Metan

Americko-evropsko-kanadský teleskop Jamese Webba pořídil své první měření chemických stop mezihvězdného objektu, k čemuž mu posloužila nedávná návštěva mezihvězdné komety 3I/ATLAS. Snímek z přístroje MIRI, který pracuje ve střední části infračerveného záření ukazuje mezihvězdnou kometu ve třech vlnových délkách a ilustruje tak, kde se během pozorování nacházely které plyny. Vodní pára se šíří daleko za jádro, protože většina […]

Norská vláda varovala Evropskou komisi, že legislativa spojená s regulací emisí metanu by mohla ohrozit dodávky ropy a zemního plynu. Podle dokumentu zaslaného komisi v loňském roce by regulace rovněž mohla v Norsku paradoxně zvýšit emise z těžby fosilních paliv. Norsko se po prudkém poklesu dodávek zemního plynu z Ruska v posledních letech stalo největším dodavatelem plynu do EU. Nařízení o […]

Firma OKD se na Karvinsku připravuje na nový druh těžby. Z podzemí bude dobývat metan. Současně pokračuje likvidace dolu ČSM, kde těžba uhlí skončila letos na přelomu ledna a února. Jednalo se o poslední černouhelný důl v Česku.

Komerční poskytovatelé startů neustále posouvají vpřed možnosti pohonných technologií, přičemž jejich mimořádnému zájmu se těší kombinace kapalného kyslíku a metanu pro pohon raket i kosmických sond. S tím, jak se systémy zvětšují, aby mohly pojmout další tuny pohonných látek, ale roste i zodpovědnost za plné pochopení bezpečnostních profilů. Inženýři z NASA, kteří mají za sebou desítky let zkušeností s kryogenními a zkušebními činnostmi, provádějí na letecké základně Eglin na Floridě závěrečnou sérii testů s cílem změřit množství energie uvolněné při explozi. Nasbíraná data poskytnou znalosti, které pomohou vládním i průmyslovým partnerům posílit jejich důvěru.

Silná erupce podmořské sopky Hunga Tonga–Hunga Haʻapai v roce 2022 možná odhalila překvapivou zbraň proti klimatické změně. Vědci zjistili, že erupce spustila nečekanou chemickou reakci, která částečně odstranila z ovzduší silný skleníkový plyn metan.

Krávy, stejně jako ovce, kozy a jeleni, si rády ulevují od plynů nahromaděných při trávení potravy říháním. Uvolňují přitom však metan, jeden z nejsilnějších skleníkových plynů, a tak významně přispívají k oteplování klimatu.

Vědce při analýze satelitních snímků překvapil mrak, který se táhl až do Jižní Ameriky, s rekordně vysokou koncentrací formaldehydu. Mrak bylo možné pozorovat po dobu 10 dnů.

Nadměrná plynatost, odborně nazývaná meteorismus, představuje nejen společenské tabu, ale především značný fyzický diskomfort. Ačkoliv je produkce plynů přirozeným vedlejším produktem trávení, její nadmíra signalizuje, že v trávicím systému neprobíhá dobře. Odchod plynů z těla je zdravý projev funkčních střev. Ale pokud se stane obtěžujícím, je načase podívat se pod pokličku toho, co se v našich útrobách skutečně odehrává.

Jedním z největších zdrojů metanu je skládka vyčnívající z kopců na okraji chilského hlavního města Santiaga.Pokud by se přepočítaly její roční emise na ekvivalent oxidu uhličitého, produkuje jich zhruba stejné množství jako Island.

Jedním z největších zdrojů metanu, který přispívá ke globálnímu oteplování, je skládka vyčnívající z kopců na okraji chilského hlavního města Santiaga. Ukazuje to studie Agentury OSN pro životní prostředí.

Mezinárodní tým vědců pod vedením Marka Stibala a jeho týmu kryosférické ekologie (CryoEco) z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy přináší v nové studii důkaz o původu metanu uvolňujícího se zpod Grónského ledovce: je jím rozklad organické hmoty nahromaděné během teplejšího období, které skončilo před zhruba čtyřmi tisíci lety. Výsledky studie tak ukazují, že Grónský ledovec je velmi citlivý i k poměrně mírným a krátkým změnám klimatu.

