Seberozvoj

Neustálé sledování sociálních sítí těsně před spaním spolehlivě zabíjí naši schopnost přirozeně a rychle usnout. Odborníci na spánkovou hygienu proto aktuálně propagují metodu takzvaného digitálního západu slunce. Tento jednoduchý večerní rituál dokáže vaši nervovou soustavu naprosto dokonale ukolébat k hlubokému a ničím nerušenému odpočinku.

Říká se, že empatii buď máte, nebo nemáte – tak si to aspoň většina lidí myslí. Vědci ale přišli s něčím, co tuhle představu pořádně zpochybňuje. Soucit funguje jako sval. Když ho nepoužíváte, ochabne. Když s ním začnete pracovat, začne to být znát – a to nejen v okolí, ale hlavně na vás samotných.

Odchod z toxického vztahu často nepřináší jen úlevu, ale i zmatek, pochybnosti a vnitřní nejistotu. Návrat k sobě samým není otázkou dnů, ale postupný proces plný uvědomění. Jak znovu najít vlastní hodnotu, obnovit důvěru a nenechat si minulostí diktovat budoucnost?

Zapomínáte jména, čísla a hesla? Váš mozek není rozbitý, jen ho špatně používáte. Přelomový experiment ukázal, že si úplně obyčejní lidé dokážou za tři týdny vybudovat naprosto fenomenální paměť. Jak na to?

Většina z nás věří, že používáme jen 10 % mozku nebo že se dělíme na vizuální a auditivní typy. Moderní věda však tyto populární koncepty vyvrací. Zjistěte, které „zaručené“ pravdy z magazínů jsou ve skutečnosti jen psychologickým folklórem.

Všichni to asi známe. Je nám jasné, že bychom měli jíst zdravěji, víc cvičit, chodit dřív spát, méně kouřit, lépe si plánovat čas pro sebe… Jenže převést to do reality není vůbec snadné. Ve své praxi se opakovaně setkávám s jednou větou, která v sobě nese víc, než se na první pohled zdá: „Vím, co bych měl/a dělat. Ale nedělám to.“

Cítíte, že jste blízko vyhoření? Řešení možná není tak složité, jak se na první pohled může zdát. Ten nejúčinnější lék na uvařený mozek máme rovnou před barákem. Je ale potřeba dodržet pár pravidel.

Kolikrát jste si řekli, že si uděláte radost, třeba dovolenou, nákupem něčeho pěkného, nebo prostě jen tím, že si odpočinete, ale až „potom“? Nejste v tom sami. Podle psychologů ale děláte chybu.

Pozornost veřejnosti nedávno vzbudila kauza kolem charitativní akce pro psí útulky, kterou měly podpořit hlavně modelky, a takzvané Akademie přitažlivosti, kde se muži učí techniky k randění a seznamování. Organizátor Ondřej Němec totiž klientům akademie sliboval, že si na pozvaných modelkách budou moct natrénovat, co se v kurzu naučili. Poté, co kauza vyšla najevo, se nestáhl a pokračoval dál. Vydal jsem se tedy naučit, o jaké techniky jde.

Ve čtyřiceti máme pocit, že už bychom měli mít jasno. V padesáti najednou zjišťujeme, že jasné není skoro nic a že změna už není volba, ale nutnost.

Otevřete ráno novinky, Slack, RSS, newslettery… a během pár minut máte pocit, že jste zase o krok pozadu. Ne proto, že byste byli líní. Ale proto, že tempo změn (a hlavně tempo „signálů o změnách“) je dnes pro běžného člověka nepřirozeně vysoké.

Buddha tvrdil, že žádné pevné a trvalé „já“ neexistuje. Moderní neurověda dnes potvrzuje, že to, co považujeme za svou identitu, je jen proud proměnlivých myšlenek, pocitů a vzpomínek – pomíjivá iluze, která se neustále mění.

Sedíte nad složitým úkolem a najednou vám pípne zpráva od kolegy. Vaše soustředění je naprosto pryč a vy musíte začít znovu od začátku. Moderní firmy proto hromadně přecházejí na takzvanou asynchronní komunikaci, která slibuje obrovský nárůst produktivity a konec stresu z neustálé dostupnosti.

Mít všeobecný přehled se vyplatí v mnoha oblastech života. Můžete vést konverzace na různá témata a i v práci uplatnit spoustu teoretických znalostí.

Rozčiluje vás partner a vy to dáváte hlasitě najevo i před dětmi? Proč je vaše kritika otce pro dětský nervový systém nesmírnou zátěží a jaké neviditelné rány trvale zanechává.

Úzkost často přichází potichu a bez zjevného důvodu. Druhý díl seriálu o duševním zdraví, který vzniká ve spolupráci ábíčka a Linky bezpečí, se zaměřuje na to, jak poznat paniku a naučit se s úzkostí bezpečně pracovat.

Seznam úkolů narůstá, den ubíhá a vy místo práce přerovnáváte šuplík, scrollujete telefon nebo si vaříte třetí kávu.

