Neville Chamberlain

Členů Trumpovy strany, kteří se odmítají chovat jako Neville Chamberlain a varují, že Amerika už jednou doplatila na izolacionismus, když ve 30. letech přihlížela rozmachu nacismu, je smutně málo.

Nový Trumpův mírový plán přišel jako blesk z nebes. Plán v podstatě kopíruje ruské požadavky, zrazuje a ponižuje Ukrajinu, a to v čase, kdy bojuje vícero klíčových bitev.

Proč nebyl Hitler zastaven? Jak to, že lidé nechali to zlo zajít tak daleko? Byli skutečně tak hloupí a zbabělí? Při pohledu na dnešní situaci na Ukrajině je jasné, že jsme se moc daleko neposunuli.

HISTORIE / Ze dne na den se ocitli bez domova, nikým nechtění. Češi, židé i Němci odmítající nacismus, kteří v pohraničí žili celé generace, si na konci září 1938 museli sbalit kufry a odejít do vnitr…

Dvacátého devátého září roku 1938 jednali v bavorském Mnichově představitelé čtyř evropských států o naší zemi. Premiéři Velké Británie a Francie odsouhlasili německému vůdci, že si může vzít část našeho území.

O Mnichovské dohodě bylo napsáno mnohé. Proto bych vám rád nabídl trochu jiný pohled na osudové události ze září 1938. Tento pohled nám zprostředkují paměti Paula Schmidta, tlumočníka Adolfa Hitlera.

Začalo to Hitlerovým ultimátem Československu, Francii a Británii. Pokračovalo generální stávkou celé země. A skončilo mnichovskou konferencí.

„Jak hrozné, fantastické, neuvěřitelné je, že si zde zkoušíme plynové masky kvůli hádce ve vzdálené zemi mezi lidmi, o kterých nic nevíme,“ prohlašuje britský premiér Neville Chamberlain 27. září 1938 ve 20:30 hodin ve vysílání BBC na adresu Československa.

Editorial zářijového vydání od šéfredaktora magazínu Reportér se věnuje situaci před říjnovými volbami do Poslanecké sněmovny.

Historie České republiky je velmi bohatá na časy dobré, ale i horší.

Aljaška, srpen 2025. Trump vítá Putina na červeném koberci a mění svůj postoj po jednání. Berchtesgaden, září 1938. Chamberlain letí za Hitlerem a ustupuje krok za krokem. Už jsme to viděli. A víme, jak to dopadlo.

Adolf Hitler, jedna z nejtemnějších postav světových dějin, byl nominován na Nobelovu cenu míru. Špatný vtip, šílenost, provokace? Přesně o to v roce 1939 šlo. Provokovat. Příběh Hitlerovy nominace dokonale ilustruje sílu satiry.

Médii rezonuje vyhlášení schůzky Putina s Trumpem. Mnozí na sítích varují, že Aljaška 2025 bude novodobým Mnichovem 1938. Ten je chápán jako zrada Západu na malé zemi v srdci Evropy. Víte ale, že ne všichni aktéři považovali dohodu za správnou?

KOMENTÁŘ. Jan Tesař byl sršatým milencem svobody a pravdy. „Abychom rozpoznali historické příležitosti a výzvy, které na své cestě potkáváme a nadále budeme potkávat, tak jako každý jiný národ, musíme se zbavit nakupených lží,“ napsal esejista, historik, disident a prvosignatář Charty 77 Jan Tesař (2. června 1933 – 16. června 2025). Počínaje 60. lety 20.

KOMENTÁŘ. Historické nevědomí většiny české politiky a publicistiky vnímá minulost nejspíš jako jídlo ve školní jídelně. Stačí si vybrat jen kousky, které chutnají, a zbytek se může vyhodit. Skutečná historie je ovšem mnohem spíše energetickou tyčinkou, u které záleží na každé kalorii, kterou může poskytnout, bez ohledu na chuť. Jen taková historie může přinést ponaučení

Autorka Marie Zrzavá nestranně analyzovala Babišova voliče. Připojuji k této analýze několik, rovněž nestranných, poznámek.

Až dvě stovky dělostřeleckých a minometných granátů měl Stachelberg vychrlit během minuty. Měl, ale nikdy k tomu nedošlo. Tohle je jeho příběh.

Trumpovo diletantské a přitom sebevědomé chování není mezi politiky výjimečné. Příkladem může být britský premiér Neville Chamberlain, architekt mnichovské dohody.

S tím, jak narůstá moc nacistů, zaměří své choutky na okolní státy. V roce 1938 nejprve anektují Hitlerovo rodné Rakousko a poté zaměří pozornost na Československo. To už zástupci mocností Dohody tuší, že se blíží konflikt, ale za každou cenu se mu snaží zabránit.

