Epilepsie

Adámek, který žije s rodiči Gabrielou a Vladimírem a šestiletým bráškou Vojtíškem v Plzni, se od narození potýká s těžkým kombinovaným postižením. V 10 letech stále nemluví, nechodí ani nestojí, přesto je to usměvavý kluk, který navštěvuje školu a má rád hudbu. Výrazně mu pomáhají rehabilitační pobyty, které ale pojišťovna nehradí. Rodiče deset let financovali nákladnou léčbu ze svých zdrojů, teď by ale potřebovali pomoci. Vypsali proto sbírku na internetové platformě Donio.

Předběžné studie přípravku Zorevunersen prokázaly, že je bezpečný a dobře snášený osobami se syndromem Davetové, což je těžká forma rezistentní epilepsie projevující se u dětí. Do budoucna by mohl přinést naději rodičům dětí trpících touto genetickou poruchou.

Asi každá žena, která má doma děti, oplývá mateřským instinktem. Díky němu před lety herečka Ilona Svobodová zachránila svého syna Filipa. Měla správný pocit, že se děje něco ošklivého, mohlo dojít k tragédii.

Sny se mají plnit. A nejen o Vánocích. Pod tíhou okolností, které nám osud přivál do života, jsme se rozhodli k razantnímu kroku. Sbalili jsme se skoro ze dne na den a odstěhovali se na Sardinii.

Pomoci a dobrých skutků není nikdy dost. Nezisková organizace Helppes už pomohla vycvičit 350 psích pomocníků k lidem, kteří potřebují podporu kvůli fyzickému znevýhodnění, autismu, PTSD, diabetu, epilepsii a dalším zdravotním problémům. Partnerství speciálně vycvičených psů s osobami se zdravotním... The post Parťáci, kteří pomáhají appeared first on Zenavaute.

Péči o nevyléčitelně nemocné děti nebo děti s postižením jejich rodiče popisují jako nepřetržitý maraton. Pečující rodič nemá čas na sebe, na partnera a často ani na zaměstnání. Zařízení, která by v takové situaci rodinám dokázala dostatečně ulevit, je v Česku dlouhodobě nedostatek. Nově k nim začínají přibývat Centra komplexní péče pro děti, pobyt v nich od začátku letošního roku zčásti hradí zdravotní pojišťovny.

Elenka byla úplně normální, veselé miminko, jenže v osmi měsících přišel zlom, který rodině obrátil život naruby. Stačilo jedno odpoledne v postýlce, podivné škubání a pohled do očí dcery, které jako by najednou patřily někomu jinému. Dnes je Elence sedmnáct. Přestože má diagnózu, kterou trpí jen hrstka lidí na světě, svou chutí do života bere dech všem okolo.

Diváci si Dalibora Gondíka spojují hlavně s humorem a s nadhledem, jeho soukromí však přineslo i dramatické okamžiky.

Hudba není jenom zvuk. Je to puls, rytmus a harmonie, které proudí naším mozkem doslova jako životodárný gejzír. Už dávno víme, že mozek při poslechu nebo hraní hudby nepracuje pasivně, ale aktivuje rozsáhlé sítě nervových spojů spojených s pamětí, emocemi, pozorností a učením.

Letošní zimní olympijské hry, které měly místo konání v Itálii, jsou již minulostí. Jejich zahájení má řada lidí nejen z Vysočiny spojeno s měsíčním putováním dobrodruha z Třebíče jménem Nico Moro. Tento sedmadvacetiletý cestoval ze svého rodného města do Milána pěšky. Vše poctivě sdílel se svými fanoušky na sociálních sítích, a to nejen své každodenní putování, ale i samotný příchod do cíle – tím byl stadion San Siro v Miláně. Nicova měsíční cesta má nyní pokračování s dobročinným podtextem.

Trýznivá bolest, která člověka dokáže vyřadit z provozu na celé dny a běžné léky na ni často nestačí. Migréna není „jen bolest hlavy“. Je to nemoc, která trápí přes milion Čechů, převážně ženy. Přesto se o ní mluví málo nebo s nepochopením.

