Tradice

V portugalské Sintře se Velikonoce nesou ve znamení burácejících motorů. Stovky motorkářů tu každoročně vyrážejí do ulic po boku kněze, aby si připomněli vzkříšení Krista.

Velikonoce jsou důležité svátky, které lidé slaví několik dní. V podstatě od Popeleční středy do Bílé neděle. Velké svátky se v křesťanství slaví osm dní (oktáv), začíná nedělí Zmrtvýchvstání.

Velikonoční pondělí představuje fascinující spojení starobylých rituálů a moderního životního stylu. Zatímco ulice ožívají smíchem koledníků, v kuchyních se rozehrává kreativní koncert, jak co nejlépe zpracovat bohatou vaječnou nadílku. Pojďme společně odhalit kouzlo těchto svátků, podívat se na symboliku pomlázky a naučit se, jak vajíčka uchovat i využít v prvotřídní gastronomii.

Většina těchto zvyků pochází z dob pohanských, kdy lidé uctívali rusalky a vodní víly, ochránkyně pramenů, a věřili v duchy , kteří žijí ve vodách a stromech.

Původně šlo sice o křesťanský svátek, za socialismu ale bylo cílem soudruhů tento rozměr potlačit. Místo toho se tak jarní svátky staly symbolem lidových tradic, pracovních úspěchů a v řadě případů také alkoholu.

Vejce, zajíček i pomlázka možná působí jako křesťanské tradice. Ve skutečnosti ale sahají hluboko do pohanských rituálů, které církev jen přetvořila.

Velikonoční pondělí patří k nejživějším dnům svátků, jeho význam je ale mnohem hlubší, než se na první pohled zdá. Tradice pomlázky i koledování mají kořeny, které sahají daleko do minulosti.

Velikonoce nejsou jen pomlázka a kraslice. Podívejte se na jejich význam, tradice a zajímavé regionální rozdíly.

Velikonoce jsou svátky jara, radosti a nových začátků. Jak dobře znáte jejich české tradice, zvyky a symboly? Připravili jsme pro vás lehký kvíz, který prověří vaše znalosti a možná vás i něco nového naučí. Ponořte se s námi do sváteční atmosféry.

O Božím hodu velikonočním končí čtyřicetidenní půst. Jak se tento den slavil a jaké pokrmy se podávaly na stůl? A jak se slaví Velikonoční pondělí?

Ani sychravé počasí neodradilo v sobotu 4. dubna množství návštěvníků velikonočních trhů v Plzni na náměstí Republiky. Největší zájem byl o občerstvení a dětský kolotoč. Ceny jsou s Prahou srovnatelné, v některých případech jen o trochu nižší.

Velikonoční pondělí každoročně otevírá debatu, která se vrací s nevídanou intenzitou. Pomlázka, kdysi samozřejmá součást jarního rituálu, vyvolává otázky, jež sahají za hranici samotné tradice. Může mít v současnosti své místo, aniž by ztrácela respekt k druhému? A jak ji uchopit, aby nepůsobila jako relikt minulosti, ale vědomé rozhodnutí? Právě v tom se ukazuje rozdíl mezi zvykem a jeho interpretací.

Nedělní zmrtvýchvstání je největším svátkem roku.

Bílá sobota byla na Podbrdsku dnem, kdy se v chalupách i v krajině začínalo znovu dýchat. Po dvou dnech ticha a půstu přicházela s pocitem, že svět se pomalu obrací ke světlu. Nebyla to ještě radost velikonoční neděle, ale už ani tíha Velkého pátku.

Velikonoční noc a následný Boží hod velikonoční patří k nejvýznamnějším dnům celých svátků. Právě tehdy vrcholily oslavy jara, nového života i křesťanské tradice, které se promítaly do rodinných setkání, slavnostního jídla i lidových zvyků. Připomeňte si, jaké rituály naši předci dodržovali a které z nich se dochovaly dodnes.

ROZHOVOR: Mezi nejstarší a nejvýznamnější svátky křesťanského kalendáře patří Velikonoce a v českých zemích mají tradici, která sahá hluboko do minulosti. Slaví se připomínka zmrtvýchvstání Ježíše Krista, ale i zvyky připomínající dávné oslavy jara. „Velikonoce jsou povzbuzením, že člověk má cíl svého života, že jeho pozemské putování není vždycky jenom něco příjemného,“ řekl serveru PrahaIN.cz pražský biskup, signatář Charty 77 a někdejší disident Václav Malý.

