Souhvězdí

Současné poznatky o vesmíru umožňují astronomům vypočítat – nebo alespoň zhruba odhadnout – co se stane v našem blízkém kosmickém okolí v příštích tisících a desetitisících let.

Kulturní centrum Frýdlant nad Ostravicí a Hvězdárna Valašské Meziříčí uspořádaly v sobotu 8. srpna na Ondřejníku akci Pozorování noční oblohy. Zájemci mohli prostřednictvím profesionálních dalekohledů s až 88násobným zvětšením sledovat objekty jako S

Toužíte si konečně lehnout do trávy a rozumět tomu, co vidíte nad hlavou? Červencová noc nabízí ten nejjednodušší orientační obrazec celého roku i první letošní padající hvězdy. Stačí vědět, kam se podívat a v kolik hodin. Poradíme vám to krok za krokem.

Souhvězdí Kasiopeji skrývá obří hvězdu Gama Cassiopeiae, jejíž tajemství trápilo astronomy celých 50 let. Věděli jste, že nedaleký bílý trpaslík a silné rentgenové záření pomohli vědcům rozlousknout tuto fascinující vesmírnou záhadu?

Na noční obloze září tisíce hvězd, ale jen jedna z nich stojí tak pevně, že se stala symbolem jistoty, orientace a návratu domů. Severka, známá také jako Polárka, je už po tisíce let průvodcem lidí na moři, v horách, ale i na letních loukách nad Českem.

Červenec nabídne dvě souběžné meteorické přehlídky, jelení úplněk, setkání planet s Měsícem i kometu viditelnou triedrem. Přehled toho nejlepšího – s přesnými daty a tipy, kam se dívat.

Ačkoliv nám noční obloha připadá stále stejná a v průběhu let takřka neměnná, opak je pravdou. V době existence druhohorních dinosaurů totiž musela vypadat úplně jinak a my bychom ji určitě nepoznali.

Vydejte se na procházku světem muziky za známými melodiemi i překvapivými hudebními objevy. Člověk odnepaměti zaklání hlavu k noční obloze. Hvězdy, které na ní září, lákají a inspirují také autory písní.

Dvě nejjasnější planety oblohy se 8. a 9. června přiblíží na vzdálenost menší než šířka malíčku. Tak těsně se Jupiter s Venuší nesejdou až do roku 2028 – a k pozorování stačí pouhé oko.

Něco mi na tom nesedělo, takže když jsem se rozhodoval, jestli budu horoskopům bezvýhradně věřit, nebo nebudu, položil jsem si sedm otázek a hledal na ně odpovědi. Výsledek byl zdrcující.

Brambory v popelu, špekáčky na klacku a nad hlavou hvězdné nebe, které táta ukazoval prstem. Tohle zažila spousta z nás, ale dnešní děti? Těm uniká podívaná, která nestojí ani korunu a je vidět téměř každou noc.

Květen 2026 přináší dva úplňky, meteorický roj s desítkami záblesků za hodinu, planetární seřazení i nejlepší noci pro sledování jádra Mléčné dráhy. Přehled osmi úkazů s tipy, kdy vyrazit ven.

Na obloze je už několik týdnů viditelná kometa C/2025 R3 (PanSTARRS). V současné době zjasnila tolik, že je vidět i menším dalekohledem. Kometa bude pozorovatelná z našich končin následující dva týdny, podle astrofotografa Petra Horálka je pravděpodobné, že překoná hranici viditelnosti pouhýma očima.

Baví vás vědomostní soutěže a přemýšlíte, jak byste v nich obstáli? Prověřte své vědomosti v hospodském kvízu, který ukrývá pestře namíchané otázky z 15 různých oblastí.

Duben 2026 přináší hvězdářům výjimečnou sezónu: růžový úplněk 1. dubna, přehlídku Merkuru, Marsu a Saturnu v pyramidě před úsvitem a záhadnou kometu MAPS, která 4. dubna projde kolem slunce – přežije, nebo shoří?

Souhvězdí nejsou jen spojnice náhodných bodů, jsou to místa výskytu těch nejzajímavějších nebeských krás. My se nyní podíváme na oblasti bohaté na výskyt galaxií. Za galaktickými továrnami musíme vyrazit do souhvězdí Panny, Lva a Vlasů Bereniky.

Po bok světových muzeí z Londýna, Paříže, Berlína či Vídně se zařadil Třinec. Důvodem je unikátní exponát v podobě dubu starého 6500 let. Ten třinecký je prvním, který je v tuzemsku veřejně k vidění. „Je to samozřejmě náš nejstarší exponát,“ řekla na adresu kmene z neolitu Eva Zamarská, ředitelka Muzea Třineckých železáren a města Třince.

Na zimní obloze v našem kosmickém okolí se nachází jeden pozoruhodný, avšak lidským okem neviditelný útvar – superbublina Orion–Eridanus. Jde o obrovskou vesmírnou dutinu v mezihvězdném plynu, která je od Země vzdálená 1000 až 1500 světelných let. A právě ji se teď podařilo zachytit astronomovi a fotografovi Jakubu Kuřákovi, který ji pozoroval v oblasti Liberecka.

