Antonín Novotný

Komunistická vláda v Československu je součástí našich dějin stejně jako milník 1968. Tomuto tématu se věnuje spisovatel a monarchista Jan Drnek v románu Orákulum - Paměti nomenklaturního prognostika, z něhož pochází níže uvedený úryvek.

Kdo by ho neznal? Student Benetka, který byl neprávem vyloučen z gymnázia v legendárním filmu Škola základ života, se zapsal do srdcí několika generací. Život jeho představitele byl fascinující.

Antonín Novotný býval hodnocen jako málo schopný politik. Přesto ho Klement Gottwald v kritickém roce 1951 vyzdvihl do nejvyšších funkcí. Jak je možné, že se v nich tento „lidový“ aparátčík udržel až do roku 1968?

Astronomické jaro začíná podle kalendáře 21. března. „Pražské jaro“ roku 1968, éra politického tání a uvolňování poměrů, naplno začalo 22. března abdikací prezidenta Antonína Novotného. O týden později byl nástupcem „krásného Tonyho“ zvolen úterní oslavenec Ludvík Svoboda. O sedm let později úřad také opustí předčasně, ale to bude zcela jiný příběh. Oba ale hodně vypovídají o jeho životě, který psal československé dějiny.

Po většinu života pracoval jako dělník, k filmu se dostal až ve zralém věku a rázem se zařadil mezi nejlepší české neherce z období Nové vlny. Nejvíce jej proslavila trilogie o rodině Homolkově. Kariéru mu předčasně přervala nemoc.

Zatímco se pracující třída tísnila v panelácích a vlastnictví obrovské vily dělalo z obyčejného člověka v podstatě nepřítele státu, špičky komunistického režimu žily v luxusu. Redakce CNN Prima NEWS se vydala po stopách domů, které patřily ústředním postavám tehdejší politické scény. Podívejte se, jak vypadají vily, ve kterých bydleli Vasil Biľak, Lubomír Štrougal, Miroslav Štěpán nebo Miloš Jakeš.

Dne 5. března 1953 zemřel sovětský diktátor Josif Stalin. O devět dní později, krátce po návratu z pohřbu, jej následoval jeho československý vazal Klement Gottwald. Proč se jejich odkaz lišil?

HISTORIE / „Co si to dovolujete, vy svině studentský, s tímhle jsi skončil se školou! Půjdeš do dolů, nebo k lopatě!“ poslouchal mezi ranami a kopanci Pavel Janda, v říjnu roku 1967 student Fakulty st…

Litvínov, Pelhřimov a Uničov hostily druhé turnaje projektu Výchova talentované mládeže, ve kterých mají možnost zazářit vybrané naděje věkové kategorie U15. Jeden krajský výběr obhájil předešlý triumf a vedle toho jsme poznali dva nové vítěze.

Chicagský advokát Mark Susina sdílel na Instagramu kouzelné fotografie Prahy, které pořídil v roce 1957 jeho otec. Ten sloužil v armádě v sousedním Německu a v Praze strávil pár dní na dovolené. Některé z fotografií byly vystaveny v jejich domě, zbytek našel v krabici na půdě. Markův otec sice nikdy nebyl profesionálním fotografem, díky těmto snímkům ale vyhrál armádní fotografickou soutěž a v soutěži všech ozbrojených složek skončil na 2. místě.

Z chudého moravského muže se během několika let vypracoval na druhého nejmocnějšího muže v komunistickém Československu. Jeho kariéra byla strmá a poháněná ideologickým zápalem, ctižádostí a ochotou podílet se na nejtemnějších praktikách režimu.

S náskokem víc než čtyř minut vyhrál Filip Adel domácí maratonskou ikonu Rallye Sudety. Mezi ženami poprvé triumfovala Lucie Hamanová... Teplice nad Metují po čtrnácti dnech znovu ožily – po horolezeckém festivalu tentokrát horskou cyklistikou. V pátek 12. září se tu rozjel už 31. ročník MTB maratonu Redpoint Rallye Sudety, závodu s pověstí jednoho z nejtěžších a nejautentičtějších podniků českého..

Tabule na křídu, fotka Gustáva Husáka na stěně a svačina v pytlíku od mléka… Třeba i tak by se dala stručně charakterizovat základní škola v 70. letech. Jak v minulosti probíhal první den malých prvňáčků a kterak to na školách vypadalo? Už šestileté děti chodily z družiny domů samy!

Šumavští zběhové žili jako stíny. Osm let se schovávali ve vlastním domě pod podlahou a někdy i ve chlívku. Neuvěřitelný příběh rodiny Kazarů přináší nová série Příběhů zla Jiřího Nováčka.

