Ptáci

Pronikavé pískání, které v první polovině května 2026 budí obyvatele u konečné tramvaje č. 1, nepochází od člověka v nouzi. Jsou to hladová mláďata sovy.

Do problémů kvůli rybářům se už dostalo jedno z deseti letošních mláďat labutí sídlících na Borské přehradě na okraji Plzně. Nedávno vylíhnuté labutí mládě totiž mělo v krku zaseknutý rybářský háček. Do akce proto vyráželi experti ze záchranné stanice živočichů. Po rybářích zůstávají u vodních ploch kilometry utržených vlasců s háčky. Pro ptáky je to smrtelná past.

Do volné přírody ve Španělsku se dostane mládě ohroženého orlosupa bradatého, které se letos v únoru vylíhlo v Zoo Ostrava a následně jej odchoval pár v Zoo Liberec. Po aklimatizaci bude samec vypuštěný v regionu Maestrazgo na pomezí Aragonie a Valencie, odkud orlosupi během 20. století úplně vymizeli. V tiskové zprávě o tom informovala mluvčí liberecké zoo Barbara Tesařová.

Česko už několik let trápí invazivní husice nilská. Ta se nyní pokusila zabydlet také na jednom pražském rybníku. Zabila při tom i kachňata, která u něj žila.

Hnízdění sokolů stěhovavých v Teplických skalách v CHKO Bromouvsko skončilo předčasně. Tři mláďata z hnízda zmizela. Co bylo příčinou ochranáři zjišťují. Na celém Broumovsku…

Americká společnost Colossal Biosciences, která se zabývá biotechnologií a genetickým inženýrstvím, oznámila, že vyvinula klíčovou technologii pro navrácení vyhynulých ptáků a záchranu ohrožených druhů: umělé vejce. To má prý potenciál pro „oživení“ vyhynulých druhů i ochranu ohrožených ptáků.

Hasiči zažívají při výjezdech ledacos. Neukázněné řidiče, kolony i špatně zaparkovaná auta tentokrát vystřídali ptáci. Jednotku ze stanice v Křemži při cestě k dopravní nehodě zastavila dvojice opeřenců, která si nekompromisně hájila své místo.

Více než sto let stála vaječná skořápka vědcům v cestě. Firma Colossal Biosciences tvrdí, že konečně napodobila jednu z jejích klíčových funkcí – a vylíhla 26 zdravých kuřat. Cílem je oživit drontea mauricijského a obří mou.

Sova pálená je na jednu stranu zvíře roztomilé svým kukučem, ale na druhou stranu jde o nemilosrdného lovce. Krásu mnozí spatřují v jejích očích a srdcovitém tvaru obličeje s téměř nevinným výrazem. Ve skutečnosti loví rychle, tiše a nesmlouvavě. Věděli jste, že se k ní vážou mnohé pověry?

Holubi dokážou z balkónu rychle udělat místo, kam se člověku nechce ani vyjít. Nečistoty, peří i neustálé vrkání trápí hlavně obyvatele měst. Existují ale jednoduché způsoby, jak balkón proměnit v prostor, který pro ptáky přestane být lákavý.

Když se řekne dinosaurus, automaticky si představíme obrovské zvíře vydávající hrdelní řev, z něhož nám běhá mráz po zádech. Může za to Hollywood – jak dobře víme, dávno vyhynulá zvířata nikdy nevyobrazoval zrovna věrohodně. Ne že by šlo o úmysl filmařů, věda je zkrátka disciplínou na dlouhou trať. Vědci v Číně například získali důkaz, že dinosauři neřvali, ale vydávali zvuky podobné ptákům.

Do volné přírody ve Španělsku se dostane mládě ohroženého orlosupa bradatého, které se letos v únoru vylíhlo v Zoo Ostrava a následně jej odchoval…

Stačí pár vteřin a je pryč. Ledňáček patří k nejkrásnějším ptákům Evropy, přesto ho většinou známe jen jako modrý záblesk nad hladinou. Žije skrytě, loví s neuvěřitelnou přesností a přežívá jen tam, kde voda ještě neztratila svůj přirozený život.

