Oběžná dráha

Cílem programu Artemis není zapíchnout na Měsíci vlajku, ale vybudovat zde trvalé osídlení a výzkumnou infrastrukturu. To bude pro astronauty zdravotní výzvou. Co je tam čeká?

Už nyní vědci pociťují neblahé dopady přehlcení oběžné dráhy satelity. Firmy mezitím plánují další projekty a nic jim nestojí v cestě. V ohrožení je astronomie, sledování noční oblohy pouhým okem a možná ještě mnohem víc.

Desetidenní mise Artemis II je riskantní a má to svůj důvod. Jedná se o zátěžový test s vysokými sázkami. Je zásadní pro zajištění budoucnosti lidstva...

Posádka Artemis II má jediné 45minutové okno, aby zachytila Zemi vycházející nad Měsícem — a navázala tak na snímek, který v roce 1968 změnil pohled lidstva na vlastní planetu.

Plán společnosti SpaceX vyslat do vesmíru více než milion satelitů v rámci projektu Starlink vyvolal po celém světě silné reakce. Ambiciózní iniciativa, která má zajistit rychlý internet i v odlehlých oblastech, by podle kritiků mohla zásadně změnit podobu noční oblohy a ovlivnit vědecký výzkum i běžný životy běžných lidí. Projekt Starlink už dnes využívá tisíce satelitů, nový návrh by ale jejich počet posunul na zcela bezprecedentní úroveň. Právě rozsah plánované sítě vyvolává největší obavy. Odborníci upozorňují, že takové množství objektů by vytvořilo trvalý světelný opar, který by ztížil pozorování vesmíru a narušil práci astronomů.

Česko plánuje v roce 2030 vyslat na oběžnou dráhu Země družici AMBIC. Ta bude pořizovat fotografie planety pro české státní uživatele, což může v budoucnu mimo jiné přispět třeba k lepšímu zvládání katastrof nebo sledování situace na silnicích a železnicích. Fungovat bude na nízké oběžné dráze do 550 kilometrů. Podobnou družici mělo Česko na orbitě již v minulosti.

Z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu v neděli odstartovala ruská nosná raketa Sojuz-2.1a s nákladní kosmickou lodí Progress MS-33. Ta se v úterý ve 14:40 SEČ připojila k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), konkrétně k modulu Poisk v ruském segmentu orbitálního komplexu. Zakotvení u stanice nebylo možné provést v automatickém režimu, zapotřebí byla asistence posádky z paluby ISS.

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ruší plány na vybudování vesmírné stanice Lunar Gateway na oběžné dráze Měsíce. Místo toho využije její součásti k výstavbě základny na měsíčním povrchu. NASA plánuje uskutečnit projekt v hodnotě dvaceti miliard dolarů (422,5 miliardy korun) během následujících sedmi let, oznámil podle agentury Reuters šéf NASA Jared Isaacman.

Z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu v neděli ve 12:59 SEČ úspěšně odstartovala ruská nosná raketa Sojuz-2.1a s nákladní kosmickou lodí Progress MS-33, která se má v úterý připojit k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), informovala ruská vesmírná agentura Roskosmos. Šlo o první start z opravené startovací rampy číslo 31.

Před 92 lety se narodil Jurij Gagarin. První let do kosmu provázely technické potíže, zatajená katapultáž i obrovský strach z fatálního selhání.

Americkému astronautovi Mikeu Finckeovi, kvůli jehož zdravotním potížím americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) v lednu předčasně stáhl čtyřčlennou posádku mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), se už daří dobře. Osmapadesátiletý Fincke, který se sám identifikoval jako ten s potížemi na ISS, aktuálně pokračuje ve standardní rekonvalescenci po letu do vesmíru ve středisku NASA v texaském Houstonu.

Nad nočním Kyjevem se z oběžné dráhy objevují záblesky raketového útoku. Časosběr z ISS zachycuje exploze i reakci protivzdušné obrany.

Záznam z ISS zachycuje raketový útok na Kyjev z oběžné dráhy. Noční panorama protínají exploze i činnost protivzdušné obrany.

