Sinice

Vědci potvrdili, že na některých místech lipenské přehrady se mohou vyskytovat sinice s toxiny. Sinice s toxiny nejsou nebezpečné pro člověka, ale mohou být jedovaté pro zvířata. V minulých dnech uhynuli dva psi, kteří se u přehrady pohybovali. Případ prověřuje policie.

Na některých místech lipenské přehrady se vyskytují sinice s toxiny, které mohou být nebezpečné pro zvířata. Mohou souviset s uhynutím psů z minulého týdne.

V jezírku u Vrbátek na Prostějovsku jsou nebezpečné sinice, které produkují jedovaté neurotoxiny. Potvrdily to rozbory vody, které nechala udělat obec poté, co zde minulý víkend po procházce okolo vody uhynul pes. Obec varuje, aby si lidé dávali velký pozor.

S nástupem teplého počasí se rozjíždí koupací sezona. Hygienici už také zahájili pravidelné kontroly kvality vody. Zatím na zásadní problémy nenarazili, i když na vybraných místech už varují před koupáním. Existuje poměrně jednoduché pravidlo, kterým vodám se raději vyhnout.

České vodní plochy s příchodem teplého počasí lákají k osvěžení stále větší množství rekreantů i jejich čtyřnohých mazlíčků.

Když zástupci Jihočeského kraje představil první výsledky studie o příčinách zhoršující se kvality vody v Lipně, vyvolala pozornost především jejich interpretace.

Podezřelé úhyny psů po procházkách u přírodních koupališť řeší na Olomoucku i v jižních Čechách. Policie vyšetřuje případ dvou psů, kteří uhynuli po pohybu v okolí Lipenské přehrady. Vědci zároveň prověřují, zda se v Česku nerozšířil druh sinic, který by mohl být pro zvířata toxický.

Deště na konci minulého týdne zhoršily kvalitu vody v některých pražských koupalištích a ve Vltavě. Nejhorší situace je v biotopu Lhotka v Praze 4, kde testy odhalily mikrobiologické znečištění. Hygienici zde nedoporučují koupání. Citliví jedinci by se měli vyhnout koupání v hostivařské přehradě a ve Vltavě.

Náhlé úhyny psů V minulém týdnu byly zaznamenány případy náhlých úhynů psů po koupání ve vodní nádrži Lipno a dovádění na jejích březích. Spolek Lipensko pro život ve svém příspěvku na Facebooku upřes

Hlavním viníkem zhoršujícího se znečištění Lipna jsou odpadní vody. Situace se navíc může s další výstavbou ještě zhoršit. Jihočeský hejtman Martin Kuba navrhuje vést odpad mimo nádrž.

Za úmrtím nejméně dvou psů v okolí Lipenské přehrady mohou podle epidemiologa Romana Prymuly skutečně stát sinice. Nebezpečí ale hrozí i dětem. „Pokud takovou vodu vypije pes nebo i člověk, tak je v ohrožení života. Jsou popsány i případy úmrtí lidí, zejména dětí, které byly schopny pozřít větší množství vody,“ popsal Prymula v pořadu Nový den ve studiu CNN Prima NEWS. Smrt pak podle něj nastává v rámci minut až jednotek hodin.

Jihočeský kraj na konci května představil dlouho očekávanou studii, která měla objasnit příčiny zhoršující se kvality vody v lipenské přehradě. Vedení kraje uvedlo, že hlavní příčinou je především přírodní fosfor z rašelinišť v povodí. Podle odborníků, kteří se na studii podíleli, je však opak pravdou. Za rozvojem sinic a zhoršením kvality vody stojí lidská činnost.

Za úmrtím dvou psů, ke kterým došlo nedávno u Lipna nad Vltavou, mohly podle informací CNN Prima NEWS stát takzvané bentické sinice, kterým se přezdívá také „koláče smrti“. Co jsou zač? Jak je poznáte? Jak se jimi váš pes může nakazit a co dělat, když se tak stane?

