Zikmund Lucemburský

Jan Žižka, jeho lidé i následovníci jsou i po šesti stoletích symbolem, který v naší historii nepřehlédneme. Jedním z vrcholů jejich éry byla bitva u Domažlic, kde se křižáci poroučeli z bitevního pole tak rychle, že kališníci mohli jen sbírat jejich zbraně a zapřahat vozy. Zajímavý suvenýr jim tam nechal dokonce i kardinál Cesarini.

Bitva u Mostu nepatří k nejznámějším husitským bitvám. Proč ale zůstala skryta, přestože tato bitva významně ovlivnila dějiny? Ukázalo se, že porážku husitů už z předválečných i komunistických učebnic vymazala ideologie. S bitvou u Mostu je spojena řada mýtů a městských legend. Protože navíc bitva připadla na svátek Panny Marie Sněžné, katolíci ve svém vítězství viděli její zásah, takže se Panna Marie od té doby stala ochranitelkou Mostu. Jak přitom tato řežba vypadala?

Krutá smrt na hranici učinila z Jana Husa našeho nejvýznamnějšího národního mučedníka. Zároveň však jeho osobnost provázejí obecně tradované informace, které jsou přinejmenším zavádějící,…

Zikmund Lucemburský neboli liška ryšavá, jak se mu přezdívalo kvůli barvě jeho vlasů a vousů, druhorozený syn Karla IV., zemřel za velmi podivných okolností. Zabila jej dna, tedy „nemoc králů“? Anebo to byl jeho životní styl, alkohol, láska k ženám či rakovina?

Na polský trůn nastoupila princezna Jadwiga jako zvolený král, nikoli jako manželka panovníka! Poláci ji natolik uctívají, že byla papežem Janem Pavlem II. prohlášena za svatou.

Po smrti Karla IV. začalo české království upadat. Velký podíl na tom měl střet jeho synů Václava IV. a Zikmunda Lucemburského i mor v roce 1380. V zemi se začaly objevovat loupeživé bandy a církev dávala přednost svým mocenským zájmům před spásou duší věřících. To si lidé nechtěli nechat líbit. Jejich nespokojenost vyústila do revoluce.

Vítězství husitů pod vedením Jana Žižky vedlo ke konci první křížové výpravy.

V období mezi 20. květnem a 8. listopadem roku 1422 došlo v českých zemích k situaci, která se z dnešního pohledu může jevit jako zvláštní, v kontextu tehdejší doby má však naprosto logické opodstatnění. Ve zmiňovaném roce totiž husitské vojsko Pražanů na dobu více než pěti měsíců oblehlo známý hrad Karlštejn a neúspěšně se jej pokusilo dobýt.

Ke 100. výročí úmrtí posledního českého krále a rakouského císaře, blahoslaveného Karla I. Rakouského (1887 až 1922) bude v neděli v katedrále sv. Víta na Pražském hradě uložena jeho relikvie. Prahu při té příležitosti navštíví jeho vnuk Karel Habsburský, který je stejně jako jeho děd členem rytířského Řádu sv. Jiří. V sobotu Prahou projde průvod složený z několika stovek řádových rytířů. Za organizátory informoval Martin Hamšík.

Praha jako architektonická perla proslula ve světě řadou významných a na svou dobu unikátních staveb. Co jí ovšem činí pro architekty magickou, je nevídané propojení a prolínání nejrůznějších stavebních slohů a uměleckých směrů v míře tak hojné, že oko odborníkovo často zůstává stát v němém úžasu.

Před 635 lety, dne 31. března 1387, byl ve Stoličném Bělehradě korunován uherským králem Zikmund Lucemburský, mladší syn Karla IV. Ke koruně mu pomohla trochu neobvyklá okolnost: vražda jeho tchyně a uvěznění jeho manželky. Ke cti mu přitom slouží, že ani jeden z těchto skutků neměl na svědomí.

Děti panovníků měly jasný úkol. Dcerám byl vybírán takový manžel, aby se utužily vztahy mezi rody, synové většinou dědili panství. Potomci Karla IV. netvořili v tzv. sňatkové politice výjimku. Proč se ztratili v propadlišti dějin?

Kronikář Veit Arnpeck o ní napsal: „Byla tak krásná, že když pila červené víno, bylo vidět, jak ji teče do krku." Agnes Bernauer, milenka a možná i první manželka Albrechta, později Albrechta III., vévody Bavorského. Doplatila na to, že se narodila do špatné kolébky.

Havlíčkobrodský výtvarník Radomír Dvořák dokončuje památník debaklu druhé křížové výpravy proti husitům.