Mezinárodní tým vědců pod vedením Marka Stibala a jeho týmu kryosférické ekologie (CryoEco) z Přírodovědecké fakulty UK přináší v nové studii důkaz o původu metanu uvolňujícího se zpod Grónského ledovce: je jím rozklad organické hmoty nahromaděné během teplejšího období zvaného Holocénní klimatické optimum, které skončilo před zhruba čtyřmi tisíci lety. Výsledky studie tak ukazují, že Grónský ledovec je velmi citlivý i k poměrně mírným a krátkým změnám klimatu.

Mezinárodní tým vědců pod vedením Marka Stibala a jeho týmu kryosférické ekologie (CryoEco) z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy přinesl v nové studii důkaz o původu metanu, který se uvolňuje zpod Grónského ledovce. Je jím rozklad organické hmoty nahromaděné během teplejšího období, které skončilo před zhruba čtyřmi tisíci lety. Výsledky studie tak ukazují, že Grónský ledovec je velmi citlivý i k poměrně mírným a krátkým změnám klimatu.

Světové oceány mohou hrát v klimatické změně větší roli, než si vědci dosud mysleli. Nová studie naznačuje, že moře mohou nenápadně zesilovat globální oteplování prostřednictvím produkce metanu, jednoho z nejsilnějších skleníkových plynů, který se v ovzduší drží kratší dobu než oxid uhličitý, je ale silnější. Dlouhodobou záhadou bylo, proč se metan uvolňuje i z povrchových vod oceánů, které obsahují kyslík. To odporuje tradiční představě, že metan vzniká pouze v prostředí bez kyslíku.

V hlubinách Severního ledového oceánu vědci objevili zvláštní „zamrzlé útesy“, které hostí život závislý nikoli na slunečním světle, ale na chemických procesech. Píše o tom web 100+1.

Vzduch, který dýcháme, nemusí být vždy tak čistý, jaký se na první pohled zdá.

Skleníkový plyn, který běžně spojujeme s nepříjemnou klimatickou změnou, může mít až překvapivě pozitivní roli. Vědci ukazují, že metan může být ve skutečnosti základem potravního řetězce, a nakonec tak „pohánět“ i ryby

Před 60 lety, 19. dubna 1966, zasáhl ostravský Důl Zárubek výbuch metanu, který usmrtil 16 horníků. Metan vybuchl kolem druhé hodiny ranní a exploze byla poměrně slabá. Fatální následky měl únik smrtelně jedovatého oxidu uhelnatého, který měl na svědomí 15 lidských životů. Jeden horník, který byl těžce popálen, podlehl po dvou dnech svému zranění v nemocnici.

Ohnivý kráter Darvaza v turkmenské poušti fascinuje turisty i vědce. Zastavení desítky let hořícího plynu brání hrozba masivní exploze a technická náročnost.

Nová studie ukazuje, že tání permafrostu dramaticky zvyšuje jeho propustnost pro plyny, čímž otevírá cestu k rychlejšímu úniku uhlíku a metanu do atmosféry – a tím i k dalšímu oteplování.

Jedenáctileté období mezi lety 2015 a 2025 se zapíše do historie jako nejteplejší, které kdy lidstvo zaznamenalo, přičemž současný rok je přibližně o 1,43 °C vyšší než teploty v předindustriálním období tedy mezi lety 1850-1900.

Podle nové zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) je klima Země více v nerovnováze než kdykoli v historii, kterou jsme dosud zaznamenali. Koncentrace skleníkových plynů způsobují pokračující oteplování atmosféry a oceánů a tání ledu. K rychlým a rozsáhlým změnám došlo během několika desítek let, jejich škodlivé dopady však budou pociťovány po stovky, možná i tisíce let.

Podle meteorologické stanice OSN přineslo období 2015 až 2025 11 nejteplejších let od počátku měření. Otepluje se atmosféra, světové oceány a tají ledovce a další zamrzlé plochy.

Sedm globálních firem vedených Googlem a Amazonem oznámilo fond 100 mil. dolarů na likvidaci superpolutantů do roku 2030. Koalice míří na metan, saze a chladiva.

Světla duchů Aleya v Západním Bengálsku nejsou novým fenoménem. Zřejmě se jedná o nejstrašidelnější místo v Indii! Při toulkách v bažinách Sundarbanu, můžete narazit na spoustu barevných světel! Co jsou ve skutečnosti zač?

Na severozápadě Kolumbie ve středu vybuchla bahenní sopka. Při erupci z kráteru šlehaly plameny a v jednu chvíli to dokonce vypadalo, jako by se objevil atomový hřib.

