Minimální mzda

Reálné mzdy v prvním čtvrtletí letošního roku vzrostly o 6,4 % (nominální o 8,1 %). Takový růst nepředpokládal v analytické obci nikdo. Nejblíže růstu reálných mezd byl náš odhad 5,5 %. Průměrná mzda činila 50 282 Kč (+3 789 Kč r/r).

Nikoho asi nepřekvapí, že bydlení v evropských metropolích není levnou záležitostí. Z dat Eurostatu vyplynulo, že za nájem dáte dokonce i téměř dvojnásobek minimální mzdy.

Tržby nápojářské skupiny Kofola ČeskoSlovensko letos v prvním čtvrtletí stouply o 13,7 % na 2,38 miliardy korun. Dařilo se nealko novinkám napříč trhy a výrazný nárůst EBITDA vykázala síť UGO. Nárůst cen energií a vstupních surovin daný geopolitickou situací se Kofole podařilo vykompenzovat úsporami.

Jedním z mnoha problémů, a to nejen našeho zemědělství, je nedostatek potřebných pracovníků včetně sezónních brigádníků na rukodělné práce. I proto pro ně zatraktivnilo ještě minulé vedení resortu podmínky, které jim umožní více si vydělat.

Vláda chystá už druhou vlnu propouštění ve státní správě, jejíž strukturu nemá promyšlenou. Propouštění či přesuny z Úřadu vlády přitom s námi měla ze zákona napřed projednat, řekla Novinkám právnička a místopředsedkyně úřednických odborů Šárka Homfray.

Řidiči kamionů jsou naprosto bezpochyby důležitou pracovní silou. Bez nadsázky je lze označit za základní stavební kámen celé ekonomiky a moderní civilizace. Právě proto by jim měla náležet odpovídající odměna.

Karolína: Poslední dva roky mám pouze příjmy z investic, především z nájmu. Platím si zdravotní pojištění jako osoba bez zdanitelných příjmů. Příjmy mi teď poklesly, co musím udělat, abych platila na zdravotním pojištění méně? Co když začnu manželovi pomáhat v podnikání jako spolupracující osoba?

Plánujete si najít brigádu? Nezáleží na tom, zdali jenom teď na teplejší měsíce nebo třeba až do zimy. Přečtěte si podstatné informace, které platí celoročně. Léto není jen obdobím tepla, slunce a vody, ale i letních brigád, na které každoročně vyráží celá řada studentů. Mnozí z těch, kteří si letos chtějí najít svou první práci na dohodu, by měli vědět, kolik hodin lze na tento typ smlouvy odpracovat a na jak vysokou odměnu mají nárok. U mladistvých zaměstnanců navíc existuje řada prací, které nemohou vykonávat až do dosažení zletilosti.

Letní brigády v Česku přestávají být jen vítaným zdrojem „kapesného“ pro studenty. Stále častěji na místa brigádníků nastupují také senioři nebo lidé, kteří zrovna migrují mezi zaměstnáními. Firmy kvůli nedostatku lidí sahají po brigádnících stále častěji a v některých případech jsou ochotné nabídnout i 250 korun za hodinu.

Jak se žije ve státě s nejvyšší životní úrovní v EU? Lucembursko bývá pro většinu Čechů jen sídlem bank a evropských institucí, ve skutečnosti ale nabízí mimořádně pohodlný životní standard a jedny z nejlepších pracovních podmínek na kontinentu.

Servisy hledají mechaniky, autoelektrikáře i autotroniky prakticky po celé republice. Když se ale člověk podívá na některé pracovní nabídky, vyvstává poměrně zásadní otázka. Jak kvalitní zaměstnance chtějí firmy za tyhle peníze vlastně získat?

Od června loňského roku může díky novele zákoníku práce brigádničit i mládež ve věku 14 let. Jsou tu ale určité podmínky a omezení. Jaký typ práce jim zákon dovoluje a na jaké platové ohodnocení mají nárok?

Víte, jaký je rozdíl mezi platem a mzdou? A co všechno se odvíjí od minimální mzdy? Připravili jsme přehled všeho, co potřebujete vědět o své výplatě v roce 2026.

Víte, kolik peněz bere kolega na stejné pozici? Nejspíš ne. A s tím také firmy počítají. Chystaná novela zákoníku práce to ale mění a dá zaměstnancům do ruky nástroj, který dosud neměli.

Redakce Portálu řidiče opět po nějaké době vyrazila mezi studenty čtvrtého ročníku oboru autotronik na Střední školu automobilní v Holicích, aby zjistila, jaké mají představy o budoucí kariéře, mzdách i pracovních podmínkách. Z odpovědí budoucích autotroniků je patrné, že mladí už velmi dobře vnímají hodnotu své práce.

