Gregor Mendel

Janáčkova Sinfonietta, Mendelovo DNA a čárové kódy významných dat. To mají představovat nové brněnské girlandy. Rozsvíceny byly již sedmnáctého listopadu loňského roku, ve zkušebním provozu však některé nesvítily dobře a jiné byly zhasnuté úplně. V pátek večer zástupci z designerského studia VISUALOVE, kteří nové girlandy navrhli, zkoušeli jejich funkčnost. A hlásí úspěch.

Přežití lidstva závisí na zemědělské produkci několika základních rostlinných druhů. Jejich budoucnost je však nejistá: Kvůli nízké genetické variabilitě totiž hrozí, že přestanou poskytovat dostatečné výnosy. Vznikla proto speciální úložiště semen, schraňující tisíce mnohdy takřka již zapomenutých odrůd.

Lidé v jihomoravské metropoli si všímají dalších nedostatků na nově opraveném Mendlově náměstí. Po rozpacích ze špatného zábradlí a uměleckého díla Hrachoviny upoutala pozornost kolemjdoucích pamětní deska s pravopisnou chybou. Autoři projektu vinu svalují na výrobce.

Neuplynul ani týden od odhalení monumentálního díla Hrachovina v moravské metropoli, které připomíná odkaz zakladatele genetiky Gregora Johanna Mendela (1822-1884), a Brňané už se předhánějí v tom, co vlastně v tomto díle vidí. Nepřehlédnutelnou plastiku od výtvarníka Jaromíra Garguláka tvoří pětimetrové bronzové výhonky hrachu, s nímž Mendel dělal pokusy.

Brněnské Mendlovo náměstí zdobí od úterý nový bronzový monument Jaromíra Garguláka s názvem Hrachovina. Odkazuje na vědce Gregora Johanna Mendela, který působil ve zdejším augustiniánském klášteře na Starém Brně a je považován za zakladatele genetiky i na základě svých pokusů s hrachem. Dílo představuje klíčení hrachu. Obecně prospěšnou společnost Společně stál monument 24,5 milionu korun, získala příspěvek od kraje i dalších dárců, město poskytlo deset milionů. Hned v prvních dnech…

Konečná podoba čelí kritice, město řeší zrušení části zábradlí.

Brno předvedlo lidem dokončenou opravu Mendlova náměstí. Dopravní uzel dostal nový mobiliář, vybavení zastávek i nepříliš stabilní sochu připomínající genetika Gregora Johanna Mendela. Na podobu plochy se rychle snesla kritika. Brňanům vadí nepraktické přístřešky i dlouhé zábradlí.

Brněnské Mendlovo náměstí zdobí ode dneška nový bronzový monument Jaromíra Garguláka s názvem Hrachovina. Odkazuje na vědce Gregora Johanna Mendela, který působil ve zdejším augustiniánském klášteře na Starém Brně a je považován za zakladatele genetiky i na základě svých pokusů s hrachem. Dílo představuje klíčení hrachu. Obecně prospěšnou společnost Společně stál monument 24,5 milionu korun, získala příspěvek od kraje i dalších dárců, město poskytlo deset milionů.

S velkými ambicemi a elánem se loni pustila moravské metropole do částečné rekonstrukce Mendlova náměstí. Dopravní uzel za dvě stě milionů získal designové zastávky, dlažbu nebo mobiliář. Jenže nadšení z výsledné podoby ve městě rozhodně nepanuje.

Zvídavým turistům doporučujeme zařadit do svých výletních cílů také 8 historických objektů, které se v polovině letošního roku zařadí na seznam národních kulturních památek. Jsou zkrátka ještě výjimečnější než jiné. O kom je řeč?

Opožděný dar dostane k narozeninám Johann Gregor Mendel, který bádal v Brně. Opravenému náměstí, jež nese genetikovo jméno, bude vévodit průchozí bronzová socha inspirovaná jeho výzkumem. Dlouhá rekonstrukce plochy náměstí na Starém Brně skončí v únoru.

Na seznam památek světového dědictví UNESCO by se v budoucnu mohl dostat Mendelův skleník nacházející se na zahradě augustiniánského opatství v Brně. Opat Gregor Johann Mendel (1822–1884) v něm položil základy genetiky při svých legendární pokusech s křížením hrachu. O zápis usiluje augustiniánské opatství a sdružení Společně, pečující o Mendelův odkaz.