Každý, kdo je po rozchodu či rozvodu nebo ve vztahu, kde to neklape, si tuto otázku pokládá. Ovšem ne nahlas, a to zejména kolem čtyřicítky a po padesátce. Mají pocit, že jsou za zenitem. Nevěří si. Přitom je toho tolik, co můžou novým láskám nabídnout.

Ve Španělsku zaznívají u příležitosti Mezinárodního dne Romů, který připadá na 8. dubna, výpovědi romských žen o předsudcích, vyloučení i snaze prosadit se ve společnosti. Server El Correo Gallego zprostředkoval hlasy romských účastnic vzdělávacích programů nadace Fundación Secretariado Gitano na Mallorce. Především odmítají stereotyp, že Romové nechtějí pracovat nebo se integrovat, a zdůrazňují význam vzdělání, pracovních příležitostí a vzájemného respektu.

Když tíha izolace a hlad po doteku přerostou únosnou mez, lidé často hledají odbornou pomoc. Nabídka je však matoucí. Kam se rozhodnout?

Rozvoj kritického myšlení je klíčovou dovedností nejen pro děti, ale i dospělé. Pomáhá analyzovat a hodnotit informace, což umožňuje lépe porozumět světu a lépe se rozhodovat.

Zralost se nepozná podle věku ani podle zkušeností, ale často podle toho, jak mluvíme. A co svými slovy vlastně říkáme. Některé věty zní na první pohled nevinně, přesto v sobě nesou postoj, který může odhalit víc, než bychom chtěli. Možná je sami občas používáme, aniž bychom si uvědomili jejich skutečný význam.

Pokud si myslíte, že psychologie už dávno rozlouskla recept na spokojený život, máme pro vás zprávu: naše znalosti o nás samotných jsou stále asi tak kompletní jako návod k nábytku z IKEA, ve kterém není uvedena polovina šroubků.

Drobné změny ve spánku, pohybu a stravě mohou prodloužit život i bez extrémních režimů. Klíčem je jejich každodenní udržitelnost.

Už se vám to někdy stalo? Sedíte na schůzi nebo v kruhu rodiny a padne návrh. V hloubi duše cítíte, že je to hloupost. Ale rozhlédnete se, vidíte, jak ostatní přikyvují, a tak raději mlčíte. Nechcete kazit partu, nechcete být ten „problémový“.

Nika byla celý život oporou pro všechny kolem – rodinu, práci i své blízké. Když ale děti odrostly a život se zpomalil, zůstala sama se zvláštním pocitem prázdnoty. Setkání, které původně hledalo odpovědi, se nakonec proměnilo v začátek nové kapitoly – návratu k sobě a vlastním snům.

Moderní tempo nutí jednat automaticky. Stále více lidí proto hledá cestu, jak vědomě řídit svůj život a vrátit mu směr.

Minule jsme řešili práci, ale ruku na srdce – tohle téma prosakuje úplně všude.

Zapomeňte na omalovánky pro dospělé. Skutečná kreativita vyžaduje odvahu k nedokonalosti. Michal Jelínek v rozhovoru odkrývá, jak skicování propojuje ruku, oko a analytickou mysl.

Touha líbit se druhým je přirozená a hluboce zakořeněná. Dodává nám pocit bezpečí, sounáležitosti a jistoty, že patříme někam, kde nás přijímají takové, jací jsme. Je to instinkt, který nám v minulosti pomáhal přežít. V dobách, kdy každý člen skupiny znamenal podporu a ochranu, znamenalo vyčlenění nebo odmítnutí smrtelné riziko. I když dnes už naše přežití není závislé na přízni ostatních, mozek stále reaguje, jako by šlo o život.

Každý den uděláme desítky až stovky drobných rozhodnutí, aniž si to uvědomujeme. Právě tato neviditelná zátěž ale stojí za naší večerní mentální únavou.

Někdy stačí jediná věta, aby někomu zlepšila den, změnila náladu nebo dokonce ovlivnila pohled na sebe sama. Přesto si povzbuzení, uznání či obyčejné „mám tě ráda“ necháváme příliš často pro sebe. Proč? Možná proto, že čekáme na dokonalý moment, dokonalé podmínky nebo dokonalou situaci. Jenže ideální okamžik často nikdy nepřijde. Každá chvíle je dostatečně dobrá k tomu, abychom druhým dali najevo, že je v našem životě ceníme. A právě proto by nás měl pohánět pocit, že každý projev uznání je sám o sobě cenný.

Stačí se podívat, jak někdo chodí, a leccos o něm pochopíte. Výzkumy ukazují, že tempo chůze odráží povahu, energii i chuť pustit se do práce.

To, co dnes berete jako svoji povahu, může být jen prostředí, ve kterém jste vyrůstali.

Odkaz Chucka Norrise zahrnuje víc než vtipy o něm.

Prokrastinace nemusí být lenost. Často ukazuje na strach, špatně nastavený úkol nebo chybějící podporu.

Osobnosti ve vyšším věku, např. prof. P. Pafko, dr. R. Honzák, K. Šíp, F. Slováček, J. Bohdalová dokazují, že motivací je dosáhnout osobní cíl. To je zdroj dlouhého života. Cil je smyslem života.

