Strom

Po pokácení stromu často zůstane na zahradě pařez, který překáží, kazí vzhled nebo komplikuje další úpravy pozemku. Než se pustíte do práce, vyplatí se zhodnotit, co od místa očekáváte, kolik chcete investovat a jaký zásah do terénu jste ochotni přijmout. Odstranění pařezu může být fyzicky náročné, časově zdlouhavé i finančně dražší, než se na první pohled zdá.

Pavlovnie plstnatá, známá také jako čínský císařský strom, patří mezi dřeviny, které dokážou proměnit dojem z celé zahrady. Zaujme neobvyklým vzhledem, bohatým kvetením i tím, jak rychle dokáže vyrůst do respektované velikosti. Právě rychlý růst a mohutnost jsou zároveň důvodem, proč se nehodí do malých předzahrádek nebo stísněných prostor, kde by brzy začala překážet.

Rychle rostoucí strom s exotickými růžovými květy si získává stále více českých zahrad. Albízie hedvábná dokáže vytvořit jedinečnou atmosféru, ale mnoho pěstitelů opakuje stejnou chybu, kvůli které mladé stromky nepřežijí první roky. Stačí přitom dodržet několik jednoduchých pravidel.

Neznámý pachatel poškodil v blízkosti Krajského úřadu Libereckého kraje v noci z neděle na pondělí jeden ze vzrostlých listnatých stromů. Doslova ho sloupal z kůry a kmen tak zůstal obnažený, což bude pro strom zřejmě fatální. Škodu město Liberec vyčíslilo na stovky tisíc korun a prosí případné svědky události, aby se ozvali přímo městu nebo policii, která věc prošetřuje. V Liberci přitom nejde o první takový případ. Letos v dubnu poškodil neznámý vandal v Mozartově a Zborovského ulici hned devět stromů, jeden z nich byl také částečně zbaven kůry.

Stojíte u stánku, před vámi dvě bedýnky červených kuliček a prodavač čeká. Třešně, nebo višně? A je v tom vůbec rozdíl? Tahle drobná letní záhada rozdělila už nejednu rodinu u nedělního oběda. Tak si to pojďme jednou provždy ujasnit – a ušetřit vám příště trapnou pauzu nad košíkem.

Říká se, že na počátku 18. století vyrážel do zdejšího lesa z italské Cremony sám Antonio Stradivari. Právě zde, v údolí Val di Fiemme, měl totiž objevit ty nejlepší stromy pro výrobu proslulých hudebních nástrojů. Legendou se teď seriózně zabývali také vědci, kteří její pravdivost nejenže potvrdili, ale vysvětlili také, čím jsou stromy v přírodním parku Paneveggio tak unikátní.

Lesníci v japonských horách už stovky let používají sofistikovanou techniku, která umožňuje sklízet prvotřídní kmeny, a přitom nechat strom žít dál. Z jediného stromu tak mohou těžit dřevo celé stovky let.

Zabořit ruce do hlíny a zasadit strom. Právě tak dnes vypadá moderní způsob vyrovnávání se se ztrátou! Pietní zahrada není ponurý prostor, ale živý kout plný barev, vůní a klidu, kde vzpomínky na milované lidi i zvířata přirozeně splývají s každodenním životem.

Zatímco my si v horkých dnech dopřáváme ledové osvěžení, včely a čmeláci svádějí tichý boj o přežití. Hluboké nádoby s vodou pro ně znamenají smrt – nedokážou přistát na hladké stěně a topí se. Přitom stačí mělká miska s kameny a vaše zahrada se promění v bzučící centrum plné života.

Stradivariho housle se prodávají za stovky milionů korun a jejich zvuk zůstával záhadou po staletí. Rozbor letokruhů ze 284 nástrojů teď ukázal, kde mistr bral dřevo ve svých nejlepších letech – a proč právě tam.

Děsivou scénu zachytily bezpečnostní kamery během extrémního počasí ve východočínském městě Cheng-šuej, kde prudký vítr nejprve smetl trhovkyni i se stánkem, načež na ženu spadl silný strom.

Vědci z prestižní Oxfordské univerzity v nové studii odhalili, proč je devadesát procent lidí na světě pravorukých. Klíč k záhadě se skrývá v lidské evoluci. Preference ruky tak není náhoda, ale vedlejší produkt související se schopností vzpřímené chůze.

Mýval severní je víc než jen roztomilý chlupáč s lupičskou maskou. Tento neobyčejně inteligentní všežravec dokáže tlapkami překonat i složité mechanické zámky. Poznejte fascinující fakta o tvorovi, který si podmaňuje moderní lidská města.

