Zavřít
Popel

Popel

Nejnovější články na Seznamu na téma Popel
  • Jihlavská Drbna

    Chata v Budišově hořela kvůli nevychladlému popelu. Jak ho bezpečně ukládat?

    Před 2 dny
    Šestimilionová škoda vznikla při nedělním požáru chaty v Budišově na Třebíčsku. Při vyšetřování nyní vyšlo najevo, že požár zapříčinila nedbalost při manipulaci s nedostatečně vychladlým popelem, který byl volně vysypán v blízkosti chaty.
     Komentáře
  • Pavla Čechová
    naMédium

    Co se stane se silikony a kloubními náhradami po kremaci?

    Před 24 dny
    Kovové části v popelu zemřelého jsou považovány za odpad. Díky „crecyklaci“ se ale znovu využijí.
     Komentáře
  • Recepty prima nápadů

    Popel z krbu nevyhazujte. Skvěle poslouží jako hnojivo, odpuzovač slimáků i přírodní čistič

    Před 24 dny
    Topíte doma dřevem a ráno vybíráte z krbu popel? Možná vás napadne, že patří prostě do popelnice. Ale věděli jste, že tenhle nenápadný šedobílý prach po ohni dokáže být překvapivě užitečný?
     Komentáře
  • Česká justice

    Sourozenci se přou o urnu matky. Řešením může být rozdělení popela

    Před 1 měsícem
    Muž vybudoval místo v urnovém háji, aby měl kde zapálit svíčku své mamince. Jeho sestra ale urnu odmítla z domu vydat. Se sporem o uložení popela se obrátil na ombudsmana. Kancelář veřejného ochránce práv upozorňuje, že podobné případy řeší opakovaně, zejména v období Památky zesnulých.
     Komentáře
  • Zápisník zahraničních zpravodajů

    3 min

    Podcast
    Víno na Lanzarote doslova roste z popela. Sopečný prach ho chrání před větrem a dodává mu i vláhu

    Před 1 měsícem

    ·

    3 minuty

    Na Kanárských ostrovech se nevyskytují některé nemoci nebo škůdci, kteří dřív decimovali vinařskou úrodu v Evropě. Je tam tak možné pěstovat starobylé odrůdy vína, které už v evropských zemích nenajdete. Pouštní podnebí ale přináší jiné výzvy. Na Lanzarote se proto víno pěstuje v sopečném popelu. A když chtějí víno nebo i jiné plodiny pěstovat jinde, popel na pole navážejí. Bez něj to totiž nejde.
     Komentáře
  • Novinky

    Když se magma setká s vodou. Video zachytilo masivní erupci sopky Taal

    Před 1 měsícem
    KRÁTCE: Filipínská sopka Taal, ležící asi 60 kilometrů jižně od Manily, v neděli předvedla sérii masivních erupcí, kdy se popel a pára dostaly do výšky až dvou kilometrů. Časosběrné záběry Filipínského institutu vulkanologie a seismologie zachycují dvě freatomagmatické erupce, což jsou mimořádně explozivní výbuchy vznikající při kontaktu horkého magmatu s vodou uvnitř sopky. Filipíny leží na tichomořském „ohnivém kruhu“, oblasti častých zemětřesení a sopečné aktivity. Sopka Taal, umístěná na ostrově uprostřed jezera v mnohem větší kaldeře, patří k nejunikátnějším a nejméně předvídatelným sopkám na světě.
     Komentáře
  • Novinky

    Spálená země. Záběry zachycují zkázu po ničivých požárech ve Španělsku

    Před 1 měsícem
    KRÁTCE: Španělsko letos zažilo jednu z nejhorších sezón lesních požárů v historii měření a vůbec nejhorší od roku 1985. Shořely stovky tisíc hektarů půdy a zničeno bylo několik vesnic. Rozsáhlé požáry způsobila kombinace rekordní vlny veder a zarůstající, neudržované půdy ponechané ladem. Záběry z dronu ukazují ponurou, spálenou krajinu – horské svahy pokryté popelem, ohořelé kostry zvěře i zcela zničené vesnice. Video zachycuje obraz zkázy a připomíná rostoucí riziko lesních požárů, zejména v suchém Středomoří.
     Komentáře
  • Novinky

    Indonéská sopka vyvrhla popel do výšky 10 kilometrů

    Před 1 měsícem
    KRÁTCE: Ve středu vybuchla indonéská sopka Lewotobi Laki-laki na ostrově Flores. Erupce trvala přibližně devět minut a doprovázelo ji mohutné vyvržení popela z kráteru. Sloup popela dosáhl výšky až 10 kilometrů, informovala agentura Reuters. Video očitého svědka ukazuje temný oblak tyčící se nad indonéskou vesnicí. Na záběrech ze vzdálenějších míst je patrná rozsáhlá masa vyvrženého popela v plné kráse. Místní úřady varovaly obyvatele i turisty před intenzivními dešti a možnými lahary – sopečnými bahnotoky. Sopka, která je součástí Ohnivého kruhu v Pacifiku, vybuchla také v létě a stejně jako nyní narušila leteckou dopravu v regionu, včetně spojů z nedalekého letoviska Bali.
     Komentáře
  • Náš dům

    Stop mechu v dlaždicích: zatočí s ním soda i popel

    Před 2 měsíci
    Mechy se nejčastěji vyskytují v lese, kde vytváří krásně zelené a měkké koberce a jejich přítomnost nám zpříjemňuje podzimní procházky po lese. Moc rádi ho už nevidíme na svých zahrádkách, kde prorůstá mezi pěstěným trávníkem nebo dokonce dlaždicemi. Takto zarostlý chodník pak působí nevzhledně nebo zanedbaně. Aby mechový porost nehyzdil okolí vašeho domu, je lepší se ho co nejdříve zbavit. Využít k tomu můžete prostředky, které zaručeně naleznete ve své domácnosti.
     Komentáře
  • ČT24

    Přežili v popelu. Obří erupci vulkánu Toba lidstvo zvládlo i díky novým technologiím

    Před 2 měsíci
    Mladé lidstvo dokázalo překonat apokalyptickou erupci sopky před desítkami tisíc let díky tomu, že začalo využívat nové technologie, ukazují podle antropoložky z univerzity v Arizoně poslední poznatky.
     Komentáře
  • Prostřeno

    Popel z krbu ještě báječně poslouží

    Před 2 měsíci
    Když se řekne popel, obvykle si představíme nevzhlednou hromádku šedého prachu, kterou je nutno co nejdříve odstranit. Ale věděli jste, že se v něm skrývá nečekané množství užitečných vlastností?
     Komentáře
  • ČT24

    USA jsou „továrnou“ na lidské pozůstatky. Volnost pohání vědu i honbu za ziskem

    Před 2 měsíci
    Komerční firmy v USA získávají těla zesnulých a jejich části následně prodávají. Mezi zákazníky patří univerzity či biomedicínské firmy. Americké společnosti dokonce vyváží části lidských těl do desítek zemí světa, kde je nedostatek dárců. Vedle seriózních firem existuje i řada „černých ovcí“, jež nevhodným zacházením s pozůstatky traumatizovaly jejich rodiny.
     Komentáře
  • ČT24

    Na louce nebo v lese. Češi mají stále větší zájem o přírodní pohřby

    Před 4 měsíci
    Podle informací pohřebních služeb volí více než třetina pozůstalých kremaci bez obřadu a posledního rozloučení. Klasické obřady v krematoriích odmítají někteří podle zkušeností Blanky Javorové ze spolku Ke kořenům jako chladné, odosobněné, příliš formální a také nákladné. Stále více pozůstalých proto hledá osobitější a autentičtější cesty rozloučení. Z obřadních síní se přesouvají často do přírody.
     Komentáře
  • ČT24

    Masivní erupce indonéské sopky stvořila blesky

    Před 4 měsíci
    Na jihovýchodě Indonésie vybuchla od pátku už podruhé sopka Lewotobi Laki-Laki. Sloup popela vyvrhla až do výšky osmnácti kilometrů a okolní vesnice zasypala sutinami. Úřady vyzvaly obyvatele v okruhu sedmi kilometrů od kráteru k evakuaci. Oběti zatím nejsou hlášeny, uvedla agentura AP.
     Komentáře
  • Tygři na cestě

    Konec uhlí, přešel jsem na pelety. Jaké mám zkušenosti a kolik jsem uspořil?