Bílá sobota je zvláštní den mezi bolestí a radostí, mezi koncem a novým začátkem. Navenek se zdá, že se nic neděje, ale právě v tom tichu často dozrává to nejdůležitější. A tomu dnešní člověk rozumí možná víc, než si připouští.

Kdysi byly české Velikonoce docela předvídatelné. Kluci pletli pomlázky, holky barvily vajíčka a v pondělí se chodilo koledovat. Vliv amerického vzoru zatočil i s ustálenými českými tradicemi. Moderní domácnosti s dětmi už slaví Velikonoce jinak.

Velikonoční pondělí v českých domácnostech mívá často velmi podobný scénář. Začíná to euforickým lovem na čokoládová vajíčka, pokračuje „biochemickým raušem“ u hromady rozbalených staniolů a končí nevyhnutelným emocionálním kolapsem kolem druhé hodiny odpoledne. Zkuste to letos udělat jinak.

Velikonoce jsou svátky, které si každý ohýbá podle vlastních potřeb. Někdo je slaví z přesvědčení, někdo ze setrvačnosti a většina z nás proto, že čtyři dny volna se prostě neodmítají. Odpočinek? Ten přijde možná příští týden.

V centru Prahy dnes pokračují Národní oslavy Mezinárodního dne Romů akcí Roma Flow: Živá scéna. V prodejně Queens v ulici 28. října se od 14 do 17 hodin představí romští umělci z Česka, Slovenska i Finska, kteří nabídnou výtvarnou performanci, autorské čtení a hudební vystoupení. Zpravodajský server Romea.cz, který je mediálním partnerem národních oslav, o tom informovala organizace ARA ART.

Existuje tradice, při které před rozzuřenými býky utíká několik šílenců ulicemi španělské Pamplony jen proto, aby oslavili svatého Fermína a aby se diváci pobavili.

Velikonoce nejsou jen o volných dnech a dobrotách. Patří mezi nejstarší a nejbarevnější svátky v roce – a české tradice jsou často tak trochu směsí křesťanských zvyků a dávných pohanských rituálů. A právě proto jsou dodnes tak zajímavé.

Proč se dnes nesmí rýt do země a proč zvony utichly?

Barvení vajíček je odjakživa tradicí na území celé České republiky. Někde je zdobí voskem, někde se obarvují pomocí přírodních materiálů a octových odvarů. Někde se používají speciální samolepky, které vajíčka ozvláštní po svém. Na Hané jsou tradicí slámové kraslice. Dnes se na ně skoro už zapomnělo, obdivovat ho můžete ale i dnes.

Zatímco u nás řešíme, kdo koho vyšlehá pomlázkou, jinde lidé dobrovolně podstupují ukřižování, vyhlazují králíky nebo zapalují figuríny. Velikonoční zvyky různých zemí ukazují, jak křehká je hranice mezi tradicí, vírou a něčím, co zavání brutalitou.

Velikonoce si většina z nás spojí s vejci, pomlázkou a beránkem. Jenže ve světě existují symboly, které jdou mnohem dál, někdy jsou roztomilé, jindy zvláštní a občas až bizarní. Vydejte se na krátkou cestu napříč tradicemi, kde se potkávají zajíci a podivné masky a planou ohně.

Velký pátek patří k nejtišším dnům roku a tradičně se pojí s řadou zákazů. Naši předci věřili, že zásahy do půdy mohou přinést smůlu i zkaženou úrodu. Jaké zvyky se dochovaly dodnes a proč byste měli nechat zahradu odpočívat?

Z pomlázky a opilých koledníků se vám dělá zle, ale ani velikonoční bohoslužby nejsou nic pro vás? Z původního významu svátků jara nám v současnosti zbyl leckdy hlavně barevný kýč v supermarketech a levný alkohol. O jejich duchovní rozměr se ale nemusíme připravit, ani když nám návštěva kostela zní jako čiré utrpení. Nad tím, jak objevit pravý význam Velikonoc a užít si je po svém, se zamýšlí farářka Sandra Silná a redaktorka Heroine Gabriela Knížková.

Většina českých žen v průzkumech uvádí, že je jí tradice velikonoční pomlázky nepříjemná. Do šlehání žen se nechce ani části mužů, přesto se tradice pořád drží. V čem všem je problematická? A mělo by cenu ji zakázat?

