Hana Benešová

2. prosince si připomínáme úmrtí Hany Benešové, někdejší první dámy, jejíž jméno dodnes vzbuzuje nejhlubší respekt pro svou přirozenou noblesu, která se stala pro mnoho dam vzorem.

Některé české první dámy působí jako andělské zjevení, jiné jako přízrak. Jedna si získala národ hned, druhá vyvolala rozpaky už při prvním vystoupení. Přemýšleli jste někdy, proč je mezi nimi tak velký rozdíl v oblibě?

Cestování vlakem má své kouzlo. Česká krajina je navíc doslova protkaná železnicemi. Lze si tedy vybrat nejen trať s viadukty či tunely, ale také poetická nádraží a zapomenuté zastávky, kde vystoupíme a prohlédneme si je. Pojďte se s námi vypravit na nostalgický železniční výlet.

Bylo ráno v lednu 1940 a novinové stánky zaplavila mrazivá zpráva. Černým písmem tam stálo, že Karla Oličová, křehká tmavovlasá filmová hvězdička, zemřela ve věku pouhých pětadvaceti let. Čtenáři oněměli překvapením a smutkem.

Marta Gottwaldová byla sice první dámou, ale jako dáma se nechovala. Neuměla se oblékat, moudrostí zrovna neoplývala a kromě toho se často stávala středobodem nejrůznějších trapasů.

Hana Benešová byla první první dámou, která plnila očekávání československého lidu, a to nejen svou elegancí, ale i odhodláním, skromností a obětavostí. A to i přesto, že její předchůdkyní byla samotná Charlotta Garrigue Masaryková. Po válce byla Hana Benešová vnímána téměř jako morální síly republiky, ačkoli její pozice v komunistickém státě byla velmi křehká. Přesto zůstala v zemi, kterou milovala, i když byl každý její krok a čin monitorován.

Marta Gottwaldová, manželka prvního komunistického prezidenta Klementa Gottwalda, zůstává ve stínu dramatických událostí poválečného Československa. Jako první dáma totalitního režimu měla neformální vliv a zvláštní pozici v éře politických čistek.

Muži 28. října, Maffie… tyto pojmy zná každý, stejně jako muže, kteří se za nimi ukrývají. Sláva a uznání, kterého se jim dodnes dostává, jsou oprávnění, ale zaslouží si jej i jejich ženy.

Od vzniku vysokomýtské karosárny Josefa Sodomky letos uplyne 130 let. Vůz od ní vlastnil herec Jan Werich, hlasatel Českého rozhlasu Adolf Dobrovolný nebo zpěvák Jára Beneš. V roce 1937 vyrobila aerovku s karoserií i pro tehdejší první dámu Hanu Benešovou. V sobotu se právě posledně jmenovaný renovovaný vůz představuje na tradiční akci Sodomkovo Vysoké Mýto, která vzdává hold vysokomýtskému karosářství.

Toto krásné jméno bylo spojováno s neoblíbenou první dámou přezdívanou Chodící ostuda. Kamkoli přišla, tam udělala ostudu. Jméno nosily také děti tehdejších papalášů.

Jihočeský box zazářil na mistrovství České republiky školní mládeže a juniorů v Přerově, kde borci z Box clubu táty Němce České Budějovice dosáhli významných úspěchů. Gabriel Pospiech si odvezl stříbro, zatímco Jan Litoborský triumfoval se zlatem. Tato vítězství potvrzují rostoucí úroveň českobudějovického boxu a odhodlání mladých sportovců, kteří se nebojí tvrdé dřiny a disciplíny.

Lidskost a dobrá vůle jsou dost často užívaná slova. A každý si pod nimi představuje něco jiného. Před 35 lety je tehdejší první dáma Olga Havlová naplnila velmi konkrétním obsahem.

Vladimir Iljič Lenin umřel a Alena Schillerová se narodila čtyřicet let po jeho smrti. A to je škoda. Kdyby Lenin paní Alenu poznal, hned by se mu v mauzoleu leželo veseleji.

Na svět přišla Milena Wagnerová necelý měsíc po nacistické okupaci v brněnské středostavovské rodině. Od deseti do dvanácti let se musela obejít bez otce, který skončil v pracovním táboře kvůli údajným provokacím na XI. všesokolském sletu před prezidentem Gottwaldem. Přestože chtěla být lékařkou, nakonec byla ráda, že mohla vystudovat alespoň chemickou průmyslovku.

