Antonín Novotný

Komunisté se totiž tehdy rozhodli, že je potřeba oddělit prezidentskou funkci od pozice prvního tajemníka ÚV KSČ, tehdejšího nejvyššího orgánu komunistické strany. Prezidentem tedy zůstal sovětský přitakávač Antonín Novotný a do čela ÚV KSČ se dostal Alexander Dubček.

Komunistický prezident Antonín Novotný nechtěl, aby v ČSSR jezdil Volkswagen Brouk a pila se Coca Cola. Asi i proto se tohle kultovní auto představilo v ČSSR až v roce 1968

Na Pražském hradě se v posledních 103 letech servírovalo ledasco, strůjce pádu komunismu v Evropě Michail S. Gorbačov třeba dostal kuřecí plátek s ananasem. Nyní Hrad osiřel a odpadá i recepce ke státnímu svátku 28. října. Okuste proto speciality prezidentské kuchyně alespoň prostřednictvím Archivu Kanceláře prezidenta republiky. Co třeba na Hradě obědval syrský či zambijský prezident?

Aktuální situace kolem prezidenta Miloše Zemana není podle historika Jaroslava Šebka ničím ojedinělá. Výrazné zdravotní problémy během výkonu své prezidentské funkce měli skoro všichni předrevoluční prezidenti. „Možná jen s výjimkou Antonína Novotného,“ uvedl v pořadu 360° na CNN Prima NEWS Šebek. S jakými zdravotními problémy se potýkali?

Přestože pamětnický film Příklady táhnou z roku 1939 lze charakterizovat jako komedii o převýchově jedné staré dámy, ve většině z nás vyvolá nostalgii po vlastním mládí a dobách malin nezralých. Prázdniny, první lásky, trampování v přírodě – s tím vším, co jsme kdysi prožívali sami, se setkáme i v této veselohře.

Antonín Novotný byl český filmový herec třicátých let 20. století, který si získal srdce nejedné ženy. Byl velmi pohledný, elegantní, výjimečný a inteligentní. Přesto však dal nakonec před filmovým plátnem přednost chemii a po roce 1945 se stal odborníkem a výzkumným pracovníkem v oboru smalty - silikáty v ochraně povrchu materiálu.

Podle nacistického hesla měla práce osvobozovat, v koncentračních táborech však místo toho zabíjela. Nelidská dřina se stala osudnou i řadě Čechů uvězněných v Mauthausenu. Po atentátu na Heydricha byli navíc nuceni postavit zvláštní zeď, u které se pak denně mučilo a popravovalo.

První roli, která ho katapultovala na pozici představitelů zbožňovaných milovníků, dostal jen náhodou. A přestože mu davy fanynek ležely u nohou, nikdy nebral svoji filmovou kariéru vážně. Nakonec si splnil sen, a dokonce spolupracoval i s NASA.

Stal se jedním z mála autorů, kteří zrůdné nápady komunistického režimu neustále připomínali. A navíc velmi úspěšně. Kdo by neznal alespoň jeho Zdivočelou zemi.

V pražském kině Světozor bude mít dnes večer slavnostní premiéru digitálně zrestaurovaný film Vojtěcha Jasného Až přijde kocour. Je to dva týdny poté, co byl snímek promítnut na filmovém festivalu v Cannes, kam se vrátil po více než padesáti letech. Ve snímku z roku 1963 ztvárnili kromě kocoura hlavní role Jan Werich a Emília Vašáryová. Natáčení však provázela řada problémů, včetně toho, že Werich nemohl v té době hrát a byl nemocný.

​Je to docela pěkná fotografie, která zachycuje prvního tajemníka ÚV Komunistické strany Sovětského svazu Nikitu Sergejeviče Chruščova, jak si 13. července 1957 po 16. hodině odpolední prohlíží v porubských ulicích výstavbu Nové Ostravy.

Říkali jí Husákova vrba a první dámou byla vždy jen napůl. Manžel ji velmi miloval a její smrt ho doslova zdrtila. Zbytečná tragédie, za níž stála přehnaná snaživost soudruhů, ho navždy změnila.

Renomovaný odborník na PR Jakub Horák je dlouhodobě spojován s Pirátskou stranou, které vedl marketingovou kampaň v minulých volbách. To mu ovšem nebrání v tom, aby nestranným způsobem ohodnotil kampaň Hnutí Přísaha Roberta Šlachty. Má pro ni přitom jen slova chvály.