Pátek je dnem, kdy byl Ježíš ukřižovaný. Je to tedy den nejpřísnějšího půstu, smutku a ticha. Pro naše předky byl doslova nabitý magií. Měli jej spojený s řadou zákazů, pověr a pranostik.

Tradice tvoří naši kulturu. Utváří nás, obohacují a spojují nás s našimi předky. Mají totiž hlubokou historii. Nejvíce tradic máme spojených s Vánocemi a Velikonocemi. Pravdou však je, že tradicemi je protkán celý rok. Každá rodina má své vlastní tradice. Je zajímavé, že některé tradice se v průběhu času ztratí. Objevují se nové a mnohdy se tradice po letech zapomenutí opět vyjeví a stanou se opět oblíbenými a tradovanými. Víte, jaké zajímavé jarní a velikonoční tradice upadly v zapomnění?

Všude mají Velikonoce nějaký specifický ráz. V pošumavských Prachaticích k nim patří pekání. Zvyk sahající až ke Keltům, který už v tradiční podobě nikde jinde v Česku nenajdete.

Dnes je Zelený čtvrtek, a právě proto nastává ideální čas oživit staré zvyky, které v sobě spojují hlubokou křesťanskou symboliku s barvitou lidovou magií. Tento den představuje jeden z nejvíce fascinujících uzlů naší kulturní tradice, neboť stojí na prahu vrcholných Velikonoc a jeho význam zdaleka přesahuje moderní, poněkud zjednodušený zvyk servírovat pouze porci špenátu. V tomto čase se organicky propojuje liturgická vážnost s archaickými rituály, které měly člověku po vyčerpávající zimě navrátit ztracenou vitalitu a zajistit mu materiální dostatek.

Kristus musel zmizet z kalendáře, vajíčko přežilo jako symbol přírody a pomlázku vysvětlovalo Rudé právo jeruzalémskými kněžími. Jenže babička doma věděla své a vajíčka barvila dál.

Víte, proč se na Zelený čtvrtek honí Jidáš a co jíst, abyste byli fit až do příštího jara?

Toužíte po nových zážitcích? Co třeba na poslední chvíli změnit plány na Velikonoce a užít si je trochu jinak, například ve Španělsku.

Velikonoce patří v České republice k nejvýznamnějším svátkům jara. Zatímco v mnoha zemích jsou spojené hlavně s náboženskými obřady nebo hledáním čokoládových vajíček, v Česku se dodnes dodržují lidové tradice, které mají často velmi staré kořeny.

Zvyk, že zvony na Zelený čtvrtek odlétají do Říma, patří k nejpoetičtějším obrazům celého pašijového týdne. Jeho kořeny sahají do středověku, kdy se v liturgii ustálilo, že od poledne Zeleného čtvrtku až do Gloria na Bílou sobotu zvony umlknou.

Dnešek patří k nejpodivnějším dnům pašijového týdne. Proč se naši předkové umazali od sazí a proč je v tento den přísný zákaz mračení?

Velikonoce nejsou jen o pomlázce a koledování, ale také o bohatě prostřeném stole plném symbolů a tradic. Víte, co jednotlivé pokrmy znamenají a proč by na vašem stole neměly chybět? Připomeňte si s námi jejich význam.

O minulém víkendu ve Španělsku začal velikonoční týden. A já byla při tom! Je to velký zážitek plný silných emocí s úžasnou a neopakovatelnou atmosférou.

Zatímco my si vystačíme s pomlázkou a pečením beránka, jinde ve světě berou oslavy jara a náboženské tradice z úplně jiného konce. Zapomeňte na chvíli na čokoládové zajíčky a podívejte se se mnou na místa, kde se během Velikonoc dějí věci, které by vás nejspíš nenapadly ani v nejdivočejším snu.

Vůně kynutého těsta a medu neodmyslitelně patří k ránu na Zelený čtvrtek. Aby měly jidášky tu správnou sílu ochránit vaše zdraví, hospodyňky je tradičně pečou už na Škaredou středu. Připomeňte si s námi symboliku tohoto prastarého pečiva a upečte si kousky, které se na jazyku jen rozplynou.

Velikonoce se kvapem blíží, a tak je čas začít myslet na kraslice. Většina lidí je zdobí pouze tak, že je obarví, nebo je pokreslí pomocí fixy. Podívejte se na tyto techniky, díky kterým vám budou kraslice všichni závidět.