Vydejte se po stopách historie a objevte letní sídlo druhého československého prezidenta Edvarda Beneše a jeho manželky Hany. Benešova vila, ukrytá v

Měla život plný úspěchů a tragédií: manžela jí zastřelil rodinný řidič a ve 26 letech umřel syn Miloš na otravu krve. Další životní zklamání a katastrofy ji ještě čekaly. Přesto vybudovala firmu, která za první republiky patřila z nejprestižnějším.

Když řekneme „první dáma“, ve spojitosti s naší historií se většině lidí vybaví Hana Benešová. Vždy elegantně a úměrně příležitostem oblečená i upravená žena. Osud se s ní přitom nemazlil a život ji nadělil mnoho nepříjemných překvapení.

Šumperský a jesenický deník pravidelně zařazuje rubriku s přehledem spoluobčanů, kteří zemřeli. Přinášíme přehled zesnulých v regionu od 21. do 27. února.

Čtvrtkař Michal Desenský si na halovém mistrovství republiky v Ostravě vylepšil osobní rekord na 46,20 sekundy a splnil limit pro účast na halovém mistrovství Evropy v Apeldoornu. Domácí titul získal překvapivě před českou jedničkou letošních tabulek Matějem Krskem, který ovládl poslední dva domácí halové šampionáty. Ve skvělé formě se předvedla Lurdes Gloria Manuel, která obhájila titul na dvoustovce v pátém nejlepším čase české historie 23,21 sekundy.

Hlavní disciplínou Lurdes Glorie Manuel je čtvrtka. I tak zaběhla na mistrovství republiky nejrychlejší českou dvoustovku v hale od roku 1997.

Josef Sodomka mladší, který zemřel 9. února 1965 ve Vysokém Mýtě ve věku 60 let, patřil mezi světovými válkami k výrazným postavám československého automobilového průmyslu. Továrna, kterou vybudoval z otcova podniku zaměřeného původně na výrobu kočárů, se zařadila mezi karosárny evropského významu. Sodomka „oblékl“ automobily pro řadu vysoce postavených osobností nebo umělců, vyráběl ale také autobusy. Po únoru 1948 ale o podnik přišel a skončil i ve vězení.

Když vstoupili manželé Edvard a Hana Benešovi v roce 1945 po návratu z londýnského exilu na území dnešní České republiky, poskytla jim azyl vila Stiassni v brněnské Masarykově čtvrti.

Chystáte se na výlet a hledáte něco jedinečného? Máme pro vás tip, který vám rozjasní den i uprostřed zimy! Od 1. do 10. února 2025 se v proslulé vile

Píše se rok 1945, válka se chýlí ke konci a do Karlových Varů míří z Prahy reportér Jaroslav Houf. Stejně jako řada jiných se chce vyhnout sovětským vojskům a domnívá se, že město připadne do americké zóny.

Populární dramatik a režisér Tomáš Dianiška napsal hru o Haně Benešové, Martě Gottwaldové, Vieře Husákové a Olze Havlové.

Vánoční čas vždy přináší především dětem ty nejkrásnější vzpomínky. V českých dějinách patří mezi vůbec nejvzpomínanější vánoční svátky ty z roku 1945. Byly po dlouhé době opět svobodné, sice pro hodn…

V novém představení Činoherního klubu Zakleté dámy nejsou ženy československých prezidentů jen usměvavé a krásné. Režisér Tomáš Dianiška zkoumá jejich soukromé pasti a ukazuje, že život po boku státníků často není žádná výhra.

„O moderní české historii toho bylo napsáno bezpočet a natočeno mnoho dokumentů. Vycházel jsme z reálných situací, ale to, co si ti lidé řekli…

Pohlaví na přání, neskákat, nekoupat se v horké vodě... a mnoho dalších. Jak je to doopravdy?

Jestli lidé chtějí „prezidenta-obrázek“, pak ale musí počítat i s první dámou. Včetně výdajů.

První Československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk je dodnes považován za jednoho z největších Čechů. Pro lidi, kteří jej v úřadu zažili, byl ještě významnější. A tomu odpovídal i jeho pohřeb.

Patřila k našim nejkrásnějším herečkám, publikum ji milovalo, po čtyřech letech ale náhle a bez vysvětlení zmizela. Až o desítky let později se ukázalo, co bylo skutečnou příčinou.

Marta Gottwaldová toužila zapsal se do srdce národa stejně jako její předchůdkyně Hana Benešová. Nepodařilo se jí to ani po 125 letech od svého narození.

Hrst vzpomínek vyvolaných četbou „Pražských příběhů“ Dana Hrubého aneb co v knize nebylo.

