Neville Chamberlain

,,Jsou válkychtiví, nechtějí mír, přidávají další polínka do ohně," Tak hovoří o zemích, které dodávají zbraně Ukrajině v drtivě většině proruští dezinformátoři a jejich další snaživí pomocníci. Ti si stěžují, že západní státy podporující Ukrajinu nehovoří prakticky nikdy o míru na rozdíl od nich. Nicméně ten mír, o němž zmínění dezinformátoři a protizápadní síly hovoří, je ve skutečnosti druhou Mnichovskou dohodou a kapitulací před Ruskem.

Proslavil se jako tyran, který poslal v plynových komorách na smrt šest milionů Židů. Kolují četné historky o jeho vzteku. Můžeme si ale německého nacistického vůdce Adolfa Hitlera představit, jak v uvolněné atmosféře vypráví svým přátelům vtipy nebo je to vize z říše sci-fi?

ANALÝZA. Bude muset Ukrajina zaplatit za mír tím, že se vzdá části pohraničí podobně jako Československo v roce 1938? Vícero skutečností hovoří proti.

Obléhání a ostřelování ukrajinských měst pokračovalo i na Den vítězství, který byl až do ruské invaze svátkem společného válečného úsilí Ukrajinců a Rusů proti nacismu. Mnozí pamětníci bojů s Němci však nyní tvrdí, že jsou oba konflikty srovnatelné, podle některých jsou ruské útoky dokonce horší. Shodují se tak s některými experty, kteří mezi oběma konflikty vidí paralely. Jak lidé, kteří přežili válku s nacisty, srovnávají své vzpomínky s dnešní ukrajinskou realitou? V čem jsou 80 let vzdálené války podobné? A v čem dnešní ruské jednání připomíná Mnichovskou dohodu?

Zaznívá to teď z mnoha úst: Ukrajině v době ruské agrese hrozí druhý Mnichov, Západ ji prý může nechat napospas stejně, jako to udělal roku 1938 v případě Československa. Je ale takové srovnání namístě? A víme my Češi vůbec, co doopravdy znamenala Mnichovská dohoda? Historik Vít Smetana z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR na obě otázky odpovídá, že ne. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS tvrdí, že přes 80 let žijeme v bludu. O průzračnou zradu totiž prý tehdy nešlo, Československo si část svých běd způsobilo samo.

Jsou Čechoslováci pasivní obětí dějinné tragédie? Události ze září 1938 inspirují domácí i zahraniční filmaře. Jak dopadlo jejich nové zahraniční zpracování a jak se s tématem vypořádala česká kinematografie?

Snímek "Mnichov: Na prahu války" vyvolal v Česku pobouření, protože není přesný. Smyslem historických filmů ale přece není rekonstrukce minulosti.

Málokterá historická událost je pro Čechy tak symbolická, bolavá a neustále živá jako podpis mnichovské dohody z roku 1938. České moderní dějiny se dělí na ty před Mnichovem a po něm. Adolf Hitler chtěl Sudety a Velká Británie s Francií (Itálie nebyla demokratická) mu je daly.

Stephanie von Hohenlohe byla mimořádně inteligentní. Díky tomu, a s pomocí důmyslného svádění, mohla manipulovat i s těmi nejmocnějšími muži světa. Mezi ně patřil i nacistický vůdce Adolf Hitler, jemuž dokonce nevadil ani její židovský původ...

Napínavá bitva nervů, třaskavé dokumenty a předvečer pro nás klíčové Mnichovské dohody.

Stačilo jen několik podpisů a o osudu československého pohraničí bylo rozhodnuto. Před 83 lety se nacistický vůdce Adolf Hitler domluvil se zástupci Velké Británie, Francie a Itálie, že si bez jediného výstřelu převezme Sudety a připojí je Německu. Českoslovenští vojáci, kteří byli po všeobecné mobilizaci připraveni se bránit, museli kvůli tomuto politickému aktu složit zbraně. K podpisu mnichovské dohody ve všech jazykových verzích došlo v noci na 30. září 1938.

Míšení národů? K čemu?

Jaký vlastně byl Adolf Hitler? Spousta lidí si ani nedokáže představit, že se tento muž uměl upřímně zasmát nebo měl radost z padajícího sněhu. Ale i on měl rád společnost, kterou bavil vtipnými poznámkami. I když trošku specifickými.

Někteří lidé se rodí s výjimečným darem, který však může být do jisté míry i prokletím. V souvislosti s jasnovideckými schopnostmi je z historie zmiňována moudrá a krásná královna Sibyla Kumana, která okouzlila i samotného izraelského krále Šalamouna. Její věštby popisují mimo jiné i konkrétní léta, která měla být a také ve skutečnosti byla roky hrůzy a velkého utrpení, kdy se zapisovaly tragické události do dějin lidstva.

Manželé Kingstonovi z anglického města Blackford oslavili 1. června osmdesát let od svatby. Jedná se o jeden z nejdéle trvajících svazků ve Velké Británii. Společně mají pět dětí, 11 vnoučat, 28 pravnoučat a 14 prapravnoučat. Významné jubileum stvrdili polibkem.

„Drazí přátelé, podruhé v našich dějinách se britský premiér vrátil z Německa s čestným mírem. Věřím, že je to mír pro naši dobu,“ prohlásil Neville Chamberlain po návratu z Mnichova. Britský premiér skutečně věřil, že krize je odvrácena a většina britské společnosti s nadšením věřila spolu s ním.