Václav III.

Každý má v hlavě pár letopočtů, jména panovníků a obrazy z učebnic, které se tam drží od základní školy. Někdy ale zjistíte, že to, co považujete za jistotu, vůbec není jistota. Připravili jsme výběr drobných historických pastí, které matou i lidi považující se za fanoušky dějin.

Málokterá smrt je v českých dějinách tak známá jako vražda posledního Přemyslovce, Václava III. Období po jeho úmrtí však bývá opomíjeno, ačkoliv jde o dobu plnou fascinujících bojů a intrik.

Osmnáctého listopadu 1297 zaplatil český král Václav II. 5 000 zlatých za zisk Klatovska a Sandoměřska. Je to výjimečné období, kdy český král byl pohádkově bohatý.

Nebojovali tam, kde bojovat měli, a ustupovali tam, kde neměli. Přemyslovci neměli cit na to, jak se chovat u sebe doma ani v zahraničí. Nízké sociální dovednosti nakonec rod zahubily.

Hrad Veveří se dostal do mnoha legend a pověstí. Měl prý skrývat stříbrné sochy apoštolů. Hodně lidí po nich za ta staletí pátrala a všichni špatně dopadli.

Příběh mladého krále, který byl v roce 1306 zavražděn v Olomouci. Smrtí šestnáctiletého panovníka skončila éra Přemyslovců. Smrt Václava III. nebyla objasněna.

Anna Přemyslovna byla česká princezna a nejstarší dcera krále Václava II., která byla provdána za vévodu Jindřicha Korutanského. Stala se tak královnou Čech, vévodkyní Korutan a hraběnkou Tyrolska.

Na první pohled je to jako nějaký konflikt z historicky laděné telenovely: mladá královna versus půvabná vdova, její macecha, žárlivost, intriky a král mezi nimi. Termín válka královen ale historici nepoužívají jen tak, protože ve skutečnosti šlo o tvrdý politický konflikt, který otřásl samotnými základy království.

Často se mluví o jeho manželkách. Zapomíná se však na ten první vliv, který měla jeho matka, Eliška Přemyslovna. Karel IV. si její lásky příliš neužil...

Vražda českého krále Václava III. je do dnešních dnů považována za nejzáhadnější vraždu v našich dějinách. Je možné i po uplynutí více než 700 let od této události zjistit, kdo vlastně krále zavraždil?

O Václavovi III. se traduje spousta klišé. Například, že promrhal bohaté dědictví v opileckém hýření a nadělal královské pokladně spoustu dluhů. Kolik z toho je pravda a co si vymysleli kronikáři?

Za jeho vlády se Čechy rozvinuly tak, jako nikdy předtím. Přesto hned po jeho smrti se vše rozpadlo. Tak, jak to tu bývá.

Prohlídka zámku se chýlí ke konci. Poslední místností je komnata, na jejíž zdi je rozkreslený obrovský strom se jmény předků daného rodu. Jeho větve se roztahují až do nejvzdálenějších rohů a jména psaná starodávným písmem zdobí ještě starodávnější letopočty.

V roce 1306 vymřel český královský rod po meči. Vražda mladého Václava III. v Olomouci uzavřela téměř půl tisíciletí trvající vládu Přemyslovců.

Neobjasněné historické vraždy vždy patřily k oblíbeným tématům. Důkazem budiž příběh Jacka Rozparovače, v našich končinách zase vražda krále Václava III. Britští badatelé nyní jednu takovou vyřešili.

Mnozí jej považují za slabého panovníka. To však není pravda, získal pod českou vládu řadu zemí včetně Slezska. Za jeho vlády došlo k povýšení pražského biskupství na arcibiskupství a synu Karlovi zajistil zvolení římským králem.

Ve čtvrtek 28. května roku 1310 se branou Pražského hradu tiše prosmekly tři nuzně oblečené služebné. Nikdo ze stráže netušil, že ve skutečnosti jsou v této trojici služky jen dvě a že ta třetí je jejich paní: česká princezna Eliška Přemyslovna, druhorozená dcera zesnulého českého krále Václava II. Útěkem poslední dědičky české královské krve do Nymburka vrcholil zápas o český trůn.

Vysoko nad obcí Klentnice ční skalní zub, který už z dálky přitahuje pozornost. Sirotčí hrádek je jedním z nejpůsobivějších míst v Pavlovských vrších. Zřícenina gotického hradu z 13. století nabízí nejen nádherné výhledy, ale i temné legendy a atmosféru, která se vám dostane pod kůži.

