Žloutenka

Koinfekce viry AAV2 a adenovirem, popřípadě AAV2 a herpetickým virem HHV6, je zřejmě příčinou nemoci, která postihla za poslední rok přes 1000 dětí.

V Česku žije podle odhadu lékařů asi 10 tisíc mladých žen, které mají žloutenku typu C. Drogy přitom vůbec neužívají a o své nemoci zpravidla ani nevědí, což představuje riziko ve chvíli, kdy se rozhodnou otěhotnět. Nemoc se přitom dá snadno léčit, jen je potřeba na ni přijít včas, aby se nepřenesla i na dítě.

Nové testovací centrum s poradnou funguje přímo na Poliklinice Plzeň-Bory a zaměřuje se především na lidi žijících s onemocněním HIV. Zájemci ale mohou na tomto checkpointu požádat i o testy na syfilis a žloutenku typu B a C. Veškeré testy jsou anonymní a bezplatné.

Žloutenka patří mezi závažná infekční onemocnění. Bohužel ne na všechny typy existuje očkování. Jak se proti nemoci tedy chránit, jak rozpoznat první příznaky v případě nákazy? Kdy je možné se plnohodnotně vrátit do běžného života?

Ve světě trpí žloutenkou více než 325 milionů lidí a různým typům tohoto onemocnění každoročně podlehne 1,1 milionu pacientů, jak vyplývá z údajů WHO. Na 28. července připadá Světový den boje proti žloutence, který si klade za cíl zvýšit povědomí o této nemoci.

V Česku žije zhruba 10.000 žen v reprodukčním věku, které mohou být nakaženy žloutenkou typu C. Nemoc mohou v těhotenství přenést na dítě, které se může narodit předčasně, být menší a mít nižší porodní váhu. Odborníci z Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) a Ústavu pro matku a dítě v Praze-Podolí proto doporučují, aby byly ženy na hepatitidu C v těhotenství či ještě před ním testovány. Uvedli to na tiskové konferenci.

Prevence je důležitá. Počítá se do ní i informovanost o různých chorobách a jejich projevech. Třeba v případě žloutenky může dostatek znalostí dokonce zachránit život. Informovala o tom společnost GSK.

Léčených pacientů se žloutenkou v Česku ubývá. Horší zpráva je, že se snížil i zájem o příspěvky na očkování proti hepatitidě. Na prevenci a rizika upozorňuje Světový den hepatitidy.

Virová hepatitida (laicky známá jako žloutenka, pozn. red.) může být život ohrožující onemocnění způsobené viry, které napadají jaterní tkáň. Podle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) v roce 2019 zemřelo celosvětově v důsledku virové hepatitidy 1,1 milionu osob, z čehož 96 procent případů bylo zapříčiněno hepatitidou typu B a C.

Se svéráznou a vědecky pochybnou interpretací výsledků krevních testů přispěchali v pondělí zákonodárci ruské Rady federace. Ukrajinští vojáci údajně trpí žloutenkou a západonilskou horečkou, z čehož Rusové usoudili, že podstoupili experimenty v tajných biologických laboratořích řízených z USA.

Blíží se začátek prázdnin a s tím i čas letních dovolených. Možná i vy se chystáte někam do zahraničí, ať už po Evropě nebo třeba i na jiný kontinent. Kromě oblečení, hygieny a dokladů by ale v tašce neměla chybět i cestovní lékárnička. V novém cestovatelském seriálu Radiožurnálu experti popisují, co by nemělo chybět v lékárničkách i jak se chránit před místními onemocněními.

Po devastujícím covidu-19 a hojně medializovaných opičích neštovicích se Evropou šíří další zákeřné onemocnění. Vědci ani po několika týdnech od prvního případu netuší proč.

WHO zaznamenala mezi 5. dubnem a 26. květnem již 650 případů neznámého typu žloutenky, která postihuje převážně malé děti. Příčiny nemoci zůstávají neznámé.

Ve světě se objevilo několik desítek případů zánětů jater u dětí, u kterých není jasné, co je způsobuje. V Česku se choroba, které se lidově říká nová žloutenka, v této formě zatím neobjevila. Lékaři ale zpozorněli. Může nemoc souvislost s tím, že se děti během lockdownu přirozeně nesetkávaly s jinými viry? A co by vás mělo varovat?

Britské zdravotní úřady za sobotu 28. května potvrdily žloutenku neznámého původu u dalších 25 malých dětí. V zemi se počet nemocných zvýšil na 222. Příčinu nemoci lékaři stále neznají.

