Epilepsie

Byla Jana z Arku světice, nebo duševně nemocná dívka? Italští neurologové přicházejí s diagnózou, která vysvětluje její hlasy i vize.

00:00 témata Magazínu Experiment00:25 elektronový mikroskop a tajemství hmoty04:02 Brno jako centrum světové mikroskopie07:38 85 let od podání penicilinu prvnímu člověku09:39 výzkum epilepsie na myších modelech13:13 rozhovor s Přemyslem Jiruškou, přednostou Ústavu fyziologie 2. LF UK16:46 řeč prasat

Matýsek se měl narodit jako zdravý chlapeček. Kvůli vážným komplikacím při porodu ale bojuje už čtyři roky s dětskou mozkovou obrnou a těžkou epilepsií. Jeho rodiče s ním každý den cvičí, řeší záchvaty a bojují o každý malý pokrok, který mu může zlepšit život.

V českém showbyznysu patří k nejstabilnějším párům. Dalibor Gondík a jeho manželka Markéta spolu žijí téměř tři desetiletí a pořád je spojuje humor i vzájemná opora. Herec teď navíc s nadhledem připomněl historku, která kdysi rozproudila spekulace o jeho orientaci, a otevřeně mluví i o boji s epilepsií.

Skutečné příběhy žen, které byly omylem prohlášeny za mrtvé, i případů, kdy o jejich osudu rozhodla panika nebo násilí. Některé se probraly až pod zemí, a přesto se jim podařilo přežít.

Ještě před pěti lety byla Bára Maťovčíková obyčejná mladá žena plná energie a snů. Náhlý epileptický záchvat ale odhalil nádor na mozku. Lékaři jí tehdy dávali jen pár měsíců života, Bára se ale nevzdala. I přes těžké následky nemoci dál bojuje, peče a inspiruje ostatní. Svůj příběh o odvaze, naději i radosti z maličkostí zachytila v knize Nebreč a peč.

Český neurologický výzkum se dostává na světovou úroveň – a jeho výsledky už dnes pomáhají pacientům. Národní institut pro neurologický výzkum (NEUR-IN) propojuje špičkové vědce, lékaře a moderní technologie. Cíl je jasný: zachytit onemocnění mozku včas, léčit je přesněji a zlepšit kvalitu života pacientů i jejich rodin.

Magnetická rezonance je moderní diagnostický zázrak, kterého se není potřeba bát, zdůrazňuje Martin Kynčl, vedoucí lékař Kliniky JL ze skupiny Innova Healthcare. Je neinvazivní, nebolestivá a navíc nezatěžuje pacienta žádným ionizujícím zářením. Hlavně ale představuje klíčový nástroj prevence, který dokáže odhalit onemocnění dříve, než si ho pacient vůbec všimne.

Záchvat, natož epileptický, může rodiče i učitele vyděsit, i když trvá jen pár minut. Co přesně dělat – a co naopak nikdy nedělat?.

Herečka Mahulena Bočanová celý svůj život zasvětila péči o postiženou dceru Marinu. Dokonce kvůli ní zrušila i většinu pracovních závazků. Nyní prozradila, jak dokáže vyjít s penězi, přestože téměř nepracuje.

Případ údajné posedlosti dívky jménem Anneliese Michel byl v roce 2005 zpracován ve filmu V moci ďábla. Nutno dodat, že byl velmi sugestivní. Dívka podstoupila celkem 67 exorcismů, ten poslední byl pro ni osudný.

Každý den začíná stejně. O hodinu a půl dřív vstát, připravit se, vzbudit dceru Michaelu, obléknout ji, nakrmit a vyrazit na cestu. Třikrát týdně ze Stříbra do Plzně, do speciální školy. Pro Petru Potockou je to rutina, kterou žije už roky. Její patnáctiletá dcera Míša trpí vzácnou genetickou vadou SPATA5, se kterou v Česku žije jen několik lidí.

