Screening

Až 75 % žen, které po porodu prožívají psychické obtíže, nikdy nevyhledá odbornou pomoc. Strach ze společenského odsouzení, nejistota a pocit, že selhaly, je často uvrhnou do izolace. Ministerstvo zdravotnictví a přední čeští odborníci proto spouštějí projekt digitálního screeningu.

Sadu na odběr stolice pohodlně domů, bez návštěvy praktického lékaře a zcela zdarma. To je nabídka, kterou Oborová zdravotní pojišťovna (OZP) chystá pro vybranou skupinu svých klientů.

Členské státy EU daly zelenou zahájení jednání s Ukrajinou a Moldavskem o první skupině témat týkající se přístupových rozhovorů. Ve středu pozdě večer to napsala na sociální síti X ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková. Ukrajina zahájila rozhovory o přistoupení k EU v létě 2024, více než dva roky po začátku ruské invaze na Ukrajinu.

Členské státy EU daly zelenou zahájení jednání s Ukrajinou a Moldavskem o první skupině témat týkající se přístupových rozhovorů, napsala ve středu pozdě večer na sociální síti X ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková. Ukrajina zahájila rozhovory o přistoupení k EU, které dosud blokovalo Maďarsko, v létě 2024, tedy více než dva roky po začátku plnohodnotné ruské invaze do země.

Až osm tisíc klientů obešle Oborová zdravotní pojišťovna pozvánkou na bezplatný screening rakoviny tlustého střeva. Ti, kteří budou mít zájem, mohou dostat přímo do schránky odběrovou sadu pro test na skryté krvácení do stolice.

VZP odmítá, že by screeningová vyšetření byla v Česku špatně dostupná. Návštěvnost roste, část lidí ale prevenci stále odkládá.

Rakovina tlustého střeva a konečníku je jedním z nejčastějších nádorových onemocnění u nás. Problém spočívá v tom, že se vyvíjí velmi dlouho a tiše. Často se vytvoří z nezhoubných výrůstků zvaných polypy. Než se polyp promění v maligní tumor, může to trvat i deset let. Právě toto dlouhé období dává pacientům obrovskou šanci na včasný zásah a úplné uzdravení.

První těhotenství tehdy dvaatřicetileté Moniky začalo naprosto ukázkově. Přestože ji občas potrápily ranní nevolnosti, brala je jako běžnou součást jiného stavu a těšila se na miminko. Jenže ve 20. týdnu přišel šok, který rodině obrátil život naruby.

Ministerstvo zdravotnictví aktuálně jedná s lékaři o změnách hned v několika programech včasného záchytu některých typů rakovin. Platit by měly už od příštího roku. Nejvýrazněji by se měl proměnit screening rakoviny děložního čípku. Odborná společnost ale ještě bude k návrhu uplatňovat připomínky. Na preventivní kolonoskopie by se zase měly zkrátit čekací lhůty.

I bez žádanky od gynekologa nebo praktického lékaře umožní od 1. července tohoto roku Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR (VZP ČR) na základě dohody s ministerstvem zdravotnictví návštěvu mamografického screeningu. Ženám má tento krok ulehčit cestu k vyšetření.

První týdny se dvěma čárkami na těhotenském testu má většina z nás spojené hlavně s radostným (a občas trochu nervózním) potvrzením gravidity u lékaře, ranními nevolnostmi a čekáním na první velký screening. Z pohledu moderní medicíny je však toto období naprosto klíčové.

Cesta k prevenci rakoviny prsu bude od prázdnin snazší. Nově už nebude třeba žádanky od praktického lékaře nebo gynekologa. Frekvence vyšetření zůstává jednou za dva roky a platí nadále i to, že bezplatný screening se týká žen od 45 let.

Ženy starší 45 let se od července objednají na preventivní mamograf přímo bez předchozí návštěvy gynekologa či praktika. Potřebnou žádanku nově vystaví samotné mamografické centrum.

