Minimální mzda

Tripartita se neshodla na růstu minimální mzdy pro příští rok. Jednání budou pokračovat. O přidání by mělo být jasno v polovině listopadu. Na tiskové konferenci po tripartitním jednání to řekl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj. Odboráři a zaměstnavatelé mají dál výhrady také k celkovému návrhu rozpočtu.

Tripartita se neshodla na růstu minimální mzdy pro příští rok. Dál bude jednat. Jasno by mělo být v polovině listopadu, řekl šéf Svazu průmyslu Rafaj. Odbory a podnikatelé mají také dál výhrady k návrhu rozpočtu. Některé požadavky by do něj vláda mohla částečně promítnout, řekl po tripartitě náměstek MF.

Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů projednávali v pondělí 25. září odpoledne návrh státního rozpočtu na rok 2024. Součástí jednání tripartity byl i návrh na zvýšení minimální mzdy. Rozpočet projedná vláda tuto středu, podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) se jedná o dvou možných výších minimální mzdy.

V pondělí odpoledne se na pravidelném jednání sejdou zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů. Ve Strakově akademii bude tripartita jednat mimo jiné o návrhu státního rozpočtu na příští rok. Řešit by měli také navrhované zvýšení minimální mzdy.

Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů se dnes chystají společně projednat návrh státního rozpočtu na příští rok. Tripartita by měla debatovat i o minimální mzdě, přípravě důchodové reformy či profesním vzdělávání, informuje o tom ČTK.

Tripartita se neshodla na růstu minimální mzdy pro příští rok. Jednání budou pokračovat. O přidání by mělo být jasno v polovině listopadu. Na tiskové konferenci po tripartitním jednání to dnes večer řekl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj. Odboráři a zaměstnavatelé mají dál výhrady také k návrhu rozpočtu. Podle náměstka ministra financí Marka Mory by vláda mohla ještě do připravovaného rozpočtového zákona některé požadavky sociálních partnerů částečně promítnout. Kabinet bude rozpočet schvalovat ve středu, poté ho pošle Sněmovně.

Největší odborová organizace v Česku, Českomoravská konfederace odborových svazů, opět prokazuje, že má jen málo pochopení pro obecnou celospolečenskou shodu. Pro rok 2024 totiž žádá razantní navýšení minimální mzdy, a to ze stávajících 17 300 korun na 19 500 korun.

Ministerstvo práce navrhuje pro příští rok navýšení minimální mzdy buď o 1600 korun, nebo o 2100 korun. Nejnižší výdělek by se tak zvednul z nynějších 17 300 korun na 18 900 korun, nebo na 19 400 korun. Cílem je dostat částku do pěti let buď na 45 procent průměrné mzdy, nebo na polovinu průměrné mzdy.

Největší odborová organizace v Česku, Českomoravská konfederace odborových svazů, opět prokazuje, že má jen málo pochopení pro obecnou celospolečenskou shodu. Pro rok 2024 totiž žádá razantní navýšení minimální mzdy, a to ze stávajících 17 300 korun na 19 500 korun.

Ministerstvo práce navrhuje, aby se pro příští rok zvýšila minimální mzda o 1 600 či 2 100 korun. Minimální možný výdělek by se tak zvedl z nynějších 17 300 korun na 18 900 nebo 19 400 korun.

Na pondělním jednání tripartity, tedy zástupců vlády, zaměstnavatelů a odborářů, se povede boj o zvýšení minimální mzdy. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula prozradil pro TN.cz, že odbory budou prosazovat zvýšení o 2 200 korun, tedy na 19 500 Kč.

