Cizí jazyk

Na rozdíl od současné nevole učit se cizím jazykům byli Britové před několika staletími nadšenými studenty neznámých řečí. A jeden z nich nad všemi ostatními vyčnívá dosud.

Rušit, nebo nerušit povinnou výuku druhého cizího jazyka na základních školách? Tato otázka vzbudila velkou debatu mezi rodičii učiteli. Exministr školství Petr Gazdík (STAN) byl rozhodnutý z něj udělat jen povinně volitelný předmět. Docent Martin Lachout, který je didaktik, ale zároveň němčinu učil na všech typech středních škol, je přesvědčen, že by to byla chyba.

Ministr školství Vladimír Balaš vysvětluje, že děti, které vstávají později, mají lepší výsledky. Chce zachovat výuku druhého cizího jazyka.

I když jste ostražití rodiče a snažíte se mít oči všude, člověk není neomylný a někdy stačí vteřina a vaše dítě je pryč. Možná jste už zažili tento hrozivý okamžik, kdy se vaše ratolest ztratila v davu lidí, na koncertě nebo při letní dovolené na pláži. Jak jste takovou situaci řešili? V Brazílii na to mají jednoduchý a účinný trik.

Výzva čtveřice velvyslanců z Francie, Německa, Itálie a Španělska uveřejněná minulý týden v Právu má dohru. Diplomaté, kteří se v textu vymezili proti plánu ministerstva školství zrušit povinnost učit se na základních školách druhý cizí jazyk vedle běžné angličtiny, se v pondělí sešli s šéfem re­sortu Vladimírem Balašem (STAN).

V pátek zveřejnily Právo a Novinky.cz společný text velvyslanců Německa, Francie, Španělska a Itálie, v němž vysvětlují důvody, proč je podle jejich názoru potřebné zachovat povinnou výuku dvou cizích jazyků na druhém stupni základních škol.

Návrh, aby druhý cizí jazyk v tuzemských základních školách nebyl povinný, ale jen mezi povinně volitelnými předměty, jitří už několik měsíců emoce jazykářů. Nyní se k nim se svou výzvou připojili i velvyslanci Německa, Francie, Itálie a Španělska v ČR. Přitom ne ve všech evropských zemích je výuka dvou cizích jazyků na základním stupni školství plošně povinná, někde dokonce nemají ani první cizí jazyk.

Už dávno uplynulo od dob, kdy jste se ve škole šprtali němčinu? Nebo patříte k lidem, kteří sice bryskně ovládají ruštinu, zato angličtina je pro ně španělskou vesnicí? Ať tak či onak, obzvláště během léta si uvědomujeme, jak důležitou roli v našem životě hraje cizí jazyk. Jak si ho ale osvojit, když už dávno nejste dítko školou povinné?

Debatu o zrušení povinnosti učit se na českých základních školách druhý cizí jazyk sledují i velvyslanci zemí, jejichž jazyků se debata týká. Velvyslanci Německa, Francie, Itálie a Španělska zaslali Právu a Novinkám společný komentář, v němž podporují výuku více jazyků.

Bohužel, přirozený a nezpochybnitelný řád přejímek v jazyce prostě neexistuje. Ale možná je to vlastně dobře.

V tomto článku vám přiblížím nejčastější úskalí při učení se nového jazyka a zároveň vám dám rady, jak se těmto situacím vyvarovat.

Jako děti jsme však možná nechápaly, že učení se cizímu jazyku může být jednou z nejcennějších zkušeností, které jako studenti získáme. Naučit se komunikovat v jiném jazyce a vytrvale překonávat problémy, které tento proces vyžaduje, nám pomůže trpělivě komunikovat, získat porozumění a naučit se soucítit s ostatními.

Pokud umíte anglicky, máte to štěstí, že angličtina je jedním z nejrozšířenějších na světě, což znamená, že když cestujete, máte velkou šanci, že se domluvíte. Učení se cizímu jazyku má však daleko více pozitiv.

