Reinhold Messner

Není vůbec snadné hodnotit, co tenhle třiačtyřicetiletý muž, který nyní zahynul v lavině na Broad Peaku, ve světě sportu dokázal. Jedno je ale jisté. Ačkoli se Nirmal „Nims“ Purdža pohyboval někde na rozhraní špičkového lezení, v každém případě se stal nepálským hrdinou.

Příběhy o bájných tvorech z hor a pouští dostávají díky moderní vědě přesné obrysy. Laboratorní testy DNA a zoologické výzkumy objasnily původ těchto legend.

Mount Everest každoročně přiláká stovky lidí, kteří jsou ochotni zaplatit i přes milion korun za splnění svého životního snu. Letos se tu odehrál příběh, který obletěl svět a znovu otevřel debatu o tom, kam se výstupy na nejvyšší horu světa za poslední roky posunuly.

Před 40 lety začala na druhé nejvyšší hoře světa K2 dodnes nejsmrtonosnější sezóna vůbec. Během léta tam zahynulo celkem 13 horolezců, z toho čtyři při pokusu zdolat jako první dosud neslezenou cestu, nazývanou Magická linie, a tři ženy. Série tragéd

Bartek Ziemski sjel 19. května 2026 Everest na lyžích bez kyslíku, bez šerpů a bez podpůrného týmu. Týden předtím totéž zvládl na Lhotse.

Před pár dny jsme si připomněli Den Mt. Everestu, hory, kterou v roce 1953 poprvé zdolali Edmund Hillary a šerpa Tenzing Norgay. Za těch 73 let se na Everestu změnilo téměř všechno. Jen to nebezpečí nakonec navzdory velkému byznysu i kvůli němu, zůstalo.

Muž, který pokořil ty nejznámější světové hory, nakonec zřejmě selhal jako rodič. I tak by se dal chápat jeho spor se čtyřmi dětmi, který se protahuje už několik let a týká zděděného majetku. Reinhold Messner převedl dědictví již za svého života a zřejmě to neměl dělat.

Při výstupu na Nanga Parbat přišel o bratra a sám jen o vlásek unikl smrti. Přesto se Reinhold Messner do hor vracel znovu a znovu. Byl také prvním člověkem, který zdolal všech čtrnáct osmitisícovek bez použití kyslíku.

O víkendu uplyne 30 let od tragické noci z pátku na sobotu 11. května 1996, kdy do vrcholu nejvyšší hory planety udeřila prudká sněhová bouře, která ve stěnách hory uvěznila členy celkem čtyř horolezeckých expedic. Osm horolezců zahynulo. Série hrozivých tragédií začala už ve čtvrtek 9. května, kdy zahynul tchajwanský horolezec Čen Ju-Nan, jenž se zřítil ze stěny Lhoce, používané pro výstup na Everest tradiční cestou. Následná katastrofa se stala varovným mementem komerčních výprav do Himálaje.

Na expedice můžete vyrazit jen tehdy, když je strach a odvaha v rovnováze, říká horolezecká legenda Reinhold Messner. Ten je nyní na své „závěrečné expedici“, při které se snaží předat hodnoty tradičního horolezectví.

Z horolezectví se stává turistika a z Mount Everestu produkt, varuje Reinhold Messner, první člověk na všech 14 osmitisícovkách bez kyslíku. Jeho poslední veřejné vystoupení, při kterém se podělil o svá dobrodružství i bolestné vzpomínky, sledovalo včera v pražské O2 aréně přes 4 500 lidí.

Do České republiky dorazila jedna z největších postav světového alpinismu, Reinhold Messner. V rámci projektu The Final Expedition uskutečnil v těchto dnech svá definitivně poslední přednášková vystoupení pro české publikum.

Legenda světového horolezectví Reinhold Messner vystoupila v Pražské křižovatce s přednáškou Moving Mountains. Večer, jehož hlavním partnerem byla společnost BigBoard, nabídl výjimečné osobní setkání s mužem, který svými expedicemi změnil podobu moderního alpinismu, a dnes o horách mluví především jako o škole svobody, odpovědnosti a pokory.