Zlí jazykové tvrdí, že u výrazných osobností kultury nebo politiky stojí za jejich rozhodnutími vždy jejich drahé polovičky. Hana Benešová byla choť prezidenta Edvarda Beneše a měla na něj velký vliv. Což se dočteme v knize Petra Zídka. V době, kdy válečný konflikt hoří kousek od nás, se musíme zajímat i o to, čím se dnes vlastně bojuje. Kromě obvyklých konvenčních zbraní jsou to drony. Jejich přehled, vývoj či technické parametry najdeme v publikaci Alexandera Stilwella. Kromě toho najdeme v nabídce klasickou detektivku od Agathy Christie, sondu do mysli koně, případně fiktivní příběh britské a německé rodiny uprostřed vichrů dějin.

Edvard a Hana Benešovi byli ve své době prototypem dokonalého prezidentského páru. Oba také představovali symboly, ke kterým se lidé v mnoha těžkých obdobích upínali. A platilo to i ve chvíli jejich pohřbů.

Jde o fascinující orgán, který vznikne v děloze těhotné ženy a je odpovědný za zdravý růst a vývoj plodu. Kdy a z čeho se tvoří placenta, k čemu slouží a jak probíhá její porod? Vše vysvětlí a popíší gynekoložky.

Sezimovo Ústí (Táborsko ) - V Benešově vile v Sezimově Ústí je ode dneška expozice nazvaná V soukromí paní Hany. Představuje pokoje a předměty manželky prezidenta Edvarda Beneše. Jde o apartmán s pracovnou a ložnicí, navazuje koupelna s dalším pokojem, kde původně byla ložnice manželů Benešových a později zde přebývala komorná Hany Benešové Vilma Kulhánková. Nábytek pracovny pochází ze sbírek Husitského muzea v Táboře, oblečení jako klobouky, šaty nebo hedvábný župan je z Národního muzea v Praze. Novinářům to ve vile řekli zástupci muzeí a úřadu vlády.

Již za týden tedy ve středu 1. května začne návštěvnická sezóna v Benešově vile v Sezimově Ústí a stejně jako ta předchozí nabídne rozšíření otevírací doby.

Z obyčejné švadleny se stala první dáma prvorepublikového odívání. Hana Podolská (†91) se dokázala svou pílí a pořádnou dávkou prostořekosti vyšvihnout až na vrchol. Mít na sobě šaty od Podolské tehdy něco znamenalo a šikovná návrhářka oblékala ty nejznámější hvězdy nejen stříbrného plátna. Svérázná Hana se nebála experimentovat se střihy a ženy byly nadšené z nevšedních a nadčasových modelů.

Brno je městem literátů - ať už těch, o kterých se dodnes učí, nebo těch, které historie milosrdně zapomněla. Do druhé kategorie patří i básnířka Božena Věrná, která měla našlápnuto stát se moderním klasikem.

Politické dějiny Československa jsou obohaceny různorodými osobnostmi nejen prezidentů, ale také jejich manželek. Tyto ženy, od intelektuálních průkopnic až po skromné ženy v domácnosti, zanechaly nesmazatelnou stopu v kulturní a společenské struktuře národa.

Všichni zaměstnanci plzeňské 38. mateřské školy se dnes zapojí do stávky učitelů. Ředitelka Irena Cholinská popsala, proč tomu tak je.

Ředitelka plzeňské 38. mateřské školy Irena Cholinská se postavila za své kuchařky, uklízečku i školnici. Jejich platy jsou podle ní mizerné, práce mnohými nedoceněná. „K dětem nemůžu vzít jen tak někoho z ulice, ale potřebuji kvalitního a spolehlivého člověka,“ zdůraznila.

Alice Masaryková (1879-1966) byla nejen dcerou prvního československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka, ale také jednou z prvních Češek, které absolvovaly vysokou školu – vždyť v roce 1903 se stala první doktorkou historie.

Snad jen Jiřina Bohdalová může legendární zpěvačce konkurovat v tom, že v úctyhodném věku stále pracuje. Yvetta Simonová navíc pořád báječně vypadá a má stále dost energie.

VIDEO Před sto pěti lety vzniklé Československo bylo mezi válkami průkopníkem v zavádění mnoha ženských práv. A podíl na tom měla i specifická tradice prvních dam, manželek prezidentů. Když se o třicet let později ujali moci komunisté, symbolizovala jejich „první dáma“ úpadek snad ještě více, než její manžel.

