Sinice

Satelitní analýza kvality vody ukazuje, že zimní stav Lipenské nádrže je z hlediska množství sinic mimořádný. Výpočty koncentrace chlorofylu ze snímků družice Sentinel-2 evropského programu Copernicus naznačují, že zimní hodnoty dosahovaly úrovně běžné pro silně zatížené produkční rybníky v létě. Výskyt takto vysoké biomasy sinic je přitom ve středoevropských podmínkách neobvyklý a způsobil zajímavý fenomén „zeleného ledu“, o němž informovalo Biologické centrum Akademie věd ČR na začátku tohoto roku.

Satelitní snímky odhalily na Lipně mimořádně vysokou koncentraci sinic i během zimy. Hodnoty chlorofylu odpovídají létu v silně zatížených rybnících. Podle vědců jde o situaci, která může ovlivnit vývoj celé letošní sezony.

Vědci dál zkoumají jedinečný úkaz, zelený led na lipenské vodní nádrži. Začali bádat na konci minulého roku a nyní uvedli, že satelitní analýza kvality vody ukázala mimořádné množství sinic. Koncentrace byla stejná jako v létě, když kvete voda na rybníku.

Lipenská přehrada letos v zimě překvapila vědce. Satelitní snímky odhalily mimořádně vysokou koncentraci sinic pod ledem – na úrovni, která bývá běžná spíše u silně zatížených produkčních rybníků v letní sezoně. Odborníci mluví o narušené ekologické rovnováze a varují před dalším vývojem v roce 2026.

/VIDEO/ Na začátku března se pilně pracuje na odbahnění Tyršovo koupaliště. Nádrž je postupně vypouštěna a těžká technika už je na místě. Město si od zásahu slibuje zásadní zlepšení kvality vody ještě před nadcházející letní sezonou. O průběhu prací radnice informuje také prostřednictvím fotografií a videa.

Úhyn ryb v řece Dyji se podle hlavního autora studie, kterou pro Povodí Moravy zpracovala Mendelova univerzita, může opakovat. Výzkumníci volají po větší regulaci fosforu. Látku v České republice vypouštějí především čistírny odpadních vod a navzdory existujícím technologiím ji některá menší zařízení nemusejí vůbec zadržovat.

Na Lipně se na přelomu roku odehrál jev, který by leckdo čekal spíš v polárních oblastech než na české přehradě. Část zamrzlé hladiny se zbarvila do smaragdově zelených odstínů. Nejde však o kouzlo ani o chemickou havárii, ale o mimořádně silný zimní květ sinic.

Při toulkách lesem se setkáme s nevšední krásou všude kolem nás. Když nemám zrovna vymyšlenou nějakou lokalitu, nebo se nemohu rozhodnout mezi několika nápady, mám své jisté tipy, které nikdy nezklamou.

Loňský úhyn ryb na řece Dyji u Bulhar na Břeclavsku s největší pravděpodobností způsobilo několik faktorů. Tím hlavním byl nedostatek kyslíku. K úhynu ale rovněž dopomohla vysoká teplota vody a toxická pěna, která vznikla ze sinic ve vodní nádrži Nové Mlýny. Za těmito příčinami však stojí i lidská činnost. Voda v nádrži totiž obsahuje vysoké […]

Zelený led, jenž se na lipenské přehradě vytvořil kvůli vysokému výskytu sinic ve vodě, byl viditelný z vesmíru. Potvrdily to satelitní snímky, které v…

Mikroplasty unikají běžným čističkám, ale nový výzkum ukazuje, že by je mohly zachytávat živé, geneticky upravené sinice fungující jako biologický magnet.

Zelený led, jenž se na lipenské přehradě vytvořil kvůli vysokému výskytu sinic ve vodě, byl viditelný i z vesmíru. Potvrdily to satelitní snímky, které v prosinci pořídila družice, informovalo českobudějovické biologické centrum Akademie věd ČR.

Neobvyklý přírodní úkaz na zamrzlém Lipně nabral nečekané rozměry. To, co v prosinci fascinovalo bruslaře přímo na ledě, nyní potvrdily i záběry z oběžné dráhy Země. Satelity programu Copernicus zachytily sytě zelené mapy sinic uvězněné v ledu, což je fenomén, který nemá v evropském měřítku obdoby.

Na začátku letošního roku jsme na základě informací od Biologického centra Akademie věd ČR psali o zdokumentování neobvyklého jevu na vodní nádrži Lipno: výskytu tzv. zeleného ledu. Příslušné zbarvení způsobila v prosinci vysoká koncentrace sinic. Jak nyní sdělili jihočeští vědci, úkaz potvrdily i satelitní snímky evropského programu Copernicus.