Chtěl si jen tajně zakouřit, ale odpálil celý důl. Teodor Borinský škrtl zápalkou a způsobil smrt 38 kolegů. Tragédie na Dole Michálka z roku 1950 ukazuje, jak děsivou cenu může mít jedna cigareta a lidská nedbalost v podzemí.

Donald Trump provedl to, co mnozí považují za nejradikálnější klimatický krok své druhé administrativy. Zrušil takzvané „endangerment finding" – vědecké rozhodnutí americké Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA) z roku 2009, které konstatovalo, že šest klíčových skleníkových plynů včetně oxidu uhličitého a metanu ohrožuje veřejné zdraví.

Číně se podařilo snížit své znečištění ovzduší natolik, že to přispělo k oteplování planety. Ukázal to nový model, který popsal, jak se to stalo a jak složitý je to systém.

Skupina amerických demokratů poslala dopis do Bruselu s neobvyklým vzkazem: Evropo, nepoddávej se našemu prezidentovi. Jde o pravidla pro metan – plyn, který uniká při těžbě a přepravě ropy a zemního plynu a který je z hlediska klimatu mnohem nebezpečnější než oxid uhličitý. Trumpova administrativa chce, aby EU zmírnila své požadavky na americké dodavatele. Demokraté říkají: To by byla chyba. Článek Když demokraté radí Evropě: Neustupujte Trumpovi v boji o čistý plyn se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Zapalováním metanu si někteří bruslaři na Orlíku zpestřují jízdu. Plyn se z nádrže uvolňuje celý rok. Kvůli ledu ale rovnou neunikne do atmosféry a zůstává v kapsách pod hladinou. Vodohospodáři i záchranáři ale varují, že zábava může skončit popáleninami.

Bermudský trojúhelník fascinuje už desítky let – mizející lodě a letadla vyvolaly legendy o nevysvětlitelných silách. Ve skutečnosti však většinu incidentů vysvětlují běžné faktory: lidské chyby, špatné počasí a hustý provoz v oblasti.

Uran a Neptun jsou často označovány jako ledoví obři, přičemž vědci se domnívají, že jsou většinou tvořeny “ledovými” materiály, jako je voda, metan a amoniak, obklopující horké, skalnaté jádro. “První modely Uranu a Neptunu byly vytvořeny na základě předpokladu, že vznikly ve vnějších částech primitivní protoplanetární mlhoviny, kde byly elementární zastoupení považovány za sluneční,” vysvětluje nový článek, který dosud nebyl recenzován.

Evropské zemědělství se ocitá na hraně. Musí se vyrovnat s ambiciózními klimatickými cíli a zároveň s tvrdou ekonomickou realitou v době, kdy emise z chovu hospodářských zvířat strmě rostou.

Každý z nás už o Bermudském trojúhelníku asi už někdy slyšel. Většina lidí si hned vybaví legendy o lodích a letadlech, které zmizely beze stopy v Atlantiku

Na první pohled je to ráj: rybářské loďky, zelené kopce a klidná hladina. Pod povrchem jezera Kivu však probíhá nebezpečný chemický proces. V hloubce 300 metrů se hromadí miliardy kubíků výbušného metanu a dusivého oxidu uhličitého.

Na Labi nad Masarykovým zdymadlem už dávno máme ledovou pokrývku, zatímco na jezeře Milada s výjimkou zátoky ne. Pokud se v zátoce u Milady led přece jen vytvoří, často v něm uvidíte podivné kruhové otvory. Okolo nich se šíří praskliny připomínající blesky.

Představte si, že stojíte uprostřed rozlehlé vodní plochy. Pod vámi se otevírá hluboká, temná propast, ve které vidíte každý kamínek na dně, stébla mrazem zakonzervovaných řas a občas i stín ryby, která propluje hluboko pod vašimi podrážkami. Máte pocit, že se vznášíte v prostoru. Tento fascinující úkaz, kterému se lidově říká „černý led“ nebo „čiré sklo“, je jedním z nejpůsobivějších představení, která si pro nás příroda v zimě připravila. Vidět jste jej mohli před pár dny třeba na Novomlýnských nádržích na Jižní Moravě. Pojďme se na tento jev podívat blíže.

V hlubinách Severního ledového oceánu objevili vědci dynamické „hydrátové pahorky“ z metanu, které fungují jako zamrzlé útesy a poskytují domov pro unikátní chemosyntetické organismy.