„Vzdávám to. Na cizí jazyky nemám hlavu. Domluvím se raději rukama, nohama. Vždyť já angličtinu vlastně nepotřebuju…“ Že jsou vám tyhle a další výroky povědomé? Ještě aby ne! Podobné věty totiž často slýcháme od lidí, kteří se v různé míře – někdy více, někdy méně – věnovali studiu cizích jazyků, ale nejspíš proto, že nedosahovali kýžených výsledků, snaha a nadšení je opustily. V úrovni angličtiny jsou tak Češi na chvostu Evropy.

Luna se nachází v Beranu. Pokud pociťujete stres, podpořte svůj imunitní systém beta-karotenem. Vyskytuje se ve žlutě, oranžově a červeně zbarvené zelenině a ovoci.

V současnosti umí více než 80 % evropské populace alespoň jeden cizí jazyk. Dokázat se domluvit i jinou než rodnou řečí je tak v dnešní globální společnosti pro většinu lidí prakticky nutnost. Jestlipak ale víte, že v mnoha zemích světa jsou na tom co do učení se cizího jazyka mnohem lépe ženy než muži? Něžné pohlaví se také mnohem častěji pouští do konverzace v cizím jazyce a jazyky studují pro zábavu a cestování spíše než pro práci. Podívejte se na 5 zajímavostí o jazykovém vzdělávání, které jste doposud netušili.

Větší polovina center IT, zákaznických a podnikových služeb řeší nedostatečné jazykové znalosti uchazečů o práci i zaměstnanců. Navrhované zrušení povinné výuky druhého cizího jazyka tento problém ještě prohloubí. Oboru, který již dnes zaměstnává 44 % kvalifikovaných cizinců, by přineslo vyšší závislost na zahraničních expertech a mohlo ohrozit jeho plánovaný růst.

Ze druhého povinného cizího jazyka by se stal povinně volitelný předmět. Žáci by tak místo něj mohli mít navíc třeba hodiny biologie.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže uložil pokutu 9 120 000 korun Asociaci jazykových škol. Ta stanovila jednotnou cenu za hodinu výuky cizích jazyků pro výběrová řízení.

Na potřebě výuky více než jednoho cizího jazyka pro všechny žáky se neshodli zástupci jazykářů s experty ministerstva školství na odborné diskuzi „Aktuální výzvy ve výuce cizích jazyků“, která se konala v pondělí ve Sněmovně. Jazykáři zopakovali argumenty proti návrhu na zrušení povinnosti druhého cizího jazyka a zavedení jeho volitelnosti. Vedení samotných ZŠ to ale podle průzkumu většinou vidí jinak.

Podle odborníků by na zrušení výuky doplatily znevýhodněné děti a prohloubily by se sociální a ekonomické nerovnosti mezi jednotlivými domácnostmi.

Ministerstvo školství chce, aby se už nemuseli všichni žáci učit dva cizí jazyky. Školy by ale musely druhý cizí jazyk povinně nabízet jako volitelný předmět. Kritici oponují, že se pak některé děti k výuce obtížněji dostanou.

Žáci základních škol se už skoro deset let povinně učí druhý cizí jazyk. Připravovaná reforma základního vzdělávání by to ale mohla změnit. Její autoři totiž navrhují, aby se druhý cizí jazyk stal pouze volitelným. „Rádi bychom vzdělávání orientovali na žáka, a tím posilovali jeho spoluzodpovědnost a pozitivní vztah ke škole a vzdělávání vůbec,“ vysvětluje jeden z autorů návrhu, předseda Expertního panelu MŠMT pro revizi RVP ZV Jan Jiterský.

Také se závistí koukáte na dnešní mladou generaci, která s přehledem zvládá jeden až dva cizí jazyky, zatímco vy se stěží domluvíte česky a občas v paměti vylovíte nějaké to anglické či německé slovíčko, jež vám utkvělo v hlavě ze školy? Nemusíte si zoufat!

Víceletá gymnázia jsou podle průzkumu v 59 procentech proti změně, na základních školách by jim ale nevadila.

Brýle umí v reálném čase přepisovat mluvené slovo do textu. Poradí si i s překladem cizích jazyků.

Hovoří španělsky, francouzsky, německy, italsky, portugalsky, esperantem, mandarínskou čínštinou, americkým znakovým jazykem, holandštinou, irštinou a nyní už i češtinou. Jak se k tomu dopracoval? Hlavně bez bázně.