Bylo mu přisouzeno vládnout jen rok a jeho smrtí skončil rod Přemyslovců vládnoucí po staletí v českých zemích. Český král Václav III. zemřel rukou neznámého vraha v Olomouci při tažení do Polska.

Zemřel „můj“ pátý papež, první v době, kdy jsem katolík. To, že mě smrt papeže poprvé rozesmutnila, ale nijak nesouvisí s mým katolictvím. Papež František byl podle mě první, kdo si ve Vatikánu dovolil nebýt institucí, ale člověkem.

Čeští králové se v minulosti při svém státnickém rozhodování hodně řídili podle hvězd. Ty jim však nebyly vždy jenom příznivě nakloněny. Svoje by o tom mohl dopodrobna vyprávět třeba český král Václav I.

Historie českého národa je velmi pestrá. Zvídaví jedinci se mohou nořit v oceánech příběhů o vzestupech a pádech vladařů, revolucích, tragických událostech i dobách největší slávy.

Správný řezník je silný a drsný chlap a to již od nepaměti. Dokazuje to i málo známá historická událost z roku 1310, kdy řezníci svými sekerami zahnali korutanské žoldnéře. Umožnili tak vstup do města tehdy mladičkému králi Janu Lucemburskému.

O 15 milionů korun více než v loňském roce půjde letos na velké opravy komunikací ve vlastnictví města. Na opravy či úpravy vozovek, chodníků, autobusových zastávek, mostů, lávek a podchodů Olomouc letos pošle zhruba 143 milionů korun. Část peněz směřuje i na drobnější opravy živičných a dlážděných komunikací, veřejného osvětlení a světelné signalizace. Vyhlášení veřejné zakázky na realizaci první z plánovaných oprav již tento týden schválila rada města.

Jen dva římské krále zabil vrah. V obou případech vražda měla souvislost s Čechami. Po smrti Albrechta Habsburka si země oddechla, když byl zabit Filip Švábský, přineslo to smutek, šok a zármutek.

Od roku 1604 do roku 1664 vymřela ta nejbohatší a nejpřednější česká šlechta. Proč?

Zřícenina hradu Sirotčí hrádek (Waisenstein, Rasenstein, Rossenstein či Růžový hrádek) stojí v přírodní rezervaci „Růžový vrch“ nad vsí Klentnice na Břeclavsku, asi 3 km od jihomoravského Mikulova.

Oblast středomoravské Hané je synonymem pro rovinu, která se v Čechách a na Moravě krčí ve stínu hornatého území. Rovinatý reliéf Olomouce je příhodný pro cyklistickou dopravu po městě, a přesto nejstarší historii města určovaly “hory”. Tři olomoucká návrší jsou však tak nízká, že zanikají v současné zástavbě.

Mít milenku, ta patří mezi vládci na středověkém dvoře k bontonu. Přítomnosti krásných žen ve své loži si proto užívají i čeští králové. Nejednou se jejich milenky těšily stejnému postavení jako zákonité manželky.

Každý z nás si jistě někdy představil, jaké by to bylo narodit se jako šlechtic. Vzdělání, sluhové, moc – to všechno zní lákavě. Dnes si ale představíme ty, kterým se jejich privilegia stala osudná.

Detektivních příběhů a odborných analýz pátrajících po vrahovi Václava III. už vyšla řada. Tragický konec mladého krále láká historiky, spisovatele i dramatiky. O vraždě máme jen málo potvrzených informací a zůstává zde velký prostor pro spekulace.

V pondělí začíná v Olomouci, na Olomoucku, ale i v kraji několik uzavírek a výluk. Report přináší přehled oprav na silnicích, řidiči a cestující v městské hromadné dopravě tak mohou zjistit, kudy pojedou. První z oprav se chystá přímo v Olomouci, a to v části Lazce. Výměna povrchu komunikace týkat ulice Václava III., která spojuje Dlouhou ulici a ulici Na Letné.

Další ulice na Lazcích se dočká opravy. Tentokrát se bude výměna povrchu komunikace týkat ulice Václava III., která spojuje Dlouhou ulici a ulici Na Letné. Stavební práce začnou v pondělí 9. září a potrvají do 18. října. Oprava bude probíhat za úplné uzavírky, která ale bude rozdělena do dvou etap.