Zelený led, jenž se na lipenské přehradě vytvořil kvůli vysokému výskytu sinic ve vodě, byl viditelný z vesmíru. Potvrdily to satelitní snímky, které v prosinci pořídila družice. V tiskové zprávě o tom informovalo českobudějovické biologické centrum Akademie věd ČR.

Za loňským úhynem ryb v Dyji byl extrémní rozvoj sinic a s vysokou mírou pravděpodobnosti jím vyvolaný pokles kyslíku a tvorba toxické pěny. Potvrdila to studie odborníků Mendelovy univerzity v Brně. Experti také doporučili kombinaci opatření, která mohou riziko opakování úhynů zmírnit.

Závěrečná zpráva objasnila příčiny masivního úhynu ryb v řece Dyji. Hlavní roli sehrál nedostatek kyslíku, sinice a toxická pěna.

Studie Mendelovy univerzity potvrzuje, že za loňským masivním úhynem ryb v Dyji stál extrémní rozvoj sinic, který snížil obsah kyslíku a vytvořil toxickou pěnu. Experti navrhují opatření, která mohou riziko opakování snížit.

Loňský obří úhyn ryb na řece Dyji u Bulhar na Břeclavsku patrně zavinil extrémní rozvoj sinic. Toto znečištění vody způsobilo pokles kyslíku ve vodě a tvorbu toxické pěny. Vyplývá to z výzkumu odborníků z brněnské Mendelovy univerzity. Vodohospodáři museli zlikvidovat přibližně 30 tun uhynulých ryb. Neštěstí by se mohlo opakovat.

Výzkumné konsorcium vedené odborníky portugalského centra CIIMAR (Interdisciplinary Centre of Marine and Environmental Research) ve spolupráci s University of Lisbon a University of Porto vyvinulo novou technologii proti námořnímu biofoulingu, nežádoucím nárostům mořských organismů. Je založená na přírodních peptidech z mořských sinic. Badatelé vytvořili bio povlaky s přírodními cyklickými peptidy portoamidy A a B (Pam), které jsou odvozené od sinic. Pam-funkcionalizované povlaky potlačují usazovaní […]

Mikroskopická analýza odebraných vzorků potvrdila, že se jednalo o běžnou sinici Woronichinia naegeliana, která na Lipně převládá i během léta a podzimu. Základní příčinou rozvoje sinic je nadbytek živin ve vodě, především fosforu, který je z velké části důsledkem lidské činnosti. Zatímco na většině českých přehrad vodní květy sinic s příchodem podzimu postupně mizí a zpravidla se vytrácejí koncem září, Lipno je v tomto ohledu výjimkou. Dlouhodobá data ukazují, že sinice zde často převládají až do listopadu a v menším množství se mohou vyskytovat i během prosince a ledna. V závěru roku 2025 se biomasa sinic držela u hladiny nezvykle dlouho, od podzimu až do zimního zamrznutí nádrže, a to zřejmě díky kombinaci klidného počasí, slabého větru a dlouhé délce slunečního svitu. Pod tenkou a místy velmi průhlednou ledovou pokrývkou tak nahromaděné sinice vytvářely nápadné zelené plochy viditelné ze břehu i z leteckých snímků. Nejvíce patrný byl zelený led v období přechodného oteplení okolo Štědrého dne, po opětovném zamrznutí byla zvlášť výrazným rysem tzv. „sinicová oka“, tedy místa s čirým ledem nad tmavými shluky sinic, která vznikla rozdílným pohlcováním slunečního záření. Fenomén přetrval až do konce roku a pravděpodobně skončil až po vydatném sněžení, které omezilo přístup světla pod led. „Zelený led na Lipně zapadá do dlouhodobých změn, které zde pozorujeme v souvislosti s eutrofizací i probíhající změnou klimatu. Naznačuje, že podobných překvapení můžeme být v budoucnu svědky stále častěji,“ říká hydrobiolog Petr Znachor z Biologického centra AV ČR. Podledový výskyt sinic je ve světě vzácný a dosud byl zdokumentován jen v malém počtu případů. Nynější pozorování na Lipně tak patří mezi nejlépe popsané záznamy a zároveň ukazuje, že i běžné druhy sinic mohou za určitých podmínek vykazovat netypické chování. Fotogalerie na https://eu.zonerama.com/BiologickecentrumAVCRvvi/Album/14466976 (Foto: Petr Znachor, BC AV ČR) Kontakt: Doc. RNDr. Petr Znachor, Ph.D. Biologické centrum AV ČR Hydrobiologický ústav znachy@hbu.cas.cz Mgr. Daniela Procházková PR manažerka Biologické centrum AV ČR daniela.prochazkova@bc.cas.cz Zelený led na Lipně v prosinci 2025. FOTO: BC AV ČR

