Zikmund Lucemburský

Ze školy si pamatujeme, že v roce 1431 zahnal křižáky od Domažlic už pouhý hluk blížících se husitských vozů a zpěv chorálu Ktož jsú boží bojovníci. K bitvě vlastně nedošlo a kardinál v čele křižáků prchal tak rychle, že na bojišti nechal i svůj kardinálský klobouk. Jak to ale bylo s pravděpodobně největším vítězstvím husitských vojsk doopravdy?

Historie zámku Zbiroh se začala psát už na sklonku dvanáctého století, veřejnosti však své brány otevřel roku 2005. Proč tak pozdě?

Když půl roku před svou smrtí zvítězil Jan Žižka u Malešova (1424), byl to už zřejmě slepý stařec, jehož museli vést průvodci. Přesto v takřka beznadějné situaci dokázal vymyslet plán, jak vše obrátit proti svým početným nepřátelům.

„Zabi hr! Kunštát a Hradec hr!“ ozvalo se nad ránem 3. září roku 1448 z vyšehradských hradeb, které právě překonalo několik vojáků Poděbradské jednoty. Překvapivá akce, provedená pouhou šesticí mužů, otevřela cestu do Prahy šlechtici, jenž se stal o necelých 10 let později „husitským českým králem“. Jiří z Poděbrad zahájil svůj nástup k moci.

Asi osm kilometrů od rakouských hranic leží město Znojmo, které bude dnešním cílem našeho výletu. Když se z Prahy přesunovali čeští panovníci do sousedních Rakous, tak se ve Znojmě obvykle vždy zastavili. I vy si tu udělejte výlet a prohlédněte si památky, jež tu v průběhu existence města vznikly.

Král Václav IV. si nechal hrad Točník postavit proto, aby měl kam jezdit na lovy a za odpočinkem. V jeho prostorách se nikdy nevěnoval politickým záležitostem. Dříve mu se stejným účelem sloužil hrad Žebrák. Když však vyhořel, bylo třeba postavit náhradu. Nyní je hrad Točník vítaným cílem turistů.

Ve 40. a 50. letech 15. století byste v Evropě jen stěží našli schopnější a zkušenější válečníky, než byli účastníci husitských válek. Polní husitské vojsko sice bylo poraženo v bitvě u Lipan v roce 1434, patnáct let válčení ale přešlo do krve mnoha Čechů a Moravanů natolik, že se z nich ve válkou zdevastované zemi stali profesionální bojovníci, chcete-li žoldnéři.

Husité ubránili Prahu před první křížovou výpravou vedenou Zikmundem Lucemburským. Ten se nakonec nechal korunovat českým králem a od české metropole odtáhnul.

Dnes je středa 5. července 2023. Svátek slaví Cyril a Metoděj. Je den grahamových krekrů. Na dnešní den připadá státní svátek slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje. Nejvyšší teplota byla v pražském Klementinu naměřena v roce 1957 a to 36,4 °C. Minimum je z roku 1962, kdy bylo shodně naměřeno pouhých 9,2 °C. Pojďme se společně podívat na události, které se pojí právě s dnešním datem.

V srdci České republiky, v křivoklátských lesích, se nachází místo, které bylo dlouhá léta pro veřejnost nedostupné. Jde o Zbiroh, hrad s bohatou historií, kterému se také říká "zámek tří císařů". Pod hradbami tohoto hradu se urývá tajemství, která čeká na své odhalení. Zbiroh představuje historický skvost a návštěvníkům má co nabídnout. Od architektury po umění, od dávných císařů po tajné chodby – Zbiroh má pro každého něco.

