Ptáci

Hasiči zachraňoval v sobotu odpoledne v ostravské městské části Dubina kavku obecnou, která uvízla v bytovém domě v prostoru stoupacího potrubí vnitřního rozvodu vody. Právo o tom v neděli informovala mluvčí hasičů Kamila Langerová.

Mezinárodní konvence o ochraně užitečného ptactva byla podepsána 1. dubna 1906. Tradice dubnového slavení je ještě ale o něco starší a sahá až do dob Rakousko-Uherské monarchie. Tradici založil slovenský přírodovědec Oto Herrmann. Cílem je připomenout lidstvu, že bez ochrany ptáků a jejich stanovišť by došlo k nenapravitelnému narušení přírodního uspořádání.

Pražská zoologická zahrada v Troji nově chová nejohroženější jeřáby na světě.

Možná to někoho zaskočí, ale jedny z nejdéle žijících tvorů najdeme mezi opeřenci, konkrétně mezi papoušky. Představujeme pětici ptačích seniorů, kteří podle dostupných údajů stanovili nejvýraznější rekordy v dlouhověkosti.

Ačkoliv se počet jedinců českých ptáků v celkovém součtu příliš nemění, počty jednotlivých druhů se v čase vyvíjejí často velmi rozdílně. Nová studie týmu českých ornitologů ukazuje, že počty českých ptáků neovlivňují jen změny podmínek u nás, ale také globální klimatické změny. Největší pokles počtů zažívají vedle polních druhů ptáků také ty, které podstupují dlouhou migraci do svých zimovišť. Informuje o tom Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy.

Ačkoliv jsou ptáci obvykle velmi drobní obratlovci, v průběhu jejich vývoje se objevily i obří formy, vážící celé stovky kilogramů. Někteří z nich byli vysocí a těžcí skoro jako dospělá žirafa.

I v době, kdy panuje hluboká zima, se dá pozorovat nádherně zbarvený svatební šat naší nejhojnější kachny, kachny divoké. Kačeři se na hlavě zdobí do kovově zeleného peří, které elegantně doplňuje bílý límeček na krku. S hnědofialovou hrudí kontrastuje světlé bříško. Šedohnědá záda na konci efektně zdobí nápadně černý ocas s bílým lemováním a nakroucenými pery, tzv. kačírky. I na ně lákají kačeři kachny k páření již od ledna. K tomu předvádějí i složité svatební tanečky.

Problém s holuby řeší lidé nejen ve městě, ale také na vesnicích.

V České republice se postupem času velmi odlišně vyvíjejí počty jednotlivých druhů ptáků, počet jedinců se ale celkově neliší. Důvodem jsou i globální klimatické změny, uvedla v tiskové zprávě Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy (PřF UK) s odkazem na studii českých vědců. Do Česka stále více migrují jižní druhy, ubývá naopak polních druhů.

Městští holubi jsou na mnoha místech považováni za pěkný dotek přírody, bohužel pro obyvatele města jsou skutečnou noční můrou. Nejenže se množí téměř nevysvětlitelným způsobem, ale také znečišťují a přenášejí nemoci, které jsou pro lidi nebezpečné. Nedovolte jim, aby se u vás usadili, protože jejich vystěhování bude prakticky nemožné.

S více než dvoumetrovým rozpětím křídel nemá na českém nebi konkurenci. Přes své jméno orel mořský na českém území běžně hnízdil až do devatenáctého století. Pak vymizel s tím, jak se ztratily porosty vhodné pro jeho hnízdění. Významnou roli přitom sehrálo i fatální pronásledování šelem, orlů, stejně jako vlků nebo medvědů.

Jaro je už oficiálně tady a zároveň s ním se k nám začínají z Afriky vracet i milovaní čápi. Velkým dobrodružstvím pro ně ale není jen samotná dlouhá cesta, ale i přizpůsobení se novému prostředí.

Jestřábi mají bystrý zrak a ostré pařáty, ale zároveň jsou velmi zdatní ve schopnosti létat a lovit. Toto video názorně ukazuje, že si jestřáb nenechá ujít dobrou potravu, i kdyby ji měl chytit dvakrát.

