Seberozvoj

Diagnóza chronické leukémie mi změnila životní rytmus, ale nevzala směr. Tento text je úvodem k osobní cestě člověka, který se po letech léčby znovu učí jít – pomalu, po svém a s respektem k limitům.

Změna zní krásně, dokud nezjistíme, že nevyžaduje jen představy, ale především zodpovědnost a vytrvalost.

Nový rok už dávno není jen o kocovině a předsevzetí, která se rozplynou do února. Češi do něj letos vstupují s překvapivou dávkou naděje – a hlavně s chutí převzít kontrolu nad vlastním životem. Zdraví, vztahy, hlava i peníze se stávají mapou osobních změn, které nemají zůstat jen na papíře.

Herní design se za posledních třicet let změnil. A to poměrně zásadně. Nejde jen o grafiku nebo rozsah světů. Jde o to, jak hry pracují s naším mozkem. Zatímco Super Mario 64 vám doslova zvětšoval šedou kůru mozkovou v hipokampu, moderní akční hry s kompasem a waypointy ji můžou u některých hráčů naopak zmenšovat. A vedle toho tu máme battle passy, které fungují na stejném principu jako hrací automaty. Belgie je zakázala, vědci bijí na poplach, ale hromada lidí je vesele kupuje dál.

Každý rok si slibujeme změnu. A každý rok zjišťujeme, jak těžké je ji udržet. Psychologie ale ukazuje, že problém nemusí být v nás, ale v tom, jak o změně přemýšlíme.

Nikdo si nechce představovat vlastní konec, ale právě tam se bez výmluv ukáže pravda o našem životě. Nejsou to velké tragédie, ale obyčejné věci, které celý život odkládali. Možná má smysl se na ně podívat dřív, než bude pozdě.

Nový rok dává lidem zvláštní odvahu slibovat věci, které by si v březnu ani nepřiznali. Ne proto, že by chtěli lhát, ale protože slib vyslovený nahlas působí jako změna.

Nový rok má zvláštní schopnost tlačit lidi do lepší verze sebe sama. Předsevzetí létají vzduchem, motivace je přehnaná a únava přijde dřív než únor. Jak si nový rok užít a nezhroutit se z vlastních očekávání.

Každý rok si je dáváme s pocitem odhodlání a nového začátku, ale každý rok se většina z nich rozpadne ještě během ledna. Novoroční předsevzetí nejsou otázkou slabé vůle, ale biologie, emocí a osobnostních typů. Psychologie dnes umí přesně pojmenovat, proč nás mozek často brzdí a také jak ho přimět, aby s námi spolupracoval, místo aby.

Novoroční předsevzetí je takový magický seznam slibů, které si člověk na Silvestra nadšeně zapíše, aby na ně nejpozději do konce ledna zapomněl. Já mám ale takové, které se mi konečně podařilo dodržet.

Funkční předsevzetí nejsou o vůli, ale o systému. Tento návod ukazuje, jak si nastavit pohyb a návyky tak, aby přežily práci, únavu i slabší týdny.

Minulý rok přinesl tichá útočiště, mind gyms a odklon od přepálené produktivity. Rok 2026 ale posouvá wellbeing dál: z „dopřej si, když máš čas“ do „postarej se o sebe každý den“. Ne jako povinnost, ale jako nový #musthave – dostupný, osobní a promyšlený. Seznamte se se sedmi trendy (a pár bonusovými), které letos ovlivní to, jak o sebe budeme pečovat – ne proto, že „bychom měli“, ale protože nám to dělá dobře.

Sociální sítě jsou zaplaveny wellness radami, ale většina novoročních předsevzetí do února ztroskotá. Odborníci sestavili krátký seznam návyků podložených vědou, které skutečně zlepšují zdraví – a několik populárních rad, kterým se raději vyhnout.

Duchovní fast food slibuje úlevu, jistotu i budoucnost. Skutečné ticho ale nic neslibuje – jen nás vrací k sobě. A to bývá někdy to nejtěžší i nejléčivější zároveň.