Krevní test s jistotou ukazující, jestli člověk dostane některý z nádorů, neexistuje. Většině lidí moc neřekne ani genetika. Můžete si však zaplatit důkladné vyšetření během jednoho dne. Má to smysl?

Tři plošné programy vyhledávání rakoviny doznají příští rok změn. Plánuje je ministerstvo zdravotnictví. Pro Vitalia.cz popsalo detaily.

Do konce letošního roku začne Národní screeningové centrum pod ministerstvem zdravotnictví testovat možnost objednat se na preventivní vyšetření on-line. Usnadnit by to mělo prevenci rakoviny tlustého střeva a konečníku, prsu či plic. Řekl to ředitel centra Karel Hejduk na debatě Prevence zachraňuje životy, kterou ve středu pořádala Česká tisková kancelář.

Chrapot, který nemizí, nepříjemný pocit při polykání nebo nenápadná bulka na krku. Symptomy, které často připisujeme běžnému nachlazení či únavě, mohou být ve skutečnosti varovnými signály zákeřného onemocnění. V Česku se s nádory v oblasti hlavy a krku aktuálně léčí tisíce lidí.

Nádory hlavy a krku se často pojí s kouřením a alkoholem. Včasné vyšetření může výrazně ovlivnit další léčbu.

České screeningové programy projdou od roku 2027 významnými úpravami. Největší změna se dotkne prevence rakoviny děložního hrdla, kde se hlavní screeningovou metodou stane HPV testování. Ministerstvo zdravotnictví zároveň plánuje zjednodušit cestu pacientů k vyšetření rakoviny plic a zvýšit účast lidí na preventivních programech, která je v současnosti stále nízká. Podle odborníků přitom během života onemocní […]

Zachránit ještě více životů. To by měly přinést největší změny v preventivních programech za poslední roky. Od roku 2027 doplní cytologii u rakoviny děložního hrdla moderní HPV testy a sada pro screening rakoviny střev přijde některým lidem přímo do schránky. Cílem je zachytit nemoc dříve, než se stane nevyléčitelnou.

Kombinovaný prvotrimestrální screening odhalí mnohé, mimo jiné upřesní i termín porodu. Jeho průběh jsme natočili v Nemocnici Slaný.

Proč není podle lékařů důvod obávat se globální epidemie hantaviru? Jak chce české ministerstvo zdravotnictví nově nastavit screening některých onkologických onemocnění? A jaké vztahy s Ruskem a Ukrajinou bude prosazovat příští bulharský premiér Rumen Radev, dnes pověřený sestavením vlády?

Screening rakoviny plic, děložního čípku a kolorekta čeká upgrade. Revoluce v prevenci rakoviny děložního čípku přinese ženám spolehlivější HPV testy každých pět let. Zároveň se otevře snadnější přístup ke screeningovému vyšetření plic pro kuřáky, na které budou moci na vyšetření odesílat lékaři více odborností, informovalo ministerstvo v tiskové zprávě.

Centrová péče stojí na prahu zásadní změny. Rozhodovat o ní už nemají dojmy, ale robustní data. Ministerstvo zdravotnictví tak začíná tvrdě vymáhat kvalitu a koncentrovat náročné operace tam, kde se dělají často a bezpečně. Například rozdíly mezi malým a velkým pracovištěm u resekcí konečníku jsou totiž propastné.

Příspěvek za účast na zdravotní prevenci by podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) mohl být řádech tisíců korun. Pojišťovny by si jeho výší mohly vzájemně konkurovat. Řekl to na pondělní debatě serveru Seznam Zprávy.

Rakovina děložního čípku je jedním z mála onkologických onemocnění, jehož výskyt lze díky prevenci výrazně snížit. Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že kombinace očkování proti HPV a pravidelného screeningu může vést až k jeho eliminaci. Česko má přitom stejné nástroje – klíčovou roli však hraje jejich skutečné využívání.

