Planety

Rok 2022 bude nabitý zajímavými úkazy na obloze, ať už na té noční či denní. Mimo jiné se nadšenci dočkají pohledu na okolní planety Sluneční soustavy, které budou výjimečně viditelné pouhým okem.

V každém roce jsou období, kdy není vůbec vhodné něco nového začínat, nic zásadního měnit, a ani si dávat nová předsevzetí. A pro letošní rok (2022) to vyšlo rovnou na samotný začátek nového roku.

Vědci poprvé v historii mohli díky rudému posuvu sledovat smrt hvězdy – červeného veleobra, který se proměnil v supernovu SN 2020tlf. Objev mimo jiné pozměnil chápání toho, jak konec života obřích hvězd vlastně vypadá. Dřívější nepřímá pozorování, že před „smrtí“ byli červení veleobři celkem klidní, bez výraznějších změn v zářivosti nebo intenzitě.

Znamení zvěrokruhu je ovlivněno nejen každou planetou a vesmírem, ale i třeba určitým typickým chováním. Každá planeta ve vašem znamení něco představuje, ať už jde o dobré, či špatné vlastnosti. Každá vám chce něco ukázat, stejně tak jako já, jak tohle všechno vlastně funguje.

Nicméně astronomové spekulovali o existenci takových planet, známých jako Rogue Planets, po celá desetiletí a numerické simulace ukázaly, že mohou být zcela běžné. Některé výzkumy dokonce ukázaly, že v mezihvězdném prostoru se mohou vznášet miliardy takových planet a dokonce by mohly potenciálně převyšovat počet hvězd v Mléčné dráze.

Podle dřívějších měření jsou dutiny, mezery a prstence v protoplanetárních discích běžné i kolem jiných hvězd. Co stojí za těmito jevy, je ale stále záhadou.

Vědci z univerzity v Bordeaux ve Francii objevili až 170 putujících exoplanet v hvězdotvorné oblasti Mléčné dráhy vzdálené 420 světelných let v souhvězdích Štíra a Ofíua, napsali na webu scitechdaily.com.

Příští rok nastanou dobré podmínky pro pozorování několika meteorických rojů. V říjnu pak lidé z území Česka spatří částečné zatmění Slunce - nejvýraznější do roku 2026, řekl astronom Petr Horálek. Závěr roku přinese i pohled na jasný Mars.

NASA a další agentury přemýšlí o delších cestách ke vzdálenějším planetám jako je Mars už dlouho. Pokud však mají plavidla doletět třeba na Mars i s lidskou posádkou, klíčovou otázkou k vyřešení je doplnění paliva v kosmu. Bojové letouny kupříkladu mají poměrně sofistikovaný systém tankování za letu využívající jiná letadla; v případě dlouhých letů do vesmíru bude nutné palivo hlavní jednotce rovněž doplnit – jenže jak?

Mezinárodní astronomická unie má velmi přísnou definici slova "planeta". Podle této definice, která byla vypracována, upravena a odsouhlasena v srpnu 2006, je astronomické těleso oficiálně planetou, pokud obíhá kolem Slunce, má dostatečnou hmotnost na to, aby vyklidilo okolí své dráhy, píše web Science Alert.

Definice planet byla podle IAU schválena v roce 2006 a vyškrtla ze seznamu Pluto. Máme tedy planety: Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran a Neptun.

Detailní studie vědců z Lowellovy observatoře se pod drobnohledem zadívala na 191 obřích hvězd. Měří jejich velikost a teplotu. Výsledky studie jsou uveřejněny ve studii, o které autoři hovoří jakožto o „standardním referenčním dokumentu“ do budoucna. Velmi ambiciózní cíl, studie se nicméně objevila v peer-reviewed magazínu The Astrophysical Journal. Výzkum podporovala také NASA a National Science Foundation USA.