Pozitivní myšlení nespočívá v tom, že si nasadíme růžové brýle a budeme ignorovat realitu. Je to spíš jemné, ale vědomé nastavení mysli, které nám pomáhá zvládat každodenní výzvy s větším klidem a lehkostí. A právě tady přicházejí ke slovu mantry. Krátké věty, ke kterým se můžeme vracet, když máme pocit, že nám dochází energie nebo optimismus.

Najít během dne chvíli jen pro sebe dnes působí skoro jako provokace. Luxus už dávno není jen kabelka s logem, ale tři minuty, kdy se zastavíte, sáhnete si na vlastní kůži a připomenete si, že nejste jen soubor úkolů v kalendáři. Mikroluxus jsou drobné, smyslové rituály rozprostřené mezi maily, schůzkami a cestou domů – miniprocedury v koupelně, vůně do kabelky, textury, které hladí nervy i pleť. Neřeší politiku ani ekonomiku, ale umí zcela změnit, jak se ve vlastním dni cítíte.

Upřímnost dnes často zní jako ctnost. Jenže někdy funguje spíš jako rána pěstí zabalená do morálky. Kdy se pravda mění v agresi – a komu tím vlastně slouží?

Nadání je vrozené. Kdo nedostal do vínku aspoň náznak talentu, má smůlu a nemá smysl se dál trýznit marnou snahou. Průměrné IQ? Tak s tím díru do světa taky neuděláte.

Rodina má být útočištěm. Jenže co když vám nejvíc ubližuje právě rodič? Vztah s toxickou matkou nebo otcem bývá plný manipulace, viny a bolesti. Jak poznat hranici a bránit se, aniž byste se cítili jako zrádci?

Sociální sítě ho oslavují jako způsob, jak si „snížit dopaminovou toleranci“ a začít znovu. Jenže skutečné změny přicházejí úplně jinou cestou, než slibují videa s miliony zhlédnutí.

Stalo se to ze dne na den. Svůj aktivní instagramový profil jsem před pěti lety nadobro smazala. V tu dobu jsem na sociální síti trávila pár minut denně. Může se tak zdát, že tak radikální krok nebyl potřeba. Jenže právě takto strávený čas měl na můj život velký dopad.

Každý rok létám do Anglie za koučkou a beru to jako osobní reset. Letos vidím, jak se moje malé rituály rozpadají, a co mi to říká o byznysu i o mně.

Při práci s lidmi znovu a znovu vidím tentýž vzorec. Úkol leží přede mnou, vím o něm, ale místo něj sahám po mobilu, úklidu nebo jiné drobnosti. Nejde o lenost, spíš o únik před přetížením, tlakem či nepříjemnou emocí. Prokrastinace je naučený mechanismus, který krátkodobě uleví a dlouhodobě ničí soustředění, čas i sebevědomí.

Během let mluvila s mnoha lidmi, kteří věřili, že jsou příliš citliví, příliš slabí, příliš neschopní. Měli pocit, že selhávají, obviňovali se, že nezvládají situace jako jiní.

S herečkou a zpěvačkou Dášou Zázvůrkovou jsme si povídali o hraní, splněných i nesplněných snech, touhách i projektech, které ji v nejbližší době čekají.

Některé zážitky byste jistě z paměti jednoduše vymazali. Ale nejde to. Nebo ano? Slyšeli jste někdy termín aktivní zapomínání? Neurologové a psychologové hovoří o tom, jak podpořit mozek v tom, aby se negativních vzpomínek zbavil.

Lídr není spasitel ani hvězda. Je termostat, nikoliv teploměr. Je vnitřní systém, který nastavuje klima týmu skrze své tělo, nervový systém, rytmus, klid, pozornost a přítomnost.

Je tomu asi rok, co jsem se začal věnovat tibetskému buddhismu. Je to cesta, kterou jsem si zvolil. Můžu teď říct, že se mám poprvé v životě opravdu hezky, ačkoliv svět se zmítá v čím dál tím větším marasmu, povrchnosti a ztracenosti. Čím to je?

Matematika je poměrně těžký předmět, který nemá mnoho lidí v lásce. Přesto si s ním musíte umět poradit. V tomto článku vám proto představím tipy, jak se učit matiku efektivně.

