Oběžná dráha

Druhá česká družice nesoucí ve svém názvu zkratku Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu, tedy CubeSat VZLUSat-2, ukončila svou bohatou misi. Mezi její největší úspěchy patří, že se stala první českou družicí, která z oběžné dráhy pořídila fotografii České republiky ve vysokém rozlišení. Družice byla vynesena na nízkou oběžnou dráhu Země, kde )stejně jako ostatní objekty) tře o zbytky atmosféry, což jí postupně snižovalo oběžnou dráhu, až nakonec vstoupila do atmosféry, kde shořela. Část dat, která pořídila, společnost VZLU AEROSPACE zveřejnila a nabízí je především odborné veřejnosti k dalšímu zpracování a využití.

První let čínské rakety Zhuque-3 (Ču-čchüe), která je vybavená technologií znovupoužitelnosti, skončil neúspěchem. Uvedené technologické řešení, které umožňuje zlevnit přepravu nákladu do vesmíru, již využívají americké firmy SpaceX a Blue Origin. A chce se k nim přidat i čínská soukromá společnost LandSpace se svou raketou Ču-čchüe-3.

Družice VZLUSAT-2 ukončila svou misi, při které pořídila jako první česká družice snímky České republiky ve vysokém rozlišení. Poté postupně klesala, až sestoupila do atmosféry, kde shořela. Družice byla na oběžné dráze přibližně čtyři roky.

Vědci si už několik let lámou hlavu nad tím, jak na oběžnou dráhu Země vynést levně satelity a různé vědecké přístroje. Velkou změnu v tomto směru přináší dělo amerického startupu Green Launch.

Satelit VZLUSAT-2, který jako první tuzemská družice dokázal pořídit snímky Česka ve vysokém rozlišení, ukončil v neděli svou misi. Jako každý takový objekt na oběžné dráze družice postupně klesala, až sestoupila do atmosféry, kde shořela. Část dat, která pořídila, společnost VZLU AEROSPACE se sídlem v Praze zveřejnila a nabízí je zejména odborné veřejnosti k dalšímu využití. Okamžiky před zánikem zmapovali vědci z plzeňské Západočeské univerzity.

Na kosmodromu CSG ve Francouzské Guyaně jsou v plném proudu závěrečné předstartovní přípravy poslední letošní rakety Vega-C. Ta by se měla už dnes v 18:21 vydat na sun-synchronní oběžnou dráhu, na kterou vynese necelé dvě tuny vážící jihokorejskou snímkovací družici KOMPSAT-7, která navazuje na model KOMPSAT-3A. Jejím cílem je poskytovat snímky s vysokým rozlišením, které uspokojí národní potřeby. Družicová platforma je postavena na korejských technologiích - ať už státních či soukromých, přičemž korejské firmy se podílely i na vývoji užitečného nákladu. který jinak vyvíjela státní agentura KARI. Srdcem družice je kamera AEISS-HR (Advanced Earth Imaging Sensor System with High Resolution), která má poskytovat v panchromatickém režimu snímky s rozlišením 30 cm, v barevném režimu 1,2 metru a v infračerveném režimu 4 metry.

NASA chce příští rok pomocí speciální mise zabránit pádu teleskopu Swift do atmosféry. Unikátním manévrem plánuje vrátit ho na vyšší oběžnou dráhu.

K Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) se ve čtvrtek odpoledne SEČ připojila kosmická loď Sojuz MS-28 se dvěma kosmonauty z Ruska a jedním astronautem ze Spojených států, která odstartovala dopoledne z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu. Pozdě večer agentura Reuters informovala o tom, že při startu byla poškozena odpalovací rampa. Podle ruské vesmírné agentury Roskosmos bude brzy opravena.

Asteroid 2022 RD2 se v blízké budoucnosti stane dočasným satelitem naší planety. Po opuštění oběžné dráhy může těleso v budoucnu představovat jisté riziko srážky. Malý objekt o velikosti autobusu naštěstí není pro civilizaci globální hrozbou.

Z jihokorejského vesmírného střediska Naro odstartovala ve středu raketa Nuri. Stroj vynesl na oběžnou dráhu jednu hlavní a 12 menších družic. Nuri je první raketou, kterou Jižní Korea vyrobila bez cizí pomoci. Navíc to bylo poprvé, co země vypustila misi, která nebyla plně ve vládní režii.