V době, kdy se mladá rodina z Přelouče těšila na své druhé dítě, se začaly tehdy tříleté Natálce často tvořit na očních víčkách takzvaná ječná zrna. A po kolečku lékařských vyšetření se přišlo na to, že se nejedná o žádnou alergii, ale o myelodysplastický syndrom, což je onemocnění kostní dřeně. Pro Jakuba a Kristýnu to byla velká rána.

Petr Kučera z Palkovic na Frýdecko-Místecku se narodil předčasně s váhou pouhých 780 gramů. Lékaři mu moc šancí na život nedávali, přesto oslavil už 30 let. Stojí za tím obrovská péče zdravotníků, ale hlavně jeho rodiny, která se o něj nonstop stará. Jenže rodičům s přibývajícím věkem ubývají síly, navíc se musí starat i o své rodiče, z nichž jsou senioři.

Stále aktivně moderuje, k tomu ale i hraje, sportuje a ministruje. Dalibor Gondík opravdu nezahálí, a přitom by u něj zvolnění tempa člověk rozhodně pochopil.

S pomocí nového proteinu iGluSnFR4 se vědcům poprvé daří sledovat chemické zprávy mezi neurony v reálném čase. Tento průlom může změnit naše chápání mozku, učení, nemocí i vývoje umělé inteligence – doslova přepisuje slovník neuronů.

Asistenční psi dokážou změnit život lidem s hendikepem, autismem, epilepsií i úzkostmi. Jejich výcvik trvá dva roky a stojí stovky tisíc korun. Psi nejsou majetkem klienta, organizace Pomocné tlapy je lidem pouze propůjčuje a pečuje o ně celý život.

Když jí lékaři diagnostikovali glioblastom, nejagresivnější formu rakoviny mozku, byla ve čtvrtém měsíci těhotenství. Doma měla rok a půl starou dceru a lékaři jí řekli, že jí zbývá dvanáct měsíců života.

Ač po hrstech rozdává smích a baví svými rolemi celé generace televizních diváků, život herce Miroslava Donutila už tak veselý není. Před třemi lety se musel srovnat se ztrátou prvního vnoučete a skoro polovinu života se navíc potýkal se záhadnou nemocí, projevující se podobnými záchvaty jako epilepsie.

Je to stará legenda, která vypráví o slaboduchém mocnáři, který tvrdil, že „bez tunelu přece není železnice“. A tak donutil stavitele v údolí Bečvy vyhloubit umělý tunel. Jak to bylo ve skutečnosti? A proč zaslouží Ferdinand spíše uznání než posměch?

Když se řekne asistenční pes, většina lidí si představí vodicího psa pro nevidomého. Realita je ale mnohem širší. Tito psi dnes pomáhají nejen lidem s fyzickým hendikepem, ale také lidem s epilepsií, dětem s autismem nebo lidem, kteří žijí s úzkostmi, posttraumatickým syndromem či panickými atakami.

Držitelka titulu Miss Naděje 2025 Beáta Pospíšková vypráví o své cestě soutěží Miss České republiky, svém charitativním zapojení i osobních hodnotách. Přibližuje také to, proč je pro ni pomoc druhým přirozenou součástí života.

Klidné hodiny při nakupování využívají nejen lidé s autismem, ale i senioři nebo rodiny s dětmi. Letos je zavedly dva řetězce a podle jejich zástupců je lidé využívají. Ve speciálním režimu je v obchodech jednu nebo dvě hodiny týdně vypnuté rádio, ztlumená světla i speciálně proškolený personál. Podobný koncept letos zavedly i olomoucké vánoční trhy.

Jedenáctiletý Honzík má kvůli těžkým epileptickým záchvatům vývoj na úrovni miminka a téměř přišel o zrak. Přesto je to usměvavý kluk, který miluje hudbu, pohádky a ruch kolem sebe. Svět vnímá hlavně sluchem, rád si brouká a nejraději je mezi dětmi ve speciální škole nebo na výletech s rodiči. Jeho starý rehabilitační kočárek je ale po letech používání rozbitý a malý, a Honzík nutně potřebuje nový. Rodina na něj však nemá prostředky.