Prevence rakoviny prsu je plošně hrazená od 45 let. Mladším ženám, a někdy i mužům, na ni pojišťovny přispívají. Podmínky čerpání stokorun ročně se ale liší. Pozor, někde je příspěvek vázaný jen na ultrazvukové vyšetření.

Lékaři začnou na přelomu léta a podzimu zkoušet další cestu, jak přijít na rakovinu slinivky dřív. Do cíleného oslovování pacientů se zapojí praktici, zaměřovat se budou na starší pacienty s čerstvě diagnostikovanou cukrovkou nebo prediabetem.

Národní screeningový program časného záchytu karcinomu plic, který běží od ledna 2022, přinesl nebývalé výsledky. Kromě toho, že diagnostikoval karcinom plic u více než tří procent vyšetřených osob, odhalil ve stejném podílu také další závažnou diagnózu – plicní fibrózu. Jde o nevratné zjizvení plicní tkáně, u kterého může být včasné odhalení zásadní, upozorňují lékaři.

Medicína je dokáže zachránit, ale vítězství nad rakovinou v mladém věku s sebou nese stín. Nová studie ukazuje, že pacienti, kteří porazili nemoc v mladém věku, mají dvakrát vyšší pravděpodobnost, že se u nich rozvine další nádor. Viníkem je i samotná léčba, která jim kdysi zachránila život. O to důležitější roli hraje screening.

V České republice žije přibližně 32 tisíc lidí se zkušeností s nádorem, který vznikl v souvislosti s infekcí lidským papilomavirem (HPV). Každoročně tomuto onemocnění podlehnou stovky pacientů. Jen nádory hlavy a krku lékaři diagnostikují zhruba u dvou tisíc osob ročně, další stovky případů tvoří rakovina děložního hrdla. Přestože některé země se díky systematickému očkování blíží […]

Dopisy pojištěncům VZP, kteří ignorovali prevenci, chodily více než 17 let. Jejich rozesílání ale pozvolna končí. Nahradí je elektronické upozornění na displej mobilu a v budoucnu i možnost rovnou se přes aplikaci objednat.

Virus papilomaviru (HPV) si každý rok vezme životy stovek Čechů. V populaci se s ním během sexuálního života setká až 80 procent lidí, přesto má Česko stále vysoký výskyt nádorů – kolem 14 případů na 100.000 obyvatel.

Screening pro silné kuřáky či exkuřáky se sice zaměřuje na hledání rizikových uzlů v plicích, jak ale lékaři po pětileté zkušenosti popisují, odhalují daleko širší spektrum nemocí. Kromě plic totiž na CT snímcích vidí i další orgány v hrudníku a částech dutiny břišní a krku.

Preeklampsie, Downův, Edwardsův a Patauův syndrom a další onemocnění, která děsí budoucí matky. Kombinovaný prvotrimestrální screening je v těhotenství důležitým nástrojem, který může pomoci odhalit těhotné ženy, u nichž hrozí vyšší riziko, že se jejich dítě narodí s genetickou či vývojovou vadou. Co je možné díky prenatálnímu vyšetření zjistit?

Zlepšuje se snaha o včasný záchyt jedné z nejagresivnějších chorob, kterou je rakovina slinivky. Ročně jí v Česku onemocní na 2700 lidí. Dalších pěti let se dožívají jen jednotky procent pacientů. Od června začnou praktičtí lékaři oslovovat k preventivnímu vyšetření nové pacienty s cukrovkou.

Prevence v lékárnách ano – ale s jasnou návazností péče a na základě dat. Ředitel Value Outcomes Tomáš Doležal v rozhovoru pro Zdravotnický deník popisuje, proč by se české lékárny měly nejdříve soustředit na primární prevenci a teprve poté uvažovat o dalších formách péče.