    Před 4 měsíci
    Přešel jsem z uhlí na pelety a nemám již doma žádné fosilní energie. 00:00 Úvod 00:30 Ceny a spotřeba 07:01 Kotel Benekov C27 11:31 Přikládání paliva 12:03 Palivo pelety a dřevní štěpka 13:23 Sušení štěpky 14:15 Ochrana proti vodě Poděkování lidem bez kterých by tento kanál nemohl fungovat: Tesla referral: @pctechnik5299 Petr Sponzor: @tomstanek8336 Podporovatel: @jaroslavzapletal8490 Super díky: @DavidH.-cv8rp @SasynKamil @vswcz1 @qrs13 @pavolurbanik453
     Komentáře
  • Naše krásná zahrada

    Dřevěný popel je zapomenutý poklad: Zahradnický trik z 19. století vás ohromí a promění zahradu v kvetoucí ráj

    Před 4 měsíci
    Dřevěný popel promění vaši zahrádku v ráj plný kvetoucích rostlin a šťavnatých plodů. Použít k tomu přitom můžete obyčejný popel z vašeho krbu. Vážně nelžeme, slyšíte dobře - použít můžete dřevěný popel, stejně jak to dělávali už vaši pradědečkové, kteří ho považovali za zahradnický poklad. Šetřte i vy svou peněženku, nekupujte drahá hnojiva, protože tato skoro zapomenutá finta z 19. století je nejen levná, ale dokonce i ekologická. Pojďte se s námi podívat, v čem tkví ten zázrak.
     Komentáře
  • Seriál Radiožurnálu Sport

    4 min

    Podcast
    Ranou historii „železné“ Sparty pohltil ve 30. letech požár. Z popela vyvstala železobetonová Letná

    Před 5 měsíci

    ·

    4 minuty

    Na Letné hrála pražská Sparta od začátku 20. století, přímo na místě dnešního stadionu od roku 1917. Právě zde fanoušci zažili nejslavnější éru dlouho neporazitelné železné Sparty s hvězdným záložníkem Karlem Peškem či mistrem české uličky Václavem Pilátem. Stadion pro 20 tisíc návštěvníků přestával letenským stačit, a tak se v roce 1934 usilovně pracovalo na rozšíření hlediště na dvojnásobnou kapacitu. Jenže 10. dubna téhož roku pohltil dřevěnou hlavní tribunu masivní požár.
     Komentáře
  • Novinky

    To je moje máma, cestuje po světě. Popel v lahvi překvapil nálezce

    Před 5 měsíci
    Když Wendy Chadwicková z Anglie zemřela ve věku 51 let, její dcera Cara se rozhodla splnit jí sen, který si za života nemohla dovolit – procestovat svět. A tak vložila matčin popel do lahve se vzkazem a poslala ji po moři na symbolickou cestu kolem světa. Nečekané pokračování příběhu na sebe nenechalo dlouho čekat.
     Komentáře
  • Náš dům

    Jak sázet rajčata aneb dodržujte tyto zásady a budete sklízet bohatou úrodu

    Před 6 měsíci
    Období zmrzlých mužů už je pomalu na ústupu a zahrádkáři se pomalu připravují na výsadbu teplomilných rostlin, jako jsou právě rajčata. Šťavnaté plody vypěstované na vlastní zahrádce mají úplně jinou chuť než ty ze supermarketu. Pokud chcete sklidit bohatou úrodu, musíte se o rostliny pečlivě starat. Začněte už u samotných sazenic. Ideální jsou ty, které mají silný a asi 30 cm dlouhý stonek.
     Komentáře
  • Náš dům

    Chcete vypěstovat výstavní celer? Řiďte se osvědčenými radami zkušených zahrádkářů

    Před 6 měsíci
    Celer patří mezi oblíbenou kořenovou zeleninu z čeledi miříkovitých. Pěstuje se především pro svou bulvu, ale zpracovat můžeme i listy, zejména u odrůdy řapíkového celeru. Pěstování tohoto druhu zeleniny není náročné, ale vyžaduje trpělivost a péči. V tomto článku vám poradíme pár triků, abyste mohli sklízet bohatou úrodu výstavní zeleniny.
     Komentáře
  • Tomi Forik
    naMédium

    Božská řeka Ganga, plná (nejen) popela zesnulých. Kde se vzala tato tradice?

    Před 6 měsíci
    Kde se vzala tradice pohřbívání mrtvých do řeky? Ganga, posvátná a zbožštělá řeka, která má sloužit k očištění a přitom je sama znečištěná. V době covidu zažila své nejhorší časy.
     Komentáře
  • Naše zahrada

    Jak ochránit brambory před škůdci? Udělejte jim před výsadbou ochranný kokon

    Před 7 měsíci
    Jak ochránit brambory před škůdci? Udělejte jim před výsadbou ochranný kokon. Zahrádkáři mají dnes nepřeberné množství možností, jak ochránit úrodu brambor před škůdci a chorobami. Ne vždy je však třeba sahat po chemii – mnohdy si můžete pomoci i mnoha přírodními způsoby, které nic nestojí.
     Komentáře
  • Náš dům

    Růže jsou pýchou každé zahrady. Některé způsoby hnojení jim ale mohou uškodit

    Před 7 měsíci
    Růže patří mezi královny všech květin a jsou oblíbené pro své krásně vonící květy. Tak jako ostatní rostliny potřebují správnou péči a občasné hnojení. Právě použitému typu hnojiva je třeba věnovat velkou pozornost. Určité způsoby hnojení mohou rostlinám spíše uškodit a místo kochání se bohatými květy vám zbydou jen oči pro pláč.
     Komentáře
  • Super

    Felix Slováček a Dáda Patrasová splnili Aničce poslední velké přání: Našla místo posledního odpočinku

    Před 7 měsíci
    Bude to měsíc, co nás navždy opustila Anička Slováčková. Její otec Felix Slováček se nyní svěřil, že jí rodina splnila poslední velké přání.
     Komentáře
  • Magazín Doma

    Co vložit do výsadbové jámy pod okurky, abychom získali silné sazenice a bohatou úrodu

    Před 7 měsíci
    Jakou surovinu vložit do výsadbové jámy pod okurky? A jak sazenice okurek správně vysadit, aby nám nabídly mnoho lahodných plodů?
     Komentáře
  • Novinky

    Filmové premiéry: Hříšníci, Vyšehrad Dvje, Popel, Ptáče, Tenkrát v lese a Svět mezi námi

    Před 7 měsíci
    Blíží se volné dny a filmaři sází na to, že lidé zamíří také do kin. Patří mezi ně i tuzemští tvůrci Vyšehradu Dvje, kteří doufají, že se jejich titul o nijak bystrém fotbalistovi stane jarním hitem. Premiéru si ovšem v českých kinech odbydou také hned tři různorodé dokumenty: španělský Popel, český Svět mezi námi a finský Tenkrát v lese.
     Komentáře
  • Novinky

    Filmové premiéry: Hříšníci, Vyšehrad Dvje, Popel, Ptáče, Tenkrát v lese a Svět mezi námi

    Před 7 měsíci
    Blíží se volné dny a filmaři sází na to, že lidé zamíří také do kin. Patří mezi ně i tuzemští tvůrci Vyšehradu Dvje, kteří doufají, že se jejich titul o nijak bystrém fotbalistovi stane jarním hitem. Premiéru si ovšem v českých kinech odbydou také hned tři různorodé dokumenty: španělský Popel, český Svět mezi námi a finský Tenkrát v lese.
     Komentáře
  • Novinky

    Filmové premiéry: Hříšníci, Vyšehrad Dvje, Popel, Ptáče, Tenkrát v lese a Svět mezi námi