Domovy pro seniory a také další sociální služby pravidelně řeší potíže s financováním a volají pro dlouhodobém řešení. Některé kraje chtějí ještě od ministerstva práce a sociálních věcí získat víc peněz, než kolik pro letošek dostaly, a zároveň hledají zdroje ve svých rozpočtech. Současný a bývalý ministr práce se přou, kdo způsobil letošní vyhrocenou situaci. Řešením do budoucna by mohlo být víceleté financování, do kterého by se ve větším rozsahu zapojily také samosprávy a soukromé zdroje.

Praha se stala evropským symbolem drahého bydlení. Průměrný nájem dvoupokojového bytu zde dosahuje přibližně 185 procent české minimální mzdy, což je nejhorší výsledek v celé Evropské unii.

Při výpočtu důchodu se ze všech rozhodných příjmů vypočítá osobní vyměřovací základ neboli průměrná důchodová mzda. Někteří žadatelé o starobní důchod v roce 2026 mají svůj osobní vyměřovací základ nižší než 22 400 Kč, což je aktuální minimální mzda. Kdy k tomu dochází?

Najít dobře placenou letní brigádu není jen otázkou štěstí. Rozhoduje hlavně načasování, lokalita, zkušenosti i obor.

Od příštího roku budou muset zaměstnavatelé sdělit uchazečům o práci minimální výši mzdy ještě před podpisem smlouvy. Chystaná novela zákoníku práce jim ale na rozdíl od řady evropských zemí neukládá uvádět tuto informaci už v pracovních inzerátech. Návrh navíc čelí kritice dalších úřadů včetně ministerstev – podle nich nic zásadního neřeší.

Zdanění u dohody o provedení práce je ve většině případů výhodné. Výjimkou je situace, kdy je hrubá odměna nad limit a přitom je nižší než minimální mzda a není vyřešen pojistný vztah. Tehdy se provádí při výpočtu zdravotního pojištění dopočet do minima a sazba zdravotního pojištění je efektivně vyšší.

Měsíční částku starobního důchodu zásadním způsobem ovlivňují dosahované příjmy, ze kterých se vypočítává průměrná důchodová mzda. Co je dobré vědět o důchodových příjmech? Podívejme se na vybrané omyly. Při výpočtu starobního důchodu (řádného i předčasného) platí, že čím vyšší rozhodné příjmy a vyšší doba pojištění, tím vyšší částka důchodu. S jakými důchodovými nepřesnostmi je však možné se v praxi setkat?

Minimální odvody na sociální pojištění se mohou živnostníkům vymstít. I když podnikají celý život a spoléhají na dlouhou dobu odvodů, jejich budoucí důchod může být výrazně nižší než u člověka pracujícího za minimální mzdu. Klíčový je rozdíl v celkové výši odvedeného pojistného – zaměstnavatel totiž na své lidi také přispívá.

Inflace v Česku by mohla v případě prodlužování konfliktu na Blízkém východě a stále vysokých cen energií dosáhnout až čtyř procent. V Nedělní debatě České televize to řekl ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Zároveň by podle něj zpomaloval i hospodářský růst. Prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček v debatě upozornil na to, že českým podnikatelům vadí hlavně nejistota, která se promítá i do cen.

Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) v Nedělní debatě ČT uvedl, že se nebrání postupnému růstu minimální mzdy až na 50 procent mzdy průměrné. Podle předsedy odborové centrály Josefa Středuly se s její současnou výší po zdanění a odvodech „nedá vyžít“. V debatě moderované Janou Peroutkovou se hosté věnovali také možným dopadům konfliktu na Blízkém východě. Šéf lidovců a jihomoravský hejtman Jan Grolich zdůraznil, že Česko potřebuje být součástí bezpečnější a soběstačnější Evropy, prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček (ODS) pak vyzval k přehodnocení priorit, které si EU stanovila před dvaceti lety.

Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) se nebrání tomu, aby minimální mzda postupně vzrostla až na 50 procent průměrné mzdy. Řekl to v České televizi.

Dlouhých dvacet let byla Aneta Krejčíková stálicí nekonečné Ulice. V polovině uplynulého roku ale nečekaně skončila a mnoho diváků to zklamalo. Nemusí ale smutnit, protože půvabná herečka přiznala, že se může do Ulice kdykoli vrátit.

Každý je svého štěstí strůjcem vs. v regionech nemají lidé se vzděláním šanci najít práci. Čtenáři diskutují o tom, kdo nebo co je příčinou chudoby.

