Zdravotní sestra

Sledujte nás naInstagramu Youradia 👉 https://www.instagram.com/youradio_talk/Instagramu Kairy 👉 https://www.instagram.com/kaira.katerina/Instagramu Martina 👉 https://www.instagram.com/kairakacer/ Podcast poslouchejte naYRT 👉 https://talk.youradio.cz/porady/kairakacerSpotify 👉 https://open.spotify.com/show/726vLRk4L4eqVOL2vsID3H?si=a398e9e92a474ba6 V podcastu vystupuje Soňa Sittová, zdravotní sestra a dlouholetá pracovnice záchranné služby, se kterou moderátoři probírají její profesní dráhu, zkušenosti z výjezdů i to, jak se v čase proměnil její pohled na práci. V závěru Soňa sdílí několik silných příběhů z praxe, včetně pacientů s těžkými srdečními stavy a momentů, které v ní zůstaly desítky let. Zaznívá také její vztah k „dobrým skutkům“, víra ve vesmír a přesvědčení, že laskavost se vrací. 1. „Na záchranku jsem nastoupila v 21 letech. Měla jsem pocit, že to je to ono.“ 2. „Byla jsem naprosto neřízená střela, bez pokory.“ 3. „Dneska už chci hlavně ve zdraví dojít.“ 4. „Konflikt často vyrábíme sami komunikací.“ 5. „Mě drželi pod krkem a já řekla: Prašť mě, je to tvoje poslední dobrodružství.“ 6. „Břicho je mysterium.“ 7. „Neprojevit účast u smutné situace je strašně složité.“ 8. „Pervitin mi vadí, protože ničí mladým lidem srdce.“ 9. „Když něco nevíš, není ostuda zavolat doktorovi.“ 10. „Dělej dobro, ono se ti vrací.“See omnystudio.com/listener for privacy information.

Byla to hvězda novorozeneckého oddělení v sušické nemocnici. Marie Fikáčková, za svobodna Schmiedlová, působila na své okolí jako vzorná a svědomitá zdravotní sestra. Zvrat přišel začátkem roku 1960, kdy po podivných úmrtích miminek zasáhla policie a Fikáčková se přiznala k něčemu naprosto nepochopitelnému. Zabíjela novorozeňata, protože nedokázala snést jejich pláč. U výslechů chladnokrevně popsala, jak dětem mačkala hlavičky a bita je pěstmi. Ačkoliv se jí podařilo prokázat „jen“ dvě vraždy, později se přiznala k mnohem více obětem. Komunistický režim případ urychleně ututlal a vražedkyni poslal v jejích pouhých 24 letech na popraviště. V této epizodě Chrudimské kriminální se podíváme na: Dvě tváře vrahyně: Jak dokázala Marie maskovat svou krutost před manželem i nadřízenými. Mrazivá přiznání: Proč útočila na bezbranná miminka a jak své činy omlouvala? Selhání systému: Jak je možné, že si vedení nemocnice nárůstu podezřelých úmrtí dříve nevšimlo? 🔍 Sledujte nás: Klikněte na odběr, ať vám neuniknou další mrazivé příběhy z naší historie.