Neobvyklý přírodní jev se objevil na jihočeské nádrži Lipno. Na konci roku 2025 tam velké množství nahromaděných sinic ve vodě způsobilo zelené zbarvení ledu. Úkaz podrobně zdokumentovali hydrobiologové z Biologického centra Akademie věd ČR.

Neobvyklý přírodní jev se objevil na jihočeské nádrži Lipno na konci roku 2025. Velké množství nahromaděných sinic ve vodě způsobilo zelené zbarvení ledu. Úkaz podrobně zdokumentovali hydrobiologové z Biologického centra Akademie věd ČR, kteří provedli i odběry a analýzy vzorků. Vzhledem k tomu, že existuje velmi málo vědeckých záznamů tohoto jevu, bude lipenský zelený led jedním z nejlépe popsaných případů na světě.

Led na největší jihočeské nádrži získal o Vánocích nečekaný odstín. Sinice se u hladiny udržely déle než kdy dřív a vytvořily zelené mapy pod průhlednou krustou. Odborníci z Biologického centra AV ČR mluví o jasném signálu eutrofizace i klimatu.

Hydrologové z Biologického centra Akademie věd ČR se na konci loňského roku zaměřili znovu na lipenskou vodní nádrž. Tentokrát je upoutal neobvyklý zelený led. Vysvětlení zabarvení ledu do zelena je docela prosté, když se jedná o nahromadění sinic ve vodě, opravdu vědecky se však tímto ojedinělým jevem doposud zabýval jen málokdo.

Nízká hladina Lipna odhalila desítky výpustí načerno svedených rovnou do přehrady. Někde je viditelné také znečištění, a to i v místech, kam se chodí lidé koupat. Vše ale ještě musí prověřit vodohospodáři z Povodí Vltavy.

Složitý boj se znečištěním vody v přehradě Plumlov na Prostějovsku pokračoval i v letošním roce, kdy Olomoucký kraj a sedm obcí z okolí vodního díla podpořily provoz srážedel fosforu celkovou částkou 350 tisíc korun. Snižování přísunu živin pro sinice má ale jen omezený efekt, hygienici už v polovině prázdnin zakázali v nádrži koupání. Podle odborníků je klíčovým krokem úprava odpadních vod z okolních sídel.

Příčiny úmrtí delfínů na plážích, kde z neznámých důvodů uváznou, vědci řeší už celé roky. Zatím marně: hypotéz je sice spousta – od úmyslné sebevraždy přes vliv sonarů vojenských ponorek až po sluneční bouře –, stále ale chybí přesvědčivé důkazy. Teď mořští biologové přišli s novou možností.

O amazonském deštném pralese se často mluví jako o „zelených plících planety“. Je to ale zkreslení: většinu kyslíku totiž tvoří organismy v oceánech, ne stromy. Vědce proto zajímá, jak reagují na rychlé změny klimatu, které se v současnosti odehrávají. Nový výzkum odhaluje, že některé druhy budou mít problémy.

Na Plumlově nadále platí zákaz koupání. Hygienici totiž začátkem týdne provedli další měření kvality vody, na základě kterého zjistili zvýšenou koncentraci sinic ve vodě v nádrži. Další měření by mělo proběhnout první den v září.

Hygienici zakázali koupání v laguně 1 horní nádrže Nové Mlýny na Břeclavsku, kde už od začátku sezony pozorují zhoršenou jakost vody. Pondělní měření ukázalo, že je tam vysoký výskyt sinic a snížená průhlednost. Totéž zjistili také v laguně 2, avšak vodu tam označili za nevhodnou ke koupání, nikoliv nebezpečnou.

Plumlovská přehrada u Prostějova je stále plná sinic a dál zde platí zákaz koupání. Hygienici ho vyhlásili už na za začátku srpna. Dobrou kvalitu vody naopak mají štěrkopísková jezera Poděbrady u Olomouce. Lidé se tam mohou koupat bez obav.

