Pompeje

Dosud nerozvinuté zuhelnatělé svitky z Herkulanea lze poprvé číst bez fyzického otevření díky tomografii, virtuálnímu rozbalování a umělé inteligenci. Kosti ze skladiště v Oplontisu mohou pomoci objasnit třídní rozdíly. A DNA z pompejské latríny napovídá více o zdraví a jídelníčku starověkých Římanů.

Italská dvojice Paolo Verzone a Massimo Nicolaci fotila Pompeje za rozbřesku, v bouři i z dronu. Prozrazují, jak při práci improvizují s odraznými plochami – od kovového podnosu na kávu po materiál z fúzního zařízení – a kdy vědí, že záběr je výjimečný.

Pečlivé analýzy kadidelnic pohřbených slavnou erupcí Vesuvu prozradily, jaké pachy se linuly v domácnostech obyvatel Římské říše.

Když Vesuv v roce 79 n. l. zničil město Herculaneum, nikdo netušil, že právě tato katastrofa zachrání pro budoucnost jedinou antickou knihovnu, která se dochovala až do současnosti. Zuhelnatělé papyrové svitky z Vily papyrů byly po staletí považovány za nečitelné. Dnes je však díky rentgenové tomografii, umělé inteligenci a technologii virtuálního rozvinování mohou vědci číst, aniž by je poškodili. Co nám po téměř dvou tisících letech odhalují o antickém světě? Hostem podcastu National Geographic byl klasický archeolog a odborník na antiku Pavel Titz.

Necelý rok zbývá do uzávěrky soutěže o 1 milion dolarů, tedy více jak 20 milionů korun. Pokusit se vyluštit hádanku může každý, kdo rád zápasí s rébusy. Ty představují minimálně 2000 let staré svitky nalezené v antickém Herculaneu. Vědcům se je s velkou slávou podařilo virtuálně rozvinout a nyní žádají o pomoc veřejnost s jejich rozluštěním.

Když se řekne starověký Řím, většina lidí si představí legie, císaře a pokročilou starověkou civilizaci. Za zdmi honosných budov se ale skrývaly zvyky, které nám dnes mohou připadat přinejmenším zvláštní či naopak až děsivě podobné těm dnešním.

Erupce Vesuvu pohřbila Herkulaneum roku 79. Kostry nalezené v pobřežních komorách teď prozrazují, kdo tito lidé byli – a jak zemřeli.

Herec, který v Cambridgi studoval antiku, provází novou sérií National Geographic o Pompejích. Sleduje tři obyčejné lidi – učně, podnikatelku a vojáka – v den, kdy Vesuv změnil vše.

Téměř dva tisíce let se zdálo, že jejich obsah zůstane navždy ukrytý. Starověké svitky, které přežily výbuch Vesuvu, se teď znovu dostávají do centra pozornosti. Vědci totiž vyhlásili mimořádnou výzvu a tomu, kdo pomůže rozluštit další z nich, nabízejí odměnu přes 20 milionů korun.

Jak probíhala jedna z nejznámějších katastrof starověku? Nové archeologické a forenzní výzkumy přinášejí přesnější obraz posledních hodin Pompejí a vyvracejí některé dlouho přijímané představy.

Archeologové v Pompejích odhalili částečně zrekonstruovanou stropní klenbu s freskami, na nichž jsou vyobrazeny detailní scény z řecké mytologie. Archeologický park minulý týden v pátek uvedl, že k rekonstrukci použil inovativní metodu. Strop podle odhadů pocházel z banketového sálu v horním patře domu, k němuž patřila i pekárna. Dosud se podařilo složit více než čtvrtinu původní fresky.

Celá staletí jsme žili v hlubokém omylu o datu největší vulkanické katastrofy starověku. Moderní archeologie odhaluje šokující pravdu skrytou ve špercích obětí a uhelném nápisu na zdi.