Skoro se tomu nechce věřit, ale od premiéry legendární komedie Hotel Modrá hvězda (1941) uplyne letos 31. července 80 let. Veselý příběh o mladých lidech, kteří dali do pořádku zanedbaný hotýlek, neztratil nic ze svého kouzla ani po letech. Lví podíl na úspěchu a nadčasovosti snímku má nejen skvělý režisér Martin Frič (✝66) a zdařilý scénář plný humorných situací a vtipných dialogů, ale i hvězdné herecké obsazení.

Dnes večer (ve 21:50) si můžete na ČT2 pustit jeden z nejznámějších trezorových filmů, který se stal na dlouhých dvacet let obětí normalizační politiky ze sklonku šedesátých let.

Měla jsem štěstí na lidi – říká na adresu své hvězdné kariéry čerstvá devadesátnice Jiřina Bohdalová. K herectví ji už od malička vedla její matka Marie, rozená Brunnerová, která pracovala jako služebná a věnovala se ochotnickému divadlu. Nejprve Jiřinu přihlásila do baletní školy Niny Gordon-Mládkové, posléze i do filmového komparsu. Otec František Bohdal byl truhlář.

Kniha s podtitulem Násilí komunistického režimu vůči undergroundu svým pojetím připomíná raná devadesátá léta. Proti „revizionismu“ bojuje srdnatě, ale s fundovanou historiografií má jen málo společného.

Devadesátiletý je dnes William Shatner známý ze Star Treku, o polovinu mladší je královna Hollywoodu Reese Whitherspoon.

Jména bývalých prezidentů naší země si asi vybavíme, u mnoha z nich snad i to, jak vypadali. Jaké ale byly ženy, které za těmito muži stály? Například manželka Antonína Novotného, Božena, která se narodila právě před 111 lety, měla s pozicí první dámy velké problémy.

Komunistický prezident Antonín Novotný byl v jistém směru unikum. Nezavrhoval totiž význam Masaryka a Beneše na vznik a obnovení Československa, ba co víc, dokonce nepřímo odsoudil postupy svých stranických předchůdců. Pro svůj zjev byl také přezdívám „schöne Toni“.

Koupání na Štědrý den ve venkovním koupališti v Uhlířských Janovicích nebyl žádný problém. Stačilo se přidat ke skupině nadšenců, která se vytvořila okolo Antonína Novotného. Ti už několik víkendů před vánočními svátky trénovali svá těla v chladné vodě, aby se pak zúčastnili akce Vánoční otužovaní.

Ve věku 80 let zemřel v úterý režisér dokumentárních filmů a pedagog Karel Vachek, informovala děkanka Filmové a televizní fakulty Akademie múzických umění (FAMU) Andrea Slováková. Vachek v roce 1968 natočil film Spřízněni volbou portrétující účastníky takzvaného pražského jara.

Ve věku 80 let zemřel režisér dokumentárních filmů a pedagog Karel Vachek. ČTK o tom informovala děkanka Filmové a televizní fakulty Akademie múzických umění (FAMU) Andrea Slováková. Vachek v roce 1968 natočil film Spřízněni volbou portrétující účastníky takzvaného pražského jara.

Zemřel Karel Vachek, bývalý vedoucí Katedry dokumentárního filmu na pražské FAMU, který patřil k nejsvébytnějším postavám československé kinematografie.

Nevšední výběr ze všedních zážitků uplynulého týdne.

Vloni na podzim, dva týdny před 94. narozeninami, zemřel jeden z nejvýraznějších českých filmových režisérů Vojtěch Jasný. Světovou proslulost mu získaly zejména jeho dva filmy natočené na Moravě, prosadil se ale i po emigraci, kdy mimo jiné učil film na univerzitě v New Yorku.

Vlaková nehoda u Stéblové na Pardubicku ze 14. listopadu 1960 je nejtragičtější v české historii. Příčina nebyla nikdy úplně objasněna.

Jméno Antonín Zápotocký budou mít Češi navždy spojené hlavně s politickými procesy v 50. letech a šílenou měnovou reformou, která připravila mnoho našich obyvatel o životní úspory. Ačkoliv Zápotocký byl vyučeným kameníkem, který pracoval i například na dostavbě katedrály sv. Víta v Praze, tak to nakonec dotáhnul až na prezidenta. Dnes je to navíc přesně 63 let od jeho smrti.

