Chmel

Jedním z typických zážitků mladých lidí v socialistickém Československu byly chmelové brigády. Patřily tehdy k téměř povinným aktivitám středoškoláků i vysokoškoláků, ať už jako součást studijní povinnosti, nebo dobrovolná tradice.

Chmelařský výzkum v Čechách a na Moravě trvá 100 let. Při příležitosti výročí tento týden pokřtili v Žatci knihu o pěstování, vlastnostech a využití plodiny. Odborníci v Chmelařském institutu stále šlechtí nové odrůdy, testují kvasnice, zkouší zvýšit odolnost žateckého poloraného červeňáku proti klimatickým změnám. ČTK to řekl vedoucí autorského kolektivu Karel Krofta.

Chmelařský výzkum v Čechách a na Moravě trvá 100 let.  Odborníci v Chmelařském institutu stále šlechtí nové odrůdy, testují kvasnice, zkouší zvýšit odolnost žateckého poloraného červeňáku proti klimatickým změnám.

Čeští vědci přišli s objevem, který může významně pomoci v boji proti bakteriím odolným vůči antibiotikům. Zaměřili se na chmel, tradiční českou plodinu známou především z pivovarnictví, a odhalili v něm přírodní látky schopné účinně působit proti nebezpečným mikroorganismům. Tyto bakterie dnes představují vážný problém moderní medicíny, protože klasická léčba na ně často nezabírá. Informoval o tom server České noviny.

Milujete pivo a dáváte si rádi nějaké ty speciály? Pokud ano, pak jistě víte, že piva z malých pivovarů stojí poměrně velké peníze. Ve srovnání s klasickými lahvovými pivy ze supermarketů vycházejí několikanásobně dráž. Ostatně i u kvalitního lahvového piva se v supermarketu dostáváme k ceně kolem 20 korun. Patoky typu značkových piv přímo některých supermarketů nepočítám, ty za pivo skutečně nepovažuji. Pivo se dá uvařit bez problémů i v domácích podmínkách. Je k tomu zapotřebí jen trocha šikovnosti a trpělivost. Vyjít může klidně i na nějakých 10 korun, klidně i méně.

Mimořádná rostlinolékařská opatření za účelem ochrany produkce chmele na území České republiky před zavlékáním verticiliového vadnutí chmele zůstávají i nadále v platnosti.

Dne 2. 5. 1966 došlo u obce Deštnice k jedné z nejtragičtějších dopravních nehod v historii Československa. Při srážce vlaku a nákladního automobilu, který převážel studenty na chmelovou brigádu, zahynulo deset lidí a desítky dalších byly zraněny.

Spousta lidí doslova miluje pivo. Důkazem je jak velké množství restaurací, tak i takřka nekonečná nabídka lahvových piv v supermarketech. Zapomenout přitom nemůžeme ani na pivotéky, kde se prodávají různé pivní speciály, a malé pivovary. Ty často vlastní také svou prodejnu a provozují restauraci. Spousta lidí si navíc vaří pivo doma. Nejde o nic složitého. Uvařit si vlastní pivo chce jen trochu znalostí a zručnosti. Zapomenout ale nelze ani na trpělivost. Doma uvařené pivo vám pak v lednici vydrží klidně i rok.

Sklizňový rok 2025 se s celkovou produkcí 6 909 tun chmele řadí k výnosově mírně nadprůměrným. Oproti roku 2024 jde o nárůst o 6,39 %.

Češi se v zásadě dělí na dvě skupiny – pivaře a vinaře. Pokud patříte do první z nich, pak vás bude určitě zajímat, jak naše pivo hodnotí cizinci.

Ministerstvo zemědělství (MZe) dnes publikovalo na svém webu Zásady, na jejichž základě bude v příštím roce vyplácet národní dotace. Novinkou bude podprogram na podporu ozdravování chovů prasnic, podprogram na biologickou ochranu chmele a záloha na dotace podporující mimoprodukční funkce rybníků. MZe také zpřesnilo sankce za týrání zvířat.