Impozantní tmavý pták pochází ze severských tajgových lesů s vysokou sněhovou pokrývkou. Ač je samička podstatně menší než kohout, právě velikost pomáhá tetřevovi akumulovat teplo a přežít tuhou zimu. Nejdůležitější fáze v životě tetřevů však přichází právě v březnu, když nastávají tetřeví námluvy neboli tok.

Mohammad Arif z Indie našel před rokem zraněného jeřába Antigonina. Od té doby se z muže a největšího žijícího létajícího ptáka stali přátelé.

Mohammed Arif z vesnice Mandka v indickém státě Uttarpradéš má nezvyklého nejlepšího kamaráda. Je jím totiž jeřáb, kterého Mohammed našel zraněného a ošetřil ho. Uzdravený opeřenec nyní se svým zachráncem létá i do práce.

Zemědělci na severu Čech řeší problém s přemnoženými hraboši. Velké množství nor je na polích na Chomutovsku a Lounsku.

Čápi, tito opravdu velcí potomci dinosaurů z dnešní ptačí říše, básník by řekl ptactva nebeského, jsou fenoménem naší krajiny, o který by byla velká škoda přijít. Čápi jsou druh migrující, který odlétá na zimu do teplých krajin, konkrétně oba druhy našich čápů (čáp bílý i čáp černý) mají oficiální zimoviště v subsaharské Africe. Ve skutečnosti je to však se zimovišti složitější.

Kuřata se nemusejí líhnout pouze z vajec, což se snažili prokázat i studenti z Japonska. Navíc se zdravé kuře může vylíhnout i v případě, že vejce je od samotného počátku otevřené. Jak je to možné? Podívejte se na experiment, který jedinečnost skořápky vyvrátil.

Do budky na dvousetmetrovém komíně teplárny společnosti Ško-Energo v Mladé Boleslavi se po dvou letech vrátil pár ohroženého sokola stěhovavého.

Celé dva týdny měla jedna z největších výletních lodí světa Symphony of the Seas neobvyklou černou pasažérku. Byla jí sova, konkrétně sýček králičí, kterou cestující často vídali odpočívat na zábradlí nebo vykukovat zpoza rostlin. Specialisté se ptáka po návratu na Floridu několikrát snažili odchytit, po úporném snažení se jim to nakonec povedlo.

Mládě vzácného orlosupa bradatého, které se vylíhlo v ostravské zoologické zahradě, odchová náhradní rodičovský pár ze Zoo Liberec.

Na 12. března připadá svátek svatého Řehoře, se kterým se pojí také řada pranostik souvisejících s jarem. S ohledem na počasí jde tradičně o období příletu ptáků. K těm nejvýraznějším patří čápi bílí. Zpravidla ještě před nimi přilétají husy velké, špačci obecní, čejky chocholaté nebo skřivani polní.

Vídáme je, či alespoň slýcháme denně. Mnozí z nás v zimě pravidelně plní krmítka, aby sympatickým opeřencům přilepšili v náročných měsících. Jejich zpěv má mít pozitivní účinky na naši náladu. Jak dobře ale znáte ptáky našich zahrad? Otestujte své znalosti v našem kvízu.

Jsou lidé, kteří na náměstích a v parcích s láskou krmí kousky rohlíků či zbytky cukroví hejna holubů. Jiní lidé však tyto ptáky považují naopak za létající krysy. Holubi totiž představují pro mnohá města zdravotní riziko.

Kroměřížská radnice plánuje také letos pokračovat ve snižování počtu holubů ve městě.

Samce vzácné hrdličky sokorské, která byla ve volné přírodě spatřena naposledy v roce 1972, získala zoologická zahrada na Svatém Kopečku u Olomouce.

Brzkému příchodu jara v přírodě zatím nic příliš nenasvědčuje. Ptáci se z jižních krajin ještě nevracejí a havrani dosud neodlétli zpět na sever, protože je tam na ně stále příliš velká zima. Lesní zvěř se stále pohybuje kolem krmelišť v nižších nadmořských výškách, kde není tolik sněhu a mrazy jsou snesitelnější. Včely sice vylétly z úlů, ale se snůškou ještě nezačaly.

V půdních prostorách Gymnázia Mikuláše Koperníka v Bílovci na Novojičínsku vznikne tento měsíc holubník.