"Chceme světlo!" Tak znělo heslo studentů, kteří 31. října 1967 vyrazili z kolejí na Strahově do centra města na protest proti výpadkům elektřiny, kvůli nimž na kolejích mrzli a žili po tmě. Protest, který na Malé straně brutálně potlačila SNB, a kterýžto zásah příslušníků pak pomláceným studentům jel osobně vysvětlovat tajemník městského výboru KSČ Martin Vaculík. Ale nevysvětlil nic.

Dnes je to 102 let od vzniku samostatné Československé republiky. A za tu dobu se na Pražském hradě vystřídalo jedenáct prezidentů. Někteří se do dějepisných knih vepsali jako hrdinové, jiným zas zůstalo pár škraloupů. Co o prezidentech Česka a Československa víte, můžete předvést v dnešním dějepisném kvízu.

V knize Můj život mezi slzami a smíchem, kterou napsala s publicistou Jiřím Janouškem, Jiřina Bohdalová bilancuje svůj herecký i soukromý život.

V knize Můj život mezi slzami a smíchem, kterou napsala s publicistou Jiřím Janouškem, Jiřina Bohdalová bilancuje svůj herecký i soukromý život. Nevyhýbá se ani citlivým tématům, jakým jsou například okolnosti soudního rozhodnutí provést výmaz jejího jména ze seznamů spolupracovníků StB. V nakladatelství Práh vyjde kniha 21. října v rámci 10. ročníku akce Knihománie.

Památce zesnulého zpěváka Karla Gotta se v den prvního výročí jeho úmrtí, přicházeli od rána poklonit jeho fanoušci na hřbitov na pražských Malvazinkách. Na náhrobek, na jehož podobě Gottova manželka Ivana spolupracovala s akademickým architektem Jiřím Deýlem a inženýrem Pavlem Štruncem, mnozí z nich položili kytky a zapálili přinesené svíčky. Lidé většinou u hrobu mlčky postáli, někteří z nich poté zamířili k dalšímu pietnímu místu, Gottově vile na pražské Bertramce.

Je už téměř českou politickou tradicí, že naši prezidenti jsou, zejména ke konci svých mandátů občas mentálně poněkud opotřebovaní a též dosti nemocní. Tento smutný stav věcí podtrhuje nyní i zlomená ruka prezidenta Miloše Zemana.

Invaze ,,spojeneckých" armád Varšavské smlouvy v čele se Sovětským svazem byla vyvrcholením společenských a ekonomických procesů, které začaly již mnohem dříve. SSSR se obával, aby se reformní vlna nepřelila také do dalších satelitů, což by mohlo v krajním případě podle sovětských nejvyšších politických představitelů obnovit demokratické pořádky před převzetím moci komunisty v těchto zemích a odříznout SSSR od mocenského rozhodování a vměšování.

Tak jsme se dočkali a poloprázdné sály kin snad oživí nový česko - irsko - polsko - slovenský film Šarlatán. Tenhle snímek polské režisérky Agnieszky Holland, považované dnes tak trochu i za českou režisérku (konec konců, studovala v šedesátých letech na FAMU), si získal zaslouženou pozornost už na únorovém festivalu Berlinale. Původně měl mít v našich kinech premiéru už 26. března, ale koronavirus to zařídil jinak, a tak přichází do kin až teď.

Rozhovor se spisovatelem Pavlem Kosatíkem o příliš popovém filmu Havel i o tom, proč první český prezident mezi lidmi vyvolává takovou kontroverzi.

Památce zesnulého zpěváka Karla Gotta se v úterý v den jeho nedožitých 81. narozenin přicházeli od rána poklonit fanoušci různých generací na hřbitov na pražských Malvazinkách. Na náhrobek, na jehož podobě Gottova manželka Ivana spolupracovala s akademickým architektem Jiřím Deýlem a inženýrem Pavlem Štruncem, mnozí z nich za zájmu zástupců médií položili kytky a zapálili přinesené svíčky.

Památce zesnulého zpěváka Karla Gotta se dnes v den jeho nedožitých 81. narozenin přicházeli od rána poklonit fanoušci různých generací na hřbitov na pražských Malvazinkách. Na náhrobek, na jehož podobě Gottova manželka Ivana spolupracovala s akademickým architektem Jiřím Deýlem a inženýrem Pavlem Štruncem, mnozí z nich za zájmu zástupců médií položili kytky a zapálili přinesené svíčky.