Křehká stavba ze skla a oceli od konce minulého roku zdobí klášterní zahrady augustiniánského opatství v Brně. Vyrostla na místě původního skleníku, ve kterém Gregor Johann Mendel prováděl své vědecké pokusy, čímž položil základy genetiky.

Zakladatel genetiky Johann Gregor Mendel dostal v Brně, ač se zpožděním, narozeninový dárek v podobě nově otevřeného skleníku. Vedení města nyní zvažuje, zda by bylo možné nechat stavbu v zahradě augustiniánského kláštera zapsat do Seznamu světového dědictví UNESCO.

Klimatická změna mě znepokojuje. Není to ale alpská flóra a fauna, kdo je vůči ní zranitelný, je to člověk, říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy Christian Körner, bioklimatolog a člen Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC).

Starobrněnští augustiniáni budou žádat o zápis Mendelova skleníku na Seznam světového dědictví UNESCO. Snaze o zápis stavby v areálu opatství na Starém Brně na seznam organizace OSN má pomoct podpora města a kraje. Město i kraj mají zájem zápis nedávno obnoveného Mendelova skleníku finančně podpořit. Neví ale, jestli na to budou mít peníze. Samotný proces vyjde na tři miliony korun ročně. Zařazení mezi nejvýznamnější světové památky je přitom během na dlouhou trať.

Nejstarší park ve městě, Smetanovy sady, projde celkovou revitalizací. Rozdělena bude na několik etap. Jako první zde vznikne nová dětská herní zóna.

Vědci z brněnské Masarykovy univerzity (MU) se letos opět vydají zkoumat do Antarktidy. V polární oblasti se budou zabývat klimatem i sledováním tamních ledovců. Jedním ze členů výpravy se stane vědec z Ukrajiny, který se kvůli válce nevrátil do rodné země.

Nejstarší park v Novém Jičíně, Smetanovy sady, projdou celkovou revitalizací. Rozdělena bude na několik etap. Jako první zde vznikne nová dětská herní zóna.

Mužům se v mnoha oblastech života může dařit lépe než ženám. Jakmile ale přijde na řadu biologické stárnutí, vytáhli si evidentně kratší slámku.

Akademie věd ČR (AV) ocenila rakouského bioklimatologa Christiana Körnera za spolupráci s českými vědci při ekosystémových experimentech či při vývoji inovativních metodických přístupů. Körner získal Čestnou oborovou medaili Gregora Johanna Mendela za zásluhy v biologických vědách. Ocenění předal Körnerovi místopředseda AV Zdeněk Havlas na slavnostním ceremoniálu v Brně.

Zelené křeslo, které vypadá jako vytvořené z hromady hrášků, vytvořil pomocí robotického 3D tisku Martin Krčma z Ústavu konstruování strojní fakulty VUT v Brně. Křeslo je inspirované 200. výročím narození genetika Gregora Johanna Mendela. Fakulta strojního inženýrství VUT o tom informovala v tiskové zprávě.

Život zakladatele genetiky Gregora Johanna Mendela v klášteře připomíná nová expozice Muzea starobrněnského opatství.

Každodenní život Gregora Johanna Mendela přibližuje nově otevřená část stálé expozice Muzea starobrněnského opatství. Mendel v klášteře žil jako řeholník a také prováděl své pokusy, jimiž položil základy genetiky.

Každodenní život Gregora Johanna Mendela přibližuje nově otevřená část stálé expozice Muzea starobrněnského opatství. Mendel v klášteře žil jako řeholník a také prováděl své pokusy, jimiž položil základy genetiky. Návštěvníci si v muzeu prohlédnou původní nábytek, slavnostní roucho a insignie, ale také skleničky, psací potřeby, společenské hry, tabatěrku nebo propálený ubrus s Mendelovým monogramem.

Na brněnském Mendláku, na jehož proměně už přes rok pracují dělníci, jsou v provozu opravené zastávky městské hromadné dopravy. Nová nástupiště obsluhují trolejbusové a autobusové linky. Konec rekonstrukce náměstí se ale opět odsouvá a podle magistrátu je otázkou příštího roku.