Jak válka ovlivňuje jazyk: Na Ukrajině vznikají hanlivá označení pro okupanty, Rusové zase oživují staré výrazy, dehonestující sousední zemi.

Prezident Miloš Zeman ve středu přijal na Pražském hradě ministra školství, mládeže a tělovýchovy Petra Gazdíka (STAN). Šéf resortu školství hlavu státu chtěl informovat o změnách ve školství, na většině věcí se podle jeho slov shodli. Pouze v otázce druhého povinného cizího jazyka na školách ne, řekl Gazdík na brífinku po setkání.

Neúspěšnost u maturit meziročně vzrostla z 11,2 procent na 13,7 procenta. U češtiny vzrostla ze 4,7 procenta na 9,4 procent. Naopak u maturity klesla.

Studenti, kteří se kupříkladu z důvodu nemoci nemohli dostavit v dubnu k jednotným přijímacím zkouškám na maturitní obory středních škol, mají nyní možnost absolvovat zkoušky v náhradním termínu. První náhradní termín vypsalo ministerstvo školství na toto úterý 10. května, druhý na středu 11. května.

V nejbližší době se bude rozhodovat o mnoha důležitých záležitostech v rámci změn rámcových vzdělávacích programů. Ministerstvo školství už na těchto změnách pracuje. Poměrně živě se diskutuje o úloze druhého cizího jazyka na základní škole. Aktuálně je povinná. Dva jazyky se vyučují na základních školách již od školního roku 2013-2014. Počet hlasů proti výuce druhého jazyka stále stoupá. Divit se tomuto faktu bohužel nelze.

Jak by změna statusu druhého cizího jazyka z povinného na volitelný ovlivnila žáky i vyučující? Ptali jsme se ministerstva i zástupce těch, kteří se změnou nesouhlasí.

Studijní cesta na kole z Čech až ke břehům Volhy… Před dvěma týdny jsem popsal, jak se dá bez pravidelného biflování připravit k maturitě. Dnes popíši, jak se celkem snadno naučit cizí jazyk při cestování. Vím, že se tímto způsobem jazyk naučilo mnoho lidí, kteří pobývali v zahraničí, a nejedná se o žádný velký objev. Přesto se s vámi rád podělím o zážitky ze své „studijní cesty“. Ne kvůli „metodě“ samé, ale kvůli popisu míst, kudy jsem tenkrát cestoval. Dost vám to napoví o současné situaci na Ukrajině.

Zrušení povinného druhého cizího jazyka pro konkurenceschopnost Čechů na evropském, ale i českém trhu nedává smysl. V budoucnu už znalost anglického jazyka stačit nebude a rozhodně by se od této povinnosti upouštět nemělo, je to krok zpět, říká Jan Klusoň z Welcome to the Jungle.

Testy z němčiny, ruštiny, francouzštiny a španělštiny končí ve středu 4. května pro maturanty období didaktických testů. Skládat je tento den má 1851 studentů, kteří před volbou matematiky upřednostnili jiný cizí jazyk než angličtinu. Zhruba 56 tisíc maturantů, kteří si vybrali angličtinu, psalo test už v pondělí. Povinnou češtinu skládali všichni v úterý.

Testem z českého jazyka a literatury pokračuje v úterý státní část maturitních zkoušek. Skládat ho podle dat Cermatu má zhruba 70 100 studentů, kteří se letos k maturitě přihlásili poprvé. Pro dalších zhruba 2100 žáků půjde o opravný, náhradní či odložený termín. Maturita z češtiny je povinná pro všechny, jako druhý povinný předmět si mohli vybrat mezi matematikou a cizím jazykem.

Testy z němčiny, ruštiny, francouzštiny a španělštiny končí dnes pro maturanty období didaktických testů. Skládat je dnes bude 1851 studentů, kteří upřednostnili cizí jazyk před volbou matematiky. Zhruba 56.000 maturantů, kteří si vybrali angličtinu, psalo test už v pondělí. Povinnou češtinu skládali všichni v úterý. Většina z letošních zhruba 70.100 maturantů tak má didaktické testy už za sebou.