Program Transporter vymyslela firma SpaceX, aby využila rostoucí poptávky po sdílených misích, které by umožnily vynášet desítky malých družic od různých zákazníků, jejichž počty stále rostou. To, že to byl správný krok, dokládá třeba skutečnost, že firma už v rámci tohoto programu vypravila 14 misí a nyní již probíhají závěrečné přípravy před patnáctým startem. V jeho rámci budou na oběžnou dráhu vyneseny náklady z Itálie, Taiwanu, USA, ESA, Finska, Argentiny, Turecka, Indie, Maďarska, Belgie, Německa, Mexika, Řecka, Dánska, Španělska, Japonska a Francie. Také tento start pro Vás pokryjeme živě a česky komentovaným přenosem, jehož přehrávač najdete v tomto článku.

Čínští astronauti na stanici Tchien-kung měli 5. listopadu nastoupit do své lodi Šen-čou 20 a zamířit domů. Jenže malé kousky vesmírného smetí – pozůstatky po dekádách mezinárodní kosmonautiky – rozhodly jinak. Po srážce s troskami vznikly v okně návratového modulu trhliny. Cesta zpět na Zemi se najednou stala hazardem, který nikdo riskovat nechtěl.

Startup Longshot vyvíjí veliké dělo, které by mělo vystřelovat projektily s nákladem na oběžnou dráhu. V domovském Oaklandu úspěšně prošli pilotními testy. Teď stavějí pokročilý prototyp v Alameda Point a čekají na povolení k výstavbě u letiště Tonopah v Nevadě pro dělo ráže 910 mm a délce přes 500 metrů, které by již mělo dostřelit na orbitu.

Čína v úterý vyslala k vlastní orbitální stanici Tchien-kung (Nebeský palác) bezpilotní kosmickou loď Šen-čou 22 (Božská loď), která má sloužit jako návratové plavidlo pro tříčlennou posádku a odstranit bezpečnostní rizika na stanici.

Sluneční aktivita v posledních letech narůstá a má kromě jiného přímý dopad na životnost a bezpečnost družic systému Starlink, stejně jako na celou digitální společnost a vědecké poznání.

Vesmírný odpad představuje stále závažnější problém. Dokonce tak velký, že by se mohlo stát skutečností to, co se odborně nazývá Kesslerův syndrom. Kolik smetí vlastně kolem Země obíhá a jak dlouho bude trvat jeho odklizení? A začne lidstvo dostatečně brzy? Čas se mu totiž krátí.

Slunce je letos na vrcholu přibližně jedenáctiletého cyklu své aktivity a jeho erupce přinášejí silné geomagnetické bouře. Ty se pak na noční obloze projevují výraznou polární září. Americká astronautka nyní sdílela její působivé záběry přímo z vesmíru, odkud je podívaná ještě impozantnější.

Nová posádka čínské stanice je dočasně uvězněna na oběžné dráze bez únikového modulu, zatímco Peking urychleně připravuje start další mise.

Kosmický provoz v okolí Měsíce rychle roste. S přibývajícími misemi narůstá i riziko vzájemných kolizí mezi lunárními satelity. Odborníci proto volají po lepší koordinaci, zatímco NASA, ESA i OSN připravují nové nástroje pro řízení kosmického provozu.

Raketoplán Buran měl nést jaderné hlavice a zasáhnout cíle z oběžné dráhy. Celý projekt ale skončil dřív, než se vůbec rozběhl.

Blízký průlet komety 3I/ATLAS zaznamenala družice Evropské kosmické agentury vyskytující se na oběžné dráze Marsu. Astronomové nyní zveřejnili záběr odhalující rychlost mezihvězdného návštěvníka. Situaci rovněž využili k procvičení planetární obrany, ačkoliv těleso nepředstavuje hrozbu pro Zemi.

Trojice čínských kosmonautů, která zůstala na oběžné dráze v prostorách čínské vesmírné stanice Tchien-kung (Nebeský palác) neplánovaně o zhruba týden déle, se tento pátek vrátila na zemský povrch. S odvoláním na čínskou státní televizi to napsala agentura AFP. Jejich původní návratový modul „nesplňuje požadavky pro bezpečnou cestu zpět“.