Jedním z klíčových ukazatelů, se kterými pracuje aktuální zpráva OECD, je takzvaný daňový klín. Zní to složitě, ale princip je jednoduchý: ukazuje, kolik z celkové ceny práce připadne státu. Pokud zaměstnavatel na pracovníka vydá 100 korun, daňový klín říká, kolik z této částky skončí na daních a odvodech a kolik zaměstnanec skutečně dostane na účet. Tedy jak velký je pomyslný klín, jejž stát vráží mezi zaměstnavatele a zaměstnance.

Konec levné práce a subdodavatelské ekonomiky. To jsou hlavní požadavky odborů, které dnes zazněly na sjezdu ČMKOS. Předák Josef Středula vyzval vládu k podpoře odvětví s vyšší přidanou hodnotou a dalšímu růstu mezd.

Debata o brigádách v roce 2026 je plná zkratek a nepřesností. Vedle několika skutečných změn se znovu objevují i pravidla, která už dávno platí, jen se letos znovu vydávají za novinky.

Dlouhodobá nezaměstnanost patří k nejnáročnějším životním situacím. Zvláště tehdy, když člověk aktivně hledá, ale nové místo se mu nedaří najít ani po mnoha pokusech. Lidé registrovaní na Úřadu práce ale nemusí jen čekat. I v jeho evidenci si mohou přivydělat brigádou.

Taky už jste slyšeli o „minimální důstojné mzdě“? Jednou za rok tenhle absurdní fenomén přebírají zcela nekriticky všechna mainstreamová média a tváří se u toho uvědoměle. Jenže tato částka je scestná a dala by se víceméně totožně určit pohledem z okna, případně na statistiky ČSÚ.

Starobní důchod je většinou od daně osvobozený. Existuje ale hranice, po jejímž překročení už se část důchodu daní a vzniká tak i povinnost podat daňové přiznání.

Kolik stojí klidný život bez stresu z další výplaty? V Česku zhruba 50 tisíc korun měsíčně, pro většinu lidí tedy nedosažitelná hranice. Proč ani práce často nestačí a kdo si dnes může dovolit žít důstojně?

Řádní starobní důchodci nejsou legislativou nijak omezeni ve své výdělečné činnosti. Přivýdělek k důchodu značně zvyšuje životní úroveň. Pracovat na zkrácený úvazek v důchodu je možností, jak mít důležitý další příjem a přitom být v práci mnohem méně hodin týdně. I při práci na zkrácený úvazek mají starobní důchodci nárok na slevu na sociálním pojištění. Dosažení řádného důchodového věku nepřináší žádné speciální automatické daňové osvobození. Řádní starobní důchodci musí ze své mzdy odvádět daně, mají však nárok na slevu na sociálním pojištění v rozsahu 6,5 % z hrubé mzdy (dle § 7e zákona o pojistném na sociální zabezpečení), což přináší velmi významnou finanční úsporu. Navíc se na řádné starobní důchodce nevztahuje minimální vyměřovací základ při výpočtu zdravotního pojištění, tak jako na ostatní zaměstnance, což je při práci na zkrácený úvazek důležité.

Osoby samostatně výdělečně činné mají obecně značně nižší starobní důchody než zaměstnanci. Na tuto skutečnost se však mohou zodpovědné OSVČ připravit a maximalizovat vlastní finanční zajištění. U případného invalidního důchodu je však situace složitější. Podmínky pro přiznání invalidního důchodu jsou pro OSVČ pochopitelně stejné jako pro ostatní pojištěnce. Nárok na invalidní důchod vzniká při přiznání invalidity prvního, druhého nebo třetího stupně, přičemž posuzování stupně invalidity je na posudkovém lékaři, který postupuje v souladu s příslušnou legislativou upravující hodnocení zdravotního stavu pro účely invalidního důchodu. Někteří žadatelé o invalidní důchod mají v praxi zdravotní problémy, ty jsou však nedostatečné pro přiznání alespoň invalidity prvního stupně.

Minimální důstojná mzda za loňský rok republikově vychází na 48 336 korun hrubého, v Praze a Brně na 56 912 korun. Vypočetli ji experti z Platformy pro minimální důstojnou mzdu. Zároveň ale uvedli, že na ni asi 63 procent zaměstnanců nedosáhne. Jedná se o výši odměny za práci na plný úvazek, která má umožnit pokrýt nezbytné náklady na bydlení, potraviny, dopravu, zdravotní péči, vzdělání a další životní potřeby. Oficiálně stanovená a nároková není. Nejvíc peněz podle odborníků lidé vydávají za bydlení.