Ve vodní nádrži Brušperk na Frýdecko-Místecku kvůli masivnímu rozvoji sinic nadále platí zákaz koupání, který tam hygienici vyhlásili před týdnem. V dalších pěti nádržích v Moravskoslezském kraji - Olešné a Žermanicích na Frýdecko-Místecku, Čerťáku a Kacabaji na Novojičínsku a rybníku Pod hradem v Bohušově na Bruntálsku - je jakost vody zhoršená.

Letní teploty lákají k vodě nejen lidi, ale i jejich čtyřnohé společníky. Mnoho majitelů psů věří, že jejich mazlíček je od přírody nadaný plavec, který si koupání užívá automaticky. Jenže realita může být jiná, a někdy i nebezpečná.

Pražští hygienici při pravidelné kontrole vzorků zjistili, že ve vodě koupaliště Džbán se v masivním množství vyskytují sinice. Varují proto před koupání v nádrži, může ohrozit zdraví lidí. Sinice objevili i hostivařské přehradě, tam je ale situace lepší.

Hygienici zaznamenali výrazné zhoršení kvality kvůli přemnožení sinic, což vedlo k zařazení koupaliště v Rakovníku do čtvrtého stupně na pětibodové škále. Jde o předposlední stupeň, který označuje vodu jako nevhodnou ke koupání.

V posledních letech jsou stále častější úhyny ryb v rybnících i řekách způsobené nedostatkem kyslíku. Letos už několik epizod proběhlo na rybnících, k velkému úhynu ryb došlo i na Dyji. Podle Radovana Koppa z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně se sice hledají viníci, ale ve skutečnosti leží část viny na celé společnosti. Zásadní podle něj je, že se neřeší hlavní příčina problému – nadbytek živin, především fosforu, ve vodě.

Ačkoliv je počasí stále velmi proměnlivé a často prší, kvalita přírodních koupacích vod v Česku zůstává na dobré úrovni. Hygienici evidují několik lokalit s dočasnými omezeními kvůli sinicím a dalším znečištěním.

Jakost vody ve vodní nádrži Plumlov na Prostějovsku se podle výsledků analýz zhoršila. Hygienici ji hodnotí stupněm čtyři na pětibodové škále a kvůli výskytu sinic zde nedoporučují koupání zejména dětem, alergikům či těhotným ženám. V průběhu léta je v oblíbené rekreační lokalitě problém s kvalitou vody každoročně.

Jedovaté řasy u jihoaustralského pobřeží představují přírodní katastrofu, uvedl podle stanice BBC premiér státu Jižní Austrálie Peter Malinauskas. Řasy berou z vody kyslík, a ničí tak podmořský život. Za jejich přemnožením stojí vysoké teploty a znečištění oceánů.

Přerovská Laguna se dočkala další atrakce. Po čtyřiadvacetimetrové lanovce se dvěma drahami, kde se vydovádí zejména děti, se lidé nyní mohou povozit také na třech nových vodních šlapadlech. Vodní nádrž má i nové molo, odkud se startuje.

V Plumlovské přehradě na Prostějovsku je kvalita vody zhoršená, hygienici ji označují stupněm tři z pětibodové škály. Vzorky odebírali tento týden. Voda ve štěrkopískových jezerech Poděbrady u Olomouce je naopak čistá.

Extrémní vedra decimují české vody. Ryby každoročně hynou kvůli nedostatku kyslíku a vysoké teplotě. Rybář Jakub Vágner říká, že je nejvyšší čas hnát k zodpovědnosti příslušná ministerstva.

Ve čtyřech obcích na Olomoucku a Přerovsku platí kvůli suchu zákaz používat pitnou vodu z vodovodu k zalévání zahrad, napouštění bazénů či umývání aut. Šetřit musejí obyvatelé městysu Velký Újezd a obcí Daskabát, Výkleky a Slatinice. Tamní podzemní zdroje vody mají v letních měsících nižší kapacitu a spotřeba pitné vody naopak značně vzrostla. Rozhodnutí vydal olomoucký magistrát. Na Olomoucku zatím v souvislosti se suchem nebyl zaznamenán úhyn ryb.

Letní dny lákají k osvěžení ve volné přírodě. Koupání v rybnících, jezerech nebo přehradách má své kouzlo, ale zároveň může přinášet zdravotní rizika, zejména kvůli sinicím. Naučte se poznat, kdy je voda ke koupání bezpečná, a kdy je lepší se jí vyhnout.

Ještě hůř než minulý týden dopadly odběry a rozbory vzorků vody z rybníků na Vysočině. Ve třech ze šestnácti sledovaných lokalit platí od čtvrtka zákaz koupání. Konkrétně jde o Pilskou nádrž na Žďársku, nádrž Sedlici na Pelhřimovsku a také rybník Ředkovec na Havlíčkobrodsku.