Většina lidí celý život zvyšuje laťku, aniž by si všimla, že hraje cizí hru. Čísla rostou, roky ubíhají a otázka zůstává stejná: kdy se z přípravy stane skutečný život?

Linda Štucbartová buduje projekt Sebeobrana pro všechny zaměřený na prevenci klientského násilí i celkově na prevenci násilí a agresivity.

Mnoho z nás má problém říct prosté „ne“. Často se nevědomky necháváme ovládat druhými, ztrácíme se v jejich potřebách a na ty vlastní úplně zapomínáme. Přitom právě osobní hranice – ať už ty fyzické, nebo emocionální – jsou klíčem k tomu, abychom si udrželi sebeúctu a budovali vyrovnané vztahy. Naučte se je chránit a začněte žít podle vlastních pravidel.

Slovo „promiňte“ u některých lidí vypadne dřív, než stihnou zvážit, jestli vůbec něco zavinili. Za zdánlivě nevinným zvykem se často skrývají hlubší příčiny.

Lidé si hledají životní vzory, protože je děsí myšlenka, že by si svůj život museli vymyslet sami?

Nejen dospělí, ale i děti se mohou dostat do situace, kdy mohou někomu včasnou reakcí zachránit život. Proto se rozhodla Základní škola 1. Máje zajistit žákům školení první pomoci.

Cesta k tomu, jak přechytračit vlastní mentální bloky a přinutit mozek pracovat, je překvapivě snadná. Postačí pět sekund.

Dlouho jsem měl pocit, že podobné úvahy přicházejí až někdy mnohem později. Jenže pak si člověk všimne, že se v hlavě začnou objevovat otázky, které tam dřív vůbec nebyly.

Malé radosti možná nevypadají zásadně, ale v každodenním životě mají překvapivě velkou sílu. A někdy to jsou právě úplně obyčejné věci.

Většina lidí preferuje stabilitu před změnou. Stejný mechanismus stojí za nostalgií po socialismu, za politickými hesly o změně i za tím, proč většina z nás léta odkládá rozhodnutí, která by mohla dopadnout dobře.

Jane Fonda otevřeně o feminismu, traumatech i toxické maskulinitě. „Naučit dívky, že ‚ne‘ je úplná věta, je základním krokem k jejich svobodě,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro Vogue.

Máte pocit, že váš biologický software zamrzá uprostřed dne? Biohacking už dávno není výsadou miliardářů, kteří usínají v laboratořích. Je to soubor jednoduchých, vědecky podložených metod, které vám pomohou získat zpět kontrolu nad vlastním spánkem, energií a soustředěním.

Stigma spojené s duševními potížemi často umlčí člověka dřív, než si vůbec dovolí říct o pomoc. Strach z odsouzení, slabosti či nepochopení vytváří silnou vnitřní bariéru, která brání otevřenosti a uzdravení, upozorňuje v článku psycholog Horňanský.

V dnešní době jsme neustále online – pod proudem oznámení, e-mailů a sociálních médií. Naše zařízení nás udržují ve spojení s online světem 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Zamysleli jste se někdy, jak tato digitální aktivita ovlivňuje vaši pohodu? 6. března je Světový den bez připojení. Možná to je právě ten den, kdy je osvěžující se odpoutat od online světa a načerpat nové síly. Jak začít s digitálním detoxem, proč ho vyzkoušet a jak si den offline opravdu užít?

Většina lidí hledá velkou změnu v hlavě. Přitom stačí zatížit tělo natolik, aby přestalo vyjednávat. Skutečný posun nezačíná u plánů, ale u pravidelného nepohodlí, které si dobrovolně vybereš.

Proč se vám nedaří získat to, po čem toužíte? Možná jen nevyjednáváte správně. Zeptaly jsme se expertky, jak na to.

Všichni chceme být se sebou spokojení a cítit se cenní. Jenže mezi zdravou hrdostí a toxickou arogancí vede jen velmi tenká linie.

Grafologie je běžně používána například v kriminalistice, přesto u některých lidí stále budí skepsi. Přitom už jen způsob psaní „i“ nebo „t“ odhalí až 5 000 rysů vaší osobnosti.

Když dnes provází ženy na svých „Bali Restartech“, působí klidně a přesvědčivě. Žije na Bali čtyři roky, buduje programy osobního rozvoje a vychovává malého syna. Jenže její cesta k tropickému ostrovu nezačala u duchovna. Začala v korporátu.

Ještě před pár lety bylo ticho samozřejmostí. Dnes se stalo vzácností. Neustálé pípání notifikací, hluk dopravy, nekonečný proud informací a tlak být pořád „online“ proměnily klid v luxusní zboží.

Zatímco my se hroutíme pod tlakem deadlinů a výčitek, naše kočky mají život v malíku.

Zpomalený životní styl není jen trend z Instagramu. Slow living je o tom, naučit se žít vědoměji, klidněji a s menším tlakem na výkon. A i když se může zdát, že na zpomalení „nemáte čas“, právě běžné dny nabízejí největší prostor ke změně. Jak na to?

Praktický průvodce, který vám pomůže získat klid, nadhled a pořádek ve vlastních myšlenkách. Postupy, které můžete začít používat hned.