Že je výchova dětí fuška? A co to stojí, než vylétnou z hnízda? Tak především tisíce housenek, k velké radosti pěstitelů. A také stovky nalétaných kilometrů… Znalosti ornitologů o ptačím soukromí zacházejí do stále větších podrobností – kamerou totiž můžeme obyvatele budky pozorovat, aniž bychom je rušili.

Občas se stane, že se nás mazlíček zatoulá, a zejména ptáci se často rozhodnou proletět se po svém okolí, jakmile jim otevřete klec. Tímto způsobem se ztratil i papoušek ženě ze Shrewsbury, která se o jeho návrat snaží tím, že brouká znělku Addamsovy rodiny.

Zlínská zoologická zahrada navazuje na loňský prvoodchov pelikána australského. Letos mají na východní Moravě další dvě mláďata tohoto středně velkého pelikána, který je svým zbarvením v bílé a částečně černé barvě podobný u nás známému čápovi.

Mořští ptáci trpí novou nemocí. Způsobují ji plasty. Ptáci, u kterých se tzv. plastikóza projevila, měli od spolykaného odpadu zjizvený trávicí trakt, napsal britský The Guardian s odvoláním na vědce z londýnského Přírodovědného muzea. Podle odborníků jde o první doložený příklad fibrózy vyvolané výhradě plasty.

Vědci patrně poprvé popsali chorobu způsobenou účinky pozřených plastů. Tzv. plastóza byla objevena u ptáků. Ostré úlomky mohou v organismu způsobit vážná poškození, která vedou k úbytku hmotnosti a v některých případech k smrti.

V lesích začíná hlavní sezóna hnízdění ptáků, a to i velmi vzácných druhů. Ornitologové proto vyzývají a prosí návštěvníky, majitele lesů a lesní dělníky, aby se chovali v lesích ohleduplně.

Ptačí zárodek uvnitř vejce se zdá být od okolního světa dokonale izolován. Zdání však klame. Embryo nejen vnímá dění kolem sebe, ale taky se domlouvá s rodiči i sourozenci a dokonce se samo zařídí podle informací, které zvenčí dostává. To vše zvládají například zárodky ve vejcích racka středomořského.

I uhynulé opeřence je možné účelně využít. Dokazují to univerzitní vědci z amerického státu Nové Mexiko, kteří preparované ptáky mění ve špionážní drony. Zájem by pak o ně mohli mít ornitologové, vojáci, zpravodajci i politici.

V lesích zůstávají doupné stromy ponechány přesto, že bývají napadené, odumřelé, skácené atd. Existují nejrůznější projekty na ochranu doupných stromů, které jsou podporovány hlavně společností Lesy České republiky. I my však na našich zahradách můžeme ptactvo podporovat právě tím, že jim zde nějaké stromy k hnízdění a přebývání ponecháme.

Před miliony let byli ptáci žijící na Zemi mnohem větší než ti dnešní. Nedávno byly nalezeny rekordně velké pozůstatky dávných druhů tučňáků.

V roce 2020 vyhlásily Lesy České republiky projekt Vracíme sovy lesu. Možná se ptáte, proč zrovna sovy a jak to s nimi je, copak si neumí pomoci samy?

V neděli 26. února uhynula významná ptačí celebrita, která se usadila na střední Moravě v roce 2006.

V neděli uhynula labuť zpěvná, která jako první zahnízdila v České republice. Ornitologové ji pojmenovali Zpěvanka. Labuť se vyskytovala na rybnících v Tovačově a v Kojetíně na Přerovsku, v Chropyni a v Záhlinicích na Kroměřížsku nebo na řece Moravě v Kroměříži. V tiskové zprávě to ČTK sdělil místopředseda Moravského ornitologického spolku Jiří Šafránek.

V nové studii se vědci zaměřili na nebezpečí, kterým čelí stěhovaví ptáci a na jejich schopnost se jim přizpůsobit.

Na sklonku každého podzimu se těším na jejich nenápadný přílet a netrpělivě je vyhlížím na polích a lukách. A pak jsou náhle tu – vyslanci z daleké severské tundry – káňata rousná v celé své kráse a mlčenlivé vznešenosti.

