Egon Erwin Kisch

Jedovou chýši si možná budete pamatovat ze seriálu Hříšní lidé města pražského. Většina lidí o ní někdy slyšela, ale těžko říct, co jsou pověsti a co realita. Skutečně šlo o podnik nechvalné pověsti, kde půlka štamgastů byla jednou nohou v kriminálu?

V kaluži krve ležela služební pistole finančního strážníka. Tak popisovala policie místo činu po vraždě z vilnosti, kterou na Vánoce v roce 1925 spáchal financ Prokůpek na milence Pokorné. A zdaleka to nebyl jediný mord v průběhu vánočních svátků v tehdejším Československu. Na Štědrý den odpoledne byl s průstřelem hlavy nalezen 19letý Jan Jeřábek, jenž se stal obětí pytláků. Přímo 24. prosince 1925 se také podařilo zatknout i jednoho z pachatelů vraždy vetešnice Julie Hellerové.

Vykonstruovaný politický proces s „vedením spikleneckého centra“ máme spojený především se jménem Rudolfa Slánského. I další popravení měli ale zajímavé osudy, třeba André Simone. Kdo to vlastně byl?

Karel Marx se rozhodl, že změní svět. Svým dílem inspiroval zločince k vytvoření centralizovaného totalitního systému. Jako potomek rabínů nazval náboženství „opiem lidu“. Jako vůdce proletariátu se nechal celý život vydržovat fabrikantem Engelsem.

Novinář, básník a reportér Luboš Palata se rozhodl vyzkoušet si také řemeslo spisovatele. Jeho kniha Elbe: Velká řeka si hned vysloužila cenu Egona Erwina Kische. Jak vypadalo putování podél řeky Labe? A proč se novinář rozhodl absolvovat celou cestu na kole? „Kolo je ideální v tom, že se posunujete natolik rychle, že toho stihnete spoustu, a zároveň natolik pomalu a že jste v kontaktu s krajinou,“ vysvětluje Palata v pořadu Host Radiožurnálu.

Mám rád hříčky osudu. Kde myslíte, že bydlela v Kutné Hoře dcera Emmy Revoluce? V Revoluční třídě! V sedmém patře panelového domu mě ve dveřích vítá drobná šedovlasá paní, jejíž usměvavá tvář mi kohosi připomíná. Ale to snad ne! Zaháním raději rychle svoji obrazotvornost.

FOTOGALERIE: Odložil jsem jednu z knížek o pražském novináři Egonu Kischovi (která vyšla v roce 1980), protože mě v tu chvíli napadla otázka. Odvedla mne od stolku k malé pyramidě knih vybraných k práci.

Pohled na druhou světovou válku je v našich končinách poměrně logicky koncentrovaný na evropské bojiště. Zájmu se sice těší i americké tažení v Pacifiku, válka v Číně ale zůstává bohužel stranou.

S Josefem Lauferem si spojíme nepochybně hned několik věcí takzvaně na první dobrou. Jeho exotický vzhled a charisma, dané rodinným původem, nezaměnitelný hluboký hlas a neodmyslitelný doutník. Žádný jiný český zpěvák neměl výmluvnější rekvizitu.

Dnes je to přesně 140 let, co se narodil Egon Erwin Kisch (1885 – 1948), považovaný za největšího reportéra minimálně Evropy. Když měl nedožitých 100, v roce 1985, vydaly známky s ním metropolitní poštovní úřady v Bonnu v nesjednocené NSR, ve Východním Berlíně v NDR a v jeho rodné Praze v ČSSR. Letos to už tak žhavé nebude. A nejen proto, že jmenované státy už neexistují…

Začátkem 20. století patřily k největším mezinárodním hvězdám varieté a přehlídek lidských kuriozit, při jejichž vystoupeních vyvstávaly otázky typu: Co je a co není ve společnosti normální. Místa, která jsou s osudem nejslavnějších siamských dvojčat českého původu spojena, najdete v jihočeském Milevsku.

