Erik Rudý

Čeho se děsili obávaní Vikingové? Tak například dramatických změn klimatu, které zažívali na vlastní kůži. Ostatně – tři roky dlouhá zima měla přijít i před samým koncem světa.

Je to samozřejmě řečeno s nadsázkou a Kolumbovi nikdo jeho prvenství nevezme… I když on asi první nebyl. Na Islandu byl totiž učiněn zvláštní nález, který svědčí o tom, že už 500 let před Kolumbem přeplula oceán vikinská žena. Je ona objevitelkou Ameriky? Nepsanou možná.

Objev Ameriky je spojován s cestou Kryštofa Kolumba. Ve skutečnosti jej ale o 500 let předběhl jistý ambiciózní Viking.

Výzkumy ukázaly, že zde jsou některé z nejstarších hornin světa, jejichž stáří se odhaduje přinejmenším na 3700 milionů let. Grónsko vypadá shora jako pustá divočina s bílými pláněmi protkanými černými vrcholky hor.

Nejzazší kolonie Vikingů, potomků Erika Rudého, kteří se usadili v Grónsku, fungovala a prosperovala bezmála čtyři století. Pak ale zmizela z historie. Proč? Teorií je spousta a nová studie geologů vnáší další střípek poznání...

Nová teorie tvrdí, že v Grónsku v 15. století rostlo kvůli suchu méně trávy, a Vikingové proto nedokázali nasušit na zimu tolik sena, aby uchovali při životě svůj dobytek.

Historikové se o konci prosperity osadníků v Grónsku přou. Dávali to za vinu scénářům od krvavých invazí až po nízkou porodnost, změnu klimatu a zvyšující se mořskou hladinu.

Nová éra Vikingů začíná již 25. února a Netflix rozhodně neztrácí čas a hrne další velkolepou upoutávku, kterou se snaží pokračování oblíbené série protlačit k co největšímu počtu diváků. A krvavá upoutávka svou práci dělá dokonale.

Fanoušci Vikingů už se jistě vyrovnali nejen s dávnou ztrátou Ragnara Lothbroka, ale i celým jeho pokolením. Netflix ale neztrácí čas a již brzy nás zavede do pozdní fáze vikinských tažení. A čeká nás Vilém Dobyvatel!

Vikingové měli pověst obávaných námořních lupičů a kolonizátorů. Výpravy podnikali na plochých člunech, které byly plné vousatých a charismatických mužů. Nemůže se však tato představa mýlit? Co když mezi nimi byla i žena, jež mohla 500 let před Kolumbem objevit Ameriku?

Masivní ledová vrstva, která se v Grónsku ve 14. století vytvářela, začala pevninu stlačovat, čímž moře zaplavovalo pobřeží.

Grónsko objevil v roce 985 n. l.

Vikingové bývají připomínáni jako tvrdí a houževnatí bojovníci, ale ani oni nedokázali porazit změnu klimatu.

Chladné období ve středověku vedlo k hromadění ledu v Grónsku a paradoxně také k vzestupu moře, které zaplavovalo pobřežní oblasti s osadami Vikingů.

Nebyl to Kolumbus a nebylo to roku 1492. Přestože většina z nás má ze školy s objevením Ameriky pevně spjato toto jméno i datum, dnes již s jistotou víme, že to není správně. Kryštof Kolumbus skutečně Ameriku objevil pro následnou rychlou kolonizaci Evropany, ale mnohem dříve k břehům severní Ameriky dorazili severští mořeplavci. Dobrodružné příběhy těchto statečných vikingů však byly na dlouhá staletí zapomenuty.

Vzhledem k tomu, že v šesté sérii dobrodružného seriálu Vikingové zemřelo plno hlavních postav, není překvapením, že je také řadou poslední. Tvůrci Michael Hirst a Jeb Stuart však přišli s pokračováním – Vikings: Valhalla. Vikings: Valhalla se bude odehrávat o sto let později po událostech z původního seriálu.

Showrunner Vikingů Michael Hirst odhalil několik zajímavých novinek k připravovanému spin-offu s podtitulem Valhalla.

Za odchodem Vikingů z Grónska v 15. století možná nestálo pouze ochlazování klimatu, jak se dosud soudilo, ale i nadměrné lovení mrožů. Vikingové jich zabili tolik, že se tamní populace ploutvonožců ocitla až na pokraji vyhynutí. Při výzkumu, jehož výsledky byly zveřejněny v odborném časopise Quarternary Science Reviews, k tomu dospěl tým vědců z Británie a Skandinávie.

Cenu Francouzské akademie za román získal se svou nejnovější knihou Civilizations (Civilizace) také v Česku známý spisovatel Laurent Binet. Tentokrát vypráví alternativní historii, kdy Evropu v 16. století obsadí dobyvatelé z říše Inků. O ocenění informovalo nakladatelství Grasset, jež Binetova díla vydává ve Francii.

Kim Kielsen v nedávném satirickém sloupku pro dánský deník s nadsázkou uvedl, že hodlá koupit zpět Ameriku. Reagoval tak na Trumpův nápad.