O záhadné dětské žloutence se hovoří už několik týdnů. Případů jsou podle zdravotních úřadů stovky, původ závažné nemoci, které několik dětí už podlehlo, ale stále není známý. Lékaři se domnívají, že by ji mohl způsobovat adenovirus, je však neobvyklé, aby tento virus takto vážně poškozoval játra.

Zhruba 492 zaznamenaných případů nakažených dětí a dvanáct úmrtí. Taková je prozatím bilance záhadné formy žloutenky, která se s těžkým průběhem objevuje u lidí mladších 16 let v Evropě i ve Spojených státech. Nejvíce případů v jednom státě zaznamenala Velká Británie, konkrétně 176. V České republice se zatím podle odborníků žádný případ zatím neobjevil, Státní zdravotnický ústav (SZÚ) však vydal pokyny pro lékaře a hygienické stanice, aby povinně informovali o všech podezřelých případech…

Nemoc postihla na 200 dětí po Evropě a Americe, není jasné, co za ní může stát. 1 pacient zemřel, v podezření je nějaký nový druh adenoviru.

Kvůli nejasné příčině akutních jaterních zánětů u dětí zatím hygienici nedoporučili konkrétní protiepidemická opatření. Podobně jako u jiných infekcí ale nabádají třeba k častějšímu mytí rukou a dezinfekci prostor.

V lednu 2022 si lékaři ve Skotsku všimli znepokojivého trendu: roztroušených případů těžké hepatitidy u dětí ve věku 1 až 5 let.

Děti po celém světě se potýkají se žloutenkou neznámého původu. Britští odborníci přišli s nečekaným vysvětlením. Na vině podle nich může být pandemie covidu, ne však nemoc samotná, ale dlouhé lockdowny, kdy byly děti zavřené doma a jejich těla nebyla vystavena běžným virům. Po rozvolnění opatření je tak jejich imunitní systém zranitelnější.

Dětí s akutní žloutenkou neznámého původu přibývá po celém světě, nejvíce v Evropě. Byť zdravotní úřady příčinu nemoci přesně neznají, někteří lékaři tvrdí, že viníkem může být oslabená imunita kvůli uzávěrám v pandemii covidu.

V několika evropských státech přibývá případů infekčního zápalu jater u dětí. Lékaři jsou znepokojení zejména proto, že zatím neznají původce rychlého šíření nemoci. Mohl by jím ale být virus, který se mezi lidmi přenáší podobně jako covid-19.

Hned několik různých virových onemocnění řeší lékaři i státní orgány v různých částech světa. Zatímco v Šanghaji je kvůli šíření koronaviru už několik týdnů prakticky uvězněno ve svých domovech na 25 milionů lidí, v africkém Kongu zaznamenali výskyt velmi smrtelné eboly. Světová zdravotnická organizace krom toho varovala před akutní žloutenkou neznámého původu postihující především děti. V Česku je epidemie koronaviru dál na ústupu, co ale může být problém, vysvětlil Roman Prymula.

Akutní žloutenkou neznámého původu se nakazilo již přes 170 dětí ve 12 zemích. Transplantaci jater podstoupilo 17 nakažených, jedno dítě na onemocnění zemřelo. V Česku se nový typ žloutenky zatím nepotvrdil.

Případů žloutenky v ČR není v současné době podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) na rozdíl od jiných evropských zemí více než v předchozích letech.…

Dětských infekcí vyvolaných neznámým virem hepatitidy v Evropě přibývá. Nově je potvrdilo Dánsko, Irsko, Nizozemsko a Španělsko. Devět případů hlásí i stát Alabama v USA. Příčina onemocnění je neznámá, s covidem zřejmě nesouvisí.

Británií se mezi dětmi do deseti let věku šíří neznámý typ akutní žloutenky. Nákaza se projevuje žloutenkou, průjmy, zvracením a silnou bolestí břicha. Šest děti podstoupilo transplantaci jater. První případy potvrdilo nově i Španělsko.

V samotném centru Pardubic se v polovině března otevřel vůbec první Institut Paměti národa v České republice i celé Evropě. Za celým projektem stojí nezisková organizace Post Bellum, která se dlouhodobě zabývá skutečnými a často pohnutými osudy pamětníků 20. století. Nečekejte ale žádné nudné panely s historickými daty –⁠ těšit se můžete na navýsost interaktivní expozici, která bude bavit a skrze zážitek vzdělávat všechny generace.