Nový ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Ivan Duškov se chce zaměřit na reorganizaci pojišťovny, na rychlejší vstup nových metod do hrazené péče nebo transformaci lůžkových oddělení. To má doprovázet taky nový mechanismus plateb. Závisely by na výsledcích léčby, ne jen na množství výkonů. Rozhodne ale až dohodovací řízení s poskytovateli péče. Změní se také způsob zvaní na onkologické screeningy, přičemž lidé s podezřeními na rychle se rozvíjející nádory by se měli dostat dříve k diagnostice.

Čekat týdny na klíčové vyšetření, když jde o život, má být minulostí. Pokud má lékař podezření na agresivní nádor, chce Všeobecná zdravotní pojišťovna prosadit vyšetření v řádu dnů. Jde o jednu z novinek, které v rámci strategie pojišťovny pro roky 2025–2030 představil nový šéf VZP Ivan Duškov.

Tisíců českých rodin se dotýkají poruchy autistického spektra. Jejich výskyt navíc dlouhodobě roste. Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) má v péči 11 510 klientů s těmito poruchami, z toho 8 300 dětí. První příznaky autismu se mohou objevit už kolem druhého roku života a včasné odhalení výrazně zvyšuje šanci na zvládání jeho projevů, upozorňuje VZP.

Nové vědecké studie ukazují, že těžké virové infekce, jako COVID-19 či chřipka, mohou trvale měnit plicní prostředí a zvyšovat riziko rakoviny. Očkování a včasný screening jsou klíčem k ochraně před tímto závažným onemocněním.

Kolorektální karcinom patří v České republice dlouhodobě mezi nejčastější nádorová onemocnění a zároveň je druhou nejčastější příčinou úmrtí na rakovinu. Každoročně je diagnostikováno přibližně 7 000 nových případů a více než 3 000 pacientů této nemoci podlehne. Přitom jde o onemocnění, které je při včasném záchytu velmi dobře léčitelné a kterému lze účinnou prevencí předcházet.

Kolorektální karcinom patří v Česku i ve světě k nejčastějším nádorovým onemocněním. Zatímco u starších lidí jeho výskyt mírně klesá, mezi mladšími ročníky naopak rychle přibývá. Odborníci upozorňují, že velký vliv má do výrazné míry i životní styl. Kolorektální karcinom se dříve považoval především za diagnózu, která se týká starší populace.

Screening může zachránit tisíce životů. Přesto ho velká část lidí odmítá. Proč? O tom jsme mluvili s pneumoložkou Martinou Koziar Vašákovou, která stojí za českou částí evropského projektu SOLACE.

Lékaři chtějí testovat nemocné nad 60 let s nově rozvinutou cukrovkou druhého typu. Může být příznakem časného stadia rakoviny slinivky. Pilotní projekt představil v pátek na 20. kongresu primární péče jeho odborný garant, přednosta Ústavu gastrointestinální onkologie Ústřední vojenské nemocnice v Praze Miroslav Zavoral.

Rakovina plic patří dlouhodobě mezi největší zabijáky. Většina pacientů se o nemoci dozví až ve chvíli, kdy se objeví první příznaky. A to už bývá pozdě. Právě proto stojí v centru pozornosti program časného záchytu, který se v Česku rozběhl v roce 2022 a dnes slouží jako inspirace pro další evropské země.

Rakovina plic patří dlouhodobě mezi nejzávažnější onkologická onemocnění. Její nebezpečí spočívá mimo jiné v tom, že se v počátečních stádiích často nijak neprojevuje, a pacienti tak přicházejí k lékaři až ve chvíli, kdy je nemoc pokročilá.

Do screeningu rakoviny plic se zatím zapojilo přes 20 tisíc silných kuřáků nebo exkuřáků. U 90 z nich lékaři objevili malý, dobře léčitelný nádor. Příští rok se program z pilotního testu překlopí mezi řádné screeningy a při té příležitosti nejspíš dozná změn, aby se do něj mohlo zapojit více lidí.

