Galapágy

Čínskou rybářskou flotilu tvoří podle odhadů až 17 tisíc lodí. Proti jejímu působení se v minulosti ohradil například Ekvádor.

Už dvě dekády stojí s mikrofonem v čele hudební stálice Fast Food Orchestra, mnohem víc než světla reflektorů to ale Filipa „Fido“ Vondráška často táhne do naprostého ticha dalekých hor nebo do africké divočiny.

Šest destinací, šest důvodů vyrazit právě v srpnu – od lachtaních mláďat na Galapágách a medvědů na Aljašce přes rajčatovou bitvu ve Španělsku až po zimní lyžování na Novém Zélandu.

Galapágy, ekvádorské souostroví v Tichém oceánu, by se daly označit za jakési dračí království – a to přesto, že jejich název odkazuje na želvy. Mezi druhy endemickými pro tuto oblast totiž vyčnívají nejen želvy sloní, ale také leguáni mořští.

Drobná modrá chobotnice, která velikostí připomíná golfový míček, se stala nejnověji popsaným druhem živočicha z Galapážských ostrovů. Výzkumníci ji objevili téměř 1800 metrů pod hladinou Tichého oceánu a po letech výzkumu potvrdili, že jde o zcela nový druh. Dostala vědecké jméno Microeledone galapagensis.

Když se do jejich dřevěné plachetnice dvakrát opřely kosatky, nikdo z Robertsonových netušil, že během několika minut přijdou o všechno. Následujících 38 dní bojovali o život na záchranném člunu.

Každý rok lidé zabijí desítky milionů žraloků. Kladivouni patří k nejzranitelnějším – rostou pomalu, dospívají pozdě a jejich populace se po intenzivním lovu obnovují jen velmi pomalu. Satelitní značky, chráněná území i mezinárodní úmluvy teď ukazují, že obrat je možný.

Herec Tomáš Krejčíř má pro strach uděláno. Procestoval skoro celý svět a zažil věci, o kterých se jiným ani nesní. Adrenalin je mu blízký a je toho názoru, že by Češi měli více cestovat, aby pochopili, že se u nás nemáme tak špatně, jak by se mohlo z

Ženu během šnorchlování na Galapágách napadl žralok. Třicetiletou Rakušanku z Lince převezli po útoku zvířete do nemocnice v Ekvádoru, kde jí museli amputovat část nohy. Nyní je na cestě domů.

Tučňáci patří mezi nejcharismatičtější zvířata planety. Žijí v rozličných oblastech od ledových břehů Antarktidy až po vulkanické ostrovy Galapág a jejich kolonie každoročně přitahují tisíce cestovatelů. Přestože je ve volné přírodě lze spatřit poměrně snadno, řada druhů čelí hrozbám spojeným se změnou klimatu i úbytkem přirozeného prostředí.

Tereza Maxová si splnila se svou rodinou velký cestovatelský sen. Navštívila Galapágy, tedy souostroví v Ekvádoru, a také vycestovala i na opačný konec světa. Vydala se na Špicberky, souostroví v Severním ledovém oceánu. Náročné cesty plánuje, aby stále stmelovala rodinu.

Na galapážský ostrov Floreana se po zhruba 180 letech vrátily želvy sloní. Ochranáři tam vypustili 158 jedinců, kteří byli odchováni na ostrově Santa Cruz a pečlivě připraveni na život ve volné přírodě. Každá želva před návratem prošla karanténou a dostala čip, aby ji vědci mohli dál sledovat.

Souostroví Galapágy má v dějinách vědy výsadní postavení. Na základě pozorování místních druhů vytvořil Charles Darwin evoluční teorii. Zdá se ale, že Galapágy ještě nevydaly všechna svá tajemství.

Vědci v hloubce přes 1 700 metrů u Galapág objevili chobotnici velikosti golfového míčku s neobvyklou modrou barvou. Ta neslouží k maskování tak, jak bychom čekali – funguje přesně naopak.

Hlubinná expedice u Galapážských ostrovů narazila v hloubce přes 1 700 metrů na úplně nový druh chobotnice. Vědci se rozhodli záhadný exemplář šetrně vyzdvihnout na povrch, jenže v laboratoři narazili na nečekaný problém. Klasická pitva nepřicházela v úvahu a výzkum musela zachránit až nemocniční technologie.

Mořští biologové objevili na dně oceánu poblíž Galapážských ostrovů miniaturní modrou chobotnici, jejíž podivný vzhled i anatomie překvapily i zkušené odborníky.

Tereza Maxová si plní své cestovatelské sny. V minulosti mnohokrát mluvila o tom, že by se jednou chtěla podívat na Galapágy. A teď je to tady. Jak se zdá podle příspěvku, modelce se očekáváná splnilo, možná jej dokonce předčilo.

Mořští biologové na dně Tichého oceánu u Galapág objevili drobnou modrou chobotnici. Vědce nadchlo, že nalezli dosud nepopsaný živočišný druh. K detailnímu průzkumu jejího těla následně využili špičkovou moderní technologii bez použití skalpelu. Tvora v těchto dnech popsala nově vydaná studie.