Nemluví, nechodí, ale svět kolem sebe cítí, vnímá si ho po svém. Desetiletý Adámek z Plzně má vzácnou genetickou poruchu, tzv. Li-Fraumeni syndrom. Obrovskou lásku mu dává tatínek i mladší bráška, celodenní láskyplná péče ale leží převážně na bedrech maminky. Znamená pro něho bezpečí, domov.

Malý Adámek sice nechodí, nemluví ani nedokáže stát. Ale blízkost svých nejmilejších vždy vnímá a svým unikátním způsobem poznává svět okolo sebe. Trpí těžkou dětskou mozkovou obrnou na podkladě chromozomální aberace. Malého Adámka a jeho rodinu můžete podpořit v nové sbírce.

Míšovi je jednatřicet let. Žije se syndromem Dravetové, má těžké mentální postižení a poruchu autistického spektra. Může kdykoliv dostat epileptický záchvat a je odkázán na neustálý dohled a pomoc. Nemluví, přesto mu blízcí lidé rozumějí. O velmi těžké, ale přitom obohacující péči o vážně postiženého muže vypráví jeho asistent Ivan Prchal.

Autismus, epilepsie a problémy se zuby. Život se s 15letým Tadeášem z Ústí nad Labem nemazlil, ale on se s ním pere statečně. Má své sny, milující rodiče a podporu ve škole. Nedávno při operaci ale přišel o úsměv. Specializovaný zákrok mu ho může vrátit. Je ale finančně náklady a rodina Tadeáše žádá veřejnost o podporu.

Jsem epileptička, které lékaři dlouho nevěřili. Moje záchvaty jsou většinou slabé a velkému epileptickému záchvatu se příliš nepodobají. Z nemocnice jsme byla propouštěna s tím, že mi nic není, někteří lékaři považovali mé stavy za panické ataky, svěřuje se Lucie Vyskočilová a vyzývá další epileptiky, aby s ní sdíleli své zkušenosti.

Mozek epileptika někdy připomíná burzu těsně před krachem. Na první pohled se zdá, že se nic zvláštního neděje. Čísla běží, grafy kolísají, nervové buňky si vyměňují signály v přesně daném rytmu. Jenže pod povrchem se hromadí napětí.

Dalibor Gondík, který roky tvořil moderátorskou dvojici se sestrou Adélou, žije ve spokojeném manželství. S Markétou patří k nejstabilnějším párům v českém showbyznysu. Jsou spolu už více než třicet let a mají syna. Poznali se v rádiu, kde oba pracovali, pak se jejich profesní cesty rozešly.

Miroslav Donutil. Herecká legenda, vypravěč a muž, který dokázal rozesmát celé generace. Jenže za humorem a potleskem se celý život skrýval příběh, který nebyl vždy lehký.

7. 2. slaví 75 Miroslav Donutil, herecká legenda. Chtěl původně studovat žurnalistiku, ale musel opakovat maturitu a pak už bylo pozdě. Tak se zkusil přihlásit na JAMU a bez větších příprav uspěl. Stal se zakládajícím členem Divadla Husa na Provázku.

Když 1. července 1976 vydechla třiadvacetiletá Anneliese Michel naposledy, vážila pouhých 31 kilogramů. Vyčerpané tělo nevydrželo podvýživu a dehydrataci, zatímco její rodina a dva kněží věřili, že se stala obětí ďábelské posedlosti.

V roce 2005 režisér Scott Derrickson natočil kultovní hororový snímek pojednávající o mladé dívce, jež se měla stát obětí posednutí ďáblem. Film nese v originále název The Exorcism of Emily Rose v češtině V moci ďábla a předlohou mu byl skutečný děsivý případ, který se udál v bavorském Klingenbergu.

Všechno funguje, jak má. Auto startuje na první otočení klíčku, cesta do obchodu je rutina a řízení je součástí běžného dne. A pak přijde lékařská prohlídka.

