Prokop Holý

O podobě nové knihovny na Jeřábkově náměstí v České Lípě rozhodne architektonická soutěž. Vítěz pro město zpracuje projektovou dokumentaci. Stejný postup už radnice vyzkoušela u rekonstrukce Škroupova náměstí.

V sobotu se návštěvníkům Podlipanského muzea v Českém Brodě po třech letech otevře expozice Bitva u Lipan a ohlasy husitské tradice ve středních Čechách. Expozice byla od listopadu 2019 uzavřená kvůli skončení životnosti audiovizuálních prvků. Její obnova stála přes 200.000 korun. Podlipanské muzeum je součástí Regionálního muzea v Kolíně. Sobotní program pod názvem Pozor, husité! nabídne během Festivalu muzejních nocí od 18:00 do 21:00 například také ze ukázky středověkého života. ČTK to řekl ředitel Regionálního muzea v Kolíně Vladimír Rišlink.

Také v rodinách čápů bílých se odehrávají nemilosrdné příběhy života a smrti. Dokladem je poslední událost z Tachova, kde na komíně naproti úřadu práce zahnízdil čapí pár, který vyvedl tři mláďata. Ovšem jeden z dospělých čápů se přestal na hnízdě objevovat.

Čáslav na Kutnohorsku si dala zpracovat urbanistickou studii k areálu bývalých kasáren Prokopa Holého. Hotová má být do konce května. Měla by pro budoucí developery závazně stanovit, jak rozsáhlá může být výstavba v této oblasti.

Obrozenci na spanilých jízdách vyzdvihovali snahu Čechů šířit ušlechtilé husitské myšlenky v zahraničí. Vlastenecké pojetí už ale nerado přiznává, že tuto propagandu doprovázelo nelítostné drancování vesnic a měst, spojené s krveprolitím. Vlastně se nemůžeme divit, že se k husitům v cizině nikdo nepřidal.

Husitské hnutí ovlivnilo celé naše dějiny. Jeho stoupencům se nedala odepřít odvaha a odhodlání, se kterým se nebáli čelit ani profesionálně vyzbrojeným vojákům. Ale není se čemu divit. Husité totiž nebojovali pouze s obyčejnými a neprofesionálně vyráběnými zbraněmi, jak by si možná někdo mohl myslet. Pokud si husitské hnutí představujete jako obrovskou skupinu zemědělců se zastaralým zemědělským náčiním, které se pro souboj nehodí, jste na omylu. Zbraně měli husité na tehdejší dobu a poměry velice propracované a pokrokové. Navíc je vyráběli přímo profesionální zbrojíři, kteří si na jejich provedení dávali opravdu záležet. Jaké husitské zbroje byly nejobávanější?

Ministerstvo školství by mělo podle spolku Učitelská platforma sdělit, jak by se v tomto školním roce mohly upravit přijímací zkoušky na střední školy. Podle učitelů je pravděpodobné, že se kvůli zhoršení epidemie covidu-19 na jaře opět nebudou moct konat za běžných podmínek. Nejistota podle nich negativně ovlivňuje výuku, navíc potřebují o podmínkách včas informovat žáky a rodiče, sdělila předsedkyně spolku Petra Mazancová.

Rok 1431 přinesl husitům nesporná vítězství, včetně toho u Domažlic, ale také jednu významnou porážku. Stalo se jí podzimní rozprášení sirotčího vojska vracejícího se z tažení na Slovensko, respektive do Uher. Husité přitom ztratili většinu vozů i kořisti, životem zaplatilo na 5000 bojovníků.

Husitské války jsou velmi významným obdobím naší historie, i když se nedá říct, že zrovna světlým. Ač známe mnoho ód a pochvalných zpěvů na husitské vojsko, známe také mnoho případů, kdy zpustošili zemi a vyplenili a zničili hrady… Posledním husitským hejtmanem byl Jan Roháč z Dubé, odpůre Zikmunda, jemuž rozzuřený král připravil abnormálně krutou popravu.

Husité jsou i přes dnešní realističtější pohled na jejich působení v našich krajích stále jakýmsi symbolem válečnického umění. Zasloužil se o to samozřejmě nejvíce vojevůdce Jan Žižka, který své vojsko vedl od jedné vítězné bitvy ke druhé. Jenže pak přišel jeho konec a s ním také konec největší slávy jeho mužů.

Rodiny a sousedy v ústeckých Předlicích rozděluje spor o původce výroby drog.

Středočeská obec Želízy je tak malá, že nebýt jedné skutečnosti, určitě byste ji přehlídli. Nachází se ve středočeském kraji, v okrese Mělník. Nad touto vesničkou se klene borový les a z něj se již téměř 180 let dívají do kraje dvě obří hlavy čertů. A když říkám obří, myslím opravdu obří. Velikost těchto pískovcových reliéfů překonala pouze jediná skulptura světa, a to sousoší čtyř amerických prezidentů v Jižní Dakotě vytesané do žuly.

Kouřim je v mnoha ohledech unikátní. Má jedno z nejlépe dochovaných opevnění v tuzemsku a jako jediné získalo i status národní kulturní památky. Jde údajně i o nejstarší české město, bývalo tu hradiště Zličanů, které nakonec zlikvidovali expandující Přemyslovci. Ti se s nikým nepárali, rod nabíral na síle, a bez krvavých žní na okolních državách by nepoložil základy českého státu.