Ministerstvo zemědělství (MZe) dnes publikovalo na svém webu Zásady, na jejichž základě bude v příštím roce vyplácet národní dotace. Novinkou bude podprogram na podporu ozdravování chovů prasnic, podprogram na biologickou ochranu chmele a záloha na dotace podporující mimoprodukční funkce rybníků.

Tisková zpráva — Po sumarizaci dat k 30. 11. 2025 provedené Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským (ÚKZÚZ) lze konstatovat, že sklizňový rok 2025 se s celkovou produkcí chmele 6 909 tun (6 494 tun v roce 2024) řadí k výnosově mírně nadprůměrným. Celkové hodnocení vegetačního roku 2025 poukazuje na normální až mírně teplé počasí, přičemž srážkový úhrn se pohyboval v […]

Letošní sklizeň chmele byla v Česku mírně nadprůměrná a činí 6909 tun. Proti loňsku je to o 415 tun více.

Ivana Pavlová měla před sebou zářnou kariéru: z plzeňské baletky se stala přes noc filmovou hvězdou, když jako šestnáctiletá získala hlavní roli Hanky ve Starcích na chmelu. Nabídky na další filmy odmítala, cítila se víc tanečnicí než herečkou.

Když se řekne české pivo, vybaví se většině z nás zlatavý mok, […]

Tomáš Iliaš je ve 2. ročníku bakalářského studia na VŠCHT Praha na Ústavu bioinformatiky a chemické informatiky. Zároveň působí na Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. Společně se studenty ze skupiny BohemiaBio pracuje aktuálně na projektu Pivo bez chmele, který se zaměřuje na bioinženýrství kvasinek. Cílem jsou kvasinky produkující klíčové hořké sloučeniny typické pro chmel, což by přineslo menší spotřebu vody, zemědělské půdy a energie při výrobě […]

Nejen české pivo stojí na prahu velké proměny. Klimatické extrémy totiž zásadně ovlivňují chmel, tedy surovinu, která po staletí utváří pověstnou hořkost i aroma oblíbeného nápoje. Vědci proto zkoumají nové způsoby, jak udržet chuťový charakter piva i v době, kdy tradiční pěstování chmele začíná narážet na své limity. A právě tato snaha otevírá dveře odvážným nápadům, které mohou jednou změnit celé pivovarnictví.

Velvyslanec uctil v Žatci oběti holocaustu u Pamětní desky na židovském hřbitově a v synagoze připomínku 87. výročí Křišťálové noci. Při neformální návštěvě města chmele neodmítl pozvání na pivo.

Plodina, bez které se neobejde žádný pivovar, strádá kvůli suchu a stoupající průměrné teplotě. Pokud se týmu budoucích vědců podaří jejich záměr, můžou sládci ušetřit až třetinu chmele a o čtvrtinu zvýšit produktivitu.

Díky jednomu z našich příznivců, Jiřímu Drekslerovi, jsme si měli možnost prohlédnout, jak probíhá sklizeň chmele na chmelnici Václava Emingera nacházející se v Kozojedech u Rakovníka. V mezičase se naskytla také příležitost nahlédnout do historie rodinného hospodaření, technického a technologického zákulisí a seznámit se s každodenní realitou českého chmelaře.

Svaz pěstitelů chmele ČR si zvolil nové vedení. Předsedou představenstva se stal Jiří Smetana, delegovaný Zemědělským družstvem Orasnice,.

Kdo bydlí či studuje v pražském Suchdole nebo okolí, určitě zná obchůdek s řemeslnými potravinami z České zemědělské univerzity (ČZU). K mání tu je pečivo, mléčné a masné výrobky, domácí marmelády, bylinné sirupy, za studena lisované oleje… a také pivo od dvou univerzitních pivovarů. Jeden je experimentální, druhý – Suchdolský Jeník – výrazně větší. Ostatně zásobuje všechny kampusové restaurace a hospody.