V noci z 20. na 21. srpna 1968 překročily armády států východního bloku československé hranice a bez vědomí tehdejších státních orgánů vpadly na území státu. Invaze armád Varšavské smlouvy tak v podstatě ukončila takzvané pražské jaro, tedy pokus československých komunistů o nastolení „socialismu s lidskou tváří“. V zemi poté nastalo dvě dekády trvající normalizační období, které ukončila až revoluce v listopadu 1989.

Tzv. Bratrská pomoc byl pozdější termín pro původní Operaci Dunaj. Jednotky Varšavské smlouvy tehdy překročily hranice Československa.

17. srpna 1968 navštívil Alexandra Dubčeka na vlastní žádost János Kádár. V Komárně spolu oba politikové hovořili mezi čtyřma očima. Při loučení se Kádár podíval Dubčekovi do očí a naléhavě se zeptal: „Copak opravdu nevíte, s kým máte co do činění?“

Pojďte s námi na hasičský bál. Film, o kterém bude v následujícím textu řeč, měl premiéru už v prosinci 1967, ale během několika následujících let ho nebylo úplně snadné vidět. Na nějakou dobu byl dokonce stažen z distribuce, neboť prý zkresloval socialistickou realitu a znevažoval obyčejné lidi.

Dopoledne 31. července 1968 rozmlouvali v železničním vagóně na nádraží v Čierné nad Tisou šéfové komunistických stran Československa a Sovětského svazu mezi čtyřma očima. Tlumočníka nepotřebovali, Dubček hovořil plynně rusky.

Měl talent od pánaboha, jeho svatouškovští zlodějíčci a podnikavci neměli v českém filmu konkurenci. Bohumil Šmída byl však především jedním z nejvlivnějších producentů a stál u zrodu dvou stovek filmů, včetně prvního barevného Jana Roháče z Dubé.

Na zasedání Ústředního výboru KSČ v dubnu 1956 si nebral servítky. Po Stalinově smrti byla hlavním tématem kritika „kultu osobnosti“ a snaha alespoň kosmeticky napravit „chyby“ minulých let. Jedním z obětních beránků se stal ministr obrany Alexej Čepička. Šejnův projev ho poslal do politického hrobu.

Ve filmu hrál vedlejší role, přesto se stal nezapomenutelným. Byl ale i skvělým divadelníkem a především dabérem. Jeho výrazný hlas zaznívá kupříkladu v prvních dílech seriálu Pojďte pane, budeme si hrát!.

Zahrál si všehovšudy v několika filmech. Hotovo, tečka. Filmaři mu ale ještě dlouho po smrti posílali nabídky na nové role, protože netušili, že už není naživu. Kulturním rubrikám tehdy jeho nekrology nedominovaly, navzdory herecké kariéře, rozjeté až po padesátce, byl pořád vlastně spíš tím automechanikem, kterým se vyučil.

Ze školní jídelny. Děti tak dlouho vyrušovaly při jídle, až jim učitelka nařídila: „Zavřete pusy a jezte!“

Pamatujete si ještě na hodiny dějepisu a víte, co se kdy v naší historii dělo? Pokud vaše odpověď zní ano, no tak máte proti většině Čechů fakt navrch...

Před 65 lety Československo slavnostně vyhlásilo, že po 12 letech od Února 1948 vybudovalo socialismus.

V socialistickém Československu se i toaletní papír stal symbolem nedostatku. Dlouhé fronty, příděly i domácí náhražky odhalovaly selhání tuzemského plánovaného hospodářství.

Někdy se legrace a její nejvypilovanější forma, zvaná recese, může naprosto neplánovaně stát zdrojem velkého průšvihu. O tom by František Ringo Čech mohl vyprávět. Vazbu a soud nesl tak špatně, že začal uvažovat o emigraci.

Přestože mnozí lidé vnímali únorový převrat v roce 1948 jako začátek nové, lepší budoucnosti, ani samotní představitelé KSČ nedokázali zajistit stabilní zásobování ani odstranit systém přídělových lístků.

Je kniha Milion cestovatelská klasika? A co Stopařův průvodce po galaxii?

Prezident Antonín Novotný dostal po projevu v OSN v New Yorku přezdívku schöne Toni. Byl dokonce zvolen nejkrásnějším prezidentem. Alespoň v něčem jsme byli světoví. Ani historici neví, jestli to je pravda, nebo legenda. A tak je to u nás se vším.

Za úřadování soudruhů šlapala cenzura na plné obrátky a nevyhnul se jí žádný umělec. Jaké filmové klenoty tehdy straně nevoněly?

