Ptáci

Už 10. února byl letos zaznamenán v Libereckém kraji návrat jeřába popelavého z „teplých krajin“. Už dávno ale neplatí, že na podzim míří na své tradiční trasy do jihozápadní Evropy nebo Francie. Vlivem mírnějších zim totiž stále více jedinců zimuje například v sousedním Německu. Páry, které se vracejí, se ozývají typickým troubením a svůj vztah upevňují společnými „tanci“. V České republice byl tento pták v minulosti vyhuben, dnes stále patří mezi kriticky ohrožené. Největší populace žije v Libereckém kraji, na Českolipsku. V tomto týdnu tam ochranáři napočítali na nocovištích přes 130 jedinců.

Být za východu slunce na lodi uprostřed řeky je vždy velký zážitek. A pokud takovou plavbu uskutečníte v severním Senegalu v přírodní rezervaci Djoudj během zimního období, čeká vás neuvěřitelné setkání s milionem a půl tažných ptáků. Stačí se jen kochat štěbetáním a pozorovat různorodá ptačí hejna.

Společnost Podnik pro výrobu vajec v Kosičkách na Královéhradecku, jejíž chov zasáhla ptačí chřipka, počítá s co nejrychlejší obnovou chovu. Nákaza se do chovu…

Vytrvalé zimní bouře rozvířily moře i oceány natolik, že drobní ptáci nemají jak lovit. Postupně se tedy trápí hlady a nakonec umírají vysílením.

Veterináři potvrdili ptačí chřipku u dalších ptáků uhynulých v pražské zoo. Ve čtvrtek o tom informovala Státní veterinární správa (SVS). V Zoo Praha dosud…

Veterináři potvrdili ptačí chřipku u dalších ptáků uhynulých v pražské zoo. V zahradě dosud uhynulo ve dvou zasažených expozicích přes třicet zvířat, ptačí chřipka se zatím potvrdila u deseti z nich. Do jiných expozic ptáků se nemoc podle veterinářů nešíří. Zoo Praha ke konci loňského roku chovala 265 druhů ptáků, celkem šlo o sedmnáct set jedinců.

Ptáky nakažené virem ptačí chřipky našli hasiči spolu s místními obyvateli u Labe mezi Káraným a Čelákovicemi. Okolní chovatelé byli již informováni, řekl ve čtvrtek Aktuálně z Brandýska mluvčí Státní veterinární správy Petr Majer.

V pražské zoo uhynulo několik dalších ptáků, řekl ve čtvrtek ředitel odboru ochrany zdraví a pohody zvířat Martin Jánošík z Městské veterinární správy v…

Pěnice černohlavá, nenápadný ptáček s flétnovým hlasem, se stala ambasadorkou české přírody pro rok 2026. Česká společnost ornitologická (ČSO) ji udělila prestižní titul Pták roku nejen pro její krásný zpěv, ale i jako symbol stého výročí své existence. Pěnice černohlavá totiž zdobí logo společnosti a její latinské jméno Sylvia nese i její odborný časopis. Pěnici černohlavé také vděčíme za jeden vánoční symbol.

Vlastním očím nevěřila Iva Prosková ze Štramberku na Novojičínsku, když v pondělí na procházce kolem místního potoka uviděla zvláštního ptáka. Jakmile přišla blíže, tak zjistila, že jde o kriticky ohroženého bukače velkého, kterého spatřit v Česku ve volné přírodě je rarita. Vodní pták však nevypadal dobře, nelétal a zdál se zcela vyčerpaný.

Pražští holubi, a vlastně nejen ti v metropoli, vyvolávají bouřlivé polemiky mezi svými zastánci a lidmi, kteří mají na starost ochranu památek, čistotu veřejného prostoru a v neposlední řadě také ochranu lidského zdraví. V našem prvním textu jsme se společně s pražskou zastupitelkou Lucií Kubesa (ODS), předsedkyní Výboru pro životní prostředí, veřejný prostor a pohřebnictví, věnovali otázce efektivity provozu městských holubníků i nákladům na jejich pořízení.

Zatímco před stoletím byli všichni druhohorní dinosauři považováni za studenokrevné, pomalé a neohrabané tvory, dnes už máme představu zcela jinou. A moderní výzkumy nám tuto představu potvrzují.

