Oční operace jsou dnes díky moderním technologiím a nástrojům velmi bezpečné. „Vývoj je skutečně ohromný, zákroky se provádějí ambulantně, zdokonalují se nitrooční implantáty, operuje se s mikrometrovou přesností,“ říká oční chirurgyně Andrea Janeková z Očního centra Praha. Jaké jsou nejčastější zákroky a jak o zrak co nejlépe pečovat?
Sluch a zrak jsou důležité také pro udržení rovnováhy. Dle odborníků ztráta sluchu a zhoršené vidění může zvyšovat riziko pádů, obzvláště u starší populace. Jak o tyto dva smysly pečovat?
V Česku mají řidičské oprávnění miliony lidí. Někdo si „řidičák“ právě dělá, další o něj přichází. Letos už ho ztratilo přes 32 tisíc Čechů, byť případně řídí v podmínce. Jiní sice za volant sedají, ale mohou chybovat. Třeba řidiči s očními vadami pak dostávají tučnou pokutu. A jen kvůli brýlím či kontaktním čočkám.
Kolem 50 tisíc řidičů v Česku ve věku nad 40 let trpí oční vadou, která je nebezpečná pro řízení. Velká část řidičů vyššího věku není schopna zaostřit na palubní desku bez brýlí.
Říká se, že zrak je náš nejdůležitější smysl. Proto se také tolik obáváme toho, aby naše oči neonemocněly. Ať chceme nebo ne, po šedesátce ale spoustu lidí postihne šedý zákal. V souvislosti s ním se objevuje celá řada mýtů a polopravd. Na ty nejčastější se můžete podívat v našem přehledu.
Když si necháváme zhotovit nové brýle, většina z nás předpokládá, že návštěva očního lékaře je tím hlavním krokem. Změří nám zrak, předepíše dioptrie a je hotovo. Jenže v dnešní době, kdy technologie pokročily mílovými kroky, je tento postup často nedostatečný. Pro výrobu opravdu kvalitních brýlí, které perfektně sedí a poskytují maximální vizuální komfort, je potřeba ještě něco navíc: precizní měření u optometristy.
Krátkozrakost je oční vada, při které dítě či dospělý vidí ostře na blízko, ale vzdálenější předměty vnímá rozmazaně. Tento problém se v posledních letech šíří doslova alarmující rychlostí. Podle odhadů amerického Národního očního institutu (NEI) bude do roku 2050 krátkozraká téměř polovina světové populace. Nejrychlejší nárůst evidují lékaři u dětí.
Co vše se může negativně podepsat na dětském zraku, jaké jsou nejčastější oční vady u nejmenších, kdy pořídit první sluneční brýle, proč jsou důležité preventivní prohlídky u oftalmologa a jak se léčí tupozrakost nebo šilhání? Nejen o tom jsme si povídali s oční lékařkou MUDr. Lucií Valešovou, primářkou kliniky Neovize Praha.
Za posledních deset let vzrostl počet dětí s krátkozrakostí o třetinu. Přitom často stačí málo, správně umístit stůl, zvolit vhodné osvětlení, nastavit monitor a hlídat přestávky. S blížícím se začátkem školního roku oční lékaři radí, jak doma vytvořit podmínky, které chrání zrak a pomáhají předcházet bolestem hlavy, únavě očí i zhoršení vidění.
Řada očních onemocnění probíhá dlouho bez příznaků. Když pak pacient přijde k lékaři může už být i pozdě. Nemoci se přitom dají včas odhalit během preventivních prohlídek. Pomáhá při tom i umělá inteligence. Takové vyšetření absolvovala i redaktorka Vitalia.cz. Bylo to rychlé, snadné, bezbolestné a hlavě – nebylo třeba oči rozkapávat, takže také naprosto neomezující.
Počet dětí s krátkozrakostí za poslední dekádu narostl o čtvrtinu. Oční lékařka Eva Jerhotová varuje, že hlavní viník je jasný – obrazovky. Přetěžování zraku zblízka přináší potíže nejen dětem, ale i dospělým. Pomoci může prevence, pravidelné pauzy i návštěva očního lékaře. „Glaukom si nevybírá a dlouho nebolí,“ připomíná odbornice.
Šilhání patří k poměrně častým očním vadám. Objevuje se zejména v dětském věku, postihnout ale může i dospělé. Lékařka vysvětlí, z jakých příčin vzniká, čím ovlivňuje zrak a jaké jsou možnosti léčby.
