Tradice

Několik šálků denně, neobvyklá chuť a konzistence, která nám připomíná spíš řídkou polévku. V drsných podmínkách Himálaje jde ale o vydatný zdroj energie, který má své opodstatnění.

Čtyřletá Pavlínka mávla šátkem a mongolská step se rozběhla… Z cyklu „Jak jsem potkal Čingischána“, Mongolsko 1990.

Mohutný hřebec hrábne kopytem do země. Za několik okamžiků rozhodnou zkušenosti, důvěra a souhra člověka s koněm. Klání chladnokrevníků je podívaná, na kterou se nezapomíná.

Experimentální videoesej Volklore od Viktorie Štěpánové, absolventky pražské FAMU, se stala jednou z letošních vítězných snímků prestižní soutěže Student Academy Awards, kterou pořádá americká Akademie filmového umění a věd. Snímek zvítězil v kategorii Alternative/Experimental, zatím ale není jasné, zda získá bronzové, stříbrné nebo zlaté ocenění. Slavnostní předání cen se uskuteční 14. září 2026 na Torontském mezinárodním filmovém festivalu.

Kdo chce letos oslavit konec žní, má na výběr tři termíny: 22.–23. srpna Kroměříž, o tři týdny později Praha a ve druhé polovině září poprvé i Park 360 u Hradce Králové. Vstup je všude zdarma, jen doprovodný muzejní program v Kroměříži má drobné vstupné.

Středověká svatební noc se neobešla bez publika. Intimní chvíle patřily k veřejným událostem a při selhání muže museli v manželském lůžku zaskočit jiní.

Vsetínská řemeslnice Michaela Hyklová vrací do života zapomenutou tradici zpracování lokální ovčí vlny. Ve svém ateliéru Vlákna života tvoří hřejivé plédy, ponča i příze, a navíc pořádá kurzy, kde zájemce učí celé řemeslo od stříhání ovcí až po tkaní.

Na hranici afrických zemí Zambie a Zimbabwe, kde žijí po mém soukromém soudu snad nejkrásnější ženy celé Afriky, se řeka Zambezi náhle ztrácí v úzké puklině vyhloubené do čedičové plošiny.

Hledání partnera je velmi náročný proces, který může znamenat i roky pečlivého výběru a snažení. Ani poté ovšem neexistuje žádná záruka, že vztah potrvá navždy. Některé společnosti přitom upřednostňují naprostou sexuální nezkušenost, zatímco jinde by si panna našla ženicha jen stěží.

Předvánoční čas za socialismu měl svoje vlastní, neopakovatelné kouzlo. V bytě voněly vanilkové rohlíčky, v televizi běžely pohádky, v obchodech se stály fronty na kubánské pomeranče… a do toho všeho náhle zazvonil domovní zvonek.

Jak se žilo v Boskovicích ve 2. polovině 19. století? Vzpomínky své matky Anny Odehnalové zapsala přičinlivá sběratelka pověstí a lidských příběhů Alžběta Čihařová.

Existují kulturní tradice, které si zaslouží respekt. A existují tradice, které si zaslouží skončit. V tomto textu představuji postoj WHO, lidskoprávních organizací a výsledky vlastního terénního výzkumu.

Ramadán - Muslimský svátek trvající celý měsíc. Což o to, ať se postí. Ale v červenci to je pro Evropana krutá zkouška.

Ve Skotsku nevěstu polijí melasou, u čínských Tchu-ťia má před svatbou týdny plakat a jinde rodiny vyjednávají o penězích. Některé rituály sbližují, jiné překračují hranici souhlasu.

Netradiční obrácený věkový rozdíl není jedinou zajímavostí domorodého kmene Bonda, žijícího v odlehlých indických horách Konda Kamberu ve Východních Ghátech v jihozápadní Orisse, kde žijí svůj tradiční, jednoduchý styl života.

