Žloutenka

V červenci se na jihu Moravy nakazilo žloutenkou 29 lidí. Po červnovém nárůstu počtu nemocných jde o pokles na nejnižší hodnotu od začátku letošního roku. Vyplývá to z dat, která dnes zveřejnili jihomoravští hygienici na webu. Epidemie žloutenky začala v Česku loni. V Jihomoravském kraji se onemocnění začalo rychle šířit na podzim.

Pražští hygienici evidují za červenec 12 nových případů onemocnění žloutenkou typu A. V červnu bylo pacientů 18. Od začátku roku v Praze onemocnělo 313 lidí, z toho 68 dětí. Sdělila to mluvčí pražské hygienické stanice (HSHMP) Petra Batók. Loni v červenci byla nemoc na vzestupu, hygienici v Praze zachytili 130 případů, za celý minulý rok jich bylo 1377. V roce 2024 zaznamenali 37 případů.

Virem HIV a žloutenkou typu C se v nemocnici v ruském Azově v Rostovské oblasti nakazila jedenáctiletá dívka, kterou původně přijali kvůli léčbě střevní infekce. O případu informovala ruská média s tím, že prokuratura už ve věci zahájila trestní stíhání.

Jako miminko trpěl dnes 25letý Kieran Cooper dětským onemocněním jater, kvůli kterému ve dvou dnech života zežloutl. První operaci podstoupil už v sedmi týdnech, ta však nebyla úspěšná, a proto musel v 11 měsících života podstoupit transplantaci jater. Po 24 letech ale jeho tělo opět zežloutlo.

O tom, že onemocněla žloutenkou typu C, se paní Hana dozvěděla úplnou náhodou při předoperačním vyšetření. Neměla žádné příznaky, a tak netušila, že se někdy mohla nakazit. To ostatně není u této nemoci nic výjimečného.

Úmrtnost na hepatitidu v Evropě klesla na historické minimum. Varovné ovšem je, že miliony lidí stále netuší, že jsou nakaženi. Ukazují to nové údaje Eurostatu. Hepatitida často nezpůsobuje bolest ani jiné varovné příznaky. V játrech může skrytě přetrvávat celé roky, než se projeví cirhózou nebo rakovinou jater. Právě proto se jí přezdívá „tichá nemoc“.

Zprávy z Teplic a okolí

Zprávy z Ústí a okolí

Zprávy z Loun a okolí

Zprávy z Děčína a okolí

Ústecký kraj - Ústecký kraj patří mezi regiony s nejvyšším výskytem virových hepatitid v České republice. Podle nejnovějších údajů Všeobecné zdravotní pojišťovny se zde v loňském roce léčilo 2 472 klientů, více jich bylo pouze v Praze. Výrazně přitom přibylo zejména případů žloutenky typu A, která se šíří především nedostatečnou hygienou.

Jako žloutenku si většina z nás představí „nemoc špinavých rukou“, typický nechtěný suvenýr z letní exotické dovolené. Virové záněty jater jsou ale mnohem zákeřnější – celosvětově zabijí více lidí než malárie a HIV dohromady. 28. července si připomínáme Světový den boje proti žloutence, je tedy ideální příležitostí uvést věci na pravou míru. Jaký je vlastně rozdíl mezi pouhým příznakem a skutečnou infekcí a jak svá játra ochránit?

Únava, nechutenství nebo pocit, že poslední dobou nemáte na nic sílu. Většina z nás podobné potíže připisuje stresu, práci nebo nekonečnému kolotoči povinností. Jenže někdy může být na vině něco úplně jiného. Světový den boje proti žloutence, který připadá na 28. července, připomíná, že některá onemocnění jater dokážou zůstávat dlouhé roky téměř neviditelná.

Játra nebolí, a právě proto mohou žloutenky zůstávat dlouho bez povšimnutí. Dobrou zprávou však je, že většině z nich lze úspěšně předcházet. Státní zdravotní ústav (SZÚ) upozorňuje na 3 základní kroky, které mohou výrazně snížit riziko nákazy. Největší pozornost se v současnosti v Česku věnuje hepatitidě A, známé jako nemoc špinavých rukou.

Virové hepatitidy představují stále větší zátěž pro české zdravotnictví. VZP loni evidovala rekordní počet pacientů i historicky nejvyšší náklady na jejich léčbu.

S virovou hepatitidou (žloutenkou) se v minulém roce léčilo 17 359 klientů Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), meziročně o 3 040 více a ve srovnání s rokem 2021 dokonce o 6 217 více. Přičemž žloutenkou typu A jich trpělo 3 995, což je čtyřikrát tolik než o rok dříve. Vyplývá to z tiskové zprávy VZP.

