Zikmund Lucemburský

Havlíčkobrodský výtvarník Radomír Dvořák dokončuje památník debaklu druhé křížové výpravy proti husitům.

V těchto dnech si připomínáme 600 let od bitvy u Habrů, která je podle odborníků obvykle spojovaná s dobytím Německého Brodu, dnes Havlíčkova Brodu. Jmenovaná bitva se odehrála 8. ledna 1422 na blíže neurčeném vrchu poblíž dnešního města Habry na Havlíčkobrodsku. O dva dny později, tedy 10. ledna, pak část husitů město obsadila a zmasakrovala většinu obránců i místních obyvatel.

Na území České republiky se nachází spousta pozoruhodných míst. Zvídavý turista, který neprahne po výletech za hranice, si zde přijde k zajímavým zážitkům, ať navštíví přírodní památku, rozhlednu, městskou památkovou rezervaci, zámek nebo hrad. Pojďme se třeba vydat po stopách Jana Žižky na Havlíčkobrodsku – do obce Habry.

První vyhrání z kapsy vyhání. Kdyby na toto přísloví pamatoval před 600 lety císař Zikmund Lucemburský, mohly se dějiny českých zemí vyvíjet jinak. Dne 8. ledna 1422 porazil Jan Žižka Zikmundovu křižáckou výpravu u Habrů mimo jiné proto, že císaři stačilo, když v předchozí bitvě před Kutnou Horou Žižkovo vojsko zahnal.

Druhý pokus katolické Evropy a císaře Zikmunda Lucemburského porazit husity silou přivedl křižácké vojsko v prosinci 1421 ke Kutné Hoře. Zikmund tady ale opět narazil na genialitu husitského vojevůdce. Slepý hejtman Jan Žižka dokázal vyklouznout z obtížné situace, aby o několik dnů později s veškerou silou vojska druhé křížové výpravy rozdrtil a vyhnal z Čech.

O2 universum brzo ovládne atmosféra středověku. V hudebním provedení tady ožije idyla českých vesnic, chorály kostelů, velkolepost hradů i krev a špína krutých válek.

Zikmund Lucemburský se jako jediný český král nechal korunovat hned dvakrát. Poprvé roku 1420 a pak znovu roku 1436. Co ho k tomuto nevídanému kroku vedlo a jak oba slavnostní obřady proběhly?

Jan Hus kritizoval rozmařilost katolických kněží, prodávání odpustků a celkový morální úpadek církve. Duchovním hodnostářům se to nelíbilo, a tak ho v Kostnici nechali upálit jako kacíře. Tento obecně známý výklad je v podstatě pravdivý, i když značně zjednodušený. Pojďme si Husův případ přiblížit v širších souvislostech.

Příběhy hraběte Drákuly straší mnohé děti dodnes. Legendami opředený vojvoda Vlad vládl ve Valašsku od roku 1456. Získal si přídomek Drákula a tvrdilo se, že je upír. Pravdou je, že si liboval v krutých činech a jistě byl nějakým způsobem zvrácený. Ale spíše než by vysával krev z lidí, s gustem je napichoval na kůly.

Husitské války jsou velmi významným obdobím naší historie, i když se nedá říct, že zrovna světlým. Ač známe mnoho ód a pochvalných zpěvů na husitské vojsko, známe také mnoho případů, kdy zpustošili zemi a vyplenili a zničili hrady… Posledním husitským hejtmanem byl Jan Roháč z Dubé, odpůre Zikmunda, jemuž rozzuřený král připravil abnormálně krutou popravu.

Vegetariáni a vegani pozor! Ani se zeleninou a ovocem by se to nemělo přehánět. Nadměrná konzumace sladkých plodin, zvlášť ve středověkých hygienických podmínkách, předčasně ukončila život nejedné historické postavy. Přejedení melouny zabilo před 582 lety i českého krále.

Středověké rytířské řády známe povětšinou z bájí a legend, a ještě v idealizované podobě. Vystupují v nich stateční rytíři, stojící na straně své víry a chránící nevinné, vynikající vybraným chováním a odění v zářivé zbroji. Pravděpodobně každý středověký rolnický chlapec chtěl být jako oni. Ale kde je skutečně pravda?

Po vypuknutí husitského hnutí v Čechách vytvořila města Žatec, Louny a Slaný hlavní opěrné body severočeských husitů. Před 600 lety, 2. října 1421, bránil Žatec před druhou křížovou výpravou celou zemi.

Bylo 10. září 1421, když se obyvatelům Žatce naskytla mrazivá podívaná. K hradbám města se začala hrnout vojska druhé křížové výpravy vedené rýnským falckrabětem Ludvíkem a arcibiskupy z Mohuče, Trevíru a Kolína nad Rýnem. Svatá říše římská se již podruhé chytala mečem a krví vykořenit nebezpečnou českou herezi.