Cestovatel Petr Horký si vybral Reinholda Messnera za mentora před čtvrt stoletím. Dnes ho přivádí na poslední přednáškové turné po Česku — a prozrazuje, co se o legendě hor za ta léta dozvěděl.

Mount Everest považuje v současné době legendární italský horolezec Reinhold Messner za stroj na peníze. Nedávno zveřejněné zprávy o tom, že průvodci na nejvyšší hoře světa podle nepálských vyšetřovatelů trávili zahraniční horolezce a inscenovali záchranné operace, aby oklamali pojišťovny, ho nepřekvapily. Messner to řekl novinářům ve Zlíně, kde je hostem cestovatelského festivalu Neznámá země.

Mount Everest považuje v současné době legendární italský horolezec Reinhold Messner za stroj na peníze. Nedávno zveřejněné zprávy o tom, že průvodci na nejvyšší hoře světa podle nepálských vyšetřovatelů trávili zahraniční horolezce a inscenovali záchranné operace, aby oklamali pojišťovny, ho nepřekvapily.

Mount Everest považuje v současné době legendární italský horolezec Reinhold Messner za stroj na peníze. Nedávno zveřejněné zprávy o tom, že průvodci na nejvyšší hoře světa podle nepálských vyšetřovatelů trávili zahraniční horolezce a inscenovali záchranné operace, aby oklamali pojišťovny, ho nepřekvapily. Messner to dnes řekl novinářům ve Zlíně, kde je hostem cestovatelského festivalu Neznámá země.

Zlín - Mount Everest považuje v současné době legendární italský horolezec Reinhold Messner za stroj na peníze. Nedávno zveřejněné zprávy o tom, že průvodci na nejvyšší hoře světa podle nepálských vyšetřovatelů trávili zahraniční horolezce a inscenovali záchranné operace, aby oklamali pojišťovny, ho nepřekvapily. Messner to dnes řekl novinářům ve Zlíně, kde je hostem cestovatelského festivalu Neznámá země.

Když se v roce 1978 Reinhold Messner s Peterem Habelerem drápal na vrchol Mount Everestu bez kyslíkové lahve, lékaři jej předem varovali, že to nemusí přežít. Že mu prý začnou odumírat mozkové buňky a že zkolabuje ještě v táboře. Nejenže přežil, o dva roky později vystoupil na Everest znovu – tentokrát úplně sám. Dnes je mu jednaosmdesát, energie má na rozdávání a v dubnu 2026 dorazí do Česka, aby tu naposledy veřejně vystoupil. A jedno z jeho tří českých zastavení bude opravdu výjimečné – v Pražské křižovatce, někdejším kostelu sv. Anny, kde bude mluvit ke špičkám českého byznysu.

V dubnu 2026 do České republiky zavítá jeden z největších dobrodruhů současnosti – Reinhold Messner. Bude mít poslední veřejné přednášky v České republice. S polárníkem a dokumentaristou Petrem Horkým, který přednášky organizuje, si povídám nejen o legendě jménem Messner, ale i o jeho vlastních cestách v Arktidě, Antarktidě nebo Himálaji.

Skoro dvě století legenda o sněžném muži strašila Himálaj. Hledali ho vědci i Reinhold Messner, indická armáda dokonce hlásila obří stopy. Pak ale přišla analýza DNA a obrátila vše naruby: „yetti“ existuje, jen ne jako primát. Pravda je překvapivá, a místy i trochu komická.

Hory a víno. 300 slunečných dní v roce a 350 třítisícovek. Knedlíky i špagety. Jak se říká, protiklady se přitahují a tyto vás přitáhnou jako magnet. Kam? Do Jižního Tyrolska, srdce Dolomit, kde se prolíná italský a rakouský vliv. V zimě tu na vás čekají sjezdovky s nádhernými výhledy i běžkařské trasy, ale také relax v termálech, památky, skvělé jídlo a to pravé italské espresso.