    Před 7 měsíci
    Blíží se volné dny a filmaři sází na to, že lidé zamíří také do kin. Patří mezi ně i tuzemští tvůrci Vyšehradu Dvje, kteří doufají, že se jejich titul o nijak bystrém fotbalistovi stane jarním hitem. Premiéru si ovšem v českých kinech odbydou také hned tři různorodé dokumenty: španělský Popel, český Svět mezi námi a finský Tenkrát v lese.
     Komentáře
  • Novinky

    Filmové premiéry: Hříšníci, Vyšehrad Dvje, Popel, Ptáče, Tenkrát v lese a Svět mezi námi

    Před 7 měsíci
    Blíží se volné dny a filmaři sází na to, že lidé zamíří také do kin. Patří mezi ně i tuzemští tvůrci Vyšehradu Dvje, kteří doufají, že se jejich titul o nijak bystrém fotbalistovi stane jarním hitem. Premiéru si ovšem v českých kinech odbydou také hned tři různorodé dokumenty: španělský Popel, český Svět mezi námi a finský Tenkrát v lese.
     Komentáře
  • Novinky

    Filmové premiéry: Hříšníci, Vyšehrad Dvje, Popel, Ptáče, Tenkrát v lese a Svět mezi námi

    Před 7 měsíci
    Blíží se volné dny a filmaři sází na to, že lidé zamíří také do kin. Patří mezi ně i tuzemští tvůrci Vyšehradu Dvje, kteří doufají, že se jejich titul o nijak bystrém fotbalistovi stane jarním hitem. Premiéru si ovšem v českých kinech odbydou také hned tři různorodé dokumenty: španělský Popel, český Svět mezi námi a finský Tenkrát v lese.
     Komentáře
  • Totalfilm

    V kinech od 17. dubna

    Před 7 měsíci
    Lavi se vrací a byl by div, kdyby pokračování bláznivé komedie Vyšehrad Dvje neovládlo česká kina. Bojovat s Lavim bude i povedený americký horor Hříšníci nebo britské drama s Barrym Keoghanem Ptáče. V nabídce tu máme ale i zajímavé dokumenty: …
  • Filmožrouti

    Čech s nasazením vlastního života vrátil Španělům jejich hrdiny

    Před 7 měsíci
    Dokumentární celovečerní film Popel z roku 2025, je mezinárodní koprodukční snímek, na jehož výrobě se podílely Španělsko, Francie a Česká republika. Mimořádný počin propojil českou a španělskou historii druhé světové války.
     Komentáře
  • Totalfilm

    Popel odkrývá nacistický zločin i marný akt posledního vzdoru ve strašnickém krematoriu (recenze)

    Před 7 měsíci
    Španělský středoškolský učitel a amatérský historik Unai se rozhodl Antónovi pomoci vypátrat osud jeho strýce, který beze stopy zmizel během druhé světové války. Shodou náhod se mu podařilo odhalit podrobnosti o hrůzné cestě více než dvou tisíců Španělů, kteří skončili …
  • Aktuálně