Namalujte si obraz “Svítící souhvězdí”, můžete si ho personalizovat podle vlastních představ. Třeba podle oblohy svého data narození. Je to skvělá interiérová dekorace i zcela jedinečný originální dárek, který můžete darovat třeba svému příteli, kamarádce nebo manželovi k vašemu výročí svatby.

Nejjasnější hvězdou pro běžného člověka je samozřejmě Slunce. Druhou nejjasnější na noční obloze je pak Sírius. Ale to ještě neznamená, že to je nejjasnější hvězda ve vesmíru. Která to tedy je?

Je to jedno z nejznámějších souhvězdí, král zimní oblohy, lovec a syn boha moří Poseidóna. Mýtická postava z bájí a pověstí se prohání po noční obloze od pozdního léta až do počátku jara. Řeč je o slavném souhvězdí Orion, které poutá svým tvarem a také obsahuje spoustu zajímavých objektů hlubokého vesmíru, zejména mlhovin. Pojďme se nyní vydat na cestu po noční obloze spolu s Orionem.

Na první pohled to vypadá jako sváteční dekorace zavěšená do temnoty. V Mléčné dráze září oblast plná mladých hvězd, která se skládá do tvaru vánočního stromu. A je tak obří, že by se do ní vešlo několik slunečních soustav vedle sebe v řadách, které by neměly konce.

V neděli 21. prosince odpoledne nastane na severní polokouli Země zimní slunovrat, kterým začíná astronomická zima. Ta končí jarní rovnodenností, která v roce 2026 nastane 20. března odpoledne. Zimní slunovrat přináší nejdelší noc v roce. V sobotu zapadá slunce v Česku okolo 16:00 a vyjde v neděli kolem 8:00. Podle astronomů budou navíc noci kolem slunovratu bezměsíčné, což vybízí ke sledování hvězdné oblohy. Po slunovratu se začnou prodlužovat dny.

Bezměsíčné zimní noci vybízejí k vyhlížení nejjasnějších hvězd noční oblohy. Unikátní příležitost nabídne předvánoční víkend, kdy se Měsíc ocitne ve fázi novu.

Jedna z nejkrásnějších obloh celého roku se odehraje potichu a bez ohňostrojů. Předslunovratové novoluní vymaže Měsíc z nebe a dá vyniknout hvězdám, které v zimě hrají první ligu. Stačí jen zvednout hlavu.

Až 1000 meteorů bude možné spatřit v noci na neděli, kdy bude vrcholit meteorický roj Geminidy. Nejvhodnější období pro pozorování bude mezi půlnocí a 4. ranní, může ho ale komplikovat nízká oblačnost, kterou předpovídají meteorologové. Lepší podmínky pro sledování roje, jehož název je odvozen z latinského názvu souhvězdí Blíženců, tak zřejmě budou na horách.

Až 1000 meteorů bude možné spatřit v noci na neděli, kdy bude vrcholit meteorický roj Geminidy. Nejvhodnější pro pozorování bude období mezi půlnocí a 04:00, může ho ale komplikovat nízká oblačnost, kterou předpovídají meteorologové. Lepší podmínky pro sledování roje, jehož název je odvozený z latinského názvu souhvězdí Blíženců, tak zřejmě budou na horách.

Každoroční meteorický roj Geminid má letos z astronomického hlediska příznivé pozorovací podmínky. Čas maxima vychází na noc ze 13. na 14. prosince. Pozorovat se hodí zejména v neděli mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ranní. Během noci zazáří na nebi daleko od měst desítky meteorů v hodině. Počasí bude přát sledování jevu hlavně na horách.

Noc ze soboty na neděli nabídne jeden z nejkrásnějších pohledů na zimní oblohu. Vrcholí meteorický roj Geminid, který se pravidelně řadí mezi vůbec nejintenzivnější každoroční úkazy. Pozorovatelé se mohou těšit na desítky meteorů za hodinu, za celou noc jich může prolétnout až kolem tisícovky. Nejlepší chvíle k pozorování nastanou mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ranní.

Teleskop Gemini South funguje už 25 let. Tamní astronomové oslavili čtvrtstoletí tím, že vydali nový snímek mlhoviny Motýl. Jde o zatím nejdetailnější fotografii tohoto vzdáleného půvabného objektu, který naznačuje i to, co jednou čeká Slunce.

Na pohledné hvězdokupy ze souhvězdí Ještěrky vám při listopadovém pozorování oblohy postačí i běžný triedr.

Pakliže nepotřebujete zítra ráno brzy vstávat, doporučujeme vydržet vzhůru ještě o něco déle než obvykle. Na obloze totiž budete moci pozorovat oblíbený každoroční jev – meteorický roj orionid. Jak se na tuto událost připravit?