Z hlubin u Galapág se podařilo vylovit neznámý druh chobotnice s výrazným modrým zbarvením. Odborníci přiznávají, že podobného tvora dosud nikdy neviděli a nález považují za mimořádný.

V blízkosti Galapág objevili vědci na mořském dně dosud neznámý druh chobotnice. Je modrá a malá asi jako golfový míček, stojí v nové studii zveřejněné v odborném časopise Zootaxa.

Příroda dokázala vybavit toxickými látkami nejen zvířata, ale i rostliny. Také jim umožňuje jed efektivní obranu. Malý strom jménem Mancinela dokáže být díky němu nebezpečný i pro člověka.

Lonesome George strávil desítky let jako poslední známá želva z ostrova Pinta na Galapágách a symbol boje proti vymírání druhů. Vědci se ho více než třicet let pokoušeli přimět k rozmnožení, aby zachránili jeho druh – marně.

Ikonický Darwinův oblouk na Galapágách, který po tisíce let odolával větru i vlnám, se v květnu 2021 zřítil do Tichého oceánu. Přírodní památka, jež připomínala pařížský Vítězný oblouk, podlehla neúprosné erozi.

Utopie se mění v boj o přežití v tomto tropickém, trosečnickém dramatu se špičkovými herci.

Poklidný život v nudistickém ráji na Galapágách narušil ve třicátých letech minulého století příchod falešné baronky. Nejen, že rozvrátila místní komunitu, ale navíc za záhadných okolností zmizela. Ani nález jejích ostatků přitom nepřinesl uspokojivé vysvětlení, co se doopravdy stalo. Po více než osmdesáti letech tak zůstává více spekulací než faktů.

Vypadají odpudivě, ale skrývají fascinující tajemství. Mořští leguáni z Galapág dokáží při nedostatku potravy zkrátit vlastní kosti a po návratu z chladného oceánu kýchají sůl. Přesto čelí vážnému ohrožení ze strany zavlečených predátorů, kteří decimují jejich populaci.

DOBRÉ ZPRÁVY: Zapomeňte na motivační citáty s obrázky západu slunce; skutečnou inspiraci dnes najdete v krunýři o váze dvou kilo, který se po dvou stoletích rozhodl, že se vrátí „domů“.

Hitem letošního roku není Bali, Seychely ani Maledivy. Letos se stále častěji mluví o destinaci, kde místo hotelových náramků pocítíte slaný vítr v očích a před sebou uvidíte zvířata, která se o vás vůbec nezajímají, protože jsou doma. Možná právě takovou změnu hledáte.

Po 175 letech se obří galapážské želvy vrátily na ostrov Floreana. Za tímto historickým okamžikem stojí desetiletí výzkumu, nečekaný objev na sopce a nejambicióznější ostrovní obnova v dějinách ochrany přírody.

Na galapážský ostrov Floreana se po téměř 180 letech vracejí želvy sloní, klíčový druh pro obnovu místního ekosystému. Ochranáři tam vypustili 158 jedinců odchovaných v zázemí souostroví Galapágy patřícího Ekvádor.

Obrovský významný milník, tak označili ochránci přírody návrat vyhynulého druhu želv na galapážský ostrov Floreana. Procházejí se po něm poprvé po skoro 180 letech, kdy je vyhubili velrybáři.

Projekt Española: Jak se z patnácti kusů podařilo obnovit populaci želv sloních.

Galapágy proslavily obří želvy a modronozí terejové, ale místní obyvatelé jsou stejně výjimeční. Farmáři, strážci parku i průvodci společně chrání křehký ráj pro budoucí generace.

Mladý tučňák císařský stojí na vrcholu útesu. Od vodní hladiny ho dělí nějakých 15 metrů. To ho ale od jeho první cesty do oceánu nemůže odradit. Odrazí se a skočí dolů. Za ním se vrhají další a další nelétaví ptáci.

Leguán mořský je jedním z nejzvláštnějších obyvatel Galapág. Jako jediný šupinatý plaz na světě spoléhá při získávání potravy na moře, denně se potápí do chladné vody a vyrovnává se s podmínkami, které by většinu jeho příbuzných zahubily.

Studie mořských parků od Mexika po Ekvádor odhalila, jaké klíčové rozdíly umožňují ekosystémům prosperovat.

V zoo v San Diegu uhynula želva sloní jménem Gramma, její věk se odhadoval na 141 let. Zvíře, kterému jeho ošetřovatelé přezdívali královna zoo, bylo utraceno kvůli přetrvávajícímu onemocnění kostí spojenému s pokročilým věkem, oznámila podle deníku The New York Times (NYT) zoologická zahrada.