Do zahájení zimní olympiády v Itálii zbývají dva týdny. Jak se začátek her blíží, sílí také obavy z toho, jak událost do budoucna ovlivní turismus v Dolomitech. Některé místní organizace uvádějí, že by mohl značně zesílit problém s masovým cestovním ruchem, a to kvůli uživatelům sociálních sítí, které pohání jen vidina hezkých fotek, avšak nulový zájem o oblast jako takovou.

Reinhold Messner je dnes považován za největšího horolezce všech dob. Muž, který jako první zdolal všechny osmitisícovky a pokořil Everest bez kyslíku. Jeho nezlomná vůle a tvrdohlavost se však zrodily z obrovské bolesti.

Jak docílit v roce 2026 harmonie těla a ducha? Žena v autě objevila s rodinným Renaultem Espace ukryté skvosty horského střediska v Jižním Tyrolsku. Kronplatz si dokáže získat srdce svými přírodními krásami, gastronomií i příklady špičkové světové architektury a pohostinství. Skvělé lyžování Existuje mnoho... The post Kronplatz povznáší appeared first on Zenavaute.

Věda má pro Yettiho i Čupakabru vysvětlení. DNA testy a zoologové boří mýty o slavných příšerách. Přečtěte si, co ve skutečnosti stojí za legendami.

Zimní olympijské hry v roce 2026 budou mít úchvatnou kulisu – ale kromě skvělého lyžování a impozantní krajiny nabízí severní Itálie mnoho dalšího, od jedinečných lidových tradic až po michelinskou gastronomii.

Jednaosmdesátiletý Reinhold Messner je horolezeckou legendou, stal se vzorem pro spoustu nadšenců, kteří chtějí překonávat sami sebe. Jeho sportovní úspěchy se nedají vyčíslit, jiné to je ovšem s jeho fotografií s podpisem, za kterou byl sběratel ochoten zaplatit tisíce korun.

Zkušení cestovatelé, fotografové nebo filmaři a desítky poutavých prezentací, autentických příběhů nebo filmových projekcí. Festival Kolem světa, který je největší cestovatelskou akcí v Česku, se opět vrací, aby návštěvníky autentickým způsobem přenesl na všechny kontinenty.

V tomto týdnu uplynulo 30 let od chvíle, kdy Alison Hargreavesovou a dalších pět horolezců smetla bouře při sestupu z K2.

Už jsou to dva týdny, co svět navždy opustila německá biatlonistka Laura Dahlmeierová (31). Ta tragicky zemřela při výstupu na pákistánskou horu Laila Peak a k jejímu skonu nyní promluvil i legendární horolezec Reinhold Messner.

Laura Dahlmeierová podlehla kamenům na hoře, kterou milovala nejvíc. Laila Peak je krásný, ale zrádný vrchol.

Laura Dahlmeier, dvojnásobná olympijská vítězka a sedminásobná mistryně světa v biatlonu, zemřela při výstupu na pákistánskou horu Laila Peak. Jednatřicetiletou Němku zasáhl skalní sesuv v nadmořské výšce téměř šest tisíc metrů. Navzdory veškerému úsilí záchranného týmu se k ní kvůli špatnému počasí a náročnému terénu nikdo nedostal včas. Podle jejího přání zůstane její tělo na hoře. Dahlmeier patřila k nejúspěšnějším sportovkyním své generace, po konci biatlonové kariéry se naplno věnovala horám.

Drama trvá. Optimismu v souvislosti s pátráním po bývalé biatlonistce Lauře Dahlmeierové vůbec nepřibývá. Druhá noc mimo dosah jakékoli pomoci. Opět v mrazivých podmínkách, v těchto pákistánských výšinách (zhruba 5700 m nad mořem) lze podle dostupných zpráv a předpovědí v této době čekat pokles k minus osmi stupňům Celsia. Kdysi excelentní závodnici, později vášnivou horolezkyni, zasáhla v pondělí lavina kamení v Karákoramu pod vrcholem hory Laila (6096 metrů nad mořem). Snaha o záchranu dnes dostala tvrdou ránu, v aktuálních podmínkách je mimořádně komplikovaná.

