Souhvězdí

Kolem Země prolétá asteroid 2023 DZ2. Nejblíže proletí v sobotu ve 20:51 SEČ na vzdálenost zhruba 174 640 km kilometrů (polovina vzdálenosti Země a Měsíce).

Hodinu po západu Slunce nad západním obzorem uvidíte nezvyklé divadlo. A nebudete ani potřebovat dalekohled – jen hezké počasí a tmavou oblohu.

Lidstvo odjakživa fascinují záhady a neprobádané věci. Nejspíš i proto naše čtenáře nejvíc baví články o vesmíru. Nyní vám přinášíme tip na knihu, s jejíž pomocí si můžete zahrát na astronomy amatéry. Pomůže vám totiž najít a rozpoznat ozdoby na obloze. Kniha nakladatelství Grada Najděte souhvězdí snadno a rychle je perfektním pomocníkem při pozorování hvězd.

Hvězda v souhvězdí Střelce, která se blíží k výbuchu, může přispět k vysvětlení velké prachové záhady vesmíru.

Byl objeven pomocí archivních dat, kdy byly hvězdy zarovnány– zdálo se tak, že je pouze jedna. Nachází se v souhvězdí býka a jedná se o nejtěsnější trpasličí dvojhvězdu, která byla objevena. Takto krátké oběžné dráhy jsou u ultrachladných trpaslíků vzácné – astronomové ví jen o dalších třech.

Jiskřivé hvězdné nebe na přelomu zimy a jara nabízí ideální podmínky pro průzkum vzdáleného vesmíru. Vydejte se ve šlépějích jedné z největších astronomek 18. století a poznejte tajemství, které ukrývá souhvězdí Jednorožce.

Nepřehlédnutelnou ozdobou podvečerní únorové oblohy bude Venuše, která bude k vidění těsně při jihozápadním obzoru v souhvězdí Střelce. Únorová obloha ale nabízí skvělé podmínky k pozorování Zimního šestiúhelníku.

Podle astrofyziků by za změnou rychlosti rotace magnetaru ze souhvězdí Lištičky mohla být „sopečná trhlina“ v jeho povrchu

Na noční obloze můžete v těchto dnech pozorovat pouhým okem nazelenalou kometu, které se přezdívá Neandrtálská kometa. Naposledy ji bylo možné vidět v době, kdy po zemském povrchu chodili ještě neandrtálci. Podle webu České astronomické společnosti je viditelná prakticky celou noc. Nejvyšší jasnosti pak dosahuje v těchto dnech.

Už i pouhým okem je v Česku pod tmavou oblohou daleko od měst viditelná „Neandertálská kometa“, která přilétá k Zemi. Lidé ji nyní mohou dobře pozorovat malými dalekohledy a běžnými triedry, nejjasnější by měla být na přelomu ledna a února. Přezdívku neandertálská loni objevená kometa získala, protože dosud naposledy se ke Slunci a k Zemi přiblížila zhruba před 47.500 lety, řekl tiskový tajemník Astronomického ústavu Akademie věd ČR Pavel Suchan.

Už i pouhým okem je v Česku pod tmavou oblohou viditelná „Neandertálská kometa“, která přilétá k Zemi. Pozorovat ji zájemci mohou malými dalekohledy a běžnými triedry, nejjasnější by měla být na přelomu ledna a února.

Už i pouhým okem je v Česku pod tmavou oblohou daleko od měst viditelná „Neandertálská kometa“, která přilétá k Zemi. Lidé ji nyní mohou dobře pozorovat malými dalekohledy a běžnými triedry, nejjasnější by měla být na přelomu ledna a února. Přezdívku neandertálská loni objevená kometa získala, protože dosud naposledy se ke Slunci a k Zemi přiblížila zhruba před 47 500 lety, uvedl tiskový tajemník Astronomického ústavu Akademie věd Pavel Suchan.

Byla to detektivní práce. Hvězdu SDSS J102915+172927 v souhvězdí Lva vědci již několik let znali. Dokonce provedli i pár měření. Ta však nedávala smysl. Poprosili tedy generálního ředitele Evropské jižní observatoře, aby jí mohli věnovat více času. Jejich snažení se rozhodně vyplatilo.

Je to jedinečná příležitost vidět kometu malým dalekohledem, a možná i pouhým okem.

Je to jedinečná příležitost vidět kometu malým dalekohledem, a možná i pouhým okem.

Přehlídkový teleskop VISTA zachytil myriády hvězd ukrytých za slabou oranžovou září mlhoviny Sh2-54

To, že objevem práce jen začíná, dokazuje studie odborníků z Montrealské univerzity. Díky novému pozorování planetárního systému v souhvězdí Lyry, který poprvé zaznamenal Keplerův vesmírný dalekohled v roce 2014, odhalili jeho pozoruhodné vlastnosti.

