Seberozvoj

Sociální sítě ho oslavují jako způsob, jak si „snížit dopaminovou toleranci“ a začít znovu. Jenže skutečné změny přicházejí úplně jinou cestou, než slibují videa s miliony zhlédnutí.

Stalo se to ze dne na den. Svůj aktivní instagramový profil jsem před pěti lety nadobro smazala. V tu dobu jsem na sociální síti trávila pár minut denně. Může se tak zdát, že tak radikální krok nebyl potřeba. Jenže právě takto strávený čas měl na můj život velký dopad.

Každý rok létám do Anglie za koučkou a beru to jako osobní reset. Letos vidím, jak se moje malé rituály rozpadají, a co mi to říká o byznysu i o mně.

Při práci s lidmi znovu a znovu vidím tentýž vzorec. Úkol leží přede mnou, vím o něm, ale místo něj sahám po mobilu, úklidu nebo jiné drobnosti. Nejde o lenost, spíš o únik před přetížením, tlakem či nepříjemnou emocí. Prokrastinace je naučený mechanismus, který krátkodobě uleví a dlouhodobě ničí soustředění, čas i sebevědomí.

Během let mluvila s mnoha lidmi, kteří věřili, že jsou příliš citliví, příliš slabí, příliš neschopní. Měli pocit, že selhávají, obviňovali se, že nezvládají situace jako jiní.

S herečkou a zpěvačkou Dášou Zázvůrkovou jsme si povídali o hraní, splněných i nesplněných snech, touhách i projektech, které ji v nejbližší době čekají.

Některé zážitky byste jistě z paměti jednoduše vymazali. Ale nejde to. Nebo ano? Slyšeli jste někdy termín aktivní zapomínání? Neurologové a psychologové hovoří o tom, jak podpořit mozek v tom, aby se negativních vzpomínek zbavil.

Lídr není spasitel ani hvězda. Je termostat, nikoliv teploměr. Je vnitřní systém, který nastavuje klima týmu skrze své tělo, nervový systém, rytmus, klid, pozornost a přítomnost.

Je tomu asi rok, co jsem se začal věnovat tibetskému buddhismu. Je to cesta, kterou jsem si zvolil. Můžu teď říct, že se mám poprvé v životě opravdu hezky, ačkoliv svět se zmítá v čím dál tím větším marasmu, povrchnosti a ztracenosti. Čím to je?

Matematika je poměrně těžký předmět, který nemá mnoho lidí v lásce. Přesto si s ním musíte umět poradit. V tomto článku vám proto představím tipy, jak se učit matiku efektivně.

Zdraví a dlouhověkost nejsou náhoda. Miro Skořepa, zakladatel kliniky Zenith Swiss Longevity a autor knihy Stárnout je přežitek, propojuje genetiku, biomarkery a životní styl. V rozhovoru vysvětluje, proč je spánek podceňovaný hack, jaké chyby Češi v péči o sebe stále dělají a proč budoucnost medicíny leží v prevenci, ne v lécích.

Kdy jste naposledy odpočívali bez výčitek, bez telefonu a bez plánu? Mnoho lidí si už ani nevzpomene. Únava se stala součástí naší identity a my ji nosíme jako důkaz, že žijeme naplno. Jenže místo života jsme se naučili přežívání.

Od malička jsme byli vždy vedeni k tomu, abychom poslouchali a snažili se vyhovět potřebám okolí. I přesto, že se nám někdy nechce anebo nám to není příjemné, často to druhé straně odsouhlasíme. Nemusíme být pořád ti “hodní a dokonalí”, aby nás okolí mělo rádo. Několik tipů, jak si správně nastavit hranice a naučit se říkat NE jsme připravili ve spolupráci s mentorkou Veronikou Navarro.

Existuje mnoho seberozvojových knih a mnohé z nich jsou velmi kvalitní. Dnes se však zaměříme pouze na jednu. Na tu, která vychází z tak obyčejných a jednoduchých principů, až je zvláštní, že lidstvo tuto jednoduchost ztratilo.

Nikdy by mě nenapadlo, že něco tak prostého, jako je běh, mě naučí znovu žít. Po letech nemocí, operací a jizev – fyzických i duševních – jsem obula tenisky a prostě se i se stomií rozběhla.

Všichni chtějí, abys byl pozitivní. Jenže za tím úsměvem někdy stojí únava, cynismus a tichý odpor. Kde končí optimismus a začíná přetvářka?

Co znamená být opravdu cool? Podle vědců to nemá nic společného s tím, jak vypadáte. Studie odhalila šest univerzálních rysů, které vás udělají výjimečnými – a všechny začínají uvnitř vás.

RECENZE: Proč tolik lidí žije na autopilota a vyčerpání považuje za normu? Funkční lékař Jan Vojáček odhaluje ve své knize Únava není normální, jak vzniká naše energie, proč se ztrácí a jak ji obnovit.

