Úplně na začátku byla tahle papírová šablona s křídly.Byla jen z papíru a vystřihla jsem ji manikurními nůžkami.Pak přišel další nápad.Zalaminovat ji, aby víc vydržela. Bylo jasné, že papírovášablona dlouho nevydrží, a tak jsem si ji nechala zalaminovat v tiskárně.Zároveň mi tam udělali i všechny výřezy.Jenže pak jsem si uvědomila, že šablona s křídly asi neníto nejlepší, čím začít. V té době se mi hodila, protože se blížily Vánoce, a totéma se mnou hodně rezonovalo. Ale říkala jsem si, že úplně první šablona byměla být postava.A tak jsem vymyslela modulární šablonu s panáčkem.V té době už jsem vývoj šablon začala brát opravdu vážně.Potřebovala jsem, aby byla šablona průsvitná. Do té doby mi totiž papírpřekážel a nebylo přes něj dobře vidět na obkreslované tvary.Další nápad tedy byl vyrobit šablonu jen z fólie. Znovumi ji připravili v tiskárně.Jenže tady se objevil další problém. Když se vyřízl třebapalec u ruky, byl tak tenký, že se buď zlomil už při výrobě, nebo se ohýbal. Abyli vidět nepatrné známky popálení z výroby. Bylo jasné, že tahle tloušťkafólie nebude správná.Řekla jsem si tedy, že další fáze bude muset být znějakého plexiskla nebo podobného materiálu.Začala jsem hledat vhodný materiál, ale zároveň ičlověka, který by mi šablonu dokázal vyrobit.Našla jsem pána, který gravíruje. Byl neuvěřitelněochotný a spoustu věcí jsme spolu konzultovali. Vyrobil mi první šablonu zdvoumilimetrového plexiskla, a to ze zbytkového materiálu, který měl doma.Dodnes ji poznám podle toho škrábance, který byl na zbytkovémmateriálu. Právě ten mi připomíná, že to byla úplně první dvoumilimetrovášablona.Jenže při hledání výrobce jsem narazila na dvě možnosti.Buď tohoto pána, nebo místní firmu, která také dokázala vyrobit šablony zplexiskla. Byla sice dražší, ale zase bych nemusela platit dopravu.Nakonec jsem si nechala vyrobit šablony od obou.V místní firmě jsem, ale musela objednat šest kusů,protože jedna deska materiálu vycházela právě na šest šablon a využil se takcelý materiál. Díky tomu mi zůstalo šest stejných prototypů.A tehdy jsem si opravdu myslela, že už mám hotovo.Jenže se ukázalo, že hotovo ještě zdaleka není.Šla jsem šablonu nafotit a nešťastnou náhodou mi spadlana hranu. Úplně se rozpůlila. Bylo to zrovna ve chvíli, kdy jsem si myslela, žemám konečně šablonu, která opravdu vydrží. Zkoušela jsem ji ohýbat rukama azdála se být pevná. Říkala jsem si, že plexisklo přece musí něco vydržet. Jenženevydrželo.Praskla přesně v těch nejužších místech a rozlomila se nadva kusy.A tak jsem začala hledat další materiál.Tentokrát to bylo mnohem složitější. Nestačilo jen najítvhodný materiál. Musela jsem najít i někoho, kdo ho dokáže správně opracovat.Ne každý materiál totiž jde řezat každým strojem. A některé materiály se přiopracování odpařují nebo vytvářejí prach, který může být zdraví škodlivý.Byl to opravdu dlouhý proces.Nakonec jsem našla firmu, která mi vyrobila tuhle dalšíšablonu. Zároveň jsem ji už chtěla zvětšit na formát A4. Hledala jsem materiál,který bude opravdu kvalitní a vydrží zacházení dětí. Samozřejmě když bude chtítněkdo šablonu úmyslně zlomit, tak ji zlomí. Ale při běžném používání jsemchtěla, aby opravdu vydržela.Nechala jsem si vyrobit pět prototypů a myslela jsem si,že teď už opravdu půjdeme do výroby.Dokonce jsem se firmy ptala, jestli budou mít materiáludostatek i ve chvíli, kdy se šablona začne vyrábět ve větším množství. Mělajsem obavy z toho, že se ceny plastových materiálů neustále mění a že by jednoumateriál nemusel být vůbec dostupný.V té době už jsem na vývoji pracovala téměř rok. Některéfáze se protáhly, protože jsem čekala na výsledky testování od různých firem.Některé materiály se ale nakonec neosvěd