Krém proti vráskám člověk začne nejvíc potřebovat přesně v okamžiku, kdy už nedokáže přečíst jeho složení vytištěné drobounkým písmem na obalu. Pro mě to byla ta chvíle, kdy jsem zjistila, že potřebuju brýle.
Lidské oči jsou úžasný orgán a zaslouží si patřičnou pozornost. Možná by se to mělo připomínat častěji! Onemocnění a vady zraku mnoho lidí totiž stále docela podceňuje, zapomínají na prevenci i ochranu – a někdy svým očím vyloženě škodí. Třeba u dětí se mluví doslova o epidemii krátkozrakosti.
Lidské oči jsou úžasný orgán a zaslouží si patřičnou pozornost. Možná by se to mělo připomínat častěji! Onemocnění a vady zraku mnoho lidí totiž stále docela podceňuje, zapomínají na prevenci i ochranu – a někdy svým očím vyloženě škodí. Třeba u dětí se mluví doslova o epidemii krátkozrakosti.
Přestože malé děti tráví nejvíc času se svými rodiči, na to, že špatně vidí, se často přijde až ve škole. Co by vás mělo varovat, abyste potomky nevystavovali stresu a na problémy přišli s předstihem?
Všimli jste si, že už to s vašima očima není jako dřív? Rozmazaná písmenka, problémy s řízením v noci a přečíst popisky na obalech potravin je skoro nemožné? Jestli vám už bylo čtyřicet, jde o známku stárnutí. Je to přirozené, a proto se vám vyplatí o oči a o zrak pravidelně pečovat. Není to nijak složité!
Šokující zpráva zasáhla celý svět v momentě, kdy sir Elton John oznámil na charitativní akci muzikálu Ďábel nosí Pradu skutečnost, že přišel o zrak. Co všechno ale stojí za tímto vyjádřením?
Operace šedého zákalu, při níž dochází k výměně zakalené oční čočky za umělou, je v současnosti nejčastější oční operací na světě. Za převratný vynález vděčíme válečným letcům, ale především britskému očnímu lékaři Haroldu Ridleymu, který přesně před 75 lety, 29. listopadu 1949, zahájil první implantaci umělé nitrooční čočky.
Brejloune, okuláre, slepejši. Takhle hanlivé přezdívky si leckdy vyslechnou děti s oční vadou, které musejí nosit brýle. Jak je to se šikanou v tomto případě? Podle odborníků jí je méně, ale stále existuje. Jak potomka ochránit?
Metoda LASIK přinesla doslova převrat v oční chirurgii. Jejím autorem je řecký profesor Pallikaris, který ji poprvé provedl už v roce 1991. Do České republiky se dostala o čtyři roky později, kdy ji vůbec poprvé v Česku provedl světově uznávaný oční chirurg Pavel Stodůlka. Dodnes patří tato metoda odstraňující dioptrie k nejpoužívanějším na světě.
Pod rukama oftalmochirurgů se dějí zázraky. Stačí pár minut a zachrání oči před šedým zákalem nebo pacientovi „spraví“ zrak, takže už do konce života nemusí nasadit brýle. Na prevenci očí ale chodíme málo.
Oční chirurgové dnes dokážou doslova zázraky a životy svých pacientů mění během pár minut. Mnoho lidí ale o svých zrakových potížích ani neví a nevědomky se přizpůsobují horšímu vidění. Následky mohou být fatální třeba za volantem. Na co tedy dát pozor?
Sedmadvacetiletý lékař a vědec Vasil Kostin, který vystudoval 3. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, chce pomoci zabránit ztrátě zraku lidem trpícím Stargardtovou chorobou. Jde o dědičnou poruchou sítnice, jež postupně připravuje pacienta o centrální vidění.
Tupozrakostí trpí zejména děti předškolního věku a jde o oční vadu, která může mít celoživotní následky, když se včas neřeší. Obecně postihuje přibližně dvě procenta populace. Podle čeho zjistíte, že je dítě tupozraké, jaké problémy vada způsobuje a jak probíhá léčba, vysvětlí oční lékařka.
Data ukazují, že za poslední dekádu přibylo krátkozrakých dětí zhruba o čtvrtinu. Lékaři se zároveň shodují, že počet pacientů s touto vadou poroste i v budoucnu. Vinu přikládají i nárůstu času, který trávíme za displeji.