Vysoké Mýto na Orlickoústecku začalo s revitalizací území bývalých kasáren, jde o poslední etapu. Do května příštího roku tam vznikne víceúčelové sportoviště s tribunou.

Zřícenina hradu Kostomlaty pod Milešovkou leží na vysokém horském hřebenu Březiny vybíhajícím ze severozápadních svahů Českého středohoří. Hradu se však také, ovšem chybně, říkalo i Sukoslav. Zásluhu na tom nemá nikdo jiný než Václav Hájek z Libočan ve své Kronice české, která byla vydána v 16. století. V ní Hájek zmiňuje jakéhosi knížete Sukoslava, který měl být spolubojovníkem posledního bájného knížete z rodu Přemyslovců Hostivíta a kolem roku 880 měl poblíž Bíliny vystavět svůj hrad. Žádný další historický pramen však již knížete Sukoslava ani jeho hrad nezmiňují. Proti této legendě stojí též skutečnost, že na konci 9. století se ještě takové hrady nestavěly.

Na lavičku s dřevěnou sochou spisovatele Bohumila Hrabala na nymburském náměstí Přemyslovců můžete přisednout až v dubnu. Umístili ji sem coby poctu vynikajícími spisovateli, který město proslavil. Sedící pábitel s kočkou na klíně a druhou mickou na konci lavice je před nepřízní počasí skryt ve vestibulu městské radnice. V úředních hodinách se ale lze výtvorem sochaře Michala Járy pokochat.

Policisté v Havlíčkově Brodě nyní šetří v tuto dobu poměrně častou krádež. Zatím neznámý zloděj sebral z prostoru přede dveřmi rodinného domu na ulici Prokopa Holého vánoční výzdobu.

Stavitel Johann Kraus si postavil elegantní vilu v Tachově. Obytný dům však nebyl prodán, ale zůstal v přímém vlastnictví stavitele a později jeho dědiců a byl pronajímán na byty. Nájemní vile ze začátku 20. století dominuje věžička. Ta je zvýšena o jedno patro, které zasahuje do krovu.

Musíme hlouběji do minulosti. Tuto větu už považujeme téměř za frázi a při studiu historie se s ní setkáváme velmi často. Jsou však chvíle, kdy toto slovní spojení nabývá na významu a někdy platí takřka doslova. Například při průzkumu podzemí, třeba toho plzeňského. Zkusme se tedy ponořit pod městskou dlažbu a s tím i do naší dávné minulosti.

Klidovou zónou, ale zároveň prostorem pro pořádání menších kulturních akcí by se mělo stát Škroupovo náměstí v centru České Lípy. Na jeho budoucí proměnu město vypsalo architektonickou soutěž, do níž obdrželo 14 návrhů. Vítězem se stal brněnský ateliér M2AU. Velkou výhodou tohoto návrhu je dobře využitelný, dostatečně velký víceúčelový prostor v rovinaté části náměstí.

Dva nové bytové domy vzniknou v areálu bývalých kasáren Prokopa Holého ve středočeské Čáslavi. Město Čáslav tak využije pozemky, pro které by jinak hledalo využití těžko. Investicí 110 milionů korun město řeší poptávku po bydlení, zatímco podpora státu vázne.

Sníte o tom vidět legendární Mount Rushmore, ovšem nemáte čas ani peníze, abyste si udělali výlet do Jižní Dakoty? Pak nesmutněte, protože podobné místo existuje i v České republice. Kde se legendární Čertovy hlavy nacházejí a kdo je vlastně nechal vytesat?

Vědci z z 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy asi našli v kostnici v Žehuni na Kolínsku kosti husitských bojovníků. Mohlo by jít o účastníky bitvy u Lipan. Mluvčí fakulty Petra Klusáková o tom ve středu informovala v tiskové zprávě. Bitva, kterou většina českého národa vnímá jako porážku a tragický konec slavného husitského období, se odehrála 30. května 1434 u vesnice Lipany nedaleko Českého Brodu.

Vědci z z 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy patrně našli v kostnici v Žehuni na Kolínsku kosti husitských bojovníků. Mohlo by jít o účastníky bitvy u Lipan. Bitva, kterou většina českého národa vnímá jako porážku a tragický konec slavného husitského období, se odehrála 30. května 1434 u vesnice Lipany nedaleko Českého Brodu.

Podle odborníků lze kosti s největší pravděpodobností datovat do 15. století, nesou navíc známky poranění husitskými zbraněmi.

Zarputilé gesto ruky přes prsa na omšelém pomníku vynikajícího husitského vojevůdce Prokopa Holého na náměstí v Českém Brodě jako kdyby naznačovalo Už toho mám všeho dost! Hejtmanova sláva je stále ve stínu Žižkově, přičemž byl bojovníkem a politikem možná ještě větším.

Méně parkovacích míst, více zeleně a laviček. Jako klidová a odpočinková zóna v centru města by mělo po rekonstrukci fungovat Škroupovo náměstí v České Lípě.

Vilém (také Vilím) Amort se narodil 7. října 1864 v Kunraticích (K Verneráku čp. 64) do rodiny plné sochařů.