Metan

Světla duchů Aleya v Západním Bengálsku nejsou novým fenoménem. Zřejmě se jedná o nejstrašidelnější místo v Indii! Při toulkách v bažinách Sundarbanu, můžete narazit na spoustu barevných světel! Co jsou ve skutečnosti zač?

Na severozápadě Kolumbie ve středu vybuchla bahenní sopka. Při erupci z kráteru šlehaly plameny a v jednu chvíli to dokonce vypadalo, jako by se objevil atomový hřib.

Chtěl si jen tajně zakouřit, ale odpálil celý důl. Teodor Borinský škrtl zápalkou a způsobil smrt 38 kolegů. Tragédie na Dole Michálka z roku 1950 ukazuje, jak děsivou cenu může mít jedna cigareta a lidská nedbalost v podzemí.

Donald Trump provedl to, co mnozí považují za nejradikálnější klimatický krok své druhé administrativy. Zrušil takzvané „endangerment finding" – vědecké rozhodnutí americké Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA) z roku 2009, které konstatovalo, že šest klíčových skleníkových plynů včetně oxidu uhličitého a metanu ohrožuje veřejné zdraví.

Číně se podařilo snížit své znečištění ovzduší natolik, že to přispělo k oteplování planety. Ukázal to nový model, který popsal, jak se to stalo a jak složitý je to systém.

Skupina amerických demokratů poslala dopis do Bruselu s neobvyklým vzkazem: Evropo, nepoddávej se našemu prezidentovi. Jde o pravidla pro metan – plyn, který uniká při těžbě a přepravě ropy a zemního plynu a který je z hlediska klimatu mnohem nebezpečnější než oxid uhličitý. Trumpova administrativa chce, aby EU zmírnila své požadavky na americké dodavatele. Demokraté říkají: To by byla chyba. Článek Když demokraté radí Evropě: Neustupujte Trumpovi v boji o čistý plyn se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Zapalováním metanu si někteří bruslaři na Orlíku zpestřují jízdu. Plyn se z nádrže uvolňuje celý rok. Kvůli ledu ale rovnou neunikne do atmosféry a zůstává v kapsách pod hladinou. Vodohospodáři i záchranáři ale varují, že zábava může skončit popáleninami.

Bermudský trojúhelník fascinuje už desítky let – mizející lodě a letadla vyvolaly legendy o nevysvětlitelných silách. Ve skutečnosti však většinu incidentů vysvětlují běžné faktory: lidské chyby, špatné počasí a hustý provoz v oblasti.

Uran a Neptun jsou často označovány jako ledoví obři, přičemž vědci se domnívají, že jsou většinou tvořeny “ledovými” materiály, jako je voda, metan a amoniak, obklopující horké, skalnaté jádro. “První modely Uranu a Neptunu byly vytvořeny na základě předpokladu, že vznikly ve vnějších částech primitivní protoplanetární mlhoviny, kde byly elementární zastoupení považovány za sluneční,” vysvětluje nový článek, který dosud nebyl recenzován.

Evropské zemědělství se ocitá na hraně. Musí se vyrovnat s ambiciózními klimatickými cíli a zároveň s tvrdou ekonomickou realitou v době, kdy emise z chovu hospodářských zvířat strmě rostou.

Každý z nás už o Bermudském trojúhelníku asi už někdy slyšel. Většina lidí si hned vybaví legendy o lodích a letadlech, které zmizely beze stopy v Atlantiku

Na první pohled je to ráj: rybářské loďky, zelené kopce a klidná hladina. Pod povrchem jezera Kivu však probíhá nebezpečný chemický proces. V hloubce 300 metrů se hromadí miliardy kubíků výbušného metanu a dusivého oxidu uhličitého.

Na Labi nad Masarykovým zdymadlem už dávno máme ledovou pokrývku, zatímco na jezeře Milada s výjimkou zátoky ne. Pokud se v zátoce u Milady led přece jen vytvoří, často v něm uvidíte podivné kruhové otvory. Okolo nich se šíří praskliny připomínající blesky.

Představte si, že stojíte uprostřed rozlehlé vodní plochy. Pod vámi se otevírá hluboká, temná propast, ve které vidíte každý kamínek na dně, stébla mrazem zakonzervovaných řas a občas i stín ryby, která propluje hluboko pod vašimi podrážkami. Máte pocit, že se vznášíte v prostoru. Tento fascinující úkaz, kterému se lidově říká „černý led“ nebo „čiré sklo“, je jedním z nejpůsobivějších představení, která si pro nás příroda v zimě připravila. Vidět jste jej mohli před pár dny třeba na Novomlýnských nádržích na Jižní Moravě. Pojďme se na tento jev podívat blíže.

V hlubinách Severního ledového oceánu objevili vědci dynamické „hydrátové pahorky“ z metanu, které fungují jako zamrzlé útesy a poskytují domov pro unikátní chemosyntetické organismy.