Vyšší kvalitu vody v jihočeské lipenské nádrži podle vědců zajistí pouze změna odpadního systému v dané lokalitě. Do přehrady ústí řada odpadních trubek nebo se do ní dostává odpad z nekvalitních čistíren odpadních vod. Proto se v Lipně vyskytuje ve velké míře fosfor, jenž způsobuje přemnožení sinic. Změnu by zajistila velká centrální čistírna odpadních vod nebo svedení splašků mimo přehradu. ČTK to řekl Josef Hejzlar z českobudějovického Biologického centra Akademie věd.

Úhyny psů u lipenské přehrady řeší policie i vědci. Ti zkoumají, zda psy neotrávily sinice - jenže ne ty zelené na hladině, které si lidé běžně vybaví. Obec varuje, ať jsou pejskaři při procházkách okolo přehrady opatrní.

S teplým počasím začíná také koupací sezóna a hygienici již proto zahájili pravidelné kontroly kvality vody na řadě koupacích vod po celé České republice.

Pracovníci Krajské hygienické stanice odebrali vzorky vody z vodní nádrže Plumlov. Podle měření z tohoto týdne je místo vhodné ke koupání, a nehrozí tak žádné zdravotní obtíže. Kvalita vody v Plumlově se každoročně zhoršuje během letních měsíců.

Asteroidové dopady jsou většinou spojovány s hromadným vymíráním a ničením života. Některé novější výzkumy ale naznačují, že v rané historii Země mohly mít i opačný efekt – vytvářet prostředí, která mikroorganismům pomáhala přežít a rozvíjet se. I proto teď odborníci studovali například kráter v Korejské republice.

„Ne každá zelená voda automaticky znamená přemnožení toxických sinic. Ve vodě se běžně vyskytují také řasy, které jsou přirozenou součástí vodních ekosystémů. Přesto je dobré být obezřetný a sledovat aktuální informace hygieniků i stav vody přímo na místě, nebo předem na stránkách hygienických stanic Koupací vody, “ radí Eliška Maršálková z Botanického ústavu Akademie věd ČR. Sinice (cyanobakterie) mohou za určitých podmínek produkovat látky, které mohou způsobit podráždění pokožky, očí nebo zažívací obtíže. Citlivější bývají zejména malé děti, alergici nebo lidé s oslabenou imunitou. Riziko obvykle roste během dlouhodobých veder a při přemnožení takzvaného vodního květu. Jak poznat problémovou vodu? Podle odborníků pomůže jednoduché pravidlo: pokud po vstupu do vody po kolena nevidíte na své nohy, je lepší koupání zvážit. Typickým znakem sinic bývá také zelený povlak nebo drobné částečky připomínající zelenou krupici či nasekané jehličí na hladině vody. „ Řasy i sinice reagují velmi rychle na změny prostředí, zejména na teplotu a množství živin ve vodě. V posledních letech proto pozorujeme častější a intenzivnější rozvoj vodních květů. Nejde ale o důvod vzdát se koupání v přírodě — spíše o důvod sledovat aktuální informace a používat zdravý rozum,“ doplňuje Eliška Maršálková. Odborníci doporučují sledovat informace krajských hygienických stanic, nevstupovat do vody s viditelným vodním květem a po koupání se osprchovat čistou vodou. Aktuální informace o kvalitě vody zveřejňují Krajské hygienické stanice. Sledujte také, zda nejsou na březích výstražné tabule, nebo se informujte na okresních a městských hygienických stanicích. Kontakt: Ing. Eliška Maršálková, Ph.D. odd. experimentální fykologie a ekotoxikologie eliska.marsalkova@ibot.cas.cz +420 605 510 954 Mgr. Mirka Dvořáková PR & Marketing Manager miroslava.dvorakova@ibot.cas.cz +420 602 608 766

V úterý přijali policisté z obvodního oddělení v Lipně nad Vltavou oznámení o úhynu dvou jack russel teriérů, ke kterému mělo dle oznamovatelky dojít v příčinné souvislosti s otravou sinicemi z ...

Nová studie naznačuje, že impaktní krátery mohly na mladé Zemi fungovat jako inkubátory života a urychlit okysličování atmosféry.