Na sociálních sítích se před časem začalo šířit krátké video z Mexika, kde jsou vidět tisíce ptáků, jak sedí na ulici a na domech v rezidenční oblasti. Ihned se vyrojily spekulace, že je to předzvěst velké katastrofy, ale podle odborníků se není čeho obávat.

Někteří ptáčci řeší období zimy chytře. Jednoduše odletí za teplem. Jenže co s těmi, kteří ve zdejších krajích zůstávají i přes třeskuté mrazy? Samozřejmě si jako každé divoce žijící zvíře dovedou poradit, jenže někdy není na škodu jim při velkých mrazech trošku přilepšit.

Soví houkání zve za královnami noci do pražských lesů.

Ptačí park Josefovské louky je splněným snem nejen ornitologů, ale všech milovníků přírody. Ptáci, obojživelníci, motýli nebo koně – to vše tvoří harmonický obraz mokřadních luk, kde má život stále dostatek prostoru, aby se rozvíjel a navíc těšil lidské smysly

Dron se zdá být futuristickou, ale neotřelou variací na poštovní holuby, kteří se používali jako poslové v dřívějších válkách.

Produkce velkého množství spermií může vést ke zkrácení délky života samců vlaštovky obecné. Oznámil to Tomáš Albrecht z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR. Zda je zjištění platné i pro ostatní živočichy, nelze aktuálně ověřit, protože odborníkům chybějí potřebná data.

Zatímco mnoho ohrožených druhů může nadobro vymřít, u některých se stane zázrak, který jejich vyhynutí zabrání. K takovému zázraku je ale občas zapotřebí lidská ruka, která dokáže téměř vymřelý druh nejen zachránit, ale také opět rozmnožit. A právě to se povedlo u afrických tučňáků!

Hojná produkce spermií podle vědců zapříčiňuje, že se samci vlaštovek dožívají nižšího věku, uvedla dnes Akademie věd ČR (AV ČR) v tiskové zprávě. Jestli je zjištění platné i pro ostatní živočichy nyní nelze ověřit, protože odborníkům chybějí potřebná data, sdělil ČTK Tomáš Albrecht, který vědecký tým z Ústavu biologie obratlovců AV ČR vedl.

V Okrouhlici na Havlíčkobrodsku byla potvrzená nová ohniska ptačí chřipky ve dvou malých chovech. V jednom hospodářství bylo 11 kusů, kachny a slepice, ve druhém bylo 116 slepic. Chovatelé ohlásili úhyny krajské veterinární správě. Zbývající kusy byly utraceny, sdělil mluvčí Státní veterinární správy Petr Vorlíček. Počet zjištěných ohnisek ptačí chřipky v Česku tak letos stoupl o dvě na 15.

Skupinka agresivních krocanů začala terorizovat malé americké město. Ptáci na obyvatele útočili, a dokonce se jim snažili proklovat pneumatiky na autech

Péřová ozdoba samců páva korunkatého slouží jako vysílačka vibrací. Funkci antény pro příjem „třaslavého“ poselství plní péřová korunka na hlavách těchto nádherných ptáků

Polák velký je středně velká potápivá kachna. Pozorovat ho můžeme na vodních plochách, především rybnících. Ovšem čím dál méně.

Život není film od Disneyho. Pelikáni se s káčátky nepřátelí, pelikáni se je snaží spolknout k obědu. Tomuhle se to k hrůze všech přihlížejících podařilo.

Česká společnost ornitologická (ČSO) vyhlásila ptákem roku 2023 poláka velkého, středně velkou kachnu. Na pomyslném trůnu vystřídá zvonka zeleného. Udělením titulu chtějí ornitologové upozornit mimo jiné na to, že polák v tuzemsku stále patří mezi lovné druhy, přestože je celosvětově ohrožený.

Ptákem letošního roku se podle České společnosti ornitologické stal polák velký. Středně velká potápivá kachna střídá na pomyslném trůnu zvonka zeleného, který titul Pták roku získal v loňském roce. Udělením čestného titulu ornitologové již od roku 1992 upozorňují na zajímavé ptačí druhy a vybízejí veřejnost k jejich sledování a ochraně.