Za padesát let zmizely dvě třetiny populací volně žijících živočichů. Plodnost mužů klesá po celém světě. Vědci z Oregonské univerzity nyní ukazují, co mají obě krize společného – a proč je řešení tak složité.

Jak co nejlépe ochránit jahody, abychom je mohli sklidit a nemuseli se o ně dělit s okřídlenými zloději? Nemusíme sahat ani pro postřik ani pro ošklivé sítě, stačí si pár hodin pohrát s dětmi a připravit krásnou návnadu na ptáky...

Jelen se točil v kruzích a zhroutil se – francouzská policie podezřívala zkvašené ovoce. Nejde o ojedinělý případ: brkoslavové, sloni i sobi mají s přírodními omamnými látkami bohaté zkušenosti.

V Jaderné elektrárně Dukovany mají radost z dalšího úspěchu v oblasti ochrany biodiverzity. Sokolímu páru, který hnízdí na jednom z ventilačních komínů elektrárny, se v letošním roce podařilo úspěšně vyvést čtyři zdravá mláďata sokola stěhovavého, kriticky ohroženého druhu dravce. Za celou dobu projektu ochrany tohoto druhu se narodilo už osmnáct „dukovanských“ mláďat.

Puštík obecný patří mezi sovy, které člověk spíše uslyší než uvidí. Přitom nejde o vzácného ptáka — žije v lesích, parcích i na okrajích měst. Jeho život je tichý, nenápadný a odehrává se hlavně v noci, kdy se z něj stává přesný a trpělivý lovec.

Městští ptáci v pěti evropských zemích včetně Česka prchají před ženami v průměru o metr dříve než před muži. Proč, to zatím nikdo neví.

Studují v Brně veterinu, spojila je ale láska k nepochopeným ptákům. Ela a Barbora se rozhodly, že budou pomáhat zraněným a nemocným holubům v jihomoravské metropoli. Společnými silami se starají o mláďata i o jinak slabé holoubky. Dále chodí kontrolovat hejna ve městě a rozmotávají zašňůrkované holubí nožky. Dále se snaží o těchto opeřencích edukovat veřejnost a bořit mýty na přednáškách, festivalech a v rámci vzdělávacích programů v mateřských školách.

Patří mezi nejohroženější ptáky v Česku, vyčnívají výraznýma žlutýma očima a typickým hlasem. V brněnské zoologické zahradě se vyklubalo hned pět mláďat jedné z nejmenších evropských sov. Sýčkové obecní nebudou v dospělosti větší než kos.

Větrné turbíny jsou symbolem čisté energie, ale pro ptáky a netopýry představují neviditelnou hrozbu. Nová studie přišla s řešením, které příroda vymýšlela stovky milionů let: barvy jedovatých zvířat, před nimiž se ptáci instinktivně vyhýbají.

Najdete v rohu okna tu charakteristickou hroudu z bláta a větviček a říkáte si „šup s tím dolů“? Tady stop! Tohle by vás mohlo dostat do velkých problémů – a to nejen s ptáky, ale i se zákonem.

Chcete mít v Americe na zahradě v trupiála? Zkuste pomeranče. Tyto barevné ptáky můžete přilákat i sladkým přikrmováním – od želé po cukrovou vodu. Nejlepší je ale vysadit původní stromy, které trupiálům poskytnou potravu i úkryt. A bonus: během léta vám pomůžou zbavit se hmyzích škůdců.

Vypadá jako pták z tropů, ale stále častěji ji můžete potkat i u nás. Vlha pestrá okouzluje barvami, způsobem života i nečekanou schopností přizpůsobit se krajině, která se rychle mění.

Ptačí mapa Česka se dramaticky mění. Z otevřené krajiny mizí původní druhy ptáků, naopak už u nás můžete zahlédnout papoušky nebo exotické opeřence z jižních zemí. Ptáci jsou přitom indikátorem zdravého životního prostředí. Jejich četnost se v tuzemsku ale dlouhodobě snižuje.

Zní to jako internetový vtip. Jenže válka s ptáky emu byla skutečná a odehrála se v roce 1932. A jak dopadla? Vojáci prohráli.