Když před 42 tisíci lety zasáhl území dnešní Jižní Koreje obří asteroid, rozpoutal peklo. Jenže vědci teď v kráteru Hapcheon objevili nečekané svědectví. Tamní unikátní nález totiž ukazuje, že vesmírné katastrofy nemusely život na Zemi jen ničit, ale paradoxně fungovaly jako jeho inkubátor. A možná právě díky nim dnes máme co dýchat.

Umělá koupaliště s bazény bývají v horkých letních dnech přeplněná, a tak spousta lidí míří k přírodním vodním plochám, kde je více místa na deku a lidé si mohou pořádně zaplavat. S koupáním v přírodě se ale pojí určitá rizika. Na co dát pozor?

Kvalita vody ve Stříbrném rybníku trápí řadu Hradečáků už řadu let. Vyšší teploty, dlouhá období sucha i pravidelný výskyt sinic zhoršují podmínky ke koupání a město proto hledá způsob, jak situaci zlepšit.

Velký Bolevecký rybník v Plzni vstupuje do letní sezony s dostatkem čisté a průhledné vody. První rozbory navíc ukazují velmi nízký obsah dusíku a fosforu.

Bolevecký rybník, více než padesátihektarové přírodní koupaliště v Plzni, má před letní koupací sezonou dostatek čisté vody. Rozbory navíc ukazují extrémně nízký obsah živin potřebných pro růst sinic. Dostatek vody mají i další rybníky bolevecké soustavy, informoval magistrát. Město letos zprovozní nová koupací mola na Velkém Boleveckém rybníku, Malý Bolevecký rybník čeká odbahnění.

REPORTÁŽ: Vitamín D je důležitý a jeho získání je v těchto dnech až překvapivě snadné. Stačí jediné, aby na nechráněnou pokožku dopadalo sluneční záření. Přesně takové podmínky panovaly v sobotu v Praze, kdy teploměry ve stínu ukazovaly až 27 stupňů Celsia. Na přímém slunci bylo samozřejmě ještě výrazně víc.

Těsně před zahájením letní sezony je Velký Bolevecký rybník plný čisté a průhledné vody. Je nejoblíbenější přírodní koupací plochou v Plzni. První výsledky rozboru vody navíc ukazují, že je v Boleváku extrémně nízký obsah dusíku a fosforu. Sinice tak během léta nebudou mít podmínky pro svůj růst. Dostatek vody ke koupání nabízejí i další rybníky celé plzeňské bolevecké soustavy.

Likvidace sinic na přehradě Mšeno přijde letos Jablonec nad Nisou na víc než 660 000 korun. Pomoci by znovu měly ultrazvukové vysílače, které firma Photon Water Technology (PWT) umístí na hlavní nádrž, zajistí také údržbu plovoucích zelených ostrůvků na druhé nádrži a monitoring kvality vody, řekla ČTK mluvčí magistrátu Jana Fričová. Přehrada o rozloze 27 hektarů je oblíbeným rekreačním místem, za pěkného počasí tam míří nejen tisíce místních, ale i lidé z okolí včetně sousedního Liberce.

Pokud už jste někdy o africkém jezeře Natron slyšeli, pravděpodobně to bylo v roce 2013, kdy fotograf Nick Brandt poprvé zveřejnil svoje snímky. Jsou černobílé s nahnědlým, hororovým podtónem a ptáci a netopýři, které zachycují, vypadají jako by najednou zkameněli.

Jablonec nad Nisou se i letos pustí do boje s množstvím sinic ve vodní nádrži Mšeno. Naváže na spolupráci s libereckou společností Photon Water Technology (PWT), která na hladinu opět instaluje ultrazvukové plovákové systémy, zajistí monitoring kvality vody i údržbu plovoucích vegetačních ostrovů. Za zakázku město zaplatí 660 tisíc korun včetně DPH.

Dlouho se předpokládalo, že určitý buněčný systém slouží k dělení DNA. Nový výzkum ale ukazuje, že ve skutečnosti plní úplně jinou roli — pomáhá buňkám držet tvar. A zároveň nabízí vhled do toho, jak evoluce vytváří složitější formy života.