Peněžní reforma byla lidem prezentována jako úder proti „spekulantským živlům“ a „nástroj třídního boje“. Ve skutečnosti šlo o velkou národní loupež, při níž přišli o úspory všichni, včetně spořivých dělníků.

V roce 1975 skončil ve funkci československého prezidenta Ludvík Svoboda. Dne 29. května ho nahradil Gustáv Husák, který už v šestnácti letech vstoupil do Svazu komunistické mládeže a významně se podílel na únorovém převratu v roce 1948, aby byl následně komunistickým režimem odsouzen a vězněn. I díky názorovým obratům po událostech v roce 1968 se ale vrátil na politický vrchol a přesně před padesáti lety se stal osmým československým prezidentem.

Na silnicích ho pozná i laik. Kulatá karoserie, kompaktní tvar a nezaměnitelný zvuk motoru. Zřejmě neexistuje auto, které by mělo tak unikátní tvar a přitom tak barvitou historii. Volkswagen Brouk byl původně zamýšlen jako cenově dostupné vozidlo pro každodenní ježdění. S postupem let se stal symbolem svobody, technického minimalismu a nevšedního designu. Svou cestu si razil napříč diktaturou, válkou, mírovými dekádami i filmovým plátnem.

Pavel Novotný jde na tři měsíce do vězení. Mezi velké státníky ho to ale neřadí.

Jak k tomuto člověku, který musel v dobách největší slávy padat pod tíhou workoholismu, vlastně přistoupit. Jen o málokom obecně známém na české scéně se dá říct, že má na kontě některé z nejhorších a zároveň nejlepších děl.

Lidskost a dobrá vůle jsou dost často užívaná slova. A každý si pod nimi představuje něco jiného. Před 35 lety je tehdejší první dáma Olga Havlová naplnila velmi konkrétním obsahem.

Český prezident Petr Pavel se v úterý se svým ghanským protějškem Johnem Dramanim Mahamou shodl na odporu k novým americkým clům. Na společné tiskové konferenci v prezidentském paláci v Akkře Pavel hovořil o brutálním způsobu jejich uvalení a potřebě vyvolání tlaku, který by Spojené státy vedl ke změně postoje. Pavel je v Ghaně na oficiální návštěvě.

Filmová princezna Růženka se později proměnila v punkrockovou muzikantku, režisérku a spisovatelku. Marie Horáková, kterou dnes všichni znají jako Marku Míkovou, sice zazářila v jedné z nejoblíbenějších českých pohádek, pak ale filmový svět opustila a vydala se jiným směrem.

Život Ireny Čubírkové vyhasl 28. září 1966 deset minut po osmé hodině ráno v ponuré sklepní kobce věznice na Pankráci. Matce sedmi dětí tehdy bylo 43 let. Trestu smrti pro nechvalně známou vdovu a jeho podobě v komunistickém Československu se věnuje další díl sedmé série unikátního projektu Deníku Příběhy zla Jiřího Nováčka.

Zarytý komunista, kterému nevadily tvrdé a nelidské praktiky v KSČ. Lékař, který na frontě zachránil spoustu životů. Velký idealista, snílek a romantik, který za své ideály neváhal platit. A taky ten, který jako jediný nepodepsal Moskevský protokol.

22. březen je 81. dnem letošního roku, který tu s námi bude ještě 284 dní. Svátek slaví Leona, Lea, Leon, Lia a Oktavián. Připomínáme si začátek takzvaného Pražského jara, v roce 1968 totiž abdikoval prezident Antonín Novotný. Foto: Sony Music Nová hudba: Zálesák Calvin Harris opět zpívá, hit mladé rapperky ožil pět let po nahrání,…

Jde o jednu z pouhých tří vražedkyň, které v Československu za své zločiny skončily na šibenici. Irena Čubírková v říjnu 1951 usmrtila promyšleně a surově svého manžela Jána Čubírka. O třináct let později, v prosinci 1964, pak ještě brutálněji sprovodila ze světa svého druha Ambróze Ščepku. Příběhu, který má rozměry shakespearovské tragédie, se věnuje nová série unikátního projektu Deníku Příběhy zla Jiřího Nováčka.

Byla krásná, vyhrála soutěž krásy a prosadila se i ve světě. Osobně se setkala s Robertem Kennedym nebo s královnou Alžbětou II. Její půvab však narazil na stín socialismu, tak se nádherná Dana Silvínová hned dvakrát vdala za Švýcara. Nakonec to ale u ní stejně vyhrál velký svůdník Jaromír Hanzlík.

