Antonín Zápotocký

Antonín Zápotocký neblahé paměti kdysi pohrdlivě prohlásil, že železničáře může dělat každý a výsledky se brzy dostavily. Špatná personální politika a uvolnění kázně v železniční dopravě způsobily prudký nárůst drážních nehod.

Prý jsou u nás silnice, kde leží rozemleté bankovky. Že je tam po reformě v roce 1953 stát jednoduše vysypal. V archivech po legendě nenajdeme jedinou stopu. Přesto tento a podobné příběhy přežily. Protože přesně vystihují, jak se tehdy lidé cítili.

Co přáli národu pánové (i soudruzi) prezidenti na Nový rok před 20, 30 nebo 50 či 70 lety? Na počátku nových kalendářních roků, jejichž letopočet končil číslovkou 6. V roce 1946 prezident Edvard Beneš novoroční projev vůbec nepřednesl, neboť zůstal u předválečné tradice vánočních poselství. S novoročními proslovy začal teprve Klement Gottwald v roce 1949 a pronášel je do své smrti v roce 1953. První lednový den roku 1956 již promlouval jeho nástupce Antonín Zápotocký. „Máme věrného a spolehlivého spojence v našem osvoboditeli, v Sovětském svazu,“ řečnil Zápotocký. Právě v roce 1956 sovětské tanky krvavě rozdrtily maďarské protikomunistické povstání.

Vánoce za socialismu nebyly jen o frontách a nedostatku. Byly o shánění, tichém vzdoru, improvizaci a radosti z maličkostí. Jak režim měnil svátky klidu a míru a co si lidé uchovali navzdory ideologii?

Vánoční stromeček z peří obarveného zeleným inkoustem, tajné půlnoční mše, perníčky z drobečků chleba. Za mřížemi československých věznic jsou Vánoce, uvnitř je tajně slaví politické vězenkyně a vězni. V roce 1953 Hana Truncová prožívala ve vězení už své třetí Vánoce. Tentokrát v ženské věznici v Pardubicích. Jako politická vězenkyně odsouzená za napomáhání uprchlíkům přes hranice

Představte si Vánoce jako ideologické bojiště. To totiž chtěli totalitně vládnoucí komunisté z Vánoc v padesátých letech udělat. Je to naštěstí jedna z mála věcí, které v té době projeli na celé čáře.

Tonda Zápotonda, jak se mj. přezdívalo Antonínu Zápotockému, se spolupodílel na mnoha zločinech, přičemž jeden z nich se udál přímo na Štědrý den roku 1952.

Před pár týdny jsem se v prodejně nejmenovaného knihkupeckého řetězce pídila po nově vydané monografii o druhém dělnickém prezidentovi a slečna mne ujistila, že už ji mají, jen se musí podívat kde.

Tenkrát tu vlály rudé vlajky a on se chtěl vetřít do naší přízně. Neuspěl, ale nijak zvlášť ho to nemrzí. Pochopil, že doma je doma. Na časy, kdy se proháněl na saních tažených soby i po zasněžených českých cestách, vzpomíná s nostalgií: U dveří mu nerozuměli, ale grog mu ze zdvořilosti nabídli.

Pravdou je, že hnědí a rudí chápali, že tyto svátky úplně zrušit nemohou, a tak se alespoň snažili změnit jejich charakter. Ti první chtěli odstranit Ježíška starogermánskými mýty, ti druzí pro změnu dědou Mrázem.

Antonín Zápotocký lhal o měnové reformě a poslal tanky na dělníky. Přečtěte si o temné roli prezidenta, který se neštítil zrady ani politických vražd.

Jsem ročník 1981 a ještě před pár lety jsem o Antonínu Zápotockém věděl jen minimum. V hlavě jsem měl pouze několik fragmentů. První prezident po Gottwaldovi, autor „Barunky“, přezdívka „ušaté torpédo“.

Otřesná bilance brutálního komunistického zločinu, 5 mrtvých, 2 ranění, 6 zadržených. A jen 6 dalším se podařilo uniknout. Mezi oběťmi byly i děti. To je výsledek útoku pohraniční stráže na skupinu židovských uprchlíků nedaleko Bratislavy.

Kdyby se psala příručka „Jak se stát první dámou, i když jste z chudé rodiny“, Marie Zápotocká by byla ideální hrdinka. Žádné internáty ve Švýcarsku. Žádní domácí učitelé francouzštiny. Žádné rodové stromy vedoucí ke šlechtickým palácům.

V roce 1928 se u pražského soudu Adolf Hitler žaloval novináře Emila Straussera za urážku na cti. Strausser tehdy varoval před nebezpečím nacismu – a měl pravdu. Když nacisté později obsadili Prahu, byl mezi prvními, pro které si gestapo přišlo.

Vzpomínáte si na zasněžené vánoce z dob vašeho dětství? Jak dříve probíhaly vánoční svátky? Bylo všeho dostatek nebo byli lidé rádi za to, že se celá rodina sešla ve zdraví?