Okno do historie: Tišina před krutou a ničivou bouří. Leden 1948, začíná nový rok, nová naděje. Tři ženy se naposledy setkávají při příležitosti přání českým a slovenským ženám do dalších dvanácti měsíců. Milada Horáková, Hana Benešová a Marta Gottwaldová. Puč v únoru 1948 rozmetal jejich životy. Horákovou komunisté po zinscenovaném procesu popravili, Benešové záhy zemřel milovaný manžel, Gottwaldovou za pár let čekala zahořklost z pádu z politického výsluní a smrt. ŽivotvČesku.cz přináší příběh, který ukazuje, jak krutě dopadá sekera dějin na jednotlivé lidské osudy. Mocných i bezmocných.

Výstava První dámy – móda a styl odhaluje šatníky a vkus našich prvních dam. O tom, co nosily prezidentské manželky nebo i o tom, co vlastně dělala veřejnosti téměř neznámá Viera Husáková, píše pro WHAT kurátorka sbírky novodobé módy Národního muzea Mira Burianová.

Stovky panenek z celého světa zdobí sbírku Svatavy Jakoubkové ze Smržovky. Obdivovat je můžete v malém muzeu přímo v centru města, obětovala pro ně dokonce část svého přízemního bytu. Jsou tu vzácné kousky z první republiky, panenky chodicí, mluvicí, ale i takové, které za socialismu nechyběly v žádném holčičím pokojíčku. Svoji nejmilejší si podle majitelky muzea prý najde téměř každá návštěvnice.

Současná česká první dáma Eva Pavlová (58) je vzorem elegance a její styl napodobují ženy po celé republice. Rozhodně ale není první manželkou prezidenta, která se stala módní ikonou. Jak vypadaly outfity jednotlivých chotí československých a později českých prezidentů, představuje výstava První dámy – móda a styl, kterou od poloviny května najdete v nové budově Národního muzea v Praze.

Byla to velká sláva (tedy jak pro koho). Psal se 14. červen roku 1948 a Klement Gottwald řečený Kléma se stal československým prezidentem. Po jeho boku mu věrně stála jeho žena "Martička". Jejich soužítí bylo ale minimálně bizarní. Stejně jako to, co se dělo s jeho ostatky po nabalzamování.

Název ulice po Rudé armádě se nelíbí části obyvatel Sezimova Ústí na Táborsku. Navrhují, aby nesla jméno manželky druhého československého prezidenta Hany Benešové, která tu se svým mužem nechala postavit známou vilu, dnes kulturní památku. Část obyvatel města je ale proti změně názvu.

Ať už s grácií a stylem, nebo jen z povinnosti, vedle svých mužů – prezidentů – vždy reprezentovaly stát i jeho první dámy. Hana Benešová tímto titulem oslovována nikdy nebyla, přesto patří mezi ženami československých a českých prezidentů za více než stoletou historii republiky k těm nejvýraznějším. A mluví za ni také její vytříbený vkus.

Milovníci módy se mohou radovat. Národní muzeum otevírá jedinečnou výstavu představující oděvní etiketu manželek českých a československých prezidentů s názvem První dámy – móda a styl, kterou navštívila fotoreportérka redakce eXtra.cz. Lidé si budou moci prohlédnout šaty a doplňky například Charlotty Masarykové, Livie Klausové či Dagmar Havlové.

První dámy za posledních více než 100 let nabídly po boku svých mužů českému lidu více či méně přívětivou a inspirativní tvář. Citelné rozdíly byly i v jejich smyslu pro eleganci a vkus, s jakým si vybíraly své šatníky. Jaké oděvy byly typické pro Charlottu Masarykovou, Vieru Husákovou a jak si vedle nich zatím stojí Eva Pavlová?

Národní muzeum ve své Nové budově v Praze vystavuje šaty manželek prezidentů Československé a České republiky. V expozici s názvem První dámy – móda a styl je celkem 38 šatů od dvanácti manželek prezidentů a většinou jde o originální kousky. A jsou tam k vidění také inaugurační šaty Evy Pavlové.

V pátek 12. května se v Nové budově Národního muzea otevírá jedinečná výstava představující oděvní etiketu manželek českých a československých prezidentů s názvem První dámy – móda a styl. Výstava, nad níž převzala záštitu manželka prezidenta Eva Pavlová, provede návštěvníky obdobím sta let a přiblíží měnící se dobu a společenské klima, ale také odlišný přístup k módě dvanácti prvních dam, počínaje Charlottou Masarykovou, až po současnou první dámu.