    Popel jako svědectví. Dokument mapuje pátrání po Španělech z lágru v Hradišťku

    Před 7 měsíci
    Nový dokumentární film Popel sleduje pátrání rodin ze Španělska po svých předcích.
    Náves v Hradištku na počátku třicátých let dvacátého století. Za okupace doznala velkých změn. Zmizela kaplička, která ustoupila stavbě nové dlážděné silnice. Taktéž po rybníku nebylo po válce ani stopy.
    Vyhláška vydaná dne 16. června 1942 vyzývala obyvatele Hradištka a dalších obcí k vystěhování, a to nejpozději do 15. září téhož roku. Jako první museli odejít rekreanti, kteří zde neměli trvalé bydliště, dále penzisté a nakonec zemědělci, kteří byli povinni dokončit žňové práce.
    Všichni obyvatelé museli před vyklizením zabraného území pro cvičiště SS nejprve sklidit veškerou úrodu, uklidit domy a pak odejít.
    Hranice vojenského cvičiště SS „Böhmen“.
    Dvojice fotografií z let 1937 a 1946 ukazuje proměnu Hradištka během války. Obec přetnula dlážděná silnice (1), na konci Hradištka směrem na Pikovice vyrostl koncentrační tábor (2). Za hospodářskými budovami zámku a v Podkově jsou patrné ubytovny pro vojáky (3) a budova dnešních tiskáren (4). Důstojnický dům, tzv. „Führerheim“, vznikl propojením dvou vil, s tanečním sálem, kinem, kasinem a jídelnou (5). Naproti němu mělo být postaveno koupaliště (6). Nedaleko odsud bydlel i velitel ženijní školy Emil Klein se svou rodinou. Foto: Josef Dvořák
    Emil Klein – velitel ženijní školy Hradištko a klíčová osoba v kauze hledání tzv. štěchovického archivu. Po válce byl odsouzen na 20 let odnětí svobody.
    Budování cvičiště vyžadovalo dostatek pracovních sil, proto byl na podzim roku 1942 právě v těchto místech postaven pracovně-výchovný tábor, tzv. „Arbeitserziehungslager“, který sloužil jako vězení pro totálně nasazené Čechy v Německu či v Protektorátu obviněných ze sabotáže při práci.
O rok později byl tábor rozšířen a změněn na pobočku koncentračního tábora Flossenbürg. Byli sem umístěni političtí vězni cizích národností, především Francouzi, Poláci, Rusové a Španělé, ale také němečtí kriminální zločinci a homosexuálové. Na snímku: Kreslená mapa koncentračního tábora na Hradišťku.
    Dva dřevěné baráky, kterým se říkalo blok A a B, obývalo v koncentračním táboře Hradištko kolem pěti set vězňů.
    Dokument o stavu vězňů pochází ze sbírek Národního archivu ČR. K sekci věnované koncentračnímu táboře Hradištko se v něm uvádí : "Hradištko: Říšští Němci 143, Belgičané 4, Francouzi 156, Italové 11, Poláci 40, Portugalci 1, Rusové 58
Švýcaři 1, Španělé 27, Osoby bez státní příslušnosti 1, Celkem 442 árijských vězňů".
    Na podzim roku 1942 byl na konci Hradištka při cestě do Pikovic postaven pracovně-výchovný tábor, tzv. 'Arbeitserziehungslager', který sloužil jako vězení pro totálně nasazené Čechy, kteří uprchli ze svých pracovišť v Německu nebo byli obviněni ze sabotáže při práci. Projekt tábora vypracovala pražská firma Ing. Josef Kratochvíl a O. Panuš a náklady na výstavbu se vyšplhaly téměř na dva miliony protektorátních korun. Dřevěný barákový tábor měl kapacitu 500 vězňů. Dále zde stály ještě další dřevěné budovy, kuchyň se skladem a marodka (revír). Na snímku je pohled na prostor tábora od jihovýchodu. Řada chat v popředí byla postavena před válkou pražskými rekreanty. Dva dřevěné baráky vpravo obývalo kolem pěti set vězňů. Archivní snímek, nedatováno.
    Nacistický koncentrační tábor Hradištko na Benešovsku. Archivní snímek, nedatováno (pravděpodobně poválečné období).
    Velitelem tábora byl SS-Oberscharführer Alfred Kuss, dozorce z koncentračních táborů Buchenwald a Flossenbürg a táborovou samosprávu měli na starost němečtí kriminální zločinci, tzv. „kápové“, kteří v krutosti předčili i vojáky SS.
    Tábor byl obehnán dvojím drátěným plotem s několika řadami ostnatých drátů. V každém rohu stála strážní věž, kde nepřetržitě hlídkovala ozbrojená stráž vojáků SS.
    Pekelné nasazení vězňů tábora na otrockou práci pro nacistickou Třetí říši přibližuje úryvek z knihy Jeana Geoffroye "Au temps de Crématoires": "V Hradištku bylo na dvacet komand: pozemní práce, pomoc zedníkům, zahradnické práce, vykládka vagónů v železničních stanicích a nákladních člunů na Vltavě. (...)".
    Chatrné dřevěné baráky před zimou příliš nechránily. Ve dvou blocích se tísnilo až na 500 vězňů, nedatováno (pravděpodobně poválečné období).
    Úryvek z knihy Jeana Geoffroye "Au temps de Crématoires": "V létě se pracovalo 12 hodin. Na staveništi jsme byli od šesti od rána do sedmi do večera s úmorným sluncem v zádech s hodinovou přestávkou, kdy nám bylo dovoleno sníst polévku, kterou nám přinesli až na místo. (...)".
    Z vyprávění Jaromíra Schütze, který se v táboře ocitl jako vězeň a které přibližuje životní útrapy a režim zdejších vězňů: "Program byl asi takový: ráno byla rozcvička, takže se běhalo kolem baráků. Potom jsme vypili černou kávu a snědli kousek chleba. V poledne byla čistá polévka a večer něco k večeři, když byly brambory, tak jsme je snědli i se slupkami. Lehko jsme dostali úplavici, ale žádné léky tu neexistovaly. Pracovali jsme na silnicích, bourali jsme chaty a také jsme kopali ve skále. V táboře byla voda na mytí jen studená. Nejhorší byly šatní vši. Pořád po nás lezly, nekousaly, to ne, ale pořád lezly. Vyměnili jsme si prádlo za čisté, ale ani to nepomohlo ... "Jak postupovala východní fronta, potřebovali Němci přesouvat vězně z koncentráků do táborů na západě. Pracovní tábor jsme tedy připravovali pro politické vězně. Museli jsme zesilovat ploty z ostnatého drátu natřikrát. Pak jsme ty vězně, kteří přišli po nás, viděli. Měli pruhované obleky a čísla a vlaječky podle národností. My jsme měli hlad, ale oni ještě větší. Když jsme šli po tom place, kde stáli a hlídal je jeden ozbrojený německý voják, položili jsme jim kousky chleba na zem, aby to ten voják neviděl, a očima jsme jim dávali znamení.". Snímek, který byl pořízený pravděpodobně pro německé propagandistické účely, nedatováno.
    Vzhledem k fyzicky vysilující deseti- až dvanáctihodinové práci byla strava v táboře nedostatečná, podle některých výpovědí dokonce menší než v koncentračním táboře Buchenwald. Vězni trpěli hladem a podvýživou. Před koncem války byly na popud stráží z řad SS, které samy měly hlad, organizovány „žebravé výpravy“ do domů místních obyvatel. Ilustrační fotografie
    Úryvek z knihy J. Geoffroye: „Au temps des Crématoires", který přibližuje podmínky v táboře: "Každý blok byl rozdělen na devět cimer. Každou cimru měl na starost jeden dozorce, tedy německý zločinec, odsouzený podle trestního práva, který byl sám podřízen kápovi bloku a ten zase veliteli celého tábora."
    Úryvek z knihy J. Geoffroye: „Au temps des Crématoires", který přibližuje podmínky v táboře: "V zimě jsme pracovali od svítání do večera. Práce byla méně vyčerpávající, ale zima byla v českých končinách neoblomná. Nemohli jsme se nikde ohřát a v lednu 1945 bylo až dvacet stupňů pod nulou. Neměli jsme ponožky a do dřeváků jsme si dávali papír nebo cáry látky a pod pruhované košile sáčky cementu v papíru, abychom se ochránili před zimou.". Na snímku: Nacistický koncentrační tábor Hradištko - vězni při práci. Archivní snímek, nedatováno.
    Úryvek z knihy J. Geoffroye „Au temps des Crématoires“ pojednávající o tísnivém strádání francouzských vězňů, které sužoval v táboře neustálý hlad: „Ve smetí jsme hledali zbytky zeleniny, košťály ze zelí, a zejména slupky z brambor, kterých se Němcům a Polákům dostávalo do sytosti a vůbec nemysleli na to, jak je úsporně škrabat. Dělali jsme polévky z kopřiv a servírovali jsme velké talíře s pampeliškami, které jsme nijak nedochucovali a které nás zachránily od věčného hladu.“.
Na snímku: Ilustrační fotografie
    Nacistický koncentrační tábor Hradištko. Archivní snímek, nedatováno (pravděpodobně poválečné období).
    Ze vzpomínek V. Kouřimského popisující vyhladovělost zahraničních vězňů tábora: „Jednou jsme rekonstruovali stodolu v Pikovicích, kde jsme dělali podkrovní byty. Vytáhl jsem si k svačině namazaný chleba a dva francouzští vězni to viděli. Úplně jim klesly ruce, ale neloudili. Tak jsem jim kus chleba položil za cihly. Francouzi taky jedli sedmikrásky a pampelišky, aby se zasytili. Jediná odkvetlá tady nezůstala.“. Na snímku: Nacistický koncentrační tábor Hradištko - vězni při práci. Archivní snímek, nedatováno.