Antické Herculaneum: Lepší než Pompeje, bez otravných davů a s domy, co mají i druhé patro. Když se řekne tragický příběh o výbuchu sopky Vesuv v roce 79 našeho letopočtu, snad každému se okamžitě vybaví světoznámé Pompeje. Jenže málokdo už ví, že pouhých sedmnáct kilometrů odtud leží další antický drahokam, který stejná erupce zakonzervovala naprosto odlišným a v mnoha ohledech mnohem důkladnějším způsobem.

Archeologové v Pompejích ukázali zrekonstruovanou stropní klenbu s freskami z řecké mytologie. K poskládání úlomků z banketového sálu využili inovativní metodu. Složili už přes čtvrtinu původní výzdoby.

Řím - Archeologové v Pompejích odhalili částečně zrekonstruovanou stropní klenbu s freskami, na nichž jsou vyobrazeny detailní scény z řecké mytologie. Archeologický park v pátek uvedl, že k rekonstrukci použil inovativní metodu. Strop podle odhadů pocházel z banketového sálu v horním patře domu, k němuž patřila i pekárna. Dosud se podařilo složit více než čtvrtinu původní fresky. O nálezu ve starověkém městě pohřbeném při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu informovaly agentury AP a APA.

Na Disney+ brzy dorazí šťavnatý výlet k historické zkáze. Pusťte si trailer, seznamte se.

Zápisník s voskovými stránkami a čitelným latinským písmem ležel přes 700 let na dně středověké latríny v Paderbornu. Kdo ho tam ztratil – a co v něm stálo?

Zásluhou spolku Sonow vyjdou v Kamenickém Šenově na Českolipsku na podzim knižně vzpomínky místního Indiana Jonese. S nadsázkou se tak dá označit trochu zapomenutý průmyslník Harry Palme (1882-1955), dědic slavné továrny na výrobu lustrů, velký patriot a také zapálený archeolog, sběratel i badatel a muž s neobyčejným životním příběhem.

Poslední výlet francouzských středoškoláků, než se definitivně rozejdou vlastními cestami. V kulisách antických ruin a strnulých těl dávných obyvatel Pompejí se odehrávají zdánlivě banální dramata dospívání v debutu kameramanky Marine Atlan. Ten zazářil na festivalu v Cannes a nyní ho tvůrkyně představuje v Karlových Varech.

Vědcům se poprvé podařilo kompletně virtuálně rozvinout a částečně přečíst papyrový svitek zničený erupcí Vesuvu v roce 79. Díky umělé inteligenci odhalili téměř 1,5 metru starověkého textu, který byl po staletí považován za nečitelný.

Fast food není vynález moderní doby. Už před téměř dvěma tisíci lety si obyvatelé Pompejí kupovali hotová jídla v pouličních občerstveních. Archeologové jejich pozůstatky objevují dodnes a některé ukrývaly i zbytky tehdejších pokrmů.

Pompeje po erupci Vesuvu nezůstaly úplně opuštěné. Archeologové našli důkazy, že se někteří přeživší do zasypaného města vraceli. Riskovali život, aby zachránili to nejcennější, co po sobě zanechali.

Umělá inteligence pomohla badatelům virtuálně rozmotat dávné svitky, které se dochovaly po zkáze napáchané výbuchem sopky Vesuv před dvěma tisíci lety.

Tři skupiny drobných čtvercových zásahů na severních hradbách Pompejí mohou být první materiální stopou po polybolu, starověké opakovací zbrani, kterou jsme dosud znali jen z textů.

Jak ve skutečnosti vypadaly hygienické podmínky ve veřejných lázních v antických Pompejích? Voda plná potu a špíny se zlepšila až díky římskému akvaduktu. Přečtěte si o nových archeologických objevech a historii starověké hygieny.

Unikátní nález ze Sicílie z roku 315 - 350 ukázal, že tamní ženy předběhly dobu o sedmnáct století. Jde o luxusní vilu vyzdobenou překrásnou mozaikou se všemi detaily deseti sportujících žen oblečených v bikinách.

2000 let bylo město Herkulaneum zakonzervované, a když spatřilo světlo světa, lidé dnešní doby by jeho obyvatelům měli co závidět.