Úroda chmele byla letos podle předběžných odhadů lehce nadprůměrná. Příznivě se projevily srážky v Žatecké chmelařské oblasti.

Úroda chmele byla letos podle předběžných odhadů lehce nadprůměrná. Příznivě.. celý článek

Letošní úroda chmele byla podle předběžných odhadů mírně nadprůměrná, pomohly jí deště v Žatecké oblasti. Pěstitelé ale čelí problémům s nedostatkem účinných prostředků proti škůdcům i s vysokými náklady na elektřinu.

Žatec a jeho okolní krajina představují unikátní dědictví našich předků se sedmisetletou tradicí pěstování chmele. Právě chmelnice významně ovlivnily zdejší oblast včetně architektury města a vesnic.

Pár kilometrů od Žatce, uprostřed nekonečných chmelnic, stojí skvostný barokní zámek Stekník. Je to unikátní místo, kde se potkává typická česká krajina s italskou elegancí. Pokud vás láká historie, architektura nebo jen romantická atmosféra s vůní chmele, Stekník byste určitě neměli minout.

V hlavních rolích muzikálu, který byl natočen v roce 1964 (ano, letos je to už více než 60 let) vystupovala trojice herců - Vladimír Pucholt, Ivana Pavlová, a Miloš Zavadil.

Míst vhodných k pěstování chmele není mnoho. U nás je to jen Žatecko, Úštěcko a Tršické chmelařské oblasti. Správný mix klimatu a půdy dává chmelu jedinečnost aromatických látek. Co se ale stane, když se klimatické podmínky změní? Nepřijdeme o chuť našeho piva, respektive o chmel jako takový?

Za socíku bylo obvyklé, že studenti středních škol jezdívali koncem léta na chmelové brigády. Já jsem ale jezdit nemusel, protože v té době jsem bydlel přímo v centru chmelařství - starobylém a krásném královském městě Žatec.

Do Žatce a krajiny žateckého chmele se vyplatí vyrazit i po sklizni, kdy krajina, zapsaná na seznam UNESCO, nabírá poklidných tónů.

Mysleli jste, že chmelové brigády, na něž za dob socialismu jezdila mládež povinně, jsou pasé? Jste na omylu. Na brigády se jezdí i dnes. Stále se s chmelovými štoky vypořádávají studenti, ale tentokrát jde o dobrovolníky, kteří si za svou tvrdou práci nechají zaplatit - a často jde o jejich první skutečný výdělek. Studentů je méně a také pole se o něco zmenšila. Jinak se toho ale změnilo pramálo.

Na unikátní chmelnici u Humpolce, která se nachází v netypické nadmořské výšce, už podruhé česali chmel. Rodinný pivovar Bernard z něj uvaří speciální pivo. Limitované množství ležáku s chmelem z Vysočiny.

Chmel není jen surovinou pro pivo – jeho účinky sahají mnohem dál. Tahle nenápadná rostlina dokáže uklidnit nervy, zlepšit spánek, podpořit krásu pleti i zdraví žen. Vědecké studie potvrzují, že účinky chmele jsou skutečně jedinečné. Objevte přírodní sílu, kterou znaly už naše babičky, a zjistěte, proč by chmel neměl chybět ani u vás doma.

Když se řekne chmel, většina z nás si vybaví půllitr piva, českou tradici a vůni letní zahrádky. Teď se ale ukazuje, že tato rostlina má v rukávu ještě jednu tajnou zbraň, dokáže bojovat s bakteriemi, proti nimž jsou i moderní antibiotika krátká.

Letošní úrodu chmele si čeští zemědělci chválí, výnosy prý byly průměrné. Opět se ale ukázalo, že tohle odvětví se bez zahraničních dělníků neobejde.