Možná jste o tom už slyšeli: když budete svému dítěti pouštět klasickou hudbu, ideálně ještě v prenatálním období, uděláte z něj génia a zvýšíte mu inteligenci o zhruba patnáct bodů na IQ škále. Možná jste tomu doteď i věřili. Jelikož jsme ale podcast, který vyvrací zaběhlé mýty, na nichž není pravdivého téměř nic, asi tušíte, že i tato teorie stojí na velmi chatrných základech. Kde se vzala, komu vydělala peníze a co se stane, když Mozarta pustíte člověku s epilepsií?

Příběh Henryho Gustava Molaisona, který změnil chápání lidské paměti.

Od puberty trpí Kateřina Stránská epilepsií a doživotně musí užívat léky a dbát na dostatek odpočinku. Přesto se naplno věnuje běhání, hlavně ultramaratonům. Za sebou má třeba extrémní Beskydskou sedmičku a těší se z každé nové výzvy.

Britská královská rodina léta tajila existenci Johna. Princ trpěl epilepsií a autismem, zemřel ve 13 letech v izolaci. Jeho bratr ho označil za zvíře.

Akcie biotechnologické společnosti Biohaven mají za sebou mimořádně náročné období.

Pokud se zajímáte o zdravou stravu, určitě jste někdy v minulosti zaznamenali fenomén zvaný keto dieta. Řada slavných lidí a celebrit veřejně uvádí, že tuto dietu vyzkoušela, nebo ji dokonce využívá ke svému životnímu stylu. Pomůže vám ale keto stravování dlouhodobě zhubnout?

Vědci z Ústavu fyziologie 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy hledají látky, které by pomohly pacientům s epilepsií. Na myších modelech zkoumají chování epileptických buněk v mozku. Chtějí pochopit mechanismy nejzávažnějších epilepsií, na které běžná protizáchvatová léčba nezabírá. Díky tomu, že mají myši speciálně upravenou lebku, se jim experti můžou dívat v reálném čase přímo do mozku.

Byla Jana z Arku světice, nebo duševně nemocná dívka? Italští neurologové přicházejí s diagnózou, která vysvětluje její hlasy i vize.

00:00 témata Magazínu Experiment00:25 elektronový mikroskop a tajemství hmoty04:02 Brno jako centrum světové mikroskopie07:38 85 let od podání penicilinu prvnímu člověku09:39 výzkum epilepsie na myších modelech13:13 rozhovor s Přemyslem Jiruškou, přednostou Ústavu fyziologie 2. LF UK16:46 řeč prasat

Matýsek se měl narodit jako zdravý chlapeček. Kvůli vážným komplikacím při porodu ale bojuje už čtyři roky s dětskou mozkovou obrnou a těžkou epilepsií. Jeho rodiče s ním každý den cvičí, řeší záchvaty a bojují o každý malý pokrok, který mu může zlepšit život.

V českém showbyznysu patří k nejstabilnějším párům. Dalibor Gondík a jeho manželka Markéta spolu žijí téměř tři desetiletí a pořád je spojuje humor i vzájemná opora. Herec teď navíc s nadhledem připomněl historku, která kdysi rozproudila spekulace o jeho orientaci, a otevřeně mluví i o boji s epilepsií.

Skutečné příběhy žen, které byly omylem prohlášeny za mrtvé, i případů, kdy o jejich osudu rozhodla panika nebo násilí. Některé se probraly až pod zemí, a přesto se jim podařilo přežít.

Ještě před pěti lety byla Bára Maťovčíková obyčejná mladá žena plná energie a snů. Náhlý epileptický záchvat ale odhalil nádor na mozku. Lékaři jí tehdy dávali jen pár měsíců života, Bára se ale nevzdala. I přes těžké následky nemoci dál bojuje, peče a inspiruje ostatní. Svůj příběh o odvaze, naději i radosti z maličkostí zachytila v knize Nebreč a peč.