Kde vzít vodík pro zelenou energetiku? Na University of Cambridge vyladili reaktor pro pyrolýzu metanu. Nevzniká při ní oxid uhličitý, i když nějaké emise nejspíš padnou na potřebnou energii. Ze 4 kilogramů metanu, ať už je ze zemního plynu, skládkového plynu nebo třeba bioplynu, je možné vyrobit 3 kilogramy nanotrubiček a 1 kilogram vodíku.

Dnes se uskutečnil pietní akt na památku 13 horníků, kteří zahynuli 20. prosince 2018 při výbuchu metanu ve 29. sloji na Dole ČSM.

Vyprahlá poušť Karakum ukrývá úkaz, který připomíná bránu do jiného světa a hoří přes půl století. Jak je možné, že Brána do pekla hoří tolik let?

Hořící kráter Darvaza v Turkmenistánu, známý jako Brána do pekla, po více než padesáti letech slábne. Země se snaží zastavit únik metanu a oheň uhasit.

Letos o Vánocích to bude rovných deset let od prvního úspěšného návratu a přistání rakety Falcon 9. SpaceX a s ním i USA tak sice mají ohromný náskok před konkurencí, ale nic netrvá věčně.

Čínský prezident Si Ťin-pching se poprvé zavázal k tomu, že jeho země bude dodržovat nějaké klimatické cíle. Učinil to v rámci klimatického summitu OSN v New Yorku.

Do českých vod se dostává čím dál víc živin jako fosfor a dusík, které tak způsobují celou řadu problémů: od úhynů ryb, bujení vodního květu až po obrovské emise metanu – tedy druhého nejsilnějšího skleníkového plynu. Problém má přitom podle expertů řešení.

Svět by se mohl oteplovat ještě víc, než předpokládají velké předpovědi, jaké zveřejňují meteorologické organizace nebo Mezinárodní klimatický panel IPCC. Podle nového výzkumu totiž bude mít ozon zřejmě větší vliv, než se předpokládalo. Sice chrání Zemi před škodlivým slunečním zářením, ale také zadržuje teplo, protože je skleníkovým plynem.

Ekosystémy tvořené většinou neznámými organismy, které se živí sírou a metanem, se podařilo popsat expedici zkoumající hlubiny u Kamčatky. Čínští vědci prozkoumali v miniponorce jedno z nejhlubších míst na Zemi: dno Kurilského příkopu mezi Ruskem a Japonskem, asi devět tisíc metrů pod hladinou oceánu.

Místo, které dalo světu důkaz, že klimatická změna je spojená s lidskou aktivitou, může zaniknout. Administrativa prezidenta USA Donalda Trumpa totiž už podle všeho nepočítá s dalším financováním observatoře na sopce Mauna Loa na Havaji.

S družicí MethaneSAT byla spojena velká očekávání, která se ale nakonec nenaplní. Místo aby satelit ukazoval, jaké firmy vypouštějí nejvíc metanu, se nečekaně odmlčel a přestal fungovat.

Bizarní spolupráci popsali američtí oceánologové. Zjistili, že některé druhy hlubokomořských pavouků si na svých tělech chovají kolonie bakterií, jimiž se pak živí. Nový výzkum tím odhalil úplně nové chování těchto tvorů.

Ze stejné porce potravy si něčí tělo vezme víc energie a něčí organismus jí načerpá méně. V pozadí těchto rozdílů ve „ždímání živin“ se ukrývají střevní bakterie. Vědci nyní odhalili „chrliče kalorií“ mezi bakteriálními producenty metanu.

Turkmenským odborníkům se podařilo potlačit sílu požáru v plynovém kráteru Darvaza v poušti Karakum, kterému se říká Brána do pekla. Oheň hoří už desítky let. Prezident středoasijské země před lety podle stanice BBC nařídil likvidaci lokality z environmentálních důvodů a také ve snaze zvýšit export plynu.

Po 54 letech konečně pohasíná slavná Brána do pekla v Turkmenistánu. Způsobil ji omyl sovětských geologů, kteří zapálili unikající zemní plyn. Oheň nyní slábne díky novým vrtům, které odčerpávají metan z okolí.

Polské uhelné doly se mohou dostat za dva roky do obrovských problémů, pokud polský Sejm odmítne přijmout metanový zákon a nebude plnit jeho požadavky,“ varuje státní tajemník a náměstek polského ministerstva průmyslu Wojciech Wrochna.