Strom

Doba, kdy byla naše příroda plná starých stromů s dutinami a trouchnivějícím dřevem, je bohužel už dávnou minulostí. Podobně to vypadá i na našich zahradách. A i proto v nich potkáváme ptáky stále méně častěji. Jak to změnit? Pomoci může instalace ptačích budek. Poradíme, jaké vybrat pro které druhy ptáků a jaké očekávané i zcela nečekané efekty to může mít.

K ikonickým exponátům Afrického muzea Dr. Emila Holuba v Holicích patří vycpaný šimpanz. Slavného cestovatele doprovázel při jeho druhé cestě do nitra Afriky. Život zvířecího mazlíčka zřejmě ukončila lest domorodého kmene.

Český rozhlas Vysočina pomáhá psům v útulcích v našem kraji najít nové pány. Potřebovala by ho i fenka Zuzka, která našla azyl v zařízení Městské policie Jihlava v Pístově. Je to moc hodný pes, který měl prostě jen smůlu.

Manželé Alena a Jaroslav Klempířovi strávili v Grónsku roky života. Poznali polární den i noc, drsné klima, ale hlavně lidi, kteří dokázali přežít v prostředí, kde ještě před pár desetiletími nebylo téměř nic. „Zajímalo nás, jak mohou lidé žít tam, kde nejsou stromy, ovoce ani zelenina,“ říká v podcastu Hovory na dálku Alena Klempířová.

„Stromy jsou rostliny schopné k nám promlouvat a existují lidé, kteří se snaží jim porozumět,“ píše Marie Hrušková v knize Vztah ke stromům v zemích Koruny české. Sama k takovým lidem rozhodně patří. Stromům, zvláště těm památným, zasvětila celý život, napsala o nich řadu knih a připravila množství televizních i rozhlasových pořadů.

Pochází z Jesenicka, kde s dědou chodíval do lesa a začal malovat. Botanika a ekologie Radimovi Hédlovi zůstaly v profesním životě, zatímco malbě se věnuje ve volném čase. Vedoucí oddělení vegetační ekologie Botanickéhoh ústavu AV ČR se dlouhodobě zaměřuje na dynamiku lesních ekosystémů, biodiverzitu a vliv historického hospodaření na současnou podobu krajiny. Kromě vědecké činnosti se aktivně věnuje popularizaci ochrany přírody a zdůrazňuje význam tradičních forem lesnictví pro udržení druhové bohatosti. Koordinuje nový program Strategie AV21 Globální krize biodiverzity: rizika a příležitosti pro lidskou společnost.00:35 Lesy Radima Hédla02:16 Co je zdravý les a patří do něj člověk? 03:26 Biodiverzita a její hodnota04:40 Proč světlé lesy mizí07:31 Velcí kopytníci a disturbance10:16 Jak lze světlé lesy obnovit12:27 Pralesy a přírodní stav13:48 Klimatická změna a její dopad na lesy 15:12 Dusík a ztráta stability20:56 Retrospektivní výzkum lesa23:56 Komunikace krize biodiverzity24:44 Program rad AV21 26:24 Věda a malba krajiny29:49 Závěr a rozloučeníModerace: Jitka Kostelníková / Edit a zvuková postprodukce: Vojtěch Zavadil / Nahráno ve studiu Ekonomického ústavu AV ČR / Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21.

Korkovník, javor stříbrný, jedovatý tis červený a spoustu dalších zajímavých stromů je možné najít poblíž břehů řeky Chrudimky v Pardubicích. I krátká procházka stojí za to, zvláště teď na jaře.

Krajské technické muzeum ve Vysokém Mýtě vstupuje do své první návštěvnické sezóny. Kromě nových stálých expozic nabízí také tzv. otevřené depozitáře. Prohlédnout si v nich můžete předměty a artefakty, které po desítky let zůstávaly ukryté před zraky návštěvníků.

Zveme vás do alergologické radioporadny. Slunce a rozkvetlé stromy, první teplé dny přinesly mnohým určitě radost, ale pro jiné to je začátek několikaměsíčního trápení. Alergie ovšem už dnes nejsou jen jarní kýchání a kapesníky. Lékaři mluví o tom, že pylová sezóna začíná dříve a trvá déle. U některých lidí se z obyčejné rýmy může stát problém, který zasáhne i průdušky.

Mezi Královským Poříčím a Starým Sedlem na Sokolovsku v Karlovarském kraji najdete uprostřed lesa na první pohled nenápadné skalní dutiny. Jde o pseudokrasové jeskyně. Svůj název získaly podle toho, že nevznikly rozpouštěním vápence, jako například v Moravském nebo Českém krasu, ale mechanicky, působením vody a následným rozpadem hornin.

Městské muzeum a galerie Hlinsko pečuje o kolekci obrazů Františka Kavána. K výjimečným dílům patří obraz krkonošské chalupy. Kaván ji totiž namaloval na samém počátku své umělecké dráhy.