Recyklace

Přetékající kontejnery na tříděný odpad jsou běžným obrázkem. Vedle nich se hromadí krabice, PET lahve i pytle se směsným odpadem, často jen proto, že už se víko nedá zavřít. Málokdo si ale uvědomuje, že takové přeplňování je nejen neohleduplné, ale i zakázané a může za něj hrozit pokuta.

Polský zálohový systém běží teprve pár měsíců, ale už stihl přinést příběhy, které se rychle šíří mezi nakupujícími. Jeden z nich pochází z přístavního města Gdyně.

Obyvatelé bytových domů v Praze mají při nakládání s odpadem několik možností. Od základního svozu až po doplňkové služby, jako je vynášení či odemykání nádob. Tyto služby se však liší cenou i podmínkami a ne každý dům je využívá. Zjišťovali jsme, jak funguje systém svozu a co všechno ovlivňuje jeho podobu i náklady.

Textilní průmysl čelí ekologickému kolapsu, ale řešení přichází z východu.

Přerov nabízí domácnostem zdarma větratelné košíky na bioodpad a kompostovatelné sáčky. Pomohou omezit zápach i zjednodušit třídění přímo v kuchyni.

V Česku ročně skončí v popelnicích přes 170 tisíc tun textilu. Od ledna 2025 musí obce zajistit jeho oddělený sběr, jenže chybí peníze i infrastruktura. Řešení přitom roste zdola – ve swapovacích komunitách, které šetří planetu i obecní rozpočty.

Planeta se doslova topí v hromadách starých triček, která nikdo nechce nosit. Rychlá móda nás totiž naučila kupovat věci na jedno použití, pročež jsme zcela ztratili úctu k materiálu. Současná vlna udržitelnosti ovšem vrací do hry takzvaný thrift flipping neboli umění předělat starý kousek ze sekáče na naprostý unikát.

Obce, které aktivně podporují domácí kompostování, jsou podle poslanců KDU-ČSL paradoxně trestány za to, že dělají správnou věc. Bioodpad zpracovaný občany doma totiž nevstupuje do statistik a nesnižuje požadovanou míru třídění.

Jarní slunce každoročně motivuje obyvatele metropole k důkladné revizi sklepů, půd a domácností. V loňském roce dosáhla návštěvnost deseti sběrných dvorů provozovaných druhou největší městskou společností historického maxima 282 tisíc návštěvníků.

V Havířově-Prostřední Suché odstartovaly práce na dopravní a technické infrastruktuře v průmyslové zóně Burianovka, kde by měly postupně vznikat projekty zaměřené zejména na zpracování a třídění odpadů.

Každý rok si 30. března připomínáme Mezinárodní den nulového odpadu, který nás vyzývá k zamyšlení nad tím, kolik odpadu skutečně vyrobíme a jak s ním dál nakládáme. Dnes jsme často závislí na jednorázových obalech, plastových sáčcích a dalších materiálech. Mezinárodní den nulového odpadu (Zero Waste) proto neznamená, že všechen odpad jako mávnutím kouzelného proutku zmizí, ale hlavně to, že se budeme snažit vytvářet ho co nejméně a materiály v maximální míře znovu využívat.

Jednorázové pleny patří mezi největší ekologické problémy moderní společnosti.

Studénecká radnice vyhodnotila fungování systému door to door, který ve městě zavedla loni v květnu. Čísla ukazují, že lidé více třídí a produkce směsného komunálního odpadu klesá.

Obyvatelé si řekli o změnu. V Budějcích startuje pilotní projekt, který má zjednodušit třídění papíru přímo u domácností a vyzkoušet, zda se častější svoz vyplatí. Město následně zváží, zda stejný režim svozu zavede všude.

S rostoucím počtem elektroaut přichází i nová výzva: potřeba recyklace baterií elektromobilů. Jak efektivní je dnes a jaká rizika může přinést, až bude potřebná ve velkém měřítku?

Cestovala jsem do velkoměsta, abych výměnou za peníze vrátila PET lahve. Realita byla nakonec o dost hroší, než jsem čekala. Poučná životní lekce.

Od začátku roku 2026 se v Česku mění pravidla třídění odpadu. PET lahve a nápojové plechovky už nepatří jen do žlutých kontejnerů, ale nově se vracejí do obchodů v rámci zálohového systému. Ten má pomoci výrazně zvýšit míru recyklace a zároveň snížit množství odpadků v přírodě. Přestože systém běží už nějakou dobu, lidé si stále zvykají na nová pravidla. Nyní v březnu už systém běží naostro. Zkrátka zálohování PET lahví v Česku pro rok 2026 je žhavým tématem, ve kterém panuje řada nejasností. Češi teď často řeší spoustu praktických otázek: kde obaly vracet, kolik činí záloha nebo co dělat s pomačkanou plechovkou.