V ruinách pompejské pekárny archeologové odkryli kostry dvou pracovních zvířat, která zahynula v prvních chvílích erupce Vesuvu. Křehký nález po téměř dvou tisících letech připomíná nejen zkázu starověkého města, ale i tiché osudy zvířat, která žila a pracovala po boku lidí.

V ruinách starověkého města Pompeje objevili archeologové spintrie. Byly to žetony, na kterých byly na jedné straně detailně vyobrazeny sexuální polohy a na straně druhé římské číslice od I.do XVI. Sloužily jako speciální měna pro cizince.

Archeologická horečka, kterou zachvátily v 19. století první nálezy v Itálii, spustila vlnu vykopávek. Objev starověkého města Gabii u Říma však šokoval Vatikán erotickými freskami a záhadnými olověnými rakvemi, které puritáni raději znovu zakopali.

Archeologické vykopávky v italských Pompejích ukrývají slavná zkamenělá těla obětí sopečné erupce. Skutečný původ těchto těl je ale naprosto jiný.

Archeologové pracující na vykopávkách v Pompejích v letech kolem roku 1800, odkryli erotické fresky, falické symboly i intimní předměty, které puritánská Itálie 19. století raději ukryla před zraky veřejnosti. Byla zděšená.

Archeologové po více než šedesáti letech znovu prozkoumali ostatky jedné z obětí erupce Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Díky CT skenům, umělé inteligenci a 3D rekonstrukcím zjistili, že šlo s největší pravděpodobností o lékaře, který se pokoušel uniknout smrti i se svým profesním vybavením.

Stále existuje mnoho příběhů, které čekají na to, až budou vyprávěny, a které se vynořují z obrovského množství nálezů, jež pod vrstvami sopečných vyvrženin zůstaly v Pompejích. A řadu příběhů rozvíjí a zpřesňují opakovaná prostudování. Teď se to podařilo v jednom z nejlépe prozkoumaných míst – slavné Zahradě utečenců. Výpočetní tomografie pomohla vědcům přiblížit příběh lékaře.

Tohle antické město uprostřed jednoho rušného dne zalila láva. Vydejte se s námi do dva tisíce let starého světa.

Lev XIV. se při svém ročním výročí zvolení do funkce papeže modlil v Pompejích za světový mír, navštívil také Neapol.

Herculaneum přijalo v roce 2024 jen 521 tisíc návštěvníků, téměř osmkrát méně než sousední Pompeje. Přitom tu stojí domy i s druhým patrem.

Výbuch sopky Vesuv, která v roce 79 pohřbila pod nánosy horkého popela celé město Pompeje, je jednou z nejvíc fascinujících přírodních katastrof vůbec. Je to mimo jiné i kvůli obrovskému množství lidských příběhů, které se nám povedlo odkrýt. A nové pořád objevujeme, teď už i s pomocí umělé inteligence.

Pokud se lidé chystají do Itálie, musí se připravit na komplikace se vstupenkami na nejžádanější památky. Z oficiálních předprodejů je totiž vykupují překupníci a nabízejí za vyšší ceny. Platí to například pro římské Koloseum, které už kvůli tomu chystá změnit podmínky on-line prodeje. Podle redaktora ČT Vladimíra Piskaly většina lidí vstupenky na prohlídku tohoto amfiteátru nekupuje v oficiálním předprodeji, ale u někoho jiného a většinou dráž.

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovanými předměty. O nových poznatcích informovala agentura APA.

Pompeje si většina z nás spojuje především s katastrofální erupcí sopky Vesuv v roce 79 n. l., která je pohřbila pod vrstvami popela a pemzy. Nový výzkum ale obrací pozornost ještě hlouběji do minulosti – k dramatickému obléhání města o téměř dvě století dříve. Právě tehdy římská vojska s velkou pravděpodobností použila zbraň, která svým principem částečně připomínala kulomet.

Ve východních Čechách existuje hrad, který na několik staletí zmizel pod zemí. Dneska tady najdete expozice s archeologickými nálezy nebo hodovací místnost, kde jsou k vidění figuríny, historické sklo a keramika.

