Winston Churchill

Oslavovaný hrdina, který nastoupil k moci po selhání Chamberlaina a zachránil Evropu před Hitlerem, měl na svých rukou také zmařené životy mnoha lidí.

Britský premiér Winston Churchill podporoval nápady, které mohly ušetřit životy vojáků. Některé se dokonale osvědčily - například tank. Jiné byly úplnými propadáky - například zemní stroj Cultivator No.6 .

Hostem speciálního vydání pořadu Napřímo ohledně maďarských voleb byl bývalý prezident Miloš Zeman. Jedná se o klíčové volby? Hrozí nynějšímu maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi konec? Na tyto a další otázky odpovídal v rozhovoru s moderátorem Markem Brunou.

Velká Británie na tom nebyla v roce 1941 z vojenského hlediska zrovna nejlépe. Proto přišlo Oddělení pro speciální operace SOE s odvážným plánem na rozvrácení německé infrastruktury – pomocí explodujících krys.

KOMENTÁŘ. Kvůli rozpadu osobnosti Donalda Trumpa a zbabělosti jeho nohsledů prochází svět a demokracie nejhlubší krizí od druhé světové války. Jeho vláda už zcela vážně plánuje rozbití Severoatlantické aliance a Evropě kromě urážek vzkazuje, že ji jakékoliv klauzule o vzájemné pomoci nezajímají. Ať si ruský diktátor dělá v Evropě, co chce. Takhle začínají světové války.

Cítíte se během dne unavení a máte pocit, že by vám prospělo zdřímnutí? Je to možné, musí mít ale svá pevná pravidla. Takový perfektně vybalancovaný šlofík se označuje jako power nap nebo power sleep a dokáže vám v krátkém čase „dobít baterky“. Nespěte, dobíjejte energii Krátké zdřímnutí po obědě bylo v minulosti poměrně běžnou praxí. Koneckonců, i […]

Přišel o oko, ruku a přežil pády letadel. Zatímco ostatní v zákopech šíleli, britský generál Adrian Carton de Wiart bral válku jako zábavu.

Zní to jako černý humor z dějin. Král neumírá jako hrdina ve válce, za jeho smrt může opice. Jenže příběh Alexandra I. Řeckého není vymyšlený. Je to jeden z nejpodivnějších a zároveň nejlépe doložených momentů moderní historie, kdy drobná nehoda spustí řetězec událostí s fatálními následky.

Konec úzkého spojenectví s USA by ohrozil britskou ekonomiku i bezpečnost. Londýn by mohl ztratit jaderné odstrašení, zpravodajské informace i přístup ke zbraňovým systémům, vypočítává pro Seznam Zprávy analytik Anand Sundar.

Ve Wieserově domě v Terezíně je od března otevřena nová stálá expozice Centra studií genocid Terezín. Multimediální projekt Zločin beze jména mapuje genocidy 20. století a propojuje je s příběhem polsko-židovského právníka Rafaela Lemkina, jenž je autorem pojmu genocida.

Tato povedená trojka má na svědomí zločiny proti lidskosti, ale jenom Stalin se dopustil genocidy celých skupin vlastního obyvatelstva, přičemž nešetřil ani děti, které umíraly v nelidských podmínkách transportů do nehostinných oblastí SSSR.

Lidé málokdy uvěří, že se zásadní historické události odehrály zcela přirozeně. Je mnohem pohodlnější předpokládat, že svět řídí tajné služby, mocné skupiny a neviditelní loutkovodiči, kteří tahají nitky.

Nového Brumbála čekají těžké časy.

Whisky k snídani a šampaňské k večeři – Winston Churchill proslul nejen svou nezlomností ve válce, ale i spotřebou alkoholu. Jeho náklonnost k lahvi vedla k celé řadě dramatických momentů: noční pitce se Stalinem nebo sázce o roční abstinenci.

Ne, to není vtip – blíží se doba, kdy se na britských bankovkách místo slovutného expremiéra Winstona Churchilla, který byl i válečným hrdinou, může objevit veverka. Bank of England, která je centrální bankou Spojeného království, chce totiž na nových bankovkách nahradit významné osobnosti tím, co si přeje veřejnost. Ta hlasovala v jakési anketě. A nejvíc hlasů získalo přání mít na nových platidlech obrázky z divoké přírody. Takže veverka, králík, jelen nebo sova? Teď už jen čekám, kdy s podobně dementním nápadem přijde někdo v Česku a místo Masaryka budeme platit bankovkou, na které uvidíme čepované pivo.

