Hana Benešová

Když se řekne sídlo československého prezidenta, většina lidí si vybaví Pražský hrad. Edvard Beneš ale nejraději utíkal úplně jinam. Na břeh Lužnice do Sezimova Ústí, kde si s manželkou Hanou nechal postavit vilu inspirovanou venkovskými domy na jihu Francie.

Do vily druhého československého prezidenta Edvarda Beneše v Sezimově Ústí na Táborsku se dnes po 88 letech vrátila rytina Václava Hollara Jeruzalém. Přivezla ji Američanka Tuska Benes, která je vnučkou prezidentova synovce Bohuše Beneše. Jeho rodině věnovala před válkou Hollarovu rytinu prezidentova manželka Hana.

Rytina s názvem Jeruzalém pochází z dílny českého grafika Václava Hollara. Vilu manželů Edvarda a Hany Benešových v Sezimově Ústí zdobila do roku 1938. Pak ji Hana, před odchodem do exilu v Londýně, věnovala synovci Edvarda Beneše a jeho manželce. Jejich potomci se nyní rozhodli rytinu vrátit na původní místo.

Vzácná rytina od grafika Václava Hollara se po 88 letech vrátí do vily druhého československého prezidenta Edvarda Beneše v Sezimově Ústí na Táborsku. Rytinu…

Úřad vlády symbolicky předal vilu druhého československého prezidenta Edvarda Beneše v Sezimově Ústí do správy Husitského muzea v Táboře. V den Benešových narozenin se po více než 50 letech naplnila poslední vůle prezidentovy ženy Hany, která vilu muzeu odkázala. Po její smrti v roce 1974 ale budovu získal Úřad předsednictva vlády a z objektu se stalo vládní rekreační zařízení. Turistickou sezonu ve vile a přilehlém památníku zahájila zahradní slavnost.

Benešova vila, letní sídlo druhého československého prezidenta Dr. Edvarda Beneše a jeho ženy Hany, představovala pro manželský pár jediný opravdový domov. Nehledejte ji ale v Praze, tento architektonický klenot stojí na soutoku řeky Lužnice a Kozského potoka v jihočeském Sezimově Ústí. Vila v sobě zrcadlí vytříbený vkus svých stavitelů i dramatické osudy československého státu ve 20. století. Po desetiletích politických zvratů, kdy sloužila jako uzavřené vládní sídlo, se právě letos otevírá nová kapitola její existence. Naplňuje se totiž poslední vůle paní Hany Benešové a vila přechází do rukou muzejníků, aby sloužila široké veřejnosti. Má se stát multifunkčním kulturním centrem a například v zahradách se mají pořádat svatby. Zahrady se už otevřely veřejnosti a každý může navštívit i hrobku československého exprezidenta a jeho choti.

Památník Edvarda Beneše v Sezimově Ústí zahájí 28. května sezonu zahradní slavností. Čeká vás swing, Bugatti show, Aero 50 i prohlídky vily zdarma.

Padouch nebo hrdina? To jsou otázky, které se objeví při čtení nové knihy historika Pavla Kosatíka O tom Benešovi. Vyšla počátkem května. Mapuje v ní život a dílo československého politika i prezidenta Edvarda Beneše (1884-1948), který je úzce spjat s Mnichovem 1938, komunistickým pučem 1948 i Benešovými dekrety, které se ve volbách stávají trumfem populistických politiků.

Když se řekne Hana Benešová, většina z nás si z hodin dějepisu vybaví ženu se šarmem Pařížanky, která věrně stála po boku svého muže. Tiše, s úsměvem. Byla však mnohem víc.

On je Eduard Beneš (1884–1948) a ona Anna Vlčková (1885–1974). Oba studují na francouzské Sorbonně. Roku 1906 se spolu v Paříži zasnoubí a na jeho žádost si změní jména na Edvard a Hana. Beneš je stejně jako TGM jedním z vůdců prvního československého odboje a také zakladatelem Československé republiky.

Jarmila Kratochvílová přidala do své sbírky další prestižní ocenění, konkrétně titul Trenérka, cvičitelka roku 2025. Slavnostní předání cen Komise rovných příležitostí ve sportu Českého olympijského výboru ocenilo něžná pohlaví, které dlouhodobě přispívají k rozvoji sportu v Česku.

Byla ikonickou manželkou prezidenta, ale její cesta na Hrad vedla přes celu vídeňského kriminálu. Zatímco svět o jejím muži teprve začínal slyšet, ona v Praze rozehrála nebezpečnou hru.

