Minimální mzda

Po odchodu Spojeného království stanovuje minimální mzdu v Evropské unii 21 zemí včetně České republiky. Začátkem roku 2020 zvýšilo minimální mzdu hned 18 zemí Evropské unie. Průměrný růst minimální mzdy v nominálním vyjádření dosáhl úrovně šesti procent. To představuje druhý nejvyšší nárůst za poslední dvě desetiletí. V šesti zemích Evropské unie již minimální mzda přesáhla úroveň 9 eur.

Strana vznikla sloučením Skutečné levice a Strany demokratického socialismu.

Výše minimální mzdy může mít pro společnost větší důsledky, než by se na první pohled mohlo zdát. Podle časopisu The Economist američtí výzkumníci prokázali, že výše minimálního hodinového výdělku má přímý vliv na počet sebevražd. A k záchraně tisíců zmařených životů prý podle nich stačí jen pouhý dolar na hodinu navíc.

Leden 2020 byl na změny bohatý. V tradičním měsíčním přehledu máme pro vás souhrn informací, které by vám neměly uniknout. Máme pro vás i pár tipů na zajímavé bonusy.

Nedostatek zaměstnanců v sociálních službách dovedl německou vládu k radikálnímu kroku. Aby zabezpečila, že se bude mít kdo starat o seniory a handicapované, tak speciálně pro pečovatele a pečovatelky razantně zvyšuje minimální mzdu. Kvalifikovaná pečovatelka bude muset od příštího roku dostat základní hodinový plat nejméně 15 eur (380 korun), čímž si oproti současné úrovni minimální mzdy polepší asi o 60 procent. Lidé ve vedení mnoha českých sociálních zařízení se ovšem obávají, že tohle německé „lákadlo“ může pro české zdravotnictví a sociální služby znamenat ještě mnohem větší hrozbu, než obávaný odliv lékařů.

Nedodržení zaručené mzdy je druhý nejčastější přestupek tuzemských zaměstnavatelů v odměňování. Často kvůli nevědomosti.

V novém roce se změní řada věcí. Novinky se dotknou rodičů, podnikatelů či majitelů psů. Od ledna se zvyšuje rodičovský příspěvek, některé rodiny s dětmi do čtyř let věku ale na vyšší příspěvek nedosáhnou. Od Nového roku se zvyšuje znovu minimální mzda. Dále se například zvýší spotřební daň u alkoholu a tabáku a EET bude od května platit pro další profese, třeba pro cestovní kanceláře, kosmetičky a veterináře.

Vyšší rodičovská i důchody, ale také zálohy na pojistném živnostníků, rozšíření EET a dražší cigarety a alkohol. Nabízíme přehled novinek nového roku.

Ve spolupráci s daňovými experty z PwC Česká republika a advokáty z PwC Legal jsme připravili přehled nejvýraznějších změn v oblasti daní a práva, které nás čekají v příštím roce. V dnešním díle se budeme věnovat těm, které se týkají zaměstnanců a zaměstnavatelů.

Minimální mzda v Česku opět poskočí vzhůru. Od příštího roku bude 14 600 korun a polepší si tak asi 150 tisíc zaměstnanců. Vláda tímto rozhodnutím mimo jiné potvrzuje svou téměř neomezenou moc nad soukromým sektorem.

Vláda schválila nárůst minimální mzdy. Od Nového roku vzroste o 1 250 Kč na 14 600 Kč a vzrostou také na ni navázané zaručené mzdy. Ty by chtěla hospodářská komora zrušit.

Možná víte, že se minimální mzda, která je častým tématem politických diskuzí, v novém roce opět zvýší. V roce 2019 činila 13 350 korun, nově se zvedne na relativně slušných 14 600 korun za měsíc. Asi jako vše na světě má institut minimální mzdy své klady a zápory. Zkusím vám představit ty nejzákladnější a vysvětlit, proč by měli být politici při jejím navyšování obezřetní.

O dalších 1250 korun měsíčně stoupne pro příští rok minimální mzda. Odměna za práci by tak v roce 2020 neměla být nižší než 14 600 korun za měsíc (při pracovní době 40 hodin týdně) nebo 87,30 Kč za hodinu. Potvrdila to dnes vláda.

O 1250 korun vzroste od nového roku minimální mzda, ruku v ruce s tím dojde ke zvýšení zaručených mezd. Na první pohled to vypadá, že se zaměstnanci mohou radovat. To je však jen zdání. Rychle se zvyšující mzdy mohou mít zcela opačný efekt. Namísto vyššího příjmu zůstanou někteří lidé bez práce i bez příjmu.

Důležité částky pro odvod zdravotního pojištění se každý rok mění. Ať už se jedná o minimální zálohu pro OSVČ, vyměřovací základ pro zaměstnance i OBZP.

Zaručená mzda pro číšníky, dělníky, zedníky nebo zubaře má být zrušena, protož neexistuje žádný důvod, aby v podnikatelském sektoru existovaly další sazby kromě minimální mzdy. S těmito argumenty navrhuje Hospodářská komora zrušení zaručené mzdy, které bude řešit ministerstvo práce a sociálních věcí Jany Maláčové. S tím souhlasí ekonomové oslovení deníkem Echo24, podle nichž se ze zaručené i minimální mzdy stal levicový marketing, na kterém si vláda každoročně honí hlasy u voličů.

Už 1. prosince začne úřadovat tým Ursuly von der Leyen.

Odbory dosáhly, čeho chtěly – máme „prosperitu pro všechny“. Nyní by měly ale brát ohled také na zaměstnavatele, prosperita totiž pozvolna mizí. Odbory však nadále mají chtivé požadavky, aniž by braly dostatečně na zřetel třeba chřadnutí německé ekonomiky, které ohrožuje český průmysl. Víc než 1500 odborářů z celé republiky se například nedávno sešlo v Praze, aby se společně připravili na vyjednávání o dalším zvýšení mezd ve firmách. Žádají také výrazný růst minimální mzdy.