Přesně před 60 lety přijalo Národní shromáždění novou ústavu, v níž deklaratorně vyhlásilo, že se Československo stalo socialistickým státem. Nejmarkantnějším vizuálním symbolem této změny se stala nová podoba státního znaku - ostříhaný lev s pěticípou hvězdou místo korunky, který se navíc přestěhoval z francouzského rytířského štítu na husitskou pavézu.

Obrovský výbuch otřásl ve čtvrtek pozdě večer Václavovicemi nedaleko Ostravy. Po požáru tam zřejmě explodovaly tlakové lahve v dílně jednoho z místních obyvatel. Senior byl v tu dobu uvnitř a bohužel přišel o život.

Vyšetřovatelé z polského Institutu národní paměti (IPN), který zkoumá zločiny z období nacismu a komunismu, uvažují o tom, že se obrátí na soud se žádostí o vydání mezinárodního zatykače na někdejšího československého komunistického premiéra Lubomíra Štrougala. V pondělí to uvedl polský listu Rzeczpospolita.

Předposlední komunistický prezident Ludvík Svoboda byl začátkem května roku 1974 již vážně nemocen a chtěl podat abdikaci. Už se zvažovali noví kandidáti, mezi nimiž dostával přednost Gustav Husák. Jakmile se to však Svoboda dozvěděl, s posledním vzdorem odmítl odstoupit. O rok později musel být přijat zvláštní ústavní zákon, jímž byl Ludvík Svoboda z prezidentské funkce odvolán.

V období první republiky hrál zejména milovníky a mladé hrdiny. Můžeme si jej pamatovat jako septimána Jindru Benetku ze snímku Škola, základ života! nebo dr. Marka z komedie Katakomby, kde si zahrál po boku Vlasty Buriana. Po válce se stal vědcem, který pomohl NASA do vesmíru. O kom je řeč?

Když se řekne Klub 231 nebo K 231, tak by se vám měla hned vybavit organizace sdružující bývalé politické vězně komunistického režimu, kteří byli uvěznění mezi nechvalným únorem 1948 a počátkem 60. let. Od založení této organizace uběhlo už 52 let a v dobách největší slávy se ke klubu hlásilo 80 tisíc lidí v rámci celého Československa. Děsivé.

Jednou z výrazných postav filmu Past o dramatickém pokusu o emigraci herečky Jiřiny Štěpničkové, a který byl celý řízený komunistickou StB, byl vyšetřovatel Bohumil Doubek. Ve filmu ho hrál skvělý Igor Orozovič. Byl to právě Doubek, kdo vedl výslechy Jiřiny Štěpničkové. A je známé že nejen její. Patřil k hlavním postavám procesu s Rudolfem Slánským.

Staré české filmy, vzniklé před druhou světovou válkou, mají něco do sebe. Atmosféra první republiky je neopakovatelná, stejně jako výkony tehdejších herců. Mezi diváky bývaly populární především komedie nebo filmy s romantickou zápletkou. A v nich vynikal zjev mladého herce Antonína Novotného, díky němuž si zahrál plejádu postav milovníků i sympatických hrdinů. Proč u herectví nezůstal a jak se dostal ke spolupráci s americkou vládní agenturou NASA?

Knihu "Kancléř tří prezidentů" napsal Jiří Novák z úcty ke svému tatínkovi Ladislavu Novákovi, jenž pracoval pro Antonína Zápotockého, Antonína Novotného a Ludvíka Svobodu. V knize i v našem rozhovoru popisuje rozdílné povahy tří prezidentů, ale i to, jak byl jeho otec, poté, co zachránil život Františku Kriegelovi (který jako jediný z tehdejších funkcionářů odmítl v roce 1968 podepsat Moskevský protokol), odklizen mimo politiku. Po listopadu 1989 se vrátil - pracoval pro někdejšího předsedu ČSSD Miloše Zemana, který je v současné době prezidentem.

Gusta Gajer, zpočátku tajemník Fašistické mládeže z okresu Třebíč, je hrdinou burlesky Rudolfa Černého (1920–1982) Hochštapler (Orego, 168 stran). Poprvé vyšla z roce 1964, ale v knihkupectvích se moc neohřála.

Vdova po zesnulém zpěvákovi Karlu Gottovi Ivana zveřejnila místo posledního odpočinku svého muže. Bude jím hřbitov na pražských Malvazinkách.

Slavná česká herečka měla odjakživa slabost na prezidenty a ráda se hřála v jejich přízni.