Nový systém zlepšuje možnosti Centra pro studium blízkozemních objektů NASA při vyhodnocování rizika dopadu asteroidů, které se mohou přiblížit k naší planetě, píše server Scitech Daily.

Při pohledu do budoucna astronomové s nadšením sledují, jak strojové učení, tzv. hluboké učení a umělá inteligence (A.I.) zlepší průzkumy Vesmíru, píše server Inverse.

Mnozí z nás znají obrázky planety Saturn a jejího nezaměnitelného prstence. Ve skutečnosti Saturn nemá jen jeden prstenec. Pokud se podíváte dalekohledem, uvidíte, že Saturn má ve skutečnosti nejméně osm prstenců. Tomu se říká systém prstenců.

Vítejte v období Střelce, přátelé! Nejenže jsme na začátku prosince všichni v ohnivém Střelci, ale také Merkur, který nás inspiruje k hledání vnitřní pravdy, k tomu, abychom se přiznali ke všemu, co nám leží na srdci, k dobrodružství při zkoušení nových věcí a k velkým snům.

Proxima Centauri je naše nejbližší „hvězdná sousedka“ – tato sluneční soustava s hvězdou typu M (červený trpaslík) se nachází jen asi 4,24 světelných let daleko od Země.

Je to jedna z největších záhad vesmíru. Existuje devátá planeta, která putuje po široké oběžné dráze 20 000 let? Dokázat její existenci se zatím věrohodně nepodařilo, ale nová studie ukazuje možné stopy, podle nichž by bylo možné ji najít.

Pokud se o astrologii více zajímáte nebo o ní chcete zjistit víc, jistě se nevyhnete planetám, které váš horoskop výrazným způsobem ovlivňují. Přestože většina z nás zná své znamení jen v té největší z astrologických planet, ve Slunci, ke každé planetě patří jedno znamení. Co tedy znamenají?

Pokud má Země někde venku dvojče, NASA by ho měla najít. Tak zní závěr zprávy, která se objevuje jednou za deset let a která stanovuje priority astronomie na příští desetiletí. Zpráva uvádí, že k nalezení takových exoplanet podobných Zemi by NASA měla postavit nový velký a luxusní vesmírný teleskop, napsal server Space.

Planety sluneční soustavy nás silně ovlivňují a proto si dnes vyzkoušejte test, který vám prozradí, jakou cestou byste se měli v životě vydat.

Hledání planet je záležitost veskrze obtížné. Mimo naši sluneční soustavu planety nevidíme v pravém slova smyslu, ale odhalujeme je pomocí různých fyzikálních jevů. Tentokrát se však astronomům podařil zajímavý kousek. S využitím rentgenové observatoře Chandra se jim zřejmě podařilo poprvé v historii detekovat planetu v jiné galaxii. Tým si povšiml, že na jednom místě střídavě kolísá zaznamenávaná jasnost rentgenového záření, což napovídá existenci exoplanety obíhající hvězdu v galaxii Messier 51. První měření izotopů v atmosféře exoplanety Ta je vzdálená 28 milionů světelných let od naší galaxie. Pozorování nepozorování Pro kontext, všechny pravděpodobně objevené exoplanety v Mléčné dráze se nachází maximálně ve vzdálenosti 3 tisíc světelných let

Jak vznikají planety v jiných soustavách? Tuto otázku se snažili objasnit vědci v nové studii, která se zabývala podrobným zkoumáním kolizí planet. Nová zjistění tak objasňují hned několik aspektů složitého procesu vzniku a utváření nových planetárních soustav.

Povrchy planet, minerály i horniny ze vzdáleného kosmu, kosmické sondy a vzácné meteority přiblíží výstava Dotkni se (exo)planet. Lidé ji od úterý mohou navštívit…

Existuje důvod, proč máte tendenci lépe spát v různých obdobích měsíce, a může to souviset s Měsícem.

Zde je to, co můžete očekávat během každoročního výletu slunce prostřednictvím znamení hledajícího rovnováhu a krásu.

