Gregor Mendel

Turistické a informační centrum Brna spouští během léta sérii prohlídek, které nabízejí pohled na město z různých úhlů a do hloubky. Letos se zaměří na čtvrti, brněnské osobnosti a také odvážnější výpravy do „krčemného a neřestného“ Brna.

Zveme vás do samého srdce Valašska, malebného města obklopeného beskydskými kopci, kde se střetává lidová tradice s luxusními technologiemi. Takže kam tentokrát vyrážíme? Napoví vám 5 indicií.

Propálené ubrusy, zamčené obývací pokoje o Vánocích a děti, kterým rodiče nalévají alkohol – i to jsou zlozvyky Čechů! Kateřina Šedá jich sesbírala přes 35 tisíc a vytvořila unikátní sbírku, která baví i vede k zamyšlení. Ukázalo se, že o svých zlozvycích mlčíme, ale na ty cizí rádi upozorníme.

Bronislav Stibor je lékař, který působí v klinice v rakouském Badenu u Vídně. Když se účastnil coby expediční zdravotník výpravy na českou vědeckou Mendelovu polární stanici v Antarktidě, nelíbilo se mu její zastaralé a technicky nedostatečné zdravotnické vybavení. Sehnal si proto sponzory a zajistil jí takové, které bude patřit k nejlepším v Antarktidě.

Kousání nehtů, kouření, kradení hotelových šamponů a spoustu dalších najdete v nové publikaci, která mapuje české zlozvyky. Co byste přidali vy?

Povinný úklid, spousta svařáčků a hádek, předsevzetí, že „zítra začnu“, a dědeček, který olizuje cukroví. Vše, co lidem vadí na svátcích, sdílí Vánoční festival zlozvyků. Koná se v Brně a nechce jen pobavit, ale především nabídnout alternativu k adventnímu konzumu a stresu a s nadsázkou možná i podnět k životní změně. Za akcí stojí umělkyně Kateřina Šedá, která o zlozvycích navíc vydává i knihu.

Praha - Mendelův rukopis, Soubor dokumentů z činnosti jednoty bratrské a Klaudyánova mapa Čech rozšířily národní seznam České republiky programu UNESCO Paměť světa. Ministr kultury v demisi Martin Baxa (ODS) schválil nové nominace, které reprezentují zásadní milníky vědeckých, náboženských i kartografických dějin českých zemí. Doplnily dosavadní dvě desítky položek seznamu. Národní seznam programu Paměť světa shromažďuje nejvýznamnější dokumentární dědictví ČR a je důležitým mezikrokem pro nominace na mezinárodní Seznam světového dokumentárního dědictví UNESCO. ČTK o tom za ministerstvo kultury informovala Ivana Awwadová.

Brněnské biskupství chystá úpravu nevyužívané školní budovy v Jánské ulici, kterou na přelomu loňského a letošního roku směnilo s městem za Chleborádovu vilu. Po…

Brněnské biskupství zahajuje dlouhodobý projekt, který promění bývalou budovu německé reálky v Jánské ulici. Objekt, který letos vyměnilo s městem za Chleborádovu vilu, projde kompletní rekonstrukcí a modernizací; vzniknou v něm moderně vybavené učebny se zvláštním důrazem na přírodovědné předměty. Nová církevní základní škola ponese jméno brněnského kněze a světově proslulého vědce Gregora Johanna Mendela, jenž v této budově působil před více než 160 lety. První žáky přivítá v září 2027.

Založil vědeckou stanici Johanna Gregora Mendela na ostrově Jamese Rosse, byl prezidentem Českého antarktického nadačního fondu, přednášel na Masarykově univerzitě v Brně. A po celou dobu neztrácel profesor Pavel Prošek kontakt s Bystřicí pod Hostýnem, kde měl kořeny.

