Chmel

Toto místo voní pivem, pyšní se jedinečnými technickými památkami a jako první chmelařská krajina na světě získalo zápis na seznam UNESCO. Poznáte, o jakou lokalitu jde?

Ačkoliv jeho název může svádět k představě speciální odrůdy běžného chřestu, představuje z botanického hlediska odlišnou surovinu.

Zapomeňte na choulostivé rostlinky, které spálí první silnější letní sluníčko. Českému národnímu dědictví a milovanému ležáku začalo téct do bot – spalující sucha a tropická vedra totiž decimují tradiční chmelnice a berou pivu jeho pověstnou hořkost.

Spánek se podepisuje na náladě, soustředění, regeneraci těla, pleti i celkovém pocitu, jak zvládáme život. Jenže rychle usnout a kvalitně spát není jen tak. Super pomocníkem jsou večerní rituály, byliny i doplňky stravy, které tělu naznačí, že den skončil a je čas si „odfrknout“.

Psal se začátek května roku 1966 a vrchol chmelařské sezóny, tedy sběr, byl v plném proudu. Na Žatecku se to proto hemžilo brigádníky. Byli mezi nimi i studenti pražské průmyslové školy.

Myslíme jen na to, že chmel je naše zlato… tenhle popěvek zná díky filmu Starci na chmelu asi každý. Jaká je ale historie pěstování chmele u nás? Na začátek můžeme prozradit, že dlouhá a zajímavá.

Začalo to snem, skončilo bojem s tesaříky, podmáčenými zdmi a nečekanými náklady! Když se pustíte do rekonstrukce statku vlastními silami, čeká vás dobrodružství plné kompromisů, překvapení i nových dovedností.

Se zaváděním chmele na farmě v Oboře na Lounsku pomáhají v těchto dnech cizinci. Ruční práci nepřerušil ani studený vichr.

Na chmelnici v Oboře u Loun fouká studený vítr, půda se po dešti lepí na boty a brigádníci se hodiny ohýbají k mladým výhonům. Právě teď, v několika jarních týdnech, se rozhoduje o tom, jaká bude srpnová sklizeň. Na Farmě Loužek již tradičně pomáhá parta z Bulharska, zatímco pěstitel sleduje přes mobilní aplikaci půdní vláhu, srážky i teplotu. Chmel roste rychlostí až dvacet centimetrů denně a nečeká na lepší počasí.

Obora (Lounsko) - Se zaváděním chmele na farmě v Oboře na Lounsku pomáhají v těchto dnech cizinci. Ruční práci nepřerušil dnes ani studený vichr. Obhospodařit musí téměř 43 hektarů. Ačkoliv půda je na povrchu po posledních deštích mokrá, do hloubky se vláha nedostala. Potřebný objem vody pro dostatečný růst sleduje pěstitel pomocí speciální meteorologické stanice přes mobilní aplikaci. Na průběh prací se mohou zájemci dívat on-line.

O tři miliony korun klesla cena, za kterou je k mání bývalý sklad a sušárna chmele na rohu Smetanova náměstí a Kovářské ulice v Žatci. Jeho současný vlastník za něj nyní požaduje 9,9 milionu korun, cena tak klesla přibližně o čtvrtinu. Nemovitá kulturní památka je v nabídce realitní kanceláře RE/MAX 4 You.

Aktuální plochy českých a moravských chmelnic se meziročně opět velmi mírně zmenšily. Aktuální sklizňová plocha činí 4786 hektarů, což je meziročně o 30 hektarů méně.

Sládci pivovarů Gambrinus, Kozel a Radegast připravili u příležitosti Noci pivovarů tři pivní speciály. Ty budou moci ochutnat nejen návštěvníci v den konání akce v pátek 24. dubna přímo v pivovarech v Plzni, Velkých Popovicích a Nošovicích, ale také hosté ve zhruba 45 podnicích na na severní Moravě, Plzeňsku a ve středních Čechách. Pivovary pro návštěvníky připravují prohlídky se sládky, slepé degustace nebo školu čepování.