Chcete-li přilákat okřídlené návštěvníky přímo pod svá okna, nabídněte jim víc než jen krmení.

Regulace počtu holubů v Kroměříži proběhne také letos formou odchytu holubů, sběrem jejich mláďat a vajíček.

Bohatství se nemusí nutně blyštit jen ve zlatých truhlách, někdy úplně stačí umět využít, co je k dispozici.

Ptačí chřipka H5N1 se v Praze neobjevila jen u uhynulých ptáků v zoo, ale také u volně žijícího racka nalezeného na vltavské náplavce. Hygienici i veterináři uklidňují, že riziko pro běžné obyvatele je velmi nízké. Úřady už zahájily preventivní kroky, aby ochránily lidi i chovaná zvířata.

Sýkora, která se vytratí za svítání za milencem. Vrabec, který žárlivě křičí na celou zahradu. Čáp, kterému je jedno, s kým hnízdí, hlavně když je to v jeho oblíbeném hnízdě. Ptačí věrnost je mnohem komplikovanější, než jsme si mysleli.

Orel jávský (Nisaetus bartelsi) bývá spojován s mytickou Garudou a je národním ptákem Indonésie. Ve skutečnosti jde o vzácného lesního dravce závislého na zbytcích horských pralesů Jávy, kde jeho počet dlouhodobě kolísá.

Aktuální oteplení láká ven a řada z nás už by se ráda pustila třeba i do nějakých prací na zahradě. A opravdu, je tu jedna věc, kterou je třeba udělat, protože už déle nepočká: je nejvyšší čas zkontrolovat a vyčistit ptačí budky. Pojďme se do toho tedy pustit.

Zoo Praha kvůli výskytu ptačí chřipky omezí vstup návštěvníků do průchozích voliér a dočasně uzavře Rákosův pavilon a pavilon Sečuán. Veterináři také odhalili letošní první výskyt ptačí chřipky v komerčním chovu.

U uhynulých ptáků v pražské zoologické zahradě byla potvrzena ptačí chřipka, informovala ve čtvrtek Státní veterinární správa (SVS). Inspektoři zjistili výskyt nákazy poté, co zoo nahlásila postupný úhyn několika ptáků v některých expozicích. Veterináři ve spolupráci se zoologickou zahradou přijmou mimořádná veterinární opatření s cílem zabránit šíření nákazy. Zoo v důsledku opatření dočasně přesunula ptáky z otevřených venkovních expozic do zabezpečených prostor.

České rybníkářství je krizi. Kdo za to může ? Že by kormorán…

ROZHOVOR: Server PrahaIN.cz se dlouhodobě věnuje cenám potravin. Během této doby narazil na skutečnou lahůdku pro ty, kteří nevědí, co s penězi. Při zájmu o hospodaření hlavního města v oblasti ochrany živočichů jsme totiž objevili naprosto neuvěřitelný údaj.

Orel bojovný je symbolem síly africké divočiny, ale i její křehkosti. Žije skrytě, potřebuje obrovský prostor a rozmnožuje se pomalu. Právě proto patří k druhům, které nejcitlivěji reagují na změny krajiny.

Do ostravské zoologické zahrady zavítal nečekaný host. Chřástal vodní, tajemný obyvatel mokřadů, se objevil u jednoho z místních rybníků a potěšil nejen pracovníky zoo, ale i pozorné návštěvníky. Proč je jeho výskyt tak výjimečný a co to říká o proměnách české krajiny?

Jinak klidnou hladinu řeky Moravy v Uherském Hradišti rozčeřila zpráva, která dělá vrásky na čele především chovatelům drůbeže. Laboratorní testy Státního veterinárního ústavu v Praze v minulých dnech potvrdily, že labuť nalezená koncem ledna v Uherském Hradišti uhynula na vysoce patogenní virus ptačí chřipky subtypu H5N1. Přestože veterináři zatím nevyhlásili drastická omezení, varují před rizikem, které zima a migrace ptactva přinášejí.

Když ptáci náhle mění chování a létají nezvykle nízko, lidé si často řeknou, že „bude pršet“. Jenže vědci dnes upozorňují, že ptáci dokážou vycítit i mnohem závažnější události – silné bouře, extrémní větry a v některých případech dokonce blížící se přírodní katastrofy.

Zatímco největšími létajícími tvory všech dob byli druhohorní pterosauři, dlouho po jejich vyhynutí brázdili oblohu nad Jižní Amerikou obří teratorni. Největším z nich byl Argentavis magnificens.