Povrchová voda v českých nádržích se za posledních 30 let oteplila o 1,5 stupně Celsia. Ohřívá se tempem v průměru o více než půl stupně za dekádu. Nejrychleji stoupá teplota v dubnu. Vyplývá to z unikátní studie hydrobiologů z Biologického centra Akademie věd ČR.

České přehrady se rychle oteplují a s nimi se mění i podmínky pro život ve vodě. Dlouhodobý výzkum vědců z Akademie věd ČR ukazuje, že teplota povrchové vody roste napříč republikou a v létě už překonává dřívější hodnoty o více než dva stupně.

Praha - Povrchová voda v českých nádržích se za posledních 30 let oteplila téměř o dva stupně. Vyplývá to ze studie hydrobiologů z Biologického centra Akademie věd ČR, kteří spolupracovali s podniky Povodí Labe, Moravy a Vltavy. Podle vědců může oteplení vést k častějšímu a intenzivnějšímu výskytu vodních květů sinic, a ovlivnit tak kvalitu vody, biodiverzitu i hospodaření s vodními nádržemi.

Během historie Zeměkoule docházelo k mnoha drastickým změnám.

Se začátkem hlavní sezony řeší lidé na Lipensku příčiny zhoršující se kvality vody v tomto „jihočeském moři“. Šokující pro všechny byl zelený led, tedy sinice v zimě, které byly vidět i z vesmíru. Klesající hladina také odhalila asi padesát odpadních rour, které odvádějí do Lipna splašky.

V první části článku jsme vás seznámili se způsobem sběru dat, která pro Studii příčin znečištění Lipna využila firma Vodohospodářský rozvoj a výstavba a.s. provádějící analýzu na základě zadání od Jihočeského kraje. Dnes se zaměříme na identifikované příčiny problému a kvantifikaci jejich dopadů.

Obyvatelé i rekreanti si v posledních letech stěžují na zhoršování kvality vody v Lipně. Hlavním viníkem je masivní růst sinic, které zbarvují hladinu do zelena a přetrvávají nyní již od jara až do pozdního podzimu. Poslední zima se stala varovným signálem. Na jejím začátku se sešlo několik nepříznivých faktorů, které odhalily vážnost tohoto problému. Zelené Lipno bylo viditelné dokonce ze satelitů a v prosinci jsme byli svědky bezprecedentního jevu – sinice se ve vodě zamrzly a led na jezeře se zbarvil do zelena.

Sinice pod ledem na Lipně jsou zcela výjimečné, říká v rozhovoru vědec Petr Znachor. Letos se tak mohou v rekreační oblasti v létě objevit mnohem dříve.

Satelitní analýza kvality vody ukazuje, že zimní stav Lipenské nádrže je z hlediska množství sinic mimořádný. Výpočty koncentrace chlorofylu ze snímků družice Sentinel-2 evropského programu Copernicus naznačují, že zimní hodnoty dosahovaly úrovně běžné pro silně zatížené produkční rybníky v létě. Výskyt takto vysoké biomasy sinic je přitom ve středoevropských podmínkách neobvyklý a způsobil zajímavý fenomén „zeleného ledu“, o němž informovalo Biologické centrum Akademie věd ČR na začátku tohoto roku.

Satelitní snímky odhalily na Lipně mimořádně vysokou koncentraci sinic i během zimy. Hodnoty chlorofylu odpovídají létu v silně zatížených rybnících. Podle vědců jde o situaci, která může ovlivnit vývoj celé letošní sezony.

Vědci dál zkoumají jedinečný úkaz, zelený led na lipenské vodní nádrži. Začali bádat na konci minulého roku a nyní uvedli, že satelitní analýza kvality vody ukázala mimořádné množství sinic. Koncentrace byla stejná jako v létě, když kvete voda na rybníku.

Lipenská přehrada letos v zimě překvapila vědce. Satelitní snímky odhalily mimořádně vysokou koncentraci sinic pod ledem – na úrovni, která bývá běžná spíše u silně zatížených produkčních rybníků v letní sezoně. Odborníci mluví o narušené ekologické rovnováze a varují před dalším vývojem v roce 2026.

