Souhvězdí

Po bok světových muzeí z Londýna, Paříže, Berlína či Vídně se zařadil Třinec. Důvodem je unikátní exponát v podobě dubu starého 6500 let. Ten třinecký je prvním, který je v tuzemsku veřejně k vidění. „Je to samozřejmě náš nejstarší exponát,“ řekla na adresu kmene z neolitu Eva Zamarská, ředitelka Muzea Třineckých železáren a města Třince.

Na zimní obloze v našem kosmickém okolí se nachází jeden pozoruhodný, avšak lidským okem neviditelný útvar – superbublina Orion–Eridanus. Jde o obrovskou vesmírnou dutinu v mezihvězdném plynu, která je od Země vzdálená 1000 až 1500 světelných let. A právě ji se teď podařilo zachytit astronomovi a fotografovi Jakubu Kuřákovi, který ji pozoroval v oblasti Liberecka.

Namalujte si obraz “Svítící souhvězdí”, můžete si ho personalizovat podle vlastních představ. Třeba podle oblohy svého data narození. Je to skvělá interiérová dekorace i zcela jedinečný originální dárek, který můžete darovat třeba svému příteli, kamarádce nebo manželovi k vašemu výročí svatby.

Nejjasnější hvězdou pro běžného člověka je samozřejmě Slunce. Druhou nejjasnější na noční obloze je pak Sírius. Ale to ještě neznamená, že to je nejjasnější hvězda ve vesmíru. Která to tedy je?

Je to jedno z nejznámějších souhvězdí, král zimní oblohy, lovec a syn boha moří Poseidóna. Mýtická postava z bájí a pověstí se prohání po noční obloze od pozdního léta až do počátku jara. Řeč je o slavném souhvězdí Orion, které poutá svým tvarem a také obsahuje spoustu zajímavých objektů hlubokého vesmíru, zejména mlhovin. Pojďme se nyní vydat na cestu po noční obloze spolu s Orionem.

Na první pohled to vypadá jako sváteční dekorace zavěšená do temnoty. V Mléčné dráze září oblast plná mladých hvězd, která se skládá do tvaru vánočního stromu. A je tak obří, že by se do ní vešlo několik slunečních soustav vedle sebe v řadách, které by neměly konce.

V neděli 21. prosince odpoledne nastane na severní polokouli Země zimní slunovrat, kterým začíná astronomická zima. Ta končí jarní rovnodenností, která v roce 2026 nastane 20. března odpoledne. Zimní slunovrat přináší nejdelší noc v roce. V sobotu zapadá slunce v Česku okolo 16:00 a vyjde v neděli kolem 8:00. Podle astronomů budou navíc noci kolem slunovratu bezměsíčné, což vybízí ke sledování hvězdné oblohy. Po slunovratu se začnou prodlužovat dny.

Bezměsíčné zimní noci vybízejí k vyhlížení nejjasnějších hvězd noční oblohy. Unikátní příležitost nabídne předvánoční víkend, kdy se Měsíc ocitne ve fázi novu.

Jedna z nejkrásnějších obloh celého roku se odehraje potichu a bez ohňostrojů. Předslunovratové novoluní vymaže Měsíc z nebe a dá vyniknout hvězdám, které v zimě hrají první ligu. Stačí jen zvednout hlavu.

Až 1000 meteorů bude možné spatřit v noci na neděli, kdy bude vrcholit meteorický roj Geminidy. Nejvhodnější období pro pozorování bude mezi půlnocí a 4. ranní, může ho ale komplikovat nízká oblačnost, kterou předpovídají meteorologové. Lepší podmínky pro sledování roje, jehož název je odvozen z latinského názvu souhvězdí Blíženců, tak zřejmě budou na horách.

Až 1000 meteorů bude možné spatřit v noci na neděli, kdy bude vrcholit meteorický roj Geminidy. Nejvhodnější pro pozorování bude období mezi půlnocí a 04:00, může ho ale komplikovat nízká oblačnost, kterou předpovídají meteorologové. Lepší podmínky pro sledování roje, jehož název je odvozený z latinského názvu souhvězdí Blíženců, tak zřejmě budou na horách.