Přijďte se pokochat vůní i chutěmi. V sobotu 18. dubna pořádáme osmý ročník oblíbené akce Bylinkový den vás vtáhne do světa gastronomie i pěstitelství. Nabídneme tipy na vaření s bylinkami, květinářské workshopy i dílny pro děti. Termín konání akce: 18. 4. 2026 | 10:00–17:00 Vstupné Dospělí 100 Kč; děti od 3 let, studenti a senioři nad 65 let […]

Zatímco norské vlaky nebo hořící krb už nikoho nepřekvapí, Češi posouvají fenomén „slow TV“ na novou úroveň. Unikátní projekt, který odstartoval v březnu, ukazuje, že výroba piva není otázkou týdnů, ale zabere zhruba tři čtvrtě roku.

Řezem chmele zahájili pěstitelé práci na chmelnicích. Ruční práci při zavěšování vodičů a zavádění chmele odvedou hlavně agenturní pracovníci ze zahraničí.

I když se Češi považují za pivní odborníky, málokdo z nich by správně tipnul přesnou délku výroby piva. Překvapivě to není několik týdnů, ale zhruba tři čtvrtě roku. Plzeňský Prazdroj nyní představuje v přímém přenosu komplexní proces výroby piva od začátku jarních prací na polích s ječmenem a chmelem až k načepovanému půllitru.

Plzeň - Plzeňský Prazdroj zapojil zemědělce a chmelaře do projektu, který ukáže kompletní výrobu piva od pěstování po vaření, což trvá tři čtvrtě roku. Dokládá, že v pivovarnictví a souvisejících oborech je v ČR zaměstnáno zhruba 65.000 lidí. Pivovar představuje proces výroby od začátku jarních prací na polích s ječmenem a chmelem až k načepovanému půllitru. Na webu jaksevaripivo.cz spustil přímý přenos, který sleduje 280 dní dlouhou cestu piva, řekl ČTK jeho mluvčí Zdeněk Kovář.

Pivo nevzniká za pár týdnů. Prazdroj ukazuje jeho zhruba 280denní cestu od ječmene a chmele až po načepovaný půllitr.

Výroba piva v Česku nezačíná v pivovaru, ale na polích a chmelnicích. Nový projekt mapuje celý proces – od jarního setí až po stáčení – v přímém přenosu trvajícím zhruba 280 dní. Zapojeni jsou zemědělci i pivovarníci, kteří přibližují jednotlivé fáze vzniku piva i širší souvislosti oboru.

Češi se považují za pivní odborníky. Přesto by málokdo z nich správně tipnul přesnou délku výroby piva. Překvapivě to není několik týdnů, ale zhruba tři čtvrtě roku. Plzeňský Prazdroj nyní představuje komplexní proces výroby piva od začátku jarních prací na polích s ječmenem a chmelem až k načepovanému půllitru.

Největší roubený patrový dům s podstávkou na Českolipsku prošel ledasčím. Od rychtářského sídla přes JZD až po kulturní památku.

Zemědělci loni z chmelnic v Olomouckém kraji sklidili 753 tun chmele, úroda byla díky lepším hektarovým výnosům meziročně vyšší o 5,8 procenta.

Domácí vaření piva zažívá v posledních letech velký návrat. Stále více lidí objevuje kouzlo takzvaného homebrewingu, tedy výroby piva v domácích podmínkách. Pro někoho jde o zajímavý koníček, pro jiného o možnost experimentovat s chutěmi a vytvořit nápoj přesně podle vlastních představ. Ačkoli se může zdát, že vaření piva je složitý proces určený pouze profesionálním […] Článek Máte rádi pivo? Objevte homebrewing a uvařte si ho sami se nejdříve objevil na Hobbymanie.tv.

Teplo a horký sladový odér neomylně dokládají, že nerezová třicetihektolitrová varna právě jede na plné obrátky. Pod skleněnými pokličkami se za dohledu zkušené Lenky Strakové právě rodí hořká svrchně kvašená dvanáctka. Po několikadenním ležení ve sklepě pak vzniklo jedno z piv, které má podpořit všechny ženy v českém pivovarnictví.

Vyprahlá pole na jižní Moravě, kde se kdysi dařilo pšenici, a naopak vinice rozeseté po svazích Českého středohoří nebo dokonce v okolí Liberce. Problémy žateckého chmele. To není scéna z apokalyptického filmu, ale realita, ke které české zemědělství nezadržitelně směřuje. Klimatická změna totiž nepřekresluje jen teplotní mapy, ale samozřejmě ovlivňuje i to, co uvidíme na českých polích.

Jak chutná historie chmele? Nová expozice v Národním zemědělském muzeu v Praze zavádí návštěvníky do světa žateckého „zeleného zlata“.

