věda

Neurotičtí lidé mají sklon k negativním emocím, jako je smutek, obavy, hněv či vina. Neuroticismus se tak spolu s otevřeností, extraverzí, svědomitostí a přívětivostí řadí do takzvané velké pětky charakteristik lidské osobnosti.

Přelomová léčebná CAR-T terapie, která představuje významný pokrok v léčbě, vstupuje do Česka. První pacient ji dostane už teď v červnu. Jedná se o nový typ genové léčby, při níž je využito vlastních buněk imunitního systému pacienta, tzv. T-lymfocytů. Buňky jsou „přeprogramovány“ v laboratoři a vráceny zpět pacientovi tak, aby vyhledaly a ničily v těle nádor. V EU je aktuálně dostupných šest CAR-T terapií. Do Česka se teď dostává šestá z nich. Nadějí je pro pacienty s mnohočetným myelomem, tedy závažným onkologickým onemocněním krvetvorných buněk v kostní dřeni. Česko je tak jednou z prvních zemí Evropy v dostupnosti všech šesti CAR-T terapií.

Devět z deseti lidí sahá po pravé ruce – bez ohledu na kulturu nebo kontinent. Oxfordská studie zahrnující 41 druhů primátů teď ukazuje, že za tím stojí dvě miliony let evoluce ve dvou oddělených krocích.

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.

Mezi třemi stovkami nejbohatších lidí planety je nejvíc Vah. Jenže stačí změnit dataset a metriku, a najednou vede Lev.

Masturbace není jen záležitostí lidí. Sólo to mají rádi i primáti, domestikovaná zvířata – a ano, někteří ptáci taky. Vědci dlouho předpokládali, že...

Globální biodiverzita sice kolabuje, vědci však paradoxně objevují nové druhy zvířat rychleji než kdykoli předtím, píše CNN. Výzkumníci, kteří se zúčastnili expedice ve východní Angole, ve středu uvedli, že v oblasti, kterou označili za „jedno z posledních velkých biologicky neprozkoumaných míst v Africe“, objevili desítky dosud neznámých druhů.

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.

Smiley, nesmrtelný hrdina Le Carrého, v knize Kvalitní vražda říká, že nejsme s to odhadnout lidi. Neexistuje pravda nebo definice, která by se dala vztáhnout na každého z nás.

Hluk tradičně vnímáme jako nežádoucí jev, který je nutné potlačit. Moderní fyzikální přístupy však naznačují, že tlakové vlny nemusíme jen tlumit, ale můžeme jejich energii aktivně řídit. Otevírá se tak nová cesta, jak s hlukem pracovat efektivněji a s menšími ztrátami. Hluk a vibrace patří mezi největší technické problémy současnosti.

Podle nových vědeckých studií může kočičí předení fungovat jako osobní „hlasový podpis“, nástroj komunikace i způsob, jak se kočky uklidňují. Výzkum naznačuje, že každá kočka přede trochu jinak – a že tento tichý zvuk skrývá mnohem víc, než jsme si dosud mysleli.

Dvanáct lvích mumií zmrzlých v sibiřském permafrostu umožnilo mezinárodnímu týmu vědců přepsat mnohé z toho, co jsme si mysleli, že víme o velké kočce, která s našimi předky v Evropě a Asii bojovala o jeskyně a kořist, tedy o lvu jeskynním (Panthera spalea).

Vědci na onkologické konferenci ASCO v Chicagu představili nová a slibná data ohledně léků ze skupiny GLP-1. Ačkoli tyto přípravky původně slouží k léčbě diabetu a obezity, nové poznatky ukazují, že přinášejí i další benefity....

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.

Elektrony kolem Jupiteru byly zachyceny v procesu urychlování, což odhaluje potenciálně jednotný mechanismus pro urychlování částic. Zjištění, která byla zveřejněna v časopise Nature, mohou pomoci objasnit, jak se v celém vesmíru produkují energetické částice.

Mák na chlebu je nevinná pochoutka. Nemytá makový semínka v tradičním nápoji jsou jiná věc. Britská lékařka Urbah Viqar popsala šestnáct případů...

Jaderní fyzici použili v nejnovějším experimentu, který se uskutečnil v Thomas Jefferson National Accelerator Facility amerického ministerstva energetiky, trochu magie a výsledek odhalil překvapivé nové informace o chování protonů a neutronů uvnitř jádra atomu. Konkrétně výzkum odhalil další požadavek, který určuje, jak se protony a neutrony párují.