Byla symbolem elegance první republiky a její modely nosily největší hvězdy i první dáma státu. Módní návrhářka Hana Podolská vybudovala prestižní salon, který obdivovala celá Evropa. Osud jí však postupně vzal rodinu i životní dílo.

Benešovu vilu v Sezimově Ústí získá Husitské muzeum v Táboře. Informovalo o tom dnešní Právo. Po více než 50 letech se tak naplní odkaz manželky bývalého prezidenta Edvarda Beneše Hany Benešové. Ve své závěti z listopadu 1973 odkázala vilu v Sezimově Ústí tehdejšímu Muzeu husitského revolučního hnutí v Táboře. Po její smrti v prosinci 1974 ale zřizovatel muzea, Okresní národní výbor v Táboře, převedl celý objekt na Úřad předsednictva vlády.

Po více než padesáti letech se naplní odkaz manželky Edvarda Beneše. Ta ve své závěti z listopadu 1973 odkázala vilu v Sezimově Ústí tehdejšímu Muzeu husitského revolučního hnutí v Táboře. Po její smrti v prosinci 1974 ale zřizovatel muzea – Okresní národní výbor v Táboře – převedl celý objekt na Úřad předsednictva vlády. Vila byla adaptována na rekreační zařízení pro vrcholné politiky a úředníky. A právě to se nyní změní.

Po boku českého prezidenta stojí žena, která s ním sdílí nejen lásku k vlasti, ale i vojenskou minulost. Eva Pavlová prošla cestou od samoživitelky na ubytovně až k roli první dámy.

Před 40 lety – 10. ledna 1986 – zemřel Jaroslav Seifert. 21.ledna proběhl jeho pohřeb, který se stal duelem o Seifertův odkaz. A nejslavnějším pohřbem, který česká společnost za normalizace zažila.

Válka jí vzala jistoty, ale ne víru v člověka. Hana Benešová spojila roli první dámy s neúnavnou službou Červenému kříži a obranou lidské důstojnosti v časech zmaru.

10. prosince 1904 se narodil Antonín Novotný. V čele státu byl jedenáct let, překonal ho v tom až Gustáv Husák. Ten ho ovšem nenáviděl. Zakázal, aby se o jeho skonu psalo, nesměl mít ani státní pohřeb, jak by se na bývalou hlavu státu slušelo.

2. prosince si připomínáme úmrtí Hany Benešové, někdejší první dámy, jejíž jméno dodnes vzbuzuje nejhlubší respekt pro svou přirozenou noblesu, která se stala pro mnoho dam vzorem.

Některé české první dámy působí jako andělské zjevení, jiné jako přízrak. Jedna si získala národ hned, druhá vyvolala rozpaky už při prvním vystoupení. Přemýšleli jste někdy, proč je mezi nimi tak velký rozdíl v oblibě?

Cestování vlakem má své kouzlo. Česká krajina je navíc doslova protkaná železnicemi. Lze si tedy vybrat nejen trať s viadukty či tunely, ale také poetická nádraží a zapomenuté zastávky, kde vystoupíme a prohlédneme si je. Pojďte se s námi vypravit na nostalgický železniční výlet.

Bylo ráno v lednu 1940 a novinové stánky zaplavila mrazivá zpráva. Černým písmem tam stálo, že Karla Oličová, křehká tmavovlasá filmová hvězdička, zemřela ve věku pouhých pětadvaceti let. Čtenáři oněměli překvapením a smutkem.

Marta Gottwaldová byla sice první dámou, ale jako dáma se nechovala. Neuměla se oblékat, moudrostí zrovna neoplývala a kromě toho se často stávala středobodem nejrůznějších trapasů.

Hana Benešová byla první první dámou, která plnila očekávání československého lidu, a to nejen svou elegancí, ale i odhodláním, skromností a obětavostí. A to i přesto, že její předchůdkyní byla samotná Charlotta Garrigue Masaryková. Po válce byla Hana Benešová vnímána téměř jako morální síly republiky, ačkoli její pozice v komunistickém státě byla velmi křehká. Přesto zůstala v zemi, kterou milovala, i když byl každý její krok a čin monitorován.

Marta Gottwaldová, manželka prvního komunistického prezidenta Klementa Gottwalda, zůstává ve stínu dramatických událostí poválečného Československa. Jako první dáma totalitního režimu měla neformální vliv a zvláštní pozici v éře politických čistek.