Psychologie ukazuje, že lidskost vyrůstá ze dvou protichůdných pólů. Napětí, které z této odlišnosti vzniká, je zdrojem pokroku i bolesti, která začíná už v rodinách. Pochopit a přijmout tuto odlišnost však není snadné.

Lidé jsou zlí z pohodlnosti i z blbosti. V obou případech to není dobrá zpráva.

Když se řekne Anna Boleynová, většina z nás si vybaví půvabnou a vzdělanou dvořanku, která omámila krále Jindřicha VIII. a změnila dějiny Anglie.

V posledních letech se ve své praxi stále častěji setkávám s tématem, které zůstává skryté pod vrstvami výkonu, sebejistoty a úspěchu. Je nenápadné, a přesto hluboce určující. Vede k excelentním výsledkům, ale i k chronickému napětí. A často zůstává nepovšimnuto, protože se maskuje jako ctnost: perfekcionismus.

Tíha nebo prázdno někde v hrudi, které si nedokážete pojmenovat. Není to ani čistý smutek, ani jen nuda, spíš neurčitá bublina, která vás odpojuje od sebe i od světa. Někdy odezní za pár dní, jindy přetrvává týdny. A právě když se stane dlouhodobým problémem, stojí za to se jí věnovat.

Náš mozek realitu vytváří, nejen zaznamenává. Tvoří si hypotézy o světě a pak aktivně hledá důkazy, které je potvrzují. Probudíte se s pocitem, že bude špatný den? Mozek vám ho dodá. A tento mechanismus rozhoduje o délce a kvalitě vašeho života.

Dcery legendárního „Ledového muže“ Wima Hofa se rozhodly metodu svého otce přizpůsobit pro ženy. A ve své knize Tajemství ledových žen představují návod, jak si díky otužování a dechovým cvičením zvýšit šanci na otěhotnění nebo podpořit zdraví v období menopauzy.

„Podívej, ostatní to zvládají. Tobě se to nikdy nepovede.“ Vnitřní hlas, který zní jako motivace, ale ve skutečnosti tolik zraňuje. Srovnávání se stalo běžnou součástí života od školních lavic až po sociální sítě. Porovnáváme výkony, vztahy, vzhled, úspěchy – a často ještě dřív, než si to vůbec uvědomíme. Jenže co když tahle zdánlivě nevinná činnost začíná systematicky podrývat naše sebevědomí a duševní pohodu?

Znáte ten pocit, když jedete po známé trase – a najednou jste doma, aniž byste si průběh cesty pamatovali? Neznamená to, že jste byli „mimo“. Naopak — právě tehdy váš mozek pracoval nejchytřeji, jak umí. Na autopilota.

Asi se všichni shodneme na tom, že učení není vždycky moc zábavné. Proto vám v tomto článku představím pár tipů, díky kterým si můžete učení udělat o něco zábavnějším a snesitelnějším.

Žonglujete mezi péčí o děti a pomocí stárnoucím rodičům? Tento tlak vede k vyhoření. Poradíme, jak si nastavit hranice a pečovat i o sebe. Není to totiž luxus, ale naprostá nutnost.

Toxické chování není plán, ale reflex. Rodí se z pocitů vnitřní prázdnoty a ztráty sebe, které volají po pozornosti druhých. Děsivý tanec identity se z rodin přesouvá na sociální sítě – scénu, kde se osobní prázdnota mění v show.

O introvertech a extrovertech už slyšel každý. Někteří možná i o ambivertech. Ale nyní se nám rozmáhá další termín. Otrovert. Jde o funkční pomůckou, nebo další přihlouplou módní škatulku?

Krátkodobé vypnutí mobilního internetu může výrazně zlepšit duševní zdraví, soustředění i celkovou pohodu. Nové výzkumy z USA i z České republiky ukazují, že digitální přetížení je reálný problém a že jeho řešení může být překvapivě jednoduché.

Tyto malé ranní rituály vám přinesou pocit klidu, radosti a řádu. Jde o malé momenty, které patří jen vám, a to v těch nejdůležitějších hodinách dne.

Vědci tvrdí, že nepořádek, samomluva či ponocování nejsou zlozvyky, ale známky vysoké inteligence. Zjistěte, proč na tom něco je.

Syndrom podvodníka i Online Ego jsou masky strachu. Seberealizace neleží v křiku, ale v přijetí pochyb. Váš cíl není soutěžit s hlukem egoistů, ale budovat klidnou, stabilní sebedůvěru skrze malé, autentické činy. Tvořte, i když pochybujete.

Dospívající generace ztrácí schopnost mluvit o tom, co ji bolí. Školy sledují výsledky, ale neslyší ticho, které jim předchází. A my dospělí jsme tak zaneprázdnění hlukem světa, že si nevšimneme, kdy už naše děti přestaly volat o pomoc.