Představte si, že plavete mořem a místo obyčejného „ahoj“ uslyšíte něco jako „Péťo!“, „Jano!“ nebo „Karle, kde jsi?“. Přesně tak podle vědců funguje komunikace delfínů. Každý z nich si totiž vytváří jedinečný hvizd, který slouží jako osobní identifikátor.

Demence u psů a koček není vzácná a v mnohém připomíná Alzheimerovu nemoc. Postihuje hlavně starší mazlíčky a projevuje se změnami chování, dezorientací či poruchami spánku. Jak ji rozpoznat a co může pomoci?

Nepovedený vtip může leckdo vzít vážně. Zjistili to cestující letadla, které se vrátilo zpátky kvůli tomu, že jeden teenager měl na palubě reproduktor s názvem BOMBA. Jenže dodržování pravidel je nejen v letectví opravdu důležité.

Kanadský Avrocar měl být přelomem ve vojenské technice, ale narazil na krutou realitu testování. Příběh stroje, který vypadal, jako by přiletěl z jiné galaxie.

Komentář Komentář Jana Žitky, zakladatele firmy TailorMem, která otevírá novou aplikační vertikálu, elektrochemickou syntézu čpavku.

Při vyslovení jména Baťa si většina lidí představí boty. Jan Antonín Baťa ale hleděl mnohem dál. V době, kdy většina Čechoslováků televizi nikdy neviděla, poslal svého odborníka do USA a začal uvažovat o vlastním televizním vysílači ve Zlíně.

Začátkem června 2026 oznámil tým vědců z Bolzana objev, který zní jako ze sci-fi. Z 5 300 let staré ledové mumie Ötziho se jim podařilo vykultivovat životaschopné kvasinky. Nejenže tyto mikroorganismy přežily tisíciletí v ledu, ale v laboratoři posloužily k vytvoření kváskového těsta. Mumie není jen mrtvá schránka, ale dynamický ekosystém.

Měsíční prach náleží Akademii věd ČR, potvrdil Nejvyšší soud (NS) v neobvyklém sporu. Vzorky se do Československa dostaly v 70. letech díky mezinárodní vědecké spolupráci se Sovětským svazem. Zůstaly však v držení rodiny výzkumnice, která je tehdy od sovětských kolegů jménem akademie převzala. Akademie se o tom dozvěděla v roce 2020 v souvislosti s žádostí o vývozní povolení. Podala žalobu a pražské soudy jí vyhověly. Dovolání podané dcerou vědkyně NS odmítl.

Americký plazmový reaktor simuluje extrémní teploty reálné jaderné ohnivé koule. Starší teoretické modely jaderného spadu nepočítaly se složitými interakcemi prvků. Cesium kondenzuje nejpozději a ochotně tvoří dosud nepředvídané cesium-uranáty.

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.

Veletrh vědy, který dnes startuje na pražském výstavišti v Letňanech, nabídne stovku interaktivních expozic, desítky přednášek a zážitky, které jinde jen tak nezažijete. Řídit simulovaný jaderný reaktor, sledovat světlo v pohybu nebo pozorovat levitující vláček – to vše zdarma až do soboty.

Jedna z největších záhad současné fyziky možná získala překvapivě elegantní řešení. Nová teoretická studie naznačuje, že černé díry se po svém vypaření nemusí úplně ztratit. Místo toho by po nich mohl zůstat extrémně malý, ale stabilní pozůstatek, který uchovává veškerou informaci o tom, co do černé díry kdy spadlo.

Vodicí psi jsou pro zrakově postižené nepostradatelní, ale nedokážou mluvit. Vědci z Binghamton University proto vyvinuli revolučního robotického psa s umělou inteligencí. Tento autonomní pomocník dokáže nevidomým v reálném čase slovně popisovat trasu i překážky.

Kanadští vědci narazili na nečekaný biologický fenomén. Oddělené tkáně sumýše neboli mořské okurky jménem Psolus fabricii se samy hojí, přijímají živiny z okolí a ani po více než třech letech nejeví známky odumírání. Vědci nyní zkoumají, zda nejde o dosud neznámý projev biologické nesmrtelnosti. Sumýši (Holothuroidea), někdy též právě „mořské okurky“, jsou třídou ostnokožců.