    Mezi střípky smutných osudů vězňů vyčnívá příběh patnáctileté Marcely Hurtové z Měchenic a osmnáctiletého Théa Thomase, mezi nimiž se i v době neustálého strachu ze smrti zrodil milostný cit. „Když jsem v roce 1944 dokončila v Davli školu, bylo mi čtrnáct let a nastoupila jsem do práce v Měchenicích na traťové správě. Na nádraží přijížděl každý den nákladák se skupinou tak dvaceti vězňů z koncentračního tábora z Hradištka, kteří z vagónů vykládali materiál a zase nakládali to, co se vyrobilo v davelských tunelech. Jednou jsem si všimla v železničním kiosku, kam se chodili občerstvit a kde jsme jim dávali jídlo, které pro ně místní obyvatelé uvařili. Byla tam řada mladých vězňů. A mezi nimi byl jeden Francouz, takový tmavý, hubený a okatý. Jmenoval se Théo, ale všichni jsme mu říkali Lucky. V lednu roku 1945 slavil osmnáctiny, tak jsme mu udělali dort a připravili dárky k oslavě. Měl takovou radost, až se dojetím rozplakal. Ten den nad námi létali Američani a já mu říkala, že tím letadlem píšu na nebi „Lucky – 18“. A když jsem měla v únoru patnáctiny, udělal zase on oslavu mně. Dostala jsem od něj bačkůrky ze zajetí klacku a látky i malou miniaturu Davle. Jako ve špíně třeba z modelíny model lodí, tak on udělal z rozbitých krabiček a dřívek model Davle. Doma jsem dostala strašnou práci. A ještě mi nakreslil obrázek, kde byla Sněhurka s trpaslíky a napsal tam: tvá Luckyho a Sněhurka měla moji tvář. Byla to nádherná kresba. V březnu jsem od Théa dostala milostný dopis. Plánoval, že až bude po válce, vezme si mě za ženu a odveze do Francie. To už jsme se ale neviděli. Jednoho dne přijel prázdný vlak bez vězňů a my jsme pochopili, že je odvezli na pochod smrti. Théo mi slíbil, že mi napíše první dopis z Francie, ale ten nikdy nepřišel. Jeho rodiče mi později napsali z Francie zprávu o jeho smrti na pochodu smrti. S Thémem jsme se znovu setkali až v roce 1966, to už jsem byla rozvedená a měla dvě děti. Přijel za mnou do Davle s kyticí růží a já mu přišla naproti na most přes Vltavu. Od té doby jsme si psali a občas se viděli při mých návštěvách Francie. Dodnes spolu vzpomínáme na chvíle štěstí. Sešli jsme se i k Vánocům nebo k narozeninám. Jsme jako staří dobří přátelé, kteří nikdy nezapomenou.“ Z vyprávění Marcely Hurtové. Na snímku: Marcela a Théo, Koláž
    Nedatovaná fotografie u jednoho z baráků koncentračního tábora na
Hradišťku, nedatováno (pravděpodobně poválečné období).
    Úryvek z knihy R. Tessoneaua „Jacques, l'ami d'Achille", který přibližuje nuzné útravy vězňů v táboře: „Usnout bylo velmi těžké, skoro nemožné. Spát se dalo jen dvě tři hodiny, když byl chlad nejpronikavější a paralyzoval žravost štěnic. Večer co večer jsme pořádali obligátní odvšivovací seanci, během níž každý z nás usmrtil na sta parazitů, ale i tak se nám po těle hemžilo neuvěřitelné množství blech, štěnic a vší. Byl jsem celý pokrytý skvrnami, avšak i na kůži rozškrábané do krve se držely vši. Malý kousek mýdla, příděl na celý měsíc, nestačil ani na týden. Často jsme neměli ani odvahu strčit ruce do ledové vody. Každý den umírali kamarádi na následky zavšivení nebo infekce."
    Na snímku: Kolik odsouzených zde stálo a čekalo na svůj ortel? Ve vile (uprostřed) byl ubytován velitel tábora Alfred Kuss, nedatováno (pravděpodobně poválečné období).
    Velitel tábora SS-Oberscharführer Alfred Kuss, který obýval vilu pražských rekreantů.
    Vila, kde byl ubytován velitel tábora Alfred Kuss. Archivní snímek, nedatováno.
    Záběr na interiér interiér pracovny velitele tábora. Archivní snímek, nedatováno.
    Z vyprávění Jaromíra Schütze, které přibližuje fungování zdravotní táborové služby pro vězně: Na léto nás poslali do pobočky tábora v Krhanicích, ubytování bylo v bývalém hostinci. Odtud jsme docházeli přes Sázavu do Lešan, kde jsme stavěli střelnici. Na podzim nás převeleli zpátky do Hradištka a v tu dobu jsem onemocněl s levou nohou. Měl jsem otevřenou ránu na lýtku, tak jsem se dostal na marodku.
Přišel mě zkontrolovat velitel a konstatoval, že jsem simulant. Doktor mi pak ale řekl: "Měl jsi štěstí, za chvíli by ti tu nohu uřízli.". Na snímku: Nacistický koncentrační tábor Hradištko - záběr na pravděpodobně místní lékárenskou sekci, nedatováno.
    Kuchyně personálu tábora. Archivní snímek, nedatováno.
    Nacistický koncentrační tábor Hradištko - vězni při práci. Archivní snímek, nedatováno.
    Úryvek z knihy J. Geoffroye „Au temps de Crématoires", který podává svědectví o nelehkých hygienických a životních podmínkách vězňů v táboře: "Úryvek z knihy J. Geoffroye „Au temps de Crématoires", který podává svědectví o nelehkých hygienických a životních podmínkách vězňů v táboře...". Na snímku: Umývárna a sprchový prostor, která patrně sloužila jen německému personálu tábora. Archivní snímek, nedatováno.
    Úryvek z knihy J. Geoffroye „Au temps de Crématoires", který podává svědectví o nelehkých hygienických a životních podmínkách vězňů v táboře: "V německých táborech se kladl zásadní důraz na odvšivování. V Buchenwaldu jsme vši neměli, protože tam byla celková hygienická situace daleko lepší. Ale na Hradištku všude visely nápisy s výhružnými slovy: „Eine laus, dein tot! (Jediná veš je tvoje smrt!)" Každý večer po práci probíhala odvšivovací vizita. Jeden vězeň po druhém si nahý stoupl na stoličku a velitel cimry a jeho pomocník prohlíželi každý záhyb našeho těla pomocí dřevěné hole, kterou nadzvedávali naše končetiny. Jiný z pomocníků mezitím prohlížel naše hadry. Tuto prohlídku jsme podstupovali každý večer a byl to jeden z nejhorších momentů celého dne. Když jsme se vrátili z práce, byli jsme vyčerpaní k smrti. Kápové se usilovně snažili tyto seance prodlužovat, jak to jen šlo, a mučit nás tím. Bili nás, když objevili hodně vší (i když jsme proti tomu nemohli nic dělat). A bili nás znovu, když jsme nechali nějakou veš utéct. Během poslední zimy bylo už vší tolik, že bylo jasné, že ani každodenní ohledávání nestačí. Množily se v matracích a dekách. Naše vyhlídky na kruté mlácení se tedy každým dnem zvyšovaly. Strašně jsme se báli prohlídek vší. Jejich vidina nás pronásledovala jako noční můra.". Na snímku: Ilustrační koláž z inscenovaných fotografií
    Nacistický koncentrační tábor Hradištko - vězni při práci. Archivní snímek, nedatováno.
    Nacistický koncentrační tábor Hradištko na Benešovsku. Archivní snímek, nedatováno (pravděpodobně poválečné období).
    Foto dělníka z prostoru koncentračního tábora Hradišťko, foto pořízeno
po válce, archiv L. Haškové.
    V koncentračním táboře Hradištko byli po válce vězněni němečtí zajatci a čeští kolaboranti, a to až do června 1946. Poté byl tábor zrušen a rozebrán. Archivní snímek, nedatováno (pravděpodobně poválečné období).
    Dubnový masakr vězňů tábora v roce 1945. V důsledku tušení blížící se porážky Němců byly na Hradišťku koncem února roku 1945 ukončeny všechny probíhající stavební práce a vězni byli nasazeni na kopání zákopů v Třebsíně a v zalesněné rokli Dušno. Strážní službu v táboře převzali příslušníci ženijních praporů divizí „Germania“ a „Das Reich“, jejichž velitelem byl SS-Sturmbannführer Erwin Lange. Tento fanatik využil nepřítomnosti velitele tábora Alfreda Kuse a zosnoval plán na likvidaci vězňů. Chtěl tak splnit Hitlerův zvrácený rozkaz, že se vězni nesmějí dostat do rukou nepřátelských mocností. Jako záminku k vraždění si vymyslel fiktivní pokus o útěk z tábora a následně i několik dalších smyšlených, nikým neprokázaných přestupků. To Langemu stačilo jako důkaz o chystané vzpouře. Skupina stovky vězňů, převážně Francouzů, se v pondělí 9. dubna 1945 vydává jako každé ráno do Třebsína kopat protitankový příkop. Když vyjdou na Závist, zavelí důstojník SS poprvé zlověstný povel „Hinlegen! Kopf runter!“. Nejděsivější okamžiky svého života popsal Jean Ménez takto: „Mladí junkerři se stejně jako při výcviku staví do řady na jedné straně. Všichni pak jednotně nabíjejí své zbraně. Přichází stručný rozkaz: ‚Hinlegen!‘ Zbraně třeskají. Mám hlavu přilepenou k zemi a neodvažím se ani hnout. Ještě stále je u živu jeden ze zavražděných – ‚Aufstehen!‘ Hrou do zad každého z nás junkerři ujišťují, že nikdo nezůstal ležet na zemi. Hromadné střílení vězňů se odehrálo i třetí den 11. dubna. Nechtěnými svědky události byli zaměstnanci polesí Hradištko, kteří o všem vypovídali při policejním vyšetřování v roce 1965. Dělník Smetana vyryl na místě, kde ležel jeden ze zastřelených vězňů, do kůry stromu kříž. Na snímku: Poválečný snímek místa, kde došlo k dubnovému masakru části vězňů tábora.