Většina Čechů odvádí každý měsíc nemalé částky na zdravotní pojištění, ale jen zlomek z nich si vyčerpá bonusy, na které má nárok. V roce 2026 přitom Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) rozděluje miliardy korun – od příspěvků na dentální hygienu a sport přes drahá očkování až po desetitisícové částky pro dárce či chronicky nemocné.

Preventivní screening rakoviny plic funguje i jako vyšetření hrudního zdraví. Upozorní totiž i na jiné nemoci, a to nejen na plicích.

Přes 28 tisíc lidí se v Česku za poslední čtyři roky zapojilo do screeningu záchytu rakoviny plic. Podezřelý nález se objevil u 168. Vypovídají o tom data Národního screeningového centra. „Nejrizikovější skupinou jsou lidé, kterým je mezi 55 a 74 lety a jsou kuřáci. A jako by 20 let kouřili krabičku denně či 10 let dvě krabičky denně,“ říká Martina Koziar Vašáková, šéfka Pneumologické kliniky 1. LF UK a Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze.

Přes 28 tisíc lidí se v Česku v posledních čtyřech letech zapojilo do screeningu včasného záchytu rakoviny plic. Podezřelý nález našli pneumologové u 168 z nich. „Screening plní svůj účel. Lidé většinou přicházejí v nepokročilých stadiích onemocnění, kdy je můžeme jednoduše chirurgickým zákrokem vyléčit,“ říká přednostka pneumologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze Martina Koziar Vašáková. Jak se do programu zapojit?

Rakovina tlustého střeva patří v Česku k nejčastějším nádorům, ročně na ni umírají tisíce lidí. Lékaři proto nově posouvají screening už od 45 let, aby nemoc zachytili včas a zvýšili šanci na vyléčení.

Evropská unie po letech vyjednávání definitivně schválila nový migrační pakt. Osm legislativních nástrojů, které mají změnit způsob, jakým Evropa řeší migraci. Co z toho vyplývá pro Českou republiku?

Jaké preventivní screeningy mají lidé v Česku k dispozici a proč je důležité je nepodceňovat? Prvním hostem nového podcastu Kód: Longevity byl šéf Národního screeningového centra Karel Hejduk. Vysvětlil, jak screeningové programy fungují, kolik lidí je skutečně využívá a proč mohou včasná vyšetření zachraňovat životy.

Vysoký krevní tlak trápí v těhotenství až každou desátou ženu. Právě proto v deseti českých nemocnicích vrcholí unikátní projekt PENELOPE. Ten využívá moderní technologie k tomu, aby propojil nastávající maminky s jejich lékaři i mimo ordinaci. Cíl je jasný, včas zachytit příznaky preeklampsie a zajistit bezpečný porod.

Více než 90 % zaměstnanců chce, aby podpora zdravého životního stylu byla běžnou součástí zaměstnaneckých benefitů. Poukazy na sportovní nebo wellness aktivity by uvítalo 44 % lidí. Zhruba 86 % zaměstnanců se nesetkalo s benefitem v podobě podpory absolvování preventivních zdravotních vyšetření, jako je například onkologický screening. Přitom čtyři pětiny by takový benefit uvítaly.

Nemocnice v Českých Budějovicích zavedla plošné kontroly uší u novorozenců. Pokud má miminko ouška odstátá nebo nějak deformovaná, nabízí pomoc v podobě speciálních sluchátek. Léčbu ale nehradí pojišťovna, rodiče musí zaplatit 40 tisíc korun. I samotný screening tak v rámci novorozenecké péče vyvolal vlnu emocí.

Vyslovil váš lékař podezření na odchylku ve vývoji miminka? Zjistěte, v čem se liší superkonziliární ultrazvuk od běžného screeningu a proč vám může přinést tolik potřebný klid.