Kvůli rostoucímu počtu satelitů v posledních letech narůstá i množství kosmického smetí. A jeho případný pád na Zemi představuje značné rizikoTým britských a amerických vědců proto přišel s novou metodou, jež má zaručit kvalitnější výpočet trajektorie pádu vesmírných objektůPřesné určení místa dopadu je zásadní třeba proto, že některé trosky mohou být toxické, hořlavé nebo dokonce radioaktivní Ve druhé polovině minulého století začalo lidstvo dobývat vesmír. A od té chvíle na oběžné dráze Země množství jím vyslaných družic, satelitů, raket a dalších objektů exponenciálně přibývá. Mnohé z nich fungují dodnes, ale spousta jiných už dávno ne. A protože nefunkční družice nikdo „neuklízí“, začíná to být dosti závažný problém.

Voda je život, voda je raketové palivo. Bývalý inženýr SpaceX tvrdí, že se svým novým startupem na podzim otestuje výrobu raketového paliva z vody ve vesmíru. Chce tak potvrdit, že ho skutečně lze produkovat mimo Zemi –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ například na Měsíci, který by mohl sloužit jako „čerpací stanice" pro rakety při návratu domů nebo cestě na vzdálený Mars.

Kosmická loď Crew Dragon Freedom společnosti SpaceX, která v pátek odstartovala z floridského kosmodromu, se v sobotu po zhruba 34 hodinách připojila k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Na palubě lodi byli Američané Jessica Meirová a Jack Hathaway, Francouzka Sophie Adenotová a Rus Andrej Feďajev.

Kosmická loď Crew Dragon společnosti SpaceX v pátek odstartovala v rámci pilotované mise Crew-12 se čtyřčlennou posádkou k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Na ISS by měli dorazit v sobotu večer našeho času, vyplní místa, která dříve uvolnili jejich evakuovaní kolegové, a vrátí stanici do stavu plné obsazenosti.

Do vesmíru se ve čtvrtek v 17:45 SEČ vydala raketa Ariane 6, poprvé v nové konfiguraci se čtyřmi motory a s označením Ariane 64. Na oběžnou dráhu vynesla 32 satelitů projektu Leo firmy Amazon miliardáře Jeffa Bezose, která chce poskytovat internetové spojení uživatelům na Zemi podobně jako konkurenční služba Starlink společnosti SpaceX miliardáře Elona Muska.

Nástup AI působí jako ze sci-fi knih. A čím dál častěji budeme číst i o aspektu, který máme se sci-fi spojený možná nejvíce: letech do vesmíru. SpaceX i Google mluví o datových centrech na oběžné dráze. Je to realistický nápad?

Minulý týden sdílel YouTube kanál Čínské státní televize (CCTV) vývoj v oblasti autonomních leteckých prostředků. K vidění nabídl mnoho známých technologií, včetně moderních dronů dlouhého doletu. Co však veřejnost šokovalo, byly záběry na kosmickou letadlovou loď Luan-niao (Ohnivý pták). Vypadá jako ze Star Wars nebo Star Treku. Mohla by změnit způsob vedení války, podle expertů jde ale opravdu spíše jen o fikci.

Evropské bezpečnostní představitele znervózňují ruské satelity Luch-1 a Luch-2. Hovoří o podezřelých manévrech. V posledních třech letech se podle nich měly nebezpečně přiblížit k některým evropským geostacionárním satelitům operujícím vysoko nad Zemí.

Google a SpaceX plánují přesunout datová centra umělé inteligence z planety na oběžnou dráhu. Cílem je snížit ekologické náklady cloudu – a využít sluneční energii přímo ve vesmíru. SpaceX žádá FCC o povolení milionu satelitů, Google mezitím testuje projekt Suncatcher.

Společnost SpaceX miliardáře Elona Muska plánuje na oběžnou dráhu Země vyslat až milion satelitů.

SpaceX plánuje vybudovat vesmírnou síť pro pohon umělé inteligence. Milion solárních satelitů má sloužit jako efektivní datová centra, experti však varují před nárůstem vesmírného odpadu.

I když by se mohlo na první pohled zdát, že Mezinárodní vesmírná stanice poměrně stabilně krouží okolo planety a nic moc jí nehrozí, opak je pravdou.

Nízká oběžná dráha se postupně mění ve smetiště a dálnici zároveň. Varování před jejím zhroucením jsme mohli v posledních několika letech zaznamenat opakovaně. To nejnovější je ale opravdu znepokojivé. Upozorňuje na jeden jediný spouštěč.