/VIDEO/ Na začátku března se pilně pracuje na odbahnění Tyršovo koupaliště. Nádrž je postupně vypouštěna a těžká technika už je na místě. Město si od zásahu slibuje zásadní zlepšení kvality vody ještě před nadcházející letní sezonou. O průběhu prací radnice informuje také prostřednictvím fotografií a videa.

Úhyn ryb v řece Dyji se podle hlavního autora studie, kterou pro Povodí Moravy zpracovala Mendelova univerzita, může opakovat. Výzkumníci volají po větší regulaci fosforu. Látku v České republice vypouštějí především čistírny odpadních vod a navzdory existujícím technologiím ji některá menší zařízení nemusejí vůbec zadržovat.

Na Lipně se na přelomu roku odehrál jev, který by leckdo čekal spíš v polárních oblastech než na české přehradě. Část zamrzlé hladiny se zbarvila do smaragdově zelených odstínů. Nejde však o kouzlo ani o chemickou havárii, ale o mimořádně silný zimní květ sinic.

Při toulkách lesem se setkáme s nevšední krásou všude kolem nás. Když nemám zrovna vymyšlenou nějakou lokalitu, nebo se nemohu rozhodnout mezi několika nápady, mám své jisté tipy, které nikdy nezklamou.

Loňský úhyn ryb na řece Dyji u Bulhar na Břeclavsku s největší pravděpodobností způsobilo několik faktorů. Tím hlavním byl nedostatek kyslíku. K úhynu ale rovněž dopomohla vysoká teplota vody a toxická pěna, která vznikla ze sinic ve vodní nádrži Nové Mlýny. Za těmito příčinami však stojí i lidská činnost. Voda v nádrži totiž obsahuje vysoké […]

Zelený led, jenž se na lipenské přehradě vytvořil kvůli vysokému výskytu sinic ve vodě, byl viditelný z vesmíru. Potvrdily to satelitní snímky, které v…

Mikroplasty unikají běžným čističkám, ale nový výzkum ukazuje, že by je mohly zachytávat živé, geneticky upravené sinice fungující jako biologický magnet.

Zelený led, jenž se na lipenské přehradě vytvořil kvůli vysokému výskytu sinic ve vodě, byl viditelný i z vesmíru. Potvrdily to satelitní snímky, které v prosinci pořídila družice, informovalo českobudějovické biologické centrum Akademie věd ČR.

Neobvyklý přírodní úkaz na zamrzlém Lipně nabral nečekané rozměry. To, co v prosinci fascinovalo bruslaře přímo na ledě, nyní potvrdily i záběry z oběžné dráhy Země. Satelity programu Copernicus zachytily sytě zelené mapy sinic uvězněné v ledu, což je fenomén, který nemá v evropském měřítku obdoby.

Na začátku letošního roku jsme na základě informací od Biologického centra Akademie věd ČR psali o zdokumentování neobvyklého jevu na vodní nádrži Lipno: výskytu tzv. zeleného ledu. Příslušné zbarvení způsobila v prosinci vysoká koncentrace sinic. Jak nyní sdělili jihočeští vědci, úkaz potvrdily i satelitní snímky evropského programu Copernicus.

Zelený led, jenž se na lipenské přehradě vytvořil kvůli vysokému výskytu sinic ve vodě, byl viditelný z vesmíru. Potvrdily to satelitní snímky, které v prosinci pořídila družice. V tiskové zprávě o tom informovalo českobudějovické biologické centrum Akademie věd ČR.

Za loňským úhynem ryb v Dyji byl extrémní rozvoj sinic a s vysokou mírou pravděpodobnosti jím vyvolaný pokles kyslíku a tvorba toxické pěny. Potvrdila to studie odborníků Mendelovy univerzity v Brně. Experti také doporučili kombinaci opatření, která mohou riziko opakování úhynů zmírnit.

Závěrečná zpráva objasnila příčiny masivního úhynu ryb v řece Dyji. Hlavní roli sehrál nedostatek kyslíku, sinice a toxická pěna.

Studie Mendelovy univerzity potvrzuje, že za loňským masivním úhynem ryb v Dyji stál extrémní rozvoj sinic, který snížil obsah kyslíku a vytvořil toxickou pěnu. Experti navrhují opatření, která mohou riziko opakování snížit.