Asteroid 2024 YR4, původně jen další položka v katalogu blízkozemních těles, se změnil v potenciální hrozbu. Nová měření ukazují, že má nebezpečně blízko minout Měsíc v roce 2032 – a pokud by došlo ke srážce, mohly by miliony tun úlomků ohrozit satelity a kritickou infrastrukturu na oběžné dráze Země. NASA proto zvažuje preventivní zásah.

Tomáš Guryča z Uherského Hradiště dobývá vesmír. Se svou společností Acme Space vyhrál prestižní soutěž NASA a spolupracuje na misi Artemis.

Soukromá čínská raketa Ceres-1 selhala krátce po startu, když došlo k anomálii ve čtvrtém stupni. Neúspěch přichází v rekordním roce pro čínské orbitální lety a ukazuje, že i ve vesmíru si soukromé ambice musí projít tvrdou realitou.

Vesmírný odpad je dnes stále naléhavější problém. Představuje ohrožení pro lidi a družice na oběžné dráze a vadí astronomům v pozorování vesmíru. Proto zní neuvěřitelně, že v roce 1963 vypustily Spojené státy na oběžnou dráhu půl miliardy tenkých měděných drátů v pokusu získat vojenskou výhodu.

Incident, který zpozdil návrat trojice čínských tchajkonautů kvůli zásahu vesmírným smetím, znovu ukazuje, jak rychle se plní nízká oběžná dráha nebezpečnými úlomky ohrožujícími kosmické mise i budoucnost orbitální dopravy.

Vědcům z University of Technology Sydney (UTS) se podařilo prokázat, že kvantové světelné paprsky lze vysílat nejen z vesmíru na Zemi, ale i opačně – ze Země na satelit. Tento krok představuje zásadní posun směrem k vybudování globálního kvantového internetu.

Marsovské sondy EscaPADE se měly na svou misi vydat již při premiérovém startu rakety New Glenn na konci minulého roku, ovšem kvůli promarnění startovního okna k Marsu, které bylo způsobeno technickými problémy na raketě, padlo rozhodnutí o odkladu na druhou misi této rakety. To nakonec umožňovalo firmě Blue Origin provést první misi se svým vlastním nákladem, tedy kompletně otestovat celý systém - jak raketu, tak startovní rampu. Při ní si New Glenn vedl velmi dobře, přičemž druhý stupeň dosáhl plánované oběžné dráhy. Jedinou vadou na kráse bylo nezdařené přistání prvního stupně, což ale (troufnu si říct) nebylo nic nečekaného, jelikož to byl vůbec první pokus Blue Origin přistát s takto obrovským stupněm letícím po poměrně náročné dráze v porovnání se suborbitálním New Shepardem.

Ve snaze zefektivnit obnovitelné zdroje energie se přichází s různými nápady. Dokonce i ty na první pohled nesmyslné se mohou nakonec ukázat jako efektivní. Například fotovoltaické panely na oběžné dráze mají jednu velkou výhodu – nejsou zastíněny atmosférou, díky tomu mohou produkovat mnohem více elektřiny. Otázkou zůstává, jak ji dostat dolů?

Obloha nad námi se mění. Vědci z NASA potvrdili objev, který překvapil i zkušené astronomy. Nové těleso se pohybuje po stejné dráze jako Země a připomíná druhý měsíc. O co přesně jde, vědci teprve zkoumají.

Google plánuje umístit svá datacentra pro umělou inteligenci na oběžnou dráhu, kde je bude pohánět Slunce a chladit vesmírné vakuum Satelity vybavené výkonnými procesory a optickými spoji mají zvládnout rostoucí poptávku po výpočtech a zároveň snížit dopad na pozemní zdroje Projekt Suncatcher je součástí širšího trendu technologických gigantů hledajících nové cesty, jak udržet tempo boomu AI a minimalizovat ekologickou zátěž datacenter Boom umělé inteligence a rostoucí poptávka po výpočetním výkonu dramaticky zvyšují nároky na energii i chlazení datových center. Ta dnes podle odhadů Mezinárodní energetické agentury spotřebují přibližně 1,5 procenta veškeré elektřiny na světě, přičemž největší z nich navíc musí denně chladit desítky milionů litrů vody, což samozřejmě výrazně zvyšuje uhlíkovou stopu celého sektoru.