FOTOGALERIE: Antonín Zápotocký jako návštěvník Montmartru? Když jsem poprvé našel zmínku o tom, že do legendárního Waltnerova podniku na Starém Městě přicházel i náš budoucí prezident, připadalo mi to absurdní.

FOTOGALERIE: Na konci sedmdesátých let minulého století, kdy jsem chtěl psát zprvu jen o všestranném umělci a bohémovi E. A. Longenovi, vydal jsem se podívat, kde vlastně v Praze ten Montmartre býval.

Byla považována za mimořádný talent a za nekonvenční zjev pražské bohémy. Její touha stát se členkou souboru některého z velkých divadel ale nikdy nebyla naplněna. Žila život kabaretiérky, trpěla sebekritikou a hmotnou nouzí.

Ve svých hrách byli ústředními postavami, které se pletou do děje konkrétního příběhu a často hodnotí jednání ostatních postav. Zrodily se tak forbíny neboli výstupy před oponou, kde ve vtipných dialozích komentovali aktuální mimodivadelní události. Stále ostřeji a sarkasticky. (Pokračování ze středy 12. února)

Ita Rina byla slovinská herečka, známá především z filmů němé éry. Hrála v první řadě v německých filmech, velmi výrazně se ale zapsala i do dějin české kinematografie.

Mám dojem, že někteří z nás, co spolu publikujeme v Krajských listech, jsme nějak zvláštně osudově spojení…

/FOTOGALERIE, VIDEO/ V motolském krematoriu se lidé ve středu 9. října naposledy rozloučili s Jaroslavou Skleničkovou, poslední ženou, která přežila hrůzy lidické tragédie. Mezi řadou smutečních hostů nechyběl ředitel Památníku Lidice Eduard Stehlík. Jaroslava Skleničková zemřela ve věku 98 v sobotu 28. září.

Rabbiho Jehudu zná snad každý divák filmu Císařův pekař pod známějším jménem Rabbi Löw. Tento na svoji dobu velmi vzdělaný muž vstoupil do pověstí zejména jako tvůrce legendárního Golema, ale jeho záběr byl velmi široký. Narodil se v polské Poznani, avšak velkou část života strávil v českých zemích. Nejprve vykonával funkci hlavního rabína v Mikulově na Moravě a posléze začal působit v Praze.

Některé zážitky si vybavujeme úplně přesně. S jinými je to zase o poznání horší. Znáte to. Pokud vaše přítelkyně vzpomíná na dovolenou v Řecku, kterou jste strávili s ní, a vy marně pátráte ve své paměti, nezoufejte. Každý si pamatuje něco jiného.

ROZHOVORY NA OKRAJI Jsem rád, že se paní Hanišová přes svoji pracovní vytíženost uvolila ke krátkému rozhovoru. Její knihy, v nichž se zabývá narušenými rodinnými a mezilidskými vztahy, patří tak, jako její poslední román Neděle odpoledne, mezi čtenáři k těm oblíbeným a často vyhledávaným. Není divu, protože s různými podobami komplikovaných vztahů se potkal snad každý z nás.

Jen málokdo nezná legendu o golemovi. Staré židovské tradice a spisy, ale především pátrání nadšených badatelů naznačují šokující možnost. Jádro příběhu může být založeno na skutečné události a spojeno s konkrétním místem v Praze!

VIDEO Křivdy a pronásledování kolegů ho tak šíleně štvaly, že jednou dokonce jednoho „aktivního“ soudruha zfackoval rovnou na záchodě v divadle. Osud ale přivedl do jeho rodných Rokycan muže, který změnil jeho celý život.

„Buď, hochu, rád, žes jako drát, jednu si měl člověk vždycky ještě dát!“ Výmluvný refrén oblíbené písně dobře vystihuje atmosféru nejznámějšího pražského nočního podniku z posledních let habsburské monarchie.

Praha se kromě významné architektury tradičních pivnic může pochlubit také velkým počtem významných kaváren, kde legendární čeští velikáni spřádali kulturní, politické i podnikatelské plány. Některé věhlasné podniky jsou navěky zaniklé, ale mnohé kavárny ještě žijí z odkazu minulosti. Jaké to jsou?

