Nikita Sergejevič Chruščov

Leonid Chruščov si už v dětství usmyslel, že se stane pilotem. V době, kdy Němci napadli Sovětský svaz, nebyl v létání žádným nováčkem, naopak měl již bohaté zkušenosti ze Zimní války proti Finsku. V červenci 1941 utrpěl vážné zranění, ze kterého se léčil dlouhý rok. Odmítl jít domů a vrátil se na frontu, což se mu stalo osudným.

Je září 1941 a nacházíme se v obleženém Leningradu. Němci odstřihli město od zásob, zamrzá potrubí, nelze upéct ani chleba. Teploty připomínají ledové peklo. Záchranu města dostává na starost člověk, který bude později vymazán ze sovětských dějin.

Již několik týdnů se soustředí armáda Ruské federace kolem hranic svého souseda. Činnost ruských vojsk lze označit za klasickou prezentaci hard power.

Mao An-jing byl nejstarší ze 6 potomků Mao Ce-tunga. Právě tento mladík se rozhodl bojovat po boku SSSR proti německému vetřelci ve druhé světové válce.

V horkých letních dnech roku 1962 se v jižním Rusku odehrála tragédie, o kterou si režim už nějakou dobu koledoval. Jeho neschopnost však odskákali řadoví občané.

Poté, co lidstvo vymyslelo celou řadu funkčních dopravních prostředků, začalo uvažovat i o jejich kombinacích. Nejčastěji se diskutovalo o obojživelném stroji, který by se uměl pohybovat po souši i ve vodě. Sověti však hodlali překročit ty nejzazší horizonty a rozhodli se sestrojit ponorku, jež by uměla létat.

Že sovětští politici a vysoce postavení komunističtí hodnostáři mnohdy nebyli kdovíjakými mysliteli a milovníky všeho lidu, je poměrně dobře známo. Na jedné straně se sice zaštiťovali marxovskou komunistickou ideologií o třídní rovnosti a utopickém socialistickém ráji, na druhé straně popravovali nevinné osoby, co se zprotivily jejich vůli. Jedním z těch nejhorších příkladů byl Lavrentij Berija, po Stalinovi pravděpodobně nejmocnější a nejnebezpečnější muž v Sovětském svazu. Pokud vezmeme v potaz jeho opravdový a přímý vliv na mnoho událostí, k nimž v Sovětském svazu došlo, lze bez okolků tvrdit, že vynesl rozsudek smrti nad několika tisíci lidmi. Jak se ale říká, Boží mlýny melou. Berijovy mlýny domlely 23. prosince roku 1953, kdy byl popraven zastřelením na příkaz Nikity Chruščova.

Gulag byl podle Lenina jediné řešení, jak napravit problematické občany, kteří nesouhlasili se systémem. Odstavili je mimo veřejnost a nasadili do pracovních táborů.

Psát dnes o Moskvě není podle některých novinářů dost „košer“. Ale Moskva za ruskou politiku nemůže, tu dřívější, ale ani dnešní. Je metropolí největší země světa a má co nabídnout. I proto si na nezájem zahraničních turistů nemůže stěžovat, byť v posledním roce a půl je turistický ruch spojen s mnohými omezeními danými pandemií.

Car-bomba je označení, které používaly západní zdroje, ujalo se však i v dnešním Rusku. Maketa je vystavena v sarovském muzeu jaderných zbraní.

Dělníci dokončují dílčí opravy bývalého Stalinova pomníku na pražské Letné. Opraveno bylo hlavní schodiště propojující prostor u kyvadla s Letenskými sady i povrchy. V příštím týdnu bude ještě doděláno spárování.

Významný ruský režisér Andrej Končalovskij natočil snímek o krvavém občanském povstání, k němuž došlo v 60. letech minulého století v malém průmyslovém městě na území někdejšího Sovětského svazu. Film oceněný na festivalu v Benátkách Zvláštní cenou poroty je nyní k vidění v českých kinech.

Stalin ho nazýval „můj Himmler“. Lavrentij Pavlovič Berija byl nechvalně proslulý šéf Stalinovy tajné policie, krvavý kat a sexuální maniak, který zneuctil přes dvě stovky žen a dívek. Mnohé z nich nechal i zabít. Patří mezi nejstrašlivější postavy sovětských dějin.

Řetězec banálních chyb způsobil obří tragédii: Srážku vlaků u Stéblové nepřežilo 118 lidí, další utrpěli těžká zranění. A stovky lidí ztratily své nejbližší. Největší vlakové neštěstí na českých kolejích se stalo 14. 11. 1960.