Oravský hrad, považovaný právem za nejkrásnější na Slovensku, je i byl v minulosti vyhledáván nejen turisty a milovníky historie, ale také filmaři. Stačí zmínit pohádky jako Sokolník Tomáš neboli Král sokolů z roku 2000, o osm let mladší Král Drozdia brada nebo Láska na vlásku z roku 2014. Pamětníkům bude známý i seriál Vivat Beňovský, kde děj sice souvisí s Beckovem, ale pro stavební práce na něm posloužil právě hrad nad Oravou. Impozantní silueta hradu na 112 metrů vysoké skále zaujme stejně jako jeho interiéry, historie i pověsti.

Jiří z Poděbrad, rozený vládce, diplomat a stratég. Ačkoli nepocházel z královského rodu, přece se stal králem. Nerad bojoval, konflikty chtěl vždy urovnat diplomatickou cestou. Jiří z Poděbrad je také synonymem obezity a nezdravého životního stylu, holdoval dobrému jídlu a pití, nejraději vládl od stolu či z trůnu než z bitevního pole. Příčina úmrtí je dodnes neznámá. Co je ale známé? Že české země za jeho vlády vzkvétaly.

Na pražském kopci Vítkov stojí od roku 1933, kdy byl dokončen, Národní památník s obrovskou jezdeckou sochou husitského vojevůdce Jana Žižky z Trocnova, symbolem našich bojových vítězství.

V našich dějinách jsme měli to štěstí, že se ty největší a nejkrvavější bitvy zpravidla odehrávaly za našimi hranicemi. Přesto však má naše území v rámci evropských i světových konfliktů co nabídnout.

Na konci 12. století stávala na česko-moravském pomezí při takzvané haberské stezce malá osada. Ta se později rozrostla a vzniklo jedno z nejstarších měst na našem území – Jihlava.

Kdo má pro strach uděláno, mohl by se vydat do obce Konůvky ve Ždánickém lese, které se přezdívá vesnice mrtvých. Proč? Co se stalo s domy i tvrzí, které tu kdysi byly?

Kousek od Kutné Hory, sotva jedenáct kilometrů, stojí už od 15. století gotický hrad Sion. Tedy spíše to, co z něho zůstalo. Dnes zde totiž najdete už jen rozvaliny. Původně to ovšem byla rezidence husitského hejtmana Jana Roháče z Dubé. Éra tohoto hradu netrvala dlouho, jen deset let. Svými obrannými prvky patřil hrad k tomu nejlepšímu, co husitské stavitelství dokázalo.

Jedná se pravděpodobně o jednu z nejrozporuplnějších postav naší historie. Zikmund Lucemburský má však nálepku negativního panovníka mnohdy neprávem. On sám totiž patřil mezi nejúspěšnější evropské státníky své doby. „Liška ryšavá” to dokonce mohla urovnat i s Husity.

Lužici najdete mezi severní hranicí Čech a jihem Braniborska. Dvojjazyčné nápisy v němčině a lužické srbštině dokazují, že zde sídlí malý polozapomenutý slovanský národ Lužických Srbů se silnými vazbami na Čechy a Moravu.

V březnu 1420 vyhlásil papež Martin V. první křížovou výpravu proti "českým kacířům", císař Zikmund Lucemburský se jí ujal coby vykonavatel.

Čtvrtá žena Karla IV. strávila na trůně celých 15 let – z manželek našeho nejslavnějšího panovníka tedy výrazně nejdéle.

Letos už to vyjde. Mocná atmosféra středověku ze hry Kingdom Come: Deliverance dorazí do Prahy v dubnu. Původně měl proběhnout loni v únoru. Teď už je stanoven nový termín.

I když jde "jen" o pololetí, malá odměna pro malé i větší školáky je skvělou motivací pro jejich snahu a píli v dalším půl roce. Už pro ně máte dáreček? Pokud ne, máme pro vás pár tipů.

Safíry, smaragdy, ametysty, perly… Bohatá zlatnická a smaltová výzdoba zhotovená technikami, jaké lze dnes jen stěží napodobit. Hluboká symbolika a především odznak světské a duchovní moci vládce nad středem Evropy. To vše obnáší císařská koruna Svaté říše římské, kterou svého času opatroval Karel IV.