Po epidemickém roce 2025 žloutenka typu A v Česku ustupuje jen pomalu. SZÚ hlásí 1 304 případů za půl roku a doporučuje hygienu i očkování.

Epidemie žloutenky typu A je v Moravskoslezském kraji na ústupu. Klinika infekčního lékařství Fakultní nemocnice Ostrava poprvé po dvou letech od vypuknutí epidemie nemá…

V červnu v Praze přibylo 18 případů žloutenky typu A. Je to podobný nárůst jako v květnu, kdy bylo nově nakažených 19. Celkem hygienici…

V červnu v Praze přibylo 18 případů žloutenky typu A. Je to podobný nárůst jako v květnu, kdy bylo nově nakažených 19. Celkem hygienici evidují od začátku roku 301 případů žloutenky, z toho 65 u dětí. Sdělila to mluvčí pražské hygienické stanice Petra Batók.

V červnu po osmi měsících poklesu meziměsíčně opět v ČR stoupl počet zachycených případů žloutenky typu A, za pololetí jich bylo 1304. Nejvíc nemocných je v současné době v Jihomoravském kraji. Vyplývá to z údajů Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Za loňský rok hygienici evidovali 3255 nakažených, podobné počty nakažených virovou hepatitidou A byly zaznamenány naposledy v 80. letech 20.

V červnu se v Jihomoravském kraji nakazilo žloutenkou 54 lidí. Po několika měsících, kdy počty nově nakažených postupně klesaly, číslo opět vzrostlo. Vyplývá to…

Žloutenkou typu A se letos ve Zlínském kraji zatím nakazilo 39 lidí. Na webu to uvedla Krajská hygienická stanice Zlínského kraje. Loni hygienici v regionu evidovali 82 nakažených, o rok dříve 33. „Od roku 2024 ve Zlínském kraji, stejně jako v ČR, narůstá počet onemocnění žloutenkou typu A. I v letošním roce máme k 26.

Pardubický kraj - V Pardubickém kraji nebyl podle údajů Krajské hygienické stanice v Pardubicích v průběhu května hlášen žádný nový případ virové hepatitidy typu A. Přesto celková čísla za letošní rok ukazují na výrazně vyšší výskyt onemocnění než ve stejném období loňského roku. [[img:chrn_fullwidth:28673:Zdroj: HZS PA]] Zatímco v roce 2025 bylo od ledna do května zaznamenáno přibližně více než 50 případů, v roce 2026 eviduje Krajská hygienická stanice se sídlem v Pardubicích již 104 hlášení nakažených osob. Situace je tak zhruba dvojnásobně horší než v předchozím roce. Pro srovnání – nejvíce nemocných žloutenkou typu A v regionu bylo zaznamenáno v letech 2009 a 2010, kdy se za prvních pět měsíců roku evidovalo kolem 250 nakažených. Skutečnost, že v květnu nebyl potvrzen ani jeden nový případ žloutenky typu A v Pardubickém kraji je sice pozitivní, nicméně hygienici upozorňují, že k nárůstu výskytu hepatitidy A často dochází až v letních měsících. Krajská hygienická stanice proto doporučuje i nadále dbát na důsledné dodržování hygienických zásad a zvážit i očkování, které představuje nejúčinnější formu ochrany. číst dál

Bepirovirsen ve dvou velkých studiích u části pacientů udržel virus na nedetekovatelné úrovni i po ukončení léčby – to je u chronické hepatitidy B velký krok.

Jestli letos vyrážíte do Itálie, měli byste zpozornět. Úřady v jedné z nejoblíbenějších turistických oblastí řeší nečekaný zdravotní problém a vydaly mimořádná doporučení pro místní i návštěvníky. Navíc se budete muset obejít bez některých oblíbených pochoutek.

Hygienici v Ústeckém kraji zaznamenali vyšší počet nakažených žloutenkou typu A. Ve dvou školách v Děčíně a v jedné škole v Ústí nad Labem…

Hygienici v Ústeckém kraji zaznamenali vyšší počet nakažených žloutenkou typu A. Ve dvou školách v Děčíně a v jedné škole v Ústí nad Labem se preventivně rozhodli pro očkování. Cílem je zabránit dalšímu šíření takzvané nemoci špinavých rukou. Do vybraných škol docházejí žáci převážně ze sociálně slabých rodin.