    Tváře dvou francouzských vězňů lágru Hradištko, kterým se fatálně stala osudnou krutovláda nacistických zločinců. Abbé Gabriel Gay (1911-1945), oblíbený kněz z Nantua, se v prosinci 1943 dobrovolně vydal do rukou nepřátel, aby poskytl útěchu svým farníkům. Po věznění v Compiègne, Buchenwaldu a Flossenbürgu byl transportován na Hradišťko, kde navázal korespondenční vztah se štěchovickým farářem Aloisem Bětíkem. Zemřel hrdinskou smrtí 11. dubna 1945 během pochodu smrti, kdy se dobrovolně připojil ke skupině zraněných, kteří byli popraveni. Maurice Clisson, otec čtyř dětí, založil ve Francii odbojovou skupinu pomáhající výsadkářům. Po zatčení v srpnu 1943 podstoupil mučivé výslechy, aniž by kohokoli ze své 30členné skupiny zradil. Prošel věznicí v Poitiers, tábory Compiègne, Buchenwald a Flossenbürg, než byl 4. března 1944 deportován na Hradišťko. Stal se jednou ze 49 obětí zastřelených na jaře 1945 na rozkaz Erwina Langeho.Na koláži archivních snímků: Francouzský farář Gabriel Gay a francouzský vedoucí odbojové skupiny Maurice Clisson.
    Ze vzpomínek Jeana Méneze: „Ráno 9. dubna ještě před budíčkem se nedaleko baráků ozývají výstřely z pušek. Tušili jsme, že se blíží nějaké nebezpečí. Tahle neblahá domněnka se nám brzy potvrdila. Naši obvyklí hlídači, kteří se k nám chovali celkem slušně, byli vystřídáni mladými SS. Napětí sílí a my vidíme přijíždět skupiny mladých vojáků, kteří mají na starost pracovní komanda. Chovají se popudlivě, ale nám ze všeho nejvíce nahání strach jejich nervózní pohledy. Co představuje taková nabýkající vojenská skupina pro nás už dlouhá léta víme. Zůstáváme sedět na svých místech. Jsme o naprosté zbytečnosti odporu přesvědčeni, ale přesto si říkáme: ‚Co když je to naposledy?‘. Na snímku: Na místě, kde ležel jeden ze zastřelených vězňů, byl vyryt do kůry stromu kříž, který je dodnes patrný.
    Úryvek z knihy J. Menèze „Mémoires de captivité 1943 – 1945“ zachycující vzpomínky na osudný masakr v dubnu 1945: „Další den ráno po probdělé noci nám hvizd Paulovy píšťaly nahnal strach. Jak proběhne dnešní den? Vrátí se mladí junkeři? Kolik mrtvých napočítáme dnes? A kteří z nás to budou? (…) Hustá mlha způsobuje, že nevidíme na krok, když opouštíme brány tábora. Jdeme skrz les a pak se objeví cedule Závist, místo, kde se včera odehrál ten strašný masakr. Scénář se opakuje. Důstojník SS v čele řady se zastavuje na kraji silnice. Junkeři zastávají stejnou pozici jako včera. A důstojník zase zařve: „Hinlegen!“ Když zazněly první výstřely, byl jsem už na zemi spolu s Théem a dvěma dalšími druhy. „Aufstehen!“ „Hinlegen!“ Střelba z pušek se ozývá z houští. „Aufstehen!“ „Auf Marsch! ...Odcházíme, aniž bychom měli ponětí, kolik našich kamarádů bylo zabito. Slyšíme jen sténání zraněných. Ale ne dlouho, za chvíli je dorazí střelou z pušek. Nakonec vycházíme z lesa. Včera masakr skončil v tomto bodě, ale dnes jde o masakr daleko horší. „Hinlegen!“ Tentokrát pušky míří do zástupu zepředu. K zemi padají dvě těla. Jeden SS k nim přichází, zamíří na hlavu a dvakrát vystřelí. „Aufstehen!“ „Auf Marsch!“ Při odchodu míjíme rozstřílená těla.". Jako připomínka obětí dubnového masakru byl po osvobození vztyčen dřevěný kříž s věncem z ostnatého drátu z koncentračního tábora. Zde se každoročně koná pietní akt u příležitosti výročí konce druhé světové války.Na snímku: Nedatovaný snímek z nedávné minulosti zachycující pietní setkání na uctění obětí masakru vězňů.
    Úryvek z knihy J. Menèze „Mémoires de captivité 1943 – 1945“ obsahující vzpomínku na dubnový masakr vězňů tábora: „Hinlegen!“ Očekávám napjatě tento rozkaz a když přijde, ihned klesnu k zemi a zabořím obličej hluboko do země. Střelba z pušek je ohlušující. Zdá se, že je delší než ostatní dny. „Aufstehen!“ Když jsem vstal a rozhlédl se okolo sebe, viděl jsem, že jen asi 12 je zraněných, ale naštěstí mohli pokračovat v cestě. „Aufmarsch!“ Náš zástup se sune kupředu. Vzadu je situace horší. Zranění se snaží navzdory strašné bolesti pokračovat v chůzi. Zůstat na nohou je otázka života a smrti.". Na snímku: Snímek pietního místa, které upomíná na lokaci, kde došlo k dubnovému masakru části vězňů tábora. Nedatováno
    Na snímku: Detail pamětní desky, které upomíná na dubnový masakr části vězňů lágru Hradištko. Nedatováno
    Ve stínu nacistické brutality se strašnické krematorium stalo svědkem pozoruhodného vzdoru proti totalitě. František Suchý starší, ředitel zařízení, společně s patnáctiletým synem Františkem odmítli vykonat přímé rozkazy okupační moci. Místo anonymní likvidace ostatků popravených vězňů z koncentračního tábora Hradištko do kompostu riskovali životy celé rodiny pro zachování lidské důstojnosti. V naprostém utajení zaznamenávali údaje o všech obětech, které prošly krematoriem - o politických vězních z pankrácké sekyrárny i deportovaných z Hradištka. Celkem takto uchovali ostatky 2 200 osob. S neobyčejnou péčí ukládali popel každého zemřelého do samostatných uren, které dodnes spočívají v areálu krematoria jako svědectví nebývalé odvahy. Jejich tichý, ale hluboce lidský odpor vůči nacistické mašinérii poskytl pozůstalým neocenitelný dar - místo, kde mohou uctít památku svých blízkých, po jejichž osudech mnozí desítky let marně pátrali. Na koláži snímků ve směru zleva doprava: Budova Strašnického krematoria v Praze 10; ilustrační snímek kremační pece; František Suchý st. spolu s manželkou; Výkaz ze studií s fotografií Františka Suchého ml.
    Na snímku: Setkání rodin vězňů, kteří prošli koncentračním táborem Hraďištko na pietním místě v areálu Strašnického krematoria v Praze; duben 2022.
    V průsečíku historie a osobní iniciativy stojí pozoruhodný výzkum Unaie Eguii, baskického pedagoga, který během pandemie odhalil zapomenuté osudy španělských republikánů zavlečených do koncentračního tábora Hradištko. Jeho detektivní práce propojila geograficky i historicky vzdálené body – od Baskicka přes francouzské internační tábory až po Protektorát Čechy a Morava. Symbolem tohoto tragického putování se stal Anjel Lekuona, jehož životní trasu můžeme sledovat od narození v Busturii (1913) přes boj ve španělské občanské válce, francouzský exil, až po deportaci do koncentračních táborů Buchenwald, Flossenbürg a nakonec Hradištko, kde byl popraven pouhé týdny před koncem války. Díky statečnosti ředitele strašnického krematoria Františka Suchého byly jeho identifikované ostatky uchovány v urně č. 62559, nikoli anonymně zlikvidovány, jak nařizovali nacisté.Dokumentární film "Popel" režiséra Oiera Plazy, mapující toto mimořádné bádání, bude uveden 14. dubna 2025 v 17 hodin v Hradištku a následující den v pražském kině Dlabačov pro pozvané diváky.
    Anjel Lekuona, narozený roku 1913 v baskické Busturii, byl jedním z řady španělských vězňů, jenž zanechal po sobě stopu, kterou Unai Eguia postupně rekonstruoval z fragmentů svědectví a archivních dokumentů. Po prohraném boji proti Frankovi uprchl mladý republikán do Francie, kde jej později zatklo gestapo. Klíčovým zdrojem informací o jeho posledních dnech se stal dopis jeho přítele Gregoire Urangy, který popsal jejich utrpení v Hradištku. Když Lekuona, vyčerpaný zánětem pohrudnice, padl při příchodu do tábora, Uranga ho podpíral, aby unikl pozornosti dozorců. V dubnu 1945 dohlíželi na vězně šestnáctiletí nacističtí kadeti, kteří se "bavili" popravami. Lekuona se stal jednou z jejich obětí pouhé týdny před osvobozením. Díky tomuto výzkumu V pondělí 14. dubna přijede s Unaiem do Hradištka stočlenná delegace ze Španělska na odhalení pamětní desky, kde budou poprvé zveřejněna jména obětí, které zastřelili nacisti ve dnech 9., 10. a 11. dubna 1945. Na snímku: Archivní fotografie Anjela Lekuona, kteří byl jedním ze španělských vězňů, pro které se stal pobyt v koncentračním táboře fatálně osudným.
    Anjel Lekuona, narozený roku 1913 v baskické Busturii, byl jedním z řady španělských vězňů, jenž zanechal po sobě stopu, kterou Unai Eguia postupně rekonstruoval z fragmentů svědectví a archivních dokumentů. Po prohraném boji proti Frankovi uprchl mladý republikán do Francie, kde jej později zatklo gestapo. Klíčovým zdrojem informací o jeho posledních dnech se stal dopis jeho přítele Gregoire Urangy, který popsal jejich utrpení v Hradištku. Když Lekuona, vyčerpaný zánětem pohrudnice, padl při příchodu do tábora, Uranga ho podpíral, aby unikl pozornosti dozorců. V dubnu 1945 dohlíželi na vězně šestnáctiletí nacističtí kadeti, kteří se "bavili" popravami. Lekuona se stal jednou z jejich obětí pouhé týdny před osvobozením. Díky tomuto výzkumu V pondělí 14. dubna přijede s Unaiem do Hradištka stočlenná delegace ze Španělska na odhalení pamětní desky, kde budou poprvé zveřejněna jména obětí, které zastřelili nacisti ve dnech 9., 10. a 11. dubna 1945. Na snímku: Archivní fotografie Anjela Lekuona, kteří byl jedním ze španělských vězňů, pro které se stal pobyt v koncentračním táboře fatálně osudným.
    +
     Komentáře
  • Magazín Doma