Majestátní zřícenina hradu Rabí se nachází ve stejnojmenné vesnici na vyvýšeném ostrohu nad řekou Otavou v nadmořské výšce 540 metrů, asi 8 kilometrů severovýchodně od Sušice. Rabí je jednou z největších zřícenin v naší zemi.

Pokud zaslechneme slovo alchymie či alchymista, máme velice rychle jasno. Téměř okamžitě nám vyvstane před očima film Císařův pekař a doba podivínského panovníka Rudolfa II. Alchymistou je starý muž, s bílým plnovousem, oděný do dlouhého, černého hábitu, který je pošitý hvězdami, půlměsíci a astrologickými symboly. Sklepení s mnoha ohništi, na kterých ve skleněných křivulích, prapodivných tvarů, bublají kapaliny nejrůznějších barev, a hustý dým se hromadí pod kamenným klenutím.

Jan Roháč z Dubé neměl být jen popraven, císař Zikmund si ho přál i zesměšnit. Odsouzence nechal obléci do šarlatového roucha a jeho pouta a oprátku dal pozlatit, aby všichni přihlížející viděli, že si zločinec hrál na šlechtice, ačkoli jím nebyl. Zlomyslnost se však Zikmundovi nevyplatila. Sám byl přímo během popravy zasažen takovou bolestí, že ho popadly výčitky svědomí a hrůzné divadlo se pokusil zastavit.

Husitské války probíhaly v letech 1419 a 1434. Rozhodně byste tehdy husity nechtěli při svých výpravách potkat. Historici jsou dnes sice schopni mluvit o veškerých zbraních, které v bitvách používali, ale současně uznávají, že jejich největší síla a um tkvěly v taktice jejich boje.

Církevní sněm v Kostnici patří mezi velké události dějin pozdního středověku. Mohlo by se zdát, že se koncil zabýval, pokud ne výhradně, potom převážně osobou českého reformátora Jana Husa. Tato optika ale není správná. Koncil se sešel v první řadě proto, aby se pokusil obnovit jednotu rozštěpené církve.

Dolnoslezské město Wroclaw, které leží v blízkosti českých hranic, se stává stále častějším cílem našich turistů. Kromě výhodné polohy je v neposlední řadě láká také jazyková příbuznost, poměrně nízké ceny a bezesporu především i celá řada historických památek, z nichž mnohé svým slohem připomínají naši zemi - a také proto se v tomto krásném městě cítí opravdu příjemně, téměř jako doma...

Většinu šlechtických sídel máme spjatých výhradně s muži. Ženy většinou hrály vedlejší roli, mnohdy na ně historie tak trochu zapomínala. Mnohé byly jejich pouhou ozdobou, přesto se mezi nimi našly výrazné osobnosti.

Pátrání po cikánské pravlasti není nic snadného. Pokud si však přivoláme na pomoc romštinu a zaměříme se na její shody se sanskrtem, tak snadno určíme, že kořeny tohoto etnika je třeba hledat ve starověké Indii. Kdy však Romové přišli na naše území? A co o nich psali středověcí kronikáři?

Jste-li milovníkem historie a české hrady a zámky máte dávno v malíčku, rozhodně neváhejte navštívit památky i u našich sousedů. Slovensko je jimi přímo poseté. V článku vám nabízíme několik tipů na výlet za historií jen kousek od našich hranic.

V dalším díle tipů na procházky Pražská Drbna představuje Malý hrádek. Tato zřícenina, jejíž základy byly položeny už v patnáctém století, se nachází v Krčském lese nedaleko IKEMu a Horních Kunratic. Místo je ideální jak pro rodiny s dětmi, tak pro pejskaře.

„Pryč s tím zemským škůdcem!“ vykřikne kdosi a přihlížející dav souhlasně zamručí. Pacholek právě přivádí zajatce. Lupič pochází z urozené krve a kat už si na něj brousí meč. Za chvíli ukojí hlad srocených čumilů po krvi.

Říká se, že smích prodlužuje život. Aragonský král Martin I. (1356-1410) by s tímto tvrzením zřejmě nesouhlasil, protože nabyl zkušenost opačnou: záchvat smíchu mu přivodil zástavu srdce a následnou smrt.

I když je únor nejkratším měsícem v roce, během historie stačil nasbíral plno významných událostí, které stojí za připomenutí.

Zoufalý Vladislav Jagellonský už neví kudy kam. Českou zemi získal v zoufalém stavu. Dluží, kam se podívá a nemá už, co by prodal nebo zastavil. Pravda, je tu ještě jedna cennost. Jenže královskou korunu přece zastavit nemůže, to by bylo proti slibu Svatému otci a samotnému Bohu!