Přemyslovci nevymřeli kvůli vraždě Václava III. Ve skutečnosti se tak stalo o více než dvě stovky let později…

České hrady jsou nejen majestátní stavby, ale také symboly bohaté historie a kulturního dědictví. Každý z nich nese vlastní příběh spojený s významnými událostmi české historie. Co vše o nich víte? Otestujte se!

Olomoucká vražda posledního Přemyslovce Václava III. nedá historikům spát ani po 718 letech. Důvodem k odstranění vladaře přitom mohla být obava české a moravské šlechty z toho, že král nechá po návratu polského tažení prověřit jejich majetkové poměry. První na seznamu korupčníků byl duchovní Petr Angel.

Přemyslovský rod vládl českým zemím dlouhá staletí. Smrt posledního přemyslovského vládce Václava III. v Olomouci však není jediným pojítkem rodu s městem. Před tím v Olomouci sídlila vedlejší větev Přemyslovců, která ovládala takzvaný Olomoucký úděl. Jeden údělný kníže se však díky intrikám postavil do čela rodu a stal se knížetem celé země.

Politiku současnosti známe především jako místo drsných slovních střetů a urážek. Buďme rádi, že zůstává u verbálních projevů, historie je totiž přeplněna drastickými případy, kdy boj o moc končil násilnou smrtí. S portálem ŽivotvČesku.cz otevíráme nový seriál, ve kterém se navrátíme ke krvavým případům, které otřásly nejen naší vlastí. Prvním je osud posledního přemyslovského panovníka –⁠⁠⁠⁠⁠ Václava III.

Vydáme se na tenký led alternativních dějin. Při reálném zvážení okolností si uvědomíme, že nemusí vše dopadnout tak, jak se na první pohled nabízí. Mohl tedy Václav III. vůbec vybudovat česko-polskou říši a udržet ji pak delší dobu při životě?

Když ve svých 47 letech někdejší dvojnásobná česká královna Eliška Rejčka v Brně umírala, měla za sebou život plný zvratů.

Pro naši historii nejsou atentáty na vládnoucí představitele zrovna typické, byť i ona je zažila. Zmínit můžeme zavraždění krále Václava III. či atentát na ministra financí Aloise Rašína v roce 1923.

Letošní výročí Univerzity Palackého (UP) připomíná také Vlastivědné muzeum v Olomouci (VMO). Návštěvníci během dvou výstav uvidí unikátní exponáty, jako jsou zakládací listiny, nebo původní a současná žezla. VMO ve spolupráci s univerzitou hledali od loňského roku způsob, jak výročí 450 let od založení UP připomenout. Vznikly tak dvě výstavy, které mohou zájemci navštívit zároveň. Výstava Chrám moudrosti, jezuitská univerzita v Olomouci 1573–1773 připomíná zájemcům první dvě století univerzity, výstava Symboly moudrosti představí návštěvníkům insignie.

Kdo byl prvním Přemyslovcem? Skutečně existovala Kosmova mýtická knížata? Hypotéz je mnoho a figuruje mezi nimi i možné pokračování Sámova rodu nebo zkomolená staroslověnská válečná píseň. Pojďme spolu poodkrýt původ Přemyslovců.

Projekt předloni Olomoučanům připomněl tisíc let od únosu princezny Jitky jejím budoucím manželem, knížetem Břetislavem, a jejich pozdější usazení se v Olomouci.

Pět let před českými Přemyslovci vymřela v sousedních Uhrách zakladatelská dynastie Arpádovců. Boj o svatoštěpánskou korunu trval několik let a zapojil se do něj i poslední přemyslovský král Václav III. Nakonec však hrál s lepšími kartami italský kandidát z Neapole, mladý Karel Robert z rodu Anjou. Co předcházelo jeho úspěšné vládě?

Uherský král, syn Jánose Hunyadiho a Alžběty Szilágyi z Horogssey, se narodil v Kluži 23. února 1443. V domě svého otce získal spolu se svým bratrem Ladislavem pečlivé vzdělání pod vedením Gregora Sanockého, který ho vyučoval humanitním vědám. Johann Vitez, biskup z Grosswardeinu z roku 1445, přítel Matyášova otce a sám nadšený mecenáš a propagátor klasických studií měl rozhodující vliv na jeho vzdělání.

Jan Lucemburský, syn římského císaře, manžel Elišky Přemyslovny, zvaný Slepý a v zahraničí také známý jako Jan Český. Proč byl tedy v našich zemích cizincem?