Českého lékaře Jana Janského si nejčastěji spojujeme s objevem čtyř krevních skupin. O významu toho, čeho dosáhl, se však až do své předčasné smrti nedozvěděl a Nobelovu cenu získal jeho „konkurent“.

Badatelský husarský kousek se podařil členům sdružení Společně, které pečuje o odkaz zakladatele genetiky Gregora Johanna Mendela. V Moravském zemském archivu náhodou objevili ranní vydání Lidových novin ze soboty 22. července 1922, které při příležitosti tehdejších sto let od Mendelova narození věnovaly vědecké celebritě celou přední stranu.

Český polárník a prezident Českého antarktického nadačního fondu stál za založením vědecké stanice Johanna Gregora Mendela na ostrově Jamese Rosse na Antarktidě. Zemřel ve věku 85 let.

Zemřel geograf Pavel Prošek, bylo mu 85 let. Založil vědeckou stanici Johanna Gregora Mendela na ostrově Jamese Rosse. Působil jako prezident Českého antarktického nadačního fondu. Zemřel v neděli v kruhu svých nejbližších, potvrdil manažer Českého antarktického výzkumného programu Pavel Kapler.

Zemřel geograf a polárník Pavel Prošek, bylo mu 85 let. Založil vědeckou stanici Johanna Gregora Mendela na ostrově Jamese Rosse. Působil jako prezident Českého antarktického nadačního fondu. Zemřel v neděli v kruhu svých nejbližších.

Docentka Stanislava Šprincová i její manžel Zdeněk zasvětili život olomoucké univerzitě. Válka, věznění i tlak komunistického režimu je neodradily od akademické práce. Jejich příběh vypráví o oběti, vytrvalosti a věrnosti místu, které se stalo jejich domovem. František Palacký, Johann Gregor Mendel, Marie Terezie, Josef Jařab. S olomouckou univerzitou je spjato mnoho slavných jmen. A vedle

Docentka Stanislava Šprincová i její manžel Zdeněk zasvětili život olomoucké univerzitě. Válka, věznění i tlak komunistického režimu je neodradily od akademické práce.

Přijetím křesťanství v 9. století české země uhájily svoji existenci a staly se součástí vyspělé civilizované Evropy. Kristovi vyznavači naučili naše předky číst a psát, zavedli u nás i pokročilejší technologie, například vodní mlýny.

Žijeme ve státě, jehož máme příslušnost – ale víme o něm alespoň to nejzákladnější? Něco jsme se učili ve škole, něco patří k perličkám, kterými můžeme ohromit třeba své přátele. Vyzkoušejte si náš kvíz a zopakujte si, co víte.

Po seriálu Tajemství pana M. o slavném zakladateli genetiky Gregoru Johannu Mendelovi, který sklidil úspěch u diváků i na festivalech, natočila Česká televize jeho pokračování. Šestidílnou sérii uvede program ČT:D od 20. září, televize zároveň natočila i film.

Tajemství pana M. – Cesta časem diváky opět zavede za školáky Míšou, Kubou a Jirkou. V šesti nových dílech se parta dětí ze současnosti pokusí přijít na kloub záhadné šifře zakladatele genetiky Gregora Johanna Mendela, kterého ztvárňuje Pavel Kříž. V další roli se představí například Jaroslav Plesl. Pokračování seriálu nabídne od 20. září v 9.20 hodin program ČT :D. … Článek Tajemství pana M. s Pavelm Křížem se nejdříve objevil na PLAY.CZ.

Dnes nesou jméno Gregora Johanna Mendela univerzity po celém světě. Zmínky o jeho objevech nalezneme napříč vědeckými časopisy.