Praha - Beta-kyseliny z chmele mohou účinně pomáhat při léčbě ran infikovaných obávanými nemocničními bakteriemi, včetně methicilin-rezistentního zlatého stafylokoka (MRSA). Zjistil to tým českých vědců, který své výsledky publikoval ve dvou článcích časopisu Antibiotics. Na výzkumu spolupracuje i Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu (CARC), který o tom informoval v tiskové zprávě.

Žatec (Lounsko) - Dočesnou v Žatci dnes ozvláštnil slavnostní průvod v barvách chmele. Zapojili se do něj školáci, spolky, zástupci partnerských měst, místní nadšenci i návštěvníci. Památeční letecký snímek zachytil členy průvodu před radnicí, kde posléze očesali nejmenší chmelnici na světě. Se sklizní, která pokračuje, jsou zatím chmelaři spokojeni, řekl ČTK předseda Svazu pěstitelů chmele ČR Luboš Hejda. Pivovarů se sjelo do města, které je dva roky na seznamu světového dědictví UNESCO, přes pět desítek, nejvzdálenější z Japonska.

Americká studie ukázala, že i v pivu mohou být chemikálie. A Česko není výjimkou – v 80 % vzorků vody se objevily PFAS.

Ministerstvo zemědělství chce podporovat rozšiřování chmelnic v ČR, uvedl během nedávné návštěvy farmy v Lenešicích na Lounsku ministr Marek Výborný (KDU-ČSL). Podle něj by mělo jít o pět procent v příštích pěti letech. Farmáři ale potřebují navýšení výkupních cen. Pěstitel chmele Karel Dittrich ČTK řekl, že náklady někdy převažují nad prodejní cenou. Dokud se to nezmění, míní, že se plochy rozšiřovat nebudou. Chmel letos roste v Česku na 4815 hektarech, což je o půl procenta menší plocha než loni. Ve srovnání s rokem 2018 je to pokles o 200 hektarů.

Pivo rozhodně není jen voda, chmel a ječmen. Americký výzkum ukázal, že pivní chemie může být nebezpečnější, než se na první pohled zdá.

Sklizeň chmele jde do finále. Úroda bude zřejmě slabší kvůli tropickému počasí, které „pivní surovině“ neprospívá. V boji proti klimatu mají pomoci technologie.

Jedinečná atmosféra, romantika i zajímavý výdělek. To vše a mnoho dalšího přilákalo v těchto dnech stovky studentů do chmelařských oblastí, kde právě intenzivně probíhá sklizeň zeleného zlata. Brigádníci se zapojili do chmelových žní také ve Vinařicích na Lounsku. Chmelové brigády jsou tu stále oblíbené, byť probíhají poněkud jinak, než když byly pro středoškoláky a vysokoškoláky povinné.

Chmel, základ výroby pivovarů, má sklizeň téměř za sebou. Letos se česalo na více než 4,8 tisíce hektarů chmelnic, přičemž tradiční žatecký poloraný červeňák stále tvoří drtivou většinu. Zatímco dnes sklizeň probíhá s pomocí strojů, senzorů a počítačů, ještě před několika desetiletími znamenala především tvrdou ruční práci a nezapomenutelné brigádnické zážitky.

Farma v Oboře na Lounsku má zmodernizovanou sušárnu na chmel. Pěstitelům šetří náklady. Proces mohou ovládat pomocí panelu, který je na pásovém stroji.

Na Přerovsku začala tento týden sklizeň chmele. Česačky spustili dva největší pěstitelé této plodiny v regionu - Zemědělské družstvo v Kokorách a Moravská zemědělská společnost v Prosenicích. Podle vyjádření místních zemědělců je letošní úroda chmele lehce nadprůměrná. Na vyčíslení výnosů je však zatím brzy.

