými panovníky ojedinělým jevem už jen tím, že nepocházel z královského rodu a vyznával husitství. Přes malou a obtloustlou postavu se projevil jako schopný vojevůdce a asertivní diplomat, kterého si v zahraničí vážili, i když s jeho postoji nesouhlasili.

Historicky cenné nálezy z období středověku našel při takzvaném předstihovém archeologickém výzkumu v centru Kelče na Vsetínsku tým archeologa Samuela Španihela z Muzea regionu Valašsko.

Jeden z nejmohutnějších hradů na Moravě, Lukov nedaleko Zlína, byl po prohrané šarvátce na pražské Bílé hoře opěrným bodem moravských protestantů. Zbyly z něj jen ruiny, ale od 80. let minulého století se opět probouzí, aby připomenul svou slavnou minulost.

I tak totiž bývá nazývána památka UNESCO Spišská Kapitula, bývalé sídlo církevní moci a krajina kolem něj. Pozdně románská katedrála sv. Martina, s prvky gotiky, nabízí působivý interiér s trojicí varhan, množstvím oltářů i barokními vyřezávanými lavicemi. Spišský hrad je doslova na dohled.

Většině lidí se v souvislosti s obcí Kynžvart vybaví lázně a se jménem Metternich v lepším případě dějepisný pojem absolutismus. Ovšem při návštěvě kraje kolem Mariánských Lázní stojí za návštěvu rozhodně zámek Kynžvart, spojený právě s Metternichy.

Chtěli byste vyrazit do přírody a vyhnout se zástupům všudypřítomných turistů? Pak je třeba hledat méně známé cíle. Typickým příkladem budiž zřícenina hradu Křídlo nacházející se v Hostýnských vrších. Spousta lidí o tomto místě příliš neví. Ostatně také se nejedná o turistickou lokalitu, kde by se nacházel nějaký velký hrad, občerstvení a podobně. Vyrazit se dá na Křídlo hned z několika výchozích bodů. My se na ně podíváme podrobněji, poukážeme na trasu, kterou jsme absolvovali a samozřejmě vám něco málo o Křídle napíšeme. Vše bude zdokumentováno autentickými obrázky.

Jedna z největších atraktivit královského věnného města Poličky – unikátní hradební opevnění v délce 1220 metrů obepínající celé historické jádro města, je od 11. května opět přístupné veřejnosti.

„Je to lakomec,“ šeptají si za zády českého krále Jiřího z Poděbrad lidé v jeho okolí. Panovníkovi, který obrací každý groš, to ovšem nebrání v tom, aby si půjčoval. Dluhy, za které by se dalo koupit osm českých měst velikosti tehdejšího středočeského Kolína, splácejí jeho následovníci. Hospodářství je po skončení husitských válek rozbité.

Jiří z Poděbrad – poslední Čech na českém královském trůně, ale také první panovník, který prosazoval myšlenku dobrovolné nadnárodní spolupráce křesťanských zemí. Lze ho tedy, v jisté nadsázce řečeno, považovat za jednoho z prvních Evropanů.