Georg Placzek přimhouřil oči za silnými ochrannými brýlemi a pod nohama ucítil zemitý otřes. Oblohu prořízla pronikavá záře a ráno se okamžitě proměnilo v oslepující den. V tu chvíli věděl, že patří k prvním lidem, kteří něco takového spatřili…

Dokonalá kopie vzácného rukopisu Gregora Johanna Mendela, otce genetiky a významné brněnské osobnosti, je k vidění na světové výstavě EXPO 2025 v Ósace v Japonsku. Český pavilon ji představuje ve spolupráci s Vatikánem. Výstava propojuje vědu s vírou a připomíná Mendela jako badatele i duchovního.

Vyzkoušejte si na chvíli, jaké to je být vědcem, nahlédněte do tajů DNA, prozkoumejte model šroubovice a poznejte atraktivní svět genetiky. Brněnské

Mikroskop zakladatele genetiky a jednoho z největších vědců světového formátu Gregora Johanna Mendela (1822-1884) je nově k vidění ve slavném londýnském Science Museu (Muzeum vědy). Na výstavu Budoucnost potravin jej tam zapůjčilo brněnské Mendelovo muzeum. Tato instituce coby pracoviště Masarykovy univerzity (MUNI) pečuje o Mendelův odkaz.

Otec genetiky a jeden z nejslavnějších světových vědců Gregor Johann Mendel (1822-1884) je v Brně, v němž působil, nově zvěčněn na muralu. Zápolí na něm s hrachovým monstrem vytvořeným podle příšery ze seriálu Stranger Things. Hrách nebyl zvolen náhodně, protože právě díky pokusům s touto luštěninou definoval Mendel zákony genetiky.

Trafostanice u kampusu Mendelovy univerzity v Brně dostala novou podobu. Zdobí ji mural ve stylu béčkového hororu, kde se otec genetiky Gregor Mendel potýká s obřím hrachovým monstrem. Originální a vtipné dílo vytvořil brněnský ilustrátor Dalibor Krch.

Česká stopa je ve světě víc než zřetelná. I v historii jsme měli mnoho specialistů, kteří cíleně nebo spíš náhodou dali lidstvu přelomové vynálezy. Které to jsou?

Při naší návštěvě města Olomouc jsme záhy zjistili, že jeden den na prohlídku všech jeho pamětihodností a zajímavých míst rozhodně nestačí. Krátká procházka centrem města nás však obohatila a přinesla příjemné zážitky.

Čeští vědci se ve svém výzkumu na Antarktidě zaměřují především na dlouhodobé sledování vlivu klimatické změny na místní ekosystémy. V poslední sezoně zkoumali například dopady znečištění ledovců a mikrobiologickou rozmanitost ohroženou rychlým vysycháním kontinentu. Příprava na další expedici začala v květnu.

Dnes si připomínáme významné události, které se staly v Česku 9. června v průběhu historie. Od válečných konfliktů po kulturní a politické milníky. Přinášíme přehled nejdůležitějších momentů tohoto dne.

Když v roce 1859 vyšla kniha O původu druhů, svět se na biologii začal dívat úplně jinak. Charles Darwin se svou myšlenkou vstoupil na scénu jako někdo, kdo se nebál otřást základy tehdejšího myšlení – nejen vědeckého, ale i náboženského. Jeho teorie přirozeného výběru přinesla zcela nový pohled na to, jak se vyvíjí život.

Gregor Johann Mendel je dnes znám jako „otec genetiky“. Jeho pečlivé experimenty s hrachem položily základy pro pochopení dědičnosti a jeho jméno je vyslovováno spolu s Einsteinovým nebo Darwinovým.

/FOTO/ Vědecká odvaha, špičkové technologie a extrémní podmínky – to vše spojil výzkum Marka Sokola, doktoranda Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT se sídlem v Kladně. Jako člen české expedice se vydal až na nejchladnější kontinent světa – Antarktidu, kde sbíral cenná data a testoval nositelná zařízení vyvinutých právě na Kladně. Výsledky jeho výzkumu mohou v budoucnu pomoci nejen vědcům a lékařům, ale i astronautům na Mezinárodní vesmírné stanici.