Hora Laila Peak, která ční v Karákóramu jako nabroušený hrot šípu, zastavila i bývalou německou biatlonistku Lauru Dahlmeierovou.

Česká horolezkyně Klára Kolouchová ve věku 46 let zahynula po pádu na Nanga Parbat. Místo soustrasti rodině někteří lidé diskusích na její památku plivou. Ze řetězů se utrhl i jeden šéfredaktor.

Čtyři horolezci vystoupali na Everest a zpět za necelý týden s pomocí xenonového plynu – rekordní výstup, který rozpoutal kontroverzi v horolezeckém světě.

Dobývání osmitisícovek začalo v roce 1950 úspěšným výstupem na Annapurnu, Mount Everest padl až tři roky poté.

Příběh britského horolezce Toma Ballarda a jeho italského parťáka Daniela Nardiho skončil před šesti lety tragicky.

I v dnešní době stále existují místa, která ještě žádný člověk nenavštívil. Jedním z nich je vrchol tajemné hory Kailás v západním Tibetu. Ani moderní horolezecké výpravy si na posvátnou horu, která j…

Patrně nejzáhadnější horu na světě Kailás dosud nikdo nezdolal. A zřejmě ani nikdy nezdolá. Opředena je řadou legend i podivností.

Jedna z nejtajemnějších hor světa přitahuje pozornost záhadologů, geologů i horolezců. Na svém vrcholu má skrývat záhadnou pyramidu a pod ní či dokonce uvnitř hory údajně žijí dokonalé bytosti. Navíc může být hora spojena se Stonehenge či Velikonočním ostrovem! Hora Kailas se nachází v západním Tibetu v pohoří Transhimálaj.

V tyrolském lyžařském středisku Kronplatz se ze sněhu noří elegantní betonová konstrukce. Messnerovo muzeum v Corones je ikonou Jižního Tyrolska. Jakou další architekturu zde navštívit? Například hudební školu v Brixenu nebo stromový hotel My Arbor. Další pokračování volného seriálu Tip na architrip.

Syndrom třetího člověka není jen záležitostí moderní doby. Přítomnost neviditelné osoby v okamžiku, kdy člověk čelí extrémnímu nebezpečí, se objevuje napříč historií. A vždy končí stejně - jedinec je doveden do bezpečí. Přečtěte si příběhy několika osobností, které s ním měly svoji zkušenost.

Zkušený pastevec František Groessl z Českého svazu ochrany přírody Libosváry napsal knihu o tom, jak se svou ženou a několika málo pomocníky pečuje po třicet let o krajinu v lokalitách Českého lesa.

Potkávají se s ním lidé v krizových situacích, kdy je ohrožen jejich život. Nejčastěji figuruje ve vyprávěních horolezců nebo mořeplavců. Záhadný faktor třetího člověka, který je rádcem při zvládání extrémních momentů.

Jeho jméno znal celý horolezecký svět, byl arcirivalem legendárního Reinholda Messnera, nakonec Jerzy Kukuczka zemřel v Himalájích.

Zdolání druhé nejvyšší hory světa K2, o které se postarali pánové Achille Compagnoni a Lino Lacedelli, dodnes obestírají kontroverze.

Vylezl na všech 14 osmitisícovek, na Everestu byl první bez kyslíkového přístroje. Reinhold Messner je pro mnohé nejlepším horolezcem všech dob.

Jeho jméno se stalo synonymem pro dosahování hranic lidských možností. Jako první zdolal nejvyšší horu světa bez kyslíku, jako první ji tak zdolal i sólovýstupem, jako první slezl bez kyslíku všechny osmitisícovky na světě (byť mu moderní přeměřování vrcholů dosažení některých z nich upírá). Pěšky přešel Antarktidu, Grónsko, Tibet i poušť Gobi. Za úspěch ale Reinhold Messner také celý život platil. A to i životem svého bratra.

