Gregor Mendel

Na konci letošních prázdnin měla v Brně plné ruce práce mladá výtvarnice. V centru metropole vyzdobila Klaudie Švrčková staré telefonní budky motivy na téma různých odvětví vědy a přidala i portréty známých osobností. Sedm barvami hrajících vzpomínek na minulé časy lidé najdou na náměstí Svobody, v Joštově ulici a na Zelném trhu.

Starobrněnští augustiniáni zatoužili po titulu světového dědictví UNESCO. Do bitvy o zápis na seznam chtěli na jaře poslat pouze Mendelův skleník, který stojí v zahradě kláštera. Radnice ale nyní rozhodla jinak a peníze na nominaci dá nakonec celému areálu opatství. Z případného úspěchu by těžilo celé město, do kterého by přijelo víc výletníků.

Jsme sice malá země, ale máme mnoho jmen, na která můžeme být hrdí. Otestujte v našem kvízu, zda se v nich vyznáte.

Georg Placzek. Fyzik s československými kořeny, který se podle popularizátora vědy Jana Lukačeviče zásadně podílel na vývoji atomové bomby. „Jeho bezprostřední zkušenost ze Sovětského svazu ovlivnila i Roberta Oppenheimera,“ říká.

Brno si v těchto dnech připomíná odkaz Gregora Johanna Mendela, objevitele základních genetických principů. Osmý ročník Mendel Festivalu začal už v neděli, jeho hlavní program probíhá tento víkend. Organizátoři připravili exkurze na místech spojených s Mendelem a jeho výzkumy. Areál augustiniánského opatství na Starém Brně hostil včera hudební přehlídku. V klášteře Mendel žil, dokonce byl opatem, a také dělal své pokusy s hrachem.

V horkých letních dnech je ve městech často k nevydržení.Přispívá k tomu jev nazývaný tepelný ostrov měst, kdy je teplota v zastavěném území až o několik stupňů Celsia vyšší než v okolní krajině.

V roce 2022 si celé Brno připomínalo 200 let od narození Gregora Johanna Mendela. Tato událost podnítila vznik řady projektů, akcí, staveb a předmětů, které slavného Brňana připomínají. Mnoho z těchto nápadů lze nyní zhlédnout na jednom místě .

V létě bývá ve městech často k nevydržení. Přispívá k tomu jev nazývaný tepelný ostrov měst, kdy je teplota v zastavěném území až o několik stupňů Celsia vyšší než v okolní krajině. Tmavé povrchy dosahují až 70 °C. Naštěstí existují funkční řešení. Říkáme jim modro-zelená, protože propojují fungování vody a zeleně.

Častější vlny veder jsou jen jedním z projevů klimatické změny, kterým čelí lidé po celém světě. Od jihu USA přes sever Itálie až po jih Afriky – tam všude se mění podmínky k životu. Přinášíme svědectví ze čtyř kontinentů.

Asi každý, kdo žije ve městě, ví, že když je v letních dnech horko, je tam často k nevydržení. Přispívá k tomu jev nazývaný tepelný ostrov měst, kdy je teplota v zastavěném území až o několik stupňů Celsia vyšší než v okolní krajině.

Zdevastovanou piaristickou zahradu v areálu klášteru v Lipníku nad Bečvou na Přerovsku se snaží oživit skupina místních aktivistů. V neděli přiblížila své plány s obnovou více než dvouhektarového areálu, který je v majetku města, veřejnosti.

Dvacet studentů a studentek přivítá od září studijní pivovar v Brně. Provoz vznikl pod Mendelovou univerzitou (MENDELU) a nese jméno po Gregoru Johannu Mendelovi. Prostoru, v němž se budou vysokoškoláci učit pivovarství, přišla dnes požehnat farářka.

Jméno Johann po Gregoru Johannu Mendelovi nese nově pivovar na Mendelově univerzitě v Brně, kde funguje už od roku 2012. Farářka Sandra Silná ve středu ráno univerzitnímu pivovaru požehnala.

/FOTO, VIDEO/ Umělkyně Kateřina Šedá si vybrala Mladou Boleslav pro další část svého projektu Národní sbírka zlozvyků. Ten vznikl v Brně k 200. výročí narození zakladatele genetiky Gregora Johanna Mendela a postupně mapuje zlozvyky nejen osobní, ale i profesní anebo lokální.

Redaktor a fotograf časopisu National Geographic Hynek Adámek se po 18 letech vrátil do Antarktidy. Do červnového čísla české mutace chystá obsáhlou reportáž. „Snažím se ukázat, čím je Antarktida dnes zajímavá, proč tam jezdit a že to není žádný výlet. A také ukázat naší stanici, že máme být na co hrdí, že náš dům v Antarktidě je odolný, praktický a hezký.“ Na co si dát na Antarktidě pozor?