Mikroorganismy staré přes pět tisíc let objevili italští vědci na nejslavnější evropské mumii Ötzim. Některé z nich navíc zůstaly i po tak dlouhé době aktivní. Experti je dokázali využít pro výrobu kvásku k pečení chleba. Předpokládají, že je lze použít i v budoucnu.

Fyzikům z Vídeňské univerzity se podařilo dosáhnout úspěchu, který zřejmě významně ovlivní budoucnost kvantových technologií. Objevili způsob, jak prodloužit životnost takzvaných magnonů až stonásobně oproti dosavadním rekordům, což by mohlo následně přispět k mnohem menším, výkonnějším a praktičtějším kvantovým počítačům.

Regenerace poškozené míchy patří k největším výzvám moderní medicíny. Nová studie naznačuje, že klíč k jejímu řešení se skrývá v genech řídících zrání neuronů.

Když se řekne včelí nebo čmeláčí královna, většina z nás si představí absolutní panovnici, která od narození vládne svému hmyzímu státu pevnou rukou. Dvě přelomové studie z letošního roku však mýtus o hmyzí monarchii definitivně boří. Ukazují, že o tom, kdo usedne na trůn, rozhodují obyčejné dělnice. Zatímco u včel medonosných k tomu používají pokročilé stavební inženýrství, u čmeláků probíhá tichý, decentralizovaný převrat pomocí hormonů v potravě. Přestože královny i dělnice sdílejí naprosto identickou DNA, jejich osud závisí na tom, co s nimi jejich chůvy v dětství provedou.

Koncem června by mělo být ukončeno třetí období experimentování s pomocí urychlovače LHC. Využijme tuto příležitosti k rozboru nejnovějších objevů založených na datech z tohoto zařízení. Plánování nového největšího urychlovače, který by byl následníkem LHC, se blíží k zásadnímu rozhodnutí. A začínám být optimistou v možnosti jeho výstavby v laboratoři CERN.

Výzkumný tým pod vedením profesora Shuichi Hiraoka z Tokijské univerzity a profesora Masanori Tachikawa z Městské univerzity v Jokohamě kvantitativně analyzoval, jak molekuly procházejí dynamickými nanorozměrnými póry pomocí samouspořádaných molekulárních „nanokostek“ ve vodě. Výzkumníci objevili nečekaný jev: u lineárních alkanových molekul procházely delší molekuly molekulárními bránami rychleji než kratší.

Dvacet let, přes 6 800 lidí, jedno zjištění: každá přidaná porce průmyslového jídla denně zvyšuje riziko infarktu nebo mrtvice o dalších pět procent. A riziko neroste skokem – roste s každým brambůrkem.

Nanodiamanty jsou drobné diamantové částice o velikosti jen několika nanometrů. Protože jsou chemicky velmi stabilní a mohou hostit takzvaná barevná centra, opticky aktivní vady v krystalové mřížce, jsou považovány za slibné materiály pro kvantové technologie, senzory a biomedicínský výzkum. Zatím však bylo obtížné spolehlivě vyrábět nanodiamanty s jednotnou velikostí, vysokou čistotou a přesně integrovanými optickými vlastnostmi.

Výpočetní chemici z Ústavu molekulárních věd Van 't Hoffa na Amsterdamské univerzitě vyvinuli komplexní softwarový balíček pro tvorbu přesných modelů DNA v biomolekulárních sestavách. Tento uživatelsky přívětivý toolkit pro molekulární modelování, nazvaný MDNA, pomáhá biochemikům, molekulárním biologům, bioinformatikům a biofyzikům vizualizovat a analyzovat struktury DNA a provádět přesné simulace.

Když se řekne vrcholový predátor, většinou si představíme kočkovité šelmy nebo třeba žraloka. Trochu v jejich stínu zůstává ale jiný predátor, který nad nimi přitom co do počtu lidských obětí vyhrává.

Inženýři z UNSW Sydney si vzali inspiraci ze slavné analogie Schrödingerovy kočky, aby předvedli efektivnější způsob, jak odstranit chyby v kvantovém počítání.

První komplexní mapa téměř celého genomu žraloka grónského začíná odhalovat některé genetické stopy, které stojí za jeho neuvěřitelně dlouhým životem. Tato práce by jednoho dne mohla pomoci vědcům vyvinout nové léky a léčebné postupy pro rakovinu a další nemoci související s věkem.