Kdo byl v dějinách největší zločinec? Historických osobností bychom našli mnoho, ale s jedním jménem si můžeme být jisti. Lavrentij Berija za svůj život dělal, co mohl, aby se stal synonymem nejhorších lidských vlastností. Čím si svou zrůdnost zasloužil?

Sovětský svaz provedl před 60 lety test největší a nejničivější atomové pumy na světě. Pro její přepravu a shození muselo být speciálně upraveno letadlo Tupolev Tu-95V.

Vjačeslav Molotov býval jedním z nejprominentnějších a zároveň nejkrutějších představitelů Sovětského svazu, většina lidí si ale jeho jméno pamatuje hlavně díky zápalným lahvím.

Pětipokojové bydlení o zastavěné ploše 147 metrů čtvereční a užitnou plochou 101,7 m2 nabízí obdélníkový půdorys 9,6 × 16 metrů. Bohužel ne u nás.

To si soudruzi za rámeček dát nemohli. Chtěli mít pomník tak velký a natolik nerozborný, že ho stavěli příliš dlouho. A tak, když největší evropské sousoší 1. května 1955 slavnostně odhalovali, byl Stalin už dva roky po smrti.

V moskevském Mauzoleu Vladimira Iljiče Lenina se 31. října 1961 odehrála neobvyklá věc. Pod rouškou noci z něj osm vojáků vyneslo rakev s ostatky Josifa Stalina a pochovali jej do prostého hrobu u zdi Kremlu. Byla to tečka za rozbíjením Stalinova kultu osobnosti?

Svět si připomíná 60 let od největšího jaderného testu v dějinách, který zorganizoval Sovětský svaz. Takzvaná Car-bomba vybuchla 30. října 1961 nad souostrovím Nová Země v Severním ledovém oceánu. Ruská státní společnost Rosatom už před rokem zveřejnila video z výbuchu.

Sovětský bombardér vystoupal do výšky 10,5 kilometru nad jadernou střelnici Nová země a svrhl bombu. Ve výši čtyř kilometrů nad zemí vybuchla. Kupole exploze dosáhla okamžitě průměru 20 kilometrů, všechno v okruhu do 35 kilometrů od epicentra bylo v mžiku zničeno. Psal se 30. říjen 1961 a právě se uskutečnil největší jaderný test v dějinách.

V říjnu 1956 dostal 39letý plukovník Pál Maléter jako velitel tankové divize rozkaz sjednat s pěti tanky pořádek v ulicích bouřící se Budapešti. Maďarský válečný hrdina ale neuposlechl a místo toho přešel na stranu povstalců. Národ ho za to miloval, maďarští komunisté ho ale nakonec oběsili.

Každý, kdo se jen trošku zajímá o dějiny, moc dobře ví, že Lenin se ve skutečnosti jmenoval Uljanov, Stalina ve škole vyvolávali jako Džugašviliho, nebo že říjnová revoluce byla z našeho pohledu vlastně tak trochu v listopadu. Může tedy někoho ještě překvapit, že Hrdina socialistické práce, komunistický vůdce, revolucionář a mimo jiné třeba také svého času ministr zahraničních věcí SSSR Vjačeslav Michajlovič Molotov se vlastně vůbec Molotov nejmenoval? Ke změně příjmení má každý svůj důvod, třeba i ten, že to svoje původní vyslovuje jen velmi těžko…

Nedá se říci, co Stalin od svých synů očekával, ale spokojen s nimi každopádně nebyl. Jejich výchovu přitom zpackal sám. O Jakova z prvního manželství se dlouhá léta nezajímal a na mladšího Vasilije už neměl kvůli státnickým povinnostem čas. Z chlapců vyrostli rebelové. Zatímco Jakov se chtěl polepšit a nastoupil na frontu, Vasilij propadl alkoholu.

U sovětského města Ozjorsk došlo 29. září 1957, jen několik dní před vypuštěním družice Sputnik 1, k jaderné havárii, která byla po Černobylu a Fukušimě třetí nejhorší v historii.

V Chmelnické oblasti úřady zrušily poslední památník tohoto revolucionáře, na celé Ukrajině zbývají poslední tři. Pro tuto zemi má však tento politik paradoxně mimořádný význam, bez něj by dnes samostatně neexistovala.