Ministerstvo školství spustilo obsáhlou změnu způsobu učení na základních školách. Učivo by se tak mělo rozdělit na lehčí jádrové, které musí zvládnout všichni, a náročnější rozvíjející, které bude navíc.

Česká republika se loni propadla na 27. místo ze 112 zemí světa v ovládání anglického jazyka. Rok před tím byli Češi na 19. příčce z 99 států. V Evropě zaujímá Česko 23. pozici z 35 zemí.

Čeští školáci se možná ve škole nebudou muset učit cizí jazyk, ministerstvo školství totiž zvažuje, že tuto povinnost zruší. Odborník na český pracovní trh ale varuje, že to může mít katastrofální následky.

Poznání, že se učíme pro život, ne pro školu, platí tisíce let. Výklad formule Vitae non scholae discimus se ale v moderní době poněkud omezil na tupý pragmatismus. Po odmítání povinné maturity z matematiky přichází likvidace povinné výuky druhého cizího jazyka. A obojí se stejně limitovaným argumentem: pro život to většina lidí vůbec nepotřebuje.

V Česku je nyní méně škol s maturitními obory, než kolik jich bylo při zavedení státní maturity v roce 2011. Úbytek souvisí zřejmě i s demografickým vývojem a poklesem počtu středoškoláků v důsledku nižší porodnosti. Počet škol s maturitními obory poklesl za 11 let o 13 procent, nyní je jich 1106. Nejvíce ubylo lyceí a učilišť s maturitními obory, a to zhruba o třetinu.

Víte, které jazykové zkoušky firmy po svých lidech nejčastěji vyžadují? A na kterých anglických frázích uchazeči nejčastěji pohoří? Otestujte se.

Zástupci výuky cizích jazyků na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy (PdF UK) se dnes opět vyslovili proti zrušení povinnosti druhého cizího jazyka v základních školách. V petici na podporu druhého jazyka se podle nich nashromáždilo 2400 podpisů. Jazykáři nesouhlasí s argumenty ministerstva školství pro zavedení volitelnosti druhého cizího jazyka. Výuka dalšího cizího jazyka podle nich děti nezatěžuje, ale naopak obohacuje. Zástupci fakulty to dnes řekli na tiskové konferenci.

Ministerstvo školství obdrželo zatím asi 500 připomínek k návrhu koncepce revize takzvaných rámcových vzdělávacích programů pro základní školy. Přišly od školských asociací i jednotlivých učitelů. Podněty se týkají nejčastěji návrhu na zrušení povinnosti druhého cizího jazyka, rozdělení učiva na jádrové a rozšiřující nebo ověřování v takzvaných uzlových bodech, tedy třeba na konci prvního a druhého stupně. V rozhovoru s ČTK to řekl vedoucí expertního panelu ministerstva Jan Jiterský. Sběr připomínek k návrhu končí dnes.

Obliba matematiky u maturantů dále klesá. Ke státnímu didaktickému testu z ní se letos přihlásilo 17 procent studentů, tedy asi o dva procentní body…

Obliba matematiky u maturantů dále klesá. Ke státnímu didaktickému testu z ní se letos přihlásilo 17 procent studentů, tedy asi o dva procentní body méně než loni. Ostatní dali přednost cizímu jazyku, nejvíce studentů si vybralo již tradičně angličtinu. Podíl přihlášených k ní vzrostl proti loňsku ze 78 procent na 80,3 procenta.

Obliba matematiky u maturantů dále klesá. Ke státnímu didaktickému testu z ní se letos přihlásilo 17 procent studentů, tedy asi o dva procentní body méně než loni. Ostatní dali přednost cizímu jazyku. Nejvíce studentů si vybralo již tradičně angličtinu. Podíl přihlášených k ní vzrostl proti loňsku ze 78 procent na 80,3 procenta. Vyplývá to z dat, které na webu zveřejnil organizátor zkoušek Cermat. Ke státním maturitním zkouškám se podle něj letos přihlásilo 73.774 studentů, z nich 70.084 půjde k maturitě poprvé. Testy budou psát 2. až 5. května.

Reforma školství, kterou s velkou pompou ohlásil ministr Petr Gazdík (STAN), už má první odpůrce. Učitelé cizích jazyků protestují proti záměru, aby se na základních školách zrušil povinný druhý jazyk.