Lidé v Pardubicích podepisují petici za humánní regulaci městských holubů. Nelíbí se jim postup založený na odchytu ptáků do klecí a usmrcování oxidem uhličitým. Město takto ročně zlikviduje až tisíc holubů. Signatáři petice požadují systém holubníků a výměny vajec, což považují za šetrnější způsob. Magistrát stávající metodu obhajuje efektivností i souladem s legislativou, změně se ale nebrání.

Na pomyslném trůnu střídá konipasa horského a její flétnový zpěv patří k nejkrásnějším melodiím, které můžete v české přírodě zaslechnout. Česká společnost ornitologická (ČSO) vyhlásila ptákem roku 2026 pěnici černohlavou.

Jen málokterý ptačí řád se může co do pestrosti a krásy rovnat papouškům. Tito nádherní opeřenci, kteří se ve více než třech stovkách druhů vyskytují na všech světadílech s výjimkou Evropy a Antarktidy, jsou skutečnou ozdobou mnoha oblastí jižní polokoule.

Pokud se bavíme o největších ptačích druzích, většinou si vzpomeneme na pštrosa. Ten ale nelétá. Nás budou zajímat ptáci, kteří létat umí a současně se mohou pochlubit opravdu úctyhodnými rozměry.

Velmi vzácnou návštěvu měla na přelomu ledna a února ostravská zoo. U jednoho z rybníků se tam objevil obdivuhodný ptačí elegán - chřástal vodní. Tohoto drobného vodního ptáka je možné v přírodě spíše slyšet, než vidět, protože žije v hustých bažinných porostech. Navíc na zimu odlétá do jihozápadní Evropy. I když je to drobek, tak ho nelze přeslechnout - kvičí totiž podobně jako sele.

Laboratorní testy prokázaly u uhynulé labutě v Uherském Hradišti nákazu ptačí chřipkou. Stejně jako před nedávnem v Kvasicích na Kroměřížsku, i tentokrát jde o…

Uhynulá labuť byla pozitivní na virus H5N1 Uhynulá labuť se našla 26. ledna na řece Moravě v Uherském Hradišti. Laboratorní vyšetření ve Státním veterinárním ústavu Praha následně potvrdilo výskyt vysoce patogenní aviární influenzy subtypu H5N1, tedy ptačí chřipky.

Muž přijde k vodě, chytí labuť do náruče a klidně s ní odkráčí k autu, kde ji strčí do malinké klece a s klidem odjede.

Holubi jsou jedni z prvních živočichů, které člověk domestikoval. Počátky společného soužití spadají do dob starověké Mezopotámie. Zároveň zůstávají jedním z posledních zástupců živočišné říše, kteří jsou schopní žít ve městech v blízkosti člověka.

Vlaštovky nemají vrozenou představu o tom, jak mají jejich vejce vypadat, přesto se snaží cizí vejce ze svého hnízda odstranit. Při experimentu to zjistili vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (ÚBO AV ČR). Jejich studii publikoval časopis Biology Letters, ústav o tom informoval na webu.

Kormorán velký (Phalacrocorax carbo) představuje v české krajině jeden z nejvýraznějších a zároveň nejkontroverznějších ptačích druhů současnosti. Tento zdatný rybolovec, jehož silueta s roztaženými křídly neodmyslitelně patří k břehům našich řek, přehrad a některých rybníků, v sobě spojuje fascinující biologické adaptace s komplikovanou historií soužití s člověkem. Zatímco pro biology a ornitology představuje úspěšný příklad návratu dříve vyhubeného druhu do středoevropské přírody, pro rybářské hospodářství se stal symbolem ekonomických ztrát a narušení rovnováhy v rybích společenstvech. Pochopení tohoto konfliktu však vyžaduje hlubší pohled na biologii kormorána i na historii jeho šíření.

Jeden z nejvýznamnějších rybožravých predátorů v Evropě způsobil vloni v Česku podle Ministerstva financí rekordní škody za více než 85,8 milionu korun.

V centru jihomoravské metropole se poměrně dobře daří rorýsům a poštolkám. Na sedmnáct domů ve správě městské části Brno-střed a na sedm soukromých objektů bylo od roku 2021 umístěno celkem 218 hnízdních budek, o které se radnice stará společně s ornitology. Hnízdění a běžný života ptactva na adrese Francouzská 22 dokonce Brňané mohou sledovat v přímém přenosu.