Každoroční meteorický roj Geminid má letos z astronomického hlediska příznivé pozorovací podmínky. Čas maxima vychází na noc ze 13. na 14. prosince. Pozorovat se hodí zejména v neděli mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ranní. Během noci zazáří na nebi daleko od měst desítky meteorů v hodině. Počasí bude přát sledování jevu hlavně na horách.

Noc ze soboty na neděli nabídne jeden z nejkrásnějších pohledů na zimní oblohu. Vrcholí meteorický roj Geminid, který se pravidelně řadí mezi vůbec nejintenzivnější každoroční úkazy. Pozorovatelé se mohou těšit na desítky meteorů za hodinu, za celou noc jich může prolétnout až kolem tisícovky. Nejlepší chvíle k pozorování nastanou mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ranní.

Teleskop Gemini South funguje už 25 let. Tamní astronomové oslavili čtvrtstoletí tím, že vydali nový snímek mlhoviny Motýl. Jde o zatím nejdetailnější fotografii tohoto vzdáleného půvabného objektu, který naznačuje i to, co jednou čeká Slunce.

Na pohledné hvězdokupy ze souhvězdí Ještěrky vám při listopadovém pozorování oblohy postačí i běžný triedr.

Pakliže nepotřebujete zítra ráno brzy vstávat, doporučujeme vydržet vzhůru ještě o něco déle než obvykle. Na obloze totiž budete moci pozorovat oblíbený každoroční jev – meteorický roj orionid. Jak se na tuto událost připravit?

Na podzimní obloze září hned dvě jasné komety – Lemmon a SWAN. První z nich se povedlo Petru Horálkovi zachytit tak, že jeho snímek ocenila i NASA.

Mrazivá noc ze soboty na neděli nabídla díky jasné obloze hned dvě nebeské podívané. Severní obzor celkem ve třech vlnách ozdobila polární záře a pod majestátním souhvězdím Velkého vozu se nacházela kometa Lemmon. Oba úkazy vynikly zejména na fotografiích.

Po více než tisíciletí se k nám vrací kometa, kterou naposledy mohli pozorovat lidé v raném středověku. C/2025 A6 Lemmon je nejjasnější kometa tohoto roku, která bude nejblíže Zemi 21. října.

Kometa C/2025 A6 (Lemmon) v posledních dnech výrazně zjasňuje. Podle nynějších odhadů je pravděpodobné, že se stane pozorovatelnou i pouhýma očima.

Obří planetu, která přitahuje více hmoty ze svého okolí než jakékoliv jiné známé těleso ve vesmíru, pozorovali vědci pomocí obřího teleskopu v Jižní Americe.

V říjnu by měla být pouhým okem vidět zelená kometa C/2025 A6 (Lemmon). Svou jasností aspiruje tato vlasatice na kometu roku.

Vědec našel během dvou dní na nebi rovnou dva nové jasné záblesky. Jde o takzvané novy. Zejména ta druhá je z astronomického hlediska zajímavá, a to nejen svou jasností.

Učitel se ptá žáka: „Vyjmenuj mi všechny planety.“ „Slunce, Měsíc, Merkur, Venuše, Mars, Jupiter, Saturn,“ zní odpověď. Žák dostává za jedna. Odpovídá totiž naprosto správně. Strojem času jsme se vrátili do období geocentrismu.

Kometa nesoucí označení C/2025 A6 (Lemmon), která byla objevena letos v lednu, v posledních dnech výrazně zjasňuje. Podle nynějších odhadů je možné, že se stane pozorovatelnou i pouhýma očima, a to přibližně na konci října.

Na obloze i v dalekohledu vidíme hvězdy jako různě jasné zářící body. V poslední době se však podařilo některé blízké obří stálice spatřit coby kotoučky a rozlišit detaily na jejich povrchu.

Úterní večer nabídne na obloze dva zajímavé astronomické jevy současně. Jednak slavný roj Perseidy, ale současně i konjunkci dvou výrazných planet.

Léto je ideální čas na pozorování noční oblohy. Teplé večery, delší soumrak a jasná souhvězdí k tomu přímo vybízejí. Ať už sedíte u stanu, na chalupě nebo v zahradním lehátku, stačí jen zvednout hlavu. Nad hlavou vám září Velký vůz, Labuť, Lyra či letní trojúhelník. Ale poznali byste je bezpečně?