Za socialismu byla hojně rozšířená určitá slova, která jsou současné generaci už úplně cizí. Pokud jste toto životní období zažili, můžete si na něj zavzpomínat. V dnešním nostalgickém kvízu totiž bude vaším úkolem správně označit význam jednotlivých slov.

Už v březnu se budou rozdávat prestižní filmové ceny a v 32. ročníku Českých lvů má film Jiřího Mádla 14 nominací. Kdo neholduje návštěvám multikin, může si teď film, na který se Mádl připravoval 10 let, zhlédnout na platformě VOYO. A rozhodně za zhlédnutí stojí.

Ambiciózní politik, kterého KSČ dostala dvakrát na dno, přesto stále straně věřil. Vyšetřovala ho StB a musel čelit pomlouvačné kampani ze strany normalizačního režimu. Z druhého pádu se už Smrkovský nevzpamatoval.

Za všech československých prezidentů je dnes Antonín Novotný možná nejméně známý. To je zcela v souladu s faktem, že jako jediná hlava našeho státu zemřel prakticky bez povšimnutí. Proč tomu tak bylo?

Na hřbitově Malvazinky v Praze na Smíchově lze v rohu u hřbitovní zdi najít docela nenápadnou šedou mramorovou náhrobní desku bez ozdob. Je to hrob československého prezidenta Antonína Novotného, přezdívaného také krásný Tony, který zemřel zcela v ústraní právě před 50 lety, v úterý 28. ledna 1975. Nenápadná deska jako by symbolizovala i jeho pohřeb – neboť i ten se konal téměř bez povšimnutí.

Právě před 50 lety, 28. ledna 1975, zemřel šestý československý a třetí „dělnický“ prezident Antonín Novotný, který byl (i s obdobím let 1953 – 57, kdy byl „jen“ hlavou faktickou, lídrem KSČ) hlavou našeho státu 15 let, čímž se dostal za svého vězně G. Husáka, který stál v čele státu celkem 20 let. Byl historicky nejparadoxnější postavou v čele našeho státu a stejně tak umíral: komunistický prezident byl poslední léta dennodenně sledovaný komunistickým režimem a bál se jít i do kina.

Antonín Novotný byl třetím komunistickým československým prezidentem, a to v letech 1957 až 1968. Do čela státu byl zvolen v listopadu 1957 po úmrtí Antonína Zápotockého na přání tehdejšího vůdce sovětského svazu Nikity Chruščova. Novotný vydržel ve funkci až do pražského jara 1968, kdy pod tlakem veřejné kritiky abdikoval. Zemřel před 50 lety, 28. ledna 1975.

„Súdružkovia, vjetě aký je najvetší nepriatěl vojaka? Baby a chlast.“ Toto vyřvával denně na buzerplace alkoholik a major Buško. V případě generála Šejny byl nepřítelem ten první. Baby.

Rozpad habsburské monarchie, pomnichovský okleštěný stát, nacistická okupace, poválečná lidová demokracie, a nakonec socialistická diktatura – české dějiny 20. století si na prudké zlomy nemohly stěžovat. Politické turbulence se nevyhýbaly ani poměrně vyspělému českému školství. O čem psaly socialistické učebnice dějepisu?

Události pražského jara výrazně ovlivnily moderní dějiny Československa. Co jim předcházelo a co tento proces ukončilo?

Jindra Bartošová se na samém sklonku osmdesátých let stala populární díky televiznímu seriálu Zkoušky z dospělosti. Zahrála si i v několika filmech a věnovala se dabingu. Po roce 1989 odešla do Finska a již se nevrátila.

Ve filmu se objevila pouze třikrát. Přesto se nesmazatelně zapsala do srdcí diváků. Vystudovala fotografii, provdala se za slavného architekta a pracovala v muzeu a výzkumném ústavu. Především ale pečovala o nemocného syna.

NEZNÁMÉ PŘÍBĚHY FILMŮ / Dokumentární snímek Spřízněni volbou (1968), první celovečerní film Karla Vachka (4. 8. 1940 – 21. 12. 2020), byl stvořen metodou cinema direkt, u nás do té doby prakticky nepo…

Když Eva Romanová zavítá do rodné Olomouce, občas ji někdo zastaví. „Pán nebo paní mého věku přinese složku výstřižků z novin a časopisů o nás, co si nalepovali do sešitů. Nebo někdo mladší, že to našel po mamince. A mě to skoro dojímá,“ vypráví šarmantní dáma plná energie, která před šedesáti lety se svým bratrem Pavlem na ledě ohromovala celé Československo.