Monitoring zpráv z myslivosti ze všech médií - noviny, časopisy, televize, rádia, internetové zdroje

Do bezprostřední blízkosti chilské metropole Santiago se vrátili papoušci patagonští. Ne že by se tam tito ptáci nevyskytovali už dříve, ale posledních 15 se zdržovali jen na tahu. Letos se podařilo prokázat jejich hnízdění v národním parku Rio Clarillo jižně od metropole, informoval web El Maipo, partner televizní stanice TV BRICS. Hnízdiště se podařilo objevit v podstatě...

Kukačka spolkne cizí vejce, podstrčí vlastní a navždy zmizí. Její mládě pak vyhodí sourozence z hnízda. Hnízdní parazitismus je brutální – a překvapivě rozšířený napříč živočišnou říší.

Žalostné naříkání znepokojuje v těchto dnech v nočních hodinách lidi v okolí konečné tramvajové zastávky číslo 1 na Slovanech. Zvuky vycházejí ze tří jehličnanů rostoucích na ostrůvku zeleně naproti zastávce. Původce záhadných zvuků už se podařilo identifikovat.

Radnice Prahy 4 zvažuje, že začne holubům dávat antikoncepci, aby snížila jejich počet. Největší problémy s přemnoženými ptáky řeší v okolí stanice metra Budějovická.…

Plameňáci, ikonický symbol Floridy, se po téměř století absence vracejí do Everglades. Jejich populace byla kvůli lovu per a ztrátě přirozeného prostředí prakticky vyhubena, ale hurikán Idalia v roce 2023 přinesl novou naději – několik ptáků přiletělo z Kuby a Mexika a část z nich zůstala.

Ministerstvo zemědělství (MZe) sdělilo, že v tuto chvíli ustupuje od plánu na povolení povrchové aplikace jedu na hraboše Stutox II a Ratron GW. Resorty zemědělství a životního prostředí téma řešily od konce března, a ještě v průběhu dubna se shodně vyjadřovaly, že od plánu povrchové aplikace jedu ustoupit nechtějí. Proti rozhozu jedu se ozývali ornitologové, ochránci přírody, vědci, část veřejnosti i někteří zemědělci s obavami, že se otráví necílové druhy živočichů.

Zní to zvláštně? Do skrytých strategií přírody totiž často nevidíme - a tam, kde my někdy vidíme tragédii, sleduje příroda často jen své přirozené pokračování.

Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) pravomocně rozhodla o zabavení 27 zvláště chráněných ptáků kvůli nelegálnímu chovu. Jde o dravce, sovy a jednoho papouška, kteří…

Také si pamatujete dobu, kdy jste pokaždé venku potkali nějakého důchodce, který krmil holuby nebo kachny u řeky? Dneska už na takovou situaci narazíte jen málokdy. Má to dobrý důvod. Ve většině měst je totiž krmení zvěře zakázané a hrozí za něj velké pokuty.

Podle ornitologů by byl jed stejně zbytečný, kalamitní stav hrabošů nepředpokládají. Ministerstvo tak vyslyšelo odborníky i veřejnost.

Požár v Brně-Slatině v noci na čtvrtek zničil část záchranné stanice pro ptáky a malé savce, kterou provozuje Zdeněk Machař. Podle majitele při požáru…

Obrovská rána zasáhla záchrannou stanici pro ptáky a malé savce v brněnské Slatině. Noční požár zničil zázemí, ve kterém podle provozovatele Zdeňka Machaře uhynulo několik psů. Hasiči bojovali s ohněm několik hodin, škoda půjde do statisíců. Stanice teď prosí lidi o pomoc prostřednictvím sbírky.

Česká inspekce životního prostředí pravomocně zabavila 27 zvláště chráněných ptáků z nelegálního chovu v Kletečné na Pelhřimovsku. Šlo o dravce, sovy i papouška, u nichž chovatel nedoložil jejich původ.

Požár v Brně-Slatině v noci na čtvrtek zničil část záchranné stanice pro ptáky a malé savce, kterou provozuje Zdeněk Machař. Podle majitele bylo při požáru zničeno zázemí stanice a uhynulo několik psů. Na pomoc v tíživé situaci vypsal sbírku. Příčina požáru se vyšetřuje, předběžná výše škody bude ve statisících.