V noci na středu bude vrcholit meteorický roj Kvadrantidy. Jde o jeden z nejbohatších rojů, který je téměř pravidelně aktivní hned zkraje nového roku. Kvadrantidy jsou aktivní od 1. do 10. ledna, maxima dosáhnou 4. ledna ve 4:40 SEČ. Nevhodnější podmínky pro pozorování budou ale až po páté hodině ranní, kdy zapadá Měsíc, a to zhruba do 6:00, kdy svítá.

V noci na středu bude vrcholit meteorický roj Kvadrantidy. Jde o jeden z nejbohatších rojů, jenž je téměř pravidelně aktivní hned zkraje nového roku,…

Kvadrantidy jsou aktivní od 1. do 10. ledna. Maxima dosáhnou 4. ledna ve 04:40.

V noci na středu bude vrcholit meteorický roj Kvadrantidy. Jde o jeden z nejbohatších rojů, jenž je téměř pravidelně aktivní hned zkraje nového roku, uvedl v tiskové zprávě Fyzikální ústav v Opavě.

Krátce po příchodu nového roku můžete na noční obloze pozorovat světelné představení. Zemi přilétají navštívit Kvadrantidy, jeden ze tří nejsilnějších meteorických rojů roku.

Hubbleův dalekohled zachytil vesmírný oblak posetý hvězdami v souhvězdí Střelce, který se nachází přibližně 4 350 světelných let od Země.

Nejaktivnější každoroční meteorický roj Geminid nemá letos nejlepší pozorovací podmínky (takřka ideální budou až v příštím roce), ale vyplatí se na ně podívat..

Je nejjasnější hvězdou v souhvězdí Malého medvěda nacházející se téměř přímo nad severním pólem Země. Po celá staletí proto sloužila jako orientační bod na obloze pro cestovatele bez kompasu. Poslední studie naznačují, že mění své vlastnosti. Září čím dál tím víc.

Střelec je v astronomii souhvězdí na jižní obloze ležící mezi Kozorohem a Štírem. Poblíž západní hranice Střelce se nachází zimní slunovrat, nejjižnější bod, kterého Slunce dosáhne na své zdánlivé roční pouti mezi hvězdami. V tomto souhvězdí se také nacházejí mlhoviny Laguna a Trifid.

Ve skutečnosti je tak blízko, že astronomické centrum NOIRLab Národní vědecké nadace říká, že je doslova na našem „kosmickém dvorku“.

Přehlídkový dalekohled VLT Survey Telescope nasnímal v neobvyklých detailech pozůstatky po explozi supernovy v souhvězdí Plachet.

Nová vědecká pozorování černé díry hvězdné hmotnosti v souhvězdí Labutě odhalují nové detaily o uspořádání extrémně horké hmoty v bezprostředním okolí této černé díry, zvané Cygnus X-1, oznámila americká NASA. .

Tento pestrobarevný snímek zachycuje zbytky obří hvězdy v podobě proplétajících se plynných filamentů připomínajících potrhanou pavučinu - jedná se o pozůstatky po explozi supernovy v souhvězdí Plachet..

Jak se zdá, NASA mění astrologii. Oznámila 13. znamení zvěrokruhu na počest nového souhvězdí. Objevem Hadonoše tak způsobila zmatek mezi vědci i astrology. Co bude dál?

Málokdo tuší, že malinká část Vinohrad spadá i pod městský obvod Praha 10. Jedná se skutečně jen o zlomek katastru Vinohrad, nicméně za procházku toto místo rozhodně stojí. Zvláště pak čtverec uzavřený ulicemi Dykova, U Vodárny, Francouzská, Ruská a Chorvatská. Tady na totiž na extrémně malém prostoru – zhruba 0,1 čtverečního kilometru - najdeme doslova záplavu historických a zcela unikátních vil.

Každoroční meteorický roj Orionid je podzimní větví proudu částic, do kterého Země vstupuje i v květnu (v květnu pozorujeme roj Eta-Aquaridy). Oba roje spojuje nejen stejná rychlost meteorů okolo 66 km/s, ale i původní mateřské těleso.

Kosmická bublina RCW 79 je příkladem stimulované tvorby hvězd. Jak podobné bubliny vznikají?

Za několik dní, přesněji 24. října, vstoupí Slunce do vodního znamení Štíra. Toto astrologické znamení ovládá Mars a povyšuje Uran. V období Štíra se vegetace ukrývá pod zem, přibývá tmy a věřilo se, že v tomto čase získávají moc bytosti temnoty.

Prozkoumejte jeden z nejhezčích objektů podzimní oblohy a nepropásněte okamžik, kdy Měsíc zakryje část naší denní hvězdy!

AS 209 je mladá hvězda v souhvězdí Ophiuchus, která je podle vědců hostitelem jedné z nejmladších exoplanet vůbec. Odborníci navíc provedli vůbec první detekci plynu v cirkuplanetárním disku, píše server Interesting Engineering.