Skutečnost, že se člověk na konci středověku dožíval průměrně asi 40 let, je poměrně známá. Nicméně toto číslo podle historiků nevypovídá nic o obrazu tehdejší skladby společnosti.

Následkem husitských válek byly české země rozvrácené, hospodářství bylo v troskách a Češi měli v okolních zemích pověst kacířů. Kvůli absenci silného krále byla královská moc v úpadku a silný vliv v zemi měla (rozhádaná) šlechta. Ke zlepšení situace došlo až s nástupem Jiřího z Poděbrad k moci, nejprve v roli zemského správce a později krále.

Napadá vás jediný důvod, proč považovat Zikmunda Lucemburského za jednoho z největších evropských panovníků? Našli jsme jich hned několik.

Poslední bitva husitských válek byla jednou z nejzásadnějších událostí české historie. Lišila se od předchozích bitev tím, že proti sobě stanuli dřívější spojenci – umírnění husité proti radikálním. Toto střetnutí uzavřelo etapu husitské revoluce a ukázalo cestu k nastolení náboženské tolerance.

Během letošního Dne architektury byla jedním lákadlem i možnost návštěvy Obecního domu v Praze, kterou si bez nutnosti rezervace nenechalo ujít mnoho návštěvníků. Volně přístupných bylo několik salonků v prvním patře včetně velkého sálu – Smetanovy síně. Díky ESTAV.cz s námi do nich můžete nahlédnout i vy. Pokud ale budete mít tu možnost, určitě doporučujeme navštívit tuto perlu secesní architektury osobně třeba při příštím ročníku této oblíbené akce nebo při běžně pořádaných komentovaných prohlídkách.

Právě před 585 lety, v pondělí 9. září 1437 podle juliánského kalendáře, se vydaly proudy Pražanů shlédnout mimořádně ponuré divadlo. Jako krvavá tečka za posledním husitským odbojem proti králi Zikmundu Lucemburskému byla pro ně nachystána hromadná poprava 52 obránců hradu Sion, korunovaná oběšením jejich velitele Jana Roháče z Dubé.

Ovšem rozdíl mezi skvělou podívanou a snímkem, za který se jen nemusíme stydět, je pořád velký. Režisér, spoluscenárista a producent Petr Jákl sáhl hodně hluboko do české historie pro inspiraci ke svému filmu. Na druhou stranu tam našel osobnost, která může zaujmout i evropské diváky. Kontroverzní historickou postavu, na kterou se v průběhu staletí nahlíželo různě. Film nemá za cíl být věrným životopisem, představuje nám přibližně rok Žižkova života a jeho tématem je “zrod vojevůdce”, tedy jaké historické (určitě) a soukromé (možná) události vedly k dozrání takové osobnosti. Rovnou se tedy vzdává možnosti zařazení významných bitev a zobrazení Žižky v tom nejlepším. Škoda! Tím, že vypráví tak trochu vlastní příběh, se ovšem chytře vyhýbá přílišné kritice “ale ve skutečnosti to bylo takhle”. Jákl zkoumá přerod z žoldnéře na muže, který se rozhodne bojovat za svou vlastní pravdu, vyšší dobro.

Není pochyb o tom, že Jan Žižka, který dnes vstupuje do kin, je velkofilm, který se výpravou, obsazením, akčními scénami či výkony kaskadérů vyrovná těm zahraničním.

Obléhání bylo ve středověku klíčovou součástí válčení. Oproti bitvám bylo relativně bezpečné, levnější a účinnější. Vyžadovalo však obrovskou trpělivost a morálku. Trvalo totiž klidně i několik měsíců.