Vyprávění o cestě Prahou s vyprávěním o Haškovi.

MAGAZÍN KUDY KRÁČEL ZLOČIN: Dne 31. března uplyne 75 let od smrti „zuřivého reportéra“ Egona Erwina Kische, pražského německy píšícího novináře a spisovatele židovského původu. Byl jedním z nejlepších znalců pražského podsvětí a z tohoto prostředí čerpal inspiraci. Nejinak tomu bylo i u jedné z jeho povídek, kterou napsal o Tonce Šibenici.

Literát a filmař Jindřich Mann má slavný rodokmen. Je synem Ludvíka Aškenazyho, vnukem Heinricha Manna a prasynovcem Thomase Manna. Za české vydání románu Poste restante získal v roce 2013 cenu Egona Erwina Kische. Aktuálně je na pultech jeho nový román Stříbrný kouzelník. V čem je podstata dobrého vyprávění příběhů? „Můj otec říkal, že příběh má mít duši. Má mít svého anděla, který v příběhu je,“ přibližuje Jindřich Mann. Jaký názor má na literární tvorbu svých předků?

Mezi dnem a nocí panuje v renesanční Praze tajuplné klima. Stíny se táhnou, všude je nebezpečno. Jedním z nejbezbrannějších míst ve městě bylo po staletí židovské ghetto. Rabín Löw se rozhodne vytvořit pro něj obránce. Pražská židovská čtvrť se stává terčem masakrů. K tomu mimořádně zlému dochází 18. dubna 1389.

Oblíbená publicistka a spisovatelka Blanka Kovaříková (nar. 1961) napsala šestnáct úspěšných knih. Za svoje literární umění byla vyznamenána Cenou Egona Ervína Kische a zvláštní prémií Miroslava Ivanova.

Rodina známého herce Vojtěcha Dyka zažívá těžké chvíle. V pondělí zemřel jeho otec Radko Pytlík. Známý literární historik se dožil úctyhodných 93 let. Když naposledy vydechl, jeho rodina mu byla nablízku. Vdova Věra Dyková deníku Blesk popsala, jak vypadaly jeho poslední chvíle.

FOTO, VIDEO Toto pondělí, 31. ledna, zemřel v nedožitých 94 letech PhDr. Radko Pytlík, CSc. Nejen pro autora této rubriky byl snad hvězdou větší než jeho syn; herec a zpěvák Vojtěch Dyk. Doktor Pytlík byl literární historik, jeden z největších světových odborníků na Bohumila Hrabala, E. E. Kische, Franze Kafku – a zejména na Jaroslava Haška a jeho Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války, nejslavnější českou knihu, která byla přeložena do více než 60 jazyků, dočkala se 16 filmových a televizních adaptací včetně zahraničních, a její pokračování napsali takoví umělci jako německý dramatik Bertolt Brecht nebo americký spisovatel Joseph Heller.

Ve věku 93 let zemřel v pondělí literární historik Radko Pytlík, odborník na dílo spisovatele Jaroslava Haška. Dílu tohoto českého literáta věnoval Pytlík řadu studií, knih i přednášek. ČTK o jeho úmrtí informoval jeho přítel a spisovatelův vnuk Richard Hašek. Syn Radko Pytlíka muzikant a herec Vojtěch Dyk ČTK řekl, že rodina plánuje rozloučení se zesnulým v rodinném kruhu, je zatím ale podle něj brzy na podrobnosti tohoto aktu.

Po dlouhé nemoci dnes zemřel spisovatel, scenárista, dramaturg, autor televizních i rozhlasových her a seriálů Roman Ráž, bylo mu 86 let.

Po dlouhé nemoci dnes zemřel spisovatel, scenárista, dramaturg, autor televizních i rozhlasových her a seriálů Roman Ráž, bylo mu 86 let. ČTK to sdělilo České centrum Mezinárodního PEN klubu, kterého o úmrtí informovala Rážova manželka.