Hubbleův vesmírný dalekohled je na oběžné dráze už více než 35 let. Vesmírná observatoř sehrála klíčovou roli v proměně našeho chápání vesmíru a od svého vypuštění v roce 1990 provedla přes 1,7 milionu pozorování.

V tak krátkém lidském měřítku, jako jsou naše narozeninové kalendáře, snadno zapomeneme, že existují světy, pro které se rok (doba potřebná k oběhu kolem Slunce) měří na staletí, nikoli na dny nebo měsíce. Pluto, slavná trpasličí planeta na okraji sluneční soustavy, je jedním z nich: byla objevena v roce 1930, ale svůj první plný oběh od svého objevu dokončí až v roce 2178.

Návratová kapsle kosmické lodi Šen-čou 20 (Božská loď), která byla zřejmě zasažena úlomkem kosmické tříště, v pondělí bezpečně přistála zpět na Zemi. Pozemní pátrací týmy plavidlo bez posádky lokalizovaly a vyzvedly, čímž se podle tamních médií první čínská nouzová vesmírná mise úspěšně završila. Vyzvednutí komplikovaly mrazivé teploty a silný vítr. Videozáběry zprostředkovala agentura Reuters.

Každý rok Země na své oběžné dráze dosáhne bodu, kdy je nejblíže Slunci - tento okamžik astronomové označují jako perihelium. Intuitivně by se mohlo zdát, že právě tehdy by mělo být na Zemi nejtepleji. Skutečnost je ale překvapivě jiná. Jaký vliv má perihelium na počasí a proč naše roční období řídí úplně jiný mechanismus?

Největší brzda umělé inteligence už nejsou čipy, ale elektřina. Google proto zkoumá extrémní řešení: výpočetní výkon na oběžné dráze. Může v kosmu uspět?

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu před půlnocí našeho času odpoutala kosmická loď Crew Dragon společnosti SpaceX se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) předčasně stáhl z mise kvůli blíže nespecifikovanému zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání návratové kabiny na Zemi proběhlo ve čtvrtek kolem 9:40 SEČ. V minulosti se žádná posádka z ISS předčasně vracet nemusela.

První mise Indické organizace pro kosmický výzkum (ISRO) v letošním roce se satelity do vesmíru v pondělí předčasně skončila poté, co byla během třetí fáze letu nosné rakety PSLV zaznamenána anomálie. Náklad 16 družic na palubě tak pro selhání třetího stupně rakety nedosáhl oběžné dráhy. Video z neúspěšného letu zprostředkovala agentura Reuters.

Předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému jednoho z astronautů se má uskutečnit příští týden, původně se měli vrátit až po polovině února. Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) a společnost SpaceX, jejíž lodí Crew Dragon Endeavour čtveřice poletí, plánují odlet plavidla od orbitálního komplexu nejdříve ze středy 14. na čtvrtek 15. ledna. V minulosti se žádná posádka z ISS předčasně vracet nemusela.

Kvůli blíže nespecifikovanému zdravotnímu problému jednoho z astronautů zvažuje americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). V souvislosti se zdravotním stavem nejmenovaného člena posádky byl zrušen i výstup do volného kosmu, který byl naplánovaný na tento čtvrtek.

Starý rok se přehoupl do nového a i v roce 2026 se můžete těšit na každotýdenní souhrny dění v kosmonautice. Přelom roku byl z pohledu kosmonautiky klidnější, ale i přesto se pár zajímavých věcí stalo. V hlavním tématu se Kosmotýdeník bude věnovat plánovanému masivnímu přesunu tisíců družic Starlink na jinou oběžnou dráhu. Budeme se věnovat také prvnímu letošnímu startu, zvýšení dráhy ISS pomocí lodi Dragon či oznámení o vývozu rakety SLS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

SpaceX přesune téměř polovinu družic Starlink na nižší oběžnou dráhu, aby snížila riziko kolizí a zrychlila internet. Tento krok je reakcí na rostoucí přetížení vesmíru, nedávné incidenty a blížící se sluneční minimum, které komplikuje přirozený zánik nefunkčních satelitů.

Letošní rok začne rovnou nebeským divadlem - První úplněk roku 2026 nastane v době, kdy bude přirozený satelit Země neobyčejně blízko. Výsledkem bude takzvaný "superměsíc", který je působivější, jasnější i větší než je u úplňků obvyklé.