Ministerstvo práce navrhuje pro příští rok navýšení minimální mzdy buď o 1600 korun, nebo o 2100 korun. Nejnižší výdělek by se tak zvednul z nynějších 17.300 korun na 18.900 korun, nebo na 19.400 korun. Cílem je dostat částku do pěti let buď na 45 procent průměrné mzdy, nebo na polovinu průměrné mzdy. Vyplývá to z podkladů pro pondělní jednání tripartity, které má ČTK k dispozici. Resort v navrhovaném přidání vychází z variant chystaného vzorce pro pravidelnou valorizaci minimální mzdy…

Ministerstvo práce navrhuje pro příští rok navýšení minimální mzdy buď o 1 600 korun, nebo o 2 100 korun. Nejnižší výdělek by se tak zvedl z nynějších 17 300 korun na 18 900 korun, respektive na 19 400 korun. Cílem je dostat částku do pěti let buď na 45 procent průměrné mzdy, nebo na polovinu průměrné mzdy. Vyplývá to z podkladů pro pondělní jednání tripartity. Resort v navrhovaném přidání vychází z variant chystaného vzorce pro pravidelnou valorizaci minimální mzdy a z evropské směrnice o přiměřeném výdělku.

Ministerstvo práce navrhuje pro příští rok navýšení minimální mzdy buď o 1600 korun, nebo o 2100 korun. Nejnižší výdělek by se tak zvednul z nynějších 17 300 korun na 18 900 korun, nebo na 19 400 koru…

Ministerstvo práce navrhuje pro příští rok navýšení minimální mzdy na 18 900 korun, nebo na 19 400 korun. Vyplývá to z podkladů pro pondělní jednání tripartity.

Ministerstvo práce navrhuje pro příští rok navýšení minimální mzdy buď o 1600 korun, nebo o 2100 korun. Nejnižší výdělek by se tak zvednul z nynějších 17 300 korun na 18 900 korun, nebo na 19 400 korun.

Ministerstvo práce navrhuje pro příští rok navýšení minimální mzdy buď o 1600 korun, nebo o 2100 korun. Nejnižší výdělek by se tak zvednul z nynějších 17 300 korun na 18 900 korun, nebo na 19 400 korun. Cílem je dostat částku do pěti let buď na 45 procent průměrné mzdy, nebo na polovinu průměrné mzdy. Vyplývá to z podkladů pro pondělní jednání tripartity.

Ministerstvo práce navrhuje pro příští rok navýšení minimální mzdy buď o 1600 korun, nebo o 2100 korun. Nejnižší výdělek by se tak zvednul z nynějších 17.300 korun na 18.900 korun, nebo na 19.400 korun. Cílem je dostat částku do pěti let buď na 45 procent průměrné mzdy, nebo na polovinu průměrné mzdy. Vyplývá to z podkladů pro pondělní jednání tripartity, které má ČTK k dispozici. Resort v navrhovaném přidání vychází z variant chystaného vzorce pro pravidelnou valorizaci minimální mzdy a z evropské směrnice o přiměřeném výdělku.

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) navrhuje pro příští rok navýšení minimální mzdy buď o 1600 korun, nebo o 2100 korun. Nejnižší výdělek by se tak zvednul z nynějších 17 300 korun na 18 900 korun, nebo na 19 400 korun.

Minimální mzda na začátku letošního roku vzrostla, přesto Česká republika má jednu z nejnižších. Proč se výše mzdy letos změnila jen někomu? Jak jsou na tom sousední státy?

Ve většině zemí EU od roku 2020 stoupla minimální mzda o více než 20 %. Kde nejrychleji a kde nejméně?

Anna: Od října si budu k důchodu přivydělávat na dohodu o provedení práce. Práce je jednoduchá a nenáročná, odměna bude tedy nízká. Jaké jsou minimální limity u dohody o provedení práce, když je zaměstnanec důchodce?

Paul Pogba prožívá nejhorší období své aktivní fotbalové kariéry. Aktuálně je mu kvůli pozitivnímu dopingovému testu pozastavena činnost, francouzský reprezentant se ovšem odvolal a požádal o protianalýzu.

Minimální mzda v Polsku se od ledna zvýší o 18 procent, oznámil ve čtvrtek premiér Mateusz Morawiecki z národněkonzervativní strany Právo a spravedlnosti (PiS). Tato strana se v parlamentních volbách vyhlášených na 15. října uchází o znovuzvolení na bezprecedentní třetí funkční období. Minimální mzda v Polsku je už teď vyšší než v České republice.