Kateřina Šedá je oceňovaná umělkyně, sociální architektka, projekty realizuje po celém světě, vystudovala grafiku na AVU v Praze. Zabývá se spojováním lidí. „Snažila jsem se o to už jako dítě. Nic jiného celý život nedělám. Razím teorii, že když si koupíte obraz nebo sochu, máte hezčí byt. Ale když potkáte správného člověka, máte hezký celý svět. To si myslím, že je pořád výtvarné umění,“ popisuje Kateřina Šedá, mimo jiné i autorka Národní sbírky zlozvyků.

Po dvou měsících se dělníci vrátili k uměleckému dílu Hrachovina na brněnském Mendlově náměstí. O sochu, která vznika na počest otce genetiky, se starají kvůli problémům s podložím. Tvůrci prvku ale tvrdí, že je stabilita sousoší v pořádku a jde jen o údržbu.

Brněnští zastupitelé se na jednání pustili do ostré diskuze ohledně budoucnosti Divadla Bolka Polívky. Vedení města představilo preferovanou variantu ohledně přesunu souboru.

Janáčkova Sinfonietta, Mendelovo DNA a čárové kódy významných dat. To mají představovat nové brněnské girlandy. Rozsvíceny byly již sedmnáctého listopadu loňského roku, ve zkušebním provozu však některé nesvítily dobře a jiné byly zhasnuté úplně. V pátek večer zástupci z designerského studia VISUALOVE, kteří nové girlandy navrhli, zkoušeli jejich funkčnost. A hlásí úspěch.

Přežití lidstva závisí na zemědělské produkci několika základních rostlinných druhů. Jejich budoucnost je však nejistá: Kvůli nízké genetické variabilitě totiž hrozí, že přestanou poskytovat dostatečné výnosy. Vznikla proto speciální úložiště semen, schraňující tisíce mnohdy takřka již zapomenutých odrůd.

Lidé v jihomoravské metropoli si všímají dalších nedostatků na nově opraveném Mendlově náměstí. Po rozpacích ze špatného zábradlí a uměleckého díla Hrachoviny upoutala pozornost kolemjdoucích pamětní deska s pravopisnou chybou. Autoři projektu vinu svalují na výrobce.

Neuplynul ani týden od odhalení monumentálního díla Hrachovina v moravské metropoli, které připomíná odkaz zakladatele genetiky Gregora Johanna Mendela (1822-1884), a Brňané už se předhánějí v tom, co vlastně v tomto díle vidí. Nepřehlédnutelnou plastiku od výtvarníka Jaromíra Garguláka tvoří pětimetrové bronzové výhonky hrachu, s nímž Mendel dělal pokusy.

Brněnské Mendlovo náměstí zdobí od úterý nový bronzový monument Jaromíra Garguláka s názvem Hrachovina. Odkazuje na vědce Gregora Johanna Mendela, který působil ve zdejším augustiniánském klášteře na Starém Brně a je považován za zakladatele genetiky i na základě svých pokusů s hrachem. Dílo představuje klíčení hrachu. Obecně prospěšnou společnost Společně stál monument 24,5 milionu korun, získala příspěvek od kraje i dalších dárců, město poskytlo deset milionů. Hned v prvních dnech…

Konečná podoba čelí kritice, město řeší zrušení části zábradlí.

Brno předvedlo lidem dokončenou opravu Mendlova náměstí. Dopravní uzel dostal nový mobiliář, vybavení zastávek i nepříliš stabilní sochu připomínající genetika Gregora Johanna Mendela. Na podobu plochy se rychle snesla kritika. Brňanům vadí nepraktické přístřešky i dlouhé zábradlí.

Brněnské Mendlovo náměstí zdobí ode dneška nový bronzový monument Jaromíra Garguláka s názvem Hrachovina. Odkazuje na vědce Gregora Johanna Mendela, který působil ve zdejším augustiniánském klášteře na Starém Brně a je považován za zakladatele genetiky i na základě svých pokusů s hrachem. Dílo představuje klíčení hrachu. Obecně prospěšnou společnost Společně stál monument 24,5 milionu korun, získala příspěvek od kraje i dalších dárců, město poskytlo deset milionů.

S velkými ambicemi a elánem se loni pustila moravské metropole do částečné rekonstrukce Mendlova náměstí. Dopravní uzel za dvě stě milionů získal designové zastávky, dlažbu nebo mobiliář. Jenže nadšení z výsledné podoby ve městě rozhodně nepanuje.