Stonava (Karvinsko) - Až na konci ledna skončí těžba černého uhlí v Dole ČSM na Karvinsku, a tím pádem i v celé České republice, skončí horníkovi Pavlu Melicherovi z Havířova etapa života, která trvala přes 40 let. Bude mezi těmi, kteří ze společnosti OKD budou muset odejít. A jak řekl, tato práce mu bude chybět, zůstanou mu ale hlavně krásné vzpomínky.

„Mamí, tady to smrdí,“ haleká na celou chodbu ani ne čtyřletý chlapeček a odmítá vejít do kabinky, kterou před chvíli opustil dospělý muž ve věku jeho dědečka. Záhada se během okamžiku ozřejmí.

Antonín Novotný býval hodnocen jako málo schopný politik. Přesto ho Klement Gottwald v kritickém roce 1951 vyzdvihl do nejvyšších funkcí. Jak je možné, že se v nich tento „lidový“ aparátčík udržel až do roku 1968?

Podoba vánočních svátků za tzv. socialismu se od té dnešní v mnohém lišila. Přesto je ale třeba vyzdvihnout to, že i přes snahu tehdejšího režimu si lidé jejich podstatu vzít nenechali.

Jo, jo, je to tu zas, čas adventního zastavení. A stará holka se neubrání srovnání, jak to s tímhle blahoslaveným časem bývávalo za totáče a jak je to teď.

Diváci si Bohumila Vávru pamatují především jako dědečka Tomáše Holého z filmu Prázdniny pro psa, nebo coby Havrana z pravěké trilogie Osada Havranů, Na veliké řece a Volání rodu. Chybělo jen málo a z politických důvodů se před kameru nepostavil.

Zástupci hnutí ANO, SPD a Motoristů v Poslanecké sněmovně podepsali koaliční smlouvu. Dokument potvrzuje rozdělení ministerstev i obsazení funkce předsedy dolní komory zástupcem hnutí SPD. Smlouvu strany stvrdily hodinu před začátkem ustavující schůze nové Sněmovny.

Jana Maláčová oznámila definitivní konec v politice. Chce se věnovat sama sobě, na sjezdu v listopadu složí s celým vedením strany funkce. Kdo po ní? Nespíš konec.

V létě 1953 přišli lidé o celoživotní úspory během několika hodin. Stát o ně bez varování připravil celý národ a změnil tím jejich životy.

Dne 5. března 1953 zemřel sovětský diktátor Josif Stalin. O devět dní později, krátce po návratu z pohřbu, jej následoval jeho československý vazal Klement Gottwald. Proč se jejich odkaz lišil?

Antonín Zápotocký, to nejsou jen knížky pro děti a měnová reforma. To jsou i milosti pro čtyři nacistické zločince. Jeden z nich byl dokonce zodpovědný za Lidice.

Dokážete si představit, že by vám stát z ničeho nic vzal peníze, na které jste tvrdě pracovali nebo které jste roky šetřili, a vrátil vám z nich jen směšnou částku? Navíc byste byli vůči této situaci zcela bezmocní? I když to dnes zní nepředstavitelně, zkuste se zeptat svých rodičů nebo prarodičů, zda si ještě pamatují 50. léta minulého století.

Bývala to kniha, kterou komunistický režim vyzdvihoval do nebes: Rudá záře nad Kladnem od prezidenta Antonína Zápotockého. Jaké historické události ale ve skutečnosti popisovala?

Měnová reforma z roku 1953 nepřišla do ekonomicky stabilního prostředí, ale byla spíše vynuceným řešením chronické krize komunistického hospodářství. Ze dne na den kvůli ní zchudli úplně všichni.

Pojmenování dopravních staveb či jednotlivých lokalit po zemřelých prezidentech bývalo v Československu hojně využívaným pravidlem.

Chicagský advokát Mark Susina sdílel na Instagramu kouzelné fotografie Prahy, které pořídil v roce 1957 jeho otec. Ten sloužil v armádě v sousedním Německu a v Praze strávil pár dní na dovolené. Některé z fotografií byly vystaveny v jejich domě, zbytek našel v krabici na půdě. Markův otec sice nikdy nebyl profesionálním fotografem, díky těmto snímkům ale vyhrál armádní fotografickou soutěž a v soutěži všech ozbrojených složek skončil na 2. místě.

Jeho jméno je spojeno s brutalitou a budováním železné opony pod elektrickými dráty. Ludvík Hlavačka byl nechvalně známým vyšetřovatelem StB v Uherském Hradišti. Navrhl elektrické mučící zařízení i smrtící systém zátaras na hranicích.

Ve středočeských Lidicích se schyluje k masakru. V noci na 10. června jednotky SS obec obkličují. Vtrhnou i na faru. Zatímco nacisti rabují kostel, jejich velitel Max Rostock si vezme do parády faráře Josefa Štemberku.