Ekvádorská vláda nakonec nenabídne Spojeným státům, aby umístily svou vojenskou základnu na Galapágách. Podle agentury AFP to řekl ekvádorský prezident Daniel Noboa, který dříve tuto možnost nevyloučil. O možnosti, že by Spojené státy měly znovu vojenskou základnu v Ekvádoru, budou občané této země hlasovat v polovině listopadu.

Na dně Jižního oceánu poblíž Antarktidy objevili vědci tvora, který posouvá hranice představ o životě v extrémních podmínkách. Má osm dlouhých nohou, tenké tělo a prospívá mu chlad, tma i tlak.

Jezero staré okolo 25 milionů let a hluboké 1 700 metrů obsahuje pětinu veškeré sladké vody, která se nachází na povrchu Země a není trvale zmrzlá. V jeho hlubinách se to životem jen hemží… a někdy i vře.

Galapágy, banány, kakao, ale také tanec a fotbal. Ekvádor má mnoho předností, kterými se odlišuje a zaujme i za hranicemi. V Česku zvyšuje renomé téhle země v posledních týdnech jistý John Mercado (23). Letní sparťanská posila z Portugalska se rychle stala výraznou postavou týmu.

Galapágské floreanské želvy okouzlily námořníky a kdysi inspirovaly i Darwina. Pak díky lidské nenasytnosti nenávratně zmizely. Aspoň to tak vypadalo. Vědci ale objevili způsob, jak je vrátit zpět. Jak toho chtějí dosáhnout a co vůbec stálo za vyhynutím tak úžasných tvorů?

Režisér Ron Howard se po letech vrací s temným a vášnivým dramatem Eden: Vítejte v ráji, které vychází ze skutečných událostí odehrávajících se ve 30. letech na ostrově Floreana v Galapágách.

Výlet do ráje s Anou de Armas, Sydney Sweeney a Judem Lawem nedopadne ani v nejmenším andělsky.

Pražská zoologická zahrada připravila na celé léto speciální program – každou středu servíruje svým želvám melouny. Akce je oblíbená nejen u samotných obyvatel pavilonu, ale také u návštěvníků, kteří kromě netradiční podívané získají i odborný výklad. Krátkou ukázku nabízí Novinky prostřednictvím video reportáže.

Ana de Armas či Jude Law hledají na Galapágách ráj, ale čeká na ně spíš peklo na Zemi.

Galapágy jsou považovány za laboratoř života. Opět dostály své pověsti.

Bylo vydáno varování pro občany.

Dvě vylíhlá mláďata leguána růžového (Conolophus marthae), druhu endemického pro Galapágy (Ekvádor) a považovaného za kriticky ohrožený, byla nalezena během nedávné vědecké expedice na Vlčí sopce, jediném místě na světě, kde tento druh žije.

Osamělý George – tak se jmenoval poslední zástupce vzácného poddruhu želvy sloní z galapážského ostrova Pinta. Jeho příběh vyvolal vlnu emocí, která neutichá ani 13 let po jeho smrti. Jak je možné, že po sobě zanechal tak silnou stopu?

Neuvěříte, že se tahle zvěrstva opravdu děla. Pusťte si trailer smyslně-násilného thrilleru se špičkovým obsazením.

Už dávno neplatí, že jediným tvorem, který umí používat nástroje, je člověk. Tahle představa, že jsme my a možná naši bratranci primáti jediní kutilové v přírodě, vzala za své už v 60. letech.

Představte si, že vám bude brzy už 135 let a teprve až v takto pokročilém věku se dočkáte prvního potomka. Statný samec želvy sloní jménem Goliath, česky Goliáš, se tohoto velkého okamžiku dožil letos 4. června, kdy se vylíhlo první mládě z osmi vajec. Ty nakladla Goliášova partnerka Sweet Pea. Je výrazně mladší. Předpokládá se, že světlo světa spatřila někdy před 85 až 100 lety.

Nicola Connolly pochází z Irska, několik let dělala obchod v korporátu v Londýně. Brzy ale zjistila, že tohle je cesta, kterou se nechce vydávat dál. Stres a shon každého dne, totální odpojení od sebe sama. Vydala se na půl roční cestu po místech, které toužila navštívit a tahle výprava jí úplně změnila život. Mezi domorodci v Jižní Americe deset let čerpala znalosti a dělila se o ty své.

Když v roce 1859 vyšla kniha O původu druhů, svět se na biologii začal dívat úplně jinak. Charles Darwin se svou myšlenkou vstoupil na scénu jako někdo, kdo se nebál otřást základy tehdejšího myšlení – nejen vědeckého, ale i náboženského. Jeho teorie přirozeného výběru přinesla zcela nový pohled na to, jak se vyvíjí život.

Vzácným stromům na Sokotře hrozí vyhynutí. Dračinec rumělkový, známý jako strom dračí krve, ohrožují intenzivní cyklony, invazivní kozy a také nekončící válka v Jemenu. Pokud by dřeviny vyhynuly, zanikl by celý jeden ekosystém a v ohrožení by byly další rostliny a zvířata, píše CNN.