Český neurologický výzkum se dostává na světovou úroveň – a jeho výsledky už dnes pomáhají pacientům. Národní institut pro neurologický výzkum (NEUR-IN) propojuje špičkové vědce, lékaře a moderní technologie. Cíl je jasný: zachytit onemocnění mozku včas, léčit je přesněji a zlepšit kvalitu života pacientů i jejich rodin.

Magnetická rezonance je moderní diagnostický zázrak, kterého se není potřeba bát, zdůrazňuje Martin Kynčl, vedoucí lékař Kliniky JL ze skupiny Innova Healthcare. Je neinvazivní, nebolestivá a navíc nezatěžuje pacienta žádným ionizujícím zářením. Hlavně ale představuje klíčový nástroj prevence, který dokáže odhalit onemocnění dříve, než si ho pacient vůbec všimne.

Záchvat, natož epileptický, může rodiče i učitele vyděsit, i když trvá jen pár minut. Co přesně dělat – a co naopak nikdy nedělat?.

Herečka Mahulena Bočanová celý svůj život zasvětila péči o postiženou dceru Marinu. Dokonce kvůli ní zrušila i většinu pracovních závazků. Nyní prozradila, jak dokáže vyjít s penězi, přestože téměř nepracuje.

Případ údajné posedlosti dívky jménem Anneliese Michel byl v roce 2005 zpracován ve filmu V moci ďábla. Nutno dodat, že byl velmi sugestivní. Dívka podstoupila celkem 67 exorcismů, ten poslední byl pro ni osudný.

Každý den začíná stejně. O hodinu a půl dřív vstát, připravit se, vzbudit dceru Michaelu, obléknout ji, nakrmit a vyrazit na cestu. Třikrát týdně ze Stříbra do Plzně, do speciální školy. Pro Petru Potockou je to rutina, kterou žije už roky. Její patnáctiletá dcera Míša trpí vzácnou genetickou vadou SPATA5, se kterou v Česku žije jen několik lidí.

V době, kdy se mladá rodina z Přelouče těšila na své druhé dítě, se začaly tehdy tříleté Natálce často tvořit na očních víčkách takzvaná ječná zrna. A po kolečku lékařských vyšetření se přišlo na to, že se nejedná o žádnou alergii, ale o myelodysplastický syndrom, což je onemocnění kostní dřeně. Pro Jakuba a Kristýnu to byla velká rána.

Petr Kučera z Palkovic na Frýdecko-Místecku se narodil předčasně s váhou pouhých 780 gramů. Lékaři mu moc šancí na život nedávali, přesto oslavil už 30 let. Stojí za tím obrovská péče zdravotníků, ale hlavně jeho rodiny, která se o něj nonstop stará. Jenže rodičům s přibývajícím věkem ubývají síly, navíc se musí starat i o své rodiče, z nichž jsou senioři.

Stále aktivně moderuje, k tomu ale i hraje, sportuje a ministruje. Dalibor Gondík opravdu nezahálí, a přitom by u něj zvolnění tempa člověk rozhodně pochopil.

S pomocí nového proteinu iGluSnFR4 se vědcům poprvé daří sledovat chemické zprávy mezi neurony v reálném čase. Tento průlom může změnit naše chápání mozku, učení, nemocí i vývoje umělé inteligence – doslova přepisuje slovník neuronů.

Asistenční psi dokážou změnit život lidem s hendikepem, autismem, epilepsií i úzkostmi. Jejich výcvik trvá dva roky a stojí stovky tisíc korun. Psi nejsou majetkem klienta, organizace Pomocné tlapy je lidem pouze propůjčuje a pečuje o ně celý život.

Když jí lékaři diagnostikovali glioblastom, nejagresivnější formu rakoviny mozku, byla ve čtvrtém měsíci těhotenství. Doma měla rok a půl starou dceru a lékaři jí řekli, že jí zbývá dvanáct měsíců života.