Pokud by jedenáctý český král Karel IV. mohl sledovat počínání svých synů, asi největší radost by měl ze Zikmunda, přezdívaného Liška ryšavá. Byl to schopný improvizátor a - podobně jako jeho otec - také pragmatik. V českém prostředí má ale Zikmund spíše špatnou pověst, a to především díky upálení Jana Husa. Tato kauza následně obrovským způsobem ovlivnila české dějiny.

Město a jeho nejbližší okolí má spoustu unikátních míst, která určitě stojí za návštěvu. A litovat nebudete. Pro dnešek jsme vybrali čtyři.

Hlavní padouch řady historických románů spisovatele Jiráska, a programově nenáviděný český král, kterému už obrozenci z povolání nemohli přijít na jméno. Liška ryšavá, přezdívka, kterou Zikmundovi Lucemburskému nikdo v Čechách neodpáře. Byl tento syn Karla IV. opravdu takový zloduch?

Kdo má trochu povědomí o Lhenicích, s nimiž se pojí označení zahrada jižních Čech, mohl se setkat s termínem peckář. Toto označení se pro místní obyvatele vžilo vzhledem k rozsáhlým třešňovým i jabloňovým sadům, jež městys obklopují.

Když Zikmund Lucemburský s uspokojením sledoval popravu nezdolného husity Jana Roháče z Dubé, pocítil úpornou bolest v nohou. Jeho vleklá nemoc se ohlásila v plné síle a lékaři nevěděli, jak by mu ulevili. Ve strachu, že ho Bůh trestá za jeho nenávist, rozkázal popravu přerušit. Ale bylo pozdě. Duše Jana Roháče už putovala jinam.

Bitva pod Vyšehradem, ve které Pražané a jejich spojenci z dalších husitských obcí porazili vojsko krále Zikmunda Lucemburského, je jednou ze zásadních události první fáze husitských válek. V důsledku bitvy, která se odehrála 1. listopadu 1420, se část české šlechty, doposud podporující Zikmunda, přidala na stranu husitů či zaujala neutrální postoj.

Stalo se to 12. října roku 1420, tedy přesně před 600 lety. U tehdejšího Panského Boru nedaleko Horažďovic se střetli husité se skupinou, složenou z vojsk krále Zikmunda, žoldnéřů Oldřicha z Rožmberka a dalších šlechtických jednotek.

Středověké RPG má šanci se více proslavit po celém světě a zajistit, že druhý díl bude úspěšnější. Producentem české adaptace je bývalý šéf Netflixu, který se staral o filmy a seriály mimo USA.

Tento týden si mohou čtenáři užít detektivku od Agathy Christie se slavným detektivem Herculem Poirotem. Dále detektivní povídky zkušeného autora Romana Cílka i román s hlavním hrdinou, rudolfinským lékařem Janem Jesseniem.

Zní to neuvěřitelně, ale takový prostě byl život Josefa Harryho Jelínka. Člověk, který spojil svoji kariéru s podvody za každou cenu, dokázal balamutit opravdu mistrně. Kromě zajímavých triků velkého mystifikátora se však jen málo mluví o jeho kolaborantské kariéře. Jaký byl Harry Jelínek během nacistické okupace?

Jedná se pravděpodobně o jednu z nejrozporuplnějších postav naší historie. Zikmund Lucemburský má však nálepku negativního panovníka mnohdy neprávem.

Představte si, že rok po vaší smrti naběhnou k vaší rakvi naštvaní husité, vytáhnou z ní vaše ostatky, pak je položí na oltář a do vaší lebky lijí víno a pivo, čímž vás chtějí potupit a poukázat na to, že jste byl za života alkoholik. K těmto opileckým zvrhlostem se uchýlili přesně před 600 lety boží bojovníci na ostatcích českého krále Václava IV..

V pražské Galerii Villa Pellé je do 23. srpna k vidění výstava Opráski sčeskí historje, Našě slavní bojě. Její autor, vystupující pod přezdívkou Jaz, vytvořil původně internetový komiks, který si získal velkou oblibu.

V české kotlině je seznámení se s horkovzdušným balónem celkem jasné, uskutečnilo se roku 1891, kdy vzduchoplavec Surcouf s balónem Výstava podnikl první volný let. Přistál tenkrát na louce blízko hostince Na zelené lišce na Pankráci. Jak ale vypadaly pokusy o let balónem v jiných částech světa? Ne všude se setkaly s úspěchem a neskončily katastrofou!

Zikmund Lucemburský byl v naší vlasti vždy brán spíš jako vyvrhel a utiskovatel, než jako obratný vladař, kterým ve skutečnosti byl. Ostatně tak jej brala většina ostatních národů. U nás si ale ryšavý král příliš slávy neužil, spíš posměchu a kritiky. Jaký to byl vladař a co všechno ho trápilo? Určitě bychom s ním měnit nechtěli.