Vědecký svět se zase jednou vlní nadšením. Kanadští astronomové totiž v oblasti souhvězdí Draka objevili novou exoplanetu – tedy planetu, která neobíhá kolem „našeho“ Slunce – nese název TOI-1452 b a její povrch je pokrytý vodou. Díky zajímavým teplotním podmínkám podle odborníků může ukrývat život.

Na dalekohled zapomeňte, k pozorování Perseid bude stačit spacák a jasné nebe ideálně. Ve městech ale můžete mít problém.

Standardní kosmologický model předpokládá, že většinu galaxií obklopuje neviditelné halo tvořené temnou hmotou. .

Galaxie se nachází 500 milionů světelných let daleko v souhvězdí Sochaře. Cartwheel vznikla srážkou dvou galaxií přibližně před 440 miliony let. Jedná se o prstencový typ galaxie, která se vyskytuje ve vesmíru méně.

Stačí zvednout hlavu. Čeká vás oslnivý pás Mléčné dráhy, jasně zářící hvězdy tvořící známá i jen tušená souhvězdí, shluky galaxií, svištící satelity a při troše štěstí i fantastickými barvami vyvedená noční oblaka.

Nejvýkonnější vesmírný dalekohled se pochlubil sérií prvních plně barevných a vůbec nejdetailnějších snímků vzdálených objektů ve vesmíru.

Jeden je vypočítavý, druhý neuchopitelný: proč ale přisuzujeme tolik nejednoznačnosti těm, kteří se narodili ve znamení Štíra a Blíženců?

I když citoslovce “wow“ známe většinou z amerických filmů, je přiřazováno i k mimozemskému signálu. Záhadný signál "Wow!" byl poprvé zaznamenán coby velmi krátký zvuk v radioteleskopu v noci 15. srpna 1977. A dodnes nebyl vyřešen. Nyní vědci zjistili, že by mohl pocházet z hvězdy podobné Slunci, která se nachází 1 800 světelných let daleko v souhvězdí Střelce. Kdo jej vysílá?

Výzkumníci možná přesně určili zdroj slavného údajného mimozemského vysílání objeveného téměř před půl stoletím

Mlhoviny – mohutná oblaka plynu a prachu, dosahující stěží představitelných rozměrů – skýtají jednu z nejúchvatnějších astronomických podívaných. Ať už je za sebou zanechala umírající hvězda, nebo jde naopak o místo zrodu stálic, intenzivně podněcují fantazii

Astronomové objevili u velké hvězdy v souhvězdí Štíra dva plynné obry. Během relativně krátké doby budou tyto exoplanety svědky exploze supernovy

Víte, co nás čeká na obloze v květnu 2022? Ačkoliv nejsou Éta Aquaridy tak významným meteorickým rojem, přinášejí s sebou velkou energii. Jejich radiant totiž leží v souhvězdí vzdušného Vodnáře, který se právě v tento den projeví v plné síle.

V roce 1977 zachytil radioteleskop Big Ear v americkém Ohiu tajemný signál přicházející od souhvězdí Střelce. Radiová sekvence byla tak silná a nečekaná, že astronom dr. Jerry R. Ehman na její záznam přepsaný do čísel a písmen napsal památečný výraz "Wow!" - signálu tak vtiskl název, pod kterým je znám dodnes.

Astronomové dobře znají mlhovinu „Trifid“, nacházející se v souhvězdí Střelce. Cíl fotografie astrofotografa Zdeňka Vojče, jež nyní vyhrála v soutěži Česká astrofotografie měsíce za březen, se ovšem nachází na obloze úplně jinde, mnohem severněji v souhvězdí Persea.

Americký vesmírný úřad NASA publikoval v pondělí jako Astronomický snímek dne fotografii s názvem „Gems of Maldivean Night“ (Klenoty maledivské noci), jejímž autorem je opět Petr Horálek z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě. Obrázek vznikl během expedice za focením rovníkové noční oblohy na Maledivách na počátku března a ukazuje krásy jižní noční oblohy v okolí souhvězdí Jižního kříže.

Galaxie NGC 772 vypadá na první pohled poněkud zvláštně – jedno z jejích spirálních ramen je jakoby přerostlé a deformované. Čím je tato podivnost způsobená?

Rok plný dvojek nabízí pozoruhodné vesmírné úkazy, které budou pozorovatelné jen pouhým okem. Těšit se můžete na meteorické roje, superúplněk, částečné zatmění Slunce a vzájemné konjunkce planet.

Černé díry jsou schopné odpalovat vysoce soustředěné rádiové výtrysky, které se následně šíří rychlostí blížící se rychlosti světla. Vědci si nyní posvítili na mechanismus vzniku těchto výtrysků...

Březnové noční nebe je jako stvořené k návštěvě jedné z nejhezčích planetárních mlhovin – Jupiterově duchovi alias planetární mlhovině NGC 3242.