Sbohem, Churchille, loučil se web Politico s bývalým britským premiérem. Ten totiž s dalšími významnými osobnostmi vyklidí pozice na librách a přenechá svoje místo divoké zvěři. Jakých bankovek se má změna týkat a na jaká zvířata se mohou platící těšit? Veřejnost se akorát pozastavuje, že o tomto kroku rozhodl jen zlomek populace.

Anglická národní banka plánuje na nové sérii bankovek nahradit historické osobnosti motivy britské přírody. Skončit by tak mohla více než padesátiletá tradice zobrazování významných Britů, jako byli Winston Churchill, Alan Turing nebo Jane Austenová.

Britské bankovky čeká výrazná proměna. Portréty slavných osobností, které zdobily peníze v Británii více než půl století, mají postupně ustoupit „méně kontroverzním“ motivům z přírody. Místo historických postav, jako je politik Winston Churchill, spisovatelka Jane Austenová nebo matematik Alan Turing, by se na rubu bankovek mohla objevit divoká zvířata, jako jsou bobři, lišky nebo vydry, píše agentura Bloomberg.

Na příští sérii bankovek vydaných britskou centrální bankou Bank of England historické postavy nahradí zvířata z britské přírody. Podle banky díky tomu bude těžší bankovky padělat. K tomu, jaká zvířata se na bankovkách objeví, se hlasováním vyjádří i veřejnost, ale finální slovo bude mít guvernér banky.

Tento geniální vůdce, který slíbil, že bude bojovat proti Hitlerovi „na plážích, v otevřeném terénu i v zalidněných městech“, předpovídal, že navštívíme třeba i ve velmi vzdálené budoucnosti planetu Venuši nebo i Mars. Dokonce poznamenal, že pro mimozemský život je důležité, aby planeta měla teplotu „mezi několika stupni mrazu a bodem varu vody“.

„Myslím, tedy jsem.“ Tuhle větu zná skoro každý, ale kdo ji vlastně poprvé vyslovil?

Spojenci konečně vyženou německé síly z Afriky a přemýšlí, co dál. Je nutné otevřít druhou frontu v Evropě. Na konferecnci v Casablance se Američané s Brity domluví, že dalším cílem bude Sicílie a následně celá Itálie.

Když 5. března 1946 zavítal do Westminster College ve Fultonu bývalý britský premiér Winston Churchill, aby za přítomnosti amerického prezidenta Harryho Trumana převzal čestný doktorát zdejší univerzity, mnozí z přítomných ani netušili, že se stanou svědky projevu, který vstoupí do dějin a stane se jedním ze symbolů začínající studené války. Právě na půdě této univerzity v americkém státě Missouri Churchill poprvé jasně, zřetelně a bez servítků popsal situaci, která v Evropě panuje necelý rok po konci 2. světové války. Od projevu, který se původně jmenoval Sinews of Peace (Opory míru), ale vžilo se pro něj označení Fultonský projev či Fultonská řeč, dnes uplynulo 80 let.

Kdysi dávno se do zákonodárných sborů volili ti nejzkušenější, nejmoudřejší a nejpracovitější. Haha, snad jste mi tuhle hloupost neuvěřili. Od doby, kdy platí všeobecné, rovné, přímé a tajné volební právo, dostávají se do volených orgánů zástupci všech druhů občanů.

Britské velení nemělo nouzi o netradiční, mnohdy až šílené nápady, jak porazit mnohem silnějšího nepřítele. Některé – například proražení německých přehrad speciálními bombami a zaplavení obrovských oblastí – se dočkaly realizace. Jiné naštěstí zůstaly jen ve stadiu plánování.

S nadsázkou by se dalo říct, že za druhé světové války si písmeno „V“ užívalo své největší slávy. Pomáhalo totiž utužovat morálku na obou stranách konfliktu. U nás především v době „Akce VICTORIA“.

Londýnskou bronzovou sochu bývalého britského premiéra Winstona Churchilla v pátečních brzkých ranních hodinách někdo posprejoval červenou barvou. Na podstavci pachatel zanechal několik propalestinských nápisů, přičemž tím nejprominentnějším z nich Churchilla nazval „Sionistickým válečným zločincem“. Podezřelého už policie zadržela.

REPORTÁŽ: Z nechvalně proslulého Sherwoodu u hlavního nádraží zmizely lavičky. „Ničení přírody,“ kritizuje během slunného dne jeden z bezdomovců. „Zvládneme to. Sedět můžeme u pomníku Churchilla,“ plánuje další.