Společnost Google zkoumá možnost přenést část výpočetní techniky s umělou inteligencí do vesmíru, aby využila solární energii na oběžné dráze a snížila závislost na elektrické energii na Zemi.

Po dnešním neúspěšném pokusu o start rakety Atlas V ze startovní rampy SLC-41 na Floridě je nyní druhý pokus naplánován na 7. listopadu ve 04:16 našeho času. Problémy tentokrát nastaly během závěrečných kontrol, kde se objevily potíže s ventilem který se stará o upouštění tlaku v dodatečné kyslíkové nádrži. Při tomto startu má být na oběžnou dráhu vynesena telekomunikační družice ViaSat-3, která bude pokrývat především území Evropy, Ameriky a Afriky. Kvůli jejím velkým rozměrům bude využita druhá nejsilnější konfigurace Atlasu V, konkrétně 551. Raketa bude tedy vybavena pěti urychlovacími stupni a pět metrů širokým aerodynamickým krytem.

Trojice čínských kosmonautů z mise lodi Šen-čou 20 (Božská loď) odletěla na vesmírnou stanici Tchien-kung (Nebeský palác) v dubnu a jejich návrat na zemský povrch byl plánován na tuto středu. Jenže jejich návrat byl podle aktuálních informací odložen na neurčito poté, co jejich kosmickou loď zřejmě zasáhl malý kus vesmírného odpadu, uvedla čínská státní média.

Vesmír už dávno není jen místo pro vědu, cíl průzkumů a předmět romantických snů o kolonizaci dalších planet. Stal se strategickým prostorem, kde se rozhoduje o technologické i vojenské převaze. Militarizace vesmíru – rozšiřování vojenských aktivit a obranných systémů mimo Zemi – se stává jedním z nejrychleji rostoucích trendů současnosti. A tam, kde se hromadí peníze, vznikají také investiční příležitosti.

Dnes ve večerních hodinách odstartuje z kosmodromu CSG letos potřetí a celkově počtvrté raketa Ariane 6 v konfiguraci Ariane 62 se dvěma pomocnými boostery. Jejím nákladem bude radarová snímkovací družice Sentinel 1D spadajicí do první konstelace družic evropského programu Copernicus pro snímkování zemského povrchu. Měla by v budoucnu nahradit dosluhující Sentinel 1A, který sice stále ještě funguje, ale již překročil svou plánovanou životnost o více než čtyři roky. Sentinel 1D je vybaven radarem se syntetickou aparaturou v pásmu C, díky němuž poskytne snímky Země ve vysokém rozlišení bez ohledu na počasí, protože dokáže prohlédnout skrze mraky, déšť i kouř. Bude na sun-synchronní oběžné dráze fungovat minimálně sedm let a bude spolupracovat se svojí sesterskou družicí Sentinel 1C, rovněž v rámci programu Copernicus.

Kanál Space Live, který vznikl ve spolupráci britské společnosti Sen a ITV Studios, přináší dechberoucí 4K záběry Země z Mezinárodní vesmírné stanice.

Spotřeba energie v datových centrech prudce roste a planeta hledá nové cesty, jak to zvládnout. Vědci nyní navrhují přesunout servery do vesmíru.

3. listopadu 1957 se malá moskevská fenka Lajka stala prvním živým tvorem na oběžné dráze. Sověti ji vyslali do vesmíru s vědomím, že se nevrátí. Její smrt otevřela lidem cestu ke hvězdám – a otázku, jakou cenu jsme ochotni za pokrok platit.

Po letech kroužení kolem Venuše se Akatsuki odmlčela. Mise, která začala selháním, přinesla nejdelší sledování této planety v dějinách.

Před 68 lety obletěla Zemi fenka Lajka. Zabil ji stres a žár kabiny, zatímco Sověti slavili. Pravdu o její smrti svět poznal až po čtyřiceti letech.