Samota a osamělost jsou dva odlišné světy. Zatímco jedna léčí a přináší klid, druhá bolí a škodí. Naučte se rozeznat rozdíl a najděte klíč k duševní pohodě a vnitřní rovnováze.

Práce, zdraví, pohyb i čas pro sebe. Najít rovnováhu může být někdy pěkný oříšek. Přesto se dá s trochou plánování vytvořit režim, který pomůže zvládnout povinnosti a zároveň si užít život.

Každý z nás má v hlavě hlas. Někdy nás podporuje, jindy kritizuje. A způsob, jakým se sebou mluvíme – zda v první osobě („Zvládnu to“), nebo ve třetí („Pavle, zvládneš to“) – odhaluje překvapivě mnoho o naší psychice, emocích i seberegulaci.

Robin Sharma je spisovatel, který prodal více než 25 milionů knih po celém světě. Jeho knihy se zaměřují na osobní rozvoj, motivaci, leadership a nalezení smysluplného a vyrovnaného života. Ve stejném duchu vede své přednášky, které zahrnují praktické nástroje pro nalezení potenciálu k dosažení světové třídy. Nyní se svou přednáškou přijíždí do Prahy a vy máte jedinečnou možnost být její součástí. Možná vám tato zkušenosti změní život.

Podzimní chlad přináší nejen potřebu teplých svetrů, ale i ideální čas na osobní transformaci.

Žijeme v době, kdy se hranice mezi pracovním a osobním životem často rozplývají. Mobilní telefon, nezbytný pracovní nástroj i brána k osobním kontaktům, je s námi prakticky neustále. Jak si nastavit zdravé limity, aby nás digitální svět nevyčerpával?

Za fasádou girlboss ikon se skrývá únava, pochybnosti a tichý účet, který platí nejen ženy samy, ale i naše rodiny a celá ekonomika.

Každý začátek je těžký, ale díky těmto šesti jednoduchým krokům se nové město brzy stane vaším domovem.

Jsou dny, kdy se cítíme pod psa nebo prostě prožíváme složitější období. Existují hacky, jak si náladu rychle zvednout.

Pokračujeme v tématu, které se ukázalo příliš rozsáhlé pro jediný článek. I tato část ukazuje, že mluvení a poslouchání řídí vrozené dispozice — a boří tak mýty o dobrém a špatném vychování.

Znáte ten pocit, kdy jste se chtěli vážně učit, ale nakonec jste se za celý den k tomu učení nedokopali? Může to být způsobeno tím, že nemáte žádný učební návyk.

Být empatický je znak lidskosti a citlivosti. Ale co když se projevuje hlubokým prožitkem cizích emocí? Právě to odlišuje empatického člověka od empata. Jaký je mezi nimi rozdíl a jak poznat, kam patříte vy? Odpovídá autorka série Mezi nebem a zemí.

Všichni odborníci na neurovědu potvrzují, že učení se novým věcem pomáhá zpomalovat stárnutí mozku a snižovat stres.

Každý jsme jiný. Každý máme svůj příběh, který žijeme a odžíváme.

Je vůle vyčerpatelný zdroj, nebo se naopak může posilovat tím, že ji používáme? Psychologové přicházejí s překvapivými odpověďmi, které vám mohou změnit každodenní život.

Chápeme-li zdraví jako stav bio, psycho a sociální pohody, pak se přirozeně nabízí i otázka naší vlastní odpovědnosti za tento stav.

Pracovní pohovor je pro většinu uchazečů noční můrou. Dlouhé přípravy čítající nácvik odpovědí, pečlivě připravené portfolio dosavadních pracovních zkušeností i pečlivě vyžehlené oblečení, ale někdy není to, co personalisté hledají. O přijetí může rozhodnout i to, co máme předem spojené se známkou neúspěchu.

Fejeton ze světa zázračných kurzů a zázračnějších cen.

Jak malé kroky pro sebe mohou člověku navrátit kontrolu nad svým životem.

Chcete vytvářet originální řešení pro nastalé problémy? Základ pro ně představuje divergentní myšlení. Tato schopnost mozku podporuje tvorbu různých originálních řešení pro jeden jediný problém.

Vědomý život, známý také jako mindfulness, získává v posledních letech na popularitě. Není divu – pravidelná meditace a techniky uvědomění přinášejí mnoho benefitů, a to nejen pro mysl, ale i pro tělo. Tento článek přináší tipy, jak tuto praxi začlenit do každodenního života a propojit ji třeba i s fitness režimem.

Každý z nás se někdy ocitl v situaci, kdy zpětně zjistil, že zvolená cesta nebyla úplně nejlepší.

Září je ideální čas pro nové začátky – a ty nejlepší se rodí hned po probuzení. Ranní rutina má totiž moc ovlivnit celý den. Vybrali jsme osm jednoduchých návyků, které vám pomohou prodloužit efekt prázdnin a udržet si energii po zbytek roku.