Starověké Pompeje i moderní sicilská Gibellina spojuje beton. Každé místo jinak. V jednom případě zachoval minulost přírodní katastrofa, ve druhém ji lidé vědomě zakonzervovali. Vědci i umělci tak dnes nabízejí nový pohled na materiál, který formoval historii.

Bylo to pulzující město plné života, obchodů, lázní i luxusních vil. Pak přišel jeden den v roce 79 n. l. a všechno zmizelo pod vrstvou popela. Jak skutečně vypadaly Pompeje těsně před katastrofou?

Pompeje možná nesou stopu po polybolu. Příběh ztracené starověké zbraně tak získává přesnější obrysy i nečekanou hloubku.

Itálie usiluje stále více o to, aby byly unikátní památky v jejích městech vnímány nejen zrakem, ale i jinými smysly. Týká se to zejména těch, kteří mají špatný zrak, nemohou chodit nebo se hůře adaptují na okolí.

Římané byli v oblasti sexuality velmi otevření. To dokládá řada nálezů s erotickými výjevy, na které se dlouho pohlíželo se studem a byly ukryty pod zámkem. Patří k nim i spintriae, unikátní žetony s vyobrazením sexuálních praktik. K čemu sloužily?

Neapol není jen Vesuv, pizza a hlučné ulice. Pod historickým centrem se skrývá další vrstva města: systém chodeb, cisteren, akvaduktů a válečných krytů, do něhož se sestupuje po 136 schodech. Napoli Sotterranea ukazuje, jak se podzemí využívalo od antiky až po 2. světovou válku.

Když se řekne Pompeje, většina lidí si vybaví zkázu, sopečný popel a těla zachycená v posledním pohybu. Jenže archeologové teď znovu připomněli, že Pompeje nebyly jen městem smrti, ale především městem života. Co se podařilo odhalit prostřednictvím digitálních technologií?

Na adresu archeologického parku ve stínu italské sopku Vesuv je každoročně doručováno velké množství zásilek s omluvnými dopisy. Pisatelé se v nich svěřují s nešťastnými událostmi, které je provázejí od okamžiku, kdy si z místa odnesli něco, co mělo zůstat ležet v Pompejích.

Jak vypadá konec světa, když jej nevypráví film, ale člověk, který slyšel křik umírajících a cítil popel na vlastních rtech.

Většina turistů toto místo míjí bez zastavení, protože míří do slavnějších Pompejí. Pod třiadvaceti metry sopečného materiálu přitom leží antické město zachované s precizností, která jeho slavného souseda předčí, a které málokdo zná.

Výzkumný tým odkryl další část města, které spolykala sopka, a nestačil se divit, když zkoumal stopy pradávné bitvy.

Pompeje si spojujeme hlavně s ničivou erupcí nedaleké sopky Vesuv v roce 79 našeho letopočtu. O sto let dříve zde ale proběhla velká bitva s římskou armádou. Obránci čelili technologicky vyspělejšímu nepříteli. Tato převaha se otiskla do samotných hradeb, které archeologové analyzovali a popsali, jak obléhání města vypadalo.

Většina lidí skončí v nekonečné frontě pod Vesuvem. My jsme ale navštívili obě slavné italské sopky a rozdíl nás šokoval. Zatímco jeden vulkán připomíná spíše náročnější procházku, ten druhý je obrovský kolos s měsíční krajinou.

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.

Erupce sopky před téměř dvěma tisíci lety proměnila život rušného římského města v okamžik hrůzy. Nová výstava v Pompejích nyní ukazuje sádrové odlitky obětí, které zachycují jejich poslední chvíle v děsivě realistických pózách a připomínají tragédii, jež během jediného dne pohřbila celé město pod popelem.

Krátká zeď u pompejského divadla sloužila jako obdoba současných sociálních sítí. Vědci teď pomocí nových technologií rekonstruují vzkazy, které tam zanechali lidé před dvěma tisíci lety.