Přechod na oběhové hospodářství je v současnosti jednou z hlavních evropských priorit. Má přinést větší udržitelnost, ale také menší závislost na dovozu surovin. Kritici nicméně varují, že nový plán může selhat a zvýšit náklady na výrobu zboží. Pro spotřebitele i podniky by neúspěšná sázka na recyklaci mohla vést nakonec k nedostatku surovin i materiálů, tvrdí.

Kontejnery na textil najdeme na mnoha místech po celé České republice. Provozuje je několik subjektů, princip je ale stejný. A ačkoliv by se do nich neměl dávat textil špinavý nebo zničený, mnoho lidí to nerespektuje. Někteří si je dokonce pletou s běžnými nádobami na směsný odpad.

Zámky a řetězy na zelených kontejnerech na sklo překvapily v poslední době obyvatele Opavy. Jde o reakci na to, že do nich lidé házejí odpad, který tam nepatří. Sklárny v Kyjově totiž městu začaly vracet kamiony se znečištěným odpadem. Nejde přitom o jediné město, kde neukáznění lidé špatně třídí odpad a vyvolávají tím nejen velké problémy, ale i zvýšené náklady.

Opava začala dávat na zelené kontejnery na sklo zámky. Popelnice tak už nebude možné zcela otevřít, ale lidé budou muset využívat pouze vrchní otvory pro vhození skla. Někteří totiž do kontejneru dávali nejen sklo, ale i další odpady, což městu prodražuje likvidaci.

Opava začala dávat na zelené kontejnery na sklo zámky. Popelnice tak už nebude možné zcela otevřít, ale lidé budou muset využívat pouze vrchní otvory pro vhození skla. Někteří totiž do kontejneru dávali nejen sklo, ale i další odpady, což městu prodražuje likvidaci. V Opavě je 271 kontejnerů na sklo. Zámky jsou zatím na 30 z nich, postupně je město nechá umístit na všechny, řekl ČTK Martin Kůs z oddělení komunikace.

K žalobě na majitele firmy Roth International a jednoho českého zaměstnance se město Jiříkov nepřipojí. Půda a voda zůstaly v místě nelegální skládky čisté. Obci podle starostky vznikly jen minimální náklady.

Rychlá móda chrlí obrovské množství odpadu a recyklace nestíhá. Největší oříšek představují směsové látky, typicky polybavlna (cotton + polyester), které nejdou jednoduše rozdělit. Aktuálně dává šanci na řešení problému postup, který umí obě složky zpracovat postupně a s vysokou výtěžností – a to i v pilotním provozu.

Město Plzeň od března zavádí nový systém sběru textilu, který umožní občanům odevzdávat oděvy na vybraných místech včetně sběrných dvorů a okrajových částí města.

Obyvatelé Kroměříže loni vyprodukovali méně odpadu, včetně směsného komunálního odpadu, než v předchozím roce. Náklady na odpadové hospodářství však vzrostly. Město na něj loni doplácelo zhruba 44,8 milionu korun, zhruba o pět milionů více než předloni. Na jednoho občana tak radnice doplácela 1604 korun, řekl novinářům místostarosta Karel Holík (SOCDEM).

Obyvatelé hlavního města si dávají čím dál více záležet na třídění odpadu. Alespoň nějakým způsobem se o to snaží téměř každý. Do barevných popelnic a kontejnerů nosí nejčastěji PET lahve, skleněné lahve a papír.

Polystyrenové obaly, které dnes většinou končí na skládkách, by se v budoucnu mohly stát cennou surovinou pro chemický průmysl. Vědci představili technologii, jež dokáže z plastového odpadu vyrábět toluen – levněji a s výrazně nižší uhlíkovou stopou než tradiční petrochemické postupy.

Minulý ročník potvrdil, že lidé chtějí měnit své spotřebitelské chování, ale potřebují k tomu pozitivní zkušenost. Po loňském úspěchu se SWAP Festival vrací. Od 20. do 26. dubna 2026 se po celém Česku znovu rozjede týden výměn, setkávání, opravování a sdílení.

Jarní výsevy jsou za dveřmi a s nimi i otázka, do čeho semínka vysít. Kupované sadbovače nejsou nutností – spoustu výsevních mističek si můžete vyrobit doma z běžných věcí, které by jinak skončily v koši. Recyklace je levná, ekologická a často i praktičtější.