Zmatenou, dezorientovanou a ještě v nemocničním oblečení našli plzeňští strážníci osmatřicetiletou ženu, která zkolabovala na přechodu pro chodce. Zvedli ji ze silnice a zavolali záchranku. Poté zjistili, že jde o epileptičku, která odešla z nedalekého zdravotnického zařízení.

Záchvat jako záchvat? Kéž by. Některé se epilepsie tváří podobně jako Lennox-Gastautův syndrom, jenže léčba, která u epilepsie zabírá, u tohoto syndromu často selže. A právě v tom je ten zádrhel. Když se diagnóza poplete, zbytečně se ztrácí čas i šance na lepší život.

Až stovky záchvatů denně mají někteří pacienti s epilepsií. Může jít o syndrom LGS, na který už existuje terapie, často ale není diagnostikovaný nebo léčený.

Když se starší člověk rozhodne léčit ze závislosti, systém na něj není připraven. Programy jsou příliš rychlé, chybí internisté i specializovaná péče. Ta je navíc mimořádně drahá, velmi neperspektivní a extrémně zatěžující personál, říká v rozhovoru pro Zdravotnický deník Michal Miovský, přednosta Kliniky adiktologie 1. LF UK a VFN v Praze.

Obě ruce museli kvůli gangréně amputovat dvacetileté dívce, kterou personál léčebny v Moskvě spoutal punčocháči a následně na ni zapomněl. O hrozivém incidentu v neuropsychologické léčebně „Obručevskij“ nyní informují ruská média.

Vystudoval technické učiliště, obor konstrukce mostů, byl vězněn na Sibiři, trpěl epilepsií a propadl vášnivému hráčství. Fjodor Michajlovič Dostojevskij se i přesto, nebo možná…

Zalehávat či nezalehávat? Dávat v dobré víře klacek mezi zuby? A co dělat u dětí?

První epileptický záchvat dostal malý Václav, když mu byly tři a půl. Potíže se stupňovaly a výjimkou nebylo ani dvacet záchvatů denně. Léky nezabíraly. Až po několika letech lékaři zjistili, že Václav trpí vzácným nevyléčitelným neurologickým onemocněním, takzvaným Lennoxovým-Gastautovým syndromem (LGS).

Epilepsie patří mezi častá neurologická onemocnění. Navzdory laické představě o člověku, který náhle ztratí vědomí, upadne a zmítá se v křečích se může projevovat zcela jinými, někdy až téměř bizarními způsoby. Uměli byste poskytnout první pomoc?

Místo děsu a zmatku pocit naprostého štěstí, jednoty a smíření se světem. Tak někteří lidé popisují chvíle těsně před epileptickým záchvatem. Fenomén, kterému neurologové říkají extatická epilepsie, teď pomáhá vědcům pochopit, jak náš mozek vytváří vjemy blaženosti. A možná i to, jak léčit depresi.

Je to až neuvěřitelné, ale Yvetta Blanarovičová minulý týden oslavila 62. narozeniny. Díky její energii a štíhlé postavě by jí tento věk nikdo nehádal. Na svůj den tak nějak letos zapomněla.

Třináctiletému Patrikovi z Prahy lékaři epilepsii diagnostikovali, když mu bylo devět let. Pro něj i pro jeho rodinu to byl šok, protože se nemoc ohlásila rovnou velkým epileptickým záchvatem. Přivolaná záchranka Patrika odvezla do nemocnice, kde mu lékaři ihned diagnostikovali epilepsii a nasadili preventivní protizáchvatovou léčbu. Zároveň rodina od lékařů dostala akutní léky na zastavení probíhajícího záchvatu. Tím začalo úplně nové období jejich života.

Štěpán (5) prodělal svůj první epileptický záchvat ve dvou letech. Epilepsie se u něj projevila bez jakýchkoliv předchozích příznaků. „První záchvat Štěpána byl velký, našla jsem ho v křečích brzy ráno v postýlce. Zavolali jsme záchranku a lékaři, kteří přijeli, podali Štěpánkovi léky. Záchvat ale trval dál, a tak jej uvedli do umělého spánku,“ vzpomíná jeho maminka Zuzana.