V hlavách většiny z nás je Kostnický koncil spojen s odsouzením mistra Jana Husa. Vypořádání se s heretiky byl však spíše okrajový program koncilu. Tehdejší křesťanský svět totiž řešil mnohem zásadnější problém: existovali totiž tři papežové a každý z nich si byl jistý, že právě on je ten jediný legitimní. Úkolem Kostnického koncilu bylo papežské schizma vyřešit.

Jan Žižka, jeho lidé i následovníci jsou i po šesti stoletích symbolem, který v naší historii nepřehlédneme. Jedním z vrcholů jejich éry byla bitva u Domažlic, kde se křižáci poroučeli z bitevního pole tak rychle, že kališníci mohli jen sbírat jejich zbraně a zapřahat vozy. Zajímavý suvenýr jim tam nechal dokonce i kardinál Cesarini.

Bitva u Mostu nepatří k nejznámějším husitským bitvám. Proč ale zůstala skryta, přestože tato bitva významně ovlivnila dějiny? Ukázalo se, že porážku husitů už z předválečných i komunistických učebnic vymazala ideologie. S bitvou u Mostu je spojena řada mýtů a městských legend. Protože navíc bitva připadla na svátek Panny Marie Sněžné, katolíci ve svém vítězství viděli její zásah, takže se Panna Marie od té doby stala ochranitelkou Mostu. Jak přitom tato řežba vypadala?

Krutá smrt na hranici učinila z Jana Husa našeho nejvýznamnějšího národního mučedníka. Zároveň však jeho osobnost provázejí obecně tradované informace, které jsou přinejmenším zavádějící,…

Zikmund Lucemburský neboli liška ryšavá, jak se mu přezdívalo kvůli barvě jeho vlasů a vousů, druhorozený syn Karla IV., zemřel za velmi podivných okolností. Zabila jej dna, tedy „nemoc králů“? Anebo to byl jeho životní styl, alkohol, láska k ženám či rakovina?

Na polský trůn nastoupila princezna Jadwiga jako zvolený král, nikoli jako manželka panovníka! Poláci ji natolik uctívají, že byla papežem Janem Pavlem II. prohlášena za svatou.

Po smrti Karla IV. začalo české království upadat. Velký podíl na tom měl střet jeho synů Václava IV. a Zikmunda Lucemburského i mor v roce 1380. V zemi se začaly objevovat loupeživé bandy a církev dávala přednost svým mocenským zájmům před spásou duší věřících. To si lidé nechtěli nechat líbit. Jejich nespokojenost vyústila do revoluce.

Vítězství husitů pod vedením Jana Žižky vedlo ke konci první křížové výpravy.

V období mezi 20. květnem a 8. listopadem roku 1422 došlo v českých zemích k situaci, která se z dnešního pohledu může jevit jako zvláštní, v kontextu tehdejší doby má však naprosto logické opodstatnění. Ve zmiňovaném roce totiž husitské vojsko Pražanů na dobu více než pěti měsíců oblehlo známý hrad Karlštejn a neúspěšně se jej pokusilo dobýt.

Ke 100. výročí úmrtí posledního českého krále a rakouského císaře, blahoslaveného Karla I. Rakouského (1887 až 1922) bude v neděli v katedrále sv. Víta na Pražském hradě uložena jeho relikvie. Prahu při té příležitosti navštíví jeho vnuk Karel Habsburský, který je stejně jako jeho děd členem rytířského Řádu sv. Jiří. V sobotu Prahou projde průvod složený z několika stovek řádových rytířů. Za organizátory informoval Martin Hamšík.

Praha jako architektonická perla proslula ve světě řadou významných a na svou dobu unikátních staveb. Co jí ovšem činí pro architekty magickou, je nevídané propojení a prolínání nejrůznějších stavebních slohů a uměleckých směrů v míře tak hojné, že oko odborníkovo často zůstává stát v němém úžasu.