Na seznam národních kulturních památek (NKP) se dostane osm historických objektů, převážně zámků, hradů či klášterů. Jejich prohlášení památkami s nejvyšší ochranou státu schválila vláda. ČTK to sdělila Petra Hrušová z tiskového oddělení ministerstva kultury. Dnes prohlášené nemovitosti se stanou národními kulturními památkami 1. července 2023.

Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví uspořádal setkání s vedoucími pedagogických pracovišť. Akce se zúčastnili i zástupci ministerstva zdravotnictví. Diskutovaly se chystané změny a plány do budoucna.

V zahradě augustiniánského kláštera na Starém Brně je obnovený Mendelův skleník. Gregor Johann Mendel zde prováděl pokusy s hrachem, při nichž objevil zákony dědičnosti,…

Genetika dokáže ovlivnit celou řadu věcí. Čemu všemu je třeba u ní věnovat pozornost a jak to dopadne, pokud si někdo nedá pozor? Přesně na to odpovídá výstava Nekonečný příběh – odkaz Mendela v zemědělství.

V rodišti zakladatele genetiky Gregora Johanna Mendela Hynčicích, nynější části Vražného na Novojičínsku, vysadili dobrovolníci alej 200 hrušní. Jedná se o hrušně starých, hlavně regionálních odrůd, ale v aleji budou i odrůdy původem z celé Evropy, sdělil mluvčí Nadace Partnerství David Kopecký.

Zástupci vedení města, kraje i zástupci církve dnes odpoledne v zahradě augustiniánského kláštera na Starém Brně otevřeli obnovený Mendelův skleník.

Zástupci vedení města, kraje i zástupci církve v sobotu odpoledne v zahradě augustiniánského kláštera na Starém Brně otevřeli obnovený Mendelův skleník. Gregor Johann Mendel…

Zástupci vedení města, kraje i zástupci církve včera v zahradě augustiniánského kláštera na Starém Brně otevřeli obnovený Mendelův skleník. Gregor Johann Mendel zde prováděl pokusy s hrachem, při nichž objevil zákony dědičnosti, a položil tak základ nového vědního oboru - genetiky. Skleník za 38 milionů korun převážně ze skla a oceli vyrostl na půdorysu původního skleníku, kde v polovině 19. století Mendel pracoval. Návrh skleníku vytvořilo studio Chybík + Kristof. Sloužit bude jako polyfunkční objekt pro pořádání přednášek, školení či kulturních a společenských akcí.

Skleník v areálu augustiniánského opatství v Brně se může pyšnit tím, že zasáhl do historie vědy. Právě tam totiž genetik Johann Gregor Mendel křížil hrách a díky tomu objevil zákony dědičnosti. V sobotu se obnovený skleník znovu otevřel veřejnosti.

/FOTO/ Přede zdmi Augustiánského opatství na Mendelově náměstí v Brně září ve zlaté hodině podzimní listí. V zahradě kláštera se v pomalu zapadajícím slunci leskne stavba ze skla a oceli, přesně v místech, kde před více než sto lety stál skleník, ve kterém Johann Gregor Mendel pracoval na svých pokusech s hrachem.

Místo, kde Gregor Johann Mendel experimentoval s rostlinami hrachu, po téměř sto padesáti letech znovu užilo. Zástupci vedení Brna, církve a kraje otevřeli v zahradě augustiniánského kláštera obnovený Mendelův skleník. Zrekonstruované pracoviště dostal vědec od města ke svým dvoustým narozeninám.

Zástupci vedení města, kraje i zástupci církve odpoledne v zahradě augustiniánského kláštera na Starém Brně otevřeli obnovený Mendelův skleník. Gregor Johann Mendel zde prováděl pokusy s hrachem, při nichž objevil zákony dědičnosti, a položil tak základ nového vědního oboru - genetiky. Skleník za 38 milionů korun převážně ze skla a oceli vyrostl na půdorysu původního skleníku, kde v polovině 19. století Mendel pracoval. Návrh skleníku vytvořilo studio Chybík + Kristof. Sloužit bude jako polyfunkční objekt pro pořádání přednášek, školení či kulturních a společenských akcí.

Výstava, která má zároveň vzdělávat – to je výstava Nekonečný příběh – odkaz Mendela v zemědělství, kterou najdete Národním zemědělském muzeu v Praze. Klade si mnohé nevšední otázky.