Kde vzít vodík pro zelenou energetiku? Na University of Cambridge vyladili reaktor pro pyrolýzu metanu. Nevzniká při ní oxid uhličitý, i když nějaké emise nejspíš padnou na potřebnou energii. Ze 4 kilogramů metanu, ať už je ze zemního plynu, skládkového plynu nebo třeba bioplynu, je možné vyrobit 3 kilogramy nanotrubiček a 1 kilogram vodíku.

Dnes se uskutečnil pietní akt na památku 13 horníků, kteří zahynuli 20. prosince 2018 při výbuchu metanu ve 29. sloji na Dole ČSM.

Vyprahlá poušť Karakum ukrývá úkaz, který připomíná bránu do jiného světa a hoří přes půl století. Jak je možné, že Brána do pekla hoří tolik let?

Hořící kráter Darvaza v Turkmenistánu, známý jako Brána do pekla, po více než padesáti letech slábne. Země se snaží zastavit únik metanu a oheň uhasit.

Letos o Vánocích to bude rovných deset let od prvního úspěšného návratu a přistání rakety Falcon 9. SpaceX a s ním i USA tak sice mají ohromný náskok před konkurencí, ale nic netrvá věčně.

Čínský prezident Si Ťin-pching se poprvé zavázal k tomu, že jeho země bude dodržovat nějaké klimatické cíle. Učinil to v rámci klimatického summitu OSN v New Yorku.

Do českých vod se dostává čím dál víc živin jako fosfor a dusík, které tak způsobují celou řadu problémů: od úhynů ryb, bujení vodního květu až po obrovské emise metanu – tedy druhého nejsilnějšího skleníkového plynu. Problém má přitom podle expertů řešení.

Svět by se mohl oteplovat ještě víc, než předpokládají velké předpovědi, jaké zveřejňují meteorologické organizace nebo Mezinárodní klimatický panel IPCC. Podle nového výzkumu totiž bude mít ozon zřejmě větší vliv, než se předpokládalo. Sice chrání Zemi před škodlivým slunečním zářením, ale také zadržuje teplo, protože je skleníkovým plynem.

Ekosystémy tvořené většinou neznámými organismy, které se živí sírou a metanem, se podařilo popsat expedici zkoumající hlubiny u Kamčatky. Čínští vědci prozkoumali v miniponorce jedno z nejhlubších míst na Zemi: dno Kurilského příkopu mezi Ruskem a Japonskem, asi devět tisíc metrů pod hladinou oceánu.

Místo, které dalo světu důkaz, že klimatická změna je spojená s lidskou aktivitou, může zaniknout. Administrativa prezidenta USA Donalda Trumpa totiž už podle všeho nepočítá s dalším financováním observatoře na sopce Mauna Loa na Havaji.

S družicí MethaneSAT byla spojena velká očekávání, která se ale nakonec nenaplní. Místo aby satelit ukazoval, jaké firmy vypouštějí nejvíc metanu, se nečekaně odmlčel a přestal fungovat.

Bizarní spolupráci popsali američtí oceánologové. Zjistili, že některé druhy hlubokomořských pavouků si na svých tělech chovají kolonie bakterií, jimiž se pak živí. Nový výzkum tím odhalil úplně nové chování těchto tvorů.

Ze stejné porce potravy si něčí tělo vezme víc energie a něčí organismus jí načerpá méně. V pozadí těchto rozdílů ve „ždímání živin“ se ukrývají střevní bakterie. Vědci nyní odhalili „chrliče kalorií“ mezi bakteriálními producenty metanu.

Turkmenským odborníkům se podařilo potlačit sílu požáru v plynovém kráteru Darvaza v poušti Karakum, kterému se říká Brána do pekla. Oheň hoří už desítky let. Prezident středoasijské země před lety podle stanice BBC nařídil likvidaci lokality z environmentálních důvodů a také ve snaze zvýšit export plynu.

Po 54 letech konečně pohasíná slavná Brána do pekla v Turkmenistánu. Způsobil ji omyl sovětských geologů, kteří zapálili unikající zemní plyn. Oheň nyní slábne díky novým vrtům, které odčerpávají metan z okolí.

Polské uhelné doly se mohou dostat za dva roky do obrovských problémů, pokud polský Sejm odmítne přijmout metanový zákon a nebude plnit jeho požadavky,“ varuje státní tajemník a náměstek polského ministerstva průmyslu Wojciech Wrochna.

V Evropě pochází přibližně 55 procent emisí metanu souvisejících s fosilními palivy z ropného a plynárenského sektoru, především z navazujících činností, jako je zpracování, přeprava a distribuce, tvrdí analýza Mezinárodní energetické agentury (IEA). Zbývajících 45 procent produkce metanu pak pochází z těžby uhlí, zejména v Polsku a na Ukrajině.