Zde je návod, jak interpretovat znamení Venuše, které mluví vaším jazykem lásky, osobním stylem a hodnotami.

Když se snažíte navázat nová přátelství, může to být docela obtížné. Zatímco nejlepší přátelé, kteří se vynoří z čistého nebe, jsou čisté cíle, ne vždy to tak funguje.

Mohl by vzniknout na toulavých vodních planetách život? Tuto otázku si položila dvojice vědců Manasvi Lingam z Floridského technologického institutu a Avi Loeb z Harvardské univerzity.

Naše sluneční soustava má v zásobě další překvapení. Země by mohla mít další sesterskou planetu, která se skrývá někde v mezihvězdném prostoru, ve "třetí zóně" sluneční soustavy, informoval web Interesting Engineering.

Nový objev jasně naznačuje, že Země nakonec není až tak výjimečnou planetou. Mnoho jiných světů totiž může mít stejný přístup k životodárným sloučeninám, jako je tomu u naší planety.

Astronomové se domnívají, že do příštích dvou až tří let najdou mimozemský život. Klíčem podle nich nejsou planety podobné Zemi, ale nová třída větších horkých, vodních světů, takzvané „hyceanské“ planety.

I kdybychom se jen dozvěděli, že jsme sami, hledání stojí za to riziko, říká Lord Martin Rees, britský astronom

Pozorování slunečního systému velmi blízkého našemu by nám mohlo pomoci porozumět jak naše Slunce a planety vznikly. Naše hvězda je stará 4,6 miliard let, a za dalších přibližně 5 miliard se promění v rudého obra, než ukončí svou existenci ve formě bílého trpaslíka. To alespoň astronomové odhadují podle pozorování jiných hvězd podobné velikosti a světelnosti.

Vlánkitá filamenta nalezená nalezená v horninách v Jižní Africe mohou být zbytky archebakterií starých 3,42 miliardy let. Pokud by se nález potvrdil, jednalo by se o najstarší důkaz o životě metan metabolizujících živočichů. Studie byla publikována v časopise Science Advances.

O víkendu nastane na obloze působivé setkání planet a Měsíce v úplňku. Koncem července bude nejhezčí pohled na Mléčnou dráhu a lidé mohou také vyhlížet meteory z roje Perseidy. ČTK to řekl astronom Petr Horálek. Úplněk nastane 24. července.

Od pondělí 12. července do neděle 18. července mají návštěvníci Kraví hory možnost zhlédnout obří model planety Mars. Později se k němu přidají další.

Ne jen jogurt, dokonce i planeta Země má datum spotřeby.

Studie publikovaná v peer-reviewed magazínu Monthly Notices of the Royal Astronomical Society využívá data z mise K2. Analyzovaná data pochází z roku 2016 a jsou z Keplerova vesmírného dalekohledu. Dnes již Keplerův vesmírný dalekohled nic neobjevuje – v říjnu 2018 mu došlo palivo po devíti letech fungování v kosmu, a brzy ho má nahradit Vesmírný dalekohled Jamese Webba. Pokud tedy nedojde k dalšímu zpoždění.

Náš horoskop je plný planet, znamení a domů. Víte ale co každá planeta ve vašem horoskopu představuje?

Pokud máte pocit, že jste začátkem června tzv. vykročili levou nohou, párkrát omylem sedli do jiné tramvaje, trčeli hodinu v dopravní zácpě na místě, které jindy bývá zcela bez potíží, nebo omylem poslali textovku někomu jinému, než komu jste zamýšleli, vězte, že v tom nejste sami a že tento jev potrvá po většinu tohoto měsíce.

Čas je všude kolem nás – je všudypřítomný a je současně i jakýmsi mezníkem života na Zemi. Je to konstanta, která udržuje tikající svět, sluneční soustavu a dokonce i vesmír.