Perimetrie patří mezi klíčové vyšetřovací metody v oftalmologii. Oční lékař jejím prostřednictvím dokáže diagnostikovat nejrůznější oční onemocnění a sledovat jejich vývoj. Přečtěte si, jak vyšetření probíhá, kdy je potřeba a co vše dokáže odhalit.
Školáků, kteří potřebují brýle a bojují se zrakovými vadami, každým rokem přibývá. Problémy s viděním odhalí lékaři často až v pokročilé fázi. Praktičtí lékaři pro děti proto usilují o zavedení plošného včasného vyšetření u co největšího počtu malých dětí. Vhodné přístroje má ale jen zlomek ordinací.
Jako žít se závojem před očima. U lidí se šedým zákalem začne postupně docházet k rozostření zraku a rozmazanému vidění. Podívejte se společně se Seznam Zprávami na operační sál, kde lékaři dokážou postižení odstranit.
Brzké stmívání, šero, mlhy, častý déšť či sníh představují zátěž pro oči. U řidičů také vyvolávají únavu vedoucí k snazší ztrátě pozornosti. Řada řidičů podle statistik trpí oční vadou, o které často netuší.
Slzení, pálení, vysoušení nebo zarudnutí očí. Zimní období je velkým náporem na zrak. Zbystřit by měli nejen řidiči, u kterých se může třeba v šeru projevit oční vada.
Řada lidí špatně vidí, přesto si bez řešení svého problému sedají za volant a ohrožují tak nejen sebe, ale i ostatní účastníky silničního provozu. Jedná se přitom o naprosto zbytečný hazard, zvlášť v době, kdy většina problémů se zrakem má své řešení.
Máte naplánovanou operaci očí, ale zjistila jste, že jste těhotná? Žádnou paniku, ani jiný stav nemusí být překážkou pro to, abyste na operaci šla. Vše záleží na vašem zdravotním stavu a na konzultaci s lékařem.
Vidět svět, všechny jeho barvy i odstíny je dar. My se o něj však ochuzujeme výměnou za intenzivní sledování digitálních zařízení. Jako první krok ke změně je třeba podívat se do dálky a vytvořit si prostor pro pravidelnou relaxaci. Vyzkoušejte i pravidlo 20 a zjistěte, jak konkrétně zrak oslabujeme nesprávnou péčí o dioptrické brýle a odkládáním těch slunečních.
Pálení nebo řezání v očích, mžitky, potíže, které jste před těhotenstvím neznala, ale teď jsou tady. Nemusíte mít strach. Většina z nich bývá přechodného rázu.
Mnoho rodičů a prarodičů si myslí, že je jejich malé děti, kojenci a batolata vidí jasně a ostře. Rozněžnělé scénky, kdy se příbuzenstvo vrhá na kočárky s výkřiky typu „jé, on se na mě směje“, známe všichni.
Poznáte na obloze souhvězdí Velký vůz? A dokážete určit, jestli Měsíc dorůstá, anebo ubývá? Ne, nechceme vás zkoušet z astronomie. Ale napadlo vás při pozorování oblohy, co je lidské oko za zázračný orgán, že dohlédne až…? Až kam vlastně?
Rodiče dokáže pěkně vyděsit a dítko potrápit. Objevuje se náhle, bez předchozích příznaků a děťátko „přepadne“ obvykle uprostřed noci. Jak se v takové situaci zachovat? Kdy je nutné vyhledat lékařskou pomoc?
Běžná onemocnění, která vás určitou dobu moc neomezují, ani mnohdy neřešíme. Jenže pak se vyvinou v něco mnohem horšího. Proto neváhejte a na nic nečekejte. Astigmatismus neboli onemocnění, při kterém nemůžete zaostřit a trápí vás velké bolesti hlavy, lze v počátečním stádiu dobře zvládnout.
Šilhání, popraskané žilky nebo povislá víčka – vady na kráse, které ale mohou signalizovat závažnější onemocnění. Co je ještě v mezích normálu a kdy navštívit lékaře?
Zrak je jeden z nejpotřebnějších smyslů, a proto bychom se o své oči měli náležitě starat. Krátkozrakost, dalekozrakost nebo astigmatismus jsou vady, které možná znáte, ale co takový strabismus nebo noční myopie?