Ač po hrstech rozdává smích a baví svými rolemi celé generace televizních diváků, život herce Miroslava Donutila už tak veselý není. Před třemi lety se musel srovnat se ztrátou prvního vnoučete a skoro polovinu života se navíc potýkal se záhadnou nemocí, projevující se podobnými záchvaty jako epilepsie.

Je to stará legenda, která vypráví o slaboduchém mocnáři, který tvrdil, že „bez tunelu přece není železnice“. A tak donutil stavitele v údolí Bečvy vyhloubit umělý tunel. Jak to bylo ve skutečnosti? A proč zaslouží Ferdinand spíše uznání než posměch?

Když se řekne asistenční pes, většina lidí si představí vodicího psa pro nevidomého. Realita je ale mnohem širší. Tito psi dnes pomáhají nejen lidem s fyzickým hendikepem, ale také lidem s epilepsií, dětem s autismem nebo lidem, kteří žijí s úzkostmi, posttraumatickým syndromem či panickými atakami.

Držitelka titulu Miss Naděje 2025 Beáta Pospíšková vypráví o své cestě soutěží Miss České republiky, svém charitativním zapojení i osobních hodnotách. Přibližuje také to, proč je pro ni pomoc druhým přirozenou součástí života.

Klidné hodiny při nakupování využívají nejen lidé s autismem, ale i senioři nebo rodiny s dětmi. Letos je zavedly dva řetězce a podle jejich zástupců je lidé využívají. Ve speciálním režimu je v obchodech jednu nebo dvě hodiny týdně vypnuté rádio, ztlumená světla i speciálně proškolený personál. Podobný koncept letos zavedly i olomoucké vánoční trhy.

Jedenáctiletý Honzík má kvůli těžkým epileptickým záchvatům vývoj na úrovni miminka a téměř přišel o zrak. Přesto je to usměvavý kluk, který miluje hudbu, pohádky a ruch kolem sebe. Svět vnímá hlavně sluchem, rád si brouká a nejraději je mezi dětmi ve speciální škole nebo na výletech s rodiči. Jeho starý rehabilitační kočárek je ale po letech používání rozbitý a malý, a Honzík nutně potřebuje nový. Rodina na něj však nemá prostředky.

Zmatenou, dezorientovanou a ještě v nemocničním oblečení našli plzeňští strážníci osmatřicetiletou ženu, která zkolabovala na přechodu pro chodce. Zvedli ji ze silnice a zavolali záchranku. Poté zjistili, že jde o epileptičku, která odešla z nedalekého zdravotnického zařízení.

Záchvat jako záchvat? Kéž by. Některé se epilepsie tváří podobně jako Lennox-Gastautův syndrom, jenže léčba, která u epilepsie zabírá, u tohoto syndromu často selže. A právě v tom je ten zádrhel. Když se diagnóza poplete, zbytečně se ztrácí čas i šance na lepší život.

Až stovky záchvatů denně mají někteří pacienti s epilepsií. Může jít o syndrom LGS, na který už existuje terapie, často ale není diagnostikovaný nebo léčený.

Když se starší člověk rozhodne léčit ze závislosti, systém na něj není připraven. Programy jsou příliš rychlé, chybí internisté i specializovaná péče. Ta je navíc mimořádně drahá, velmi neperspektivní a extrémně zatěžující personál, říká v rozhovoru pro Zdravotnický deník Michal Miovský, přednosta Kliniky adiktologie 1. LF UK a VFN v Praze.

Obě ruce museli kvůli gangréně amputovat dvacetileté dívce, kterou personál léčebny v Moskvě spoutal punčocháči a následně na ni zapomněl. O hrozivém incidentu v neuropsychologické léčebně „Obručevskij“ nyní informují ruská média.

Vystudoval technické učiliště, obor konstrukce mostů, byl vězněn na Sibiři, trpěl epilepsií a propadl vášnivému hráčství. Fjodor Michajlovič Dostojevskij se i přesto, nebo možná…