Jen málokterý komunistický politik budí takové rozporuplné dojmy. Bývalý prezident Ludvík Svoboda zemřel 20. září roku 1979, ale jeho pověst válečného hrdiny už byla tou dobou dávno pošramocená. Legionář, velitel československé armády za druhé světové války a v padesátých letech persekuovaný politik si lid znepřátelil hlavně svým chováním po okupaci v roce 1968. Čím Ludvík Svoboda zklamal národ?

Sovětský svaz oslavoval hrdiny nejen válečné, ale také dělnické. Nakonec to byl dělnický lid, kvůli kterému bolševici uskutečnili celou slavnou revoluci. Zbývalo jen dokázat světu, že dělníci odvedou mnohem lepší výkony pod vedením státní instituce než pod jařmem vykořisťujících soukromníků. Motivací pro ně bylo budování společného státu. A vzorem se stal horník Alexej Stachanov.

Sovětský a polský maršál a ministr obrany, jedna z klíčových figur protiněmeckého boje a ten, který přežil Stalinovy čistky. Tím vším byl Konstantin Konstantinovič Rokossovskij.

Ačkoliv v Rudé armádě vyrostly desítky vojevůdců s nejvyšší šarží, symboly vítězství nad nacistickým Německem se stali Georgij Žukov a Ivan Koněv. Které činy právě tyto dva muže vynesly na výsluní a jak se vypořádávali se vzájemnou rivalitou?

Politik a první tajemník Ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu, který byl spoluzodpovědný za hladomor na Ukrajině ve 30. letech. Nikita Sergejevič Chruščov, jenž zemřel před 50 lety, obdivoval Stalina, avšak později se stal jeho velkým kritikem. Jaký byl jako dítě a jak se se Stalinem seznámil? Na tyto a další otázky odpovídala historička Institutu mezinárodních studií Univerzity Karlovy Daniela Kolenovská.

„Letěl jsem do vesmíru, ale s Bohem jsem se nesetkal.“ Tento výrok se připisuje Juriji Gagarinovi, prvnímu člověku ve vesmíru. Sovětská propagandistická mašinerie tuto větu použila, aby dala najevo, jak je věda nadřazena náboženství.

19. srpna 1960 byl v SSSR zajatý americký pilot špionážního letoun U-2, Francis Gary Powers odsouzen na 10 let vězení za svou přiznanou špionáž.

Ti z nás, kteří chodili do školy před rokem 1989, jeho jméno patrně nemohli minout. Horník Alexej Stachanov byl hrdinou, tím pravým sovětským mužem, vzorem pro všechny dělníky. Právě 31. srpna v roce 1935 pokořil všechny dosavadní rekordy v překračování plánu, když narubal čtrnáctinásobek stanoveného úkolu! Před takovým mistrem se muselo smeknout - jenže co když to všechno bylo trochu jinak?

Na počátku stál požadavek J. V. Stalina na bombardér schopný bombardovat Ameriku. Tu-95 se stal legendou a postrachem nepřítele.

O osobním životě čítankových postav Sovětského svazu se mnoho nevědělo a co se vědělo, nesměl nikdo napsat.

John F. Kennedy se 30. srpna 1963 stal prvním americkým prezidentem, který měl přímé spojení s Kremlem. Takzvaná horká linka měla usnadňovat komunikaci s jeho protějškem, nejvyšším představitelem Sovětského svazu Nikitou Chruščovem.

To, že svět potřebuje hrozbu jaderné války, aby si udržel zdání míru, je rozporuplná skutečnost, kterou většina lidí přijala jako fakt. Když Amerika na konci druhé světové války svrhla atomové bomby na japonská města Hirošimu a Nagasaki, krátce se zdálo, že svět pochopil, že tyto zbraně vedou pouze k nevýslovné zkáze, ze které se lidstvo možná nikdy nevzpamatuje.

Téměř tři desetiletí uplynula od chvíle, kdy se konzervativní sovětští bolševici pokusili svrhnout prezidenta Michaila Gorbačova a nechtěně tím spustili rozpad Sovětského svazu. Na jeho půdorysu vzniklo 15 mezinárodně uznávaných (i několik neuznaných) republik.

19. srpna byl odsouzen k desetiletému trestu pilot Gary Powers, jehož špionážní letoun U-2 Sověti sestřelili 1. 5. 1960. Powers si odseděl pouze 18 let a mohl se vrátit do své vlasti. Tam však zasáhla vyšší síla osudu.