Nejen na naší planetě jsou vulkány. V naší sluneční soustavě je jich hned celá řada, a to pořádně velkých.

Voda se pohybuje. Na Zemi se pohybuje ve formě řek, moří a oceánů a v neposlední řadě také deště.

Jednoho dne naše slunce zanikne. Bude to způsobeno oddělením velké části hmoty, čímž se zmenší jádro.

Vesmír je velké místo, takže vědci logicky chtějí vylepšit způsoby hledání mimozemského života. Zatím to zkoušeli přes rádiové signály, hledali obyvatelné planety nebo obrovské megastruktury.

Než se vyvinul Homo sapiens, trvalo asi 3 nebo 4 miliardy let. Kdyby klima za tu dobu úplně selhalo jen jednou, pak by se evoluce zastavila a my bychom tu teď nebyli.

Planety mohou být opravdu dlouhověké. Dokazuje to planetární systém, který je od nás vzdálený pouze 280 světelných let.

V roce 2020 došlo k zaznamenání 28 nejrychlejších dnů za posledních 50 let. Země se otáčela o několik milisekund rychleji oproti koordinovanému světovému času.

Těsná konjunkce Jupiteru a Saturnu nastane dnes, v pondělí 21. prosince, v 19 hodin.

Mezinárodní tým vědců z Cornell University detekoval radiové shluky vyzařované ze souhvězdí Pastýře. Signály mohou být prvními radiovými záznamy získanými z planety mimo Sluneční soustavu. Nález byl publikován v časopise Astronomy & Astrophysics.

Podle NASA existuje asi 300 milionů planet, které se sice nacházejí mimo naši sluneční soustavu, ale jsou v Mléčné dráze a mohly by potenciálně ukrývat život. Vesmírná agentura uvádí, že čtyři z nich jsou vzdálené 30 světelných let od Země a ta nejbližší pouhých 20 světelných let.

Podle NASA existuje asi 300 milionů planet, které se sice nacházejí mimo naši sluneční soustavu, ale jsou v Mléčné dráze a mohly by potenciálně ukrývat život. Vesmírná agentura uvádí, že čtyři z nich jsou vzdálené 30 světelných let od Země a ta nejbližší pouhých 20 světelných let.

Existuje asi tisícovka hvězdných systémů, odkud by nás mimozemšťané, pokud by existovali, mohli z dálky sledovat, naznačuje nový výzkum.

Většina modelů naší sluneční soustavy počítá s tím, že její planety jsou na svých oběžných drahách uspořádány víceméně v ploché rovině a krouží po různě velkých elipsoidních drahách kolem Slunce, nacházejícího se uprostřed. Teď se však zdá, že takové orbitální roviny má naše soustava dvě.

Nová pozorování zachycují protoplanetární disk rozervaný trojhvězdou

Ceres leží v hlavním asteroidovém pásu mezi Marsem a Jupiterem. Předpokládalo se, že tato trpasličí planeta je kamenného typu, nicméně nová studie zjistila, že se pod jejím povrchem skrývají obrovské zásobárny slané vody.

Je všeobecně známo, že Slunce je středem naší Sluneční soustavy. Kolem něho obíhají planety spolu s hustým pásem asteroidů, některými meteorovými poli a hrstkou daleko cestujících komet. Jenomže tomu ve skutečnosti tak není.

V dřívějších dobách jsme znali pouze pět těles v naší Sluneční soustavě, která obklopují prstence. Jednalo se o obří planety, plynové obry Jupiter, Saturn, Uran a Neptun. Před nějakou dobou k nim však překvapivě přibyl ještě i poměrně malý asteroid.

Za pár dnů by lidé v Česku mohli pozorovat kometu C/2020 F3 (Neowise). Je velká šance, že jasnou kometu spatří pouhýma očima. Letní obloha letos nabízí i několik velmi jasných planet, stále je také období nočních svítících oblak. ČTK to sdělil astronom a fotograf Petr Horálek.