Zvídavým turistům doporučujeme zařadit do svých výletních cílů také 8 historických objektů, které se v polovině letošního roku zařadí na seznam národních kulturních památek. Jsou zkrátka ještě výjimečnější než jiné. O kom je řeč?

Opožděný dar dostane k narozeninám Johann Gregor Mendel, který bádal v Brně. Opravenému náměstí, jež nese genetikovo jméno, bude vévodit průchozí bronzová socha inspirovaná jeho výzkumem. Dlouhá rekonstrukce plochy náměstí na Starém Brně skončí v únoru.

Na seznam památek světového dědictví UNESCO by se v budoucnu mohl dostat Mendelův skleník nacházející se na zahradě augustiniánského opatství v Brně. Opat Gregor Johann Mendel (1822–1884) v něm položil základy genetiky při svých legendární pokusech s křížením hrachu. O zápis usiluje augustiniánské opatství a sdružení Společně, pečující o Mendelův odkaz.

Křehká stavba ze skla a oceli od konce minulého roku zdobí klášterní zahrady augustiniánského opatství v Brně. Vyrostla na místě původního skleníku, ve kterém Gregor Johann Mendel prováděl své vědecké pokusy, čímž položil základy genetiky.

Zakladatel genetiky Johann Gregor Mendel dostal v Brně, ač se zpožděním, narozeninový dárek v podobě nově otevřeného skleníku. Vedení města nyní zvažuje, zda by bylo možné nechat stavbu v zahradě augustiniánského kláštera zapsat do Seznamu světového dědictví UNESCO.

Klimatická změna mě znepokojuje. Není to ale alpská flóra a fauna, kdo je vůči ní zranitelný, je to člověk, říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy Christian Körner, bioklimatolog a člen Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC).

Starobrněnští augustiniáni budou žádat o zápis Mendelova skleníku na Seznam světového dědictví UNESCO. Snaze o zápis stavby v areálu opatství na Starém Brně na seznam organizace OSN má pomoct podpora města a kraje. Město i kraj mají zájem zápis nedávno obnoveného Mendelova skleníku finančně podpořit. Neví ale, jestli na to budou mít peníze. Samotný proces vyjde na tři miliony korun ročně. Zařazení mezi nejvýznamnější světové památky je přitom během na dlouhou trať.

Nejstarší park ve městě, Smetanovy sady, projde celkovou revitalizací. Rozdělena bude na několik etap. Jako první zde vznikne nová dětská herní zóna.

Vědci z brněnské Masarykovy univerzity (MU) se letos opět vydají zkoumat do Antarktidy. V polární oblasti se budou zabývat klimatem i sledováním tamních ledovců. Jedním ze členů výpravy se stane vědec z Ukrajiny, který se kvůli válce nevrátil do rodné země.

Nejstarší park v Novém Jičíně, Smetanovy sady, projdou celkovou revitalizací. Rozdělena bude na několik etap. Jako první zde vznikne nová dětská herní zóna.

Mužům se v mnoha oblastech života může dařit lépe než ženám. Jakmile ale přijde na řadu biologické stárnutí, vytáhli si evidentně kratší slámku.

Akademie věd ČR (AV) ocenila rakouského bioklimatologa Christiana Körnera za spolupráci s českými vědci při ekosystémových experimentech či při vývoji inovativních metodických přístupů. Körner získal Čestnou oborovou medaili Gregora Johanna Mendela za zásluhy v biologických vědách. Ocenění předal Körnerovi místopředseda AV Zdeněk Havlas na slavnostním ceremoniálu v Brně.

Zelené křeslo, které vypadá jako vytvořené z hromady hrášků, vytvořil pomocí robotického 3D tisku Martin Krčma z Ústavu konstruování strojní fakulty VUT v Brně. Křeslo je inspirované 200. výročím narození genetika Gregora Johanna Mendela. Fakulta strojního inženýrství VUT o tom informovala v tiskové zprávě.

Život zakladatele genetiky Gregora Johanna Mendela v klášteře připomíná nová expozice Muzea starobrněnského opatství.

Každodenní život Gregora Johanna Mendela přibližuje nově otevřená část stálé expozice Muzea starobrněnského opatství. Mendel v klášteře žil jako řeholník a také prováděl své pokusy, jimiž položil základy genetiky.

Každodenní život Gregora Johanna Mendela přibližuje nově otevřená část stálé expozice Muzea starobrněnského opatství. Mendel v klášteře žil jako řeholník a také prováděl své pokusy, jimiž položil základy genetiky. Návštěvníci si v muzeu prohlédnou původní nábytek, slavnostní roucho a insignie, ale také skleničky, psací potřeby, společenské hry, tabatěrku nebo propálený ubrus s Mendelovým monogramem.