Bylinky na spaní mohou být jednoduchým způsobem, jak zklidnit mysl a připravit tělo na odpočinek. Když se večer honí myšlenky hlavou a spánek nepřichází, nemusí být první volbou prášky. Některé léčivé rostliny dokážou pomoci uvolnit napětí a podpořit přirozené usínání.

Jedním z typických zážitků mladých lidí v socialistickém Československu byly chmelové brigády. Patřily tehdy k téměř povinným aktivitám středoškoláků i vysokoškoláků, ať už jako součást studijní povinnosti, nebo dobrovolná tradice.

Chmelařský výzkum v Čechách a na Moravě trvá 100 let. Při příležitosti výročí tento týden pokřtili v Žatci knihu o pěstování, vlastnostech a využití plodiny. Odborníci v Chmelařském institutu stále šlechtí nové odrůdy, testují kvasnice, zkouší zvýšit odolnost žateckého poloraného červeňáku proti klimatickým změnám. ČTK to řekl vedoucí autorského kolektivu Karel Krofta.

Chmelařský výzkum v Čechách a na Moravě trvá 100 let.  Odborníci v Chmelařském institutu stále šlechtí nové odrůdy, testují kvasnice, zkouší zvýšit odolnost žateckého poloraného červeňáku proti klimatickým změnám.

Čeští vědci přišli s objevem, který může významně pomoci v boji proti bakteriím odolným vůči antibiotikům. Zaměřili se na chmel, tradiční českou plodinu známou především z pivovarnictví, a odhalili v něm přírodní látky schopné účinně působit proti nebezpečným mikroorganismům. Tyto bakterie dnes představují vážný problém moderní medicíny, protože klasická léčba na ně často nezabírá. Informoval o tom server České noviny.

Milujete pivo a dáváte si rádi nějaké ty speciály? Pokud ano, pak jistě víte, že piva z malých pivovarů stojí poměrně velké peníze. Ve srovnání s klasickými lahvovými pivy ze supermarketů vycházejí několikanásobně dráž. Ostatně i u kvalitního lahvového piva se v supermarketu dostáváme k ceně kolem 20 korun. Patoky typu značkových piv přímo některých supermarketů nepočítám, ty za pivo skutečně nepovažuji. Pivo se dá uvařit bez problémů i v domácích podmínkách. Je k tomu zapotřebí jen trocha šikovnosti a trpělivost. Vyjít může klidně i na nějakých 10 korun, klidně i méně.

Mimořádná rostlinolékařská opatření za účelem ochrany produkce chmele na území České republiky před zavlékáním verticiliového vadnutí chmele zůstávají i nadále v platnosti.

Dne 2. 5. 1966 došlo u obce Deštnice k jedné z nejtragičtějších dopravních nehod v historii Československa. Při srážce vlaku a nákladního automobilu, který převážel studenty na chmelovou brigádu, zahynulo deset lidí a desítky dalších byly zraněny.

Spousta lidí doslova miluje pivo. Důkazem je jak velké množství restaurací, tak i takřka nekonečná nabídka lahvových piv v supermarketech. Zapomenout přitom nemůžeme ani na pivotéky, kde se prodávají různé pivní speciály, a malé pivovary. Ty často vlastní také svou prodejnu a provozují restauraci. Spousta lidí si navíc vaří pivo doma. Nejde o nic složitého. Uvařit si vlastní pivo chce jen trochu znalostí a zručnosti. Zapomenout ale nelze ani na trpělivost. Doma uvařené pivo vám pak v lednici vydrží klidně i rok.

Sklizňový rok 2025 se s celkovou produkcí 6 909 tun chmele řadí k výnosově mírně nadprůměrným. Oproti roku 2024 jde o nárůst o 6,39 %.

Češi se v zásadě dělí na dvě skupiny – pivaře a vinaře. Pokud patříte do první z nich, pak vás bude určitě zajímat, jak naše pivo hodnotí cizinci.

Ministerstvo zemědělství (MZe) dnes publikovalo na svém webu Zásady, na jejichž základě bude v příštím roce vyplácet národní dotace. Novinkou bude podprogram na podporu ozdravování chovů prasnic, podprogram na biologickou ochranu chmele a záloha na dotace podporující mimoprodukční funkce rybníků. MZe také zpřesnilo sankce za týrání zvířat.