    Popel nevyhazujte, přišli byste o skvělého pomocníka. Tyto rostliny vyživí a ochrání před škůdci

    Před 8 měsíci
    Využití popela je velice bohaté, především pak na zahradě. Kterým rostlinám dodá živiny a které ochrání před nevítanými škůdci?
     Komentáře
  • Totalfilm

    Kino v dubnu – Návrat Laviho, ponor do světa Minecraftu, mstitel Rami Malek i štvaná zvěř Ben Affleck

    Před 8 měsíci
    Dubnový měsíc přináší stejně jako střídající se aprílové počasí bohatou směsici žánrů. Máme tu ryzí bláznivou komedii, kterou obstará Jakub Štáfek v pokračování Vyšehradu Dvje, rodinnou podívanou pro milovníky hry Minecraft, ale i akční thrillery. Na plátna vyrazí očekávaný Soderberghův …
  • TVguru

    Záhada kolem smrti "vědmy" Heleny Růžičkové: Část jejího popela se nikdy nenašla

    Před 8 měsíci
    Helena Růžičková patřila mezi ty nejvýraznější české herečky vůbec. Tato bodrá dáma s velkým srdcem si nás získala hlavně díky celé řadě svých komediálních rolí. Pamatovat si ji tak můžeme například ze série Slunce, seno..., nebo z takových kousků, jako je kultovní pohádka Tři oříšky pro popelku, kde ztvárnila vážnější roli. Málokdo o ní ale ví, že byla vědmou. Dokázala věštit a údajně předpověděla i vlastní smrt. A ta je dodnes opředena řadou tajemství.
     Komentáře
  • Totalfilm

    Popel: Čech, který vzdoroval nacistům, vrátil Španělům jejich zmizelé hrdiny

    Před 8 měsíci
    80 let čekaly rodiny bojovníků ze Španělska na odhalení pravdy o svých blízkých, kteří za druhé světové války zmizeli. Díky hrdinství Františka Suchého a jeho syna byl jejich popel nalezen ve Strašnickém krematoriu v Praze. Režisér Oier Plaza v dokumentárním …
  • FocusOn rozhovory

    Největší chyby při vaření v přírodě a jak efektivně uvařit jídlo za pár minut

    Před 8 měsíci
    Přežít v extrémních podmínkách není jen o schopnosti najít si přístřešek a zdroj vody, ale také o umění připravit si jídlo z dostupných surovin. Amar Ibrahim, expert na přežití, si do svého pořadu Přežít pozval Huga Hromase, odborníka na vaření v extrémních podmínkách. Spolu diskutovali o tom, jak se vaří na poušti, v horách i v hlubokých lesích a jaké techniky a suroviny jsou klíčové pro přežití. Celý rozhovor: https://www.focuson.cz/pravou-rukou-jis-levou-vykonavas-nehygienicke-potreby-jak-neumrit-hlady-v-extremnich-podminkach/
     Komentáře
  • Novinky

    Žhavý popel z popelnice se vzňal v zásobníku odpadové firmy v Brně

    Před 8 měsíci
    Nevychladlý popel zatopil pracovníkům odpadové firmy SAKO Brno. Vlivem svozu skončil až v zásobníku odpadu, kde začal doutnat. Včas to odhalil příslušný pracovník a na místě zasahovali hasiči, kteří zabránili nejhoršímu. Někdy to ale může skončit špatně. Na Hodonínsku popel z popelnice způsobil před pár týdny požár domu s pětimilionovou škodou.
     Komentáře
  • Brněnská Drbna

    VIDEO: V brněnské spalovně doutnal zásobník s odpadem. Někdo do popelnice nasypal žhavý popel

    Před 8 měsíci
    Hasiči spěchali do areálu brněnské spalovny SAKO, kde doutnal obří zásobník na odpad. Žhavý popel v něm mohl způsobit požár a vážné škody, ale jednotka ho včas uhasila. Popel patří do popelnice vždy vychladlý, jinak ohrožuje odpadové nádoby, svozová auta i spalovnu.
     Komentáře
  • Kinotip2

    Poslední místo odpočinku Heleny Růžičkové je i dnes opředeno otazníky. Popel se stěhoval a část skončila neznámo kde

    Před 8 měsíci
    Oblíbená herečka, kterou si diváci zamilovali jako Heduš v Homolkových a semetriku Škopkovou z Hoštic, uměla údajně předpovídat budoucnost a dokonce věděla, kdy zemře. Také si nepřála, aby její milovanou chalupu zdědila její třetí snacha a vnučky, ale žádná opatření neudělala.
     Komentáře
  • Hradecká Drbna

    Žhavý popel do plastové popelnice ani na kompost nepatří, varují krajští hasiči

    Před 9 měsíci
    Hasiči varují, že i na konci zimy hrozí požáry kvůli nesprávnému uskladnění popela. Stačí jediná žhavá částice v plastové popelnici nebo na dřevěné terase a škody mohou být obrovské.
     Komentáře
  • Magazín Doma

    Popel nevyhazujte, byla by to škoda. Jeho využití vás mile překvapí

    Před 9 měsíci
    Popel ze dřeva se nevyplatí vyhazovat. Má opravdu bohaté využití, a proto jej raději schovávejte. Jak a kde popel můžeme využít?
     Komentáře
  • Náš dům

    Naše babičky si odložily trochu dřevěného popela na horší časy. Jeho využití překvapí

    Před 9 měsíci
    Znáte to. Zatopíte, užíváte si skvělé teplo domácího krbu a ráno vyhazujete dřevěný popel. Nejčastěji letí na kompost, mnozí lidé ho dávají spíše na záhonek jako hnojivo. Naše babičky dřevěný popel využívaly ještě mnohem efektivněji. Právě on totiž dokázal uchovat některé potraviny velmi dlouhou dobu v čerstvém stavu. V době, kdy lednice nebyla nutně součástí každé domácnosti, šlo o skvělou záležitost. Dnes lze tento způsob uchování potravin využít také. Nejčastěji se takto skladují rajčata a vejce. My se na vše podíváme mnohem podrobněji v následujících řádcích.
     Komentáře
  • Náš dům