Počty hlášených případů žloutenky typu A nadále klesají. V květnu zaznamenali zdravotníci 105 případů infekce, což je o 74 méně než v dubnu. Počty nemocných ubyly v květnu ve všech krajích kromě Olomouckého a Zlínského. V úterý o tom informoval Státní zdravotní ústav (SZÚ).

V květnu přibylo v Jihomoravském kraji 33 lidí nakažených žloutenkou. Jejich počet klesá několik měsíců, epidemie však stále přetrvává, uvedli dnes hygienici na webu. Od začátku roku evidují hygienici v kraji 368 případů virové hepatitidy typu A, což představuje bezmála třetinu všech případů v republice. Hygienici stále apelují na dodržování preventivních opatření.

V květnu přibylo v Jihomoravském kraji 33 lidí nakažených žloutenkou. Jejich počet klesá několik měsíců, epidemie však stále přetrvává, uvedli hygienici na webu. Od…

Krajská hygienická stanice v Ústí nad Labem nařídila v ZŠ Hlavní v Mojžíři plošné očkování proti žloutence typu A. Očkovat se musí všichni žáci i zaměstnanci školy. Výjimku mají jen ti, kteří už žloutenku A prodělali, nebo jsou proti ní očkovaní v minulosti. Ve škole totiž onemocněli žloutenkou mladší žáči a opatření má zabránit, aby se nemoc dál šířila mezi dětmi i jejich rodinami.

Situace se žloutenkou je na jihu Moravy podle hygieniků nadále nepříznivá. Za poslední měsíc se hepatitidou typu A nakazilo dalších 60 lidí, vyplývá z údajů, které v pondělí zveřejnili jihomoravští hygienici na webu.

Situace se žloutenkou je na jihu Moravy podle hygieniků nadále nepříznivá. Za poslední měsíc se hepatitidou typu A nakazilo dalších 60 lidí, vyplývá z údajů, které dnes zveřejnili jihomoravští hygienici na webu. Oproti předchozím měsícům je to méně. Od začátku roku evidují hygienici v kraji 335 případů, což je téměř třetina případů z celého Česka. Hygienici stále apelují na dodržování preventivních opatření, především na řádné mytí rukou před jídlem.

Nemocnice Šumperk se i v letošním roce připojí k Mezinárodnímu dni hygieny rukou. Ten každoročně vyhlašuje Světová zdravotnická organizace. Připadá na úterý 5. května. Nemocnice veřejnosti nabídne spoustu důležitých rad. Jak udržovat ruce v čistodě a jak si ruce správně mýt a dezinfikovat? To vše a mnohem víc se v Šumperku dozvíte.

Zájem o očkování proti žloutence u klientů VZP loni vzrostl trojnásobně, pojišťovna vyplatila téměř 68 milionů Kč.

Očkování proti chřipce, černému kašli či klíšťové encefalitidě má smysl i v dospělosti. Přehled hrazených vakcín i příspěvků pojišťovny.

Proti žloutence typu A se loni v Praze nechalo očkovat 57 331 lidí. Meziročně je to trojnásobně víc, ve srovnání s rokem 2023 téměř…

Novorozenecká žloutenka patří mezi nejčastější stavy, se kterými se miminka v prvních dnech života setkávají. Projevuje se nažloutlým zbarvením pokožky a očního bělma a vzniká v důsledku vyšší hladiny bilirubinu, který se přirozeně tvoří při rozpadu červených krvinek. Vyskytuje se přibližně u 60 % donošených a až u 80 % předčasně narozených dětí a ve většině případů spontánně odezní.

V Moravskoslezském kraji v březnu přibylo 25 lidí nakažených žloutenkou, nejméně od počátku letošního roku. Meziročně ale počet nakažených vzrostl o více než čtvrtinu. Zatímco za první tři měsíce loňského roku to bylo 70 lidí, v letošním prvním čtvrtletí hygienici evidují 90 nakažených virovou hepatitidou A. Vyplývá to z informací, které v úterý krajští hygienici zveřejnili na webu.

V Moravskoslezském kraji v březnu přibylo 25 lidí nakažených žloutenkou, nejméně od počátku letošního roku. Meziročně ale počet nakažených vzrostl o více než čtvrtinu.…

Žloutenka nadále sužuje Jihomoravský kraj, především Brno. Hygienici už zaznamenali od začátku roku 300 případů. Je to výrazně více než za celý loňský rok, kdy bylo v kraji 221 případů. Část tvoří lidé ze sociálně znevýhodněného prostředí, nákaza ale pronikla i do škol a školek. Na jižní Moravě je třetina nakažených z celé ČR.