Verdun je nejlepším důkazem slov britského státníka Winstona Churchilla, který první světovou válku charakterizoval tak, že z veškerých hrůzných prostředků, jež bylo možno použít, vynechaly vyspělé a křesťanské státy pouze mučení a kanibalismus – a to jen proto, že jejich účinek se jim zdál pochybný.

V lednu 1942 provedla britská Special Operations Executive (SOE) jednu z nejodvážnějších tajných operací druhé světové války. Operace Poštmistr (Operation Postmaster) spočívala v nočním přepadu neutrálního přístavu a ukradení nepřátelských lodí přímo pod nosem španělských úřadů.

Jak k tomu došlo a proč šlo spíš o ironické gesto než skutečné uznání Adolfa Hitlera? Příběh nominace otevírá méně známé souvislosti druhé světové války, které dodnes vyvolávají otázky.

Pozor, čistá demokracie je nebezpečná – Jak zajistit, aby jedna „vášnivá většina“ nezničila práva ostatních. Je Petr Macinka s Filipem Turkem ohrožením demokracie?

Na stole zavoněly masopustní koblihy a milostě a má mysl zatížena nečekanými rodinnými problémy jsem stěží vymýšlela o čem psát, když tu jí nápad seslalo snad samo nebe v podobě nevyžádaného mailu! Obsahoval zajímavý odkaz na spojitost sportu a dlouhověkosti. S ohledem na můj právě završený starší věk a tedy i značné životní zkušenosti s mnohými radami, mne velmi zaujal...

Prokurátor Josef Urválek měl podíl na vraždě Milady Horákové i tří dalších lidí, kteří byli v roce 1950 odsouzeni k trestu smrti, vyplývá ze závěrů policejního Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV). Podle něj se Urválek na nezákonném odsouzení a následné vraždě podílel vědomě a aktivně, a to ve formě nepřímé účasti. Urválek je po smrti a nelze ho stíhat, podle vyjádření úřadu je však konstatování jeho trestní odpovědnosti významné pro historickou i právní spravedlnost.

Prokurátor Josef Urválek měl podíl na vraždě Milady Horákové i tří dalších lidí, kteří byli v roce 1950 odsouzeni k trestu smrti. Podle závěrů policejního Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) se na nezákonném odsouzení a následné popravě podílel vědomě a aktivně, a to ve formě nepřímé účasti. Urválek je po smrti a nelze ho stíhat, podle vyjádření úřadu je však konstatování jeho trestní odpovědnosti významné pro historickou i právní spravedlnost.

Ostrovní hrad Tioram na Skotské vysočině obdivoval autor Petera Pana i Winston Churchill.

Evropská unie se musí rozhodnout, zda se chce vydat cestou federace s jednotnou fiskální politikou či definovat jinou vizi pro budoucnost. Současný status quo je neudržitelný.

V dějinách námořního válčení existuje jen hrstka jmen, která dokáží vyvolat takové mrazení v zádech jako Bismarck a Tirpitz. Když v roce 1941 tato dvě bitevní plavidla třídy Bismarck rozrážela vlny, představovala absolutní vrchol toho, co německé inženýrství dokázalo stvořit.

Do druhé světové války vstupovalo Royal Navy vybavené prakticky stejnými protiponorkovými prostředky, jaké používalo v předchozím konfliktu. Neefektivní hlubinné pumy nedokázaly řádění německých vlčích smeček narušit a výsledek bitvy o Atlantik byl dlouho na vážkách. Než se objevila zcela nová a účinná zbraň – ježek.

Čarodějnické procesy jsou pojem, který si spojujeme se 17. stoletím, rozhodně ne s moderní érou. Jenže ještě v roce 1944 byla ve Velké Británii právě dle zákona o čarodějnictví odsouzena Helen Duncan.

Dnes je to 74 let od chvíle, kdy se Alžběta II. stala královnou. O smrti otce se dozvěděla v Keni. Její první reakce byla neuvěřitelně klidná a lidská.

Jaltská konference, která se konala mezi 4. až 11. únorem 1945, patří k nejzásadnějším diplomatickým událostem 20. století. Setkali se na ní představitelé tří hlavních spojeneckých velmocí druhé světové války.

Před 81 lety se na Krymu sešli Churchill, Roosevelt a Stalin. Jaltská konference měla ukončit válku, místo toho rozdělila Evropu a odsoudila nás k totalitě.