Na základě vzpomínek, fotografií a výpovědí pamětníků se muselo jednat o opravdový unikát. Uzavřené Židovské město bylo nerozlučnou součástí tehdejší Prahy už od středověku. Nekompromisní asanace, hygienicky zanedbané, ale geniem loci zaplněné části města téměř vše zničila.

Přestože ji všichni zbožňovali, žila v bídě a osamění. Uznání se nekonvenční dáma a mimořádná herečka nedočkala, nízké sebevědomí a přehnaná sebekritika totálně zdevastovaly její psychiku. A partner ji ocenil, až když už bylo pozdě.

To, co o vysokém rabi Löwovi přetrvává v mysli většiny křesťanů i Židů, co se objevuje v židovské i české literatuře, v židovských i českých dějinách, většinou pochází z pověstí a legend. Mezi nejznámější patří pověst o pražském golemovi.

Navštěvovat nevěstince patřilo ke společenskému bontonu. Provoz nevěstinců byl normální koncesovanou živností. Nejvyhlášenějším podnikem své doby byl Salon Goldschmied neboli Salon Gogo.

Včera mi kamarád napsal na Facebook: „Již jen necelých 90 minut a nakročím k tomu, abych se stal občanem první kategorie." Odpověděl jsem mu: „Gratuluji ti k novodobé průkazce člena KSČ." Na což on odpověděl: „Tu budu mít až za měsíc a půl po druhém vpichu. Toto je zatím jen schválení kandidáta členství." Od včerejška do zítřka máme v naší zemi výročí – v těchto dnech před sto lety byla zakládána Komunistická strana Československa, která v naší zemi 41 let neomezeně vládla a její vláda byla následujících 31 let považována za zločinnou. Dnes – jak vidno – se tohle vnímání mění…

Fenomén instantní komunikace na sociálních sítí ani důsledky karantény, která uzavřela nadlouho všechna pohostinská zařízení, nic nezmění na významu míst, kde se nejen pije, ale také se tam střetávají ideje a tříbí nápady. A rozhodně to platí v Čechách, v zemi Švejka, hrabalovských pábitelů i undergroundu všeho druhu, jakkoli se to bojovníkům proti metle lidstva alkoholu nelíbí.

Zemřel popularizátor letů do vesmíru, novinář a autor literatury faktu Karel Pacner. Bylo mu 85 let. O jeho smrti ve středu informovala Česká televize.

Zemřel popularizátor letů do vesmíru, novinář a autor literatury faktu Karel Pacner. Bylo mu 85 let. O jeho smrti ve středu informovala Česká televize.

Zemřel popularizátor letů do vesmíru, novinář a autor literatury faktu Karel Pacner. Bylo mu 85 let. O jeho smrti ve středu informovala Česká televize.

Zemřel popularizátor letů do vesmíru, novinář a autor literatury faktu Karel Pacner. Bylo mu 85 let. O jeho smrti ve středu informovala Česká televize.

Ve věku 85 let zemřel ve středu známý publicista Karel Pacner. Napsal desítky knih o vesmíru, kosmonautice, vědě, ale i o nejnovějších dějinách a špionáži. Zprávu o jeho smrti potvrdil webu Aktuálně.cz zdroj blízký rodině.

Vyprávění o zločinech za časů c. a k. mocnářství. Takhle stručně a svým způsobem poeticky by se dala charakterizovat právě vydaná audiokniha Vídeňské zločiny 1: 1913 – Případ podivné sebevraždy. Jejím autorem je současný rakouský spisovatel Andreas Pittler (1964), po svých prarodičích s českými a slezskými kořeny.

Staroměstskou mosteckou věž nechal císař Karel IV. vybudovat v polovině 14. století podle návrhu Petra Parléře. Tento architekt a stavitel je považován za autora veškeré sochařské a kamenické výzdoby věže. Do ní začlenil v levé spodní části východní strany stavby nenápadný, leč o to zajímavější artefakt.

Na začátku první světové války padly na Balkáně desetitisíce Čechů. Dodnes o nich mnoho nevíme.