Podle nové studie byly na několika místech jezera Siljan ve Švédsku zjištěny nečekaně silné emise metanu. Ty přitom až doposud v tomto prostředí nebyly pozorovány. Vědci chtějí zkoumat, jestli jsou tyto emise unikátní pouze v Siljanu, nebo jestli jsou součástí globálnějšího jevu.

Ve městě Šuo-Čou na severu Číny žije zhruba 1,6 milionu lidí. Motorem místní ekonomiky je rozhodně černé uhlí. Kousek od města totiž leží jeden z největších povrchových dolů v zemi. Každý rok se tu vyprodukuje až 200 milionů tun klíčové suroviny, která se pak spaluje v elektrárnách po celé zemi.

Podle nové zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) dosáhly v roce 2024 známky změny klimatu způsobené člověkem nových rozměrů. Některé z důsledků jsou nevratné po stovky, ne-li tisíce let, upozorňuje WMO.

Asijská velmoc začíná budovat výzkumné zařízení, které umístí v Jihočínském moři v hloubce téměř dvou tisíc metrů. Vědci tak chtějí zkoumat masivní ložiska hydrátů metanu neboli „hořlavého ledu“ a jejich využití pro energetikuPodmořská stanice bude sloužit jako základna pro průzkum nového zdroje energie v podobě metanu, objevování podmořského života i nerostného bohatstvíObjevují se nicméně domněnky, že se může jednat o záminku pro dlouhodobé vojenské operace, která by navíc Pekingu dala lepší možnost dohledu při sledování plavidel jiných zemí Je tomu již deset let, co tým čínských výzkumníků nalezl pod hladinou Jihočínského moře masivní ložiska hydrátů metanu. Tato tuhá bílá látka, jejíž vzorky úspěšně extrahovali o další tři roky později, uvolňuje při zahřátí metan „uvězněný“ v krystalové struktuře, který po zapálení hoří. Ostatně, právě proto se pro ni vžila přezdívka „hořlavý led“.

Peking posvětil výstavbu první hlubinné stanice v Jihočínském moři. Zařízení pro výzkum ekosystémů na mořském dně by mělo začít fungovat kolem roku 2030 a má mimo jiné hledat „novou ropu“.

Vysoké emise silného skleníkového plynu, metanu, jsou v případě chovu skotu a prasat stále více trnem v oku politiků i ekologů, kteří se snaží o snížení emisí skleníkových plynů. Dánsko proto chce jako první země v Evropské unii zavést speciální daň. Ta by mohla prodražit hovězí a vepřové maso pro koncové spotřebitele.

Desítky kráterů na zamrzlé Sibiři přes deset let vrtaly hlavou geologům, kteří přesně nevěděli, co je vytvořilo. Změny v okolí nasvědčovaly výbuchům, jenže nebylo jasné, proč k nim docházelo. Tým odborníků z britské Cambridge tvrdí, že zjistil, že důvodem je specifické složení krajiny, na které negativně působí globální oteplování.

Arktickou tundru pokrývají miliony kilometrů čtverečních zmrzlé půdy. Ta tvoří celou čtvrtinu souše na severní polokouli. Půda a vegetace v této oblasti v minulosti uchovávala velké zásoby uhlíku, metanu a dusíku, které jsou součástí skleníkových plynů. Teď ale taje a část těchto prvků se vrátí do atmosféry. Problém je, že věda neví, jak velká část to bude. V novém výzkumu se to vědci pokusili spočítat.

Účastnické země se na klimatické konferenci COP29 v ázerbájdžánském Baku dohodly na nových pravidlech pro – Organizací spojených národů podporovaný – trh s takzvanými uhlíkovými kredity. Ten má být klíčovým nástrojem pro plnění klimatických závazků. Informovaly o tom agentury AFP a Reuters.

Emise skleníkového plynu metanu rostou a v poslední době dost prudce. Když vědci v novém výzkumu analyzovali zdroje metanu, zjistili, že jejich hlavním zdrojem nečekaně nejsou fosilní paliva, ale mikrobi. Výsledky si podle nich zaslouží další analýzu.

Svět nedokázal zabrzdit růst emisí metanu, které mají silný vliv na změny klimatu. Víc než 150 zemí se sice zavázalo snížit v tomto desetiletí tyto emise o třicet procent, ale nový výzkum ukazuje, že celosvětově v posledních pěti letech rostly rychleji než kdykoli předtím.

Globální klimatická změna představuje pravděpodobně největší problém, jakému kdy lidstvo ve své moderní historii čelilo. Příčin této změny je celá řada, významnou roli mezi nimi hrají emise tzv. skleníkových plynů, např. metanu. Vědci proto zkoušejí přicházet se způsoby snižování emisí metanu.