O očích se říká, že jsou oknem do duše člověka. Něco pravdy na tom určitě bude. Kromě toho je na očích možné poznat některé potíže se zdravím.

Otec se vyfotil se svou dcerou, tehdy ještě netušil, že je v ohrožení života a že ji pravděpodobně zachránil právě tento snímek.

​​​​​​​…simulováním nemoci se totiž mohli vyhnout koncentráku. Židé se za druhé světové války snažili před transportem do Terezína zachránit různými způsoby a jedním z nich bylo předstírání choroby. Snažili se o věrohodné příznaky, a riskovali tím svůj život.

Ještě před dvěma lety ji téměř nikdo neznal, pak Zdeňku Jágrovou „proslavila“ pandemie koronaviru. Lékařka a epidemioložka šéfovala až do konce minulého roku pražské hygienické stanici. Nyní ale odchází do důchodu, protože ve věku 70 let není možné post ředitelky nadále zastávat. Pro Jágrovou ale svět nekončí. V rozhovoru pro České důchody se rozpovídala nejen o své práci, ale také o pocitech, který jí status seniora přináší a na co v době nově nabytého volna těší.

Játra musí fungovat správně. Je to důležité pro naše zdraví. Bohužel však v průběhu let stále rostou počty onemocnění jater v populaci.

Až 600 lidí v ČR neví, že jsou HIV pozitivní. I proto se naše země v tomto týdnu připojila k Evropskému týdnu testování na HIV a žloutenku. Akce probíhá ve všech krajích včetně Vysočiny. Zde se zájemci mohou nechat otestovat ve čtyřech městech.

Českobudějovičtí strážníci posbírají každý rok stovky použitých injekčních stříkaček. Při zranění o jehlu je přitom dotyčný vystaven riziku v podobě žloutenky či HIV. Nejčastěji se tyto pomůcky povalují v okolí nádraží nebo na sídlišti Máj.

Žloutenka neboli odborně hepatitida je zánět jater. Nejčastěji vzniká v důsledku virové infekce.

Otec své malé dcery v kojeneckém věku dal na sociální síť jejich fotografii. A to v domnění, že se lidem zalíbí. Jenže netušil, že ve skutečnosti tím své dceři zachrání život.

Poštípal vás komár, máte žloutenku a potřebujete zhubnout? Povolejte siláka ze všech nejúčinnějšího. Ředkvičku!

V celoevropském srovnání nemoc špinavých rukou zvládáme dobře. Záliba ve vepřovém a pivu je pro řadu lidí už v podstatě kulturní tradicí, která k Čechům neodmyslitelně patří. Právě alkohol a těžká strava ale dohánějí čím dál víc lidí do ordinací lékařů kvůli obtížím s játry. Případy často končí fatálně, čím dál častěji zaznívá jako diagnóza cirhóza.

Stovky lidí ročně v Česku onemocní hepatitidou, která je často označována jako nemoc špinavých rukou a někteří o tom ani nevědí. Nakazit se lze prakticky kdekoliv a velmi dobře se šíří v kolektivech. Loni se u nás se léčilo s různými formami žloutenky 11 562 klientů VZP, což je o 1 209 méně než v roce předchozím. Na dnešní den 28. července připadá Světový den hepatitidy.

Možná se to stalo přímo vám, možná vašim známým. Narodilo se jim miminko s novorozeneckou žloutenkou.

Pokud je s vámi něco v nepořádku, obvykle tělo vysílá celou řadu signálů. Lidé je mají tendenci přehlížet, čímž si ale ubližují.

Bolavý zub nemusíte mít jen z nadmíry cukru, ale třeba i kvůli štítné žláze nebo nákaze žloutenkou. A na jaké nemoci může upozornit zápach z úst nebo krvácející dásně?

Poslední rok ve znamení koronavirové pandemie snížil počty infekčních onemocnění žloutenkou, spalničkami, planými neštovicemi nebo meningokokem, tedy onemocněními, na jejichž šíření mělo vliv omezení sociálních kontaktů.

Ministr zdravotnictví Petr Arenberger (62) tlačí na očkování proti koronaviru a vysvětluje to tím, že očkovaní lidé budou moci cestovat a čerpat služby. Někteří podnikatelé i právníci si myslí, že lidem by se měla dát svoboda, aby si rozhodli, zda test a očkování opravdu potřebují. "Dejme lidem svobodu, ať se mohou rozhodovat. Každý je zodpovědný sám za sebe. Buď jdu a nechám si test udělat, protože mám strach o své zdraví a zdraví svých blízkých, nebo si myslím, že jsem třeba silný jedinec a nebojím se vlézt do hospody na pivo nebo do vlaku," řekl pro ŽivotvČesku.cz podnikatel a majitel restaurace Jiří Janeček (47).