Události několika posledních dnů a týdnů byly natolik intenzivní, že je zcela na místě mluvit doslova o zhroucení starých pořádků. Svět prochází historickou proměnou. Jakou roli budou hrát Češi?

Žijeme v době, ve které nově zvolený prezident USA bez ostychu papouškuje kremelskou propagandu, zatímco jeho dva blízcí spolupracovníci veřejně hajlují a davy jim přitom tleskají.

Každá doba přináší zvláštní události. A při ohlédnutí zpět mohou některé působit bez znalosti kontextu až neuvěřitelně. Například nominace na Nobelovu cenu míru z roku 1939. Tato cena má dlouhou historii, která sahá až do konce 19. století, a v roce 1939 byli na Nobelovu cenu za mír nominováni Adolf Hitler a Neville Chamberlain.

Navštívit místo v britském hrabství Kent, kde z moře trčí ocelové věže, to je zážitek jako z postapokalyptického filmu.

Za celou známou historii lidstva zřejmě nežil člověk, který by zásadnějším způsobem otočil kolo dějin z toho nejhlubšího dna k záchraně světa před jistou zkázou.

Ve fašistické Itálii byl důležitou politickou postavou Galeazzo Ciano. Tento diplomat se vypracoval až na ministra zahraničí. S italským fašistickým vůdcem Mussolinim ho pojily i rodinné vazby - oženil se s jeho dcerou Eddou. Obdiv, který Ciano vůči svému tchánovi zpočátku cítil, se ale změnil v politické nepřátelství. Ciano hlasoval za Mussoliniho pád a jeho tchán jej za to nakonec nechal popravit.

Zvolání české ministryně obrany jen ukazuje, jak rozdílné musí být názory zemí sdružených v jakékoliv organizaci či unii.

KOMENTÁŘ / V posledních dnech (vlastně skoro týdnech) jsem zažil nejkurióznější státní svátek v mém životě. Jmenuje se „Den české státnosti“. Ti, co se ho na počátku tohoto tisíciletí pokouš…

„Zrada!“ naříkali čeští a moravští básníci, když byla 29. září 1938, před 85 lety, dojednána mnichovská dohoda. Jak mohlo v demokratické západní Evropě dojít k podpisu smlouvy, která Československo připravila téměř o třetinu území?

Dne 28. září roku 1918 došlo k incidentu, který se zapsal do dějin první světové války, ačkoli podrobnosti této události jsou stále nejasné. Vojín Henry Tandey, britský voják sloužící u francouzské vesnice Marcoing, údajně narazil na zraněného německého vojáka a odmítl ho zastřelit, čímž ušetřil život tehdy 29letého svobodníka Adolfa Hitlera.

„Jaká je to volba – mezi vraždou a sebevraždou!“ prohlásil v noci z 29. na 30. září 1938 československý diplomat Vojtěch Mastný, když se v hluboké noci seznámil v konferenční síni hotelu Regina v Mnichově s textem Mnichovské dohody. Od podpisu dokumentu, který v konečném důsledku znamenal zánik předválečného Československa, uplynulo 85 let.

Do historie tato událost vešla jako Mnichovská zrada nebo také Mnichovská dohoda. Pamětníci už takřka nejsou, ale příkoří, které nám to přineslo, stále není zapomenuto.

Přesně před 85 lety, 29. září 1938, se v bavorské metropoli konala konference, jejíž závěry byly pro tehdejší Československo zdrcující – zástupci Německa, Itálie, Velké Británie a Francie po…

Národ byl připraven se postavit na odpor. Bránit Československo, ohrožené Hitlerovou rozpínavostí a nenávistí.

Kolem Mnichovské dohody vznikl další mýtus v našich dějinách, abychom si mohli zase pobrečet, jak za nic nemůžeme, protože my se přece chtěli bránit.

KOMENTÁŘ / Pozoruhodné a nebezpečné sbližování narativů a postojů některých členů hnutí ANO s názory a postoji proruské dezinformační scény není nic nového. Je v projevech vlivnějších členů ANO už rok…

V minulé úvaze jsem poukazoval na možnou paralýzu státních orgánů při nefunkčním parlamentu. Nicméně šlo pouze o otázku vyhlášení krizového stavu, jak to ale bude v jeho průběhu?

,,Jsou válkychtiví, nechtějí mír, přidávají další polínka do ohně," Tak hovoří o zemích, které dodávají zbraně Ukrajině v drtivě většině proruští dezinformátoři a jejich další snaživí pomocníci. Ti si stěžují, že západní státy podporující Ukrajinu nehovoří prakticky nikdy o míru na rozdíl od nich. Nicméně ten mír, o němž zmínění dezinformátoři a protizápadní síly hovoří, je ve skutečnosti druhou Mnichovskou dohodou a kapitulací před Ruskem.

