Vjačeslav Michajlovič Molotov

Vjačeslav Molotov býval jedním z nejprominentnějších a zároveň nejkrutějších představitelů Sovětského svazu, většina lidí si ale jeho jméno pamatuje hlavně díky zápalným lahvím.

Každý, kdo se jen trošku zajímá o dějiny, moc dobře ví, že Lenin se ve skutečnosti jmenoval Uljanov, Stalina ve škole vyvolávali jako Džugašviliho, nebo že říjnová revoluce byla z našeho pohledu vlastně tak trochu v listopadu. Může tedy někoho ještě překvapit, že Hrdina socialistické práce, komunistický vůdce, revolucionář a mimo jiné třeba také svého času ministr zahraničních věcí SSSR Vjačeslav Michajlovič Molotov se vlastně vůbec Molotov nejmenoval? Ke změně příjmení má každý svůj důvod, třeba i ten, že to svoje původní vyslovuje jen velmi těžko…

Nacistické Německo a SSSR roztrhaly Polsko v roce 1939 na kusy a zahájily tak 2. světovou válku. Lidový komisař zahraničních věcí SSSR Vjačeslav Molotov odůvodnil sovětský vpád na polské území starostí o Ukrajince a Bělorusy žijící na polském území.

První sovětský nálet na Berlín následovala hned další mise. Při ní se objevil, do té doby neznámý, čtyřmotorový bombardér Petljakov Pe-8 a hrál významnou roli.

17. září 1939 se rudá armáda připojila k německé invazi do Polska. Dodnes ale panují nejasnosti, jaký byl mezi SSSR, hitlerovským Německem a zbytkem světa vztah. Ve svém projevu z roku 1940 pro Nejvyšší sovět Sovětského svazu vám ho popíše ministr zahraničí Vjačeslav Michajlovič Molotov.

Prvních pár dní po útoku Němců na Sovětský svaz se Stalin utápěl v chmurách. Stáhl se do pozadí, hledal viníky a prokrastinoval.

Přesně týden po vydání pokynu k operaci Seelöwe, vylodění Němců v jižní Anglii, vydává Adolf Hitler v neděli 21. června 1940 vrchnímu veliteli pozemní německé armády, polnímu maršálovi von Brauchitschovi, rozkaz k vypracování plánu útoku na Sovětský svaz v roce 1941. Tento rozkaz dokazuje rozpolcenost Hitlerova strategického uvažování.

Nejen v Německu, ale i v Sovětském svazu velel ozbrojeným silám samotný diktátor. Josif Stalin zprvu vedl svá vojska nekompetentně a jeho chyby stály život desetitisíce mužů, avšak ve druhé polovině války se jeho schopnosti výrazně zlepšily.

Werner von der Schulenburg byl německým diplomatem ze staré školy, který si předtím, než se stal velvyslancem v Sovětském svazu, prošel několika diplomatickými posty. Sloužil mimo jiné jako velvyslanec v Íránu a poté v Rumunsku.

Před 81 lety napadla sovětská armáda východní hranice Polska, tedy ve chvíli, kdy se Poláci bránili z druhé strany útoku nacistického Německa. I když je ze všeho špatného v 2. světové válce obviňován Hitler, nesmíme zapomínat, že na druhé straně to byl právě Stalin, který si chtěl s Německem rozdělit Polsko. Oba státy se na tom dohodly v rámci paktu Molotov-Ribbentrop v srpnu roku 1939.

Německo-sovětský pakt o neútočení byl uzavřen v noci z 23. na 24. srpna 1939 jako smlouva na deset let. U podpisu byl přítomen kromě ministrů Joachima von Ribbentropa a Vjačeslava Molotova sám Josif Stalin a německý velvyslanec Friedrich-Werner Graf von der Schulenburg. (Ten byl nakonec v roce 1944 popraven za účast na spiknutí proti Hitlerovi.) Je to historický fakt, který si dnes v rámci přepisování historie nerado připomíná současné Rusko i jeho příznivci.

Hledat s Ruskem společný pohled na historii je podle ředitele Německo-ruského muzea v Berlíně Jörga Morrého čím dál tím složitější. Moskevští politici totiž v posledních letech stále urputněji prosazují své přesvědčení, že na dějiny druhé světové války existuje jediný správný pohled, a to ten ruský. Černobílé vidění historie za své podle historika přijala i velká část ruské společnosti. Morré to řekl v rozhovoru s ČTK.

Jaltská konference, která se odehrála mezi 4. a 11. únorem 1945, byla druhou ze tří velkých druhoválečných schůzek mezi Churchillem, Rooseveltem a Stalinem – k prvnímu setkání došlo v listopadu 1943 v Teheránu a ke třetímu v červenci 1945 v Postupimi.