V Moravskoslezském kraji v březnu přibylo 25 lidí nakažených žloutenkou, nejméně od počátku letošního roku. Meziročně ale počet nakažených vzrostl o více než čtvrtinu. Zatímco za první tři měsíce loňského roku to bylo 70 lidí, v letošním prvním čtvrtletí hygienici evidují 90 nakažených virovou hepatitidou A.

V Královéhradeckém kraji se od začátku roku nakazili žloutenkou typu A dva lidé. Oba případy jsou z ledna. Ve srovnání s některými jinými regiony v ČR je v kraji situace příznivá. Loni od začátku roku do konce dubna hygienici v kraji zaznamenali dva případy. Za celý rok 2025 onemocnělo v kraji žloutenkou typu A 43 lidí, o rok dříve 11.

V Královéhradeckém kraji se od začátku roku nakazili žloutenkou typu A dva lidé. Oba případy jsou z ledna. Ve srovnání s některými jinými regiony…

V Jihomoravském kraji za březen přibylo 73 lidí nakažených žloutenkou, oproti předchozím měsícům je to méně. Vyplývá to z dat, která v úterý hygienici…

Při cestách do vzdálených krajin myslí čeští cestovatelé na zdraví a prevenci mnohem častěji než při cestách do Evropy. Před odjezdem do rozvojových zemí se nejčastěji nechávají očkovat proti žloutence typu A a břišnímu tyfu. Na ochranu proti nemocem, které se běžně vyskytují v Evropě, ale podle epidemiologa a specialisty na cestovní medicínu Rastislava Maďara lidé nezřídka zapomínají. Odborníci přitom upozorňují, že očkování proti „evropským“ nákazám by mělo tvořit naprostý základ naší běžné i cestovní výbavy, ke kterému se exotický nadstandard pouze přidává.

V Jihomoravském kraji za březen přibylo 73 lidí nakažených žloutenkou, oproti předchozím měsícům je to méně. Vyplývá to z dat hygieniků. Od počátku roku zaznamenali 275 případů. Nejvíce jich je v Brně, které spolu s Prahou patří podle hygieniků stále k nejzasaženějším. Hygienici nadále apelují na dodržování preventivních opatření, jako je například mytí rukou před jídlem nebo očkování.

V Jihomoravském kraji za březen přibylo 73 lidí nakažených žloutenkou, oproti předchozím měsícům je to méně. Vyplývá to z dat, která hygienici zveřejnili v úterý na webu. Od počátku roku zaznamenali 275 případů. Nejvíce jich je v Brně, které spolu s Prahou patří podle hygieniků stále k nejzasaženějším.

Zájem zdravotníků v nemocnicích o nepovinné vakcíny proti chřipce není valný, proti covidu je téměř nulový. Naopak vakcína proti hepatitidě A patří mezi nejžádanější. Velká část nemocnic ale ani neví, jak na tom jejich zaměstnanci jsou, protože statistiky proočkovanosti nevedou.

V prvním čtvrtletí 2026 lékaři v Česku zaznamenali 899 nakažených žloutenkou typu A. Oproti loňsku, kdy lékaři maximum nemocných zachytili koncem roku, je sice počet téměř trojnásobný, vlna epidemie podle odborníků ale postupně slábne. Vyplývá to z informací Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Loni lékaři pečovali o 3 255 pacientů s hepatitidou A, 36 lidí zemřelo.

Hygienici varují před vyšším rizikem nákazy žloutenkou typu A v okolí italské Neapole. V regionu Kampánie za březen zaznamenali přes 130 případů, ohnisko pravděpodobně souvisí s konzumací syrových mořských plodů. Na sociální síti X to ve středu uvedla Hygienická služba ČR.

Pestrá strava bohatá na zeleninu představuje jeden ze způsobů, jak svému tělu dopřát náležitou péči. Nadměrná konzumace mrkve, batátů nebo dýně však může mít překvapivý vedlejší efekt, a to lehce oranžové zbarvení kůže. Tento stav, známý jako karotenémie, sice upoutá na první pohled pozornost, ve většině případů je ale zcela neškodný. Oranžový nebo žlutý nádech kůže může v člověku vzbudit obavy, že se nakazil žloutenkou. Ta nejčastěji nastává v souvislosti s onemocněním jater a vede k ní zvýšení hladiny bilirubinu v krvi. Zásadní rozdíl mezi žloutenkou a karotenémií lze rozpoznat na první pohled v očích. U karotenémie zůstává oční bělmo bílé, zatímco u žloutenky se zbarvuje dožluta.