Muži 28. října, Maffie… tyto pojmy zná každý, stejně jako muže, kteří se za nimi ukrývají. Sláva a uznání, kterého se jim dodnes dostává, jsou oprávnění, ale zaslouží si jej i jejich ženy.

Od vzniku vysokomýtské karosárny Josefa Sodomky letos uplyne 130 let. Vůz od ní vlastnil herec Jan Werich, hlasatel Českého rozhlasu Adolf Dobrovolný nebo zpěvák Jára Beneš. V roce 1937 vyrobila aerovku s karoserií i pro tehdejší první dámu Hanu Benešovou. V sobotu se právě posledně jmenovaný renovovaný vůz představuje na tradiční akci Sodomkovo Vysoké Mýto, která vzdává hold vysokomýtskému karosářství.

Toto krásné jméno bylo spojováno s neoblíbenou první dámou přezdívanou Chodící ostuda. Kamkoli přišla, tam udělala ostudu. Jméno nosily také děti tehdejších papalášů.

Jihočeský box zazářil na mistrovství České republiky školní mládeže a juniorů v Přerově, kde borci z Box clubu táty Němce České Budějovice dosáhli významných úspěchů. Gabriel Pospiech si odvezl stříbro, zatímco Jan Litoborský triumfoval se zlatem. Tato vítězství potvrzují rostoucí úroveň českobudějovického boxu a odhodlání mladých sportovců, kteří se nebojí tvrdé dřiny a disciplíny.

Lidskost a dobrá vůle jsou dost často užívaná slova. A každý si pod nimi představuje něco jiného. Před 35 lety je tehdejší první dáma Olga Havlová naplnila velmi konkrétním obsahem.

Vladimir Iljič Lenin umřel a Alena Schillerová se narodila čtyřicet let po jeho smrti. A to je škoda. Kdyby Lenin paní Alenu poznal, hned by se mu v mauzoleu leželo veseleji.

Na svět přišla Milena Wagnerová necelý měsíc po nacistické okupaci v brněnské středostavovské rodině. Od deseti do dvanácti let se musela obejít bez otce, který skončil v pracovním táboře kvůli údajným provokacím na XI. všesokolském sletu před prezidentem Gottwaldem. Přestože chtěla být lékařkou, nakonec byla ráda, že mohla vystudovat alespoň chemickou průmyslovku.

Vydejte se po stopách historie a objevte letní sídlo druhého československého prezidenta Edvarda Beneše a jeho manželky Hany. Benešova vila, ukrytá v

Měla život plný úspěchů a tragédií: manžela jí zastřelil rodinný řidič a ve 26 letech umřel syn Miloš na otravu krve. Další životní zklamání a katastrofy ji ještě čekaly. Přesto vybudovala firmu, která za první republiky patřila z nejprestižnějším.

Když řekneme „první dáma“, ve spojitosti s naší historií se většině lidí vybaví Hana Benešová. Vždy elegantně a úměrně příležitostem oblečená i upravená žena. Osud se s ní přitom nemazlil a život ji nadělil mnoho nepříjemných překvapení.

Šumperský a jesenický deník pravidelně zařazuje rubriku s přehledem spoluobčanů, kteří zemřeli. Přinášíme přehled zesnulých v regionu od 21. do 27. února.

Čtvrtkař Michal Desenský si na halovém mistrovství republiky v Ostravě vylepšil osobní rekord na 46,20 sekundy a splnil limit pro účast na halovém mistrovství Evropy v Apeldoornu. Domácí titul získal překvapivě před českou jedničkou letošních tabulek Matějem Krskem, který ovládl poslední dva domácí halové šampionáty. Ve skvělé formě se předvedla Lurdes Gloria Manuel, která obhájila titul na dvoustovce v pátém nejlepším čase české historie 23,21 sekundy.

Hlavní disciplínou Lurdes Glorie Manuel je čtvrtka. I tak zaběhla na mistrovství republiky nejrychlejší českou dvoustovku v hale od roku 1997.

Josef Sodomka mladší, který zemřel 9. února 1965 ve Vysokém Mýtě ve věku 60 let, patřil mezi světovými válkami k výrazným postavám československého automobilového průmyslu. Továrna, kterou vybudoval z otcova podniku zaměřeného původně na výrobu kočárů, se zařadila mezi karosárny evropského významu. Sodomka „oblékl“ automobily pro řadu vysoce postavených osobností nebo umělců, vyráběl ale také autobusy. Po únoru 1948 ale o podnik přišel a skončil i ve vězení.