Vraťte se, vše je odpuštěno – to začala v roce 1955 hlásit komunistická propaganda, aby zpět domů nalákala emigranty, kteří opustili Československo po únoru 1948. Cílem bylo rozbít exulantskou základnu v zahraničí a díky nostalgii po „sladkém domově“ dostat zpět navrátilce, kteří by byli ochotní více či méně dobrovolně spolupracovat se Státní bezpečností (StB). Dva roky po měnové reformě, která ožebračila celý národ, komunisté domů lákali na neuvěřitelný blahobyt, který by nám „i v západním Německu mohli závidět“.

Továrna na milionáře bude nadále pokračovat s produkcí, to se nezmění. Co se změní, je jméno továrny. Název Sazka, který svítil z průčelí „fabriky“ téměř sedmdesát let, bude v lednu příštího roku nahrazen...

Instituce, která v padesátých letech mohla ilustrovat slova Antonína Zápotockého „žije se jinak a lépe“.

Šest mužů popravených po roce 1948 z politických důvodů v komunistickém Československu mělo přímou vazbu na Plzeň. Nejznámějším popraveným hrdinou byl generál Heliodor Píka. Celkem komunisté popravili 232 osob. Jejich osud zpracoval v obsáhlé čtyřdílné publikaci tým historiků a archivářů pod vedením Petra Malloty. Na unikátní monografii s názvem Popravení z politických důvodů v komunistickém Československu pracovali 15 let.

Pražský městský soud dnes přiznal někdejší první dámě Dagmar Havlové dalších 1,3 milionu korun jako odškodnění za nepravdivý bulvární článek o jejím milostném poměru. Verdikt není pravomocný. Ve sporu s vydavatelstvím Bauer Media Havlová za tuto lež už dříve vysoudila 1,2 milionu korun. The post Rekordní odškodné pro Dagmar Havlovou. Bulvár ji spojil s nevěrou u lůžka Havla appeared first on Česká justice.

Život Dagmar Šimkové byl jako zrychlený film, ve kterém se idylické scény z dětství plného radosti, hudby a tance náhle změní v mrazivý thriller o boji za přežití a lidskou důstojnost.

Nejdéle odsouzený český vězeň by mohl po více než 38 letech vyjít na svobodu. Jak vypadalo Československo v letech 1987 a 1988, kdy Zdeněk Navrátil, tehdy ještě Vocásek, dostal za dvojnásobnou vraždu a jeden pokus trest smrti? Prohlédněte si obsáhlou galerii.

Patřil ke stálicím mezi českými revolucionáři. Prošel kriminály rakouskými, československými i nacistickými. Na trůn usedl jako prezident v okamžiku, kdy nadšení a optimismus začaly vyprchávat a vězení byla plná politických vězňů.

Otevřenou podporu ODS v nadcházejících volbách vyjádřili členové fanklubu Antonína Zápotockého. Imponuje jim zejména neplnění volebních slibů.

Reportáž je součástí nového cyklu předvolebních reportáží Aktuálně.cz z jednotlivých krajů Česka.

Zlín byl od roku 1949 čtyři desetiletí Gottwaldovem. Komunisté chtěli potlačit odkaz Baťů a proměnit město v symbol socialismu.

Dokážete si představit, že by vám stát z ničeho nic vzal peníze, na které jste tvrdě pracovali nebo které jste roky šetřili, a vrátil vám z nich jen směšnou částku? Navíc byste byli vůči této situaci zcela bezmocní?

KOMENTÁŘ. Zázraky se dějí. Asi jen tak lze popsat odvážnou reakci dvou známých a uznávaných historiků a popularizátorů moderní československé (a české) historie, profesora Michala Stehlíka a doktora Martina Gromana na poslední knihu HlídacíPes.org: České průšvihy 1945-1948 . Autoři nejpopulárnějšího českého podcastu o historii Přepište dějiny na začátku července mimořádně zodpovědně zrecenzovali úvodní stať zmíněné knihy,

Plzeňské povstání 1. června 1953 bylo největším a nejkrvavějším protikomunistickým vystoupením v Československu do Sametové revoluce a zároveň jedním z prvních velkých povstání proti režimu v celém východním bloku.

Marie Zápotocká, prezidentova manželka, nevhodně svědčila o chování Julia Fučíka a jeho ženy Gusty. Výpověď skončila v trezoru. Sám Antonín Zápotocký po roce 1945 čelil obvinění z válečných zločinů.

Svého manžela, prezidenta, prý i na veřejnosti oslovovala „táto“. Marie Zápotocká byla nejvěrnější spolupracovnicí svého muže, nejlépe se ale i přesto cítila v roli hospodyně.

Komunistický režim se při prosazování svých zájmů a při potlačování svých odpůrců neštítil ani těch nejhorších praktik a brutálního násilí. Na ženách bylo pácháno stejně jako na mužích.

Právě před osmdesáti lety byla v poválečném atmosféře založena Ústřední rada odborů a její hlavní tváří se stal komunista Antonín Zápotocký.

Večer 30. května 1953 usedají lidé v Československu k rádiu plni obav a nejistoty. Z éteru se ozývá hlas prezidenta Antonína Zápotockého, který ještě den předtím sebejistě ujišťoval, že koruna je pevná a žádná měnová reforma nebude.