Americká společnost SpaceX miliardáře Elona Muska, která provozuje tisíce satelitů pod značkou Starlink, nechá letos přesunout své družice na nižší oběžnou dráhu. Ve čtvrtek tuto plánovanou rekonfiguraci družicové konstelace oznámil viceprezident společnosti Michael Nicolls. Podle něj změna zajistí větší bezpečnost aparátů.

Americká společnost SpaceX, která provozuje tisíce satelitů pod značkou Starlink, nechá letos přesunout své družice na nižší oběžnou dráhu. Podle agentury Reuters to oznámil viceprezident společnosti Michael Nicolls s tím, že změna zajistí větší bezpečnost satelitů.

Americká společnost SpaceX, která provozuje tisíce satelitů pod značkou Starlink, nechá letos přesunout své družice na nižší oběžnou dráhu. Podle agentury Reuters to oznámil ve čtvrtek viceprezident společnosti Michael Nicolls. Podle něj změna zajistí větší bezpečnost satelitů.

Americká společnost SpaceX letos přesune zhruba 10 tisíc satelitů své sítě Starlink na nižší oběžnou dráhu Země. Změna má zvýšit bezpečnost provozu v čím dál zaplněnějším kosmickém prostoru a snížit riziko srážek s jinými objekty. Oznámil to viceprezident firmy Michael Nicolls.

Americká společnost SpaceX, která provozuje tisíce satelitů pod značkou Starlink, nechá letos přesunout své družice na nižší oběžnou dráhu. Podle agentury Reuters to oznámil ve čtvrtek viceprezident společnosti Michael Nicolls.

Meteorologická zima začíná 1. prosince a končí 28. února. Jenže tu máme ještě jedno kritérium – zimu astronomickou. Ta začíná "až" o zimním slunovratu, tedy 21. prosince, kdy je nejdelší noc a nejkratší den na severní polokouli, a končí 20. března. Takže příchod zimy můžete slavit dvakrát.

Evropský navigační systém Galileo se bude moci spolehnout na dva nové satelity. Ve středu je do vesmíru dopravil evropský raketový nosič Ariane 6, uvedla firma Arianespace, která tyto rakety provozuje. Nové družice by měly posílit přesnost a dostupnost daného systému.

Rychlý růst satelitních megakonstelací, jako je Starlink společnosti SpaceX, zásadně proměnil globální komunikaci. Nová studie ale upozorňuje, že může být křehčí, než se dosud předpokládalo, zejména tváří v tvář přírodním jevům, jako jsou sluneční bouře. Podle autorů by takové události mohly vést k řetězci selhání s vážnými důsledky pro oběžnou dráhu Země i celý satelitní ekosystém. Studii vedla astronomka Sarah Thieleová. V práci s kolegy přirovnává současné megakonstelace na nízké oběžné dráze Země k „domku z karet“, aby vystihla jejich systémovou křehkost. Masivní sítě satelitů určené k poskytování globálního internetového připojení fungují v prostředí s nebývale vysokým rizikem. Podle analýzy

K jedné z družic Starlink firmy SpaceX určené k šíření přístupu na internet, se prý před pár dny nebezpečně přiblížil orbitální projektil. Tímto projektilem byla jedna z družic vynesených 9. prosince čínskou raketou Kinetica 1 z kosmodromu Jiuquan v poušti Gobi. Podle společnosti SpaceX se nespecifikovaná družice nebezpečně přiblížila k družici Starlink, což se americké firmě nelíbilo. „Pokud je nám známo, nebyla provedena žádná koordinace ani odstraňování konfliktů se stávajícími družicemi provozovanými na oběžné dráze, což vedlo k přiblížení jedné z vypuštěných družic k družici STARLINK-6079 (56120) ve výšce 560 km na vzdálenost 200 metrů. Většina rizik spojených s provozem v kosmickém prostoru vyplývá z nedostatečné koordinace mezi provozovateli družic – to se musí změnit,“ uvedl na sociální síti X Michael Nicolls, viceprezident Starlink oddělení ve SpaceX.

Čínská CAS Space neposkytla data o letové dráze svých satelitů. Ostatním objektům na oběžné dráze tak hrozilo nebezpečí srážky, která by mohla znamenat spuštění řetězové reakce.

Jeden ze satelitů start-upu SpaceX miliardáře Elona Muska měla málem zničit čínská družice. Zatímco americká firma zuří, Čína pochybení popírá.