Zdraví a dlouhověkost nejsou náhoda. Miro Skořepa, zakladatel kliniky Zenith Swiss Longevity a autor knihy Stárnout je přežitek, propojuje genetiku, biomarkery a životní styl. V rozhovoru vysvětluje, proč je spánek podceňovaný hack, jaké chyby Češi v péči o sebe stále dělají a proč budoucnost medicíny leží v prevenci, ne v lécích.

Kdy jste naposledy odpočívali bez výčitek, bez telefonu a bez plánu? Mnoho lidí si už ani nevzpomene. Únava se stala součástí naší identity a my ji nosíme jako důkaz, že žijeme naplno. Jenže místo života jsme se naučili přežívání.

Od malička jsme byli vždy vedeni k tomu, abychom poslouchali a snažili se vyhovět potřebám okolí. I přesto, že se nám někdy nechce anebo nám to není příjemné, často to druhé straně odsouhlasíme. Nemusíme být pořád ti “hodní a dokonalí”, aby nás okolí mělo rádo. Několik tipů, jak si správně nastavit hranice a naučit se říkat NE jsme připravili ve spolupráci s mentorkou Veronikou Navarro.

Existuje mnoho seberozvojových knih a mnohé z nich jsou velmi kvalitní. Dnes se však zaměříme pouze na jednu. Na tu, která vychází z tak obyčejných a jednoduchých principů, až je zvláštní, že lidstvo tuto jednoduchost ztratilo.

Nikdy by mě nenapadlo, že něco tak prostého, jako je běh, mě naučí znovu žít. Po letech nemocí, operací a jizev – fyzických i duševních – jsem obula tenisky a prostě se i se stomií rozběhla.

Všichni chtějí, abys byl pozitivní. Jenže za tím úsměvem někdy stojí únava, cynismus a tichý odpor. Kde končí optimismus a začíná přetvářka?

Co znamená být opravdu cool? Podle vědců to nemá nic společného s tím, jak vypadáte. Studie odhalila šest univerzálních rysů, které vás udělají výjimečnými – a všechny začínají uvnitř vás.

RECENZE: Proč tolik lidí žije na autopilota a vyčerpání považuje za normu? Funkční lékař Jan Vojáček odhaluje ve své knize Únava není normální, jak vzniká naše energie, proč se ztrácí a jak ji obnovit.

Psychologie ukazuje, že lidskost vyrůstá ze dvou protichůdných pólů. Napětí, které z této odlišnosti vzniká, je zdrojem pokroku i bolesti, která začíná už v rodinách. Pochopit a přijmout tuto odlišnost však není snadné.

Lidé jsou zlí z pohodlnosti i z blbosti. V obou případech to není dobrá zpráva.

Když se řekne Anna Boleynová, většina z nás si vybaví půvabnou a vzdělanou dvořanku, která omámila krále Jindřicha VIII. a změnila dějiny Anglie.

V posledních letech se ve své praxi stále častěji setkávám s tématem, které zůstává skryté pod vrstvami výkonu, sebejistoty a úspěchu. Je nenápadné, a přesto hluboce určující. Vede k excelentním výsledkům, ale i k chronickému napětí. A často zůstává nepovšimnuto, protože se maskuje jako ctnost: perfekcionismus.

Tíha nebo prázdno někde v hrudi, které si nedokážete pojmenovat. Není to ani čistý smutek, ani jen nuda, spíš neurčitá bublina, která vás odpojuje od sebe i od světa. Někdy odezní za pár dní, jindy přetrvává týdny. A právě když se stane dlouhodobým problémem, stojí za to se jí věnovat.

Náš mozek realitu vytváří, nejen zaznamenává. Tvoří si hypotézy o světě a pak aktivně hledá důkazy, které je potvrzují. Probudíte se s pocitem, že bude špatný den? Mozek vám ho dodá. A tento mechanismus rozhoduje o délce a kvalitě vašeho života.

Dcery legendárního „Ledového muže“ Wima Hofa se rozhodly metodu svého otce přizpůsobit pro ženy. A ve své knize Tajemství ledových žen představují návod, jak si díky otužování a dechovým cvičením zvýšit šanci na otěhotnění nebo podpořit zdraví v období menopauzy.