Příběh Alfreda Packerra je směsicí legend, hrůzy i folkloru. Američan, který se přiznal ke kanibalismu, se postupně stal symbolem recese a černého humoru. Za tím se ale skrývá příběh psychicky labilního muže, který do smrti tvrdil, že nikoho nezabil.

Třináctiletý Patrik z Prahy má těžkou formu epilepsie, která mu výrazně zasahuje do života. Jeho maminka Andrea popisuje cestu plnou strachu i statečného boje, během něhož se rozhodla založit organizaci Život s epileptikem a šířit osvětu.

Třináctiletému Patrikovi z Prahy lékaři epilepsii diagnostikovali, když mu bylo devět let. Pro něj i pro jeho rodinu to byl šok, protože se nemoc ohlásila rovnou velkým epileptickým záchvatem. „Měl křeče, nemohl mluvit, upadl do bezvědomí,“ popisuje první zkušenost jeho maminka Andrea.

Jeho život začal obrovským bojem. Který nevzdává.

Užívání kratomu vyvolává epileptické záchvaty. Upozornili na to ostravští neurologové. Varují před užíváním látky, která působí na člověka podobně jako morfin a může vést k vážným zdravotním problémům.

Ve 24 letech Daniela žije s těžkou formou epilepsie, která se nadále zhoršuje. Záchvaty přicházejí nečekaně a často několikrát za sebou. Největší starosti jí však dělá její bezpečnost – příjem má kvůli nemoci jen z invalidního důchodu, který nepokryje náklady na nutné zabezpečení domova, například hran topení a ostrých rohů. S prosbou o pomoc se proto ve sbírce na platformě Znesnáze obrací na druhé.

Neurologové Městské nemocnice Ostrava (MNO) varují před užíváním kratomu. Podle jejich poznatků z praxe by totiž mohl mít vliv na vznik epileptických záchvatů. Protizáchvatová…

Neurologové Městské nemocnice Ostrava (MNO) varují před kratomem. Podle jejich poznatků z praxe by totiž mohl mít vliv na vznik epileptických záchvatů. Protizáchvatová poradna nemocnice v posledním období zaznamenala nejméně osm pacientů s epileptickými záchvaty, kteří kratom užívali. Po jeho vysazení ale záchvaty ustaly. Novinářům to ve čtvrtek sdělila mluvčí nemocnice Andrea Vojkovská.

Od příštího roku začne platit nařízení vlády, které jasně stanoví, s jakými nemocemi už nelze dostat zbrojní průkaz. A výčet není zrovna malý. Předloňská tragická střelba na pražské Filozofické fakultě UK vedla ke zpřísnění české zbraňové legislativy. Nové nařízení vlády vstoupí v platnost 1. ledna, k tomuto datu pozbyde platnosti předchozí úprava.

Čtrnáctiletá Michalka má ráda dlouhé procházky, hudbu a společnost lidí i zvířat. Radost jí udělají i obyčejné výlety s maminkou. Důvodů k úsměvu ale v životě mnoho nemá. Od narození bojuje s těžkým fyzickým i mentálním postižením a neobejde se bez celodenní péče. Přesto je Michalka velká bojovnice a s maminkou se radují z každého malého pokroku. Aby mohla dál pravidelně rehabilitovat, potřebují pomoc.

Herec a moderátor Dalibor Gondík není žádný lev salonů: ve společnosti se ukazuje jen občas, ale umí to pořádně rozjet. Dokázal to na nedávné akci v pražském Studiu Ypsilon, kde usedl za bicí a všem vyrazil dech. Muzika je ovšem pouze jedno z devatera řemesel, která bravurně ovládá.

Se závažným neurologickým onemocněním se potýká pětiletá Emička z Plzně. Trpí Westovým syndromem, který způsobuje časté specifické epileptické záchvaty, které holčička měla i stokrát za den. I přes tyto bleskové křeče a omezený kontakt s okolím rozdává holčička radost celé rodině.

Již mnoho let trápí Dalibora Gondíka epilepsie. Po čase zjistil, co je příčinou jeho záchvatů, a tak se rozhodl změnit životní styl.