Léčebna Willowbrook fungovala většinu druhé poloviny 20. století, přestože od počátku panovaly vůči jejím praktikám velké (a oprávněné) výhrady.

Naděžda Maňhalová, která strávila v mládí několik let v komunistických vězeních, se dožívá 90 let. Při výsleších ji bili, ve vězení málem zemřela na tyfus a žloutenku. „Jsem svobodná, to je nejdůležitější,“ říká oslavenkyně.

Naděžda Maňhalová, která strávila v mládí několik let v komunistických vězeních, se dožívá 90 let. Při výsleších ji bili, ve vězení málem zemřela na tyfus a žloutenku. „Jsem svobodná, to je nejdůležitější,“ říká oslavenkyně.

Desítky tisíc „časovaných bomb“ v podobě nákazy virovou hepatitidou typu C tikají v České republice. Drtivá většina nakažených o své nemoci neví. Projeví se totiž až 20–30 let od nákazy, celou dobu však postupně ničí játra. Může skončit jejich selháním v důsledku cirhózy nebo rakoviny jater. Žloutenku typu C je přitom možné zcela vyléčit ústně podávanými moderními léky, a to za 2 měsíce. Podle odhadů odborníků v Česku ročně prodělá léčbu hepatitidy pouze 1 200 osob.

Už 91 lidí onemocnělo na jihu Čech žloutenkou typu A. Kromě jednoho případu všichni nakažení souviseli s říjnovou kauzou jídelny nedaleko budějckého nádraží. Posledního nakaženého zaznamenali hygienici minulý týden.

Letošní Nobelovka za fyziologii a medicínu byla udělena za 31 let starý objev viru hepatitidy typu C, pojďme se proto podívat, proč je to big deal, kolik virů hepatitid máme a jestli při každé hepatitidě nutně zežloutnete a hlavně – jestli se jich někdy zbavíme!

Už téměř měsíc řeší hygienici na jhu Čech kromě koronaviru také epidemii žloutenky, která se v kraji rozšířila z jídelny nedaleko nádraží v Českých Budějovicích. Dosud se hepatitidou A nakazilo 77 lidí. Nejvíce nakažených je na Českobudějovicku.

V kritické situaci, pokud jde o personál, holding Jihočeské nemocnice, a. s., není. Podle předsedkyně jeho představenstva Zuzany Roithové zatím nemocnice zvládají. Požádala armádu o zdravotníky, ale zatím jen pro nové oddělení pro pacienty se žloutenkou, které vzniká v Českém Krumlově.

V Jihočeském kraji onemocněly žloutenkou typu A už čtyři desítky lidí. Původem nákazy byla kantýna u českobudějovického nádraží, první nakažení z tohoto ohniska se objevili začátkem října.

V Jihočeském kraji onemocněly žloutenkou typu A už čtyři desítky lidí. Původem nákazy byla kantýna u českobudějovického nádraží, první nakažení z tohoto ohniska se objevili začátkem října. Počet pacientů nakažených z tohoto ohniska může ještě nadále stoupat.

Hygienici v neděli na jihu Čech zaznamenali 271 nově potvrzených případů covidu-19. Laboratoře vyšetřily 915 vzorků. Uzdravilo se deset nemocných. V jihočeských nemocnicích bylo k sobotní půlnoci hospitalizovaných 131 pacientů s nemocí covid-19, z toho 17 na umělé plicní ventilaci. Kvůli rostoucímu počtu nakažených hepatitidou A, jichž je v už kraji 37, hledají nemocnice další lůžka.

Epidemie žloutenky typu A na jihu Čech má další nakažené. K pátečnímu večeru jich bylo 28. Podle hygieniků jsou nakažení z Českobudějovicka, ale také z dalších okresů. Nákaza se rozšířila nejspíš z kantýny u nádraží v Českých Budějovicích. Provozovna byla uzavřena a vše je zde dezinfikováno.

Na jihu Čech se objevila žloutenka typu A. Nakaženo jí bylo zatím 26 lidí. Podle hygieniků se nákaza rozšířila nejspíš z kantýny u nádraží v Českých Budějovicích. Provozovna byla uzavřena a vše je zde dezinfikováno.