    Popel je pro zahradu ideální. Jak jej používat

    Před 10 měsíci
    Ohně z popela se nikdy nezbavujte, dá se využít nejen na vaší zahradě, ale své místo najde mnohdy i ve vaší domácnosti. Dřevěný popel přihoďte vždy ke správným rostlinám, ovoci, i zelenině. Na půdě s pH nižším než 7 až 7,5 se bude popel dobře vyjímat. Maliny, jahody, nebo borůvky ho ale příliš neocení. Řadě rostlin může pomoci s odpuzením škůdců, a navíc zachrání i vaše ohrožené květiny. Neváhejte ho mít proto i pro vaše potřeby doma a v dostatečné zásobě. Kde a jak ho nejlépe využijete?
     Komentáře
  • Náš dům

    Jak prakticky využít dřevěný popel? Vyleštěte špinavé krbové sklo nebo vyperte prádlo

    Před 10 měsíci
    Pokud topíte dřevem, jistě přemýšlíte, co se vzniklým popelem. Někteří lidé ho vyhodí do popelnice, jiní ho použijí jako hnojivo na pole. Věděli jste, že dřevěný popel najde významné využití i v domácnosti? Efektivně s ním například vyčistíte krbová dvířka nebo z něho můžete připravit ekologický prací prostředek. Poradíme vám několik triků, jak popel prakticky využít, aby nekončil nevyužitý v odpadu.
     Komentáře
  • Naše krásná zahrada

    Zahrada v lednu: Na výsevy je ještě brzy, ale jisté činnosti nezanedbejte. Zaberou minimum času a mají maximální výsledky

    Před 10 měsíci
    Zahrada v lednu si vystačí bez vaší pomoci, nicméně jestli nechcete úplně zahálet, nemusíte. Na výsevy všeho druhu je teď sice ještě brzy, ale jinak se můžete čile připravovat na nadcházející sezónu. Tyhle 4 věci vám teď zaberou pár minut a za pár měsíců zjistíte, že jejich efekt je obrovský.
     Komentáře
  • Naše krásná zahrada

    Buďte stejně chytří jako naše babičky a do kompostu přidávejte určitý druh odpadu: Odměnou vám bude pořádná úroda

    Před 10 měsíci
    Jestliže v zimě neradi lenošíte a raději byste udělali něco praktického na zahradě, máme pro vás jeden tip. Kromě toho, že budete kontrolovat keře a stromy na přítomnost škůdců či chorob, můžete vylepšit kompost. Podobně, jako to kdysi dělaly naše babičky, i vy se naučte používat to, co běžně vyhazujete do popelnice, a to dřevěný popel, který je tím pravým požehnáním nejen pro trávník, ale hlavně do kompostu. Jak ho tedy správně použít, abychom si zajistili vysokou úrodu plodů v příštím roce?
     Komentáře
  • Náš dům

    Popel jako nenahraditelné hnojivo pro rostliny

    Před 11 měsíci
    Popel ze dřeva je skutečně velmi užitečný produkt, který můžete rostlinám dopřát. Přirozeně obsahuje minerální látky – jako draslík, vápník, hořčík a fosfor, které jsou nezbytné pro kvetení a tvorbu plodů. Jeho velkou nevýhodou je, že neobsahuje dusík, který je nezbytný pro vegetační období rostlin.
     Komentáře
  • HomeInCube

    Popel z krbu jako přírodní poklad pro vaši zahradu

    Před 11 měsíci
    Když v zimě přikládáme do kamen nebo krbu, málokdo z nás přemýšlí o tom, že popel, který po vyhasnutí zůstane, nemusí nutně končit v popelnici. Ve skutečnosti jde o nečekaně cennou surovinu, která dokáže zahradě prospět mnoha způsoby.
     Komentáře
  • Naše zahrada

    Dřevěný popel nepatří do popelnice. Využijete ho nejen proti mravencům a slimákům

    Před 11 měsíci
    Topíte dřevem? Pokud ano, jistě víte, kolik popela vzniká a že je třeba ho pravidelně vynášet. Pokud ho vyhazujete do popelnice, zpozorněte. Rozhodně to není nezbytné, jelikož si najde spousty využití, a to nejenom jako součást kompostu. Pojďme se tedy podívat mnohem podrobněji, jak dřevěný popel využít. Hodit se může skutečně k mnohým velmi užitečným úkonům.
     Komentáře
  • Naše krásná zahrada

    Nejspíš máte doma neuvěřitelně cenné hnojivo, které většina lidí vyhazuje. Pro zahradu je to přitom poklad

    Před 11 měsíci
    Proměnit ten největší odpad v zahradnické zlato umí jen příroda. Vzpomeňte si na kompost... z hromady rostlinných zbytků se stane během pár měsíců komodita, kterou byste ze zahrady nevyhodili ani náhodou. Podobným případem je popel. Ten obyčejný, dřevěný.
     Komentáře
  • Recepty prima nápadů

    5 skvělých způsobů, jak využít dřevěný popel: Vyčistí špinavé povrchy a pomůže i v zahradě

    Před 1 rokem
    Dřevěný popel, vedlejší produkt spalování dřeva, se často považuje za odpad, ale ve skutečnosti může být neocenitelným pomocníkem v domácnosti a zahradě při každodenních činnostech – od hnojení rostlin až po čištění stříbrného příboru. Představíme vám 5 skvělých způsobů, jak jej můžete využít.
     Komentáře
  • Chrissie
    naMédium

    ,,Až umřu, udělej vše dle pokynů“ aneb smrt je součástí života každého z nás

    Před 1 rokem
    Na konci života potká každého z nás. Někteří o ní nechtějí mluvit a vyhýbají se všem tématům, se kterými jakkoliv souvisí. Jiní naopak o ní mluví, protože nikdy neví, kolik mají času a snaží se dopředu připravit.
     Komentáře
  • Proženy

    Jak pohřbít domácího mazlíčka? Za kremaci utratí majitelé v průměru šest tisíc, s obřadem až deset

    Před 1 rokem
    Když zemře domácí mazlíček, je to smutná událost. Zvlášť pokud jste spolu byli zvyklí žít dlouhá léta a stal se de facto členem rodiny. A právě proto se mnoho lidí rozhodne, že ho nenechá jen „neosobně“ odvézt do kafilerie, ale dopřeje mu něco víc. Jak tedy pohřbít zvíře důstojně a v souladu se zákonem?
     Komentáře
  • To nejlepší ze světa

    Tajemné ostrovy, které se objevily z ničeho nic

    Před 1 rokem
    Co když vám řeknu, že z hlubin oceánu se náhle vynořily nové ostrovy? Ano, čtete správně! Na naší planetě se objevily záhadné ostrovy, které doslova vyrostly z ničeho nic. Jak je to možné? A co skrývají? Připravte se na dobrodružnou cestu za tajemstvím těchto nových světadílů.
     Komentáře
  • Žena-in

    Po smrti se mohou vaši nejbližší i mazlíčkové stát živým pomníkem, který zachraňuje život v oceánech

    Před 1 rokem
    Resting Reef nabízí novou službu, která umožňuje proměnit popel zesnulého mazlíčka v umělý podvodní útes. Tento nápad je inspirován udržitelností a myšlenkou, že minulý život může podpořit nový život pod vodou. Popel se smíchá s drcenými mušlemi a vytvoří se z něj podmořská socha, která je následně umístěna v poškozených ekosystémech. Tyto útesy nejen pomáhají obnovit mořskou biodiverzitu, ale také zachycují uhlík a chrání pobřeží před erozí.
     Komentáře
  • Vychytávky Ládi Hrušky

    ‚‚Božské.‘‘ Láďa Hruška pomáhá vařit brambory v alobalu

    Před 1 rokem
    Servírujeme jednotlivé recepty a vychytávky Ládi Hrušky i nápady jeho zapálených fanoušků. Plnou nálož vychytávek, najdete na primaplus.cz
     Komentáře
  • Chalupáři Zahrádkáři

    Lidové trojhnojivo z chleba, popele a droždí: Okurky, rajčata i papriky ho doslova milují

    Před 1 rokem
    Tato skvělá směs rostliny nejen vyživuje, ale také zlepšuje zdraví půdy a posiluje imunitu rostlin, takže je ideální volbou pro vaše okurky, rajčata a papriky.
     Komentáře
Reklama