Sezóna viróz je tu a vyhnout se rýmě, kašli, horečkám či dalším neduhům, které toto období často provází, se podobá zázraku. Ptáte se, jak utužit své zdraví? Základem je prevence, kam patří pravidelná a vyvážená strava, která obsahuje dostatečné množství čerstvé zeleniny a především vitaminu C. Svou imunitu posílíte i česnekem, bylinkovými čaji či extraktem z echinacey.
Čeští řidiči podceňují kontrolu zraku, což potvrdil průzkum, který si zadal BESIP. Podle něj si každý pátý řidič auta na řízení nebere brýle, přestože by měl. Při jízdě na kole je to dokonce polovina. Rizikem je také podceňování pravidelného měření. Až 14 procent řidičů nebylo na měření zraku nikdy.
Ačkoli preventivní vyšetření očí u diabetologů už hradí dvě zdravotní pojišťovny, lékaři první pacienty vyšetří nejspíše až v zimě. Musí si totiž dovybavit ordinace a projít školením. Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) před pár dny oznámila, že pacientům s cukrovkou uhradí preventivní oční vyšetření u diabetologa. Jde o preventivní vyšetření diabetické retinopatie, tedy onemocnění sítnice spojeného s cukrovkou, jež může vést ke slepotě.
Každé dvanácté dítě ve věku čtyř let trpí zatím nezjištěnou oční vadou. Na vině může být podceňování prevence. Podle čeho poznat, že má dítě potíže se zrakem, a kdy je ještě šilhání v pořádku? Odlehčené obroučky všech možných barevných kombinací, stejně tak i rozsáhlá škála jejich tvarů zajišťují, že si v optice vybere každé dítě. Za brýle se v dnešní době málokdo stydí, navíc dětí, u kterých byla odhalena nějaká oční vada, přibývá.
V České republice trpí nezjištěnou oční vadou každé dvanácté dítě ve věku čtyř let. Na vině není pandemie covid-19, jak by se na první pohled mohlo zdát, ale to, že jsou podceňovány pravidelné preventivní prohlídky zraku. I když dítě na první pohled vidí dobře, mělo by chodit na kontroly k očnímu lékaři.
Většina zrakových potíží se projevuje pozvolna. Pokud jsou příznaky odhaleny včas, lze řadu očních vad vyléčit nebo jejich zhoršování zastavit. Zanedbaná korekce dioptrické vady se ale může začít zhoršovat. Šance, že oční vada zmizí a oko se „samo uzdraví“, je u dospělých pramalá.
Pokud má vaše dítě čerstvě 15 let a nosí dioptrické brýle, zpozorněte. Od ledna máte nárok na hrazené brýlové čočky. Ale jen do 18. narozenin a pouze jednou za 3 roky. Brýle nejsou levnou záležitostí. O to více, že na trhu je velké množství brýlových čoček, které je možné individuálně upravit. Jenže pořídit si brýle „na pojišťovnu“ je v dnešní době poměrně složitá, ne-li nemožná záležitost.
Přibývá dětí, které musí nosit brýle s dioptriemi, aby se jim zlepšila jejich oční vada. Zajímavé však je, že za tím nestojí častější používání mobilu, tabletu nebo počítače, jak by se na první pohled mohlo zdát, ale daleko něco sofistikovanějšího.
Alternativou brýlí, které korigují oční vady, jako jsou krátkozrakost, dalekozrakost či astigmatismus, jsou kontaktní čočky. V současné době existuje několik druhů podle materiálu, doby použitelnosti či způsobu korekce. Je možné nosit čočky i na noc?
Oční obtíže se nevyhýbají ani nejmenším. Vedle očních vad, jako je například šilhání, mohou zrak dětí postihnout i závažná onemocnění, mezi která patří například zhoubné nádory oka.
Potkat děti s brýlemi už není taková rarita, jak tomu bývalo třeba před 20 lety. Jedním z důvodů je mimo jiné i to, že díky progresivní medicíně v této oblasti se lékařům podaří odhalit více očních vad právě u dětí. Tablety ani chytré telefony však za to nemohou.
V Česku trpí každé dvanácté dítě ve věku do čtyř let oční vadou.Předškoláků se zhoršeným zrakem je pět až deset procent a dětí školního věku zhruba čtvrtina.