V těchto dnech si připomínáme 600 let od bitvy u Habrů, která je podle odborníků obvykle spojovaná s dobytím Německého Brodu, dnes Havlíčkova Brodu. Jmenovaná bitva se odehrála 8. ledna 1422 na blíže neurčeném vrchu poblíž dnešního města Habry na Havlíčkobrodsku. O dva dny později, tedy 10. ledna, pak část husitů město obsadila a zmasakrovala většinu obránců i místních obyvatel.

Na území České republiky se nachází spousta pozoruhodných míst. Zvídavý turista, který neprahne po výletech za hranice, si zde přijde k zajímavým zážitkům, ať navštíví přírodní památku, rozhlednu, městskou památkovou rezervaci, zámek nebo hrad. Pojďme se třeba vydat po stopách Jana Žižky na Havlíčkobrodsku – do obce Habry.

První vyhrání z kapsy vyhání. Kdyby na toto přísloví pamatoval před 600 lety císař Zikmund Lucemburský, mohly se dějiny českých zemí vyvíjet jinak. Dne 8. ledna 1422 porazil Jan Žižka Zikmundovu křižáckou výpravu u Habrů mimo jiné proto, že císaři stačilo, když v předchozí bitvě před Kutnou Horou Žižkovo vojsko zahnal.

Druhý pokus katolické Evropy a císaře Zikmunda Lucemburského porazit husity silou přivedl křižácké vojsko v prosinci 1421 ke Kutné Hoře. Zikmund tady ale opět narazil na genialitu husitského vojevůdce. Slepý hejtman Jan Žižka dokázal vyklouznout z obtížné situace, aby o několik dnů později s veškerou silou vojska druhé křížové výpravy rozdrtil a vyhnal z Čech.

O2 universum brzo ovládne atmosféra středověku. V hudebním provedení tady ožije idyla českých vesnic, chorály kostelů, velkolepost hradů i krev a špína krutých válek.

Zikmund Lucemburský se jako jediný český král nechal korunovat hned dvakrát. Poprvé roku 1420 a pak znovu roku 1436. Co ho k tomuto nevídanému kroku vedlo a jak oba slavnostní obřady proběhly?

Jan Hus kritizoval rozmařilost katolických kněží, prodávání odpustků a celkový morální úpadek církve. Duchovním hodnostářům se to nelíbilo, a tak ho v Kostnici nechali upálit jako kacíře. Tento obecně známý výklad je v podstatě pravdivý, i když značně zjednodušený. Pojďme si Husův případ přiblížit v širších souvislostech.

Příběhy hraběte Drákuly straší mnohé děti dodnes. Legendami opředený vojvoda Vlad vládl ve Valašsku od roku 1456. Získal si přídomek Drákula a tvrdilo se, že je upír. Pravdou je, že si liboval v krutých činech a jistě byl nějakým způsobem zvrácený. Ale spíše než by vysával krev z lidí, s gustem je napichoval na kůly.

Husitské války jsou velmi významným obdobím naší historie, i když se nedá říct, že zrovna světlým. Ač známe mnoho ód a pochvalných zpěvů na husitské vojsko, známe také mnoho případů, kdy zpustošili zemi a vyplenili a zničili hrady… Posledním husitským hejtmanem byl Jan Roháč z Dubé, odpůre Zikmunda, jemuž rozzuřený král připravil abnormálně krutou popravu.

Vegetariáni a vegani pozor! Ani se zeleninou a ovocem by se to nemělo přehánět. Nadměrná konzumace sladkých plodin, zvlášť ve středověkých hygienických podmínkách, předčasně ukončila život nejedné historické postavy. Přejedení melouny zabilo před 582 lety i českého krále.

Středověké rytířské řády známe povětšinou z bájí a legend, a ještě v idealizované podobě. Vystupují v nich stateční rytíři, stojící na straně své víry a chránící nevinné, vynikající vybraným chováním a odění v zářivé zbroji. Pravděpodobně každý středověký rolnický chlapec chtěl být jako oni. Ale kde je skutečně pravda?

Po vypuknutí husitského hnutí v Čechách vytvořila města Žatec, Louny a Slaný hlavní opěrné body severočeských husitů. Před 600 lety, 2. října 1421, bránil Žatec před druhou křížovou výpravou celou zemi.

Bylo 10. září 1421, když se obyvatelům Žatce naskytla mrazivá podívaná. K hradbám města se začala hrnout vojska druhé křížové výpravy vedené rýnským falckrabětem Ludvíkem a arcibiskupy z Mohuče, Trevíru a Kolína nad Rýnem. Svatá říše římská se již podruhé chytala mečem a krví vykořenit nebezpečnou českou herezi.

Majestátní zřícenina hradu Rabí se nachází ve stejnojmenné vesnici na vyvýšeném ostrohu nad řekou Otavou v nadmořské výšce 540 metrů, asi 8 kilometrů severovýchodně od Sušice. Rabí je jednou z největších zřícenin v naší zemi.

