Erik Rudý

Historie Grónska ukazuje, jak polopravda může změnit chápání reality na stovky let. Vikingové využili příznivého klimatu i chytrého marketingu, aby ostrov osídlili – a přesto ho nakonec museli opustit. Jak to vlastně bylo?

Grónsko dnes pokrývá z 80 procent led a sníh, přesto nese název „Zelená země“. Stojí za tím středověký příběh Vikingů, klimatických změn i promyšlené propagace. Co o Grónsku říkají historické prameny a proč jeho příklad klame při debatách o dnešním globálním oteplování?

Existuje poslední bojová jednotka, jejíž příslušníci jsou standardně vybaveni klasickými opakovacími puškami. Jedná se o speciální dánskou Sirius Patrol, která hlídá sever Grónska. Foto: Příslušníci dánské hlídky Sirius se vracejí domů po dvouleté službě v Grónsku – s sebou mají své staré, ale spolehlivé pušky | Dánské námořnictvo Slædepatruljen Sirius byla založena roku 1933, aby prosazovala dánskou suverenitu v arktické divočině na východě Grónska a čelila zde dotěrným Norům.

I když je dnes Grónsko skoro z 98 % pokryto ledem, nebylo tomu tak vždy. Jeho zelenou minulost prozrazuje nejen jeho originální název, ale také vědecké výzkumy. Ty navíc potvrzují, že historie se bude opakovat. To znamená jediné. Zvýšení hladiny moří a smazání pobřeží z mapy.

Je krátce po poledni 3. července 2008. Turbovrtulový Fokker 50 islandských aerolinek s přískoky tvrdě dosedá na improvizovanou ranvej letiště Kulusuk u východního pobřeží Grónska.

Vikingové byli zřejmě ještě drsnější a otužilejší, než si myslíme. Plavili se nejen do Anglie, Evropy, Afriky a Ameriky, ale taky za Eskymáky až do Arktidy. Proč?

To, že Kryštof Kolumbus v roce 1492 objevil Ameriku, asi nikoho nepřekvapí. Je v tom ale háček. Ameriku opravdu objevil – avšak nebyl prvním. Vikingové takzvaný Nový svět objevili s předstihem 500 let.

Staré rány se otevírají v srdci ledového ostrova v souvislosti s prohlášeními 47. amerického prezidenta. Jednu z jizev způsobila v roce 1968 jaderná nehoda bombardéru B-52. Ještě před tím byli kvůli americké základně vystěhováni místní obyvatelé.

Historie lidstva nabízí mnoho příběhů. Příběhů temných, ve kterých nechybí utrpení a zmar, ale i příběhy, z nichž si lze vzít něco pozitivního a které ukazují, co všechno může člověk dokázat. Představujeme slavné dějinné postavy, které rozhodně nemusejí být bez chyby, ale které za sebou zanechaly i něco, co nikdo jiný nedokázal.

Globální změnu klimatu a zvyšování průměrných teplot máme spojené především se zvyšováním hladiny moří. V Grónsku, které je přímo v epicentru klimatické změny, pozorují efekt opačný.

Většina návštěvníků si tuto zemi prohlédne jen letmo. Pokud však cestovatelé mají více času, mohou zažít putování kolem modravých fjordů, zelených pastvin i pozůstatků vikingských staveb.

Netflix přináší třetí a závěrečnou řadu oblíbené historické série.

Netflix a Max patří v tuzemsku mezi nejpopulárnější streamovací platformy a každý měsíc nás zásobují desítkami nových seriálů a filmů. Proto přinášíme pravidelný přehled několika nejočekávanějších projektů, které si na obou službách můžete užít v průběhu následujícího týdne. Společně s nimi pak zařazujeme také ostatní streamovací platformy. Další tipy i spoustu zajímavostí ze světa seriálů najdete každý den na serveru Edna.cz, který stejně jako Euro.cz patří do portfolia vydavatelství Internet Info. A co si tedy na Netflixu, Max a ostatních platformách pustit v týdnu od 8. července? Vikingové: Valhalla

Snad všichni znají klasické učebnicové klišé, hovořící o Kryštofu Kolumbovi jako o slavném objeviteli amerického kontinentu. Méně známý je ale fakt, že Evropané znali nový svět již o půl tisíciletí dříve. Skutečnými objeviteli byli totiž Vikingové.

Všechny epické ságy musí jednou skončit, protože bez pořádného závěru by to nebylo to pravé ořechové. I přes nelibost diváků a kritiků, kteří si spin-off Vikingové: Valhalla (Vikings: Valhalla) oblíbili, vyplouvají naši hrdinové vstříc poslednímu dobrodružství.

Vědci varují před dramatickým rizikem vzestupu mořské hladiny. Po zhroucení tří šelfových ledovců v Grónsku znějí poplašné sirény.

Pád Vikingů jako konec jedné velké éry je nevyhnutelný. Netflix začal fanoušky drsného světa lákat na nadcházející třetí řadu spin-offu Vikingové: Valhalla (Vikings: Valhalla), která se ovšem ponese v hořkosladkém duchu.

V dnešním Okýnku se konečně dozvíte to, jak Leif Eriksson dovedl vikingy až do Severní Ameriky, proč tam nevydrželi, a jak dopadly Erikovy vikingské kolonie v Grónsku.

Jak se dostali Vikingové do Ameriky skoro 500 let před Kolumbem? A proč zase odešli? To se v třetím okýnku ještě nedozvíte, protože všechno to začíná Grónskem a Erikem Rudým, kterému já říkám První Markeťák.

Vikingové byli po staletí závislí na pastevectví a fyzicky vázáni na nejslabší části největšího ostrova světa, což vedlo k jejich nevyhnutelnému úpadku v regionu. Zemědělství bylo pro vikingskou civilizaci v Evropě stěžejní a tento životní styl si udržovali po celých 500 let svého osídlení v Grónsku.