Pivo pro psy je v Česku už přeci nějaký ten pátek. Jen se tolik nepropaguje, pokud vůbec. Jedná se o velmi kvalitní výrobek, který si zamiluje opravdu každý pes! Celá idea vznikla v jednom holandském městečku u německých hranic. Jedni manželé se zájmem o psy prostě chtěli nabídnout to nejlepší co mohli svým psům. Základem je několik surovin, které jsou pro mazlíčky zcela neškodné, ale velmi chutné.

Od srpna se ochrana zeměpisného původu výrobků v Česku i v celé Evropské unii posouvá na novou úroveň. Výlučnou správu přebírá EU, což znamená konec dvojího systému a nové výzvy i příležitosti pro české výrobce.

Ačkoli většina z nás holduje alkoholu a hlavně pivu, ne všichni známe všechno, co se piva týká. Víte například, kolik máme pivovarů či jaké město je srdcem českého chmelařství?

Tisková zpráva — Zahájení sklizně chmele se dnes zúčastnil ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL v Lenešicích u Loun v Ústeckém kraji. Letos roste chmel na 4 812 hektarech chmelnic, což představuje mírný pokles o 0,68 % oproti loňsku. Přesto pěstitelé vysadili 226 hektarů nových chmelnic, což je meziroční nárůst o více než 30 hektarů. Pěstitelé očekávají průměrný výnos kolem […]

Pěstitelé chmele upozorňují, že náklady převyšují prodejní ceny a že vhodných pozemků pro rozšíření není mnoho. Přesto by letošní sklizeň měla pokrýt potřeby domácích i zahraničních pivovarů.

Lenešice (Lounsko) - Ministerstvo zemědělství chce podporovat rozšiřování chmelnic v ČR, řekl dnes na farmě v Lenešicích na Lounsku ministr Marek Výborný (KDU-ČSL). Podle něj by mělo jít o pět procent v příštích pěti letech. Farmáři ale potřebují navýšení výkupních cen. Pěstitel chmele Karel Dittrich dnes ČTK řekl, že náklady někdy převažují nad prodejní cenou. Dokud se to nezmění, míní, že se plochy rozšiřovat nebudou. Chmel letos roste v Česku na 4815 hektarech, což je o půl procenta menší plocha než loni. Ve srovnání s rokem 2018 je to pokles o 200 hektarů.

/FOTOGALERIE/ Historie, tradice a vůně chmele naplnily v sobotu 16. srpna areál historické sušárny v Kolešovicích. V rámci Dnů lidové architektury Středočeského kraje zde Hornické muzeum Příbram uspořádalo výjimečné setkání, které spojilo odborný výklad s pohodovou venkovskou atmosférou.

Chmelaři letos očekávají průměrnou sklizeň. Obávají se vysokých teplot, které mohou zastavit zrání. Největším problémem je ochrana rostlin před škůdci. Česat chmelnice začnou brigádnici, kteří jsou většinou ze zahraničí, o víkendu. Řekli to dnes chmelaři na statku Stekník na Žatecku, kde se nachází největší chmelařská oblast v České republice.

Žatec (Lounsko) - Úroda chmele byla letos podle předběžných odhadů lehce nadprůměrná. Příznivě se projevily srážky v Žatecké chmelařské oblasti na velikosti úrody, ale i vyšším obsahu alfa hořkých kyselin. Chmelaře výrazně trápil nedostatek hubicích prostředků proti škůdcům. ČTK to řekl předseda Svazu pěstitelů chmele ČR Luboš Hejda.

Naději na lepší úrodu chmele střídaly letos obavy, aby ji měl kdo sklidit. Pěstitele totiž už tradičně trápí nedostatek pracovní síly. Lidí ochotných pomáhat rok od roku ubývá a někdejší studentské brigádníky nahrazují pracovníci z ciziny. Sklizeň začne v polovině srpna. Chmele by podle některých hlasů mohlo být stejně nebo více než loni. Vliv na finální výsledek však bude mít i počasí, které bylo letos dost nepříznivé.