17. září je 261. den roku, do jeho konce zbývá 105 dní. Svátek slaví Naděžda, Hilda a Lambert. Před 25 lety, v roce 1999, deník Metro zveřejnil údajný výrok Věry Pohlové „Já bych všechny ty internety a počítače zakázala,“ který média zmiňovala jako nejslavnější výrok o českém internetu a nejrozšířenější český internetový mem. Foto: Profimedia…

Nezodpovědný turista se v bavorských Alpách rozhodl vystoupit na nejvyšší německou horu Zugspitze jen v lehkém oblečení a pantoflích. A neodradilo jej ani to, že se místy musí stoupat po zajištěných cestách na strmých skalních úsecích.

Mytický sněžný muž je už dlouhá desetiletí záhadou, jež dráždí fantazii spoustě lidem. Nejčastěji se mluví o Yettim nebo Bigfootu, jinak zvaném také Seskveč. Jaký je v těchto tajemných tvorech rozdíl?

Jako druhá Češka v historii dokázala zubní lékařka Eva Perglerová vystoupat na všech sedm nejvyšších vrcholů jednotlivých kontinentů. Získala tak senzační titul Koruna planety. Aby její výkon nebylo možné zpochybnit, na samotný závěr přidala minulý týden i kavkazský Elbrus. Tím sbírku vrcholů zkompletovala. Dnes se tedy zubařka z Přeštic na Plzeňsku pyšní seznamem Seven Summits, který definoval legendární horolezec Reinhold Messner. Loni Perglerová zdolala jako teprve třetí Češka Mount Everest.

Přeštická zubařka Eva Perglerová slaví jako horolezkyně jeden úspěch za druhým. Teď se dokonce může pyšnit Korunou planety. Jako druhá Češka v historii dokázala vystoupat na všech sedm nejvyšších vrcholů jednotlivých kontinentů.

Horolezec Miroslav Caban, který zítra oslaví 60. narozeniny, jako první Čech dokázal pokořit nejvyšší hory všech sedmi světových kontinentů. Po legendárním Reinhold Messnerovi byl teprve druhým člověkem, jenž to zvládl bez použití kyslíkového přístroje. Rodák ze středoslovenského Brezna se přitom na horolezectví dal, až když mu bylo přes 30 let. První velký úspěch zaznamenal v roce 2001, kdy se při výstupu na legendární a mimořádně obtížnou horu K2 dostal až do výšky 8000 metrů. V dosažení samotného vrcholu mu však zabránilo špatné počasí.

Lidé rádi dosahují vysokých cílů, překonávají hranice a jsou v něčem excelentní. Málokdo se ale vypraví zrovna na Mount Everest, jenž lze právem považovat za...

O dobytí nejvyšší hory světa, Mount Everestu, se pokouší řada horolezců, mnozí za svůj sen zaplatili životem. Od roku 1924 zemřelo během expedic na jeho vrchol 327 horolezců. Smrt si pro ně přišla kvůli vyčerpání, dostali infarkt, nebo nezvládli nedostatek kyslíku. Jeden z nešťastníků se zelenými botami se stal pro všechny ostatní symbolem, i když jeho ostatky záhadně na několik let zmizely z cesty.

Mount Everest láká. Cesta na něj je sice poseta smetím a zmrzlými mrtvolami těch, kterým se výstup nezdařil, to ale neodrazuje další od toho, aby se na jeho vrchol nepokusili vystoupat.

„Pouze 2 % výstupů se obešlo bez kyslíkové lahve,“ upozorňuje legendární horolezec. Kyslík na Mount Everestu stále rozděluje horolezeckou komunitu. Zatímco výstup bez dýchacího přístroje - úspěch, kterého jako první dosáhl Reinhold Messner v roce 1978 - je považován za vrcholné dobytí hory, dýchací pomůcka podle něj snižuje hodnotu výkonu a zavání nebezpečím.