Když vstoupili manželé Edvard a Hana Benešovi v roce 1945 po návratu z londýnského exilu na území dnešní České republiky, poskytla jim azyl vila Stiassni v brněnské Masarykově čtvrti.

Chystáte se na výlet a hledáte něco jedinečného? Máme pro vás tip, který vám rozjasní den i uprostřed zimy! Od 1. do 10. února 2025 se v proslulé vile

Píše se rok 1945, válka se chýlí ke konci a do Karlových Varů míří z Prahy reportér Jaroslav Houf. Stejně jako řada jiných se chce vyhnout sovětským vojskům a domnívá se, že město připadne do americké zóny.

Populární dramatik a režisér Tomáš Dianiška napsal hru o Haně Benešové, Martě Gottwaldové, Vieře Husákové a Olze Havlové.

Vánoční čas vždy přináší především dětem ty nejkrásnější vzpomínky. V českých dějinách patří mezi vůbec nejvzpomínanější vánoční svátky ty z roku 1945. Byly po dlouhé době opět svobodné, sice pro hodn…

V novém představení Činoherního klubu Zakleté dámy nejsou ženy československých prezidentů jen usměvavé a krásné. Režisér Tomáš Dianiška zkoumá jejich soukromé pasti a ukazuje, že život po boku státníků často není žádná výhra.

„O moderní české historii toho bylo napsáno bezpočet a natočeno mnoho dokumentů. Vycházel jsme z reálných situací, ale to, co si ti lidé řekli…

Pohlaví na přání, neskákat, nekoupat se v horké vodě... a mnoho dalších. Jak je to doopravdy?

Jestli lidé chtějí „prezidenta-obrázek“, pak ale musí počítat i s první dámou. Včetně výdajů.

První Československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk je dodnes považován za jednoho z největších Čechů. Pro lidi, kteří jej v úřadu zažili, byl ještě významnější. A tomu odpovídal i jeho pohřeb.

Patřila k našim nejkrásnějším herečkám, publikum ji milovalo, po čtyřech letech ale náhle a bez vysvětlení zmizela. Až o desítky let později se ukázalo, co bylo skutečnou příčinou.

Marta Gottwaldová toužila zapsal se do srdce národa stejně jako její předchůdkyně Hana Benešová. Nepodařilo se jí to ani po 125 letech od svého narození.

Hrst vzpomínek vyvolaných četbou „Pražských příběhů“ Dana Hrubého aneb co v knize nebylo.

Zlí jazykové tvrdí, že u výrazných osobností kultury nebo politiky stojí za jejich rozhodnutími vždy jejich drahé polovičky. Hana Benešová byla choť prezidenta Edvarda Beneše a měla na něj velký vliv. Což se dočteme v knize Petra Zídka. V době, kdy válečný konflikt hoří kousek od nás, se musíme zajímat i o to, čím se dnes vlastně bojuje. Kromě obvyklých konvenčních zbraní jsou to drony. Jejich přehled, vývoj či technické parametry najdeme v publikaci Alexandera Stilwella. Kromě toho najdeme v nabídce klasickou detektivku od Agathy Christie, sondu do mysli koně, případně fiktivní příběh britské a německé rodiny uprostřed vichrů dějin.

Edvard a Hana Benešovi byli ve své době prototypem dokonalého prezidentského páru. Oba také představovali symboly, ke kterým se lidé v mnoha těžkých obdobích upínali. A platilo to i ve chvíli jejich pohřbů.

Jde o fascinující orgán, který vznikne v děloze těhotné ženy a je odpovědný za zdravý růst a vývoj plodu. Kdy a z čeho se tvoří placenta, k čemu slouží a jak probíhá její porod? Vše vysvětlí a popíší gynekoložky.

Sezimovo Ústí (Táborsko ) - V Benešově vile v Sezimově Ústí je ode dneška expozice nazvaná V soukromí paní Hany. Představuje pokoje a předměty manželky prezidenta Edvarda Beneše. Jde o apartmán s pracovnou a ložnicí, navazuje koupelna s dalším pokojem, kde původně byla ložnice manželů Benešových a později zde přebývala komorná Hany Benešové Vilma Kulhánková. Nábytek pracovny pochází ze sbírek Husitského muzea v Táboře, oblečení jako klobouky, šaty nebo hedvábný župan je z Národního muzea v Praze. Novinářům to ve vile řekli zástupci muzeí a úřadu vlády.

Již za týden tedy ve středu 1. května začne návštěvnická sezóna v Benešově vile v Sezimově Ústí a stejně jako ta předchozí nabídne rozšíření otevírací doby.