Velikonoce nezačínají dnem v kalendáři, ale okamžikem, kdy se kuchyní začne linout vůně cibulových slupek.

Šedá barva v pašijovém týdnu symbolizuje pokoru, ale také odstraňování starých nánosů. Jaké jsou rituály čistoty, které připravují cestu k velikonoční radosti?

Paska místo mazance, posvěcený košík plný klobás a vajíček, ale žádná pomlázka. Ukrajinci, kteří před čtyřmi lety uprchli do Česka před válkou, slaví Velikonoce po svém, i když si termín často přizpůsobují českému kalendáři.

Častým motivem afrických masek je ženská tvář, obvykle založená na ideálu ženské krásy dané kultury. Například ženské masky etnika Punu v Gabonu mají velmi dlouhé řasy, mandlové oči, malou bradu a tradiční skarifikační ozdoby na tvářích.

Ať už Velikonoce vnímáte jako svátky jara nebo pro vás mají hlubší náboženský význam spojený s oslavou zmrtvýchvstání Ježíše Krista, je pravděpodobné, že si je hodláte užít. A to se vším všudy: tedy i s jídlem. Pečete jidáše a mazance, chystáte ošklivé i zelené pokrmy a maso připravujete na všechny způsoby. Víte ale, jaká masa na velikonoční stůl tradičně patří? Poradí zkušení řezníci.

Kdysi tato hra patřila k oblíbeným velikonočním zábavám na Rychnovsku. A tradice valbisek či balvisek, po nichž se koulí vejce, v poslední době znovu ožívá. Setkat se s ní mohli už před pár lety návštěvníci velikonočních akcí v areálu Hostince u Karla IV. v Záměli. Loni se vrátila do Rychnova nad Kněžnou.

Barvení vajíček neodmyslitelně patří k Velikonocům stejně jako pomlázka, mazanec nebo beránek. Vyzkoušejte techniky, ke kterým potřebujete jen to, co najdete doma v kuchyni.

Velikonoce jsou časem tradic, dobrého jídla a prvních jarních dnů venku. Přinášíme přehled jednoduchých tipů, jak brát při Velikonocích ohled na své okolí či hospodářská zvířata bez omezování, ale s větším smyslem.

Tchyně mi kdysi řekla větu, které jsem vůbec nerozuměla. Pak jsem začala pátrat a zjistila, že za ní stojí tradice, o které polovina republiky nemá tušení, a ta druhá ji bere jako samozřejmost.

Velikonoce si dnes většina lidí spojuje s volnem, pomlázkou a prvními opravdu jarními dny. Málokdo si ale uvědomuje, že celé svátky mají jasnou strukturu a že jejich „hlavní děj“ se odehrává ještě před velikonočním pondělím. Právě pašijový týden, někdy označovaný jako Svatý týden nebo Velký týden, je období, kdy se postupně vrství tradice, zvyky i symbolika, která se v českých domácnostech drží dodnes

Zatímco muži dříve o tomto dni odpočívali, hospodyně zahajovaly velký úklid. Modré pondělí je ideální příležitostí k tomu, abyste i vy vyvětrali své domovy a zbavili se všeho starého. Objevte kouzlo dne, který je víc než jen začátkem pracovního týdne.

Za dveřmi jsou Velikonoce, ale doba před nimi je plná odříkání. 40 dní trvá půst, výjimku tvoří neděle. Co se tedy podávalo na talíř, když se lidé zřekli masa? Různé kaše, lepenice a polévky.

Velikonoce nejsou jen prodloužený víkend, ale svátky s bohatou historií sahající až do dávných dob. Pro naše předky představovaly nejdůležitější období roku, plné symbolických rituálů a pověr. Oslavovalo se během nich nejen Kristovo zmrtvýchvstání, ale také probuzení přírody po zimním spánku a příchod tolik očekávaného jara. Každý den velikonočního období má své jedinečné zvyky a tradice – víte, proč byste se neměli mračit na Škaredou středu nebo jak správně oslavit Zelený čtvrtek?

Velikonoce se rychle blíží. Jaké to bylo slavit Velikonoce v komunistické éře? Bylo na stolech opravdu dostatek jídla a lišily se tradice od dnešních?

O tradičních kuchyni ugrofinských Udmurtů (zastarale nazývaných Voťaky). Výňatek z mého „literárně-politologického cestopisu“ Přes Čukotku na Fidži a zpět – 1.