Na brněnském Mendláku, na jehož proměně už přes rok pracují dělníci, jsou v provozu opravené zastávky městské hromadné dopravy. Nová nástupiště obsluhují trolejbusové a autobusové linky. Konec rekonstrukce náměstí se ale opět odsouvá a podle magistrátu je otázkou příštího roku.

Na seznam národních kulturních památek (NKP) se dostane osm historických objektů, převážně zámků, hradů či klášterů. Jejich prohlášení památkami s nejvyšší ochranou státu schválila vláda. ČTK to sdělila Petra Hrušová z tiskového oddělení ministerstva kultury. Dnes prohlášené nemovitosti se stanou národními kulturními památkami 1. července 2023.

Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví uspořádal setkání s vedoucími pedagogických pracovišť. Akce se zúčastnili i zástupci ministerstva zdravotnictví. Diskutovaly se chystané změny a plány do budoucna.

V zahradě augustiniánského kláštera na Starém Brně je obnovený Mendelův skleník. Gregor Johann Mendel zde prováděl pokusy s hrachem, při nichž objevil zákony dědičnosti,…

Genetika dokáže ovlivnit celou řadu věcí. Čemu všemu je třeba u ní věnovat pozornost a jak to dopadne, pokud si někdo nedá pozor? Přesně na to odpovídá výstava Nekonečný příběh – odkaz Mendela v zemědělství.

V rodišti zakladatele genetiky Gregora Johanna Mendela Hynčicích, nynější části Vražného na Novojičínsku, vysadili dobrovolníci alej 200 hrušní. Jedná se o hrušně starých, hlavně regionálních odrůd, ale v aleji budou i odrůdy původem z celé Evropy, sdělil mluvčí Nadace Partnerství David Kopecký.

Zástupci vedení města, kraje i zástupci církve dnes odpoledne v zahradě augustiniánského kláštera na Starém Brně otevřeli obnovený Mendelův skleník.

Zástupci vedení města, kraje i zástupci církve v sobotu odpoledne v zahradě augustiniánského kláštera na Starém Brně otevřeli obnovený Mendelův skleník. Gregor Johann Mendel…

Zástupci vedení města, kraje i zástupci církve včera v zahradě augustiniánského kláštera na Starém Brně otevřeli obnovený Mendelův skleník. Gregor Johann Mendel zde prováděl pokusy s hrachem, při nichž objevil zákony dědičnosti, a položil tak základ nového vědního oboru - genetiky. Skleník za 38 milionů korun převážně ze skla a oceli vyrostl na půdorysu původního skleníku, kde v polovině 19. století Mendel pracoval. Návrh skleníku vytvořilo studio Chybík + Kristof. Sloužit bude jako polyfunkční objekt pro pořádání přednášek, školení či kulturních a společenských akcí.

Skleník v areálu augustiniánského opatství v Brně se může pyšnit tím, že zasáhl do historie vědy. Právě tam totiž genetik Johann Gregor Mendel křížil hrách a díky tomu objevil zákony dědičnosti. V sobotu se obnovený skleník znovu otevřel veřejnosti.

/FOTO/ Přede zdmi Augustiánského opatství na Mendelově náměstí v Brně září ve zlaté hodině podzimní listí. V zahradě kláštera se v pomalu zapadajícím slunci leskne stavba ze skla a oceli, přesně v místech, kde před více než sto lety stál skleník, ve kterém Johann Gregor Mendel pracoval na svých pokusech s hrachem.

Místo, kde Gregor Johann Mendel experimentoval s rostlinami hrachu, po téměř sto padesáti letech znovu užilo. Zástupci vedení Brna, církve a kraje otevřeli v zahradě augustiniánského kláštera obnovený Mendelův skleník. Zrekonstruované pracoviště dostal vědec od města ke svým dvoustým narozeninám.

Zástupci vedení města, kraje i zástupci církve odpoledne v zahradě augustiniánského kláštera na Starém Brně otevřeli obnovený Mendelův skleník. Gregor Johann Mendel zde prováděl pokusy s hrachem, při nichž objevil zákony dědičnosti, a položil tak základ nového vědního oboru - genetiky. Skleník za 38 milionů korun převážně ze skla a oceli vyrostl na půdorysu původního skleníku, kde v polovině 19. století Mendel pracoval. Návrh skleníku vytvořilo studio Chybík + Kristof. Sloužit bude jako polyfunkční objekt pro pořádání přednášek, školení či kulturních a společenských akcí.