Dovolená v Řecku vyžaduje dodržování místních specifik. Určité pohyby rukou budí silné pohoršení a běžná hygiena podléhá zcela jiným zvyklostem.

Největší skanzen v Česku vznikl, aby zachránil dva roubené domy z náměstí. Dnes už mu je přes sto let, má půl milionu návštěvníků ročně a na místním hřbitově leží čtyřnásobný olympijský vítěz.

Dívka si zde vybírá partnera, muž nesmí odmítnout nabídku k sňatku ani k intimnostem. Žena má navíc právo odejít za jiným a manžel ještě dostane náhradu v podobě buvolů. Fikce? Nikoliv. Tódové žijí v Indii a dodnes ctí prastaré tradice.

V jižním Saskatchewanu stojí amfiteátr, určený pro setkávání a letní oslavy původních obyvatel, indiánů komunity Saulteaux. Má kruhový tvar se vzdušnou střechou, která jako by se vznášela nad prérií.

Španělská Pamplona se každý rok v červenci mění v epicentrum adrenalinu. Festival San Fermín není jen bujarou oslavou, je to rituál, který láká odvážlivce z celého světa, aby se postavili čelem šestici býků v úzkých historických uličkách. Protože je letošní běh v plném proudu, je čas se podívat, co za touto nebezpečnou tradicí vlastně stojí a proč ji lidé podstupují.

Na jubilejní dvacátý ročník Borůvkobraní v Borovanech dorazilo rekordních 13 000 návštěvníků.

V odlehlých horách severní Albánie žije posledních zhruba dvanáct přísežných panen, žen, které složily doživotní slib celibátu, oblékly mužský oděv a převzaly roli hlavy rodiny, kterou už nikdy nesměly opustit.

Jedna žena a několik manželů. Zní to jako brazilská telenovela? Ve skutečnosti se však jedná o reálnou tibetskou tradici, která funguje po staletí a pomáhá rodinám přežít. Proč se bratři dělí o jednu manželku a proč to místní vnímají jako běžnou věc?

Guaranin je v chemických databázích veden jako historické synonymum kofeinu, přesto guarana působí jinak než šálek kávy. Odpověď hledejte v amazonském pralese.

Dívce ostříhají vlasy, svlékne ženský oděv a místo hidžábu přijme chlapecké kalhoty. Dostane mužské jméno a rodina přivítá nového syna, jenž bude - narozdíl od svých sester - žít svobodně.

Na Madagaskaru smrt neznamená konec. Poznejte fascinující rituál Famadihana, při kterém rodiny vykopávají své předky, oblékají je do hedvábí a tančí s nimi za doprovodu veselé hudby a domácího rumu.

Oslavany čeká od 17. do 19. července 2026 víkend plný koncertů, pouťové atmosféry, rodinného programu i tradičních duchovních akcí.

Cestování nám otevírá dveře do úplně jiných světů. Poznáváme nové kultury, odlišné tradice i způsoby života, které jsou často fascinující. Některé zvyky nám připadají krásné a inspirativní, jiné však dokážou pořádně šokovat.

Kmen Sateré-Mawé z Amazonie proslul rituálem mravenčích rukavic s extrémně bolestivými kousnutími. Jsou strážci tradic a objeviteli guarany, jejíž plody připomínají oči a jsou základem jejich kultury.

Tradice takzvaných lotosových nohou patří k nejtemnějším symbolům čínské historie. Malá chodidla byla považována za znak krásy, společenského postavení i ženské přitažlivosti.

Kočovní pastevci. Krev s mlékem. Chýše z kravského trusu. Takový obraz Masajů se opakuje v cestovatelských článcích i na sociálních sítích. Část roku žiji s nimi a vím, že jejich život je pestřejší. Kde končí tradice a začíná stereotyp?

Tanečníci v maskách při náboženských a kulturních obřadech ztvárňují jak bohy, tak i přírodní duchy a velké předky.