Hurá, čas dovolených je tady! Dovolenou v naprosté většině případů trávíme mimo domov, což je skvělá příležitost pro zloděje, kteří budou při své činnosti nerušeni. Jak zabezpečit dům či byt před dovolenou?

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.

Speciálním repelentním nátěrem chce město Plzeň chránit předem vytipované stromy před aktivitou bobra evropského. V novém projektu se zaměří na vzrostlé a krajinářsky cenné dřeviny. Na jejich kmeny aplikuje ochranný nátěr. První lokalitou, kde město ochranná opatření postupně zavádí, je řeka Mže v oblasti Malesic, Radčic a soutoku Mže s řekou Radbuzou. Ochrana se soustředí na nejvýznamnější stromy, ostatní ponechá přirozené aktivitě bobra.

Máte na zahradě místo, kde nic neroste? Kde půdu vysušují kořeny vzrostlých stromů, nebo celý den praží slunce? Svahy taky ničemu živému nepřejí. Právě tam často rostliny po jedné sezóně zmizely beze stopy. Tyto „držáky“ ale nezaskočí nic, ani nejhorší stanoviště.

Jsou věci, které jsou v našem životě neměnné. Aspoň si to myslíme. Mezi takové jistoty patří třeba základní hygienické návyky, ke kterým se řadí i používání toaletního papíru. Teď se ale tahle každodenní neotřesitelnost řádně kýve v základech. Co za tím stojí?

Jsou věci, které jsou v našem životě neměnné. Aspoň si to myslíme. Mezi takové jistoty patří třeba základní hygienické návyky, ke kterým se řadí i používání toaletního papíru. Teď se ale tahle každodenní neotřesitelnost řádně kýve v základech. Co za tím stojí?

Topol nebo vrba příliš blízko domu na jílovité půdě dokáže během několika suchých let poškodit základy i kanalizaci za stovky tisíc korun.

V dnešním světě, kde nás neustále bombardují notifikace a digitální šum, se ticho stalo vzácnou komoditou. Někdy ale stačí jen pár kilometrů, necelá hodina cesty, a ocitnete se v úplně jiném časoprostoru. Tam, kde jediným zvukem je praskání kůry prastarých stromů a bublání pramenů.

V dnešním světě, kde nás neustále bombardují notifikace a digitální šum, se ticho stalo vzácnou komoditou. Někdy ale stačí jen pár kilometrů, necelá hodina cesty, a ocitnete se v úplně jiném časoprostoru. Tam, kde jediným zvukem je praskání kůry prastarých stromů a bublání pramenů.

Ve světě mají hipostezky tradici. Má to logiku. V ovzduší tržního hospodářství si na sebe koně museli vydělat. U nás se o koňských stezkách začalo mluvit v roce 2003. O dva roky později jsme se za přispění evropských dotací dočkali prvních tras v jižních Čechách. Dnes už je najdeme po celé zemi.

Ptačí nálety dokážou během pár dnů zničit úrodu třešní, jahod i rybízu. Zkušení zahrádkáři ale dobře vědí, že někdy pomůže i obyčejná věc, kterou má doma skoro každý. Staré CD disky totiž díky odleskům ptáky spolehlivě odradí a zahrada tak zůstane v bezpečí.

Mnozí žijí v mýtu, že v říjnu domácí vitaminy definitivně končí. Tento strom na zahradu ale rozehrává svou hlavní show plnou sladkých plodů až v listopadu, kdy vám ušetří tisíce korun a prokazatelně sníží cholesterol.

Kongresman, lovec a samouk s fotoaparátem – George Shiras III. v 19. století vynalezl zábleskovou fotopast a pořídil snímky, které redakci National Geographic rozdělily na dva tábory.

My lidi se snažíme bohatost přírody vtěsnat do přísných škatulek a to, co přesně nesedí, prohlásíme za výjimku. Jenže evoluce výjimky nedělá. To, že ptáci neumějí létat, zato se skvěle potápějí, nebo savci neumí chodit po zemi, zato skvěle létají, je v přírodě normální.

Okrasný strom zmarlika jidášova patří mezi největší jarní zahradní překvapení. Jeho růžovofialové květy vyrůstají přímo z kmene a starších větví, což vytváří mimořádně efektní podívanou. Kromě neobvyklého kvetení zaujme i srdčitými listy a nenáročným pěstováním.

Před poutním areálem v Římově v zahradě roste lípa Jana Gurreho. Wiki: Lípa Jana Gurreho je nejstarší a nejmohutnější památný strom okresu České Budějovice. Roste poblíž poutního areálu u kostela svat

Celé léto plné květů a žádný plevel? Kakosty to zvládnou! Tyto nenáročné trvalky prosperují na slunci i ve stínu, rychle se rozrůstají a vydrží na jednom místě řadu let. Stačí znát pár triků, jak je správně pěstovat.