Před 635 lety, dne 31. března 1387, byl ve Stoličném Bělehradě korunován uherským králem Zikmund Lucemburský, mladší syn Karla IV. Ke koruně mu pomohla trochu neobvyklá okolnost: vražda jeho tchyně a uvěznění jeho manželky. Ke cti mu přitom slouží, že ani jeden z těchto skutků neměl na svědomí.

Děti panovníků měly jasný úkol. Dcerám byl vybírán takový manžel, aby se utužily vztahy mezi rody, synové většinou dědili panství. Potomci Karla IV. netvořili v tzv. sňatkové politice výjimku. Proč se ztratili v propadlišti dějin?

Kronikář Veit Arnpeck o ní napsal: „Byla tak krásná, že když pila červené víno, bylo vidět, jak ji teče do krku." Agnes Bernauer, milenka a možná i první manželka Albrechta, později Albrechta III., vévody Bavorského. Doplatila na to, že se narodila do špatné kolébky.

Havlíčkobrodský výtvarník Radomír Dvořák dokončuje památník debaklu druhé křížové výpravy proti husitům.

V těchto dnech si připomínáme 600 let od bitvy u Habrů, která je podle odborníků obvykle spojovaná s dobytím Německého Brodu, dnes Havlíčkova Brodu. Jmenovaná bitva se odehrála 8. ledna 1422 na blíže neurčeném vrchu poblíž dnešního města Habry na Havlíčkobrodsku. O dva dny později, tedy 10. ledna, pak část husitů město obsadila a zmasakrovala většinu obránců i místních obyvatel.

Na území České republiky se nachází spousta pozoruhodných míst. Zvídavý turista, který neprahne po výletech za hranice, si zde přijde k zajímavým zážitkům, ať navštíví přírodní památku, rozhlednu, městskou památkovou rezervaci, zámek nebo hrad. Pojďme se třeba vydat po stopách Jana Žižky na Havlíčkobrodsku – do obce Habry.

První vyhrání z kapsy vyhání. Kdyby na toto přísloví pamatoval před 600 lety císař Zikmund Lucemburský, mohly se dějiny českých zemí vyvíjet jinak. Dne 8. ledna 1422 porazil Jan Žižka Zikmundovu křižáckou výpravu u Habrů mimo jiné proto, že císaři stačilo, když v předchozí bitvě před Kutnou Horou Žižkovo vojsko zahnal.

Druhý pokus katolické Evropy a císaře Zikmunda Lucemburského porazit husity silou přivedl křižácké vojsko v prosinci 1421 ke Kutné Hoře. Zikmund tady ale opět narazil na genialitu husitského vojevůdce. Slepý hejtman Jan Žižka dokázal vyklouznout z obtížné situace, aby o několik dnů později s veškerou silou vojska druhé křížové výpravy rozdrtil a vyhnal z Čech.

O2 universum brzo ovládne atmosféra středověku. V hudebním provedení tady ožije idyla českých vesnic, chorály kostelů, velkolepost hradů i krev a špína krutých válek.

Zikmund Lucemburský se jako jediný český král nechal korunovat hned dvakrát. Poprvé roku 1420 a pak znovu roku 1436. Co ho k tomuto nevídanému kroku vedlo a jak oba slavnostní obřady proběhly?

Jan Hus kritizoval rozmařilost katolických kněží, prodávání odpustků a celkový morální úpadek církve. Duchovním hodnostářům se to nelíbilo, a tak ho v Kostnici nechali upálit jako kacíře. Tento obecně známý výklad je v podstatě pravdivý, i když značně zjednodušený. Pojďme si Husův případ přiblížit v širších souvislostech.

Příběhy hraběte Drákuly straší mnohé děti dodnes. Legendami opředený vojvoda Vlad vládl ve Valašsku od roku 1456. Získal si přídomek Drákula a tvrdilo se, že je upír. Pravdou je, že si liboval v krutých činech a jistě byl nějakým způsobem zvrácený. Ale spíše než by vysával krev z lidí, s gustem je napichoval na kůly.