Na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) jsou lidé už čtvrtinu století, bylo jich tam již přes 290. Na její palubu astronauti poprvé vkročili přesně před 25 lety, 2. listopadu 2000. Samotná nepřetržitá přítomnost lidí v kosmickém prostoru v souvislosti s ISS je však ještě o dva dny delší.

Pro všechny milovníky brzkého vstávání připravila firma SpaceX na nedělní šestou hodinu ranní start Falconu 9 na misi Bandwagon-4. Jak již číslovka napovídá, jde již o čtvrtou misi tohoto programu, v rámci kterého je během jednoho startu vynášeno větší množství družic pro různé zákazníky. Tato mise je pro Českou republiku ještě zajímavější díky tomu, že je v plánu vypuštění družice CevroSat-1, která je dílem CEVRO univerzity ve spolupráci s ČVC Electronic, Vysokým učením technickým v Brně a Mendelovou univerzitou v Brně. Jeho primárním cílem je podporovat radioamatérské aktivity po celém světě a bude sloužit jako nástroj pro praktickou výuku studentů, kteří se budou moci podílet na jeho provozu a analýze dat. Rozměry CevroSatu jsou 50 × 45 × 45 centimetrů a jeho hmotnost činí 48 kilogramů. Další zákazníci na této misi jsou například firma Starcloud, Fergani Space nebo Vast.

Země bude mít kromě běžného Měsíce i další, takzvaný kvaziměsíc. Asteroid se v blízkosti planety bude pohybovat až do roku 2083. Věděli jste, že ve skutečnosti se kolem našeho světa pohybuje více miniměsíců?

Po různých objektech přirozeného (bolid) i umělého (zbytky raket) původu zachycených v posledních dnech nad Moskvou či Brazílií tu máme další pozoruhodný a stále ještě ne pro běžného pozorovatele úplně obvyklý úkaz na obloze, kterého se tentokrát „dočkali“ v Irsku. Jak se později ukázalo, měla to způsobit raketa miliardáře Elona Muska. Videozáběry s údajným pozorováním UFO zprostředkovaly agentury AP a Reuters.

Na oběžné dráze Země se údajně pohybuje objekt, který tam nemá co dělat. Není to satelit žádné známé agentury, není to vesmírný odpad – a podle některých teorií tam byl už tisíce let. Říká se mu Black Knight Satellite – Černý rytíř.

Historie satelitního internetu Starlink se začala psát v roce 2018, kdy byly na oběžnou dráhu vypuštěny dva testovací satelity. O dva roky později bylo spuštěno beta testování a v roce 2022 dorazil Starlink i do České republiky. Popularita tohoto satelitního internetu roste a Elon Musk se o něj náležitě stará. V roce 2025 byly výrazně […]

Země má nový kvaziměsíc – malý asteroid s označením 2025 PN7, který s námi sdílí oběžnou dráhu kolem Slunce. NASA potvrdila, že nás tento nenápadný objekt doprovází už přibližně 60 let a zůstane s námi až do roku 2083.

Mluvíme-li o testování jaderných zbraní, většinou nás napadne test Trinity nebo pozdější exploze na tichomořských ostrovech. Několik dnes téměř neznámých testů ale proběhlo i ve vesmíru. K čemu vedly?

Americká firma Atomic-6 chystá na rok 2026 vypuštění satelitů se štítem nové generace, který absorbuje nárazy bez vytváření dalšího vesmírného odpadu. V éře tisíců satelitů a milionů neviditelných úlomků by mohlo jít o klíčový krok k bezpečnějšímu vesmíru.

Když se řekne satelitní internet, patrně většinu z nás na první dobrou napadne Starlink od společnosti SpaceX, která patří miliardáři Elonu Muskovi. I když nejde o jedinou firmu, jenž poskytuje satelitní internetové spojení, je v současné době bezpochyby jednou z nejznámějších. Musk zároveň nehodlá usnout na vavřínech a stále svou síť satelitů vylepšuje a zahušťuje. Nyní se mu podařilo dosáhnout významného milníku – na oběžné dráze se nyní nachází přes deset tisíc satelitů Starlink.

SpaceX už vypustilo přes deset tisíc satelitů Starlink na oběžnou dráhu. Firma nyní ovládá dvě třetiny všech aktivních družic na oběžné dráze Země. Do budoucna plánuje síť rozšířit až na 42 000 družic.