Minimální mzda je v letošním roce 17 300 Kč, ale i přesto, že oproti loňsku narostla o 1100 korun, tak patří mezi nejnižší ze zemí střední Evropy. Nižší je jen na Slovensku nebo v Maďarsku. Jak píšou Finance.cz, tak institut minimální mzdy nemají zaveden v Rakousku, v ostatních sousedních státech minimální mzda zavedena je. Od 1. ledna 2023 se minimální mzda v Polsku zvýšila na 3490 zlotých (cca 18 850 Kč) a od 1. července 2023 dále na 3600 zlotých (cca 19 440 Kč). V roce 2024 se dále zvýší…

Vedení Asociace samostatných odborů (ASO) kritizuje požadavky Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) na zvýšení minimální mzdy o 2200 korun na 19 500 korun od ledna. Chce se zaměstnavateli o úpravě nejnižšího výdělku vyjednávat samo. Na úterní pražské konferenci ASO to řekl její předák Bohumír Dufek.

Vedení Asociace samostatných odborů (ASO) kritizuje požadavky Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) na zvýšení minimální mzdy o 2200 korun na 19.500 korun od ledna. Chce se zaměstnavateli o úpravě nejnižšího výdělku vyjednávat samo. Na dnešní pražské konferenci ASO to řekl její předák Bohumír Dufek. Ostře se vymezil vůči šéfovi ČMKOS Josefu Středulovi. Podle Dufka svými návrhy dohodu se zaměstnavateli na výši přidání blokuje. Středula ČTK sdělil, že na Dufkova vyjádření nemá cenu reagovat a jakkoliv je komentovat.

Některé OSVČ fakturují vysoké částky, ale pro důchodové účely jsem na tom hůře než zaměstnanci pracující za minimální mzdu. Jak je to možné?

Inflace dál znepříjemňuje život českým domácnostem i zaměstnancům. Průměrná mzda se ve druhém čtvrtletí meziročně reálně snížila o 3,1 procenta. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula ve vyjádření pro ŽivotvČesku.cz mocně bije na poplach. Některým lidem se podle něj kupní síla sníží až o drastických 30 procent. Vládu vyzývá, aby okamžitě konala.

Minimální mzda v roce 2023 vzrostla na 17 300 Kč, jak se změnily výše zaručené mzdy? Které dávky a odvody minimální mzda ovlivňuje?

Hodinová minimální mzda ve vybraných vyspělých mimoevropských zemích světa.

Je to každoroční rutina. Odbory a zaměstnavatelé vedou jednání o nastavení minimální mzdy, která končí nedohodou, a jako arbitr nastupuje vláda. Šance, že by se jednající strany dohodly, je z principu mizivá.

Toho, kdo je na rodičovské, máme tendenci podceňovat. Být „jen“ doma ale obnáší tvrdou a nikdy nekončící práci, za kterou nedostáváme ani minimální mzdu.

Vládu Petra Fialy (ODS) znovu čeká boj o navýšení minimální mzdy. Odbory požadují vyšší pracovní minimum o 2 200 korun. To by byl téměř dvojnásobný nárůst, než se očekává u průměrné mzdy. Ekonomové oslovení redakcí CNN Prima NEWS upozorňují zejména na to, že vyšší minimální mzda může dál roztáčet inflaci. S minimální mzdou se také pojí některé výpočty sociálních dávek a daňových výjimek, které se taktéž od příštího roku mohou zvýšit.

Odboráři požadují zvýšení minimální mzdy o 2200 korun hrubého. O navýšení od příštího roku teď jednají s ministerstvem práce a zaměstnavateli. Ti ale návrh odborů považují za nereálný. Ministerstvo zatím žádný konkrétní návrh nepředložilo.