Grónsko, největší ostrov světa, je známé svou rozlehlou tundrou a obrovskými ledovci. Nachází se za polárním kruhem a je to možná jedno z nejobtížnějších míst pro život na světě.

"Jaký byl osud tolika lidských bytostí, které byly tak dlouho odříznuty od styku s civilizovanějším světem? Byli zničeni invazí Inuitů nebo zahynuli kvůli nevlídnosti klimatu a sterilitě půdy?" napsal misionář Egede ve zprávě o své cestě do Grónska.

Čeho se děsili obávaní Vikingové? Tak například dramatických změn klimatu, které zažívali na vlastní kůži. Ostatně – tři roky dlouhá zima měla přijít i před samým koncem světa.

Je to samozřejmě řečeno s nadsázkou a Kolumbovi nikdo jeho prvenství nevezme… I když on asi první nebyl. Na Islandu byl totiž učiněn zvláštní nález, který svědčí o tom, že už 500 let před Kolumbem přeplula oceán vikinská žena. Je ona objevitelkou Ameriky? Nepsanou možná.

Objev Ameriky je spojován s cestou Kryštofa Kolumba. Ve skutečnosti jej ale o 500 let předběhl jistý ambiciózní Viking.

Výzkumy ukázaly, že zde jsou některé z nejstarších hornin světa, jejichž stáří se odhaduje přinejmenším na 3700 milionů let. Grónsko vypadá shora jako pustá divočina s bílými pláněmi protkanými černými vrcholky hor.

Nejzazší kolonie Vikingů, potomků Erika Rudého, kteří se usadili v Grónsku, fungovala a prosperovala bezmála čtyři století. Pak ale zmizela z historie. Proč? Teorií je spousta a nová studie geologů vnáší další střípek poznání...

Nová teorie tvrdí, že v Grónsku v 15. století rostlo kvůli suchu méně trávy, a Vikingové proto nedokázali nasušit na zimu tolik sena, aby uchovali při životě svůj dobytek.

Historikové se o konci prosperity osadníků v Grónsku přou. Dávali to za vinu scénářům od krvavých invazí až po nízkou porodnost, změnu klimatu a zvyšující se mořskou hladinu.

Nová éra Vikingů začíná již 25. února a Netflix rozhodně neztrácí čas a hrne další velkolepou upoutávku, kterou se snaží pokračování oblíbené série protlačit k co největšímu počtu diváků. A krvavá upoutávka svou práci dělá dokonale.

Fanoušci Vikingů už se jistě vyrovnali nejen s dávnou ztrátou Ragnara Lothbroka, ale i celým jeho pokolením. Netflix ale neztrácí čas a již brzy nás zavede do pozdní fáze vikinských tažení. A čeká nás Vilém Dobyvatel!

Vikingové měli pověst obávaných námořních lupičů a kolonizátorů. Výpravy podnikali na plochých člunech, které byly plné vousatých a charismatických mužů. Nemůže se však tato představa mýlit? Co když mezi nimi byla i žena, jež mohla 500 let před Kolumbem objevit Ameriku?

Masivní ledová vrstva, která se v Grónsku ve 14. století vytvářela, začala pevninu stlačovat, čímž moře zaplavovalo pobřeží.

Grónsko objevil v roce 985 n. l.

Vikingové bývají připomínáni jako tvrdí a houževnatí bojovníci, ale ani oni nedokázali porazit změnu klimatu.

Chladné období ve středověku vedlo k hromadění ledu v Grónsku a paradoxně také k vzestupu moře, které zaplavovalo pobřežní oblasti s osadami Vikingů.

Nebyl to Kolumbus a nebylo to roku 1492. Přestože většina z nás má ze školy s objevením Ameriky pevně spjato toto jméno i datum, dnes již s jistotou víme, že to není správně. Kryštof Kolumbus skutečně Ameriku objevil pro následnou rychlou kolonizaci Evropany, ale mnohem dříve k břehům severní Ameriky dorazili severští mořeplavci. Dobrodružné příběhy těchto statečných vikingů však byly na dlouhá staletí zapomenuty.

Vzhledem k tomu, že v šesté sérii dobrodružného seriálu Vikingové zemřelo plno hlavních postav, není překvapením, že je také řadou poslední. Tvůrci Michael Hirst a Jeb Stuart však přišli s pokračováním – Vikings: Valhalla. Vikings: Valhalla se bude odehrávat o sto let později po událostech z původního seriálu.

Showrunner Vikingů Michael Hirst odhalil několik zajímavých novinek k připravovanému spin-offu s podtitulem Valhalla.

Za odchodem Vikingů z Grónska v 15. století možná nestálo pouze ochlazování klimatu, jak se dosud soudilo, ale i nadměrné lovení mrožů. Vikingové jich zabili tolik, že se tamní populace ploutvonožců ocitla až na pokraji vyhynutí. Při výzkumu, jehož výsledky byly zveřejněny v odborném časopise Quarternary Science Reviews, k tomu dospěl tým vědců z Británie a Skandinávie.

Cenu Francouzské akademie za román získal se svou nejnovější knihou Civilizations (Civilizace) také v Česku známý spisovatel Laurent Binet. Tentokrát vypráví alternativní historii, kdy Evropu v 16. století obsadí dobyvatelé z říše Inků. O ocenění informovalo nakladatelství Grasset, jež Binetova díla vydává ve Francii.

Kim Kielsen v nedávném satirickém sloupku pro dánský deník s nadsázkou uvedl, že hodlá koupit zpět Ameriku. Reagoval tak na Trumpův nápad.