Podíl biologicky rozložitelného odpadu v černých popelnicích, tedy ve směsném komunálním odpadu, za posledních pět let v Česku vzrostl z 32 na 40 procent, naopak podíl papíru se snížil z 8,3 procenta na 5,4 procenta. Podíl plastu kolísal mezi 6,7 a 9,4 procenta. Jde o výsledky analýz, které dělala mezi lety 2020 a 2024 společnost JRK, která radí obcím s odpadovým hospodářstvím, a Institut cirkulární ekonomiky. ČTK to řekl mediální zástupce firmy JRK Filip Poštulka.

Pražané se zlepšují v třídění. Do barevných popelnic a kontejnerů odložili loni zhruba o 3 500 tun odpadu více než v roce 2024. Zároveň vyprodukovali větší množství směsného komunálního odpadu. Další rekordní rok zažilo ZEVO Malešice.

V kohoutovickém aquaparku vsadili na šetrnější provoz, úspory se rychle dostavily. Díky recyklaci bazénové vody tam za rok ušetřili miliony litrů vody i mnoho energie na její ohřev. Nová technologie se navíc zaplatí nezvykle rychle. Město Brno teď zvažuje, že by ji využilo i jinde.

Město Plzeň plánuje v březnu začít výstavbu nového, většího a modernějšího sběrného dvora v Úněšovské ulici u Globusu. Stávající místo bude uzavřeno již v polovině února, občané mohou odpad odevzdat naposledy 15. února.

Hlavní město začátkem roku 2026 přidalo dvě nové Reuse pointy v Praze 3 a Praze 14. Nové stanice umožňují obyvatelům zdarma předávat zachovalé věci k dalšímu využití.

Recyklace pneumatik už dávno není jen otázkou ekologie – stává se klíčem k udržitelnějším a odolnějším silnicím. Přidávání pryže do asfaltu přináší výhody pro životní prostředí, ekonomiku i každodenní dopravu.

Plzeň představuje změny v nakládání s bioodpadem, které umožní efektivnější zpracování a zvýšení objemu recyklace. Společnost Čistá Plzeň odhaduje, že během roku bude odvezeno přes 14 milionů litrů bioodpadu do městské kompostárny.

Zajistit přerovským podnikatelům dostupné, legální a kontrolovatelné řešení nakládání s odpady a zároveň stabilizovat financování městského odpadového hospodářství – to je cílem připravovaného projektu Zapojení podnikatelů do systému odpadového hospodářství města. Projekt reaguje na dlouhodobý problém, kdy část podnikatelských odpadů končí v obecním systému určeném pro občany, aniž by byla řádně evidována a zpoplatněna.

Plastové obaly, to je prakticky naše druhá lidská přirozenost. Jsou úplně všude a jejich využívání neustále roste. Po dobách ledových, kamenných, bronzových a železných dominuje doba plastová.

Evropská unie směřuje k ambicióznímu cíli – do roku 2040 zásadně snížit emise, transformovat energetiku a přejít na cirkulární ekonomiku jako klíčový pilíř klimatické neutrality. Zkušenost některých členských států však ukazuje, že legislativa, investice a technická infrastruktura samy o sobě nestačí.

Od loňského léta nás oficiálně provází nová realita – víčka, která zůstávají připevněná k lahvi. Co mělo být ekologickým krokem vpřed, vyvolalo vlnu frustrace i otázek. Má tohle vůbec smysl?

Univerzita Palackého v Olomouci provedla fyzický průzkum univerzitních popelnic v rámci snahy o udržitelný rozvoj. A zjistila nepříjemnou záležitost. V některých případech by se téměř polovina obsahů popelnic dala ještě více roztřídit. Studenti navíc ve velkém vyhazují nesnědené potraviny, které občas tvoří téměř pětinu obsahu smíšených popelnic.

Praha 4 spouští mobilní svoz elektroodpadu, který umožní obyvatelům snadno a pohodlně zbavit se nepotřebných elektrických zařízení. Tato služba podporuje environmentální uvědomělost a správnou recyklaci elektroniky.

Český systém nakládání s odpady prochází největší revolucí za poslední desetiletí. Éra, kdy bylo víceméně jedno, co všechno skončí v černé popelnici na směsný odpad, definitivně skončila. S příchodem roku 2026 se láme chleba: Stát i Evropská unie neúprosně utahují šrouby, obce, které v uplynulém roce nedosáhly na povinnou hranici třídění, tak čekají drastické sankce. Ty se však v konečném důsledku přenesou na bedra samotných občanů.