Přehled událostí ze světa byznysu v pondělí 18. listopadu. Pořad Den v ekonomice na Seznamu každý všední den v 19:10.

Výrobce desek Zdeněk Pelc z GZ Media říká, že kdo chodí pracovat, měl by se mít aspoň trochu dobře – a to podle něj ani za 16 tisíc moc nejde. O minimální mzdě jednali odbory, zaměstnavatelé i vláda. Ale nedohodli se.

Nyní mzda činí 13 350 korun, kromě lidí s nejhorší kvalifikací ji dle expertů berou například lidé v gastronomii, kteří tak skrývají skutečné příjmy.

Podle Svazu průmyslu a dopravy by nejnižší výdělek měl odpovídat 44 procentům průměrné mzdy z předloňska.

Podle posledních průzkumů se ukázalo, že nově vzniklé hnutí Trikolóra Václava Klause mladšího bere voliče SPD, takže se předseda Tomio Okamura rozhodl jednat na svém Facebooku a zaútočil na potenciální konkurenci argumenty o přímé volbě, referendu a minimální mzdě. Obstojnější argumenty zřejmě SPD chybí, takže bude Tomio i nadále okrádán o hlasy Klausem mladším. Ne nadarmo se říká, že Trikolóra je SPD pro bystřejší.

Vláda Andreje Babiše nepřestává rozdávat peníze. Po vyšších důchodech a přidání zaměstnancům ve státním sektoru, se členové kabinetu zaměřují na vyšší minimální mzdu. Razantní navýšení požaduje zejména sociální demokracie spolu s odboráři. Podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové by optimální variantou bylo, aby minimální mzda dosahovala výše až 20 tisíc korun. To je však podle kritiků velmi nebezpečné a spolu se zavedením karenční doby vysává minimální mzda kapitál z firem.

V české ekonomice pobírá minimální mzdu přibližně 150 000 zaměstnanců. Mezi těmito lidmi existuje skupina, která minimální mzdu pobírá proto, aby ušetřila na daních. Časté je to například u číšníků. Ti k minimální mzdě dostávají další část výplaty ze spropitného, které se nedaní. Vzhledem k této skutečnosti číšníci pobírají vyšší čistou mzdu, než kdyby měli vyšší než minimální mzdu a ze spropitného by nic nedostávali. V tomto případě vede růst minimální mzdy k legalizaci části příjmů a má pozitivní dopad na státní rozpočet.

V souvislosti s aktuální diskuzí o zvýšení minimální mzdy lze od příštího roku očekávat i nárůst té zaručené. Ten by však znamenal nárůst cen zboží, kterého by si lidé mohli za více peněz koupit paradoxně méně.

Odbory a zástupci firem a zaměstnavatelů se neshodli na výši minimální mzdy pro příští rok. Konečné slovo tak v celé věci nyní bude mít vláda. Šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula potvrdil připravenost jednat o valorizačním vzorečku, který by růst minimální mzdy provždy vyřešil. Zároveň kritizuje fakt, že politikům po Novém roce vzrostou platy o deset procent.

Oznámení prezidenta Sebastiána Piňery z poloviny tohoto týdne, že vláda mimo jiné zvýší minimální mzdu či zruší nedávné zvýšení cen elektřiny, k uklidnění nepokojů nestačilo.

Španělské fotbalistky se rozhodly kvůli sporům s kluby o minimální mzdu a pracovní hodiny vstoupit do stávky.

Ministryně práce a sociální věcí Jana Maláčová (ČSSD) je přesvědčena, že jsou Češi jen chudými příbuznými v Evropě. Je nespokojena s výší minimální mzdy, která je šestá nejnižší v Evropské unii. A tento stav chce razantně změnit. Někteří lidé si na sociálních sítích ale myslí, že jde jen o jakýsi výkřik do tmy.

Již delší čas se hovoří o připravovaných novelách zákoníku práce. Některé změny pouze zpřesňují dosavadní podmínky, jiné jsou zásadní a dlouho očekávané. Ovšem prozatím jsou na začátku legislativního procesu. Jejich schvalování rozhodně neprobíhá podle původních očekávání a dále se odsouvá.

V současnosti pobírá minimální mzdu na pětimilionovém Slovensku 70 000 lidí, po jejím zvýšení by to mohlo být až 200 000 zaměstnanců.

Zavedení evropské minimální mzdy, větší podpora zaměstnanosti mladých či pomoc sociálně znevýhodněným lidem patří mezi klíčové body programu, s nímž chce vstoupit do úřadu budoucí eurokomisař pro zaměstnanost Nicolas Schmit. Lucemburský kandidát do unijní exekutivy dnes své priority představil při slyšení před europoslanci, kteří prověřují jeho připravenost na funkci.

Nicolas Schmit dále chce větší podporu zaměstnanosti mladých nebo pomoc sociálně znevýhodněným lidem.

Není na politicích, aby komentovali rozhodnutí státních zástupců, řekl ke kauze Čapí hnízdo v rozhovoru pro Právo vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).

Komentář Martina Maňáka: S drtivou pravidelností dopadá na tuzemskou ekonomiku regulační pěst v podobě minimální mzdy, respektive jejího každoročního zvyšování. A tento úder se chystá i nyní, když ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová vyrukovala s plánem navýšení na téměř 15 tisíc korun. Podobné aktivity můžou mít krátkodobý pozitivní vliv na voličské preference, v konečném důsledku ale mají negativní dopad na většinu z nás.