Neandrtálci se nám mohli podobat více, než si myslíme. Řeč nemuseli ovládat jen moderní lidé. Společný jazyk mohli sdílet s tímto druhem.

Stalin rozhodl, že dědičnost neexistuje. Příroda měla jiný názor, ale než ho prosadila, stihla strana uvěznit, nebo zabít tisíce vědců a zničit sovětskou biologii na dvě desetiletí.

Stárne váš mozek rychleji, než by měl? Pokud jste muž, pravděpodobně ano. Vědci zjistili, že mužské mozky se zmenšují rychleji než ženské, a to může zvyšovat riziko Alzheimerovy choroby. Studie sledovala tisíce lidí a výsledky překvapily i odborníky.

Největší magnetická mapa vesmíru, jaká kdy byla vytvořena – pětkrát větší než všechny předchozí snahy dohromady – označuje začátek nové generace výzkumu mezihvězdného magnetismu. Magnetická pole ovlivňují, jak se galaxie zvětšují, jak se hmota pohybuje prostorem a jak se vesmír vyvíjel po miliardy let.

Birgitta Schultze-Bernhardt a její tým z Ústavu experimentální fyziky Technické univerzity v Grazu (TU Graz) vyvinuli nový typ UV spektrometru s dvojitým hřebenem, který detekuje plynné znečišťující látky ve vzduchu s dosud nevídanou přesností a citlivostí. Pomocí ultrafialového dvojího laserového světla dokáže toto zařízení změřit koncentraci škodlivých plynů, jako je formaldehyd, za pouhou půl sekundu.

Vytisknout kovový implantát podle CT snímku pacienta či upravit jeho povrch tak, aby jím lépe prorůstala kost, umožňuje nová 3D tiskárna kovů, kterou pořídila Vysoká škola chemicko-technologická v Praze (VŠCHT). Tým Dalibora Vojtěcha získal technologii, která umožní vyvíjet pokročilé kovové struktury s přesně řízenou geometrií, porozitou a materiálovými vlastnostmi.

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.

Už se vám někdy stalo, že jste zapomněli odstavec z knihy, který jste četli před pár minutami, ale bez problémů si vybavili fotografii, kterou jste zahlédli před několika dny? Nejste sami.

Mezinárodní klinické zkoušky naznačují, že injekčně podávaný lék amivantamab může významně zpomalit některý druhy rakovin hlavy a krku. Výsledky studie předložené prestižní onkologické konferenci ve Spojených státech amerických zmiňují prospěch pro pacienty s těžko léčitelnými nádory.

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.

Duben a květen 2026 přinesly čtyři medicínské průlomy v rozsahu, jaký se za pět týdnů nestává. Jeden lék zdvojnásobil přežití u rakoviny slinivky.

Dítě sáhne na zem a vy už lovíte dezinfekci? Děláme to z lásky, ale vědci varují: tahle sterilní bublina dětskou imunitu netrénuje, ale mate. Proč je trocha bláta tou nejlepší prevencí.

Downův syndrom jsme sice ještě neporazili, poslední oficiálně publikované studie však přinášejí určitou naději pro potenciální budoucí léčbu. Zaprvé japonští výzkumníci dokázali pomocí genetických nůžek CRISPR odstranit nadbytečný chromozom 21 z lidských buněk s Downovým syndromem. A současně s jejich úspěchem se objevuje další slibný přístup, který chromozom nemaže, ale dokáže ho funkčně vypnout.

Ancylostomy, střevní paraziti, kteří infikují stovky milionů lidí v chudých tropických oblastech po celém světě, se vyvinuli tak, aby přežili v lidském střevě po několik let, a vylučují molekuly, které jim umožňují koexistovat se svými hostiteli. Nyní výzkumníci z Washington University School of Medicine v St. Louis využili tento biologický mechanismus pro potenciální prospěch člověka a vyvinuli ankylostomu, která produkuje a dodává lék v živém hostiteli.

Co může být elementárnějšího než foton, částice elektromagnetického záření s nulovou hmotností? Jenomže v říši kvant se nehraje podle nudných pravidel. Teoretičtí fyzici kuchli foton v důmyslném myšlenkovém experimentu a nestačili se divit. Bylo to jako kouzlo, a to teprve začali.