Na podzimní obloze září hned dvě jasné komety – Lemmon a SWAN. První z nich se povedlo Petru Horálkovi zachytit tak, že jeho snímek ocenila i NASA.

Mrazivá noc ze soboty na neděli nabídla díky jasné obloze hned dvě nebeské podívané. Severní obzor celkem ve třech vlnách ozdobila polární záře a pod majestátním souhvězdím Velkého vozu se nacházela kometa Lemmon. Oba úkazy vynikly zejména na fotografiích.

Po více než tisíciletí se k nám vrací kometa, kterou naposledy mohli pozorovat lidé v raném středověku. C/2025 A6 Lemmon je nejjasnější kometa tohoto roku, která bude nejblíže Zemi 21. října.

Kometa C/2025 A6 (Lemmon) v posledních dnech výrazně zjasňuje. Podle nynějších odhadů je pravděpodobné, že se stane pozorovatelnou i pouhýma očima.

Obří planetu, která přitahuje více hmoty ze svého okolí než jakékoliv jiné známé těleso ve vesmíru, pozorovali vědci pomocí obřího teleskopu v Jižní Americe.

V říjnu by měla být pouhým okem vidět zelená kometa C/2025 A6 (Lemmon). Svou jasností aspiruje tato vlasatice na kometu roku.

Vědec našel během dvou dní na nebi rovnou dva nové jasné záblesky. Jde o takzvané novy. Zejména ta druhá je z astronomického hlediska zajímavá, a to nejen svou jasností.

Učitel se ptá žáka: „Vyjmenuj mi všechny planety.“ „Slunce, Měsíc, Merkur, Venuše, Mars, Jupiter, Saturn,“ zní odpověď. Žák dostává za jedna. Odpovídá totiž naprosto správně. Strojem času jsme se vrátili do období geocentrismu.

Kometa nesoucí označení C/2025 A6 (Lemmon), která byla objevena letos v lednu, v posledních dnech výrazně zjasňuje. Podle nynějších odhadů je možné, že se stane pozorovatelnou i pouhýma očima, a to přibližně na konci října.

Na obloze i v dalekohledu vidíme hvězdy jako různě jasné zářící body. V poslední době se však podařilo některé blízké obří stálice spatřit coby kotoučky a rozlišit detaily na jejich povrchu.

Úterní večer nabídne na obloze dva zajímavé astronomické jevy současně. Jednak slavný roj Perseidy, ale současně i konjunkci dvou výrazných planet.

Léto je ideální čas na pozorování noční oblohy. Teplé večery, delší soumrak a jasná souhvězdí k tomu přímo vybízejí. Ať už sedíte u stanu, na chalupě nebo v zahradním lehátku, stačí jen zvednout hlavu. Nad hlavou vám září Velký vůz, Labuť, Lyra či letní trojúhelník. Ale poznali byste je bezpečně?

Zbývá jen pár dní do vrcholu oblíbeného vesmírného "ohňostroje". Meteorický roj Perseid bude letos gradovat v noci z 12. na 13. srpna.

Perseidy jsou hojný meteorický roj spojený s kometou Swift-Tuttle, který je obvykle viditelný od poloviny července do konce srpna. Meteory se nazývají Perseidy, protože se objevují z obecného směru souhvězdí Persea. Mají radiant (tj. bod, ze kterého se zdá, že Perseidy přicházejí) hraničící se souhvězdími Cassiopeia a Camelopardalis. Vrchol letošního roku bude v období mezi 12. a 13. srpnem.

Vědci jsou již delší dobu fascinováni chováním červeného superobra, kdy během pravidelné periody dochází ke ztmavnutí hvězdy. Nyní snad konečně přišli této záhadě na kloub. Vůbec poprvé v historii se astronomům podařilo pořídit snímek doprovodné hvězdy obíhající kolem Betelgeuse, červeného superobra známého svými dramatickými změnami jasu, které jsou v souhvězdí Orionu viditelné pouhým okem. Tento nepolapitelný společník je považován za příčinu záhadného šestiletého cyklu ztmavnutí Betelgeuse, který je tajemstvím již více než tisíc let. Nově objevená konfigurace hvězdného systému je pak připomínkou toho, že se superobr pomalu blíží ke konci svého života. Betelgeuse pod drobnohledem teleskopů Podle agentury NASA bylo objevu dosaženo

Letošní léto servíruje na nočním nebi jeden skvost za druhým. Pozorovat můžete Mléčnou dráhu, meteority i zatmění Měsíce.

Řecký hrdina Achilles zuří. „Jak si to mohl dovolit!“ vykřikuje, když se dozví, že mu král Agamemnón, na jehož straně v trojské válce bojuje, odňal jeho kořist – krásnou otrokyni Bríseovnu. „Odmítám dále bojovat, dokud mě Agamemnón neodprosí a dívku mi nevrátí,“ rozhodne se nakonec.  To však ještě netuší, co se záhy stane.