K teplému létu neodmyslitelně patří koupání. Ne každý se chce tísnit na veřejném koupališti. Koupání v přírodě má své kouzlo, ale přináší bohužel i rizika. Na co si dát pozor zejména s dětmi?

Voda na Plumlovské přehradě na Prostějovsku a na štěrkopískových jezerech Poděbrady u Olomouce je na začátku letní sezony a před tropickým víkendem v pořádku. Potvrdily to rozbory vzorků, které hygienici odebrali v pondělí. Kvůli sinicím ovšem platí zákaz koupání v oblíbeném jezírku u Dalova nedaleko Šternberka.

Máchovo jezero u Doks na Českolipsku má už na začátku letní sezony zhoršenou kvalitu vody. Důvodem jsou sinice, které jsou ve zvýšeném množství v…

Zhruba od poloviny prázdnin bývá v oblíbené rekreační lokalitě vodní nádrže Plumlov na Prostějovsku zapovězené koupání kvůli přemnožení sinic. Jedním z faktorů rozvoje znečištění je obsah fosforu ve vodě. Povodí Moravy připravuje studii, která se zaměří na bilanci této látky v přehradě od roku 2013, kdy státní organizace investovala více než čtvrt miliardy do vyčištění vodního díla.

Zástupci více než dvou set druhů mořských živočichů uhynuli na jižním pobřeží Austrálie kvůli jedovatým sinicím, píše BBC. Oběťmi jsou drobné ryby, žraloci, rejnoci nebo krabi. Za nárůstem těchto jednoduchých, rychle se množících vodních organismů stojí vysoké teploty.

Vědci poprvé prokázali, že některé druhy lišejníků mohou přežít podmínky podobné těm na Marsu. A to včetně smrtícího ionizujícího záření, které těmto odolným organismům nedokázalo zabránit, aby téměř normálně rostly.

Silnice jsou po zimě samá samá díra. Jejich oprava zabere spoustu času a peněz. V laboratořích proto vzniká chytrý asfalt, který se sám opraví.

Na oběžnou dráhu Země vyrazí koncem roku 2026 první česká vesmírná biomise. Půjde o minisatelit CIMER, který bude obsahovat usušené sinice. Až přečkají let, budou speciálním roztokem oživeny, aby se mohlo sledovat, jak zvládají pobyt ve vesmíru, a především jak produkují životodárný kyslík. Sinice by se mohly stát kosmickou superbakterií.

Pro snížení výskytu sinic a mikroorganismů v Plumlovské přehradě přispěl Olomoucký kraj a sedm obcí z okolí částkou přes 320 tisíc korun, prostřednictvím speciálních srážedel fosforu se kvalitu vody ale nepodařilo udržet ve stavu vhodném ke koupání. Sezona patřila podle zástupců Povodí Moravy z tohoto pohledu k nejnáročnějším, mezi negativní vlivy se řadil přívalový déšť, horké počasí a minimální průtok v tocích. Pro dlouhodobé zlepšení situace pro rekreaci na vodním díle Plumlov je redukce znečištění mířícího do nádrže z obcí.

Candáti pomáhají regulovat populace bílých ryb, jejichž nadměrné množství může vést k nežádoucímu růstu sinic.

Stříbrný rybník v Hradci Králové letos zaznamenal zlepšení kvality vody díky nasazení stovek candátů, kteří pomáhají omezit přemnožení sinic. Přestože byly letošní teploty vysoké, hygienici nezakázali koupání, což správce areálu připisuje právě zásahu dravých ryb.

Ani při posledním měření aktuální sezony se nezlepšil stav vody v Plumlovské přehradě u Prostějova, zákaz koupání tak zůstává v platnosti. Hodnocení jakosti zdejší vody je stále na nejhorším stupni a podle hygieniků hrozí akutní poškození zdraví. Další monitorovanou lokalitou jsou štěrkopísková jezera Poděbrady nedaleko Olomouce, kde je voda podle analýz čistá v průběhu celého léta.

Pokud se vydáte v těchto horkých dnech na procházku kolem přehrady České údolí, nečeká vás zrovna dvakrát voňavý zážitek. Poblíž areálu Škodaland se nad vodou vznáší nepříjemný zápach, který někteří označují až za nesnesitelný. Podle odborníků z Povodí Vltavy jde ale o přirozený přírodní proces, který zmizí až se ochladí a zaprší.