Ministr zahraničí a šéf Motoristů Petr Macinka neměl po nocích psát poradci prezidenta Petru Kolářovi výhrůžky, shodli se hosté podcastu Politická sezóna, politoložka Anna Shavit, komentátor Luděk Staněk a bývalý ministr spravedlnosti Jan Kalvoda. Reakci prezidenta Petra Pavla pak přirovnali k výstřelu z „velkorážní“ zbraně, je však otázka, jestli se hlavě státu vyplatí.

Bedřich Pokorný se po válce stal jedním z nejvýkonnějších činitelů, kteří připravili komunistický puč, a i po něm se podíleli na brutálních represích oponentů. Ale žádný strom neroste do nebe, a pes se někdy nakonec dočká psí smrti.

Bylo to rychlé. Nejprve bodnutí v hrudníku, pak svíravá bolest. Šlo o minuty.

NÁZOR / Rusko zaútočilo na všechny elektrárny na Ukrajině. V zemi nezůstala jediná, která by se nestala terčem útoku agresora a alespoň na nějaký čas nebyla vyřazena z provozu. V ukrajinských městech…

Cítíte se kolem druhé hodiny odpoledne jako po boji a káva už nezabírá? „Coffee Nap“ využívají piloti i vrcholoví manažeři. Vypijte espresso a okamžitě na pár minut zavřete oči. Tenhle odpolední restart vás zbaví únavy za pár minut. A potvrzuje to i věda.

Projev kanadského premiéra Marka Carneyho ve švýcarském Davosu vyvolal velkou pozornost. U nás se zmiňovala a především citace Václava Havla. Expert Motoristů za mezinárodní politiku Jan Zahradil ho zase dal do souvislosti s ideou orientovat se do více stran, i když termínu politika více azimutů se střežil. Zdůraznil, že navzdory citaci byl spíše v rozporu s idejemi Havla.

I na severoafrickém bojišti zanechali Čechoslováci svou stopu. Generál Karel Klapálek vedl 200. lehký protiletadlový pluk. Tato jednotka sice do důležité bitvy u El Alameinu nezasáhla, přesto v ní měla československá armáda své zástupce-pozorovatele, a to Karla Lukase a Pravoslava Řídkého.

„Anglie měla na vybranou mezi válkou a hanbou – zvolila si hanbu a bude mít válku,“ komentoval Winston Churchill Mnichovskou zradu, když se spojenci…

Leden bývá impulsem ke změnám a hledání inspirace. Tu lidé často nacházejí u osob, ke kterým vzhlížejí. Průzkum Akademie věd však ukázal, že čtyři z deseti Čechů nikoho takového v životě nemají. Dotazníkové šetření, které by pravděpodobně proběhlo bez povšimnutí, zpopularizoval předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD), který se svým umístěním chlubil v televizní debatě.

Války nejsou nic pěkného. Během nich trpí zejména obyčejní lidé. Je tomu tak v současném rusko-ukrajinském konfliktu a bylo tomu i za druhé světové války. Ta byla náročná zejména z hlediska zásobování obyvatelstva jídlem. Stejně jako u nás byly i ve Velké Británii potraviny na lístkový příděl. Jak to fungovala a kdo za tím stál?

„Zdá se, že jsme velmi blízko bezútěšné volbě mezi válkou a hanbou. Mám pocit, že si vybereme hanbu a válka bude o něco později přihozena za ještě nepříznivějších podmínek než nyní.“

Koncem zimy 1945 se k francouzskému pobřeží přiblížilo na 600 německých vojáků a námořníků, aby přepadli spojenci kontrolovaný přístav Granville. Kde se tito muži vzali a jaký měli v samotném závěru války úkol?

Přelom roku znamená také novoroční projevy. Volodymyr Zelenskyj kromě jiného řekl, že Ukrajina si přeje mír, ale ne za každou cenu. „‚Chceme konec války, ne konec Ukrajiny.‘  To je věta, která rezonuje a je mistrně pojatá. A ta druhá: ‚Buď svět zastaví ruskou válku, nebo Rusko vtáhne svět do své války.‘ Kdyby Winston Churchill pronesl 1. 1. 1940 větu, že buď svět zastaví německou válku, nebo Německo vtáhne svět do své války, byla by to dějinná věta,“ hodnotí Vlastislav Bříza.

Kulaté narozeniny oslaví v roce 2026 televizní vysílání, vynález telefonu, ale také první počítačový virus. Svět si připomene také sérii sebevražedných atentátů nebo novodobé olympijské hry. Důležité milníky přinášíme ve fotogalerii.