Marně se domáhal u soudů odškodnění muž, na kterého spadla větev ze stromu stojícího na pozemku vlastněného městem Hradec Králové. Justice jeho nárok odmítala, a ještě mu vzkázala, že se muž choval nezodpovědně, když poblíž stromu uklízel spadlý kus jiného kmene. Muž nakonec našel zastání až u Ústavního soudu.

Nejvyšší soud se musí vrátit ke sporu o odškodné za zranění způsobené pádem větve z dubu. Ústavní soud ve středu vyhověl stížnosti zraněného muže. Ten od města Hradec Králové požaduje náhradu majetkové i nemajetkové újmy bezmála tři miliony korun, dosud bez úspěchu.

Východně od hřbitova v Římově v ulici Třeboňská na trase naučné stezky Křížová cesta v Římově nad kaplí Setkání Ježíše s Pannou Marií roste památná lípa malolistá. V odborné databázi památných stromů:

Zatímco jsme si v minulém týdnu užívali slunečného počasí, víkend přinesl masivní srážky i bouřky. Neděle a noc na pondělí byly ve znamení dešťů. Příroda to velmi potřebuje. My bychom ale nejradši měli přes den krásně. V noci ať si prší. Nejbližší dny ale přinesou mokro a chladnější dny i noci.

Když se dnes projdete českou kulturní krajinou, uvidíte tisíce hektarů řepky, pšenice nebo kukuřice. Sem tam remízek, sem tam betonové silo. Je to efektivní, průmyslové a smutně uniformní. Ještě před sto lety byste se ale dívali na úplně jiný obraz.

Kdysi majestátní dub v jednom z francouzských lesů je dnes prakticky mrtvý. Po opakovaných vlnách veder zastavil své životní funkce, aby šetřil vodu, a pomalu hyne. Jde o jeden z mnoha stromů v evropských lesích, které volí drastické a často smrtící metody přežití tváří v tvář zhoršujícím se vlnám veder a sucha souvisejících se změnou klimatu, napsala agentura AFP.

Jaké cestovní fotografie zaujaly odbornou porotu National Geographic Traveller? Od abstraktních vzorů v namibijské poušti po spontánní pouliční scény v Indii – vítězné snímky dokazují, že cestovní fotografie stále roste a hledá nové způsoby, jak zachytit krásu světa.

Tři lidé se zranili při nehodě dodávky, která vyjela mimo vozovku do příkopu, přerazila strom a následně se převrátila na střechu. Nehoda se stala v pondělí ráno na silnici II/200 u Čečkovic na Tachovsku. Těžce zraněného řidiče museli vyprostit z vozidla hasiči a do nemocnice ho transportoval vrtulník letecké záchranné služby.

Chcete zažít sakury v Japonsku bez turistických davů? Ostrov Šikoku nabízí na jaře nejen úchvatné scenérie rozkvetlých stromů, ale i autentický pohled na tradiční Japonsko. Od poutě k 88 chrámům přes horké prameny až po místní kuchyni. Tady najdete víc než jen květy.

V severní části obce Plav v zahradě soukromého objektu čp. 6 roste památný dub letní. V odborné databázi památných stromů: Dub letní (Quercus robur L.) Výška: 27,0 m Obvod: 405 cm Poznámka: Na severní

Zdravotní záchranáři zasahovali v sobotu odpoledne u 65leté ženy, kterou v Kdyni na Domažlicku zavalil strom. Na vině byl pravděpodobně silný vítr, který vyvrátil i další stromy v lokalitě.

V severní části obce Plav nad božími muky rostou dva stromy, vyšším z nich je památná lípa malolistá. V odborné databázi památných stromů: Lípa malolistá (Tilia cordata Mill.) Výška: 25,0 m Obvod: 300

Bojujete každý rok s mšicemi na ovocných stromech? Problém možná není v koruně, ale mnohem níže! Mšice totiž aktivně chrání mravenci, kteří je roznášejí po stromě výměnou za sladkou medovici. Jednoduchá mechanická bariéra na kmeni jim může celý systém narušit a vrátit do hry přirozené predátory.

Padající strom zavalil pětašedesátiletou ženu a způsobil jí vážné zranění. Tragická nehoda se stala v sobotu odpoledne nedaleko Kdyně v lese Podzámčí na Domažlicku. Vichřice tam vyvrátila několik stromů a jeden z nich dopadl na ženu. Na místě zasahovala vedle pozemních záchranářů také letecká záchranná služba.