Kniha je inspirací, jak si užít společné chvíle s rodinou i s komunitou, a přitom předávat dál důležité dědictví a moudrost našich předků.

Mezinárodní folklorní festival Strážnice 2026 láká na neopakovatelnou atmosféru, hudbu a kroje. Zjistěte, jaký program čeká na návštěvníky v zámeckém parku.

Kutná Hora dnes ožila 32. ročníkem gotické slavnosti Královské stříbření. Navzdory tropickému počasí si cestu do parku pod Vlašským dvorem našly tisíce lidí. Zatímco návštěvníci vyhledávají stín a osvěžení u řeky, největší výzvu vedra zažívají rytíři v těžkých brněních, kterým museli pořadatelé kvůli přehřátí pomáhat ze zbroje.

Letní slunovrat patřil k nejvýznamnějším dnům roku. Na kopcích hořely ohně, lidé vyráželi do luk a lesů sbírat léčivé rostliny a kolem nejkratší noci v roce vznikla řada zvyků, které se dochovaly až do současnosti.

Keltové uctívali kromě bohů i některé rostliny a zvířata. Náboženské obřady vykonávali druidové, ale existovaly i jiné kněžské skupiny. Keltové slavili čtyři hlavní svátky. Ohlasy jejich mytologie najdeme v legendách z Francie, Irska i Walesu.

Dim sum patří mezi nejznámější pokrmy čínské kuchyně a jeho tradice sahá stovky let do minulosti, především do provincie Kuang-tung na jihu Číny. Nejde přitom o jedno konkrétní jídlo, ale o širokou škálu malých porcí pokrmů. Název „dim sum“ lze volně přeložit jako „dotknout se srdce“ a odkazuje na myšlenku, že drobné, pečlivě připravené pochoutky mají potěšit nejen žaludek, ale i duši. Tradice podávání dim sum je úzce spojena s takzvaným „yum cha“, tedy společenským setkávání u čaje.

Svátek sv. Víta, jednoho z nejoblíbenějších světců českých zemí, měl v Povltaví v 19. století radostný, letně laděný charakter. Připadal na dobu, kdy se krajina dostávala do plné síly, dny byly nejdelší v roce a řeka nesla teplou, pomalou vodu.

Mezi velmi překvapivé a vizuálně nádherné kulturní svátky v Africe nepochybně patří Guérewol – tradiční svátek Wodaabů, žijících především na území Nigeru, Čadu a v menších počtech i v sousedních zemích západní Afriky.

Svátek svatého Antonína měl v Povltaví v 19. století jemný, ochranitelský a letně radostný ráz. Lidé jej vnímali jako den, kdy se prosí o klid v rodině, zdraví pro děti i dobytek a o dobré počasí pro práci, která se v té době rozbíhala naplno.

Zlatavý smažený řízek patří k nedělním klasikám českých rodin. Většina z nás sahá po vepřové krkovici nebo kuřecích prsech, ale skutečným vítězem v této kategorii je telecí maso. Historické recepty, gastronomická fakta i samotná struktura vláken dokazují, že právě telátko nabízí ideální kombinaci křehkosti, šťavnatosti a chuti. Proč byste mu měli dát šanci i ve vaší kuchyni?

Celá řada Čechů zajde do hospůdky nejenom kvůli pivu či jinému alkoholu, ale i v očekávání příjemného posezení či možnosti poklábosit se svými přáteli a známými. V tom jsou Irům velice podobní.

Inuité přežívali díky přesně nastaveným pravidlům, která z cizinců dělala spojence. Jedno z nich se týkalo manželek. Kdo ho respektoval, měl záštitu. Kdo ho obešel, riskoval život.

Vítejte v údolí Baliem, kde se truchlí usekáváním prstů, muži tu nosí místo prádla tykev a sex je naprosté tabu. Poznejte fascinující kmen Dani, který dodnes žije jako v době kamenné.