Zbývá jen pár dní do vrcholu oblíbeného vesmírného "ohňostroje". Meteorický roj Perseid bude letos gradovat v noci z 12. na 13. srpna.

Perseidy jsou hojný meteorický roj spojený s kometou Swift-Tuttle, který je obvykle viditelný od poloviny července do konce srpna. Meteory se nazývají Perseidy, protože se objevují z obecného směru souhvězdí Persea. Mají radiant (tj. bod, ze kterého se zdá, že Perseidy přicházejí) hraničící se souhvězdími Cassiopeia a Camelopardalis. Vrchol letošního roku bude v období mezi 12. a 13. srpnem.

Vědci jsou již delší dobu fascinováni chováním červeného superobra, kdy během pravidelné periody dochází ke ztmavnutí hvězdy. Nyní snad konečně přišli této záhadě na kloub. Vůbec poprvé v historii se astronomům podařilo pořídit snímek doprovodné hvězdy obíhající kolem Betelgeuse, červeného superobra známého svými dramatickými změnami jasu, které jsou v souhvězdí Orionu viditelné pouhým okem. Tento nepolapitelný společník je považován za příčinu záhadného šestiletého cyklu ztmavnutí Betelgeuse, který je tajemstvím již více než tisíc let. Nově objevená konfigurace hvězdného systému je pak připomínkou toho, že se superobr pomalu blíží ke konci svého života. Betelgeuse pod drobnohledem teleskopů Podle agentury NASA bylo objevu dosaženo

Letošní léto servíruje na nočním nebi jeden skvost za druhým. Pozorovat můžete Mléčnou dráhu, meteority i zatmění Měsíce.

Řecký hrdina Achilles zuří. „Jak si to mohl dovolit!“ vykřikuje, když se dozví, že mu král Agamemnón, na jehož straně v trojské válce bojuje, odňal jeho kořist – krásnou otrokyni Bríseovnu. „Odmítám dále bojovat, dokud mě Agamemnón neodprosí a dívku mi nevrátí,“ rozhodne se nakonec.  To však ještě netuší, co se záhy stane.

Patříte mezi ty, kteří při pohledu na oblohu nevidí jen černé plátno se světélky, ale ve světě hvězd se pohybujete jako Střelec a lunární fáze máte tak v malíku, že jste v nich jako Ryba v hlubokých vodách vesmíru? Pak je tento kvíz jako stvořený pro vás.

Gravitace nás táhne ke středu Země, což mozek vnímá jako „dole“. Pohled na oblohu však odhalí obrácenou polohu Měsíce i souhvězdí. Zda jsme hlavou dolů záleží jen na úhlu pohledu pozorovatele.

Nové snímky galaxie Messier 31, též známé jako Andromeda podle stejnojmenného souhvězdí, odhalily další detaily o fenoménu blízkém Mléčné dráze. Americký Národní úřad pro letectví a vesmír rovněž zveřejnil záznam zvuku demonstrující, jak úkaz zní.

Astronomové pozorovali blízkou galaxii v souhvězdí Sochaře pomoci přístroje MUSE na dalekohledu VLT v Chile. Velmi detailní snímek odhaluje dosud neviděné rysy. Při první analýze dat tým odhalil v galaxii Sochař přibližně 500 planetárních mlhovin.

Hluboko v souhvězdí Velryby se tyčí Kosmický Himálaj, seskupení celkem 11 kvasarů v prostoru, kde by podle obvyklého výskytu těchto monstrózních vesmírných objektů měl být jen jediný. Podle vědců je to záhada a taky příležitost. Kosmický Himálaj je vlastně unikátní laboratoř pro výzkum galaxií, kvasarů a intergalaktického média.

Astronomové vytvořili video, které zachycuje 3D pohled na souhvězdí Býka. Ve slavném souhvězdí se nachází mimo jiné hvězdokupy Hyády a Plejády. Video bylo sestaveno na základě dat z družic Hipparcos a Gaia.

Čtveřice galaxií z Panny prověří vaše oči i dalekohled. Každá z nich je unikátní.