Sedlec (Břeclavsko) - Chladné počasí přimělo kvakoše a některé další ptáky běžně žijící v národní přírodní památce Slanisko u Nesytu na Břeclavsku k migraci. Bez opeřenců ale lokalita nezůstala. Až od polárního kruhu přiletěl třeba brkoslav severní, který si vystačí s nejrůznějšími bobulemi. Nesyt, jenž je největším rybníkem na Moravě, je významnou ornitologickou lokalitou. Jeho atraktivitu pro ptáky by měli zvýšit i buvoli, kteří se tam od loňska pasou. ČTK to dnes řekl Vlastimil Sajfrt z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Na úspěchy v exotickém ptačím světě v Zoo Praha letos navážou další novinky v podobě dvou vzácných druhů – tyrana a kukalky. Po rekonstrukci se v roce 2026 také otevře Rezervace Bororo a už v březnu nastoupí nová ředitelka – nástupkyně Miroslava Bobka, který v návaznosti na obvinění ze šikany podřízených skončil ve funkci loni na podzim.

Tak pane Jiří, podělte se, oč jde? Dostal jsem oficiální zprávu o tom, že mnou okroužkovaného malého čápa, který se vylíhl na jaře 2025 v Bojkovicích, zachytili a bezpečně poznali právě podle kroužku na druhém konci světa.

Veterináři potvrdili dvě nová ohniska ptačí chřipky v malochovech v Pardubickém a Olomouckém kraji. Jedno bylo zjištěno v Zaječicích na Chrudimsku, druhé v obci…

Ostravský projekt na podporu městského ptactva zaznamenal v loňském roce výrazný úspěch. Z celkového počtu 251 ptačích budek rozmístěných po městě jich ptáci obsadili…

Na první pohled působí úplně neškodně. Má výrazně zbarvené peří, vypadá exoticky a na některých trzích se dokonce prodává jako domácí mazlíček. Jenže málokdo tuší, že pištec černohlavý je ve skutečnosti jedovatý.

Projekt „Ptačí budky pro Ostravu!!!“ slaví rekordní úspěch. Z 251 instalovaných budek bylo v roce 2025 obsazeno celkem 211, což je dosud nejlepší výsledek projektu. Nejčastěji v ostravských budkách sídlily sýkorky.

Státní veterinární správa potvrdila ohnisko vysoce patogenní aviární influenzy, takzvané ptačí chřipky, v malém soukromém chovu drůbeže v Brníčku u Zábřehu. Ochranné ani dozorové pásmo zatím veterináři nezřídili a ohnisko zkoumají.

Vábeni ranním sluncem na východě ukrajujeme kilometr za kilometrem na trase Praha–Hortobágy. Železniční násep lemuje jemně zvlněnou silnici a společně s ní tvoří asi tříkilometrovou hráz mezi dvěma jezery Tisza-tó. Za chvíli duní pod koly auta most a jeho železná konstrukce rámuje výhled na řeku Tisu, která se jako líný hnědavý plaz sune kamsi na jihozápad. A pak už silnice číslo 33 míří rovně k obzoru a vede nás přímo do ptačího království.

Žena s malým dítětem v kočárku zachraňovala ve středu na procházce v Písku vysíleného kačera. Ten vylezl z nedaleké řeky a schovával se pod kočárek. Maminka si tedy opeřence odnesla domů, tam jej vysušila a aby byl v teple, oblekla jej do pleteného rukávu. Vypadal jako navléknutý ve svetru. Pak zavolala strážníky, kteří si překvapivě nastrojeného kačera převzali.

Sníh a mráz se opakovaně vracejí a pro ptáky je náročnější hledat potravu. Usnadněte jim práci a zavěste na zahradě či v parku zdravé a výživné ozdoby, na kterých si pochutnají a dodají jim potřebnou sílu. Výroba je zábavná a můžete do ní zapojit i děti.

Jak funguje ptačí rozhlas a mají ptáci vlastní gramatiku? Na dotazy čtenářů ABC odpovídá etolog Ondřej Fišer z projektu Zeptej se vědce. Zjistěte, proč špačci napodobují mobily a jak sýkory varují před nebezpečím.