Ministerstvo kultury navrhne vládě prohlásit za národní kulturní památky (NKP) osm nemovitých objektů, převážně bývalých šlechtických sídel. Soubor doplňují tři kláštery.

Genetické vyšetření si dnes můžeme koupit na internetu stejně jako šaty nebo knížku. Co všechno se o sobě můžeme dozvědět? Třeba to, jestli není na čase se zvednout z gauče nebo začít řešit potravinovou intoleranci.

Národní sbírka zlozvyků umělkyně Kateřiny Šedé má připomenout 200. výročí narození Gregora Johanna Mendela.

Říjen se představil jako měsíc plný barev, ale i příjemných teplot. A vypadá to, že ještě chystá pár dní, kdy bude vyloženě hřích sedět doma. Co během nich můžete zažít?

Nabitý program a atraktivní expozice podzimní etapy Flory Olomouc přilákaly na výstaviště takřka 20 tisíc návštěvníků. Letošní ročník byl oslavou významného výročí zakladatele genetiky Gregora Mendela i kvalitních výpěstků tuzemských zemědělců. Tuny zeleniny a ovoce z expozice poskytlo výstaviště dobročinným organizacím či olomoucké zoologické zahradě.

Olomoucké Výstaviště Flora kvůli rostoucím nákladům na provoz areálu a pořádání výstav po několika letech zdražilo vstupné na přehlídky květin, ovoce a zeleniny Flora Olomouc, které každoročně navštíví desítky tisíc lidí. Cena jedné vstupenky vzrostla o deset korun na 170 korun, podražily i vstupenky koupené přes internet.

Pod pětimetrové oblouky plné květin vyrazili ve čtvrtek první návštěvníci letošní podzimní etapy výstavy Flora Olomouc. Nejen hlavní expozice v pavilonu A tradičně nejvíce lidí přivítá v průběhu víkendu, k vidění jsou tuny ovocných a zeleninových exponátů či rozsáhlé floristické instalace. Speciálním motivem aktuálního ročníku je i pocta zakladateli genetiky Gregoru Mendelovi.

Olomoucké Výstaviště Flora kvůli rostoucím nákladům na provoz areálu a pořádání výstav po několika letech zdražilo vstupné na přehlídky květin, ovoce a zeleniny Flora Olomouc, které každoročně navštíví desítky tisíc lidí. Cena jedné vstupenky zakoupené na místě vzrostla o deset korun na 170 korun, podražilo i rodinné vstupné či vstupenky zakoupené prostřednictvím internetu. ČTK informaci získala z ceníku Výstaviště Flora, v jehož areálu dnes začala podzimní výstava ovoce a zeleniny Flora Olomouc-Hortikomplex.

Pětimetrové gotické klenby s květinami a desítky tun zeleniny a ovoce přemění interiér pavilonu A olomouckého výstaviště. Na přelomu září a října se koná podzimní pokračování výstavy Flora Olomouc, která připomene také výročí objevitele základních zákonů dědičnosti G. J. Mendela.

Bezmála 40 tun zeleniny a ovoce z tuzemských polí a sadů bude letos zdobit hlavní expozici podzimní výstavy Flora Olomouc – Hortikomplex, kterou příští…

Bezmála 40 tun zeleniny a ovoce z tuzemských polí a sadů bude letos zdobit hlavní expozici podzimní výstavy Flora Olomouc - Hortikomplex, kterou příští týden od čtvrtka do neděle ožije areál Výstaviště Flora.

Vědci z olomoucké přírodovědecké fakulty chystají na čtvrtek akademické dožínky, představí při nich své práce zaměřené na zlepšení výnosů a zvýšení odolnosti zemědělských plodin vůči stresu. Pro návštěvníky bude připravená také ukázka unikátní techniky včetně speciálního dronu pro monitorování lánů s obilím či téměř robotického kombajnu, pomocí kterého vědci sklízejí plodiny z experimentálních polí v univerzitním areálu v Olomouci-Holici. Druhý ročník dožínek se koná právě v areálu fakulty v Holicích, připomene i výročí přírodovědce J. G. Mendela, sdělili ČTK zástupci fakulty.

Letošní 200. výročí narození Gregora Mendela, který objevil základní principy dědičnosti, připomene na přelomu září a října návštěvníkům hlavní expozice podzimní výstavy ovoce a zeleniny Flora Olomouc-Hortikomplex.