Neúspěšný pokus o dobytí vrchu Vítkov před 600 lety byl začátkem rozpadu celé první křížové výpravy proti kacířským Čechům.

Podle historika Aleše Nováčka „rozhodla jediná hodina boje a hrdinství hrstky husitských bojovníků o osudu první křížové výpravy a možná i o budoucnosti celého husitského hnutí“. Tak hodnotí vítězství husitů pod vedením Jana Žižky nad křižáky v bitvě na Vítkově v Praze 14. července 1420. Na pomoc obléhaných husitů dorazil v kritickou chvíli oddíl střelců a cepníků z Prahy. V protiútoku, jehož efekt husité údajně znásobili bojovým pokřikem Hrrr na ně!, byli křižáci zahnáni na útěk.

Přišel jste do redakce, kterou má magazín Reportér v prostoru mezi pražskými obchodními domy Palladium, Kotva a Bílá labuť. Tušíme, co se tady dělo v červenci roku 1420?

Vítězství husitů na Vítkově pod vedením Jana Žižky vedlo ke konci první křížové výpravy.

Nekorektní humor, tabuizovaná témata, sprosté vyjadřování. To spojuje řadu populárních autorů současné internetové scény, kteří od středy vystavují svou tvorbu v kulturním domě v Semilasse v Brně. Zájemci si prohlédnou díla Tomáše Břínka alias TMBK, tvůrce Mártyho Frků Martina Pohla, Petra Cífky alias Cívala a tvůrce Oprásků sčeskí historje s pseudonymem Jaz.

Před 600 lety uplatnili husité na jihočeském bojišti pod vedením Jana Žižky obrannou taktiku za pomoci proslulé vozové hradby.

Navždy ztracené země Koruny české: Česká Falc a Braniborsko.

Svatá Františka Římská, vlastním jménem Francesca Bussa de’ Leonori, zvaná také „Coecolella", se narodila roku 1384 v Římě do vznešené rodiny. Už jako dívka měla jedinou touhu vstoupit do kláštera.

Jeden z nejstarších hradů Slovenska znají, bez nutnosti osobní návštěvy, především ti starší z rubové strany bankovky v hodnotě 500 Kč, vydané roku 1973. Historie hradu je pestrá, od osídlení Kelty, Římany a od 5. století Slovany. Za národního obrození se stal Děvín symbolem slovenské svébytnosti.

Dnes se rozdíl mezi tím, co je řád ve smyslu třeba řád templářů, johanitů nebo německých rytířů a co znamená řád jako vyznamenání zdá být jasný. Ale když se podíváme do historie, vidíme, že oba pojmy splývají. Jako v případě Řádu zlatého rouna.

Jan Smil z Křemže (†1447) získává v roce 1420 purkrabský úřad na hradě Hus. Drobný šlechtic nevyrostl v příliš bohatých poměrech, ale jako podnikavý člověk brzy přichází k velkému majetku.

Historie má jeden závažný nedostatek. Tím nedostatkem jsou historici. Říká se, koho chleba jíš, toho píseň zpívej a pro tento vědecký obor to platí dvojnásobně. Žádný historik nežije ve vzduchoprázdnu. Jeho úhel pohledu na historické události je přímo úměrný závislosti na státní moci a jeho strachu popsat minulé děje pravdivě. Jenže co je to pravda? Na to se už kdysi ptal Pilát Krista. Historie má mnoho pravd a musíme se smířit s tím, že se k ideálu můžeme pouze přibližovat, ale nikdy jej nedosáhneme.

Ve středověku byly v otázce sňatku důležitější dynastické zájmy než osobní city. Na vlastní kůži to poznal Karel IV. i jeho syn Zikmund Lucemburský.

Pomalu se smráká. Husitský hejtman Jan Žižka z Trocnova si při pohledu z Vítkova může blahořečit. Byl to totiž on, kdo před pár dny rozhodl o nutnosti vrch opevnit. „Hned vedle šibenice nechal postavit dva sruby, které byly obehnány třemi příkopy a hliněnou zdí,“ informuje nás historik Libor Vykoupil. Strmý kopec se záhy stane jediným místem, kudy mohou do metropole proudit zásoby. V červenci roku 1420 totiž k Praze přirazí 50 000 křižáků vedených Zikmundem Lucemburským, kteří město oblehnou. Římský král má naspěch a proto k vrchu ihned vyšle 7000 rakouských a míšeňských jezdců.

Dnes uplynulo 600 let od úmrtí Václava IV. Připomíná ho výstava, kterou Pražský hrad označuje za jednu ze svých událostí roku.