Minimální důstojná mzda za práci na plný úvazek činila loni v Česku 48 336 korun hrubého. V Praze a v Brně, kde jsou vyšší náklady na bydlení, dosáhla 56 912 korun. Na tuto částku přitom podle expertů nedosáhlo 2,5 milionu pracujících, tedy značná část zaměstnanců a zaměstnankyň.

Minimální důstojná mzda za práci na plný úvazek k pokrytí potřeb dospělého s dítětem, volného času i menšího spoření činila loni v Česku 48 336 korun hrubého. Meziročně se zvedla zhruba o 2500 korun. V Praze a Brně byl důstojný hrubý příjem kvůli vysokým nákladům na bydlení na 56 912 korunách, proti předloňsku vzrostl téměř o 3000 korun.

Minimální důstojná mzda za práci na plný úvazek k pokrytí potřeb dospělého s dítětem, volného času i menšího spoření činila loni v Česku 48 336 korun hrubého. Meziročně se zvedla o zhruba 2500 korun.

Minimální důstojná mzda za práci na plný úvazek k pokrytí potřeb dospělého s dítětem, volného času i menšího spoření činila loni v Česku 48 336 korun hrubého. Meziročně se zvedla o zhruba dva a půl tisíce korun. V Praze a Brně byl důstojný hrubý příjem kvůli vysokým nákladům na bydlení na 56 912 korunách, proti předloňsku vzrostl o téměř tři tisíce korun. Na stanovenou důstojnou částku nedosáhlo 63 procent pracujících. Spočítal to tým odborníků z Platformy pro minimální důstojnou mzdu.

Choďte poctivě do práce, říkají. Jenže 2,5 milionu lidí v Česku si tím důstojný život nezajistí. Minimální důstojná mzda loni dosáhla 48 336 korun, v Praze a Brně skoro 57 tisíc – a většina pracujících na ni nedosáhne.

Odborníci zveřejnili výši mzdy, kterou by lidé měli brát, aby zvládli pokrýt své základní potřeby. V Praze a Brně je tato částka vyšší kvůli vysokým nákladům na bydlení.

Praha - Minimální důstojná mzda za práci na plný úvazek k pokrytí potřeb dospělého s dítětem, volného času i menšího spoření činila loni v Česku 48.336 korun hrubého. Meziročně se zvedla o zhruba 2500 korun. V Praze a Brně byl důstojný hrubý příjem kvůli vysokým nákladům na bydlení na 56.912 korunách, proti předloňsku vzrostl o téměř 3000 korun. Na stanovenou důstojnou částkou nedosáhlo 2,5 milionu pracovníků a pracovnic. Spočítal to tým odborníků z Platformy pro minimální důstojnou mzdu. Výsledky poskytli ČTK.

Měsíční minimální mzda, která dnes podle oficiálního kurzu odpovídá sotva 27 centům za dolar ve srovnání se standardem USA. To je realita, s níž se po letech chronické inflace a trvalé devalvace potýkají miliony venezuelských zaměstnanců.

Pohled na výplatní pásku v roce 2026 může potěšit i zklamat. Průměrná mzda sice roste, ale rozdíly mezi dobře placenými obory a těmi méně atraktivními jsou čím dál větší. Práce je sice dost, jenže u některých profesí působí odměna spíš jako špatný vtip.

Už vás nebaví poslouchat o rekordních platech ajťáků, zatímco vaše výplata připomíná spíše kapesné pro studenta? Rok 2026 konečně přináší světlo na konci tunelu i pro ty, kteří se dosud museli spokojit s drobky. Podívejte se na detaily velkého finančního třesku, který zamíchá kartami v českých peněženkách.

Minimální mzda v posledních letech v členských zemích Evropské unie výrazně stoupá, vždyť v letošním roce je v pěti zemích vyšší než 13 euro za hodinu. Rozdíly jsou však mezi zeměmi značné, vždyť v Lucembursku je hodinová minimální mzda vyšší 4,2krát než v Bulharsku. V letošním roce je hodinová minimální mzda nejvyšší v Lucembursku (15,63 €), v Nizozemí (14,71 €), v Irsku (14,15 €), v Německu (13,90 €), v Belgii (13,08 €) a ve Francii (12,02 €). Částka hodinové minimální mzdy v těchto zemích je výrazně vyšší než v ostatních zemích EU.

V posledním čtvrtletí loňského roku činila průměrná hrubá měsíční mzda 52 283 Kč. Většina zaměstnanců však na průměrnou mzdu nedosáhne. Jaká je nejběžnější mzda? Jak se liší hrubá a čistá mzda? Ve kterých krajích jsou mzdy nejvyšší? Podívejme se na vybraných deset důležitých mzdových čísel.