Největší odborová organizace v Česku, Českomoravská konfederace odborových svazů, opět prokazuje, že má jen málo pochopení pro obecnou celospolečenskou shodu. Pro rok 2024 totiž žádá – jak dnes uvedl její předák Josef Středula – razantní navýšení minimální mzdy, a to ze stávajících 17 300 korun na 19 500 korun. Toto navýšení odpovídá 12,7 procenta. Je tedy bezmála dvojnásobné v porovnání s předpokládaným růstem průměrné mzdy, který by podle aktuálního šetření České národní banky mezi tuzemskými i zahraničními analytiky měl v roce 2024 činit 6,4 procenta.

Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) požaduje od ledna navýšení minimální mzdy na 19 500 korun, tedy proti letošku o 2200 korun. Usilovat chce i o dorovnání a zvednutí všech stupňů zaručené mzdy. ČTK to řekl předák ČMKOS Josef Středula. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) zatím neupřesnil, jaký růst minimálního výdělku bude pro příští rok navrhovat. Ministerstvo pracuje na vzorci pro pravidelnou valorizaci. Jednají o něm zástupci resortu s odboráři a zaměstnavateli. Podnikatelé…

Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) rozhodně nezahálí a vymýšlí novinky. Mezi těmi je třeba navýšení minimální mzdy na 19 500 korun. K tomu by podle odborů mělo dojít od ledna. Zvýšení minimální mzdy by v takovémto případě bylo poměrně vysoké, a to o 2200 korun. Zaměstnavatelé logicky s takovýmto krokem nesouhlasí. Jde o skokový růst, což není obvyklé.

Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) požaduje od ledna navýšení minimální mzdy na 19.500 korun, tedy proti letošku o 2200 korun. Usilovat chce i o dorovnání a zvednutí všech stupňů zaručené mzdy. ČTK to řekl předák ČMKOS Josef Středula. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) zatím neupřesnil, jaký růst minimálního výdělku bude pro příští rok navrhovat. Ministerstvo pracuje na vzorci pro pravidelnou valorizaci. Jednají o něm zástupci resortu s odboráři a zaměstnavateli. Podnikatelé se skokovým růstem nesouhlasí.

Ministerstvo školství změní od příštího roku způsob výpočtu maximální výše školkovného. Nově se bude odvíjet od minimální měsíční mzdy.

Jaká situace může nastat, abyste si příjmově polepšili i odchodem do předčasného důchodu.

Saša Uhlová se po pěti letech znovu vydala zkoumat realitu špatně placených prací, tentokrát coby pracovní migrantka z Východu v západních zemích.

Mezi státním a soukromým sektorem dále zůstávají velké rozdíly. Zaměstnanci státu mají vyšší platy, v soukromém sektoru jsou větší částí mzdy odměny. Lidé pracující mimo státní správu navíc častěji pracují přesčasy.

Podívejme se na praktické příklady, kdo nemá státní důchod ani 12 tisíc měsíčně. Jaké jsou nejčastější důvody?

Mnoho čtenářů reagovalo na komentář Dalibora Martínka, který ve svém textu tvrdil, že by se měli lidé sami připravovat na svou penzi. A nečekat, jak jim stát bude valorizovat penzi. Některé z reakcí nyní publikujeme. Autory známe, jejich jména však i v jejich zájmu raději uvádíme pouze ve formě iniciál. Texty nejsou upravovány, některé jen drobně kráceny.

O kolik peněz si říct na pohovoru? Co když si řeknu méně, než je firma ochotná dát, a to méně pak opravdu dostanu? Přitom není tak složité zjistit rozpětí mzdy, i když není firmou zveřejněné.

Lidé čím dál více řeší, kolik jim po odpracovaném měsíci přibude na účtu. I proto aktivně řeší změnu práce 450 tisíc obyvatel Česka. Podívejte se, kolik berou lidé na vaší pozici a ve vaší lokalitě.

Žádný solidární aspekt nemají, je to jen podivný systém a předstírání centrálního plánování. Tak jejich kritici mluví o zaručených mzdách. Ty platí pro všechny profese a odvozením z minimální mzdy stanovují jejich nejnižší možné platové ohodnocení. V posledních letech tlakem odborů rychle rostly a průměrně dosahují už přes 17 tisíc korun. V realitě se ale vůbec nepřibližují tomu, kolik peněz pracovníci v jednotlivých profesích opravdu pobírají. Čeho se tím tedy stát snaží docílit, nevíme…

V České republice máme dlouhou tradici posílání děti na letní tábory. A je to dobře, protože tábory u dětí rozvíjí samostatnost, kreativitu a sociální dovednosti. Zároveň dávají možnost rodičům si odpočinout od nepřetržité celoroční péče.