Oskara Schindlera zná celý svět, jen u nás se na něj pozapomnělo. Poblíž svého rodiště ve Svitavách zachránil se svou ženou koncem války 1200 Židů. Schindlerova archa v Brněnci ožívá.

Gregor Mendel pomocí šlechtitelských experimentů jako první rozpoznal tři základní pravidla dědičnosti. Ze sedmi znaků, na které se zaměřil, zůstávaly ale tři záhadou.

Co kdybychom se dneska zamysleli nad tím, jak nás vlastně ovlivnili slavní Češi? Vzali jsme pár ikonických postav, které formovaly českou historii, a podívali se, jak jejich odkaz stále žije v naší každodenní realitě.

​Česká historie se může pyšnit plejádou osobností, které svým talentem a odhodláním ovlivnily nejen domácí scénu, ale získaly uznání i ve světě. Dokážete je ale poznat podle pouhých fotek a obrázků? Připomeneme si osobnosti z nedávné minulosti, i ty historické.

Čeští vědci na Antarktidě zkoumají dopad extrémních podmínek na lidský organismus. Na polární stanici Johanna Gregora Mendela na ostrově Jamese Rosse při nejsevernějším výběžku Antarktického poloostrova monitorují tělesné funkce účastníků výpravy a adaptaci na mimořádnou zátěž. Bádání v rámci programu zajišťovaného Masarykovou univerzitou může posloužit třeba k vývoji nových zdravotnických pomůcek.

Historické polní frézy, motorové sekačky, malotraktory nebo modely zemědělských staveb si budou moci prohlédnout návštěvníci Národního zemědělského muzea v Čáslavi, které vstupilo do nové sezony. Pro zájemce přichystalo tematické výstavy, na nichž představí exponáty uložené ve svých depozitářích, informovala mluvčí muzea Tereza Plavecká.

Historické polní frézy, motorové sekačky nebo malotraktory, ale také starší modely projektů zemědělských staveb firmy Agroprojekt. Národní zemědělské muzeum v Čáslavi zahajuje sezónu s novými tematickými výstavami a odhaluje návštěvníkům své poklady z depozitářů. Na prvního návštěvníka sezóny čeká v sobotu 5. dubna od 9 hodin překvapení.

Uprchl před nacisty, studoval medicínu v několika evropských zemích, v 60. letech vystoupil v americké talkshow a především navždy změnil tvář domácí i světové medicíny.

Brno - Stovky lidí se přišly podívat do augustiniánského kláštera na Starém Brně, aby si prohlédly faksimile rukopisu Gregora Johanna Mendela, Mendelovo muzeum Masarykovy univerzity, vydat se zájemci mohli i na prohlídku baziliky Nanebevzetí Panny Marie. Na Mendlově náměstí je instalovaná výstava o Mendelovi, jejíž součástí jsou populární Opráski, které přibližují zajímavé momenty dějin vtipnou formou.

Signatářské státy smlouvy o Antarktidě už zvažují zavedení návštěvnických kvót či jiných omezení cestovního ruchu na nejchladnějším kontinentu světa.

Ve věku 76 let zemřel minulou středu 12. února britský spisovatel Simon Mawer, autor románů Skleněný pokoj či Pražské jaro. Napsal to web The Bookseller s odvoláním na nakladatelství Abacus, které Mawerovo dílo vydává.

Každý ví, že stromy i ostatní rostliny patří pod živou přírodu. Ve skutečnosti je ale jako skutečně živé tak úplně nevnímáme, maximálně tak napůl. Věda nám je ale začíná ukazovat v úplně jiném světle.

„Objevili jsme tajemství života!“ Tak přesně tímto způsobem komentovali v únoru 1953 James Watson s Francisem Crickem v jedné cambridgeské hospodě svůj průlomový poznatek o struktuře DNA. Dvoušroubovice byla zásadní pro pochopení přenosu genetické informace. V mnohém pak změnila svět.