Když papoušek poprvé řekne nějaké slovo, působí to skoro magicky. Jako by rozuměl, jako by mluvil s námi. Ve skutečnosti se ale v jeho mozku odehrává mnohem složitější proces než obyčejné napodobování a vědci dodnes zkoumají, proč právě papoušci dokážou něco, co je v říši zvířat tak vzácné.

Dvacet let příprav, dva satelity na oběžné dráze a 3 000 sledovacích značek připravených k nasazení. Projekt ICARUS se chystá monitorovat zvířata po celém světě – od rwandských kaloňů po islandské rybáky.

Zní to jako vtip, ale je to čistá věda. Ornitologové potvrdili, že městští ptáci prchají před ženami podstatně dříve než před muži. Jak náš oční kontakt a dokonce i vůně ovlivňují přírodu.

Mezinárodní tým ornitologů pod vedením Tomáše Grima z Ostravské univerzity jako první pořídil záznamy kladení kukaček obecných do hostitelských hnízd v dutinách. Díky tomu vědci přinesli nové poznatky o jejich chování a vyvrátili mýtus, že kukačky nosí vejce v zobáku, o němž se spekulovalo už od starověku.

Aztékové za jeho pera dávali zlato, Mayové věřili, že ztělesňuje boha. Kvesal chocholatý žije v mlžných lesích Kostariky a spatřit ho je překvapivě reálné – pokud víte, kde hledat.

Neobvyklý zásah mají za sebou policisté ve Dvoře Králové nad Labem. Přímo u budovy obvodního oddělení jim ze střechy spadla čtyři ptačí mláďata, která se ocitla jen kousek od rušné silnice.

Na louce u jezera Most se objevil nezvykle početný čapí mejdan. Třicet čápů na zarostlé louce působilo, jako by tam měli domluvené setkání. Rušná silnice vedle nich ani traktor, který se právě chystal vyjet, je nijak nevyvedl z míry. Ptáci se soustředili na potravu a okolní provoz ignorovali.

Francouzská metropole snížila hluk z dopravy na polovině, přesto muži ptáci dál zpívají ve vyšších frekvencích - mohou za to dekády naučeného chování

Brněnská městská část Nový Lískovec chce kvůli přemnoženým holubům zřídit holubník a napomoct tak jejich regulaci. Podle průzkumu je situace nejproblematičtější v Oblé ulici, řekla dnes starostka městské části Jana Drápalová (Zelení).

Zdánlivě neřešitelná otázka, která má překvapivě jasné řešení.

Stovka losů překonává řeku. Žádná hudba, žádný komentář – a přesto 9 milionů diváků. Švédský livestream Velkého tahu losů se stal globálním hitem pomalé televize a digitálním táborákem pro miliony lidí. Proč zírají na les a vodu celé hodiny?

Představte si ptáka, který nikdy neusedne na zem. Přesto snáší vajíčka a sedí na nich. Rajky se prý na zem dostávaly jen tak, že spadly za letu mrtvé. Tito exotičtí ptáci byli po staletí opředeny mýty. Evropané věřili, že nemají nohy a živí se vzduchem.

Studie mapující chování městských ptáků v Česku, Polsku, Německu, Španělsku a Francii ukázala, že se opeřenci více obávají žen než mužů. Příčiny tohoto chování jsou zatím nejasné.

Jaro patří ptačímu koncertu, který se rozléhá zahradami, parky i lesy. Zatímco někdo bezpečně pozná kosa nebo sýkorku po pár tónech, jiní tápou už u prvního cvrliknutí. Vyzkoušejte si v našem kvízu, jak dobře znáte hlasy opeřenců, kteří právě teď ovládli českou přírodu.

Říkáte si někdy po ránu: „Ti ptáci dnes ale křičí! To dřív nebývalo.“ Kupodivu máte pravdu, dříve byli ptáci skutečně výrazně tišší. Na ptáky se ale kvůli tomu zlobit nemůžeme, protože si za to můžeme sami. Možná ale ještě máme šanci naučit ptáky opět zpívat i potichu. Více se o tom dozvíte v článku popisujícím výzkum, který se týkal ptáků žijících v Paříži.

Holubi, straky, sýkory nebo vrabci patří k běžné kulise městského života.