Morava je sice součástí České republiky, ale jazyk, kterým se tam mluví, zdá se pro mnohé Čechy jako cizí. A když se k tomu přidají ještě jednotlivá nářečí, je to teprve guláš.

O uplynulém víkendu se do španělské Lleidy sjelo 200 tisíc lidí, aby společně zkonzumovali 14 tisíc kilogramů šneků. Vyhlášený gastronomický festival začal jako rodinná akce před desítkami let a dnes je největší svého druhu na světě.

Ve Švédsku není sobota jen začátkem víkendu. Pro mnoho rodin znamená něco mnohem důležitějšího - den, kdy přichází čas na lördagsgodis, tedy legendární „sobotní sladkosti“. Jak tato tradice vznikla? A proč?

Kamenování kamene zní zvláštně. Kamenování ďábla logicky. Kamenování kamene v podobě sloupů, které symbolizují ďábla, je jakýmsi kompromisem.

Na Sulawesi v Indonésii může tělo zůstat doma měsíce i celé roky. Příbuzní zatím shánějí peníze na obětní zvířata a hostinu. Pohřeb se pak mění ve veřejný účet, kde se před celou vesnicí počítá čest i dluhy.

Vyprávění příběhů, živá hudba a společné vzpomínání vrátily návštěvníky Khamora do časů, kdy se v romských rodinách večer sedávalo pohromadě a příběhy se předávaly z generace na generaci. Pondělní program Storytelling: Giľora v Komunitním centru Kampa připomněl prastarou romskou tradici vakeriben, tedy vyprávění, při němž se prolínají osobní vzpomínky, humor, hudba i zkušenost celé komunity. Reportáž z akce natočila první romská internetová televize ROMEA TV.

Pokud si myslíte, že bungee jumping je výstřelek moderní doby pro znuděné adrenalinové nadšence, ostrov Pentecost v souostroví Vanuatu vás vyvede z omylu.

Jedno dítě a několik otců? Pro amazonské kmeny to nebyl skandál, ostuda ani potupa ale zcela samozřejmá součást života. Domorodci věřili, že dítě může zdědit vlastnosti po každém z partnerů své matky a mít díky tomu větší šanci na přežití.

V dnešní době je mnichovský Oktoberfest obří akcí, na kterou se každoročně sjede více než 6 milionů lidí. Ti všichni si užívají jedinečnou atmosféru těchto oslav piva. Kde se ale Oktoberfest vzal?

Při srovnání života západních dětí s dětmi kmene Ik vyplyne na povrch absolutní nepoměr v jejich životech. Na jedné straně jsou děti, které mají všeho až příliš, a na druhé ty, které nemají vůbec nic, trpí hladomorem a musí si poradit bez rodičů.

V Rožnově pod Radhoštěm zažijete den plný řemesel, ochutnávek, starých her a jarních tradic, které kdysi patřily ke každodennímu životu na Valašsku.

Svatby nejsou jen o obřadu a hostině. Po staletí je provázejí různé tradice a zvyky, které měly novomanželům přinést štěstí, lásku nebo bohatství.

Japonsko bývalo symbolem disciplíny, efektivity a neúnavné pracovní morálky. Za dokonalou fasádou ekonomického zázraku se ale po desetiletí skrývá fenomén, který dostal vlastní jméno: karóši neboli smrt z přepracování.

Tradiční dívčí i chlapecká obřízka se provádí bez analgetik, neboť zvládnutí bolesti je klíčovou součástí přechodového rituálu. Tuto skutečnost silně kritizuje jak WHO, tak lidskoprávní organizace.

Pamatujete si ten rituál ze školy? Přinesete bonbony, obejdete třídu a obdarujete i ty, kteří vás nemají rádi, ale bonbon vezmou a popřejí. V dospělosti to nahradí chlebíčky do práce. Kde se vlastně tahle tradice s narozeninami vzala?