Při výpočtu daně z příjmu za rok 2025 platí dvě daňové sazby, vyšší 23% však až pro zdanitelný příjem ve výši 36násobku minimální mzdy. Naposledy v roce 2007 bylo v Česku progresivní zdanění se čtyřmi daňovými sazbami. Na dani z příjmu jsme platili značně více, než je tomu nyní. Podívejme se na praktické výpočty pro nízký, průměrný a nadprůměrný příjem. Rok 2007 byl posledním rokem, kdy bylo v Česku zavedeno výraznější progresivní zdanění z důvodu existence čtyř daňových sazeb. Od roku 2008 byla zavedena rovná 15% sazba daně z příjmu. V letech 2008 až 2020 se však u daň z příjmů ze závislé činnosti vypočítávala z tzv. superhrubé mzdy, tj. hrubé mzdy zvýšené o povinné pojistné placené zaměstnavatelem za zaměstnance.

Na jakých pozicích si letos lidé vydělají vysoko nad průměrem a kdo jen mírně přesáhne minimum? Od 1. ledna vzrostla minimální mzda z 20 800 na 22 400 korun hrubého měsíčně, což je 134,40 koruny na hodinu při plném úvazku. Její nárůst ovlivní finanční ohodnocení napříč obory. Průměrná mzda letos přesáhne 48 tisíc korun. „Za minimální mzdu […]

Mnoho OSVČ platí na sociálním pojištění jen zákonné minimum a považuje to za běžný stav. Z pohledu budoucího důchodu to ale znamená, že si často vytvářejí slabší základ než zaměstnanci i s minimální mzdou.

V roce 2026 je minimální měsíční mzda o 1600 Kč vyšší než v roce 2025. Bylo při práci za minimální mzdu výhodnější odejít do starobního důchodu v roce 2025, nebo v letošním? Jak vysoký starobní důchod může očekávat občan pracující za minimální mzdu? Podívejme se na praktické výpočty.

Pronajímáte dům nebo byt? A víte, že budete muset podat daňové přiznání a i tento příjem zdanit? Pojďme se společně podívat, jaké jsou vaše povinnosti a co je dobré vědět. Příjmy z nájmu jsou významným bodem daňového přiznání. Hned na úvod je totiž důležité vědět, že pokud daná osoba pronajímá byt, z čehož jí plyne příjem, nemůže zaměstnavatele požádat o roční zúčtování daně, protože příjmy z nájmu nelze v ročním zúčtování uplatnit. Zaměstnanec je tak povinen podat daňové přiznání do některého ze stanovených termínů.

Přiznání starobního důchodu nezbavuje člověka automaticky daňových povinností. Pokud pracuje, podniká nebo má příjem, například z akcií, musí daňové přiznání podat. Za důchodce, kteří pracují pro jednoho zaměstnavatele a nemají další zdanitelné příjmy, vyřídí vše mzdová účtárna. V řadě případů ale musí penzisté podat daňové přiznání sami.

Zvyšování minimální mzdy patří mezi nejoblíbenější politické tahy. Stojí to málo, zní to dobře a voliči to ocení. Jenže podle britského The Economist je to cesta do pekel dlážděná dobrými úmysly. Možná by s tím vlády měly konečně přestat. Článek Zvyšování minimální mzdy: dobrý úmysl, který může zničit pracovní místa se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Do OPF lze investovat již od 300 korun měsíčně. Vyplatí se odkládat pravidelně stokorunové částky? Rychlou odpovědí pro investování do otevřených podílových fondů (OPF) je ano, ale… ono ale v sobě ukrývá řadu zádrhelů. Pojďme si ukázat, kde se skrývají ona ale.

Chcete pracovat nebo podnikat i ve starobním důchodu? Anebo v předčasném a invalidním? Jak to mají vůbec důchodci s povinným zdravotním nebo sociálním pojištěním? Starobní důchody, ale i ty invalidní anebo pozůstalostní se sice každý rok zvyšují, v mnoha případech ale důchodci nepobírají tolik, aby jim to pokrylo náklady na důstojný život. Mnozí z nich se proto rozhodli zůstat v práci, podnikat anebo si alespoň přivydělávat. Jak to ale mají se sociálním nebo zdravotním pojištěním?

Platy pro většinu státních zaměstnanců od dubna porostou. Většinou o pěkných devět procent. Tohle zvýšení ale zdaleka nezbaví Česko nepochopitelné záhady: proč máme tolik tabulkových platů pod úrovní minimální mzdy nebo zaručeného platu, když je pak stejně na tyhle úrovně musíme dorovnat?