Popeláři v Brně začali se svážením vánočních stromků. Přestože první z nich se v ulicích jihomoravské metropole objevily prakticky hned po Štědrém dni, největší nápor očekávají od tohoto víkendu až do konce ledna. Jak se odstrojeného stromku zbavit? Je to jednoduché, stačí ho odnést na jakékoliv sběrné středisko odpadů nebo ho v předvečer svozu položit k černé popelnici.

Třídění odpadů je velké téma, které v české společnosti rezonuje již víc než čtvrt století. Celonárodní systém sběru a recyklace obalových materiálů byl totiž zaveden už v roce 1997. Obce se snaží občany k třídění vyhozených zbytků motivovat. Třeba snížením poplatku za popelnice. Tímto způsobem je možné ušetřit hned několika způsoby.

Obyvatelé 18 měst a obcí na Frýdlantsku začnou od července třídit odpad přímo u svých domů. Radnice ve Frýdlantu teď proto zjišťuje, které domácnosti topí tuhými palivy. Přihlásit se musí do konce února prostřednictvím formuláře, aby měly pro příští zimu zajištěnou nádobu na popel, uvedla na webu Frýdlantu Gabriela Součková, která má na městském úřadu odpady na starosti. Obcí, kde se třídí odpady přímo u domů, v Libereckém kraji přibývá.

Otázka zálohování PET lahví a plechovek se po volbách znovu otevírá. V programovém prohlášení ji zmiňuje Babišova vláda. Také Petr Hladík (KDU-ČSL) se teď v roli poslance znovu pouští do návrhů zákonů, které se mu jako ministrovi životního prostředí nepodařilo prosadit. Jedno je podle něj jisté: zálohování se Česko nevyhne.

S příchodem nového kalendářního roku znovu přichází také povinnost placení za svoz odpadu. Zjišťovali jsme, kolik v letošním roce zaplatí obyvatelé okresních měst v Olomouckém kraji.

V Praze probíhá od 7. ledna do konce února pravidelný svoz vánočních stromků. Doma odstrojené stromky je třeba správně třídit a odkládat, aby se minimalizoval dopad na životní prostředí.

Průměrná pračka vypustí do vodních toků půl kilogramu plastových mikrovláken ročně. Nejnovější filtr, který funguje na stejném principu jako rybí žábry, jich zachytí až 99 procent.

Termín odvozu dalších asi 280 tun nelegálního odpadu z Brna-Horních Heršpic bude znám začátkem příštího roku, oznámilo na síti X ministerstvo životního prostředí. Německo si tak z místa nakonec odveze veškerý uložený odpad. Celkem jde o 317 tun plastů, laminátů a dalšího materiálu z demontáží letadel či větrných turbín. Z nelegální skládky odvezla najatá firma prvních 35 tun před Vánoci, o větší části odpadu ale nebylo jasno.

Ve Svitavách se poplatek za odpady příští rok zvýší na 1068 korun za člověka a rok. Bude to o 12 korun více než letos.…

Po každých vánočních svátcích se popeláři potýkají s enormním nárůstem odpadu, který zaplňuje kontejnery na sídlištích. Situaci jim komplikují jak bezdomovci, kteří se ve smetí přehrabávají, tak i špatná průjezdnost ulic kvůli zaparkovaným autům. Přesto se OZO Ostrava snaží udržet město čisté, i když to vyžaduje zvýšené úsilí a spolupráci s technickými službami.

Zatímco po většinu roku je třídění odpadu poměrně jednoduché, během Vánoc se v našich domácnostech objevují i druhy odpadků, se kterými si často nevíme rady. Kam je správně vyhodit? Připravili jsme pro vás přehledný návod, který vám poradí, jak naložit s vánočními odpadky – ať už jde o balicí papíry, stužky, obaly od cukrovinek, pečicí papíry, ozdoby nebo dokonce celé vánoční stromečky.

Výsledky průzkumu společnosti Ipsos pro Pražské vodovody a kanalizace odhalily znepokojivé údaje o nakládání s použitými tuky v domácnostech.

Kam vyhodit vánoční balicí papír? Rozhoduje povrch. Jednoduchý test, co patří do modré, co do směsi a kam s fóliemi.

Konsorcium Pražské odpady 2016–2025, které tvoří Pražské služby spolu s dalšími společnostmi, zajistí během svátků svoz tříděného a směsného komunálního odpadu. Program je městem objednaný tak, aby ideálně nedocházelo k přeplňování nádob v metropoli.

Použitý olej či tuk včetně sádla patří do plastových uzavíratelných lahví a následně do speciálních kontejnerů umístěných v ulicích nebo do sběrných dvorů.