Vlády mnoha světových velmocí se v současnosti naplno věnují problému zvanému oxid uhličitý. Jeho produkce se snižuje rychlým přechodem na obnovitelné zdroje, přeměnou dopravy a dalších odvětví. V pozadí však potichu narůstá výrazně větší problém.

Před 10 lety, 16. července 2014, objevili vědci na sibiřském poloostrově Jamal nový obrovský kráter do nitra země, který vyvolal senzaci a dohady o možném dopadu meteoritu. Jenže od té doby se takové a podobné krátery zjevují na Sibiři čím dál častěji – a vzbuzují znepokojení.

Čeští vědci jsou kousek od přelomové technologie. Pomocí inovativní metody by lidstvo mohlo velmi levně z metanu vyrábět metanol, čímž by se snížilo množství spotřebovávané ropy a emise skleníkových plynů. Česká metoda, která vzniká v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR a jejím spin-offu METTOC, by mohla být výrazně levnější než dosavadní procesy výroby metanolu. „První vzorky našeho katalyzátoru se budou testovat pro projekt výroby metanolu z flérovacích plynů na Blízkém východě, a to je první potenciální licenční partner,“ říká šéf výzkumu a člen správní rady METTOC Jiří Dědeček.

Tony Fadell vytvořil pro společnost Apple zařízení na přehrávání hudby iPod a následně se podílel i na vzniku iPhonu. Na toto období svého profesního života vzpomíná jako na ty nejlepší a nejhorší časy zároveň, kdy cítil, že „mění svět“. Zároveň však upozorňuje na dopady chytrých mobilů a technologií na duševní zdraví i společenské a rodinné vztahy. V současnosti dokázal na oběžnou dráhu Země dostat satelit, který zaznamenává úniky skleníkového plynu metanu. Ten podle jeho slov otepluje planetu několikanásobně silněji než oxid uhličitý. Rozhovor s ním vedl Daniel Stach.

Česko vypouští druhý největší objem emisí metanu z opuštěných dolů v Evropské unii. Hůře je na tom jen Polsko. Opuštěné uhelné doly ve státech EU vypustí ročně zhruba 298 milionů metru krychlových (m3) metanu, za 90 procent těchto emisí může kromě Polska a Česka také Německo. Vyplývá to výpočtů americké ekologické skupiny Global Energy Monitor.

Dánsko, významný vývozce masa a mléčných výrobků, zavede od roku 2030 daň na emise skleníkových plynů z hospodářských zvířat.Stane se první zemí, která tak učinila, přičemž doufá, že inspiruje ostatní k následování.

Země Evropské unie schválily zákon omezující emise metanu z dovozu ropy a plynu, který vstoupí v platnost od roku 2030. Nové limity mají nutit mezinárodní dodavatele k omezení úniků tohoto silného skleníkového plynu. Přestože Maďarsko hlasovalo proti, ostatní členské státy politiku podpořily. Pravidla se dotknou hlavních dodavatelů plynu, jako jsou USA, Alžírsko a Rusko. Podle odborníků by tento krok mohl snížit globální emise metanu z ropy a plynu až o třetinu.

Za několik týdnů začne posílat data družice, která odhalí viníky globálního oteplování. A může tak přispět ke snížení skleníkových plynů o třetinu. Její vznik neplatily vlády ani daňoví poplatníci, ale skupina nadšenců, kteří chtějí pomoci lidstvu a planetě. Klíčovou roli mezi nimi hrál muž, který spoluvytvořil iPod a iPhone, americký konstruktér Tony Fadell.

Pomocí nových pozorování z JWST astronomové objevili emise metanu na hnědém trpaslíkovi, což je pro tak chladný a izolovaný svět neočekávaný nález.

Mokřady v ústí řek obsahují značné zásoby uhlíku, stoupající hladina moří může ovlivnit jejich schopnost vázat půdní uhlík.

EU chce zakazovat spalovací motory kvůli emisím skleníkových plynů, jinde přitom uniká obrovské množství jiných skleníkových plynů. Ačkoliv je tak problém nutné řešit komplexně, měly by síly EU směřovat i do dalších odvětví.

Technologický gigant Google začne ve spolupráci s neziskovkou Environmental Defence Fund mapovat oblasti, kde dochází k úniku metanuSbírat data bude pomocí satelitu na oběžné dráze Země. Umělá inteligence následně informace vyhodnotíV současné době nefungují žádná pravidla, která by množství zmíněného plynu vypuštěného do ovzduší nějakým způsobem regulovala Americká technologická společnost Google se rozhodla podpořit satelitní projekt, v rámci kterého bude ve spolupráci s neziskovou globální klimatickou skupinou Environmental Defence Fund dohlížet na světové hladiny metanu. Právě jeho emise totiž dle vědců drasticky přispívají ke globálnímu oteplování.