„Podívej, ostatní to zvládají. Tobě se to nikdy nepovede.“ Vnitřní hlas, který zní jako motivace, ale ve skutečnosti tolik zraňuje. Srovnávání se stalo běžnou součástí života od školních lavic až po sociální sítě. Porovnáváme výkony, vztahy, vzhled, úspěchy – a často ještě dřív, než si to vůbec uvědomíme. Jenže co když tahle zdánlivě nevinná činnost začíná systematicky podrývat naše sebevědomí a duševní pohodu?

Znáte ten pocit, když jedete po známé trase – a najednou jste doma, aniž byste si průběh cesty pamatovali? Neznamená to, že jste byli „mimo“. Naopak — právě tehdy váš mozek pracoval nejchytřeji, jak umí. Na autopilota.

Asi se všichni shodneme na tom, že učení není vždycky moc zábavné. Proto vám v tomto článku představím pár tipů, díky kterým si můžete učení udělat o něco zábavnějším a snesitelnějším.

Žonglujete mezi péčí o děti a pomocí stárnoucím rodičům? Tento tlak vede k vyhoření. Poradíme, jak si nastavit hranice a pečovat i o sebe. Není to totiž luxus, ale naprostá nutnost.

Když se řekne „ženská sexualita“, mnoho z nás si vybaví spíš rozpačité úsměvy než otevřený dialog. A přesto právě o tom by se mělo mluvit víc. Protože naše touha, potěšení a tělesnost nejsou tabu. Jsou to části nás samých, které s věkem nezmizí, ale často teprve začnou rozkvétat.

Toxické chování není plán, ale reflex. Rodí se z pocitů vnitřní prázdnoty a ztráty sebe, které volají po pozornosti druhých. Děsivý tanec identity se z rodin přesouvá na sociální sítě – scénu, kde se osobní prázdnota mění v show.

O introvertech a extrovertech už slyšel každý. Někteří možná i o ambivertech. Ale nyní se nám rozmáhá další termín. Otrovert. Jde o funkční pomůckou, nebo další přihlouplou módní škatulku?

Krátkodobé vypnutí mobilního internetu může výrazně zlepšit duševní zdraví, soustředění i celkovou pohodu. Nové výzkumy z USA i z České republiky ukazují, že digitální přetížení je reálný problém a že jeho řešení může být překvapivě jednoduché.

Tyto malé ranní rituály vám přinesou pocit klidu, radosti a řádu. Jde o malé momenty, které patří jen vám, a to v těch nejdůležitějších hodinách dne.

Vědci tvrdí, že nepořádek, samomluva či ponocování nejsou zlozvyky, ale známky vysoké inteligence. Zjistěte, proč na tom něco je.

Syndrom podvodníka i Online Ego jsou masky strachu. Seberealizace neleží v křiku, ale v přijetí pochyb. Váš cíl není soutěžit s hlukem egoistů, ale budovat klidnou, stabilní sebedůvěru skrze malé, autentické činy. Tvořte, i když pochybujete.

Dospívající generace ztrácí schopnost mluvit o tom, co ji bolí. Školy sledují výsledky, ale neslyší ticho, které jim předchází. A my dospělí jsme tak zaneprázdnění hlukem světa, že si nevšimneme, kdy už naše děti přestaly volat o pomoc.

Samota a osamělost jsou dva odlišné světy. Zatímco jedna léčí a přináší klid, druhá bolí a škodí. Naučte se rozeznat rozdíl a najděte klíč k duševní pohodě a vnitřní rovnováze.

Práce, zdraví, pohyb i čas pro sebe. Najít rovnováhu může být někdy pěkný oříšek. Přesto se dá s trochou plánování vytvořit režim, který pomůže zvládnout povinnosti a zároveň si užít život.

Každý z nás má v hlavě hlas. Někdy nás podporuje, jindy kritizuje. A způsob, jakým se sebou mluvíme – zda v první osobě („Zvládnu to“), nebo ve třetí („Pavle, zvládneš to“) – odhaluje překvapivě mnoho o naší psychice, emocích i seberegulaci.