Švýcarské zdravotnictví patří dlouhodobě mezi nejlépe hodnocené systémy na světě. Přesto realita, jak ji popisuje zdravotní sestra Šárka Patermannová, která ve Švýcarsku pracuje a zároveň dobře zná české prostředí, není tak jednoznačná. V rozhovoru pro FocusOn popisuje rozdíly v paliativní péči, přístup k asistované sebevraždě i ekonomickou realitu švýcarských seniorů.Jedním z největších rozdílů mezi českým a švýcarským zdravotnictvím je podle Šárky Patermannové přístup k paliativní péči. Ve Švýcarsku nejde pouze o specializovanou službu pro terminálně nemocné, ale o základní filozofii zdravotnického systému. „Paliativní péče nedává vašemu životu více dnů, ale těm dnům více života,“ říká Patermannová a dodává, že tento princip se promítá do fungování nemocnic, sanatorií i domovů pro seniory.Podle ní se tento přístup neuplatňuje jen u pacientů na konci života. Principy paliativní péče se ve Švýcarsku používají i u lidí s chronickými onemocněními. Cílem je maximální kvalita života, důstojnost a respekt k přáním pacienta.V českém prostředí se podle ní situace postupně zlepšuje, ale stále jde spíše o specializovanou oblast než o systémový standard. Patermannová přitom připomíná vlastní zkušenost z České republiky, kde její otec zemřel na jednotce intenzivní péče v brněnské nemocnici. „Ta péče byla špičková a navíc zdarma. Češi často nevědí, jak kvalitní zdravotnictví vlastně mají,“ popisuje.Transparentnost zdravotní péče a přístup k informacímVýrazný rozdíl vidí zdravotní sestra také v přístupu k pacientské dokumentaci. Ve Švýcarsku je podle ní běžné, že rodina má okamžitý přístup k informacím o zdravotním stavu pacienta.„Když přijde rodina a chce vidět dokumentaci, zapnu počítač a všechno jim ukážu,“ popisuje praxi ze švýcarské nemocnice. V Česku se podle její zkušenosti stále setkává s administrativními bariérami. Rodina musí o dokumentaci často oficiálně žádat a čekat na vyřízení žádosti.Dalším důležitým prvkem švýcarského systému je dokument nazývaný Patientenverfügung, tedy předem sepsaná zdravotní vůle. V něm může člověk určit, jaké zákroky chce nebo nechce podstoupit například při vážném úrazu nebo na konci života.„Je to dokument, kde máte sepsáno, jestli chcete resuscitaci nebo ne. Pokud ho záchranáři najdou, musí se podle něj řídit,“ vysvětluje Patermannová. Tento dokument není povinný, ale ve Švýcarsku ho podle ní používá velká část populace.Asistovaná sebevražda jako součást systémuŠvýcarsko je jednou z mála zemí, kde je legální asistovaná sebevražda. Patermannová zdůrazňuje, že realita se často liší od představ veřejnosti. „Nejde o to, že lékaři vypnou přístroje. Člověk musí jed vypít sám,“ vysvětluje.Proces má několik podmínek. Pacient musí být členem organizace, která asistovanou sebevraždu zajišťuje, musí být schopen samostatného rozhodnutí a musí mít potvrzenou nevyléčitelnou nemoc.Členství v jedné z organizací stojí přibližně 40 až 45 švýcarských franků ročně, tedy zhruba 1000 korun. Pokud člověk není dlouhodobým členem, může celý proces stát například kolem 1500 franků.Samotný akt probíhá mimo zdravotnická zařízení, obvykle v prostorách organizace, za přítomnosti lékaře, svědka a policie.Patermannová považuje možnost rozhodnout o vlastní smrti za součást demokratické společnosti. „Myslím si, že by měl mít každý právo rozhodnout o tom, co chce dělat se svým životem,“ říká.Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast:Jak přesně probíhá proces asistované sebevraždy ve Švýcarsku a jaké situace ho mohou zkomplikovat?Jaké konkrétní zkušenosti má Šárka Patermannová z práce v domovech pro seniory ve Švýcarsku?Jak funguje komunita Čechů ve Švýcarsku a proč vznikl pr

Povolání, které každý zná, ale málokdo mu rozumí. Realita zdravotních sester je plná náročných i úsměvných situací a mnohdy se s ní pojí také řada mýtů. „Když jsem přišla do praxe, tak to vypadalo jinak než pozlátko na sociálních sítích. Nebylo to vždy snadné,“ líčí v Hovorech Lucie Černá, všeobecná sestra a zdravotnická influencerka, která na sociálních sítích vystupuje jako @CzechNurse. „Člověk se třeba poprvé potká s umíráním pacientů. To nejsou jednoduché situace.“