Před 6 měsíci
Takzvaný lomozící duch se poprvé objevil v našich končinách na počátku 20. století. Vůbec první zaznamenaný případ v moderních dějinách úředně potvrdili četníci nedaleko Kolína. Takzvaný poltergeist, dosud neobjasněný a často zpochybňovaný jev, u nás bývá hlášen v jednotkách případů za desetiletí. Svědci obvykle hlásí podivné přemisťování předmětů, někdy i spontánní vznik požárů. Poprvé v novodobé historii je tento jev, spočívající v klepání na zeď, hlášen v roce 1903 v období Dušiček v hájovně u Formánků na východ od Kolína. Hlášení o podivném fenoménu nám ovšem jako první zanechal ve svém životopise Vita Caroli sám otec vlasti – Karel IV. Lomozícího ducha spatřil i Karel IV. Bylo to v době, kdy se nastupující král vrátil do Prahy a našel Pražský hrad v rozvalinách. Bydlel proto s Buškem z Velhartic v budově starého purkrabství. Jednoho večera, kdy již ulehl, uslyšel kroky po místnosti, přestože v ní nikdo nechodil. Následně se prý sama od sebe vznesla číše od vína a byla vržena proti zdi. Citace ze životopisu: A tak patřiece s dřieveřečeným Buškem na čieše a na sviece, uzřechme čieši vrženu. A ta jistá čieše vržena byla, nevieme od koho, přes lože Buškovo z jednoho kúta komory až do druhého o stěnu. Ta čieše obrazivši sě o stěnu, pade prostřed komory. Uzřevše to, užasli jsme sě velmi, a vždy chodiecieho v komoře slyšechme, ale žádného neviděchme. Čeština 14. století zůstává srozumitelná jen s určitou námahou, nicméně záznam je velmi jasný. Karel IV. i mnozí jeho následovníci považovali tyto projevy za projevy boží síly, či samotného ďábla. První novodobé hlášení, nespojované s vírou, je tedy z roku 1903 a mezi jinými ho přinesl téhož roku časopis Nové slunce. Dobový článek: Podivuhodné úkazy počaly na svátek Všech Svatých o 11. hodině večerní, kdy celá rodina ze spánku byla vyrušena třemi mohutnými ranami na kufr. Ve světnici spaly ženy, […]