Odbory stojí za zaměstnanci. Ale nepřímo přiznávají, že selhávají. Při zoufalém pokusu o nápravu se jen postarají o technologický pokrok českých firem… a o vyšší nezaměstnanost.

Uchazeči o zaměstnání, kteří jsou evidovaní na úřadu práce, mohou využít možnosti přivýdělku. Jeho výše je však omezena.  Na začátku nutno podotknout, že pokud si evidovaný na úřadu práce přivydělává, není možné, aby zároveň pobíral podporu v nezaměstnanosti. „V případě, že pobíráte podporu v nezaměstnanosti, a najdete si nekolidující zaměstnání s měsíčním výdělkem nižším než polovina minimální mzdy, úřad práce vám po dobu trvání pracovněprávního vztahu výplatu podpory pozastaví. Po ukončení…

Po jednání zástupců resortu s odboráři to uvedl předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula.

Ministerstvo práce navrhuje, aby minimální mzda v budoucnu odpovídala 40 procentům průměrného výdělku. Po dnešním jednání zástupců resortu s odboráři to na twitteru uvedl předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Podle odborů je navržený poměr nízký. Prosazují 50 procent, jak doporučuje směrnice EU. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) zareagoval, že závěr ještě není a jednání dál pokračují. Zástupci resortu, odborů a zaměstnavatelů o vzorci pro stanovení minimální mzdy debatují od jara. Před měsícem se shodli na tom, že by se při výpočtu mělo vycházet z očekávané průměrné mzdy pro další rok.

České ekonomice by nejvíce prospělo, pokud by se zrušil jak institut zaručené mzdy, tak také institut mzdy minimální. Politicky je to druhé zřejmě zcela neprůchodné, takže buďme rádi za případné zrušení alespoň mezd zaručených. Jejich zrušení žádá jak Hospodářská komora, tak třeba Asociace malých a středních podnikatelů a živnostníků.

České ekonomice by nejvíce prospělo, pokud by se zrušil jak institut zaručené mzdy, tak také institut mzdy minimální. Politicky je to druhé zřejmě zcela neprůchodné, takže buďme rádi za případné zrušení alespoň mezd zaručených. Jejich zrušení žádá jak Hospodářská komora, tak třeba Asociace malých a středních podnikatelů a živnostníků.

Při jednáních o navyšování minimální mzdy se znovu debatuje o institutu takzvané zaručené mzdy, která určuje minimální míru výdělku podle složitosti či namáhavosti vykonávané práce. Odbory požadují její navýšení napříč všemi stanovenými skupinami, zaměstnavatelé zase už dlouho volají po jejím zrušení. Měl by stát určovat soukromému sektoru výši mezd? Zeptali jsme se expertů.

Skupina bývalých vojáků základní služby neuspěla s nárokem, aby jim stát zpětně dorovnal někdejší služné alespoň do výše tehdejší minimální mzdy. Jejich kasační stížnost v letitém sporu s ministerstvem obrany zamítl Nejvyšší správní soud (NSS), zjistila ČTK z úřední desky. Soud zdůraznil, že povinnost výkonu vojenské služby v české armádě plynula z ústavněprávních norem. Vojáci tak přispívali k ochraně bezpečnosti státu, který se vůči nim nedopustil ani diskriminace, ani nepřiměřeného zásahu do práv a důstojnosti.

Nejvyšší hodinová minimální mzda v letošním roce je z členských zemí EU v Lucembursku a nejnižší v Bulharsku.

Slovensko vo viacerých ukazovateľoch zaostáva za priemerom EÚ.

Jak moc ovlivní měsíční částku důchodu práce za minimální mzdu po dobu jednoho, dvou, či tří let před odchodem do penze?