Uvnitř naší galaxie byl objeven záhadný vesmírný objekt, který vysílá pulzující signál. Je tak neobvyklý, že vědci nemohou vyloučit, že pochází od mimozemské civilizace, píše britský web The Sun.

V úterý nad ránem dostanou lidé v Česku příležitost spatřit meteorický roj éta Akvaridy pocházející z Halleyovy komety. Podmínky pro pozorování v případě přívětivého počasí mohou být dobré, byť se zpočátku na obloze objeví i Měsíc. Také je možné ještě zahlédnout Mars v Jesličkách.

Nová data z Hubbleova teleskopu a observatoře Gaia odhalila, že podivný temný objekt v souhvězdí Střelce je s velkou pravděpodobností černá díra hvězdné velikosti.

Když se člověk podívá na satelitní fotografii obydlených částí naší planety zachycenou termokamerou, tedy zařízením, které nám ukáže teplotu jednotlivých míst, uvidí cosi jako obraz noční oblohy. Pozemská souhvězdí. Na rozdíl od pohledu na krásu nočního nebe, pozemská souhvězdí působí hrozivě. Ty zářící body jsou totiž naše města, tepelné zdroje, vyzařující teplo do svého okolí a prohřívající celou planetu prakticky bez kontroly či omezení.

Každoročně okolo 22. dubna vrcholí meteorický roj zvaný Lyridy, jehož mateřskou kometou je C/1861 G1 (Thatcher). Roj nemá příliš vysokou aktivitu, obvykle kolem 18 meteorů v hodině, byť vzácně může krátkodobě vystoupat na 90 za hodinu. Letošek nabízí poměrně dobré pozorovací podmínky – svým svitem nebude příliš rušit Měsíc, který by jinak slabší meteory přezářil.

Nechte se na dubnovém nebi dovést jedním z nejhezčích asterismů až ke skryté galaxii

V dubnu budou k vidění na noční obloze zajímavé objekty. Noci se rychle zkracují, přesto se naskytne pohled na souhvězdí nejméně tří ročních období, ovšem […]

Možná jste ho už na obloze viděli a nevěděli, co je zač. Zvířetníkové světlo. Tento zvláštní úkaz je sezónní jev, který nás provází v období kolem jarní a podzimní rovnodennosti. O co se jedná a kde jsou nejlepší místa k pozorování?

Vesmír je plný zvláštních jevů, které stále čekají na vysvětlení. Jednou z nich je͏ podivné chování hvězdy KIC 8͏462852, známé jako hvězda Tabby. Tato hvězda je asi 1 470 světelných let od Země v souhvězdí Labutě.

Kingdom Come: Deliverance 2 znovu dokázalo, jak realistické je. Ve hře najdeme skutečné souhvězdí z roku 1403, díky kterému se mohou orientovat hardcore hráči.

Orion, Býk, Blíženci, Velký a Malý pes… to jsou jasná souhvězdí zdobící zimní oblohu za bezmračných ledových nocí. Vyzkoušejte si, jak se v zimních souhvězdích vyznáte.

Jasná noční obloha plná zářivých hvězd nabízí magický pohled jak pro laiky, tak pro astronomy, i když světelný smog v posledních letech podívanou na mnoha místech poněkud kazí. Přesto – když se koukáte v noci na nebe, víte, co vlastně vidíte? Poznáte jednotlivá souhvězdí? Ověřte si své astronomické znalosti v našem kvízu.

Noční nebe v únoru je jako stvořené k průzkumu souhvězdí, které podle řecké báje znázorňuje syny spartské královny Ledy.

Jasné Kvadrantidy rozzáří páteční noční oblohu nad Českem. Jeden z nejbohatších meteorických rojů ze ztraceného souhvězdí slibuje až desítky padajících hvězd za hodinu. Ve stejný večer spolu s meteory lze sledovat i Měsíc, který bude v konjunkci s Venuší.

Astronomové očekávají, že v roce 2025 by mohla vybuchnout hvězda T Coronae Borealis. Jde o systém dvou hvězdných těles a exploduje asi každých 80 let. Poté se objeví v souhvězdí Severní koruna a bude jasná téměř jako Polárka.