Ministerstvo zemědělství (MZe) dnes publikovalo na svém webu Zásady, na jejichž základě bude v příštím roce vyplácet národní dotace. Novinkou bude podprogram na podporu ozdravování chovů prasnic, podprogram na biologickou ochranu chmele a záloha na dotace podporující mimoprodukční funkce rybníků.

Tisková zpráva — Po sumarizaci dat k 30. 11. 2025 provedené Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským (ÚKZÚZ) lze konstatovat, že sklizňový rok 2025 se s celkovou produkcí chmele 6 909 tun (6 494 tun v roce 2024) řadí k výnosově mírně nadprůměrným. Celkové hodnocení vegetačního roku 2025 poukazuje na normální až mírně teplé počasí, přičemž srážkový úhrn se pohyboval v […]

Letošní sklizeň chmele byla v Česku mírně nadprůměrná a činí 6909 tun. Proti loňsku je to o 415 tun více.

Ivana Pavlová měla před sebou zářnou kariéru: z plzeňské baletky se stala přes noc filmovou hvězdou, když jako šestnáctiletá získala hlavní roli Hanky ve Starcích na chmelu. Nabídky na další filmy odmítala, cítila se víc tanečnicí než herečkou.

Když se řekne české pivo, vybaví se většině z nás zlatavý mok, […]

Tomáš Iliaš je ve 2. ročníku bakalářského studia na VŠCHT Praha na Ústavu bioinformatiky a chemické informatiky. Zároveň působí na Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. Společně se studenty ze skupiny BohemiaBio pracuje aktuálně na projektu Pivo bez chmele, který se zaměřuje na bioinženýrství kvasinek. Cílem jsou kvasinky produkující klíčové hořké sloučeniny typické pro chmel, což by přineslo menší spotřebu vody, zemědělské půdy a energie při výrobě […]

Nejen české pivo stojí na prahu velké proměny. Klimatické extrémy totiž zásadně ovlivňují chmel, tedy surovinu, která po staletí utváří pověstnou hořkost i aroma oblíbeného nápoje. Vědci proto zkoumají nové způsoby, jak udržet chuťový charakter piva i v době, kdy tradiční pěstování chmele začíná narážet na své limity. A právě tato snaha otevírá dveře odvážným nápadům, které mohou jednou změnit celé pivovarnictví.

Velvyslanec uctil v Žatci oběti holocaustu u Pamětní desky na židovském hřbitově a v synagoze připomínku 87. výročí Křišťálové noci. Při neformální návštěvě města chmele neodmítl pozvání na pivo.

Plodina, bez které se neobejde žádný pivovar, strádá kvůli suchu a stoupající průměrné teplotě. Pokud se týmu budoucích vědců podaří jejich záměr, můžou sládci ušetřit až třetinu chmele a o čtvrtinu zvýšit produktivitu.

Díky jednomu z našich příznivců, Jiřímu Drekslerovi, jsme si měli možnost prohlédnout, jak probíhá sklizeň chmele na chmelnici Václava Emingera nacházející se v Kozojedech u Rakovníka. V mezičase se naskytla také příležitost nahlédnout do historie rodinného hospodaření, technického a technologického zákulisí a seznámit se s každodenní realitou českého chmelaře.

Svaz pěstitelů chmele ČR si zvolil nové vedení. Předsedou představenstva se stal Jiří Smetana, delegovaný Zemědělským družstvem Orasnice,.

Kdo bydlí či studuje v pražském Suchdole nebo okolí, určitě zná obchůdek s řemeslnými potravinami z České zemědělské univerzity (ČZU). K mání tu je pečivo, mléčné a masné výrobky, domácí marmelády, bylinné sirupy, za studena lisované oleje… a také pivo od dvou univerzitních pivovarů. Jeden je experimentální, druhý – Suchdolský Jeník – výrazně větší. Ostatně zásobuje všechny kampusové restaurace a hospody.

Úroda chmele byla letos podle předběžných odhadů lehce nadprůměrná. Příznivě se projevily srážky v Žatecké chmelařské oblasti.

Úroda chmele byla letos podle předběžných odhadů lehce nadprůměrná. Příznivě.. celý článek

Letošní úroda chmele byla podle předběžných odhadů mírně nadprůměrná, pomohly jí deště v Žatecké oblasti. Pěstitelé ale čelí problémům s nedostatkem účinných prostředků proti škůdcům i s vysokými náklady na elektřinu.