Pokud zaslechneme slovo alchymie či alchymista, máme velice rychle jasno. Téměř okamžitě nám vyvstane před očima film Císařův pekař a doba podivínského panovníka Rudolfa II. Alchymistou je starý muž, s bílým plnovousem, oděný do dlouhého, černého hábitu, který je pošitý hvězdami, půlměsíci a astrologickými symboly. Sklepení s mnoha ohništi, na kterých ve skleněných křivulích, prapodivných tvarů, bublají kapaliny nejrůznějších barev, a hustý dým se hromadí pod kamenným klenutím.

Jan Roháč z Dubé neměl být jen popraven, císař Zikmund si ho přál i zesměšnit. Odsouzence nechal obléci do šarlatového roucha a jeho pouta a oprátku dal pozlatit, aby všichni přihlížející viděli, že si zločinec hrál na šlechtice, ačkoli jím nebyl. Zlomyslnost se však Zikmundovi nevyplatila. Sám byl přímo během popravy zasažen takovou bolestí, že ho popadly výčitky svědomí a hrůzné divadlo se pokusil zastavit.

Husitské války probíhaly v letech 1419 a 1434. Rozhodně byste tehdy husity nechtěli při svých výpravách potkat. Historici jsou dnes sice schopni mluvit o veškerých zbraních, které v bitvách používali, ale současně uznávají, že jejich největší síla a um tkvěly v taktice jejich boje.

Církevní sněm v Kostnici patří mezi velké události dějin pozdního středověku. Mohlo by se zdát, že se koncil zabýval, pokud ne výhradně, potom převážně osobou českého reformátora Jana Husa. Tato optika ale není správná. Koncil se sešel v první řadě proto, aby se pokusil obnovit jednotu rozštěpené církve.

Dolnoslezské město Wroclaw, které leží v blízkosti českých hranic, se stává stále častějším cílem našich turistů. Kromě výhodné polohy je v neposlední řadě láká také jazyková příbuznost, poměrně nízké ceny a bezesporu především i celá řada historických památek, z nichž mnohé svým slohem připomínají naši zemi - a také proto se v tomto krásném městě cítí opravdu příjemně, téměř jako doma...

Většinu šlechtických sídel máme spjatých výhradně s muži. Ženy většinou hrály vedlejší roli, mnohdy na ně historie tak trochu zapomínala. Mnohé byly jejich pouhou ozdobou, přesto se mezi nimi našly výrazné osobnosti.

Pátrání po cikánské pravlasti není nic snadného. Pokud si však přivoláme na pomoc romštinu a zaměříme se na její shody se sanskrtem, tak snadno určíme, že kořeny tohoto etnika je třeba hledat ve starověké Indii. Kdy však Romové přišli na naše území? A co o nich psali středověcí kronikáři?

Jste-li milovníkem historie a české hrady a zámky máte dávno v malíčku, rozhodně neváhejte navštívit památky i u našich sousedů. Slovensko je jimi přímo poseté. V článku vám nabízíme několik tipů na výlet za historií jen kousek od našich hranic.

V dalším díle tipů na procházky Pražská Drbna představuje Malý hrádek. Tato zřícenina, jejíž základy byly položeny už v patnáctém století, se nachází v Krčském lese nedaleko IKEMu a Horních Kunratic. Místo je ideální jak pro rodiny s dětmi, tak pro pejskaře.

Říká se, že smích prodlužuje život. Aragonský král Martin I. (1356-1410) by s tímto tvrzením zřejmě nesouhlasil, protože nabyl zkušenost opačnou: záchvat smíchu mu přivodil zástavu srdce a následnou smrt.

I když je únor nejkratším měsícem v roce, během historie stačil nasbíral plno významných událostí, které stojí za připomenutí.

Pokud by jedenáctý český král Karel IV. mohl sledovat počínání svých synů, asi největší radost by měl ze Zikmunda, přezdívaného Liška ryšavá. Byl to schopný improvizátor a - podobně jako jeho otec - také pragmatik. V českém prostředí má ale Zikmund spíše špatnou pověst, a to především díky upálení Jana Husa. Tato kauza následně obrovským způsobem ovlivnila české dějiny.

Město a jeho nejbližší okolí má spoustu unikátních míst, která určitě stojí za návštěvu. A litovat nebudete. Pro dnešek jsme vybrali čtyři.

Hlavní padouch řady historických románů spisovatele Jiráska, a programově nenáviděný český král, kterému už obrozenci z povolání nemohli přijít na jméno. Liška ryšavá, přezdívka, kterou Zikmundovi Lucemburskému nikdo v Čechách neodpáře. Byl tento syn Karla IV. opravdu takový zloduch?