Co na Berlínskou zeď říkali Američané? Jak dlouho se stavěla? A proč ji Sovětský svaz původně odmítl? Pokud jste na tyto otázky někdy chtěli znát odpovědi, tady je máte.

Leonid byl jedním ze čtyř dětí Nikity S. Chruščova. Není příliš známým faktem, že Leonid byl již před vypuknutím druhé světové války zkušeným pilotem. Jeho smrt je však obestřena záhadou, protože jeho tělo se po bojové akci nikdy nenašlo.

Viktoria se do Leonida zamilovala takřka na první pohled. Upoutalo ji na něm tmavé, srostlé obočí, díky němuž ho rozeznala na dálku i uprostřed davu. Nápadný znak Brežněvova obličeje, tak často vysmívaný karikaturisty, prý na ženy působil jako magnet. A generální tajemník ženy miloval.

Budování tak silného kultu osobnosti, jako měl Josif Stalin, stálo jistě mnoho obezřetnosti, úsilí a krutosti. Čím blíže byla jeho smrt, tím více se diktátor cítil ohrožen. Jeho podezíravost nakonec stála úplně zbytečně životy lidí, kteří mu chtěli pomoct. Zároveň byl - bez pomoci zabitých a uvězněných lékařů - jeho skon neuvěřitelně potupný.

Jurij Gagarin byl svého času celebritou, která zastínila všechny ostatní sovětské hvězdy. Nejenže byl prvním mužem, který se podíval do vesmíru, ale navíc měl tvář filmového idola, a stal se tak dokonalým miláčkem publika. Neřekli byste, že v SSSR mohl existovat jediný člověk, který ho neměl rád. Výjimka se přecijen našla - a jmenovala se Leonid Brežněv.

Sovětské plány na přetvoření přírody („rozmrazení“ Arktidy, přehrada přes Beringovu úžinu, obrácení sibiřských řek…) byly velkolepé. Naštěstí většinou zůstalo jen u plánů.

Neurochirurg Vladimír Beneš zemřel ve svých 100 letech. Ještě před třemi lety však napsal vědeckou práci.

V červnu roku 1963 ukázala Valentina Těreškovovová (84) celému světu, že žena je schopna stejně věhlasných činů jako muži, když během třídenní výpravy do kosmu osmačtyřicetkrát obletěla zeměkouli. Legendou zůstala dodnes, přestože už dávno vyšly najevo nelichotivé okolnosti jejího letu, který málem skončil tragédií.

Leonid Brežněv, který stál v čele Sovětského svazu 18 let, je připomínán nejen jako politik, ale také jako terč vtipů. Brežněvova éra byla zlatým věkem sovětského politického humoru. Byla to doba líbajících se politiků, absurdní ješitnosti a starců v politbyru. To vše se odráželo v anekdotách, které se potichu vyprávěly po celém Sovětském svazu.

​Je to docela pěkná fotografie, která zachycuje prvního tajemníka ÚV Komunistické strany Sovětského svazu Nikitu Sergejeviče Chruščova, jak si 13. července 1957 po 16. hodině odpolední prohlíží v porubských ulicích výstavbu Nové Ostravy.

Atomové bomby se začaly vyrábět už za druhé světové války. Dnes jsou však mnohem silnější, a jejich výbuch by měl na svědomí škody katastrofických rozměrů.

Budování komunismu nebyla moc radostná záležitost, ač nám vykládali opak. Protože ale humor těží z kontrastu, nebozí lidé donucení žít v táboře míru a socialismu měli nekonečný zdroj pro svůj humor. Bylo to ovšem občas riskantní. Aby bylo jasno, z toho všeho měli občané legraci i v samotném centru, tedy v SSSR.

Dne 30. července 1937 byl podepsán tajný rozkaz NKVD č. 00447. Tento den je považován za počátek Velkého teroru – období politických represí, během nichž bylo v letech 1937–1938 v Sovětském svazu zatčeno nejméně 1,7 milionu lidí (více než 700 000 z nich bylo popraveno) – „nepřátel lidu“, „kontrarevolucionářů“, „sabotérů“, ale i jejich příbuzných a přátel. Jak to všechno probíhalo a také proč?

V newsletteru Notičky Luděk Mádl provádí zákulisím fotbalu či jiných sportů. Přečtěte si nejnovější vydání – pokud se vám budou Notičky líbit, přihlaste se k odběru.

Generál Eduard Vorobjov, velitel vojsk v Československu, byl posledním vojákem, který svým odletem 27. června 1991 ukončil "dočasný" pobyt okupantů.