Už jako malou holku mne fascinovaly staré a chátrající objekty a chtěla jsem je prozkoumávat, přičemž u toho moje fantazie jela na plné obrátky a zobrazovala mi výjevy, které se v nich v minulosti mohly odehrávat.

Zamyslíme-li se nad českou alternativou Říma, mnohé napadne přirozeně Praha. Je městem s bohatou historií i kulturním dědictvím a stejně jako Řím je také hlavním městem. V Česku bychom ale našli i další města, která svými zajímavostmi a majestátními památkami patří mezi národní klenoty, například Brno.

Do Antarktidy ve středu odjela první část vědecké expedice Masarykovy univerzity.

Do nových vědeckých projektů, z nichž jeden může usnadnit cestu astronautů do vesmíru, se pustí vědecké týmy z brněnské Masarykovy univerzity, které se v lednu vydají do Antarktidy. Kromě tradičního výzkumu změny klimatu se budou nově zabývat šířením ptačí chřipky, výzkumem řas a čeká je i test zařízení sledujícího fyziologická data polárníků.

Do Antarktidy míří dva týmy z Masarykovy univerzity. Hlavní skupina vyrazí na Nový rok na Českou vědeckou stanici na ostrově Jamese Rosse, druhá část odjede 11. ledna na ostrov Nelson. Obě skupiny se pravděpodobně nepotkají. Cílem expedice je výzkum klimatu, ekosystémů a ptačí chřipky.

Celkem 22 členů, sedm žen a 15 mužů, bude mít další expedice Masarykovy univerzity do Antarktidy. Hlavní část výpravy, kterou tvoří 14 lidí, se vydá na cestu už na Nový rok, druhá odjede 11. ledna. V Antarktidě se pravděpodobně vůbec nepotkají, oznámila dnes v tiskové zprávě Simona Polcarová z odboru komunikace univerzity.

Celkem 22 členů, sedm žen a 15 mužů, bude mít další expedice Masarykovy univerzity do Antarktidy. Hlavní část výpravy, kterou tvoří 14 lidí, se vydá na cestu už na Nový rok, druhá odjede 11. ledna. V Antarktidě se pravděpodobně vůbec nepotkají, oznámila Simona Polcarová z odboru komunikace univerzity.

Veřejnost příliš jmen českých vědců nezná. Hypotetický průzkum veřejného mínění by asi jmenoval Gregora Mendela, Antonína Holého, ale dost možná i Otto Wichterleho, autora minimálně dvou světových vynálezů.

Česká republika patří mezi jeden z dvaceti šesti států, které mají polární základnu na Antarktidě. Vědci z Masarykovy univerzity v Brně zde už patnáct let provádějí unikátní výzkumy. Zaměřují se na dopad klimatických změn na Antarktidě a na to, jak tyto změny působí na území naší republiky. Film Petra Horkého Čeští vědci v Antarktidě představuje práci tuzemských výzkumníků a jejich způsob přemýšlení o globálních změnách, které čím dál tím více ovlivňují životy nás všech. To vše v nádherných a dechberoucích scenériích drsné antarktické krajiny. Dokument se odvysílal na programu ČT2 29. října, a je dostupný i v iVysílání.

Akademie věd ČR uděluje medaile za zásluhy v konkrétních oborech či obecně za zásluhy ve vědě. Šestice expertů je převezme dnes 21. listopadu odpoledne ve vile Lanna v Praze z rukou předsedkyně AV ČR Evy Zažímalové. Například medailí De scientia et humanitate optime meritis za zvláště záslužnou činnost v oblasti vědy a humanitních idejí ocení AV ČR práci Michaela Grätzla, po němž je pojmenován solární článek.

Moravské zemské muzeum v Brně, jeden z klenotů české kulturní scény, okouzlí svými exponáty milovníky historie, přírody i umění. Kolekce muzea čítá přes 6 milionů předmětů.