Kdo má trochu povědomí o Lhenicích, s nimiž se pojí označení zahrada jižních Čech, mohl se setkat s termínem peckář. Toto označení se pro místní obyvatele vžilo vzhledem k rozsáhlým třešňovým i jabloňovým sadům, jež městys obklopují.

Když Zikmund Lucemburský s uspokojením sledoval popravu nezdolného husity Jana Roháče z Dubé, pocítil úpornou bolest v nohou. Jeho vleklá nemoc se ohlásila v plné síle a lékaři nevěděli, jak by mu ulevili. Ve strachu, že ho Bůh trestá za jeho nenávist, rozkázal popravu přerušit. Ale bylo pozdě. Duše Jana Roháče už putovala jinam.

Bitva pod Vyšehradem, ve které Pražané a jejich spojenci z dalších husitských obcí porazili vojsko krále Zikmunda Lucemburského, je jednou ze zásadních události první fáze husitských válek. V důsledku bitvy, která se odehrála 1. listopadu 1420, se část české šlechty, doposud podporující Zikmunda, přidala na stranu husitů či zaujala neutrální postoj.

Stalo se to 12. října roku 1420, tedy přesně před 600 lety. U tehdejšího Panského Boru nedaleko Horažďovic se střetli husité se skupinou, složenou z vojsk krále Zikmunda, žoldnéřů Oldřicha z Rožmberka a dalších šlechtických jednotek.

Středověké RPG má šanci se více proslavit po celém světě a zajistit, že druhý díl bude úspěšnější. Producentem české adaptace je bývalý šéf Netflixu, který se staral o filmy a seriály mimo USA.

Tento týden si mohou čtenáři užít detektivku od Agathy Christie se slavným detektivem Herculem Poirotem. Dále detektivní povídky zkušeného autora Romana Cílka i román s hlavním hrdinou, rudolfinským lékařem Janem Jesseniem.

Zní to neuvěřitelně, ale takový prostě byl život Josefa Harryho Jelínka. Člověk, který spojil svoji kariéru s podvody za každou cenu, dokázal balamutit opravdu mistrně. Kromě zajímavých triků velkého mystifikátora se však jen málo mluví o jeho kolaborantské kariéře. Jaký byl Harry Jelínek během nacistické okupace?

Jedná se pravděpodobně o jednu z nejrozporuplnějších postav naší historie. Zikmund Lucemburský má však nálepku negativního panovníka mnohdy neprávem.

Představte si, že rok po vaší smrti naběhnou k vaší rakvi naštvaní husité, vytáhnou z ní vaše ostatky, pak je položí na oltář a do vaší lebky lijí víno a pivo, čímž vás chtějí potupit a poukázat na to, že jste byl za života alkoholik. K těmto opileckým zvrhlostem se uchýlili přesně před 600 lety boží bojovníci na ostatcích českého krále Václava IV..

V pražské Galerii Villa Pellé je do 23. srpna k vidění výstava Opráski sčeskí historje, Našě slavní bojě. Její autor, vystupující pod přezdívkou Jaz, vytvořil původně internetový komiks, který si získal velkou oblibu.

V české kotlině je seznámení se s horkovzdušným balónem celkem jasné, uskutečnilo se roku 1891, kdy vzduchoplavec Surcouf s balónem Výstava podnikl první volný let. Přistál tenkrát na louce blízko hostince Na zelené lišce na Pankráci. Jak ale vypadaly pokusy o let balónem v jiných částech světa? Ne všude se setkaly s úspěchem a neskončily katastrofou!

Zikmund Lucemburský byl v naší vlasti vždy brán spíš jako vyvrhel a utiskovatel, než jako obratný vladař, kterým ve skutečnosti byl. Ostatně tak jej brala většina ostatních národů. U nás si ale ryšavý král příliš slávy neužil, spíš posměchu a kritiky. Jaký to byl vladař a co všechno ho trápilo? Určitě bychom s ním měnit nechtěli.

Neúspěšný pokus o dobytí vrchu Vítkov před 600 lety byl začátkem rozpadu celé první křížové výpravy proti kacířským Čechům.

Podle historika Aleše Nováčka „rozhodla jediná hodina boje a hrdinství hrstky husitských bojovníků o osudu první křížové výpravy a možná i o budoucnosti celého husitského hnutí“. Tak hodnotí vítězství husitů pod vedením Jana Žižky nad křižáky v bitvě na Vítkově v Praze 14. července 1420. Na pomoc obléhaných husitů dorazil v kritickou chvíli oddíl střelců a cepníků z Prahy. V protiútoku, jehož efekt husité údajně znásobili bojovým pokřikem Hrrr na ně!, byli křižáci zahnáni na útěk.

Přišel jste do redakce, kterou má magazín Reportér v prostoru mezi pražskými obchodními domy Palladium, Kotva a Bílá labuť. Tušíme, co se tady dělo v červenci roku 1420?