Proslavil se jako tyran, který poslal v plynových komorách na smrt šest milionů Židů. Kolují četné historky o jeho vzteku. Můžeme si ale německého nacistického vůdce Adolfa Hitlera představit, jak v uvolněné atmosféře vypráví svým přátelům vtipy nebo je to vize z říše sci-fi?

ANALÝZA. Bude muset Ukrajina zaplatit za mír tím, že se vzdá části pohraničí podobně jako Československo v roce 1938? Vícero skutečností hovoří proti.

Obléhání a ostřelování ukrajinských měst pokračovalo i na Den vítězství, který byl až do ruské invaze svátkem společného válečného úsilí Ukrajinců a Rusů proti nacismu. Mnozí pamětníci bojů s Němci však nyní tvrdí, že jsou oba konflikty srovnatelné, podle některých jsou ruské útoky dokonce horší. Shodují se tak s některými experty, kteří mezi oběma konflikty vidí paralely. Jak lidé, kteří přežili válku s nacisty, srovnávají své vzpomínky s dnešní ukrajinskou realitou? V čem jsou 80 let vzdálené války podobné? A v čem dnešní ruské jednání připomíná Mnichovskou dohodu?

Zaznívá to teď z mnoha úst: Ukrajině v době ruské agrese hrozí druhý Mnichov, Západ ji prý může nechat napospas stejně, jako to udělal roku 1938 v případě Československa. Je ale takové srovnání namístě? A víme my Češi vůbec, co doopravdy znamenala Mnichovská dohoda? Historik Vít Smetana z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR na obě otázky odpovídá, že ne. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS tvrdí, že přes 80 let žijeme v bludu. O průzračnou zradu totiž prý tehdy nešlo, Československo si část svých běd způsobilo samo.

Jsou Čechoslováci pasivní obětí dějinné tragédie? Události ze září 1938 inspirují domácí i zahraniční filmaře. Jak dopadlo jejich nové zahraniční zpracování a jak se s tématem vypořádala česká kinematografie?

Snímek "Mnichov: Na prahu války" vyvolal v Česku pobouření, protože není přesný. Smyslem historických filmů ale přece není rekonstrukce minulosti.

Málokterá historická událost je pro Čechy tak symbolická, bolavá a neustále živá jako podpis mnichovské dohody z roku 1938. České moderní dějiny se dělí na ty před Mnichovem a po něm. Adolf Hitler chtěl Sudety a Velká Británie s Francií (Itálie nebyla demokratická) mu je daly.

Stephanie von Hohenlohe byla mimořádně inteligentní. Díky tomu, a s pomocí důmyslného svádění, mohla manipulovat i s těmi nejmocnějšími muži světa. Mezi ně patřil i nacistický vůdce Adolf Hitler, jemuž dokonce nevadil ani její židovský původ...

Napínavá bitva nervů, třaskavé dokumenty a předvečer pro nás klíčové Mnichovské dohody.

Stačilo jen několik podpisů a o osudu československého pohraničí bylo rozhodnuto. Před 83 lety se nacistický vůdce Adolf Hitler domluvil se zástupci Velké Británie, Francie a Itálie, že si bez jediného výstřelu převezme Sudety a připojí je Německu. Českoslovenští vojáci, kteří byli po všeobecné mobilizaci připraveni se bránit, museli kvůli tomuto politickému aktu složit zbraně. K podpisu mnichovské dohody ve všech jazykových verzích došlo v noci na 30. září 1938.

Míšení národů? K čemu?

Jaký vlastně byl Adolf Hitler? Spousta lidí si ani nedokáže představit, že se tento muž uměl upřímně zasmát nebo měl radost z padajícího sněhu. Ale i on měl rád společnost, kterou bavil vtipnými poznámkami. I když trošku specifickými.

Někteří lidé se rodí s výjimečným darem, který však může být do jisté míry i prokletím. V souvislosti s jasnovideckými schopnostmi je z historie zmiňována moudrá a krásná královna Sibyla Kumana, která okouzlila i samotného izraelského krále Šalamouna. Její věštby popisují mimo jiné i konkrétní léta, která měla být a také ve skutečnosti byla roky hrůzy a velkého utrpení, kdy se zapisovaly tragické události do dějin lidstva.

Manželé Kingstonovi z anglického města Blackford oslavili 1. června osmdesát let od svatby. Jedná se o jeden z nejdéle trvajících svazků ve Velké Británii. Společně mají pět dětí, 11 vnoučat, 28 pravnoučat a 14 prapravnoučat. Významné jubileum stvrdili polibkem.

„Drazí přátelé, podruhé v našich dějinách se britský premiér vrátil z Německa s čestným mírem. Věřím, že je to mír pro naši dobu,“ prohlásil Neville Chamberlain po návratu z Mnichova. Britský premiér skutečně věřil, že krize je odvrácena a většina britské společnosti s nadšením věřila spolu s ním.