Justice zbytečně zkomplikovala dívce se zdravotním postižením cestu k odškodnění za nedostatečnou péči v novorozeneckém a kojeneckém věku. Před odebráním z péče rodičů byla podvyživená a vývojově opožděná. Otec dostal podmínku, trestní soud ale dívku s nárokem na náhradu odkázal do civilního řízení. Stížnosti dívky, za kterou jedná opatrovnice, dnes částečně vyhověl Ústavní soud (ÚS).

Ferdinand I. Dobrotivý byl posledním Habsburkem, který dostal v katedrále svatého Víta na hlavu českou korunu. Jak probíhal jeho život a vláda?

Michelle Philpots si již více než tři desetiletí nedokáže vytvářet nové vzpomínky. Po dvou dopravních nehodách - jedné v roce 1985 a druhé v roce 1990 - vedla traumatická poranění mozku, která utrpěla, k agresivnímu rozvoji epilepsie s dlouhotrvajícími záchvaty a k závažnému zhoršení paměti.

Květinová dílna Aranžérie poskytuje floristické služby s přesahem. Profesionální servis pro různé typy eventů nebo tematické workshopy pro veřejnost jim pomáhají připravovat lidé s epilepsií nebo ti, kteří se o ně starají. „Epilepsie je stigmatizovaná. Člověk s tímto onemocněním nebo jeho pečovatel je zbytečně vnímaný jako rizikový zaměstnanec,“ říká Alena Červenková ze Společnosti E, pod níž sociální podnik Aranžérie spadá.

Od začátku roku podle vodních záchranářů utonulo 108 lidí. Jeden z posledních případů se stal v Žatci. Dva muži ve člunu na Ohři tam hledali svého utonulého příbuzného. Z vyprávění svědků věděli, že skočil z lávky, a když plaval ke břehu, začal se topit. Měl epilepsii a zřejmě dostal křeč. V takových situacích odborníci radí zachovat klid. „Lehnout si v klidu na vodu, protože lidské tělo v určité poloze plave, vydýchat to,“ přiblížila instruktorka plavání Lucie Kubešová Leišová. Ondřej Pála z Vodní záchranné služby Českého červeného kříže doporučil v případě pomoci tonoucímu podat lano nebo tyč, osobní zásah je podle něj až poslední varianta.

Měla horečku, dostala léky, jenže se ukázalo, že trpí vzácnou nemocí, na kterou žádný lék neexistuje. Dnes bojuje o život a její rodina jí chce zpestřit každý jeden den...

Pepíček z Plzně se narodil jako naprosto zdravé miminko. V necelém měsíci jeho života ale přišly první zdravotní problémy. Horečky, záškuby končetin, epilepsie. Lékaři chlapci nakonec diagnostikovali mozkovou obrnu. Dítěti nebylo ani půl roku, když od rodiny odešel otec. Teď je na vše maminka sama a musí řešit, kde vezme peníze na nákladné rehabilitace, terapie a pomůcky. Pomoci by jí mohla sbírka.

Z původně rutinního zásahu u skupiny podnapilých lidí se stala dramatická záchrana života. Českobudějovičtí strážníci koncem minulého týdne oživovali jedenapadesátiletého muže, který se svými kamarády popíjel na Sokolském ostrově.

Co jsou to febrilní křeče? Když se dítěti najednou během horečky rozklepou nožky a ručičky nebo dokonce na chvilku ztuhne. Pro rodiče to může být pořádný šok. Naštěstí to není nic tak hrozného, jak se na první pohled zdá. Nejčastěji se s nimi setkáváme mezi 6. měsícem a 5. rokem života, a to u dětí, které dosud neměly epilepsii ani žádné vážné neurologické problémy. Jde o samostatný, většinou neškodný jev.

Kyselina listová je nepostradatelná pro zdravý růst a správný vývoj plodu zejména v prvním trimestru těhotenství. Jenže až 95 % kyseliny listové zničíme vařením a o zbytek se „postarají“ kyslík a světlo. Jaký je její vliv na plodnost a zdraví nenarozeného miminka? V jakých potravinách ji najdete nejvíc? A je třeba užívat ji ve formě tablet? Poradí lékařka.