Bouřky v horách patří mezi nejrychleji se vyvíjející a nejhůř předvídatelné meteorologické jevy ve střední Evropě. I zkušený turista se může během pár minut ocitnout v nebezpečí. Víte, co dělat, když se obloha během výletu náhle zatáhne? Pomůže zahodit mobil nebo si sednout na bobek?

Po tropickém úvodu to chvíli vypadalo, že nám jaro ukázalo svou chladnější tvář. Tlaková výše nad severozápadní Evropou sice momentálně pumpuje do Česka čerstvý vzduch od severu, ale opalovací krémy rozhodně neschovávejte. Letní teploty totiž chytají druhý dech a víkend odpálí v plné parádě.

Jen hrstka návštěvníků smí každý den přespat v Národním parku Corcovado – jednom z nejdivočejších míst planety. Co čeká na ty, kteří tam zůstanou po setmění?

Naplno propukla v Beskydech paraglidistická sezona. Ne vždy ale končí let bezpečným přistáním na pevné zemi. Horská služba ČR zasahovala na Javorovém vrchu při záchraně dvou paraglidistů, kteří zakončili let na stromech. Bez pomoci specialistů neměli šanci dostat se vlastními silami dolů.

Neobvyklý zásah zaměstnal v úterý večer profesionální hasiče na Prachaticku. Nedaleko obce Volovice museli vyrazit na pomoc paraglidistovi, který po letu uvízl ve stromě v těžko přístupném terénu. Muž vyvázl bez zranění, ze stromu se ale vlastními silami dostat nedokázal.

Staré známé rčení, že všeho má být s mírou, platí i pro úrodu na zahradě. Ovocné stromy obsypané plody vypadají skvěle, ale bez naší pomoci to skončí jen drobnými jablky a zlomenými větvemi. Odvážná předletní probírka je cestou ke sladkému ovoci a zdravým stromům. Stačí nůžky a trocha odvahy.

V parku jižně od kostela Nejsvětější Trojice v Jiřetíně pod Jedlovou stojí památný dub. Na rozdíl od sousedního buku u dubu není informační tabulka, ale část údajů mají stromy společnou: Datum vyhláše

Sekvoje v severní Kalifornii dorůstají přes 110 metrů a dožívají se více než 2 000 let. Průvodce parkem Redwood vám poradí, kdy je vhodné jej navštívit kde hledat wapiti a jak se ubytovat.

Límec jako deštník, běh na dvou nohách a dokonalé maskování. Agama límcová z Austrálie umí přežít díky fascinujícím adaptacím. Její charakteristický límec funguje díky jazylkovému aparátu a slouží i k termoregulaci. Zdivočelé kočky a úbytek habitatu však některé populace ohrožují.

Chcete soukromí na zahradě, ale nechce se vám čekat roky? Některé druhy keřů rostou tak rychle, že z nich máte neprostupnou zelenou hradbu už za pár sezón. Ptačí zob, tavola i habr navíc nabízejí i estetický bonus v podobě květů a barevných listů. Co bychom mohli chtít víc?

Občas se vloudí chybička. Ale tahle se už napravit nedá. Student pokácel borovici dlouhověkou pod Wheeler Peak, aby mohl analyzovat její letokruhy – teprve poté zjistil, že zničil téměř pětitisíciletý strom.

V tasmánské noci září vačnatci, sovy i lišejníky barvami, které za dne zmizí. Stačí UV baterka a průvodkyně, která tento skrytý svět objevila náhodou – díky ptakopyskovi.

Deštný prales nebyl pro pravěké lidi překážkou. Nové datování nástrojů z Pobřeží slonoviny dokazuje, že Homo sapiens zvládal tropický prales už před 150 000 lety, tedy o dost dříve, než jsme si původně mysleli. Dosavadní představa o savanách jako jediném domově raných lidí se tak s novými poznatky zhroutila.

Vědkyně Suzanne Simard strávila desetiletí odhalováním podzemních sítí, jimiž si stromy navzájem pomáhají přežít. Když zemřela její matka, zjistila, že les ji může naučit totéž.

Zmínka Sudet většině lidí evokuje těžký život v pohraničí, druhou světovou válku a dramatické a smutné události, které se zde relativně nedávno odehrály. Vysídlené vesnice, respektive jejich zbytky nám tyto příběhy stále připomínají. Některé se postupně rozpouštějí do okolní krajiny, jiné už zmizely docela a další zase dostávají druhou šanci pod rukama nadšenců, kteří se je snaží zachránit.