Ve 14. století usedl na český trůn Jan Lucemburský, který tento post získal díky politickému sňatku s Eliškou Přemyslovnou. Ačkoliv je dodnes připomínán jako mocný vladař, na frontě lásky se mu příliš nedařilo.

Úspěšná výstava Dětský svět - dítětem v 19. a 20. století ve Vlastivědném muzeu v Olomouci se znovu otevře v pátek. Expozice byla pět týdnů zavřená kvůli prasklinám ve stropě ve výstavním sále svaté Kláry. Strop se již podařilo zabezpečit ochrannými sítěmi.

Mocný řád templářů a jejich ukrytý poklad. Fascinující dobrodružství, které nás přivádí na moravský hrad Veveří. Skrývá se tu skutečně vzácný poklad posledních templářů, prchajících před mstou francouzského krále?

Dcera krále Václava II. Eliška svým sňatkem s Janem Lucemburským významně ovlivnila chod českých dějin a dala zemi i „otce vlasti“ Karla IV. Její vlastní politické ambice však zůstaly nenaplněny a po několika porážkách od domácí šlechty i vlastního manžela dožila pozapomenutá v ústraní.

Pohořanský masakr, kdy vrah v Pohořanech na Olomoucku v polovině devadesátých let zastřelil tři věřitele, popisuje nová kniha Olomoucký pitaval - Skutečné kriminální příběhy historika Jiřího Fialy. Druhý díl přinese i kapitoly o vraždě faráře z Dubu nad Moravou nebo otřesný případ z okupace, kdy sovětský zběh zavraždil ženu a dvě děti v Křelově.

Symbolicky v sídle olomouckého krajského policejního ředitelství dnes pokřtili knihu o kriminální historii města s názvem Olomoucký pitaval - Skutečné kriminální příběhy.

Severočeská Krupka je obklopená dvěma hrady z lucemburské éry. Přímo ve městě stojí rozvaliny Krupky, možná založené již za Václava II., ale zakladatelem byl spíše roku 1320 mladý král Jan Lucemburský. On také nechal vystavět Kyšperk, jeden z „ochranných“ hradů Království českého.

„Co váháte? Jděte bez starosti, sledujte mého koně, on vás povede pravou cestou a dovede zase zpět, neboť cestu tuto nejednou šlapal,“ praví v Kosmově kronice Libuše poslům, kteří mají nalézt prvního vládce rodu Přemyslovců – Přemysla Oráče. Tato panovnická dynastie nám dala mnoho známých historických jmen, která se podílela na tvorbě českých zemí. Mezi…

Z města Olomouce vedla cesta ke Klášteru Hradisko po staletí jen jedna. Vyšlo se Hradskou bránou, hned za mostem přes řeku Moravu se odbočilo doleva a kolem břehu se došlo až k Hradisku. Po stejné cestě se k němu ostatně dostaneme i dnes. Řeka Morava ale v dobách, kdy ještě neměla zpevněné břehy, tuto cestu často zalévala vodou a bahnem. Stávalo se tedy, že Klášter Hradisko byl i na několik týdnů od města odříznut. To se ukázalo být jako velký problém zvlášť po roce 1802, kdy se v opuštěném klášteře usídlila vojenská posádková nemocnice. Dlouhá a nebezpečná přeprava nemocných z městských kasáren často ohrožovala život vojáků, kteří potřebovali rychlou pomoc.

Rok 1306 máme tradičně spojený se zavražděním Václava III. a vymřením přemyslovské dynastie po meči. Tak tomu ovšem bylo pouze v Českém království, neboť existovala ještě vedlejší větev Přemyslovců. Působila ještě další dvě století v moravsko-slezském pomezí, dokud nevyhasla i ona…

Odborníci provedli zdravotní řez i redukci větví památného dubu v přírodní rezervaci Království u Grygova nedaleko Olomouce, aby snížili riziko pádu větví na sousední železniční koridor či návštěvníky lesa. ČTK to sdělil ředitel Lesů města Olomouce David Janásek. Stáří mohutného dubu v lese Království odborníci odhadují na 400 let. Památný strom roste na kraji lesa a se svojí výškou přes 30 metrů je jeho nepřehlédnutelnou dominantou.

Odborníci provedli zdravotní řez i redukci větví památného dubu v přírodní rezervaci Království u Grygova nedaleko Olomouce, aby snížili riziko pádu větví na sousední železniční koridor či návštěvníky lesa.